NERVOVÁ SOUSTAVA vysvtlí význam nervové soustavy pro život lovka urí polohu CNS a obvodových nerv v tle popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysvtlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí významu reflex pro život orientuje se v základních chorobách nervové soustavy rozumí pojmu duševní hygiena Nervová soustava pijímá obrovské množství informací z okolního prostedí nebo vnitního prostedí našeho tla. Tyto informace pevádí na slabé elektrické impulsy, které zpracovává a odvádí je k jednotlivým orgánovým soustavám, orgánm nebo bukám. Tímto zpsobem ídí veškerou innosti našeho tla. U lovka se nervová soustava podílí i na mnohem složitjších djích, než je ucuknutí ruky pi kontaktu s horkou vodou. Nervová soustava nám umožuje uvdomovat si své okolí i sebe samotného, umožuje mluvení, psaní, abstraktní myšlení i uit se a pamatovat si. Nervová soustava se poprvé objevila u žahavc, jejichž nejznámjším zástupcem jsou v moi žijící medúzy. NEURON Základem nervové soustavy je nervová buka neuron. Její podivnou stavbu si prohlédnte na obrázku. Neuron dokáže zachytit signály z okolního prostedí, dokáže je pevést na elektrický impuls, který nazýváme vzruch, dokáže vést vzruchy a dokáže je také pedat jiným neuronm. Tyto elektrické impulsy umíme pomocí moderních pístroj - elektroencefalograf (EEG) zachytit a mit. Spojením velkého množství neuron vzniká nervová sí a posléze nervová soustava. NERVOVÁ SOUSTAVA Nervová soustava je tvoena CNS (centrální nervová soustava) a obvodovými nervy. Základem CNS je mozek a mícha. Stavbu libovolné ásti nervové soustavy lze pozorovat pomocí speciálních pístroj, které si mžete prohlédnout zde. Jak vypadá mozek z pohledu tchto technických zaízení si prohlédnte zde nebo zde. MOZEK Mozek je uložen v dutin lebení v soustav mozkových obal a mozkomíšního moku, která ho chrání ped poškozením. Je centrem, do kterého se sbíhají všechny nervové dráhy, je místem pamatování si, uení se, uvdomování si sebe i svého okolí, je místem našich emocí, chování a veškerých inností, které charakterizují naši osobnost. Mozek také ídí innost všech orgán našeho tla. Mozek pro svou innost potebuje dostatek energie a kyslíku. Z toho dvodu je velice intenzivn zásobován krví, kterou pivádí tyi velké tepny.
KONCOVÝ MOZEK Koncový mozek je nejvtší ástí mozku, jehož povrch je pokryt závity a brázdami. Dlí se na dv polokoule pravou a levou, mezi kterými je hluboká rýha. Povrch koncového mozku je tvoen šedou hmotou, do které picházejí informace ze všech smyslových orgán a jsou zde centra smyslového vnímání, pohybová, sluchová nebo eová centra. Jejich poškozením dochází i k poruše smyslových vjem, pohybu, sluchu nebo ei. Vnitek mozku je tvoen bílou hmotou. MEZIMOZEK Mezimozek bychom našli mezi polokoulemi koncového mozku. Podílí se na ízení podvsku mozkového, který vyluuje do tla hormony. Je místem, které udržuje tlesnou teplotu, ídí bdní nebo spánek. STEDNÍ MOZEK Stední mozek je nejmenší ástí mozku ve kterém se nervové dráhy kíží. Stední mozek ídí napíklad nkteré zrakové podnty. MOZEEK Mozeek je ást mozku, která se nachází v týlní oblasti lebky a jeho úkolem je koordinovat svalovou innost a tím zajišovat udržení rovnováhy. Podílí se také na ízení pohybu tla. PRODLOUŽENÁ MÍCHA Prodloužená mícha je spojkou mezi mozkem a pátení míchou. Je pro život velice dležitá, jelikož ídí innost srdce, dýchací pohyby a mnoho dalších, pro život nezbytných funkcí. MÍCHA Mícha je nervová trubice uložená v pátei, která ji chrání ped poškozením. Spolen s mozkem tvoí CNS. Zajímavostí je, že tato trubice koní v oblasti druhého bederního obratle pátee. Z míchy vystupuje a do míchy vstupuje nkolik desítek nerv, které se v našem tle vtví a zasahují do vtšiny orgán a sval. Mícha si s mozkem pedává velké množství informací, které se podílí na ízení tla. Mícha také ídí nkteré reflexní innosti lovka, jako je napíklad již zmiovaný píklad cuknutí ruky pi kontaktu s horkou vodou. Vnitek míchy je tvoen šedou hmotou, vnjší ást míchy hmotou bílou. OBVODOVÉ NERVY Obvodovými nervy oznaujeme nervová vlákna, která vystupují z mozku a míchy. Pro zajímavost, z mozku vystupuje celkem 12 pár mozkových nerv a z míchy 31 pár míšních nerv. Jejich úkolem je penášet vzruchy mezi CNS a zbylými ástmi našeho tla a naopak. I pesto, že obvodových nerv je velice mnoho, mžeme je rozdlit do dvou skupin. 1. skupina - nervy motorické Motorické nervy vedou informace do kosterního svalstva a podílejí se na naší motorice hybnosti. Jednoduše zajišují pohyblivost lovka. 2. skupina - nervy vegetativní (útrobní)
Vegetativní nervy zajišují innost vnitních orgán a podle jejich úinku je mžeme dlit na nervy tlumivé a budivé. Tlumivé snižují aktivitu nkterých orgán, budivé zase zvyšují. INNOST NERVOVÉ SOUSTAVY Nervová soustava je systém velice komplikovaný a výzkum jeho innosti je ješt komplikovanjší, kde každá chybika mže vést ke zmn osobnosti, ztráty pamti i hybnosti. Proto je výzkum innosti nervové soustavy velice nároný. Nejznámjším badatelem v oblasti innosti nervové soustavy byl ruský vdec I. P. Pavlov. Zjisti, jak probíhaly nejznámjší pokusy I. P. Pavlova. Z pedcházejícího uiva vyplynulo, že veškerá nervová innost je založena na slabých elektrických impulsech, které proudí systémem nervových drah od smyslových orgán do CNS a posléze ke kosterním svalm i vnitním orgánm. Základem této innosti je tzv. REFLEX. Reflex je reakce (odpov) ásti našeho tla na uritý podnt. Podnt, se kterými se naše tlo bhem dne potkává je obrovské množství. Pokus se vyjmenovat nkteré podnty. Mnohé reflexy jsou lovku vrozené, nemusíme se jim uit, nemusíme je uením podmiovat. íkáme jim reflexy nepodmínné. Vyjmenuj nkteré nepodmínné reflexy našeho tla. Zjisti jakým zpsobem vyzkoušíš tzv. éškový reflex a co je jeho podstatou. Dalším reflexm se musí lovk nauit, nejsou vrozené a uením je musíme podmiovat. íkáme jim reflexy podmínné. Pokud nebudeme tyto reflexy podmiovat, dojde k jejich oslabení (vymizení) a lovk se jim v pípad poteby musí znovu uit. Hovoíme, že reflex vyhasíná. Vyjmenuj nkteré podmínné reflexy našeho tla. Na základ podmínných reflex se dokážeme také uit, pamatovat si nebo psát. V souvislosti s tmito reflexy hovoíme o vyšší nervové innosti. PORUCHY NERVOVÉ SOUSTAVY Poruchy nervové soustavy jsou velice závažným problémem, jelikož bývá postižen systém, který ídí innost našeho tla a je základem naší osobnosti. Nkteré z tchto poruch bývají vrozené, nkteré jsou zpsobeny úrazy a píinou nkterých bývají bakteriální nebo virové infekce. Nejznámjším píkladem infekního onemocnní mozku je mozková encefalitida (zánt mozkových blan) vyvolaný virem, který penášejí klíšata. Pi pádech a jiných nehodách velice asto dochází k otesm mozku a poranní míchy, které mohou zanechat trvalé následky v podob psychických poruch i ochrnutí tla. Tžká poranní mozku koní asto smrtí.
CVIENÍ: Zkoumání laterality mozkových hemisfér pi kreslení rzných objekt Kresli objekty podle návodu vedle jednotlivých prázdných polí. Leváci budou objekty kreslit samozejm naopak. KOŽNÍ CITLIVOST Na svrchní ásti ruky si nakresli tvereek o rozmrech 1x1 cm. Pomocí jezeví šttiny se postupn dotýkej jednotlivých úsek. Do pipraveného tverce se pokus co nejpesnji zaznamenat poet tlakových bod a jejich pibližné umístní Do pravého obdélníku nakresli pravou rukou koleko, do levého levou rukou koleko 1 cm Do pravého obdélníku nakresli pravou rukou trojúhelník, do levého levou rukou trojúhelník 1 cm Pravou rukou kresli do pravého obdélníku koleko a levou rukou do levého obdélníku trojúhelník Tady maluj ty samé objekty, jenom je peho.