ČESKÁ OBSERVATOŘ BEZPEČNOSTI PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Milan Dont, Ing. autor (spoluautoři Jiří Ambros, Ing., Radim Striegler, Ing.) Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Líšeňská 33a, Brno ÚVOD Cílem projektu vědy a výzkumu Ministerstva dopravy Česká observatoř bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích (dále Observatoř ) řešeného v letech 2005 2009 je vytvoření rozsáhlé databáze všech dostupných informací a dat o bezpečnosti silničního provozu, využitelné pro dennodenní rozhodování o opatřeních ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR na všech úrovních státní správy a samosprávy. Hlavním účelem projektu je snížení nehodovosti provozu na pozemních komunikacích v České republice zefektivněním procesu přijímání vhodných opatření pro snížení nehodovosti v provozu na pozemních komunikacích na všech úrovních státní zprávy, pomocí informací získaných z datového skladu Observatoře. Vedlejším účelem Observatoře je založení rutinního sběru doposud scházejících, i když velmi důležitých, nepřímých ukazatelů bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích (dále NUB ). Hlavním důvodem pro tvorbu Observatoře je na jedné straně nedostatek dat pro identifikaci konkrétních problémů bezpečnosti silničního provozu a na straně druhé skutečnost, že získávání obdobných dat je nákladná záležitost. Současně platí, že je sledováno čím dál tím více různých dat o silničním provozu a chování jednotlivých účastníků, ale bez jasně definované struktury a bez možnosti porovnání jednotlivých typů dat mezi jednotlivými obcemi, městy, kraji, nebo mezi jednotlivými správci komunikací. Nejdůležitějším přínosem projektu, jehož efekt se bude postupně zvětšovat v souvislosti s rostoucí množstvím dat v databázi Observatoře bude snížení následků nehodovosti v provozu na pozemních komunikacích v České republice. 1. VZNIK OBSERVATOŘE Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV) v součinnosti s mnoha zahraničními i domácími institucemi a organizacemi se snaží po celou dobu své existence přispět mnoha provázanými projekty a výzkumnými úkoly ke zlepšení situace v oblasti dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR. Základním zdrojem dat o nehodovosti v ČR je policejní databáze silniční dopravní nehodovosti ČR, spravována Policejním prezidiem ČR. Počet usmrcených se sleduje primárně v období do 24 hodin po nehodě, avšak pro srovnávací účely v mezinárodním měřítku i do 30 dnů po nehodě. Souhrnné údaje o nehodovosti v ČR jsou publikovány měsíčně na webových stránkách Ministerstva vnitra a ročně jsou publikovány v tištěné ročence Přehled o nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR. V mezinárodním měřítku existuje celá řada databází silniční dopravní nehodovosti, zejména IRTAD, CARE, EHK-OSN, ECMT, Eurostat, FARS a další. Na základě rozboru dat z mezinárodní databáze nehodovosti IRTAD, kterou CDV průběžně zpracovává za ČR, je možné porovnat trendy v dopravní nehodovosti v jednotlivých zemích. Pro vytvoření Observatoře byla jako vzor použita nizozemská informační databáze RSIS. Její využitelnost se natolik osvědčila, že se stala základním vzorem pro budoucí Evropskou observatoř bezpečnosti silničního provozu (European Road Safety Observatory dále ERSO). Vzhledem k požadované kompatibilitě mezi českou a evropskou Observatoří byla struktura RSIS použita (se změnami použitými v ERSO) i pro českou Observatoř. Observatoř má dvě související, ale z hlediska tvorby relativně samostatné části: informační a datovou. Pro datovou část jsou vstupními informacemi data Policie ČR, ŘSD o silniční síti a tzv. nepřímé ukazatele bezpečnosti silničního provozu. 1
2. DATOVÁ ČÁST OBSERVATOŘE Datová část Observatoře je generována z obsáhlé databáze měření, která je využívána pro data z nejrůznějších projektů řešených v rámci CDV. Důležitým výstupem datové části jsou tzv. nepřímé ukazatele bezpečnosti silničního provozu (NUB), které operují s okolnostmi či jevy z nichž je možné odvozovat míru bezpečnosti silničního provozu. NUB vycházejí z experimentálně ověřených vztahů mezi chováním účastníků a bezpečností silničního provozu. Jsou definovány jako měřítko či indikátor reflektující ty operační podmínky dopravního systému, které ovlivňují výkon celého systému. Jejich účelem je odrážet aktuální parametry silničního dopravního systému, měřit vliv různých opatření a intervencí a umožnit srovnávání bezpečnosti silničního provozu mezi regiony, městy apod. Mezi hodnotou ukazatelů a mírou problému v příslušné oblasti by měl existovat přímý kvantitativně popsatelný vztah, stejně jako mezi jeho hodnotou a aktivitami a opatřeními přijatými v dané oblasti v čase. Sledování a hodnocení nepřímých ukazatelů bezpečnosti silničního provozu je současně pro ERSO řešeno v rámci 6. rámcového programu v projektu SafetyNet a pro Českou observatoř bezpečnosti silničního provozu v rámci projektu SENZOR. CDV je v rámci projektu SafetyNet zodpovědné za návrh celoevropské metodiky používání ochranných systémů a významně se rovněž podílí na metodikách sběru ukazatelů pro sledování rychlosti, kvality silniční sítě a ponehodové péče. V rámci projektu SENZOR jsou sledovány především NUB popsané v následujícím textu. 3. SLEDOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH UKAZATELŮ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU Z důvodu co nejpřesnějšího zjišťování NUB byla stanovena základní síť referenčních bodů, ve kterých je sledování periodicky prováděno. Základní síť referenčních bodů pro sledování NUB byla zvolena na základě následujících kritérií: v každém ze 13 krajů ČR je vybrán stejný počet referenčních bodů pro jednotlivé kategorie komunikací: o 4 referenční body v extravilánu (z toho 2 na silnicích I. třídy a 2 na silnicích II. třídy) o 3 referenční body v intravilánu (každý ve městě jiné velikostní kategorie) komunikace v intravilánu jsou kategorizovány podle velikosti města (4 kategorie velikosti měst a obcí), je umožněna vazba na další údaje o pozemních komunikací (celostátní sčítání dopravy, Silniční databanka Ostrava apod.). Podle uvedených pravidel je stanovena základní síť v ČR, která obsahuje celkem 91 referenčních bodů, z nichž je 26 bodů na silnicích I. třídy, 26 na silnicích II. třídy a 39 na komunikacích v intravilánu. V každém kraji je v rámci základní sítě situováno celkem 7 míst vhodných pro sledování nepřímých ukazatelů. Rozšíření sledování na další referenční body je možné i se zapojením externích dodavatelů dat při splnění podmínek stanovených metodikou. Vymezené období pro sledování a měření je typický pracovní den týdne, tj. pondělí až čtvrtek v době od 7 do 17 hodin v období březen červen nebo září listopad. Sledování se provádí jedenkrát ročně na každém referenčním bodě. 2
Obr. 1 Základní síť referenčních bodů jednotlivé barvy představují umístění lokality (zdroj: CDV) 4. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ NAMĚŘENÝCH DAT Základním požadavkem bylo integrování databáze měření do Intranetu CDV a provázání s mapovým serverem. Integrace databáze měření do Intranetu CDV umožňuje správu přístupových práv do jednotlivých úrovní datového skladu. Aktuální údaje jsou pro veřejnost k dispozici v kapitole Datová část" Observatoře (informační části viz www.czrso.cz). Data jsou on-line napojena do databáze měření a automaticky aktualizována. K dispozici jsou souhrnné výsledky rozdělené podle let a kategorií sledovaných subjektů. Měření a sledování se dále rozdělují podle druhu. Každá lokalita i stanoviště jsou doplněny základními údaji a mohou být doplněny fotografiemi nebo schématy. K dispozici je také modul pro sumarizaci dat. Uživatel má možnost vybrat lokality pro vytvoření souhrnů podle nejrůznějších kritérií. V rámci souhrnů se vypočítají ukazatele bezpečnosti provozu na pozemních komunikací. Databázi měření je možné provázat s geografickým informačním systémem (GIS). K propojení je možné využít GPS údaje u lokalit, stanovišť případně u jednotlivých měření. Pro analýzy je možné využít přímo i ukazatele bezpečnosti provozu a dle jejich hodnot vytvořit mapu s grafickým vyjádřením hodnoty ukazatelů. V rámci GIS aplikace Vectormap (vyvinuté v CDV) je možné zobrazení kartogramů, vyjadřujících hodnoty sledovaných ukazatelů v mapovém podkladu. 5. UKÁZKA VYUŽITÍ DAT OBSERVATOŘE Mimo pravidelné vytváření souhrnných tabulek a grafů reprezentujících vývoj NUB v ČR byla využita datová část Observatoře např. při analýze účinnosti novely zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (tzv. silniční zákon), která vstoupila v platnost dne 1. 7. 2006. Sledovány byly tři hlavní NUB: rychlost, používání zádržných systémů a používání denního svícení. Ve výsledku prokázalo sledování NUB pozitivní trendy v chování řidičů ve všech třech sledovaných ukazatelích krátce po zahájení platnosti novely zákona č. 361/2000 Sb. Již říjnová sledování však ukazují zhoršení situace, vyjma denního svícení, které bylo řidiči bez 3
větších výhrad akceptováno. Srovnání pololetních výsledků jasně ukazuje negativní trendy v chování řidičů, kdy řada ukazatelů v prvním pololetí 2007 dosahuje podobných hodnot jako před zahájením platnosti novely zákona. Předpoklad, že z nepřímých ukazatelů je možné usuzovat bezpečnost provozu potvrzuje především obr. 2 (rychlosti vozidel). Dlouhodobé sledování od roku 2005 ukazuje silnou závislost mezi rychlostí a nehodovostí, resp. následky dopravních nehod. Vývoj rychlostí v extravilánu přesně kopíruje vývoj počtu smrtelných zranění mimo obce. Vývoj počtu nehod tak silnou závislost nevykazuje. V intravilánu uvedené grafy dokládají silnou závislost mezi rychlostí a počtem nehod. Následky nehod vyjádřené počtem smrtelně zraněných jsou také značně závislé na vývoji rychlostí v obcích.tyto skutečnosti dokládají přímý vliv rychlosti na následky nehod čím vyšší rychlost byla během sledování zjištěna, tím větší byl počet smrtelných zranění ve srovnatelném období. Obr. 2 Vývoj rychlostí (průměrné a 85. percentilu) a překračování nejvyšší dovolené rychlosti v extravilánu a intravilánu (zdroj: Observatoř CDV) 6. INFORMAČNÍ ČÁST Informační část Observatoře je strukturována do šestnácti kapitol: Politika bezpečnosti dopravy, ekonomické následky nehod Mobilita Dělba přepravní práce - bezpečnost jednotlivých typů dopravy na pozemních komunikacích Dopravní nehodovost Chování a postoje Výchova a vzdělávání Věk a řízení Ovlivnění tělesné a duševní způsobilosti k řízení motorových vozidel Rychlost Prvky pasivní bezpečnosti vozidla Bezpečná komunikace, bezpečné dopravní prostředí Nové technologie v dopravě Bezpečnostní rizika environmentální a zdravotní aspekty Ostatní související problematika Zdroje dat Datová část výsledky měření 4
Jednotlivé kapitoly obsahují články doplněné grafy, obrázky a tabulkami, dokumenty a odkazy. Jednotlivé články jsou pravidelně aktualizovány na základě nově získaných dat. Obr. 3 Ukázka z Observatoře data v grafické i tabulkové formě 7. ZÁVĚR Internetové stránky české Observatoře bezpečnosti silničního provozu (www.czrso.cz) byly veřejně spuštěny v roce 2007. Průběžně jsou aktualizovány články, tabulky i grafy. Do budoucna budou tvůrci usilovat o udržování a doplňování kvalitní rozsáhlé databáze, která soustředí všechny dostupné informace a data o bezpečnosti silničního provozu. Výsledek bude využitelný pro každodenní rozhodování o opatřeních ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR na všech úrovních státní správy. 8. LITERATURA [1] HEINRICH, J. Collecting Road Safety Data in the Czech Republic: Past - Present - Future. In Best In Europe Conference: esafety that matters! ETSC, 21. - 22. 2. 2006, dostupné na www.etsc.be/etsc_bie.php [2] HEINRICH, J. Představení České observatoře bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. In Budování České národní observatoře bezpečnosti silničního provozu, Praha, 12. 5. 2006, s. 5-12. [3] EKSLER, V. Projekt SafetyNet a výsledky 1. konference k budování Evropské observatoře bezpečnosti silničního provozu. In Budování České národní observatoře bezpečnosti silničního provozu, Praha, 12. 5. 2006, s. 13-18. [4] SKLÁDANÝ, P. Význam NUB pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu. In Budování České národní observatoře bezpečnosti silničního provozu, Praha, 12. 5. 2006, s. 19-24. [5] DONT, M. Sběr nepřímých ukazatelů bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. In Budování České národní observatoře bezpečnosti silničního provozu, Praha, 12. 5. 2006., s. 25-28. [6] HEINRICH, J., EKSLER, V. Vývoj Evropské a České observatoře bezpečnosti silničního provozu. In Budování České národní observatoře bezpečnosti silničního provozu, Praha, 12. 5. 2006, s. 60-65. [7] HEINRICH, J., EKSLER, V. Vývoj Evropské a České observatoře bezpečnosti silničního provozu. In Bezpečnosť dopravy na pozemných komunikáciách, Vyhne, 27.-29. 9. 2006. 5
Dom techniky ZSVTS Košice, s. 60-65. ISBN 80-232-0263-4. [8] Mobilní měřicí zařízení pro pasport pozemních komunikací. Původce: Jiří AMBROS, Milan DONT, Radim STRIEGLER a kol. (Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.). Osvědčení o zápisu užitného vzoru č. 18277. [9] Stacionární měřící zařízení pro měření dopravně-inženýrských charakteristik pozemních komunikací. Původce vynálezu: Jiří AMBROS, Milan DONT, Radim STRIEGLER a kol. (Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.). Osvědčení o zápisu užitného vzoru č. 18718. 6