EMPLA spol. s. r. o. Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostedí a zdraví Hradec Králové Oznámení zámru podle zákona. 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí, v platném znní, v rozsahu pílohy. 4 Rozšíení kapacity zpracování stavebních odpad ENVISTONE, Pedmice n/labem Vedoucí ešitelského týmu: Ing. Vladimír Plachý. odborné zpsobilosti 182/OPV/93 z 21. 1. 1993 Hradec Králové: íjen - listopad 2006 arch.. 397/06 Obchodní jméno spolenosti Administrativní sídlo spolenosti EMPLA spol. s r. o. EMPLA spol. s r. o. Spolenost je zapsána v obchodním ul. Jana Krušinky ul. Za Škodovkou 305 rejstíku Krajského soudu v Hradci 500 02 Hradec Králové 503 11 Hradec Králové Králové v oddílu C, vložka 1178 DI: CZ421 95 667 tel. 495 218 875, 495 211 579 IO: 421 95 667 fax. 495 217 499 Bank. spoj. 790747 511/0100 e-mail: empla@telecom.cz www.empla.cz
OBSAH ÚVOD 6 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 6 A. 1. Obchodní firma: 6 A. 2. I: 6 A. 3. Sídlo: 6 A. 4. Oprávnný zástupce: 7 B. ÚDAJE O ZÁMRU 7 B. I. Základní údaje 7 B. I. 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy.1 7 B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru 7 B. I. 3. Umístní zámru 7 B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry 8 B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí 8 B. I. 6. Popis technického a technologického ešení zámru 10 B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení 13 B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk 13 B. I. 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat 14 B. II. Údaje o vstupech 14 B. II. 1. Pda 14 B. II. 2. Voda 15 B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje 16 B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 17 B. III. Údaje o výstupech 17 B. III. 1. Ovzduší 17 Bodové zdroje emisí 21 B. III. 2. Odpadní vody 21 B. III. 3. Odpady 22 B. III. 4. Hluk, vibrace, záení 25 B. III. 5. Doplující údaje (významné terénní úpravy, zásahy do krajiny) 28 C.I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území 28 C.I.1. Územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky 28 C.I.2. Zvlášt chránná území a území pírodních park 30 C.II.3. Jiná zvlášt chránná území 30 C.I.4. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace pírodních zdroj 33 C.I.5. Území hust zalidnná 34 C.I.6. Území zatžovaná nad míru únosného zatížení (vetn starých zátží) 34 C.I.7. Území historického, kulturního nebo archeologického významu 34 C. II. Charakteristika souasného stavu životního prostedí v doteném území 35 C.II.1. Geofaktory 35 C.II.3. Vodní pomry 38 C.II.4. Ovzduší 40 C.II.5. Biologické pomry zájmového území 42 C.II.6. Krajina 44 C.II.7. Obyvatelstvo 45 C.II.8. Hluková situace 46 2
C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostedí v doteném území z hlediska jeho únosného zatížení 47 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMRU NA VEEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ 48 D. I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru na obyvatelstvo a životní prostedí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 48 D. I. 1. Vlivy na obyvatelstvo, vetn sociáln ekonomických vliv 48 D. I. 2. Vlivy na ovzduší a klima 51 D. I. 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky 56 D. I. 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 59 D. I. 5. Vlivy na pdu 61 D. I. 6. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 62 D. I. 7. Vlivy na krajinu 62 D. I. 8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 63 D. II. Komplexní charakteristika vliv zámru na životní prostedí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnost peshraniních vliv 63 D. III. Charakteristika environmentálních rizik pi možných haváriích a nestandardních stavech 64 D. IV. Charakteristika opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv na životní prostedí 65 D. V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích podklad pi hodnocení vliv 68 D. VI. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritostí, které se vyskytly pi specifikaci vliv 70 E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁMRU 71 F. ZÁVR 71 G. V Š E O B E C N SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 72 H. PÍLOHY 76 3
Bez písemného souhlasu spolenosti Empla spol. s r.o., Hradec Králové a odpovdného zástupce uvedeného v osvdení o autorizaci, nesmí být tento dokument, ani jeho ásti, reprodukován. 4
POUŽITÉ ZKRATKY A SYMBOLY: CO Oxid uhelnatý HMÚ eský hydrometeorologický ústav OV istika odpadních vod HRA Hodnocení zdravotních rizik CHOPAV Chránná oblast pírodní akumulace vod LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor MÚ Mstský úad NO Nebezpené odpady NO 2 Oxid dusiitý NO X Oxidy dusíku NV Nákladní vozidlo OO Ostatní odpady OV Osobní vozidlo PHM Pohonné hmoty PM 10 Suspendované ástice prachu PUPFL Pozemky urené k plnní funkce lesa ÚP Územní plán ÚPSÚ Územní plán sídelního útvaru ÚSES Územní systém ekologické stability VKP Významný krajinný prvek ZPF Zemdlský pdní fond 5
ÚVOD Zámrem investora je rozšíení kapacity zaízení na recyklaci stavebních a jiných odpad a úpravu kameniva pro stavební úely. Investorem a provozovatelem zámru je spolenost Envistone spol. s r.o. (Radostov 11, 503 27 Radostov). Investor plánuje rozšíit kapacitu svého stávajícího recyklaního stediska stavebních odpad v Pedmicích nad Labem na území Královéhradeckého kraje. Zámr podléhá zjišovacímu ízení dle zákona. 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí a o zmn nkterých souvisejících zákon, v platném znní, spadá do kategorie I, bodu 10.2 pílohy. 1 zákona (Zaízení pro nakládání s ostatními odpady s kapacitou nad 30 000 t/rok). V oznámení jsou komplexn hodnoceny vlivy zámru na životní prostedí a veejné zdraví. Technologický popis zámru byl dodán oznamovatelem v podob Provozního ádu recyklaního stediska a úpravny kameniva pro stavební úely Pedmice nad Labem, vypracovaným spoleností Envistone s.r.o. v listopadu 2003 (platnost do 31. 12. 2007). Vlivy na životní prostedí recyklaního stediska s kapacitou do 30 000 t ostatního odpadu za rok (stav ped rozšíením kapacity) jsou uvedeny v Oznámení dle z.. 100/2001 Sb.: Zaízení na recyklaci stavebních a jiných odpad a úpravu kameniva pro stavební úely ze záí 2003. Dalšími podklady byly ÚPSÚ Pedmice nad Labem z roku 2001, údaje eského hydrometeorologického ústavu a pracovník Magistrátu msta Hradce Králové, dále byly provedeny terénní przkumy. Oznámení bylo zpracováno podle pílohy. 4 zákona. 100/2001 Sb., v platném znní a dle metodického pokynu MŽP. Pedmtný zámr podléhá zjišovacímu ízení s psobností MŽP. A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. Obchodní firma: ENVISTONE spol. s r.o. A. 2. I: 259 94 182 A. 3. Sídlo: Radostov 11 503 27 Radostov 6
A. 4. Oprávnný zástupce: Oprávnný zástupce oznamovatele: Jozef Kukula - jednatel spolenosti Radostov 11 503 27 Radostov tel. 777 810 430 B. ÚDAJE O ZÁMRU B. I. Základní údaje B. I. 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy.1 Název zámru: Rozšíení kapacity zpracování stavebních odpad Envistone spol. s r.o. Pedmice nad Labem. Zaazení zámru do píslušné kategorie dle pílohy. 1: Zámr náleží do kategorie I (podléhající zjišovacímu ízení) pílohy. 1 k zákonu. 100/2001 Sb., v platném znní, bodu 10.2 - Zaízení k odstraování ostatních odpad s kapacitou nad 30 000 t/rok. B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru Zámrem je rozšíení kapacity stávajícího recyklaního stediska stavebních odpad. Kapacita stediska: Souasná kapacita: do 30 000 t zpracovaného odpadu kategorie O/rok Maximální kapacita po rozšíení: 100 000 t zpracovaného odpadu kategorie O /rok Výkon drtící linky: 10-40 t/hodinu tj. 200 t/den Provozní hodiny: 150 hod/rok Doprava po rozšíení kapacity: Poet nákladních voz za den Poet osobních voz za den 30 NV 10 OV B. I. 3. Umístní zámru Kraj : Královéhradecký Katastrální území : Pedmice nad Labem Navrhovaný zámr se nachází v katastrálním území Pedmice nad Labem v Královéhradeckém kraji, ve stávajícím areálu spolenosti Envistone spol. s r.o. Areál je situován v prmyslové zón, na okraji obce Pedmice nad Labem. 7
Stávající recyklaní stedisko je umístno v areálu spolenosti Prefa Produkt s.r.o., v ulici U Panelárny, na pozemcích p.. 314/1, 1048, 1051 a 256/3. Vlastníkem areálu je Ing. Mojmír Malý, který pozemky pronajímá dvma nájemcm: Envistone spol. s r.o., Napos s.r.o. (recyklace papíru a plast) a Prefa Produkt s.r.o. (výroba stavebních dílc a betonáského zboží). V areálu se nachází i spolenost NAPOS s.r.o. (recyklace papíru a plast), která ji provozuje na vlastních pozemcích. Areál je ze západní strany ohranien železniní tratí Hradec Králové - Smiice (vzdálenost cca 50 m od zámru), východn ekou Labe (ve vzdálenosti cca 100 m), na jižní stran objekty spolenosti Prefa Produkt s.r.o. a ze severní strany zemdlsky obdlávanou pdou. Západn od zámru, za kolejištm železniní trati, protéká Labský náhon. Nejbližší souvislá obytná zástavba je situována západn od zámru, ve vzdálenosti cca 200 m a tvoí ji novostavby nízkopodlažních rodinných dom. Dle ÚPSÚ Pedmice nad Labem je zámr umístn v prmyslové zón oznaené Vp a je v souladu s územním plánem. Souástí píloh. 1 a. 2 oznámení je grafické znázornní umístní zámru z hlediska širších vztah a zobrazení funkních vztah celé provozovny Envistone spol. s r.o. Areál recyklaního stediska je umístn v záplavovém území (viz obr.. 10). B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry Investor plánuje rozšíení kapacity svého recyklaního stediska stavebních odpad v Pedmicích nad Labem. Spolenost Envistone spol. s r.o. se vnuje stavební a demoliní innosti, recyklaci a uložení stavebních a demoliních odpad a prodeji písku a kameniva. Svoji innost provozuje v areálu spolenosti Prefa Produkt s.r.o. v Pedmicích nad Labem. Investor pedpokládá kapacitní navýšení zpracování stavebních odpad z 30 000 t/rok na 100 000 t/rok. Souástí rozšíení bude i výstavba nové administrativní budovy pro obsluhu váhy a mistra provozu v prostorech dnešní stavební buky, sloužící jako kancelá. Administrativní budova, která bude sloužit jako zázemí pro technické zamstnance i vedení spolenosti, bude vystavena v další etap na míst dnešní opuštné provozní budovy na pozemku st. p.. 568. V souasné dob investor jedná s majitelem areálu o koupi dotených pozemk, které má dnes v pronájmu. V areálu je zárove v pronájmu další spolenost - Prefa Produkt spol. s r.o. (výroba betonových výrobk) a Napos s.r.o. (recyklace skla, papíru, kov), která své pozemky již vlastní. Celý areál je oplocen. Zámr nebude pesahovat hranice souasného oplocení. Je možné pedpokládat kumulaci zámru s okolní dopravou od ostatních nájemník areálu. B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí Spolenost Envistone spol. s r.o. provozuje recyklaní zaízení stavebních odpad s kapacitou do 30 000 t/rok. Stále se zvyšující poptávka po zpracování stavební suti a využití vzniklých recyklát vede investora k poteb navýšit kapacitu svojí innosti. 8
Pedpokládané navýšení kapacity recyklaního stediska bude do 100 000 t zpracovaných ostatních odpad za rok. Zámr bude umístn do stávající provozovny spolenosti Envistone spol. s r.o. v Pedmicích nad Labem, která je prostorov vhodná pro rozšíení kapacity. Lokalita umožuje soustední všech inností, které s recyklací stavebních odpad souvisí, do jednoho místa. Areál je napojen na veejný vodovod a kanalizaci. Investor poítá s vybudováním nové elektrické sít a napojením na nový zdroj pitné vody. Zdrojem pitné vody by mla být nov vybudovaná studna, která bude vyhloubena na míst stávajícího zkušebního vrtu (30 m), na území areálu. Voda ze studny bude využívána jako pitná voda pro sociální zaízení, jako zdroj vody pro funkci administrativní budovy a zárove jako zdroj vody pro skrápní zpevnných plocha a materiálu pi drcení a tídní. Stávající provozovna je umístna v prmyslové zón a je v souladu s územním plánem obce Pedmice nad Labem. Vjezd do areálu je ešen jedinou píjezdovou komunikací, kterou využívají i ostatní nájemníci areálu. Zámr je pedkládán v jedné variant. Z hlediska rozsahu možných vliv na životní prostedí jsou v oznámení hodnoceny stávající stav ( nulová varianta ) a pedpokládaný stav ( aktivní varianta ). Popis stávajícího stavu je rozebrán v kapitole C oznámení. Popis zámru (pedpokládaný stav) je uveden v kapitole B oznámení a hodnocení vliv zámru na životní prostedí v kapitole D oznámení. Obr.. 1: Územní plán obce Pedmice nad Labem Envistone s.r.o. 9
Obr.. 2: Legenda k územnímu plánu B. I. 6. Popis technického a technologického ešení zámru B. I. 6. I. Technické, stavební a architektonické ešení zámru Recyklaní stedisko spolenosti Envistone spol. s r.o. slouží: Ke krátkodobému uložení stavebních odpad kategorie O a jejich následnému pepracování resp. úprav drcením a tídním, s cílem využití jako druhotné suroviny v procesu následné stavební výroby - jako náhrady primárních surovin. K úprav takových surovin, které splují požadavky na vstupní suroviny, kde po jejich úprav vznikne kamenivo - materiály, urené pro stavební úely, dle platných SN. Dle Rozhodnutí Krajského úadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostedí a zemdlství udlilo dne 11.10.2003 (.j. ZP/7872/2003-1-Uh) byl spolenosti Envistone spol. s r.o. udlen souhlas k provozování zaízení k využívání odpad - recyklace stavebních odpad a úprava kameniva pro stavební úely na p.. 314/1 v k.ú. Pedmice nad Labem a s provozním ádem zaízení k využívání odpad - recyklaní stedisko odpad a úpravna kameniva pro stavební úely Pedmice nad Labem. V souasné dob je maximální kapacita recyklaního stediska 30 000 t zpracovaných odpad za rok. Investor pedpokládá navýšení kapacity na 100 000 t zpracovaných odpad za rok. 10
Na zaízení k využívání odpad jsou upravovány pouze odpady kategorie ostatní : 10 09 03 Pecní struska 10 09 06 Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedené pod íslem 100905 10 09 08 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod íslem 100907 16 11 02 Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických proces neuvedené pod 16 11 01 16 11 04 Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických proces neuvedené pod íslem 16 11 03 16 11 06 Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických proces neuvedené pod íslem 16 11 05 17 01 01 Beton 17 01 02 Cihly 17 01 03 Tašky a keramické výrobky 17 01 07 Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk neuvedené pod íslem 17 01 06 17 03 02 Asfaltové smsi neuvedené pod íslem 17 03 01 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod íslem 17 05 03 17 05 06 Vytžená hlušina neuvedená pod íslem 17 05 05 17 05 08 Štrk ze železniního svršku neuvedený pod íslem 17 05 07 17 06 04 Izolaní materiály neuvedené pod ísly 17 06 01 a 17 06 03 17 08 02 Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod ísly 17 08 01 17 09 04 Smsné stavební a demoliní odpady neuvedené pod ísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Mimo pijímaných odpad jsou do zaízení pijímány suroviny urené pro další prodej, pípadn pro výrobu smsí pro pozemní stavitelství, v kombinaci s materiály získanými z recyklace odpad. Jedná se pedevším o písky a kamenivo. Popis objekt a technologické vybavení recyklaního stediska Oplocení Administrativní budova (mobilní buky), sklady Silniní píjezdová váha Manipulaní plocha pro pejímku odpad, vetn kontrolní rampy Plochy urené pro uložení odpad Plochy pro uložení upravených materiál Plochy urené pro uložení pírodních surovin (písk, kameniva) Zaízení pro výrobu smsí pro pozemní stavitelství Stavební stroj DH 112, vetn rozrušovacího kladiva elní naklada Mobilní recyklaní linka (drti, tídi) Kontejnery na nevyužitelné odpady (sekundární zneištní) Technologie recyklace odpad Pejímka odpad do zaízení probíhá v souladu s pílohou. 2 vyhlášky MŽP. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znní. V pípad pedpokládaného výskytu nebezpených látek je požadováno doložení kvality 11
odpadu provedenými analýzami. Pi pejímce odpad je vždy pítomna obsluha zaízení, která vizuáln kontroluje stav odpad z hlediska jejich pvodu a kategorie a urí místo vykládky. V pípad podezení na pítomnost nevhodných odpad, není vykládka povolena. Po výkladce odpad vystaví obsluha prvodku s identifikaními údaji a provede zápis do provozního deníku zaízení. Jednotlivé druhy odpad jsou pi píjmu tídny dle kvality (nap. beton, cihly, smsný stavební odpad) a takto jsou i ukládány na deponie. Následn se tyto odpady zbavují sekundárního zneištní (devo, plasty apod.) - primární pedtídní a dále se upravují drcením, pípadn tídním. Výsledkem tohoto procesu jsou materiály - výrobky. Ty jsou deponovány dle kvality a zrnitosti (0-32 mm, 32-63 mm, 63-90 mm, 0-90 mm nebo dle pání zákazníka). Takto upravené materiály jsou pipraveny na vrácení do stavební výroby jako náhrada pírodních surovin. Pípadn pro další výrobu. Jejich jakost je zkoušena ve zkušebn kamene a kameniva. Na základ analýz materiálu je vydán protokol o výsledku zkoušky kameniva a vznikají smsi dle SN EN 13242:2004 - Kameniva pro nestmelené smsi a smsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace. Materiál, charakterizovaný jako sms betonu, keramiky a zeminy je ukládán na nezpevnné plochy, ostatní materiál (beton, cihly) je skladován na zpevnných plochách. Tídní a drcení odpadu a veškerý pohyb manipulaních prostedk se uskuteuje pouze na zpevnných plochách. Pi úprav odpad je sypký materiál skrápn vodou z Labského náhonu. V budoucnu lze pedpokládat využití nového zdroje vody, v podob nov vrtané studny v areálu spolenosti Envistone s.r.o. Studna bude využívána jako zdroj pitné i užitkové vody. V souasné dob je administrativa recyklaního stediska ízena z pronajatých kanceláí spolenosti Prefa Produkt s.r.o. Zamstnanci recyklaního stediska mohou v souasnosti využívat i sociální zaízení, patící k administrativní budov spolenosti Prefa Produkt s.r.o. Zázemí obsluhy stediska nyní zajišují mobilní buky. V rámci rozšíení recyklaního stediska bude na jejich míst vybudována administrativní budova pro obsluhu váhy a mistra provozu. V další fázi bude vybudována nová administrativní budova pro vedení spolenosti a technické zamstnance v míst st.p.. 568. Souástí budovy bude sociální zaízení, kanceláe a kuchyka pro zamstnance stediska. Objekt bude vytápn elektrickou energií. Technologické vybavení recyklaního stediska VOLVO L90 kolový naklada LIEBHER kolový naklada DH 112 kolový bagr bourací kladivo INDECO 550 kg UNK 320 kolový naklada UNK 320 kolový naklada se zametáním Power Screen typ Chieftain 600 mobilní, dvousítná tídika s výklopným hruboroštem Drti RESTA DJC 700 x 500 elisový mobilní na pívskovém podvozku 12
Odvoz a dovoz odpadu AVIA 3t, MAN 8t, TATRA 815 + vlek Drti odpad RESTA DJC 700 x 500 bude po navýšení kapacity zámru doplnn o výkonnjší drti NORBERG CITYTRACK 80 R. Do zaízení jsou pijímány pouze vytídné stavební odpady vhodné k recyklaci, které nemají žádné nebezpené vlastnosti a nedochází u nich pi normálních podmínkách k fyzikálním, chemickým a biologickým zmnám. Ze 100% pijímaných odpad do zaízení po jejich úprav vzniká 99,5% recyklátu využitelného dále jako stavební materiály. Zbylé 0,5% odpad nevhodných k tomuto úelu je využito k dalšímu zpracování (kovový odpad) nebo je dále nevyužitelných, je pedáno oprávnné osob k dalšímu využití i odstranní. Pro pístup do areálu slouží jediná píjezdová komunikace, která se napojuje na silnici spojující Pedmice nad Labem a Hradec Králové, pes Správice. Areál je napojen na veejný vodovod, který je zdrojem vody pro administrativní budovu spolenosti Prefa Produkt s.r.o., jejíž prostory investor využívá. Zdrojem vody pro samotné stedisko je v souasné dob Labský náhon. V budoucnu bude využita nová studna. Recyklaní stedisko je napojeno na splaškovou kanalizaci, která svádí odpadní splaškové vody z administrativní budovy do veejného kanalizaního adu. Dešové vody jsou vsakovány do pdy. Provozní specifikace: Provozní doba po - pá (7:00-18:00) so (7:00-12:00) Poet zamstnanc 10 (stálá obsluha) 40 (celkový poet zamstnanc - i sezónní pracovníci) Kapacita recyklaního stediska 100 000 t/rok Výkon tídící linky 1000-1500 t/den Výkon drtící linky 800 t/den Denní provoz vozidel: - nákladní doprava max. 30 voz (prmrn 26 voz) - osobní doprava 10 voz Poet parkovacích míst 3 B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení Pedpokládaný termín stavby 11/2006 Pedpokládané dokonení stavby 02/2007 B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk Navrhovaný zámr leží na pozemcích v katastrálním území Pedmice nad Labem. Dotené územn samosprávné celky: Královéhradecký kraj 13
Magistrát msta Hradec Králové Obec Pedmice nad Labem B. I. 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat Recyklaní stedisko je stávajícím zaízením k úprav odpad. Pedmtem tohoto oznámení je navýšení kapacity recyklaního stediska. Vtšina navazujících rozhodnutí byla již vydána v rámci uvedení zaízení do provozu. Výet nových potebných povolení - stavební povolení k vodním dílm (nová studna na pozemku oznamovatele) dle 15 vodního zákona), správním úadem je Magistrát msta Hradec Králové - povolení k nakládání s podzemními vodami (dle 8 odst. 1 písm. b), k erpání podzemních vod z nové studny, píslušným úadem je Magistrát msta Hradec Králové - rozhodnutí vodoprávního úadu (Magistrát msta Hradec Králové), které stanoví rozsahu zátopových oblastí. Na základ stanovení bude rozhodnuto o povinnosti oznamovatele zpracovat povodový plán (dle 71 vodního zákona) B. II. Údaje o vstupech B. II. 1. Pda Recyklaní stedisko je umístno v areálu spolenosti Prefa Produkt s.r.o. v Pedmicích nad Labem (U Panelárny). Pozemky a objekty, využívané oznamovatelem, jsou v pronájmu. Majitelem pozemk je pan ing. Mojmír Malý. Spolenost využívá ásti pozemku p.. 314/1, 1048, 1051 a 256/3 v k.ú. Pedmice nad Labem. Rozšíení zámru si nevyžádá zábor jiných pozemk. Zámr si nevyžádá vyntí pdy ze ZPF nebo PUPFL. Charakteristika doteného pozemku je uvedena v následující tabulce. Tabulka. 1: Zájmová parcela Parcela íslo Druh pozemku Využití pozemku Zpsob ochrany Kód BPEJ Celková výmra parcely [m 2 ] 314/1 ostatní plocha jiná plocha - - - 1048 ostatní plocha jiná plocha - - 639 1051 ostatní plocha jiná plocha - - 1160 256/3 ostatní plocha neplodná pda - - 4090 Umístní zámru je v souladu s platným územním plánem obce Pedmice nad Labem. Vyjádení o souladu s ÚPSÚ Pedmice nad Labem vydal Obecní úad Pedmice nad Labem dne 7.4. 2003, v rámci oznámení zámru podle zákona. 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prostedí - Zaízení na recyklaci stavebních a jiných odpad a úpravu kameniva pro stavební úely (Soulad s ÚPSÚ viz píloha. 3.). Zámr bude umístn na území prmyslové výroby. 14
B. II. 2. Voda Etapa výstavby zámru Pi výstavb zámru (administrativní budovy) bude s nejvtší pravdpodobností využívána voda z nové studny. V dob zpracování oznámení byl proveden zkušební vrt do hloubky 30 m a je zkoumána kvalita vody. V nejbližší dob bude na jeho míst vyhloubena studna a na základ analýz vody bude zdrojem pitné a užitkové vody nebo pouze užitkové. Užitková voda bude využívána pi výstavb administrativní budovy, pi úpravách nezpevnných ploch a zejména k omezení nadmrné prašnosti pi výstavb. Pitná voda pro pracovníky bude v dob výstavby zajišována v podob vody balené, sociální zaízení budou využívána stávající v budov spolenosti Prefa Produkt s.r.o. Množství spotebované užitkové vody pi etap výstavby nelze v souasné dob vyíslit. Množství pitné vody bude záviset na potu pracovník a dob trvání výstavby. Pedpokládaná délka výstavby je 4 msíce. Maximální poet pracovník na stavb bude cca 10, piemž na jednoho pracovníka je odhadována spoteba vody cca 5 l pitná voda a 120 l voda na mytí na smnu. Pro pitné úely bude používána voda balená, sociální zaízení budou využívána stávající v administrativní budov. Pedpokládá se, že v dob výstavby bude denní spoteba vody init cca 1,25 m 3 v 1 smn, tzn. cca 110 m 3 / výstavbu. Etapa provozu zámru Po rozšíení recyklaního stediska bude v provozu využíván nový zdroj vody, kterým bude nov vrtaná studna (30 m) v areálu investora. Na základ analýz, urujících kvalitu vody, bude studna využívána jako zdroj pitné a užitkové vody nebo pouze užitkové. Užitková voda bude využívána zejména pi skrápní sypkých materiál pi tídní a drcení a ištní zpevnných ploch. Voda urená k eliminaci prachu vznikajícího v procesu by nemla pekroit cca 5% zpracovaných surovin, tj. cca 500 m 3 (t) na každých 10 000 tun zpracovaných materiál. Souástí drtie Nordberg je zaízení na skrápní materiálu bhem drcení. Skrápní zpevnných ploch a komunikací je provádno pravideln 1h denn za suchého poasí elním nakladaem s nainstalovaným zametacím zaízením. Dalším zdrojem užitkové vody, v souasné dob využívaným, je Labský náhon. Vzdálenost náhonu od zámru je cca 50 m západním smrem. Pitná voda bude využívána v nové administrativní budov k zásobování sociálního zaízení a kuchyky. Zdrojem požární vody je Labský náhon a Labe. Pedpokládaná spoteba pitné vody cca 2 000 m 3 /rok Pedpokládaná spoteba užitkové vody cca 5 000 m 3 /rok 15
B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Etapa výstavby zámru Pi výstavb zámru budou využity bžné stavební a konstrukní materiály, potebné k vybudování administrativní budovy. Všechny suroviny a materiály budou transportovány po stávajících komunikacích. V prbhu výstavby bude využíváno elektrické energie z rozvodné sít. V souasné dob není možné provést pesné vyíslení druh a množství jednotlivých stavebních materiál, surovin a energií. Toto bude upesnno v další fázi pípravných prací. Etapa provozu zámru Odpady K recyklaci jsou pijímány odpady na základ souhlasu Krajského úadu Královéhradeckého kraje k provozování zaízení k využívání odpad. Výet pijímaných odpad vetn katalogových ísel je uveden v kapitole B.I.6.I Technické, stavební a architektonické ešení zámru. Pijímané odpady budou pouze kategorie ostatní. Pi úprav zpracovávaných odpad mohou být vytídny nežádoucí složky, jako jsou zbytky deva, kabely, plasty, sklo, kovy aj., které budou separovány, oddlen shromažovány na ureném míst a pedávány oprávnným osobám k dalšímu využití nebo odstranní. Maximální množství zpracovaných odpad bude 100 000 t/rok. Suroviny Mimo pijímaných odpad jsou do zaízení pijímány suroviny urené pro další prodej, pípadn pro výrobu smsí pro pozemní stavitelství, v kombinaci s materiály získanými z recyklace odpad. Jedná se pedevším o pírodní písky a kamenivo. Nároky na spotebu tchto materiál nelze v souasnosti vyíslit. Energetické zdroje Recyklaní stedisko bude napojeno na novou rozvodnou elektrickou sí. V rámci rozšíení recyklaního zaízení budou vybudovány nové nadzemní rozvody el. sít. Pedpokládanou spotebu elektrické energie nelze v souasné dob vyíslit. Nafta Nafta je v recyklaním stedisku využívána jako pohonná hmota pi provozu drtící a tídící linky a obslužných mechanism (nakladae, kolový bagr s bouracím kladivem a nákladní automobily). Doplování nafty je ešeno dodavatelsky. Spolenost AMGNOL zásobuje naftou recyklaní stedisko 3 x týdn nebo dle poteby. Spoteba nafty: Naklada Kolový bagr s rypadlem Drti RESTA Drti Nordberg Tídika Powerscreen Tídika Beyer 10 l/hod 5 l/hod 5 l/hod 8 l/den 5 l/hod 3 l/hod 16
Celková spoteba nafty cca 6000 l/rok B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Recyklaní stedisko je umístno ve stávajícím areálu spolenosti Prefa Produkt s.r.o. v Pedmicích nad Labem. Píjezd do areálu je ešen jen jednou píjezdovou komunikací, navazující na silnici spojující Pedmice nad Labem a Hradec Králové, pes Správice. Komunikace má asfaltový povrch, pi vjezdu do areálu a v jejím prostoru je tvoena betonovými prefabrikáty. Komunikaci využívají i spolenosti Prefa Produkt s.r.o. a spolenost Napos s.r.o. Rozšíení recyklaního stediska si nevyžádá nároky na dopravní infrastrukturu. Navážky a rozvážky odpad a materiálu jsou provádny nákladními vozidly (zejména Tatra 24 t). Frekvence svozu a odvozu po rozšíení zámru je vyíslena v následujícím odstavci: Nákladní doprava Osobní doprava 30 voz/den 10 voz/den Noní provoz se nepedpokládá. B. III. Údaje o výstupech B. III. 1. Ovzduší Etapa výstavby zámru Zdrojem emisí pi výstavb administrativní budovy a píprav ploch pro zpracování odpad bude provoz stavebních a obslužných mechanism na staveništi a na píjezdových cestách k areálu. Hlavními zneišujícími látkami, vznikajícími pi spalování pohonných hmot ve spalovacích motorech mechanism jsou oxidy dusíku, benzen a pevné ástice. Pi manipulaci s pojízdnými mechanismy, odvozu a pívozu materiál a pi výkopových pracích se do okolí mohou uvolovat prachové ástice, tvoící tzv. sekundární prašnost. Ta je odvislá zejména od aktuálního poasí a povtrnostních podmínek (zejména suché a vtrné poasí). Emitované prašné ásteky mohou být odnášeny do vtších vzdáleností od zdroje. Pi nepíznivých povtrnostních podmínkách budou pijata opatení k omezení prašnosti, zejména pravidelné kropení a ištní komunikací, i na dobu nezbytn nutnou úplné perušení innosti, zpsobující prašnost. Samotná výstavba bude provádna pouze v denní dob cca od 7:00 do 21:00 hodin po dobu cca 4 msíce. Vzhledem k charakteru stavebních prací a jejich velmi asov omezenému rozsahu, nebude významn ovlivnna kvalita ovzduší v okolí. Etapa provozu zámru V dob provozu zámru budou hlavními zdroji emisí doprava na píjezdových komunikacích, pohyby obslužných mechanism po areálu a provoz tídiky a drtie. Nejzávaznjšími škodlivinami se z hlediska množství emisí a velikosti imisních limit jeví oxidy dusíku, tuhé zneišující látky a benzen. 17
Návrh zaazení zdroje: Krajský úad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostedí a zemdlství vydal dne 1.4.2005 firm ENVISTONE, spol. s r.o. povolení k umístní a stavb nového stedního zdroje zneišování ovzduší, tj. "Zaízení na recyklaci stavebních a jiných odpad" (.J.: 29900/ZP/2004-Nt-1), ve kterém je uvedeno zaazení zdroje a stanoveny podmínky pro jeho provoz: Podle 4 odst. 4 zákona. 86/2002 Sb., v platném znní a pílohy. 1, bod 3.6. naízení Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, tžba, úprava a zpracování kameniva - pírodního i umlého k naízení vlády. 353/2002 Sb., je posuzovaný zdroj zaazen jako stední stacionární zdroj zneišování ovzduší. V rozptylové studii byl posuzován stávající stav (maximální kapacita 30 000 t/rok) a pedpokládaný stav (maximální kapacita 100 000 t/rok), které se od sebe liší potem nákladních vozidel vyvolaných provozem zámru, nasazením obslužných mechanism a množstvím zpracovávaného materiálu (drtiem). Pro posuzovanou provozovnu lze vyspecifikovat 3 režimy provozu lišící se nasazením obslužných mechanism: bžný provoz primární tídní drcení + tídní Plošné zdroje emisí Za plošný zdroj emisí lze považovat celý areál, kde je provozována recyklace stavebního odpadu. Emise NO x, PM 10 a benzenu vznikají v dsledku spalování pohonných hmot v obslužných mechanismech. Dominantním zdrojem emisí tuhých zneišujících látek je a bude provoz drtícího zaízení ke zpracování stavebního odpadu. Vzhledem k tomu, že drtie nejsou opateny odtahem, nelze na tchto zaízeních provádt autorizované mení emisí, proto byl pro výpoet rozptylové studie použit pedpoklad pro maximální emise PM 10 ve výši 0,04 kg/t zpracovaného materiálu. Dle provozního ádu je úinnost stávajícího kropení 80 až 95 %, pro pedpokládaný stav (mlžení) lze pedpokládat úinnost cca 90 %. V rozptylové studii byla použita hodnota úinnosti ve výši 80 %, skutená hodnota bude pravdpodobn vyšší. Maximální množství materiálu zpracovaného drcením iní: Stávající stav: 400 t/den, 12 000 t/rok. Pedpokládaný stav: 800 t/den, 40 000 t/rok. Maximální emise PM 10 z provozu budou tedy init: Stávající stav: max. 96 kg/rok, 3,2 kg/den, 0,32 kg/h a 0,889 g/s. Pedpokládaný stav: max. 320 kg/rok, 1,6 kg/den, 0,16 kg/h a 0,0444 g/s. Plošným zdrojem emisí bude také provoz pojízdných obslužných mechanism, resp. spalování pohonných hmot. Pro posuzovanou provozovnu lze specifikovat 3 režimy provozu lišící se nasazením obslužných mechanism: 18
Bžný provoz (shodný pro stávající i pedpokládaný stav): Zdroj emisí spoteba nafty nasazení Kolový naklada VOLVO 90 10 l/h 10 h/den Kolový naklada UNK 320 10 l/h 5 h/den Naklada se zametáním 10 l/h 1 h/den Primární tídní (shodné pro stávající i pedpokládaný stav): Zdroj emisí spoteba nafty nasazení 2 nakladae u tídie 20 l/h 12 h/den 1 naklada v rámci celého areálu 10 l/h 12 h/den Tídící linka 5 l/h 12 h/den Kolový bagr s bouracím kladivem 6 l/h 10 h/den Naklada se zametáním 10 l/h 1 h/den Drcení + tídní (stávající stav): Zdroj emisí spoteba nafty nasazení 1 naklada u drtie 10 l/h 10 h/den 1 naklada v rámci celého areálu 10 l/h 10 h/den Tídící linka 5 l/h 10 h/den RESTA DCJ 700 x 500 5 l/h 10 h/den Naklada se zametáním 10 l/h 1 h/den Drcení + tídní (pedpokládaný stav): Zdroj emisí spoteba nafty nasazení 2 nakladae u drtie 20 l/h 10 h/den 1 naklada v rámci celého areálu 10 l/h 10 h/den Tídící linka 5 l/h 10 h/den NORBERG CITYTRACK 80 R 8 l/h 10 h/den Naklada se zametáním 10 l/h 1 h/den Tabulka. 2: Emise z plošných zdroj emisí spalování pohonných hmot Plošný zdroj emisí Zneišující látka Emise g/s g/h g/den kg/rok Bžný provoz: stávající stav Bžný provoz: pedpokládaný stav NO x 0,3472 1 250 6 550 1 408 PM 10 0,0069 25 131 28 benzen 0,0042 15 79 17 NO x 0,3472 1 250 6 550 819 PM 10 0,0069 25 131 16 benzen 0,0042 15 79 10 19
Plošný zdroj emisí Zneišující látka Emise g/s g/h g/den kg/rok NO x 0,5833 2 100 20 100 603 Tídní: stávající stav PM 10 0,0117 42 402 12 benzen 0,0069 25 241 7 Tídní: pedpokládaný stav Tídní + drcení: stávající stav Tídní + drcení: pedpokládaný stav NO x 0,5833 2 100 20 100 2 009 PM 10 0,0117 42 402 40 benzen 0,0069 25 241 24 NO x 0,4583 1 650 12 700 381 PM 10 0,0092 33 254 8 benzen 0,0056 20 152 5 NO x 0,6111 2 200 18 050 902 PM 10 0,0122 44 361 18 benzen 0,0072 26 217 11 Liniové zdroje emisí Liniovými zdroji emisí jsou komunikace používané pro provoz dopravy vyvolané zámrem. Základní doprava je zajišována nákladními vozidly o nosnosti 24 t. V rozptylové studii byla nákladní vozidla uvažována jako HDV. Pro úely rozptylové studie byly komunikace rozdleny do 2 úsek (rychlost jízdy 30km/h a 50 km/h). Výpoet rozptylové studie byl proveden pro následující rychlosti a maximální poty prjezd vozidel: úsek. 1: rychlost 30 km/h, prjezdy vozidel: 24 NV/den (stávající stav) a 60 NV/den (pedpokládaný stav) úsek. 2: rychlost 50 km/h, prjezdy vozidel: 24 NV/den (stávající stav) a 60 NV/den (pedpokládaný stav) Tabulka. 3: Emise z navazující automobilové dopravy Zdroj emisí škodlivina g/s/m*10-6 g/h/km g/den/km kg/rok/km úsek. 1 Stávající stav úsek. 1 Pedpokládaný stav NO x 32,5 117 466 123 PM 10 1,0 3,6 14,4 3,8 benzen 0,05 0,18 0,71 0,19 NO x 75,6 272 1 166 308 PM 10 2,3 8,4 36,1 9,6 benzen 0,11 0,41 1,78 0,47 20
úsek. 2 Stávající stav úsek. 2 Pedpokládaný stav NO x 23,3 84 334 89 PM 10 0,7 2,5 10,1 2,7 benzen 0,04 0,13 0,51 0,14 NO x 54,2 195 836 222 PM 10 1,6 5,9 25,3 6,7 benzen 0,08 0,30 1,27 0,34 Bodové zdroje emisí V posuzovaném areálu nejsou a nebudou provozovány žádné bodové zdroje emisí. V rámci rozšíení recyklaního stediska bude vybudována administrativní budova. V administrativní budov budou umístny kanceláe pro vedení spolenosti a obsluhu váhy, sociální zaízení a kuchyka. Objekt bude vytápn elektrickou energií. B. III. 2. Odpadní vody Etapa výstavby zámru: Pi rozšiování recyklaního stediska budou vznikat splaškové odpadní vody. Produkce odpadních vod vyplývá z pedpokládaného potu pracovník, a to cca 110 m 3 /dobu výstavby. Etapa provozu zámru: Pi etap provozu recyklaního stediska budou vznikat splaškové a technologické odpadní vody a dále vody dešové. V souasné dob využívají pracovníci recyklaního stediska sociální zaízení v administrativní budov spolenosti Prefa Produkt s.r.o. Splaškové vody jsou svedeny do splaškové kanalizace a dále na istírnu odpadních vod. V rámci navýšení kapacity recyklaního stediska bude vystavna nová administrativní budova, jejíž souástí bude sociální zaízení a kuchyka pro pracovníky spolenosti Envistone spol. s r.o. Z hlediska látkového zatížení odpadních vod musí být plnny limity dané kanalizaním ádem. Dle rozhodnutí píslušného vodoprávního úadu a dle platné legislativy bude provádn rozbor kvality vypouštných odpadních vod. Celkové pedpokládané množství splaškových vod bude po uvedení do provozu nové administrativní budovy cca 400 m 3 /rok. Nezneištné dešové vody ze stechy administrativní budovy a ze zpevnných i nezpevnných ploch v provozovn jsou zasakovány do pdy. Pedpokládaný celkový odtok dešových vod Maximální množství dešových vod je vypoteno dle následujícího vztahu: Q = Ψ. S. i kde je Q množství odtékajících dešových vod, Ψ - souinitel odtoku, S plocha zachycených dešových vod (m 2 ), i intenzita krátkodobého 15-min. dešt s periodicitou p = 1(l/s/ha). 21
Plocha stechy 260 m 2 Plocha zpevnné plochy 8 300 m 2 odtokový koeficient - stechy a zpevnné asfaltové plochy 0,9 roní úhrn srážek v Hradci Králové 0,6 m 3 /m 2 Q rok = 0,9 x 8560 m 2 x 0,6 m 3 /m 2 = 4622,4 m 3 /rok Bilance odtokových pomr pro období pívalových deš uvažuje hodnotu pívalového dešt 143 l/s/ha po dobu 15 minut. Q max = 0,9 x 0,856 ha x 143 l/s/ha = 110,16 l /s Q celkem = 99 m 3 /15 min Technologické vody budou vznikat pi omezování prašnosti provozu recyklaního stediska. Stavební su bude v pípad nepíznivých povtrnostních podmínek (suché, vtrné poasí) pi drcení skrápna užitkovou vodou z vlastní studny, umístné na pozemku investora. Skrápní bude používáno i pi samotném drcení a tídní odpad. Množství použité vody bude závislé na povtrnostních podmínkách a na množství dešových srážek. Maximální spoteba vody by nemla pekroit cca 5% zpracovávaných surovin, tj. cca 500 m 3 (t) na každých 10 000 tun zpracovaných materiál. Naprostá vtšina vody použité na kropení zstává ve vyprodukovaném materiálu. Minimum vody bude zasakováno do pdy. Vzhledem k charakteru zpracovávaných odpad (pouze ostatní odpady, inertní stavební su) lze pedpokládat, že vody ze skrápní nebudou mít nepíznivý vliv na kvalitu povrchových a podzemních vod a pdy. B. III. 3. Odpady Nakládání s odpady bhem výstavby i provozu zámru musí být ešeno v souladu se zákonem. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkterých dalších zákon, v platném znní a v souladu s píslušnými provádcími pedpisy. Etapa výstavby zámru V prbhu výstavby zámru budou vznikat odpady spojené se stavební inností (výkopové a stavební práce). Produkované odpady budou mít charakter stavebních odpad (zeminy, zbytky betonu, obaly) a dále smsného komunálního odpadu. Oekávané druhy odpad vznikajících bhem pípravy a výstavby zámru jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka. 4: Pedpokládané druhy odpadu vznikající pi výstavb zámru Katalog. íslo Kategorie Název Druh odpadu 15 01 01 O Papírové a lepenkové obaly 15 01 02 O Plastové obaly 15 01 03 O Devné obaly obaly sypkých stavebních hmot obaly stavebních hmot apod. obaly stavebních materiál a hmot apod. 22
Katalog. íslo Kategorie Název Druh odpadu 15 01 05 O Kompozitní obaly 15 01 06 O Smsné obaly 15 01 10 N 15 02 02 N Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné Absorpní inidla, filtraní materiály (vetn olejových filtr jinak blíže neurených), istící tkaniny a ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami obaly stavebních materiál a hmot apod. obaly stavebních hmot apod. obaly z nátrových a tsnících hmot odpad vznikající bhem stavby 17 01 01 O Beton zbytky stavebních hmot 17 01 06 N 17 01 07 O Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk neuvedené pod íslem 17 01 06 odpad vznikající bhem stavby poškozené nebo jinak nepoužitelné stavební hmoty 17 04 07 O Smsné kovy 17 05 01 O Vytžená zemina 20 01 01 O Papír a lepenka 20 01 02 O Sklo 20 01 39 O Plasty zbytky, poškozené stavební materiály - odpad vznikající bhem stavby odpad z výkopových prací oddlené složky komunální odpad oddlené složky komunální odpad oddlené složky komunální odpad 20 03 01 O Smsný komunální odpad komunální odpad Výše uvedené odpady budou vznikat zejména pi výstavb administrativní budovy a instalaci nové nadzemní elektrické sít. Množství odpad není v souasné dob možno vyíslit. Vznikající odpady budou tídny, oddlen shromažovány a v maximální možné míe recyklovány. Stavební odpady, jejichž kvalita odpovídá vstupní surovin pro úpravu v zaízení pro recyklaci stavebních odpad, budou tímto zpsobem zpracovány. Pokud budou nkteré odpady i jejich ásti zneištny nebezpenými látkami, bude s tmito odpady nakládáno v režimu odpad kategorie nebezpený. Pvodce odpad bude povinen plnit povinnosti pvodce odpad dle zákona. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znní pozdjších pedpis, tzn. pedcházet vzniku 23
odpad a zajistit jejich pednostní využití ped odstranním. Dále je povinen zkontrolovat, zda má odbratelská firma oprávnní k nakládání s odpady, dle platné legislativy. Pvodce odpad je povinen provést hodnocení nebezpených vlastností odpad, i test na vylouení nebezpených vlastností a nakládat s nimi dle platné legislativy. Etapa provozu zámru Provozem zámru vzniká odpad, který má charakter vytídného odpadu ze zpracovávaných stavebních odpad (odpady skupiny 19). Jde zejména o nežádoucí složky a pímsi recyklovaného materiálu (sklo, devo, plasty, kovy, atd.). Dalšími vznikajícími odpady jsou odpady skupiny 20 - komunální odpady a odpady z údržby zaízení a manipulaních prostedk (sorbety, zbytky nátrových hmot, atd.). Opravy strojního zaízení budou zajišovány odborným servisem na základ smluvních vztah vetn zajištní nakládání s odpady vzniklými v rámci provedené servisní innosti. V rámci provozu je tedy oekáván vznik pedevším následujících druh odpad: Tabulka. 5: Pehled pedpokládaných druh odpad pravdpodobn produkovaných v prbhu provozu recyklaního stediska Katalog. íslo Kategorie Název 13 02 05 N Nechlorované minerální, motorové, mazací, pevodové oleje 13 02 08 N Nechlorované minerální motorové, pevodové a mazací oleje 15 02 02 N Absorpní inidla, filtraní materiály, istící tkaniny a ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami 19 12 01 O Papír a lepenka 19 12 02 O Železné kovy 19 12 03 O Neželezné kovy 19 12 04 O Plasty a kauuk 19 12 05 O Sklo 19 12 06 N Devo obsahující nebezpené látky 19 12 07 O Devo neuvedené pod íslem 19 12 06 19 12 09 O Nerosty (nap. písek nebo kameny) 19 12 10 O Spalitelný odpad (palivo vyrobené z odpadu 19 12 11 N Jiné odpady (vetn smsí materiál) z mechanické úpravy odpadu obsahujícího nebezpené látky 19 12 12 O Jiné odpady (vetn smsí materiál) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod íslem 19 12 11 20 01 21 N Záivky a jiný odpad obsahující rtu 20 01 35 N Vyazené elektrické a elektronické zaízení obsahující nebezpené látky 20 02 01 O Biologicky rozložitelný odpad z údržby zelen 24
20 03 01 O Smsný komunální odpad 20 03 03 O Uliní smetky Celkové množství pímsí a nežádoucích složek využívaných odpad nepekroí 0,5 % množství pivezených odpad, tzn. maximáln 500 t/rok. Všechny odpady jsou odstraovány oprávnnou osobou na základ smluvního vztahu. Odpady jsou oddlen shromažovány ve vhodných shromažovacích prostedcích (kontejnery, nádoby), aby nemohlo dojít k neoprávnné manipulaci s nimi (zejména s nebezpenými odpady) nebo k úniku škodlivin z tchto odpad do okolního prostedí. Pi pejímce odpad do recyklaního stediska budou potenciáln nebezpené složky odseparovány tak, aby byla pejímka v souladu s provozním ádem. Shromažovací nádoby budou oznaeny v souladu se zákonem o odpadech. V pípad shromažovacích nádob s nebezpenými odpady musí být tyto nádoby opateny katalogovým íslem, názvem druhu odpadu, výstražnými symboly nebezpenosti a jménem osoby zodpovdné za obsluhu a údržbu shromažovacího prostedku. V blízkosti shromažovacího místa i prostedku nebezpených odpad nebo na nich musí být umístn identifikaní list nebezpeného odpadu.) Pvodce odpad je povinen vést evidenci odpad podle zákona. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znní a vyhlášky. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znní. V pípad pekroení limitních množství produkovaných odpad (10 t odpad kategorie nebezpený/rok a 1000 t odpad kategorie ostatní/rok) je pvodce odpad povinen vypracovat a dodržovat Plán odpadového hospodáství, v souladu s platnou legislativou. Ukonení provozu zámru Ukonení provozu recyklaního stediska není plánováno. Pokud by v budoucnu k ukonení provozu areálu došlo, bude spektrum vznikajících odpad obdobné jako v etap výstavby, se vznikem odpad z demolice objektu. Odstranní objektu a zpevnných ploch musí být realizováno dle požadavk platných legislativních pedpis. B. III. 4. Hluk, vibrace, záení Hluk Etapa výstavby zámru Z hlediska hlukového zatížení dané lokality pi výstavb budou nejvtšími zdroji hluku výkopové práce, píprava stavby a samotná výstavba. Hlukové zatížení dané lokality bude závislé na druhu použitých stavebních mechanism a na asových parametrech jejich provozu. Výstavba zámru bude probíhat pouze v denní dobu, a to od 7:00 do 21:00, po dobu cca 4 msíc. S ohledem na charakter stavby a omezené asové psobení probíhající výstavby nebylo hlukové zatížení dané lokality v dob výstavby zámru vyísleno. 25
Etapa provozu zámru Tato kapitola shrnuje údaje vztahující se k pedpokládaným zdrojm hluku a jejich akustickým parametrm, které vzniknou zprovoznním recyklaního stediska. Vychází z hlukové studie, která je pílohou oznámení.5. Na hlukovém pozadí u nejbližšího chránného venkovního prostoru staveb a chránného venkovního prostoru má nejvýznamnjší podíl: - hluk z provozu firmy Prefa Produkt s.r.o., - hluk z provozu firmy Napos, - hluk ze stávajícího provozu firmy Envistone s.r.o., - dopravní hluk vyvolaný obslužnou dopravou na píjezdové komunikaci k areálu firmy Prefa Produkt s.r.o., - hluk vyvolaný železniní dopravou na trati 030 (Hradec Králové - Smiice). Stacionární zdroje hluku: V areálu firmy Envistone spol. s r.o. dochází k postupnému navýšení zpracovatelské kapacity. V prbhu pracovní smny se pohybují 2 3 kolové nakladae (VOLVO, UNK 320) zajišují provoz drtiky a tídiky stavebního odpadu. Pokud se materiál drtí, je pistaveno i hydraulické bourací kladivo, které v pípad poteby rozbíjí velké kusy betonu, i zdiva. Pokud není drtika v provozu, je v provozu samostatn tídika. Kolové nakladae zajišují ukládání roztídného recyklátu, pípadn stavebního odpadu pipraveného ke zpracování na deponie v areálu firmy. Na konci každé smny jezdí v areálu jeden naklada upravený na ištní místních komunikací. Tabulka. 6: Plánovaná výrobní kapacita tídiky (+drtie) výkon / 1hod výkon / smnu (8 hod) poet pracovních dn 20 tun 160 tun 130 Tídika s drtiem není v provozu každý den. V provozu mže být od nkolika hodin až po celou pracovní smnu. Tídika vetn drtie mže být umístna ve tech polohách v areálu firmy Envistone (viz obr.. 3). To znamená. že v problémovém míst bude v prmru 33 pracovních dní v roce. 26
Obr.. 3: Umístní zámru 1 Envistone 1 NAPOS hranice chránného venkovního prostoru 2 2 3 Prefa mící bod umístní drtie a tídie 3 kovošrot Provoz tídie byl namodelován dle vypotených hodnot. Do výpotu jsou zadány zdroje: P1 L w = 117,5 db, výška 2,5 m P2 L w = 105,0 db, výška 2,5 m P3 L w = 102,0 db, výška 3,0 m (dva kolové nakladae - pohyb mezi drtiem tídikou a deponií) Dopravní hluk Dalším zdrojem hluku bude dopravní hluk vyvolaný pedevším provozem nákladních vozidel, zajišujících pepravu stavebního odpadu a recyklátu. Základní doprava je zajišována nákladními vozidly o nosnosti 24 t. Drobní zákazníci pivážející stavební odpad, i odvážející zpracovaný recyklát využívají menších nákladních i dodávkových vozidel (Avie apod.). Tabulka. 7: Doprava do (a z) areálu firmy Envistone spol. s r.o. (za den) ped navýšením zpracovatelské kapacity po navýšení zpracovatelské kapacity prmrn 12 nákladních vozidel až 26 (max. 30) nákladních vozidel jedná se o poet po dosažení plánovaného navýšení kapacity nárst 14 (18) vozidel Doprava v areálu firmy Envistone: Nulová varianta - 24 nákladních vozidel (píjezd + odjezd) / 16 hod v denní dob. Aktivní varianta - 60 nákladních vozidel (píjezd + odjezd) / 16 hod v denní dob maximální poet vozidel po dosažení plánovaného nárstu výrobní kapacity. 27
Firma NAPOS 10 nákladních vozidel vozidel (píjezd + odjezd) / 16 hod v denní dob. Firma Prefa 20 nákladních vozidel vozidel (píjezd + odjezd) / 16 hod v denní dob. Vibrace Drtící a tídící linka stavebních odpad je zdrojem vibrací. Jejich šíení do okolí se nepedpokládá. Dalším zdrojem vibrací mže být provoz nákladních automobil, pop. obslužných mechanism. Šíení nadlimitních vibrací do okolí v prbhu výstavby a pi provozu se neoekává. Záení radioaktivní, elektromagnetické Posuzovaný zámr není zdrojem radioaktivního, elektromagnetického a jiného záení. B. III. 5. Dopl ující údaje (významné terénní úpravy, zásahy do krajiny) Pedmtem oznámení je navýšení kapacity recyklaního stediska spolenosti Envistone s.r.o. v Pedmicích nad Labem. Stedisko bude rozšíeno v rámci areálu Prefa Produkt s.r.o., kde je situována stávající provozovna. Zámr si nevyžádá zábor další pdy mimo areál Prefy ani významné terénní úpravy. Rozšíení zámru nebude zasahovat do krajiny. C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ C.I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území C.I.1. Územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky Pojmy: Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnjších ástí krajiny, úeln rozmístných podle funkních a prostorových kritérií tj. podle rozmanitosti potenciálních pírodních ekosystém v ešeném území, na základ jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametr (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridor a minimální nutné šíky), dle aktuálního stavu krajiny a spoleenských limit a zámr urujících souasné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Dle zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní je územní systém ekologické stability krajiny vzájemn propojený soubor pirozených i pozmnných, avšak pírod blízkých ekosystém, které udržují pírodní rovnováhu. Biocentrum je ást krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožuje existenci druh nebo spoleenstev rostlin a živoich. 28
Biokoridor je ást krajiny, která spojuje biocentra a umožuje organismm pechody mezi biocentry. Interakní prvky jsou základní stavební ástí ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová spoleenstva, vytváející existenní podmínky rostlinám a živoichm, významn ovlivující funkce ekosystém krajiny. Významnými krajinnými prvky vyplývající ze zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, podle ustanovení 3b jsou lesy, rašelinit, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné ásti krajiny, které zaregistruje podle 6 orgán ochrany pírody jako významný krajinný prvek, zejména mokady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerost a zkamenlin, umlé i pirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost sídelních útvar vetn historických zahrad a park. Registrované významné krajinné prvky, tj. ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny, které utváejí její typický vzhled nebo pispívají k udržení její stability. V nejbližším okolí ešeného zámru (cca 80 m od východní hranice areálu) se nachází regionální biocentrum Správický písník s poadovým íslem 1/3 o rozloze cca 64,6 ha. Geobiocenologická typizace biocentra 2AB3, 2BC3, 2BC 4 5. RBC je charakterizováno jako vodní plocha vzniklá po ukonené tžb písku s pionýrskými porosty sukcesního stádia, provázena tokem Labe s esteticky hodnotnými a druhov identickými doprovodnými alejemi a ekologicky významným prvkem ostrova s dochovanou cenózou lužního porostu Fraxini alneta, který tvoí významnou zásobárnu genetického fondu. Celá lokalita je významným refugiem v devastované krajin s pozitivním vývojem k plnofunknosti. Severn od areálu a podél západní hranice se nachází vodote Labský náhon. ást této vodotee (severn a severozápadn od areálu, cca 130 m od hranice zámru) je vymezena jako funkní lokální biokoridor s poadovým íslem 6 Labský náhon. Minimální šíka biokoridoru je 20 m. STG 2 AB3, 2 BC 3, 2 BC 4. Tento LBK je charakterizován jako vodní dílo sloužící pro napájení energetických zdroj mlýna Budín a Kydlinov. Stará regulace v lichobžníkovém a obdélníkovém koryt v ástech s ekologicky hodnotným doprovodem vzrostlé zelen. Trasa má význam pro revitalizaci antropocenózy zastavného území. Pi severní a západní hranici celého prmyslového areálu jsou dle generelu ÚSES zakresleny navržené lokální biokoridory (oznaeny: 6a a 6b). Znázornní prvk ekologické stability v okolí zámru je pílohou. 8 oznámení. Významné krajinné prvky se v ešeném zámru ani v jeho bezprostední blízkosti nenachází. Za významný krajinný prvek ze zákona lze považovat nivu Labe (cca 90 m). 29
C.I.2. Zvlášt chránná území a území pírodních park V okrese Hradec Králové je chránno celkem 13 chránných území, která svým charakterem reprezentují všechny dležité biotopy a 76 památných a významných strom a jejich skupin, pevážn dub a lip. V míst zámru se zvlášt chránná území ani památné a významné stromy nevyskytují. Dle zákona 114/1992 ve znní pozdjších pedpis v platném znní je evidován VKP pod. 5760/b lok. 1 Polabina, soutok íky Trotiny a Labe vetn slepých ramen. Chránná lokalita je na k.ú. Lochenice, zaazena do systému ekologické stability jako regionální biocentrum 1/2 Polabina. Z významných druh jsou zde evidovány: stulík žlutý (Nuphar lutea), sasanka pryskyníkovitá (Anemone ranuncoloides), krtiník stinný (Scorphuria umbrosa), kosatec žlutý (Iris pseudoacorus), ocún jesenní (Colchicum atumnale), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), jilm vaz (Ulmus laevis), jilm horský (Ulmus scabra), šovík koský (Rumex hydrolapatum), okehek trojbrázdý (Lemna trisulca). Z kategorie zvlášt chránných území se zde nachází pírodní rezervace Trotina (cca 2 km od zámru). Je to zachovalé labské rameno, z ásti neprtoné, s hodnotnými behovými porosty, s lužním lesem a výskytem vodních rostlin. PR Trotina se nachází na soutoku s íkou Trotinou severovýchodn od obce Lochenice. Výmra, vetn ochranného pásma je 29,65 ha a vyhlášena byla roku 1983. Rostou zde nap. stolístek klasnatý (Miryophyllum spicatum), stulík žlutý (Nuphar lutea), ržkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), rdest vzplývavý (Potamogeton natans), lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum), šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), v kovinách je hojná nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer). Zbytky mrtvého ramene jsou dležitým biotopem vodního a mokadního ptactva. Hnízdí zde chránné druhy: ledáek íní (Alcedo atthis), moudivláek lužní (Remiz pendulinus), za potravou sem zalétá moták pochop (Circus aeruginosus), krahujec obecný (Accipiter nisus). Bžná je užovka obojková (Natrix natrix). V Pedmicích n. Labem ve starém parku v areálu mlýna Budín se nachází památný strom buk lesní s p.. 620/1 (obvod 370 cm, vysoký 24 m a starý 150 let). Mezi lokality doporuené k ochran patí Labský ostrov u panelárny vetn lipové aleje (k.ú. Plácky). Na ostrov se vytvoilo vyvážené lužní spoleenstvo s pechodem do mokadního litorálu na vedlejším rameni. Lokalita je funkním refugiem. Alej na pravém behu Labe sestává z exemplá lip úctyhodného stáí a pozoruhodného habitu. Ve spojení s labským ostrovem zde vznikla scenérie vysoké estetické hodnoty. Území pírodních park Území pírodních park se v míst zámru ani v bližším okolí nevyskytují. C.II.3. Jiná zvlášt chránná území Stanovisko orgánu ochrany pírody a krajiny nebylo zpracovatelem oznámení požadováno (z dvodu charakteru zámru a vzdálenosti 8 km od nejbližší evropsky významné lokality Orlice - Labe, viz obr.. 6). 30
Ptaí oblasti Nejbližšími ptaími oblastmi je Komárov a Bohdaneský rybník. Hlavním dvodem ochrany v ptaí oblasti Komárov je moták pilich (Cirkus cyaneus) a kalous pustovka (Asio flammeus). V ptaí oblasti Bohdaneský rybník je hlavním dvodem ochrany chástal kropenatý (Porzana porzana) a buka velký (Botaurus stellaris). Bohdaneský rybník se pekrývá s evropsky významnou lokalitou Bohdaneský rybník a rybník Matka. Evropsky významné lokality Nejbližší evropský významnou lokalitou je Orlice a Labe (kód lokality CZ 0524049) o rozloze cca 2 683,18 ha. Tato kontinentální biogeografická oblast je v kategorii chránného území vedena také jako pírodní památka a pírodní rezervace. Poloha Niva toku Orlice od soutoku Tiché a Divoké Orlice (estice, Žár nad Orlicí) po východní okraj Hradce Králové. eka Orlice od Malšovic až po soutok Divoké a Tiché Orlice, Divoká Orlice až po Doudleby nad Orlicí, Tichá Orlice až po Choce. Ekotop Základní charakteristika: ást dolního meandrujícího toku Orlice s charakteristickou skladbou lužních a nivních spoleenstev. Geologický podklad tvoí horniny sv. kídy - vápnité jílovce a slínovce zásti písité, slínovce spongilitické a spongility, pískovce spongilitické, pekryté štrkopískovými náplavy. Místy je podloží tvoeno bezkarbonátovými hlinitopísitými usazeninami. Z pd pevažují pdy hndé, nivní a oglejené. Na celém území pevládá rovinatý terén s minimálním rozptím nadmoských výšek (kolem 240 m). Niva je zeteln oddlena v sv. smru silnicí I/11 (Hradec Králové - Žamberk), z J, JV, ásten ze S nivu obklopuje rozsáhlý komplex hradeckých a chvojenských les. Krajinná charakteristika: Meandrující tok se zbytky mrtvých ramen, behovými porosty a rozptýlenou zelení, ásten obklopen lesním porostem. V dolní ásti Orlice a horní ásti Labe behy upravené. V úseku Labe od jezu ve Vysoké po soutok s Lounou v pirozen revitalizovaném koryt, dno neupravené, kamenité (místy skalní výchozy a prahy), behy porostlé hustou vegetací, kee až do vody, mnoho strom v korytu. Biota V niv toku Orlice pevládají luní spoleenstva, která pedstavují aluviální psárkové louky, vlhké pcháové louky (terénní deprese niv a kolem slepých ramen), vlhká tužebníková lada (podmáené ásti niv a zazemnná slepá ramena), mén asto stídav vlhké bezkolencové louky. Na sušších stanovištích jsou zastoupeny mezofilní ovsíkové louky. V mírných terénních depresích na loukách, kde doasn stagnuje voda, se mozaikovit vyskytuje vegetace vlhkých narušovaných pd. Okrajov a maloplošn jsou zastoupeny acidofilní suché trávníky bez význaného výskytu vstavaovitých a acidofilní trávníky mlkých pd. Na velmi zamokených stanovištích dominují íní rákosiny (rozsáhlé monocenózy podél beh Orlice - pás do 10 m šíky), mén rákosiny eutrofních stojatých vod (litorál stojatých vod slepých ramen a obasných tní) a vegetace vysokých ostic (litorál stojatých vod, terénní deprese). 31
Pirozen meandrující tok Orlice s etnými nátržemi (bez regulací) doprovází ada slepých ramen s charakteristickou makrofytní vegetací pirozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod (s Hydrocharis morsus-ranae, Stratiotes aloides, Utricularia australis a ostatní porosty); mlkých stojatých vod (s Hottonia palustris a ostatní porosty) a vodních tok (s Batrachium fluitans). Na zazemnná slepá ramena je vázaná eutrofní vegetace bahnitých substrát. Pouze ve zbytcích jsou zachovány porosty lužní vegetace (údolní jasanovo-olšové luhy, tvrdé a mkké luhy nížinných ek, píp. mokadní olšiny). Sušší stanovišt maloplošn porstají hercynské dubohabiny, vlhké acidofilní doubravy a subkontinentální borové doubravy. Po celé délce koryta Orlice se vytvoily stanovišt štrkových íních náplav bez výrazné vegetace (štrkové lavice a zerodované behy). Nivu také hojn doprovázejí vrbové koviny hlinitých a písitých náplav, píp. mokadní vrbiny (podmáená stanovišt u slepých ramen, terénní deprese v niv Orlice). Pouze na íní terase Orlice u Štnkova je vytvoena jednoletá vegetace písin a otevené trávníky písin s palikovcem šedavým v mozaice s acidofilními trávníky mlkých pd. Na drobných vodoteích byla zaznamenána pobežní vegetace potok, na slepém rameni cca 300-400 m sz. od pírodní památky Na Bahn vegetace letnných rybník. Díky lidské innosti (tžba písku a následné zaplavení vodou) vznikl na Bleském písníku biotop obnažených písk a podmáených terénních depresí s probíhajícím procesem rašelinní - zrašelinlé pdy s hrotnosemenkou bílou (0,2 ha). Vlivem lidské innosti je na lokalit zastoupeno vysoké procento biotop siln ovlivnných nebo vytvoených lovkem. Velice druhov bohaté, druhy parmového pásma, zejména jelec tlouš, jelec jesen, jelec proudník, ouklej obecná, podoustev íní, parma obecná, štika obecná, sumec obecný, candát obecný, úho íní, cejn velký, cejnek malý, bolen dravý, ostroretka sthovavá, plotice obecná, hrouzek obecný, okoun íní, sumeek americký, slunenice pestrá, ježdík obecný, menka mramorovaná. Kvalita Jedná se o velmi zachovalou a funkní nivu toku Orlice s pirozeným meandrujícím korytem, etnými slepými rameny a charakteristickou lužní a nivní vegetací. Tok Orlice mimo intravilán msta Hradce Králové je minimáln regulován zásahy do koryta (pouze kamenné záhozy v nejvíce erodovaných ástech v místech ohrožení zástavby v obcích apod.). Povodové prtoky výrazn ovlivují erozní innost toku. Vznikají meandry, odstavují se nová slepá ramena, zatímco ve starých ramenech probíhá proces zazemování. Niva Orlice pedstavuje významný a rozsáhlý ekosystém s fungujícími pírodními procesy a vysokou diverzitou sukcesních stadií. V koryt Orlice se po celé délce nachází štrkovité až písité náplavy se sporadickou vegetací (Persicaria hydropiper, Phalaris arundinacea). Makrofytní vegetaci vodních tok reprezentují roztroušené porosty Batrachium fluitans. Velmi cenná jsou slepá ramena a tn v niv Orlice s výskytem ady ohrožených druh. Zpravidla se jedná o vodní plochy s vyšší druhovou diverzitou vodních makrofyt (nap. Utricularia australis, Ceratophyllum demersum, Hydrocharis morsus ranae, Stratiodes aloides, Lemna trisulca, Potamogeton acutifolius, P.alpinus, P. praelongus, Hottonia palustris, Myriophyllum verticillatum, M. spicatum, hojn Nuphar lutea apod.). Na bahnité substráty zazemnných slepých ramen a rybník je vázána eutrofní vegetace, k jejím dominantám patí Alisma plantago aquatica, A. lanceolata, Glyceria fluitans, Persicaria hydropiper, Rorippa amphibia, Oenanthe aquatica, 32
Saggitaria sagittifolia, Butomus umbellatus aj. Rozsáhlé monocenózy podél beh Orlice (pásy až do 10 m šíky), ale i v podmáených terénních depresích v niv toku hojn tvoí íní rákosiny s dominantní Phalaris arundinacea a Carex buekii. Slepá ramena, podmáené terénní deprese v nivních loukách a vodotee doprovází rákosiny eutrofních stojatých vod, vegetace vysokých ostic (Carex gracilis, C. acutiformis, C. riparia, C. disticha, Phalaris arundinacea), vlhké pcháové louky (dominantní Cirsium canum, C. oleraceum, Scirpus sylvaticus), vlhká tužebníková lada (dominanta Filipendula ulmaria). Z dalších luních spoleenstev jsou významné porosty aluviálních psárkových luk v niv Orlice (plošn nejvíce zastoupený biotop) a fragmenty bezkolencových luk. Obr.. 6: Evropsky významné lokality a ptaí oblasti C.I.4. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace pírodních zdroj ešený zámr ani bezprostední okolí se nenachází v chránné oblasti pirozené akumulace vod (CHOPAV). Obr.. 5: CHOPAV 33
Objekt bude konstrukn zabezpeen tak, aby nemohlo dojít pi provozu zámru ke zneištní podzemních ani povrchových vod. C.I.5. Území hust zalidnná Areál recyklaního stediska ENVISTONE se nachází v severovýchodní ásti obce Pedmice nad Labem, v areálu závodu PREFA PRODUKT s.r.o. v ulici U Panelárny. Zámr bude situován na pozemcích území prmyslové výroby. Souvislá obytná zástavba je od areálu vzdálena cca 200 m. C.I.6. Území zatžovaná nad míru únosného zatížení (vetn starých zátží) Na pozemcích, kde se ešený zámr bude nacházet a ani v jeho bezprostedním okolí se staré zátže nenachází. Obr.. 7: Staré ekologické zátže C.I.7. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Starší tvar jména obce Pedmice. Pívlastek nad Labem je z dvacátých let k rozlišení od Pedmic nad Jizerou. Pesný letopoet založení Pedmic není znám, první historická zmínka pochází z roku 1344. Obec se postupn formovala podél císaské silnice Hradec Králové Jarom ze selských usedlostí, které byly pevážn ve vlastnictví mšan Hradec Králové. K velkému rozvoji Pedmic došlo ve 2. polovin 19. a poátkem 20. století. Pispla k tomu výstavba železnice Pardubice Liberec, která roku 1857 spojila obec s okolním svtem. Za prusko rakouské války v roce 1866 se zde odehrávaly boje ústupu rakouských vojsk od nedalekého Chlumu. Pedmice bývaly známé svými vodními mlýny, které byly stavny nejen na Labi, ale i na Labském náhon. První písemná zpráva o vodním mlýnu na Labi v Pedmicích je z roku 1533. 34
Kulturní památky Boží Muka z r. 1562 V ešeném území se dále nachází pískovcový pomník. 236 ve tvaru pyramidy. Je umístn v obecním parku vnovaný všem vojákm padlým za války roku 1866 v obvodu obce. V obci existují ješt další objekty, které nejsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek, patí však mezi památky místního významu pi jejichž úpravách je teba respektovat hlediska památkové pée. - Matjkova vila secesní objekt s hodnotnou fasádou a neporušenými detaily, - vila Marta rohový objekt p. 163 v Hradecké ulici; patrový dm s nárožním rizalitem, secesní fasáda není píliš narušena, - mlýn Budín obnova fasáda se sgrafitem sv. Václava, - dm p. 66 se štítem do zahrady, který nese klasicistní prvky; vchod do dvora má zdobený portál. Mezi památky místního významu by mly být zahrnuty ješt tyto objekty: - budova Obecního úadu klasicizující prvky, - obytný dm p. 65 podobn ešený jako p. 66, - obytný dm p. 164 nepestavno, pvodní zástavba, - obytný dm p. 61 v ulici Na obci doklad výstavby v první tetin 20. stol., - obytný dm p. 124 na rohu ul. Prmyslové a Ržové s devným štítem, fasáda znan narušená, - jez na Labi pvodní stavba podle návrhu arch. Pavla Janáka z roku 1914, zniena pi povodni v roce 1932, novostavba z let 1640 48, - pomníky: Ukižování ped parkem a na konci obce, Pískovcová socha dívky v parku, - pískovcový rozcestník na kižovatce do Lochenic a Ndliš. Katastrální území Pedmice n. L. patí k území s uskutennými archeologickými nálezy. C. II. Charakteristika souasného stavu životního prostedí v doteném území C.II.1. Geofaktory Podle regionálního geomorfologického lenní eské republiky (Demek, 1987) je území souástí: provincie: eská vysoina, soustavy: eská tabule, podsoustavy: Východoeská tabule, celku: Východolabská tabule, podcelku: Pardubická kotlina, okrsku: Královéhradecká kotlina. Východolabská tabule se nalézá v severozápadní ásti Východoeské tabule a zaujímá plochu cca 1 689 km 2. Je to plochá pahorkatina v povodí eky Labe a Cidliny. Leží na slínovcích, jílovcích, spongilitech a pískovcích svrchní kídy. 35
Pardubická kotlina je situována v jihovýchodní ásti Východolabské tabule na ploše cca 718 km 2. Je charakterizována jako erozní kotlina v povodí eky Labe. Leží na slínovcích, jílovcích a spongilitech svrchní kídy, s pleistocenními íními a eolickými sedimenty. Reliéf je pevážn rovinný, stedopleistocenních a mladopleistocenních íních teras a údolních niv Labe, Louné a pítok. Královéhradecká kotlina se nachází v severní ásti Pardubické kotliny. Je charakterizována jako erozní kotlina v povodí eky Labe, nejdolejší Úpy a Orlice. Leží na slínovcích, jílovcích a spongilitech spodního a stedního turonu a svrchního turonu až koniaku, s pleistocenními íními štrky a písky, eolickými písky a sprašemi. Reliéf je rovinný se stedopleistoceními a mladodopleistocenními íními terasami a údolních niv Labe a jeho pítok, se sprašovými pokryvy a závjemi, místy s pokryvy a pesypy navátých písk. Významným bodem je vrch Cháby (228 m). Geomorfologickým celkm odpovídá sosioregion I.3 Polabská tabule. Socioregion je dále lenn na biochory: I.3.1 širokých íních niv (modální) I.3.2 teplých rovin akumulaního rázu nižších teras (kontrastn modální) I.3.3 teplých rovin akumulaního rázu vyšších teras (kontrastn modální) Geologické pomry zájmového území ovlivujících zakládání staveb pedstavují bezprostedn u toku pevážn kvarterní terasovité sedimenty eky Labe, tj. písky a štrky s množstvím slepých ramen s hnilokalovými vodami, pev. málo únosné. U vzdálenjších lokalit pevažují slínovité a jílovité hlíny, stedn únosné, místn využívané jako cihláské suroviny. Z hydrogeologického hlediska se jedná pevážn o kvarterní sedimenty, písky a štrky s dobrou propustností, s vydatnostmi zdroj a zvodnním v oblasti kvarterních sediment v množství ádov až desítek l/s. Podle regionálního geologického lenní, spadá ešený zámr pod geologickou jednotku labská oblast eské kídy. Zájmové území spadá pod kvartérní sedimenty Labe a jeho pítok a pod rajón 112 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice. Tento hydrogeologický rajón se nachází na správním území Povodí Labe, Státní podnik. 36
Obr.. 8: Hydrogeologické rajóny Terén areálu je rovinný, leží v nadmoské výšce 236-237 m.n.m. C.II.2. Pedologie Pdní pokryv královéhradeckého kraje zahrnuje skupiny nejúrodnjších pd (molické, illimerické a nivní) v oblasti rovin a pahorkatin (Polabí, jižní ást všech okres regionu), ve vrchovinách hndé nenasycené a slab kyselé pdy, prolínající se s nkterými hydromorfními pdami, a siln kyselé hndé pdy a podzoly podhí i horských masiv krkonoš a Orlických hor. Pdní pokryv ešeného území je tvoen pdami vzniklými na kvartérních sedimentech: spraše, nevápnité nivní uloženiny a štrkopískové terasy. Pdy vzniklé na tchto substrátech lze rozdlit do tí skupin: nivní pdy, pdy ernozemního typu a drnové pdy (regosoly). Orientaní linii rozhraní substrát tvoí železniní tra smr Hradec Králové Trutnov, od níž je území smrem na západ tvoeno sprašemi, smrem na východ jsou nivní sedimenty a v jižní ásti jsou pdním substrátem štrkopískové terasy. Tok eky Labe vytvoil širokou íní nivu, která je zaazena podle klasifikace pd do samostatného regionu I. Charakteristickým znakem tchto niv je typicky naervenalá barva, rozmanité zrnitostní složení, znaky oglejení a glejového procesu v celém profilu, zpsobené hladinou podzemní vody korespondující s Labem a slepými rameny. Glejový proces se uplatnil u nivních pd s tžší spodinou a v depresních polohách. Nejrozšíenjší skupinou pd v ešeném území jsou ernozem a hndozem na spraši pevážn oglejené, illimerizované nebo degradované v dsledku transportních proces pdních koloid a sesquioxid v pdních horizontech. Tyto 37
spraše mají vysoký obsah hrubého prachu (tj. ástic 0,01 0,05 mm) a to více jak 50% a tvoí tak nejprachovitjší pdní substrát tzv. lehké spraše. Krom vtrné eroze je pdní pokryv ve svažitém terénu vystaven vodní erozi s následným smyvem ornice. ešený zámr se nachází na k.ú. Pedmice nad Labem, na pozemcích p.. 314/1, 1048, 1051 a 256/3. Areál je navržen v severovýchodní ásti obce. Zámr si nevyžádá zábor ZPF ani PUPFL. C.II.3. Vodní pomry Povrchová voda Širší území náleží k povodí Horního a Stedního Labe. Celkem zaujímá plochu 14 735 km 2 a leží v nadmoské výšce 157-1602 m n.m. Hlavními toky jsou Labe a jeho pítoky Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka a Jizera. Územím protéká od severu k jihu eka Labe s pravostrannými pítoky Trotina a Sendražického potoka, Olšovky a Lužiny. Nad pedmickým jezem pravostran odbouje Velký labský náhon, který již mimo ešené území v prostoru Kydlinova se vlévá opt do Labe. Nad jezem dále odbouje levostrann tzv. Vkošská svodnice. Lužina pitéká z Lochenic, v Pedmicích nad Labem podchází tra D a též Velký labský náhon a po zakrytí je zaústna do labského ramene. Labe (íslo hydrologického poadí 1 01 001) pramení na Labské Louce v Krkonoších ve výšce 1 384 m n. m., naše státní území opouští u Henska v 115 m n. m. a ústí do Severního moe u Hamburku. Celková plocha povodí iní 144 055 km 2. Celková délka toku je 1 154 km. Samotný tok protéká Krkonošemi a Podkrkonošským podhím pevážn v jižním a jihovýchodním smru. Zpoátku má horský ráz s etnými kaskádami a vodopády. Od Jarome nabývá rázu nížinného toku v kotlinách eské tabule (Pardubická, áslavská, Nymburská, Mlnická, Terezínská). Po soutoku s Vltavou má spád 0,5 %. V severovýchodní ásti povodí pijímá Labe vodné horské pítoky zleva Úpu, Metuji, Orlice, z eskomoravské soustavy Chrudimku a kratší pítoky. Nejvtším pítokem je Vltava odvodující do Labe jižní polovinu ech. Dále zleva pijímá Ohi a Bílinou, odvodující pevážnou ást Krušnohorské soustavy. Pítoky zprava jsou vtšinou kratší toky z eské tabule (Cidlina,Mrlina, Plounice) s výjimkou Jizery, která je také nejvodnjším pravým pítokem Labe. Krušnohorskou soustavou Labe protéká hlubokým údolím v eském stedohoí a skalnatém údolí Dínských stn. Celý tok je vodohospodásky významný, voda je jak pstruhová (nad nádrží Les Království) tak i mimopstruhová. Labský náhon odbouje vpravo z Labe u Pedmic nad Labem ve výšce 237 m n. m. a ústí zprava do Labe u Bezhradu v 226 m n. m., délka toku je 13,4 km. Z hlediska vodohospodáského je tok významný, voda je mimopstruhová. Trotina pramení ve Zdobín ve výšce 423 m n. m., ústí zprava do Labe u Lochenic v 237 m n. m., délka toku 24,9 km. Z vodohospodáského hlediska je tok významný ve výústní trati, pstruhová voda revír Miejov, mimopstruhová voda revír Lužany. Správcem vodního toku Labe a Velkého labského náhona je Povodí Labe, s.p. Hradec Králové, vedlejších pítok Státní melioraní správa Hradec Králové. 38
Koryto Labe je v pevážném rozsahu mezi km 158,407 206,655 v píném ezu lichobžníkového prezu, jeho behové hrany mají promnnou výšku, místy je tok podéln ohrazován. V km 164,294 se nachází pohyblivý jez v Pedmicích n. L. Vedlejší pravostranné pítoky Trotina, Sendražický potok, Olšovka a Lužina jsou upraveny vtšinou na prtoky Q 2 Q 5. Velký labský náhon je umlým vodním tokem, prtoky jsou ovládány nápustným objektem na Labi. Obr.. 9: Vodní toky Tabulka. 8: Hydrologická ísla poadí vodních tok Název toku Hydrologické poadí toku Plocha dílího povodí (km 2 ) Celková plocha (km 2 ) Labe 1 01 04-031 10,690 2 065,690 1 01 04-030 0,870 2 055,000 1 01 04-012 3,459 1 937,626 Trotina 1 01 04-027 2,084 109,341 Sendražický potok 1 01 04-028 - 6,664 Olšovka, VLN 1 03 01-002 - 13,242 Vysvtlivky: VLN velký labský náhon Z vodních ploch je významné staré labské rameno zvané Lochenické jezero, které vymezuje pírodní rezervaci Polabina u soutoku Labe s Trotinou. Dále Správický Velký písník a stará ramena, která jsou souástí umlého toku Vkošské svodnice. Na východní stran eky Labe se rozkládá rozsáhlý Správický písník, ve kterém se už nkolik let netží. Správický písník spolu s pilehlými slepými rameny Labe tvoí regionální biocentrum. ešený zámr se nachází v zátopovém území (viz obr.. 10). 39
Obr.. 10: Zátopová území C.II.4. Ovzduší Klimatické faktory Podle klimatické klasifikace náleží dotená lokalita do teplé klimatické oblasti T2. Pro oblast T2 je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché; velmi krátké pechodné období s teplým až mírn teplým jarem i podzimem, krátkou, mírn teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním snhové pokrývky. Podrobnjší charakteristiky této klimatické oblasti jsou uvedeny v tabulce. 9. Tabulka. 9: Klimatické charakteristiky oblasti T2 (Quitt, 1971) Charakteristiky Klimatická oblast T2 Poet letních dn 50-60 Poet dn s prmrnou teplotou >10 C 160-170 Poet mrazových dn 100-110 Poet ledových dn 30-40 Prmrná teplota v lednu v C -2 až -3 Prmrná teplota v ervenci v C 18-19 Prmrná teplota v dubnu v C 8-9 Prmrná teplota v íjnu v C 7-9 Prmrný poet dn se srážkami > 1 mm 90-100 Srážkový úhrn ve vegetaním období v mm 350-400 Srážkový úhrn v zimním období v mm 200-300 Poet dn se snhovou pikrývkou 40-50 Poet dn zamraených 120-140 Poet dn jasných 40-50 40
Pozadí Základním obecným podkladem pro hodnocení souasného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky pozaového imisního mení. Posuzovaná lokalita patí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sdlení. 38 MŽP R uveejnné ve vstníku MŽP. Na ploše 1,3 % Magistrátu msta Hradce Králové jsou pekroeny PM 10 36. nejvyšší 24h prmr > 50 µg/m 3, > 35x/rok. Nejbližší stanice v Královéhradeckém kraji, kde se provádí monitoring PM 10 a NO 2 se nachází ve vzdálenosti cca 6 km od zámru (stanice. 396, Hradec Králové Sukovy sady) a 8 km od zámru (stanice. 1503, Hradec Králové Brnnská). Mení imisních koncentrací benzenu se provádí pouze na stanici. 396, Hradec Králové Sukovy sady. Charakteristika mících stanic: Hradec Králové Sukovy sady, stanice. 396 (ZÚ), reprezentativnost: okrskové mítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: dopravní, mstská, obytná, obchodní, prmyslová, datum vzniku: 01.01.1981. Hradec Králové Brnnská, stanice. 1503 (HMÚ), reprezentativnost: okrskové mítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: dopravní, mstská, obytná, obchodní, datum vzniku: 01.01.2004. Podrobné údaje o imisních koncentracích zneišujících látek namených v roce 2005 na stanicích jsou uvedeny v píloze rozptylové studie (Imisní charakteristiky). NO 2 stanice. 396, Hradec Králové Sukovy sady: Maximální hodinová imisní koncentrace namená v roce 2005 je 154,0 µg/m 3 (13.10.2005), 98% kvantil iní 73,6 µg/m 3. Denní maximum v roce 2005 dosahovalo hodnoty 71,7 µg/m 3 (16.3.2005), 98% kvantil iní 58,5 µg/m 3. Hodnoty tvrtletních prmrných koncentrací byly 37,3 µg/m 3 (1. tvrtletí), 27,2 µg/m 3 (2. tvrtletí), 24,8 µg/m 3 (3. tvrtletí) a 34,5 µg/m 3 (4. tvrtletí), hodnota roní prmrné koncentrace (tj. roní aritmetický prmr) byla 30,8 µg/m 3. PM 10 stanice. 396, Hradec Králové Sukovy sady: Denní maximum v roce 2005 dosahovalo hodnoty 80,8 µg/m 3 (5.3.2005), 98% kvantil iní 66,7 µg/m 3. Hodnoty tvrtletních prmrných koncentrací byly 32,6 µg/m 3 (1. tvrtletí), 23,9 µg/m 3 (2. tvrtletí), 23,9 µg/m 3 (3. tvrtletí) a 30,2 µg/m 3 (4. tvrtletí), hodnota roní prmrné koncentrace (tj. roní aritmetický prmr) byla 27,5 µg/m 3. Benzen stanice.. 396, Hradec Králové Sukovy sady: Denní maximum v roce 2005 dosahovalo hodnoty 5,3 µg/m 3 (22.2.2005). Hodnoty tvrtletních prmrných koncentrací byly 2,9 µg/m 3 (1. tvrtletí) a 1,2 µg/m 3 (4. tvrtletí), hodnota roní prmrné koncentrace (tj. roní aritmetický prmr) byla 2,0 µg/m 3. Stanovené hodnoty imisních limit posuzovaných zneišujících látek nejsou pekraovány. V roce 2005 byla na stanici. 396, Hradec Králové Sukovy sady pekroena hodnota denního imisního limitu pro PM 10 30krát (povolený poet pekroení za rok je 35). Pro posouzení úrovn zneištní ovzduší v pedmtné lokalit lze rovnž použít hodnoty uvedené v rozptylové studii zpracované v rámci Krajského programu 41
snižování emisí Královéhradeckého kraje (píloha J). Rozptylová studie hodnotila stávající stav prezentovaný rokem 2001 a výhledový stav k roku 2010. Do výpotu byly zahrnuty všechny zdroje typu REZZO 1, 2, 3 a 4 z Královéhradeckého kraje a zdroje ze sousedních kraj v pásmu minimáln 5 km od hranice kraje. Rozptylová studie hodnotila stávající stav prezentovaný rokem 2001 a výhledový stav k roku 2010. Z obrázku, kde je uvedeno pole maximálních hodinových koncentrací pro souasný stav, lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout imisní koncentrace NO 2 okolo 70-100 µg/m 3. Z obrázku, kde je uvedeno pole maximálních hodinových koncentrací pro výhledový stav, lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout imisní koncentrace NO 2 okolo 20-30 µg/m 3. Roní imisní koncentrace NO 2 pro stávající stav (rok 2001) lze odhadnout okolo 3-4 µg/m 3, pro výhledový stav (rok 2010) okolo 1,2-1,4 µg/m 3. Roní imisní koncentrace benzenu pro stávající stav (rok 2000) lze odhadnout okolo 0,1 µg/m 3, pro výhledový stav nejsou imisní koncentrace benzenu uvedeny. Imisní koncentrace PM 10 nebyly v rozptylové studii zpracované v rámci Krajského programu snižování emisí uvažovány. Shrnutí výše uvedených hodnot: Pro posouzení pozadí, tj. úrovn zneištní ovzduší sledovanými škodlivinami bez realizace zámru, v dané lokalit byly použity následující hodnoty imisních koncentrací: NO 2 : hodinová imisní koncentrace: 73,6 µg/m 3 (ISKO, stanice. 396, Hradec Králové Sukovy sady) NO 2 : prmrná roní imisní koncentrace: 30,8 µg/m 3 (ISKO, stanice. 396, Hradec Králové Sukovy sady). PM 10 : 24-hodinová imisní koncentrace: 66,7 µg/m 3 (ISKO, stanice. 396, Hradec Králové Sukovy sady) PM 10 : prmrná roní imisní koncentrace: 27,5 µg/m 3 (I ISKO, stanice. 396, Hradec Králové Sukovy sady). Benzen: prmrná roní imisní koncentrace: 2,0 µg/m 3 (ISKO, stanice. 396, Hradec Králové Sukovy sady). C.II.5. Biologické pomry zájmového území Terén areálu je rovinatý a leží v nadmoské výšce 237 m.n.m. Kvtena královéhradeckého regionu je velmi bohatá a rozmanitá díky lenitosti terénu, geologickému podloží a poloze v dosahu migrace z Karpat. Spolu s nimi psobí rznorodé klimatické vlivy v závislosti na nadmoské výšce, jejíž rozptí je nejvtší v echách. Ve Východních echách bylo bhem 200 let probíhajícího botanického przkumu nalezeno celkem 2 300 druh vyšších rostlin. Nkteré z nich již vyhynuly, nkteré sem byly jen jednorázov zavleeny, další se v posledních letech šíí. Území náleží do oblasti stedoevropské teplomilné kvteny (Pannonicum), obvodu (pevážn) teplomilné kvteny (Subpannonium). Dle regionáln fytogeografického lenní patí území do termofytika (eské termofytikum 15. východní polabí). Podstatná ást území je v západní ásti azena do dubohabrových háj a do luh ve východní ásti ešeného území. Dále zde lze v menší míe poukázat na ostrvky 42
borových a subxerofilních doubrav. Klimaxovou devinnou pro lesní hospodaení v území je dub. ešený zámr se podle Culka (1996) nachází v pechodné a nereprezentativní zón. Dle stupn ekologické stability podle aktuálního stavu krajiny se areál recyklaního stediska nachází na stupni. 1 plochy ekologicky velmi málo stabilní. Mapa se stupni ekologické stability je znázornna v píloze oznámení. 8. Areál recyklaního stediska se nachází ve skupin typ geobiocén 2 BC 4 Ulmi fraxineta carpini. Tato STG je charakterizován jako rovinatý terén v okolí vodoteí, písitojílovitá slinovatka, hluboká, vlhká (semiglej, humusová forma mull). Je zde vysoká pokryvnost bylin a travin (Aegopodium podagravia, Chaerophylum hirstum, Stelaria nemorum, Stachys silvatika, Urtica dioica). Z pvodních pirozených spoleenstev pevažovaly na území dubohabrové háje, luhy a borové a acidofilní doubravy, pouze okrajov subxerofilní doubravy. Areál recyklaního stediska ENVISTONE se nachází v severovýchodní ásti obce Pedmice nad Labem, v areálu závodu PREFA PRODUKT s.r.o. v ulici U Panelárny. Zámr je situován na zcela antropogenních pozemcích v území vymezeném pro prmyslovou výrobu. Obr.. 11: Západní ást areálu Obr.. 12: Východní ást areálu Obr.. 13: Jižní ást areálu Obr..14: Severní ást areálu Cílem je zkapacitnní provozu (zpracování stavebních odpad). Recyklaní stedisko bude provozováno na stávajících pozemcích, již využívaných k tomuto úelu (viz foto. 11-14). Realizace zámru si nevyžádá zábor plochy mimo prmyslový areál. Pozemek urený k rozšíení je z biologického hlediska 43
nevýznamný, nebo jeho vegetace je zde pouze sporadická. Vyskytují se zde rostliny pevážn ruderálních a expanzivních druh, pizpsobené astému narušování vegetace a pdního povrchu. Z tohoto dvodu nebylo na dotených plochách provedeno biologické posouzení. C.II.6. Krajina Obec Pedmice nad Labem leží v širokém údolí eky Labe severn od Hradce Králové. S Lochenicemi jsou stavebn propojeny natolik, že vytváejí jeden urbanistický celek v mírn svažitém terénu mezi státní silnicí 1/33 a Labem. Krajina okolí obce je rovinatá, bez krajinných terénních dominant, takže zele krajiny a okolí obce hraje dležitou roli v tvorb zelené kulisy samostatné obce. Okolí obce Pedmice nad Labem tvoí pevážn zemdlská krajina, bez lesních porost. Východní stranu území lemuje liniová doprovodná zele podél toku Labe a také podél železnice. Nadmoská výška obce se pohybuje v rozmezí 236 258 m n. m. (od 234 m u Labe do 258 m u silnice 1/33). Obr.. 15: Situace širších vztah ešený zámr se nachází v severovýchodní ásti obce Pedmice nad Labem, v katastrálním území Pedmice n. L. Terén areálu je rovinatý, dotený pozemek leží v nadmoské výšce 237 m.n.m. Areál je situován na území ureném pro prmyslovou výrobu. Západní hranici lemuje Labský náhon a železniní tra Hradec Králové Jarom, severní hranici navržený LBK 6b, východní stranu eka Labe a jižní stranu objekty spolenosti Prefa Produkt s.r.o. 44
Nejbližší obytná zástavba se nalézá západn od areálu ve vzdálenosti cca 200 m a je tvoena novostavbami nízkopodlažních rodinných dom. Západn od zámru vede železniní tra Hradec Králové - Smiice. V areálu se nenalézá žádné zvlášt chránné území, ani prvky územního systému ekologické stability ve smyslu zákona. 114/1992 Sb., platném znní. Území historického, kulturního nebo archeologického významu, památné nebo významné stromy se v míst zámru ani v bližším okolí nevyskytují. V nejbližším okolí ešeného zámru (cca 80 m od východní hranice areálu) se nachází regionální biocentrum Správický písník s poadovým íslem 1/3. Cca 130 m od zámru se nachází funkní lokální biokoridor s poadovým íslem 6 Labský náhon. Pi severní a západní hranici celého prmyslového areálu jsou v generelu ÚSES zakresleny navržené lokální biokoridory (oznaeny: 6a a 6b). Na následujícím obrázku je znázornno bezprostední okolí zámru (západní ást). Obr.. 16: Krajina v okolí zámru (západn od areálu) Územím prochází mezinárodní cyklistická Labská stezka. 24. Od Hradce Králové je vedena na levém behu Labe. Pedmicemi prochází na prtazích silnice III. tídy. V Lochenicích odbouje ze silnice u kostela na místní komunikace, pejíždí Labe a ve Sklišce pechází ve smru na Josefov na silnici III/2997. C.II.7. Obyvatelstvo ešený zámr se nachází v severovýchodní ásti obce Pedmice nad Labem. Nejbližší obytný dm je situován cca 200 m od zámru, kde zaíná i souvislá obytná zástavba. V obci je evidováno 16 ulic, 463 adres. V obci je k trvalému pobytu pihlášeno 1 815 obyvatel, z toho je 766 muž nad 15 let, 153 chlapc do 15 let, 752 žen nad 15 let, 144 dívek do 15 let. V ulici U Panelárny, kde je situován zámr je evidováno 5 adres. (Tento stav je prezentován k 9.10. 2006, zdrojem informací je Ministerstvo vnitra R.) 45