Regionální politika EU Oldřich Dědek Evropská ekonomická integrace Institut ekonomických studií FSV UK
Osnova přednášky Ekonomické rozdíly mezi státy a regiony Evropské unie Typologie konvergenčních a divergenčních tržních sil vnitřního trhu Organizace regionální politiky EU 2
HDP na obyvatele (r. 2003) 250 200 150 100 EU25 = 100 50 0 LU IE DK AT NL UK BE SE FR FI DE IT ES CY GR SL PT MT CZ HU SK EE PL LT LV BG RO TR US Pramen: Third Progress Report on Cohesion (Evropská komise 2005) 3
Regionální rozdíly (r. 2002) Ekonomická úroveň krajních regionů (HDP na obyvatele) 10 nejrozvinutějších = 189 % průměru EU 10 nejzaostalejších = 36 % průměru EU Velikost EU po čárou soudržnosti 75 % (HDP na obyvatele) 25 % populace EU 13 % populace starých zemí EU 90 % populace nových zemí EU Zaměstnanost 75 % populace v regionech s nižší než 70 % zaměstnaností 15 % populace v regionech s nižší než 55 % zaměstnaností Pramen: Third Progress Report on Cohesion (Evropská komise 2003) 4
Regionální rozdíly uvnitř členských států Poměr mezi podíly HDP vytvořenými v regionech s 20 % nejbohatší populace a regionech s 20 % nejchudší populace 3 2,5 2 1,5 2002 1995 1 0,5 0 BE CZ DE EL ES FR IT HU NL AT PL PT SK FI SE UK Pramen: Third Progress Report on Cohesion (Evropská komise 2003) 5
Konvergenční působení tržních sil Mobilita výrobních faktorů (zejména kapitálu) Zákon klesající mezní produktivity kapitálu má za následek relativně pomalejší růst v bohatších regionech a relativně rychlejší růst v chudších regionech, takže výsledkem je postupná konvergence Ale: Při rostoucích výnosech z rozsahu bude naopak docházet k divergenci (endogenní růst, existence ročníků kapitálu, aglomerační efekty) Volný obchod Specializace na výroby, v nichž daná země dosahuje relativně vyšší efektivnosti výrobních faktorů (Ricardův zákon komparativních nákladů, Heckscher-Ohlinův princip komparativní výhody) Ale: Problém computer chips versus potato chips Koncept vnitřního trhu EU (s důrazem na volný obchod a mobilitu výrobních faktorů) se opírá o převažující vliv tržních sil konvergence 6
Aglomerační efekty a náklady přetížení Aglomerační efekty (agglomeration effects) působí ve směru prostorové koncentrace výroby Technologické rostoucí výnosy z rozsahu docilované soustřeďováním výroby do jednoho místa Větší trh je i více ziskovým odbytištěm (úspora dopravních nákladů, vyšší počet potenciálních zákazníků, rozvinutější dopravní infrastruktura, blízkost kooperujících podniků a specializovaných služeb, aj.) Efekty přetížení (congestion effects) působí ve směru prostorového rozptylování výroby Rostoucí cena půdy, vyšší mzdové náklady Větší počet konkurujících výrobců Sebeposilující charakter aglomeračních efektů (větší aglomerace tíhne ke svému dalšímu zvětšování) 7
s K Model EE-KK základní stavební bloky Přímka EE s K Přímka KK 1 1 ½ EE ½ KK s E... Relativní velikost trhu s K Relativní alokace kapitálu ½ s E 1 s E ½ 1 s E Přímka EE zachycuje závislost mezi počtem firem v dané aglomeraci a následnou velikostí trhu dané aglomerace (poptávkový efekt aglomerace) Přímka KK zachycuje závislost mezi velikostí trhu dané aglomerace a následným počtem firem v dané aglomeraci (nabídkový efekt aglomerace) 8
Model EE-KK prostorová rovnováha s K 1 EE s * K ½ KK ½ s Es * E 1 s E Rysy prostorové rovnováhy Více než proporcionální koncentrace firem a kapitálu ve větší aglomeraci (s E < s * E) Tendence k dalšímu zvětšování větší aglomerace v důsledku odbourávání překážek obchodu (napřimování přímky KK) 9
Vývojové mezníky regionální politiky Počátky EEC Římská smlouva obecně hovoří o harmonickém a vyváženém růstu, vytvoření společné regionální politiky ale nepředjímá (pouze založena EIB) Významný regionální prvek SZP (podpora venkovských oblastí) Regionální politiky (pozitivní a negativní) plně v kompetenci členských států Posílení regionální politiky po rozšíření EU o méně vyspělé země a při současném prohlubování vnitřního trhu SEA zavádí pojem ekonomická a sociální soudržnost jako důležitý doplněk tržních sil vnitřního trhu Strukturální fondy jako nástroj k dosahování hospodářské koheze (též reálné konvergence) Další impulz k podpoře koheze během příprav na zavedení EMU Založení fondu soudržnosti jako kompenzace méně rozvinutých zemí za plnění maastrichtských konvergenčních kritérií 10
Solidarita v regionální politice Relativní pojem chudoby (chudé regiony v bohatých státech mohou být bohatší než bohaté regiony v chudých státech) Politicky vysoce citlivá otázka jednostranných transferů z bohatých členských zemích do zemí chudých Politická citlivost finančního přerozdělování i v rámci národních států Nemalá část prostředků se vrací integračními kanály vnitřního trhu Vždy nutný politicky vyvážený kompromis mezi evropskou solidaritou (alokace prostředků podle celoevropských kritérií) a národním egoismem 11
Cíle regionální politiky finanční perspektiva 2000-2006 Cíl 1 (Objective 1) Formulace: Podpora rozvoje a strukturální adaptace méně rozvinutých regionů (rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů, podpora investování, aj.) Kvalifikační kritérium: Regiony s velikostí HDP na hlavu nižší než 75 % průměru EUR Rozsah: cca 70 % strukturální výdajů Cíl 2 (Objective 2) Formulace: Revitalizace oblastí postižených strukturálními problémy (těžba uhlí, hutnictví, rybolov, krizové městské a venkovské oblasti) Kvalifikační kritérium: Regiony s převahou neperspektivních sektorů Rozsah: cca 10 % strukturálních výdajů Cíl 3 (Objective 3) Formulace: Rozvoj lidských zdrojů (aktivní politiky zaměstnanosti, sociální začleňování, celoživotní vzdělávání, rovné příležitosti mužů a žen, aj.) Nárok: Všechny země EU s výjimkou oblastí pokrytých Cílem 1 Rozsah: cca 10 % strukturálních výdajů 12
Cíle regionální politiky finanční perspektiva 2007-2013 Konvergence Urychlení hospodářské konvergence nejméně rozvinutých regionů (< 75 % průměru EU) Růst zaměstnanosti prostřednictvím investic do materiálních a lidských zdrojů Investice do znalostní společnosti Zvyšování schopnosti přizpůsobit se ekonomickým a společenským změnám Ochrana životního prostředí Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Zvýšení zaměstnanosti v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti a méně funkčním trhem práce Evropská územní spolupráce Podpora společných programů přeshraniční spolupráce 13
Organizace regionální politiky NUTS NUTS (Nomenclature( of Territorial Units for Statistics) 14
Organizace regionální politiky NUTS 2 v ČR 15
Organizace regionální politiky principy Koncentrace Soustřeďování výdajů na rozvojové priory stanovené v Cílech regionální politiky Programové plánování Zarámování projektů regionální politiky národními rozvojovými programy (zpracovává členský stát a schvaluje Komise) Partnerství Úzká spolupráce Komise s dotčenými orgány členského státu na národní, regionální a místní úrovni ve všech fázích projektu Adicionalita Podpora Společenství má doplňovat a nikoli nahrazovat finanční prostředky členského státu (veřejné výdaje v daném roce nemají klesnout pod úroveň předchozího roku) Spolufinancování Na financování nákladů projektu se podílí Společenství společně se zdroji členského státu (Cíl 1: max. 75 %, výjimečně až 80-85 %; Cíl 2 a 3: max. 50 %; systém snížených sazeb kofinancování) Limitování celkové komunitární pomoci 4 % HDP Monitoring a vyhodnocování 16
Organizace regionální politiky finanční nástroje Strukturální fondy Evropský regionální rozvojový fond (European Regional Development Fund, ERDF) Evropský sociální fond (European Social Fund, ESF) Evropský zemědělský orientační a garanční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund, EAGGF) Finanční nástroj pro poradenství v rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance, FIFG) Fond soudržnosti (Coherence Fund) Evropská investiční banka (European Investment Bank, EIB) 17
Kanály financování srovnávací analýza SF a FS versus EIB SF, FS: nevratná forma finanční pomoci (granty) EIB: komerční úvěry levnější v důsledku nízkých výpůjčních nákladů banky (rating AAA) a poskytnutých státních garancí SF versus FS SF: Příjemcem jsou regiony EU (Cíl 1 a 2) a či průřezové politiky (HDP na hlavu menší než 75 % průměru EU) FS: Příjemcem jsou vybrané kohézní země (HDP na hlavu nižší než 90 % průměru EU) Od 1.1. 2000 zařazeno Irsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko Od 1.1. 2003 vyřazeno Irsko Od 1.5. 2004 zařazeny všechny nové členské země Čerpání prostředků z FS podmíněno plněním konvergenčního programu (zejména SGP) 18
Výsledky regionální politiky EU Prokázaná rychlejší konvergence na úrovni kohezních zemí Příznivé ukazatele vyššího tempa investic, rychlejšího růstu HDP a produktivity, vyšší zaměstnanosti, hustší dálniční sítě aj.) Nevýrazná konvergence na úrovni národních regionů (Neue Länder v Německu, Mezzogiorno v Itálii, aj.) Vyšší objemy investic se neprojevily ve vyšším růstu Vysoká koncentrace FDI a výdajů R&D do vyspělých regionů Významné navýšení obchodu mezi kohezními ekonomikami a zbytkem EU Cca zdvojnásobení obchodního obratu Značná část strukturálních výdajů se vrací poskytovatelům formou vyšších vývozů 19
Budoucnost politiky soudržnosti Rozsah regionální politiky EU Čistí přispěvovatelé: redukce rozsahu na podporu nejchudších regionů (tzv. renacionalizace regionální politiky), zabezpečování řady existujících cílů národními státy z vlastních prostředků Staré kohezní země: zájem na zachování stávajícího rozsahu pomoci pro své země (nevýhodný statistický efekt rozšíření) Nové kohezní země: prosazování principu rovného zacházení (atakovány možnosti efektivní absorpční kapacity) Implementační efektivnost Reforma politiky soudržnosti 2007 Snížení počtu fondů, financování programů pouze z jednoho fondu, méně detailní národní a regionální řídící programy, pružnější finanční kontrola, aj. 20