Lidé jsou nepouitelní a erné skládky vné! Vladimír Kapal Upozorování na stále nové erné skládky je v tchto dobách stále se opakujícím evergreenem. Sotva obec jednu odstraní, už o kousek dál vzniká další. A pitom je to naprosto nepochopitelné. Tedy alespo pro normáln uvažujícího lovka. Pro vozit nkam do škarpy, i do úvozu, domovní odpad a riskovat pi polapení vysokou pokutu, když naprosto bezplatn lze tento odpad odvézt do sbrného dvora? Jenomže ti, kdo svj binec vyhazují poblíž obcí, takhle normáln asi uvažovat ani neumjí. Co potom vznikne, jasn vyplývá z fotografie poízené 19. kvtna ped železniním viaduktem nad úvozovou cestou. Pachateli této zrdnosti nevadila ani cedule pi vjezdu na úvozovou cestu s pokutou padesáti tisíc. Nikdo ho také nechytil. A tak tady byl nejspíše tikrát, to podle vyklopených náklad. Nejprve pivezl starý nábytek, hned celou fru jedna hromada, potom ložní materiál, matrace, povlaky staré deky druhá fra. A potetí dovezl mezi krásné a jarn se zelenající stromy tetí fru takovou všehochu, jakoby likvidoval starou usedlost. Musel sem zajet bu traktorem nebo náklaákem, osobní vz ani dodávka by tak hluboké koleje, jaké jsou v úvozu vyjeté, v žádném pípad nezvládly. A obec, jestli i tady bude chtít zachovat krásnou pírodu, bude muset zase platit nemalé peníze, jako už tolikrát. Jak a pro vznikl Mezinárodní den dtí Vladimír Kapal Nedávno, prvního ervna, se konaly snad ve všech obcích akce pro dti k jejich mezinárodnímu svátku. O tom se všeobecn ví. Pro ale vlastn tento svátek vznikl tak známo není. Po vzniku OSN se svtová veejnost zaala zajímat o život dtí v rzných ástech svta a zjistila, že v mnoha z nich stále petrvává otrocká práce dtí, že se dti stávají obmi zvle nejen vojenských soldatesek, v nkterých státech zmítaných obanskými konflikty, ale mnohdy se na dtech páchá násilí i v jejich vlastních rodinách. Proto vznikl na popud Mezinárodní federace žen, Mezinárodního odborového sdružení uitel a Svtové federace demokratické mládeže v roce 1949 Mezinárodní den dtí, pi kterém se na tyto jevy poukazovalo. Poprvé se Mezinárodní den dtí slavil v roce 1950 ve více než padesáti státech svta. Pevné datum, tedy 1. erven, bylo stanoveno Mezinárodní korporací pro ochranu dtí v roce 1952. Postupn se k oslavám dtí pidávalo stále více zemí svta a dodnes jej pijaly tém všechny státy sdružené v OSN. I dnes však ješt dochází k tomu, že se dti stávají obmi agrese, domácího násilí a mnoho z nich se navždy ztratí, i musí tém otrocky pracovat. Proto vedle svátku dtí 1. ervna svtové organizace vyhlásily další mezinárodní dny dtí, napíklad Mezinárodní den za odstranní dtské práce, Mezinárodní den ztracených dtí, Den nenarozeného dítte a ješt nkolik dalších. Dti jsou budoucností Zem, jednou pijdou na místo nás dosplých, a proto si zaslouží naší úcty a zájmu o jejich šastné dtství. Není tomu tak bohužel všude. - pette si - erná skládka vypovídá o hlouposti nkterých lidí. - Den dtí strana 2 a 3 - informace ze školy strana 3 a 6 - z jednání zastupitelstva strana 4 - dopis tenáe strana 5 a 6 - informace pro rodie pedškolních dtí strana 9
DEN DTÍ TJ Sokol Nehvizdy Eva Luáková Toulky nehvizdskou minulostí závr Vladimír Kapal U Sokolovny se v nedli 31. 5. 2009 konal Dtský den. Poasí se nám celkem vydailo a pišlo celkem 35 dtí rzných vkových kategorií. Dti soutžily v 10 disciplínách a každý po splnní všech úkol dostal odmnu. Nakonec bylo vyhlášení a odmnní vítz ve tech vkových kategoriích. Jednotliví vítzové: I. kategorie - 1. František Krejík, 2. Petr Fiala, 3. Barbora Kuželová, II. kategorie - 1. Slávek Rydval, 2. Martin Pitrn, 3. Jan Ptáek, III. kategorie - 1. Josef Ptáek, 2. Matyáš Nedvd, 3. Prokop Rydval. Všem vítzm gratulujeme. Dkujeme všem za pomoc pi poádání a tšíme se na další akce. Po nekonených šesti letech krvavého nacistického režimu svitla poátkem jara 1945 nadje i pro obyvatele Nehvizd. Spojenecká vojska ukrajovala z nacisty ovládaného území stále vtší krajíc a všichni vdli, že se Nmcm a jejich pisluhovam dny jejich ádní krátí. Stejná nálada jako v malé vísce poblíž Prahy zavládla po celé okupované vlasti, a když se tehdejší ministerský pedseda, dosazený Nmci, Bienert, snažil zachránit si 4. kvtna 1945 krk tím, že navrhl nmeckému velení Prahy, že pevezme moc a zrušil svým výnosem dvojjazynost, vypuklo v Praze spontánní povstání. I pes Nehvizdy se tenkrát valily tanky Schörnerovy armády a revoluní kvas povzbudil i jejich obany. Byly postaveny barikády, napíklad u kižovatky na elákovice, ale nedostávalo se zbraní, aby mohly být bránny, a tak nmecké tanky velmi lehce pronikly i s po zuby ozbrojenými vojáky do obce. Muži, kteí nestaili utéct do polí, uvádí kroniká, byli nahnáni na náves a hlídáni vojáky s kulomety. Zoufalá situace se však naštstí vyešila, jen byly Nmci zabaveny dv lovecké pušky, šest pušek vojenských a dv pistole, to bylo vše, s ím bylo možno se postavit tankm. Dopoledne 9. kvtna dorazil na náves první sovtský tank a Nmci vzali do zajeích. Po krátkém uvítání však tanky odjely do Prahy, kde se stále ješt stílelo, ale brzy i tam boje skonily a zavládlo všeobecné veselí válce bylo konen odzvonno. Lidé v Nehvizdech, pedevším rolníci, kterých zde bylo nejvíc, se tšili na mírové a klidné asy, ale doba jim nepála. Velmi rychle pišel rok 1948 a opt inely zbran, tentokrát však v rukách dlník, pišel únor. Co následovalo potom má v živé pamti ješt mnoho nehvizdských oban, a tak práv tady naše toulky pl stoletím života obce koní. Není od vci, aby si pedevším mladší generace pipomnla, jak žili jejich pedci, vždy stále platí ono okídlené rení: Kdo nezná vlastní historii, bude si ji muset prožít znovu. Stará lípa už nikoho neohrožuje Vladimír Kapal Ped asem jsme upozorovali na možné ohrožení chodc starou lípou na soukromém pozemku vedle obecního parku, která vtvemi zasahovala až nad chodník. Vlastník pozemk si zejm toto nebezpeí uvdomil nebo si o nm peetl v našem listu a chodník zabezpeil. Lípa byla oezána a nebezpeí pominulo, a to je dobe. Foto Vladimír Kapal Lípa je oezána a nikoho už ohrozit nemže.
Den plný malování Petra Doucková Oáza Petra Doucková Chceme se s Vámi podlit o nový zážitek z návštvy Studia Oáza, což je kulturní centrum pro lidi s mentálním postižením. Pocity z návštvy vystihují dti samotné ve svých slohových pracích: 12.5. jsme byli v Oáze. Byli tam lidé s mentálním postižením. Byli moc hodní. Jeden pán sedl vedle m a byl taky mentáln postižený a jmenoval se Radek. Byl moc hodný a moc se mi tam líbilo. A te už vím, že lidé s mentálním postižením nejsou zlí. A jsou hrozn zábavní. (Liduška Vilímová) Bylo zajímavé, že tam umli hodn vcí. (Anetka Volfíková) Všichni si dobe pamatujeme, jak jsme se horliv snažili vyrobit mamince ten nejkrásnjší dárek ke Dni matek. I u nás ve školice jsme se na tento den pipravovali. Opt nás navštívila paní Junová. Pod jejím laskavým vedením si dti mohly vytvoit sklenný šperk jako ozdobu na krk pro maminky. Dtem byl vysvtlen pracovní postup a ty se pak s chutí pustily do práce. Nkdo ml pesnou pedstavu, nkdo chviliku okukoval, ale za chvíli to všude hýilo barvami. Zaujetí dtí vypovídalo o tom, jak se tší, až maminky pekvapí vlastnorun vyrobeným dárekem. Nejedna maminka se urit v pondlí v práci pochlubila novým šperkem. Zpívali jsme s nimi a hráli jsme na hudební nástroje. Povídali jsme si tam o mláatech. Líbilo se mi také, že lidé z Oázy z nás mli radost a byli rádi, že jsme pijeli. I my jsme byli velmi rádi. Bylo to tam velmi hezké. (Anika Nebesaová) Setkání s lidmi s mentálním postižením bylo pro dti velikým pínosem. Bourají se tak bariéry strachu z obav z komunikace s tmito lidmi. Dti zjistily, že se bát opravdu nemusí. Práv naopak, je s nimi zábava, umí spoustu vcí. Jen se všichni musíme uit více naslouchat ostatním i sami sob. Foto ZŠ Nehvizdy Vyšehrad Jana Blümlová V 8.09 jsme šli na autobus. Jeli jsme smr metro erný Most a z erného Mostu na Vyšehrad. Já jsem celou cestu prozpívala. Na Vyšehrad jsme šli rovnou do kasemat. Prvodce nám vypravoval o vzniku kasemat a pedal nás paní, která nás vzala do chodeb. Došli jsme až do takové sín, kde jsou uloženy originály nkolika soch z Karlova mostu a byla tam výstava skla. Potom jsme šli na Slavín. Nenašli jsme Boženu Nmcovou a K. J. Erbena, ale našli jsme Myslbeka, V. Hynaise, B. Smetanu, A. Dvoáka Pak jsme šli na vyhlídku, na letní scénu a na metro. Zase jsem si zpívala. Jeli jsme na Václavské námstí na zmrzlinu a na metro a dom. Kryštof Kubista Když jsme šli ze Slavína, tak jsme vidli policisty, jak cvií. Mezi nimi byly i ženy. Ten hlavní policista íkal, že ženský jsou lepší než chlapi. Den dtí Barbora Plíhalová 1.6. jsem vstala z postele a šla se nasnídat. Oblékla se a šla do školy. Ve škole nás paní uitelka spoítala a všichni jsme šli k autobusu. Pan idi nás vezl a vezl a už jsme tam byli. V parku byly malé zámeky asi 1 metr vysoké. Byl tam teba Karlštejn, Lány atd. Moc se mi tam líbilo. A je to tady, to nej - PEKLO. Lída, moje kamarádka, no co íct, trochu se bála, ale co, Táa ml s sebou svou oveku. Byl tam velký zámek a v nm se usídlil drak a ml tam vajíko, ten zámek se jmenoval Berchtold. Byla tam kaple sv. Magdalény a pro malé pohádkový svt skítk. Nakonec koupená zmrzlina a parádní hišt s lanovkou, na kterou byla OBROVSKÁ fronta. Kristýna Škvárová Byli jsme také na dtském hišti. Byly tam rzné postavy vyezané ze deva, jako teba Bivoj, Kazi, Teta, Libuše. Všude jsme tam blbli, byli také na takové lanovce, na houpakách a prolézakách. Foto na stran 6 Z návštvy studia Oáza
Výsledky voleb do Evropského parlamentu 2009 Nehvizdy Poet osob zapsaných do výpisu ze seznamu voli celkem 1186 Poet voli, kterým byly vydány úední obálky 371 Poet odevzdaných úedních obálek 371 Poet platných hlas celkem 370 Volební úast 31,28 % íslo Název strany Platné hlasy celkem 1 Libertas.cz 7 2 Kesanská a demokratická unie eskoslovenská strana lidová 6 3 Vci veejné 15 4 Obanská demokratická strana 166 5 Suverenita Koalici tvoí Strana zdravého rozumu, POLITIKA 21 16 6 Volte Pravý Blok 2 9 Evropská demokratická strana 10 11 Demokratická Strana Zelených 5 13 Národní strana 2 14 SDŽ Strana dstojného života 7 19 Strana demokracie a svobody 1 21 Komunistická strana ech a Moravy 40 22 Starostové a nezávislí vaše alternativa 6 23 Strana svobodných oban 5 24 SNK Evropští demokraté 15 25 Balbínova poetická strana 1 26 Strana zelených 4 27 Koruna eská (monarchistická strana ech, Moravy a Slezska) 3 28 Lidé a Politika 1 29 Strana soukromník eské republiky 1 32 Nezávislí 5 33 eská strana sociáln demokratická 52 Jednalo zastupitelstvo 26. 5. 2009 Miniškolka Krteek v Nehvizdech u Prahy zahájení provozu 1.6.2009 Školka s CELORONÍM PROVOZEM Prázdninová zvýhodnná cena pi celodenní docházce 3.000,- K (platí i pro dti, které nejsou do školky trvale pihlášeny) Více informací na adrese: www.miniskolkakrtecek.byznysweb.cz nebo tel. ísle +420 777 208 481 Kapacita pro dti mladší 3 let ješt nenaplnna. Možnost registrace. Cenové podmínky vyspecifikovány v záložce "Ceník" na stánkách školiky. Není dotovanou docházkou! Pomžeme mstysu, pomozte Vy nám Tímto oslovujeme podnikatelské subjekty i jednotlivce s prosbou o sponzoring innosti miniškolky Krteek, a už ve finanní podob nebo daru. Ob položky daov uznatelné. Možnost zveejnní reklamy. 1. Zastupitelstvo nesouhlasí s revokací usnesení. 15 ze dne 7. 1. 2009. Mstys Nehvizdy nebude souástí MAS Pošembeí. 2. Zastupitelstvo mstyse souhlasí se stanoviskem školské komise a rady ohledn spolufinancování Miniškolky Krteek se zízením vcného bemene na pozemku p.. 308/32 v k.ú. Nehvizdy pro firmu TRE a.s. za 5 000,- K s uzavením smlouvy o smlouv budoucí na pozemku p.. 527/1 pro plynovou pípojku fy Uniga za 500,- K schvaluje stanovisko poizovatele k vyhodnocení pedložených návrh ke zmn územního plánu mstyse Nehvizdy a schvaluje poízení zmny. 1 a. 2 na podklad stanoviska poizovatele 3. Zastupitelstvo bere na vdomí zprávu starosty o jednáních s editelem Oblastní nemocnice Kolín o budov archivu zprávu komise životního prostedí zprávu editelky základní a mateské školy Vážení a milí tenái Nehvizdského kurýru! Snažíme se mapovat všechny nejvýznamnjší události, které se v mstysu staly, abychom vás s nimi seznamovali. Jenomže ani nejvtší snaha nemže postihnout vše zajímavé a dležité, protože nemžeme být u všeho, co se v mstysu šustne. Vaše dopisy, maily nebo telefonáty nemusí být dlouhé, nejedná se o literární díla, ale o informace, o kterých si myslíte, že by mli vdt všichni. Jedna podmínka zde pece jenom je, a to aby vaše píspvky byly vždy podepsané, protože podle novináské etiky se anonymní píspvky zveejovat nemají. Prosíme vás proto o spolupráci, aby naše informace byly co nejrozmanitjší.
V záí 2007 jsme se všichni tšili na otevení nové tídy v naší školice. Paní uitelky mly spoustu práce, protože pro mnohé dti to byl první den bez rodi vbec (obr. I.). Za uplynulé dva roky odvedly paní uitelky obrovský kus práce. Vedly dtiky k samostatnosti, pomohly najít nové kamarády a nauily je mnoho vcí, které budou potebovat po celý zbytek života. Krom malování, zpívání, dovádní na zahrad školiky, pipravily dti se svými školními maminkami také besídky ke Dni maminek nebo krásnou vánoní se spoustou písniek, básniek a tanek (obr.ii.) A co by to bylo za školiku, kde by se každoron neoslavil Den dtí (obr.iii ). Ped pár dny se vydaly paní uitelky a nejstarší koátka na školku v pírod do Kašperských hor. Poasí dtem pálo. Vydaly se na výlet do msteka Kašperské Hory a zpt do hotelu se vrátily lesní stezkou. Stavly hrady z kamen, na olympiád získaly medaile a diplomy za skok daleký, bh a hod do dálky. Do pohádkového lesa se dti tšily, ale bohužel už nkteré zaaly mít stevní potíže. Konec školky v pírod už nedopadl tak, jak si všichni páli. Místo závreného karnevalu a táboráku se musely dti kvli stevní viróze vrátit o den díve. Péi o nemocné dti zvládly naše úi na jedniku a o dti se výborn postaraly. Touto cestou chceme podkovat našim paním uitelkám z mateinky Hanice Skoepové, Simonce Beranové a Vrušce Lopatáové za všechno, co naše dti nauily, jak je pomáhají pipravit do budoucího života, a že to leckdy není vbec lehké, to asi tušíme všichni. Dík samozejm patí i všem dosplákm ze školiky, kteí se o dti starají. Velice si vážíme Vaší práce a dkujeme. Spokojení rodie Pitrnovi, Poppelovi, Malých, Prajerovi, Šulákovi a Vilímovi Foto archiv rodi
Motorká a kdo je víc? Aneb poznej svého souseda Úterní podveer, dom je to už jen kousek. Vyhazuji rychlost a na neutrál pomalu projíždím od erpací stanice k námstí. Ve zptném zrcátku registruji blížící se motocykl. Tak co, zaadí se, nebo pedjede? Nezklamal. Pejíždí do protismru a míí kupedu. Plná ára pece není žádná ze a íslice na znace s nejvyšší povolenou rychlostí stží zobrazuje výsledný poet bod jeho IQ testu. Zatroubil jsem. To jako že takové poínání neshledávám tím nejsprávnjším. A opt se dostavuje oekávaná reakce. Pibrzdní a další pejezd do protismru. To abychom se dostali na stejnou úrove. Tedy co do pozice na silnici... Vo co ti de, vole?!, slyším vzáptí. Že tu ta plná ára a tyicítka jsou teba kvli pechodm, reaguji spíš jen tak, pro formu. Motorka opt pibrzdí, ale jen proto, aby vzáptí nabrala rychlost a její idi mohl pravou rukou udeit do mého zptného zrcátka. Samozejm, rozbilo se. Pedpokládám, že motorkáovo uspokojení v té chvíli dosáhlo vrcholu. K mému pekvapení, když ml tak naspch, však po prjezdu námstím odbouje doprava k pošt a parkuje ped oranžovými vraty. Zastavuji, stahuji okénko a ptám se, zda je te konen spokojený. Pilba jde dol a odkrývá hladkou hlavu, vrný to obraz povrchu mozku v ní. Tak vystup, vole, vo co ti de ne, no tak vystup, co chceš?!. A v tu chvíli mi to došlo. Nechci nic víc a nic mí, než se s vámi podlit o tento zážitek a zkušenost. Zkušenost s tím, že ne všechno se dá svádt na pespolní a zlé šoféry ošklivých kamion. Oni se totiž takoví jedinci, kterým nic neíkají pravidla na silnici a tím pádem dost možná pravidla veškerá, vyskytují neekan blízko, jen pár metr od nás. Nakonec vzkaz pro onoho pilota motocyklu s registraním íslem 6S4993. Doufám, že nebude vadit tykání, ale když už jsme to tak jednou rozjeli? Zrcátko se jednoduše koupí nové, to samé se ovšem na svdomí, až smeteš dít na pechodu, aplikovat nedá. Pavel Venera Dále uvádíme fotografie z akcí základní školy a TJ Sokol Nehvizdy
V sobotu 23. kvtna 2009 byli na úad mstyse pivítáni do života noví obánci Nehvizd. Pejme tedy našim novým spoluobánkm štstí, zdraví, úsmv na tvái a spoustu krásných dn! Rodie si již mohou vyzvednout fotografie na úadu mstyse. Zleva: Natálie Arwen Tlusáková, Ellen Zacko, Tomáš Michálek, Marie Elznerová, Martin Krejí Zleva: Daniela Koláová, Eliška Ludwigová, Tomáš Ludwig, Filip Velika, Jan Vlek, Elena Tomanová
Vladimír Kapal O tom, že by se ml domovní odpad tídit dnes ví každé malé dít. Pojme si v nkolika pokraováních íci o tídní odpad více, totiž to, co každému tak známo není. Jsou to velmi zajímavé a pouné informace. Tak teba to, že každý oban R, vetn kojenc, vyprodukuje za rok prmrn 230 kilogram odpadu. Pro ilustraci, kdyby se odpady všech obyvatel R za jeden rok naložily na nákladní vlak, dosáhl by délky 1.954 kilometr, což pedstavuje vzdálenost ze západní hranice Ukrajiny až do Paíže. To by lovk neekl, že? Z tchto 230 kg se vytídí 29,4 kg odpadu, který je dále zužitkován a zpracován na další použití. Toto množství pedstavuje 13% všeho domovního odpadu. Tídní odpad bere za automatické chování stále více obyvatel R. Mezi lety 2004 až 2007 napíklad vzrostlo tídní odpadu jen v Jihoeském kraji (kde se provádly przkumy) o 56 %. Podívejme se však na odpady blíže. Doba použití nkterých vcí je jen nkolik minut, ale doba jejich rozpadu mže být i nkolik tisíc let. Teba sklo nebo polystyrén se nerozloží nikdy. Takový kelímek od jogurtu se rozloží za 50 až 80 let, igelitové tašky za 20 až 30 let, ale i filtr z cigarety za 10 až 20 let. A co list papíru? I tomu to trvá 2 až 6 msíc nežli se vrátí zpt do pírodní podoby. Nejrychleji se rozkládají odpady biologické, napíklad ohryzek z hrušky i jablka se rozloží za 7 až 20 dní. Z uvedených fakt vyplývá, že tídním odpadu se naší, tolik zkoušené pírod, pomáhá o to víc, že se vytídný odpad vtšinou zpracuje. Neuloží se do obrovských skládek, kde se zakryje a nechá ležet. Speciální kontejnery se s vytídným odpadem odvezou na linky, kde se ješt jednou vytídí na využitelný odpad, který se odváží k dalšímu zpracování a na nevyužitelný, který skoní na skládkách. Z popelnic skoní na skládkách naprosto vše. Vytídný odpad je obchodovatelnou surovinou, ale píjmy z jeho prodeje nestaí pokrýt všechny náklady, což znamená, že poplatek od oban, vtšinou kolem 500 K na osobu a rok, pokryje jen 60 až 80 % náklad obce na odpadové hospodáství. Zbytek musí obec doplatit ze svého rozpotu. Jinak je tomu s použitými obaly. Existuje zákon o obalech, který penáší odpovdnost za recyklaci obal na ty, kdo je dávají na trh, což znamená, že výrobci platí firmám za jejich recyklaci, stejn jako náklady na vytídní. Ve svém dsledku tyto peníze však zaplatíme všichni, protože tyto náklady si výrobce zahrne do ceny produktu v obalech. Sbrný dvr mstyse Nehvizdy Místo: pod ÚM Nehvizdy, Pražská 255 Provozní doba Pondlí Steda Sobota 9,oo 11,3o hod. 13,oo 15,3o hod. 9,oo 11,oo hod. Od bezna letošního roku je zajištn pro obany svoz tídného odpadu (plasty a papír) od dom. Podrobnjší info najdete na www.nehvizdy.cz Základní škola Nehvizdy p i j m e VYCHOVATELKU DO ŠKOLNÍ DRUŽINY Nástup od 1. 9. 2009 Požadované vzdlání: úplné stední s maturitou, nejlépe pedagogického smru. Nabídky na tel. 608 335 051, email: zs.nehvizdy@volny.cz
Jist všichni víte, jak vypadá BMX kolo z doby totality... Malá dvacetipalcová kola od té doby prošla velikým progresem, stejn jako i sport, který bychom Vám prostednictvím naší akce rádi pedstavili. Sport BMX freestyle vznikl v USA bhem 80-tých let, kdy skupina nadšených bikrosa zaala krom rychlostního závodní pedvádt na kole také spousty trik a skok. Od té doby prošly triky i pístup jezdc velikou renezancí. Kousky, které pedvádjí jezdci dnes, mají už velmi blízko ke kaskadérským íslm. Mladí kluci ukazují na BMX kolech rzná salta (vped i vzad), otoky až o 1080, rzné obhozy a obskoky a hromady kombinací všeho možného. Možná díky tak velkému progresu, se BMX freestyle zaíná tšit ím dál tím vtší podpoe médií ve svt a hlavn také pízni nových zájemc z ad mladých lidí. V rámci naší akce MEATFLY AIR STRIKE 2009, budete mít možnost vidt v akci ty nejlepší jezdce R a SK!!! Všichni mají za sebou njaké to vítzství, nebo alespo triky, které nenechají bžného diváka v klidu! Pijte je na MEATFLY AIR STRIKE 2009 podpoit, zakite, zafandte a kluci se kvli Vám petrhnou, aby ukázali to nejlepší!!! Bhem akce budou na dráze toalety od firmy Toi Toi a záchranná služba, jak pro diváky tak pro jezdce. F a k t a : KDY: 27. 6. 2009 12.00 hodin KDE: Nehvizdy (ulice U hbitova) CO: Závod ve skocích pes hlinné skoky pro nejlepší jezdce z R a SK. Jezdci budou pekonávat pekážky ladnými skoky, bhem nichž pedvedou divákm ty nejlepší triky z jejich repertoáru. CENY:MEATFLY, REPRESENT, O.K.BAG, SYMPHONY, ODESSA, KRAB CYCLES, ESATNA.CZ, DIRTY DOG, KATMAR PUBLIC CONTEST: Jednoduché cyklistické soutže pro diváky o hodnotné ceny od sponzor akce MODERÁTOR: Ondra Šádek aka ON PÁRTY: Do ranních hodin Vážení rodie pedškolních dtí, NAJDI ROZDÍLY poádn si prohlédni oba obrázky a najdi mezi nimi 5 rozdíl. Mstys Nehvizdy se velmi intenzivn zabývá vyešením umístní dtí do MŠ. Na 17. zasedání zastupitelstva dne 26. 5. 2009 bylo odsouhlaseno, že pro školní rok 2009/2010 využije mstys nabídky Dtského centra Krteek Nehvizdy, vedeného paní Martou Studnikovou. Bude zde umístno 20 dtí, které splují základní kritéria pro pijímání dtí do MŠ, tj. trvalé bydlišt v Nehvizdech a minimální vk 3 roky. Jedná se o dti, které z kapacitních dvod nebyly pijaty do MŠ Nehvizdy. Školkovné iní 1.000 K za msíc celodenní docházky. Stravování se platí zvláš. Provozní doba Krteka je od 7.00 do 17.00 hodin. Rámcový vzdlávací program Miniškolky Krteek je v souladu s osnovami MŠ Nehvizdy. Zárove se ob zaízení dohodly na spoleném plánování kulturních, sportovních a spoleenských akcí pro dti. Píspvek mstyse Nehvizdy na provoz Dtského centra Krteek bude 500.000 K. Tyto informace již zaznly na schzce rodi pedškolních dtí, která se konala 4. 6. 2009 v budov ZŠ Nehvizdy za úasti editelky ZŠ a MŠ pí. Krajíkové, editelky Miniškolky Krteek pí. Studnikové, starosty mstyse p. Bendla a pedsedkyn školské komise pí. Kluinové. O plánech na další rozvoj pedškolních zaízení v Nehvizdech, tak abychom efektivn navýšili kapacitu, Vás budeme pravideln informovat zde v asopisu. za školskou komisi Ing. Lenka Kluinová
PRODEJ, MONTÁŽ, OPRAVY Horizontální, horizontální na plastová okna, vertikální, do stešních oken, venkovní rolety, sít proti hmyzu, markýzy NÁVRH A ZAMENÍ Z D A R M A elákovice tel.:326 995 366 Mobil:604 612 022! "# ""$%% & #'&# ("#! Vydavatel: Mstys Nehvizdy, IO 00240524, DI CZOO240524, www.nehvizdy.cz. Evidenní íslo: MK R E 16599. Píjem píspvk a korespondence ÚM Nehvizdy, Pražská 255, 250 81 Nehvizdy, e-mail mestys@nehvizdy.cz, telefon: 326 992 523, pípadn ZŠ a MŠ Nehvizdy, Pražská 14, 250 81 Nehvizdy, e-mail zs.nehvizdy@volny.cz, tel.: 326 992 532. Píspvky vždy do 5. dne v msíci na uvedené kontakty písemn, telefonicky nebo e-mailem. Pedsedkyn redakní rady MgA Alena Krajíková. Za obsahovou stránku píspvk ruí autor, za obsahovou a formální stránku inzerce ruí zadavatel inzerce. Redakní rada si vyhrazuje právo upravit a krátit píspvky. Texty procházejí jazykovou korekturou, není-li u píspvku uvedeno jinak. Výtisk je zdarma.