Tisk základnz kladních map Semestráln lní práce v rámci r předmp edmětu Kartografická polygrafie a reprografie Autor: Jitka Holmanová & Martin Gaudl Datum vypracování: : 23. května 2009
Základní mapy Základní mapy používaná zkratka je ZM. Poskytují základní topografické informace o území ČR. Měřítková řada 1:10 000, 1:25 000, 1:50 000, 1:100 000 a 1:200 000. Soubor map v těchto měřítkách je zpracován v souvislém kladu mapových listů, v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) a výškovém systému baltském - po vyrovnání (Bpv). Obr. 1 klad listů ZM
Tisk ZákladnZ kladních map ČR Základní mapa ČR R 1:10 000 ČÚZK je 4572 mapových listů; pětibarevný Základní mapa ČR R 1:25 000 ČÚZK je 787 mapových listů; pětibarevný Základní mapa ČR R 1:50 000 ČÚZK je 217 mapových listů; šestibarevný Základní mapa ČR R 1:100 000 ČÚZK je 64 mapových listů; sedmibarevný Základní mapa ČR R 1:200 000 ČÚZK je 19 mapových listů; sedmibarevný Od roku 2001 se obnovená vydání ZM zpracovávaj vají digitáln lní technologií ze Základní báze geografických dat České republiky ZABAGED v návaznosti na aktualizaci ZABAGED,, s rozší šířeným mapovým obsahem a rozší šířeným barevným rozlišen ením m vybraných ploch.
Historie ofsetového tisku Předchůdcem dcem ofsetového tisku je kamenotisk. Vynálezcem kamenotisku je pražský rodák k německn mecké národnosti Alois Senefelder (vynález nazval jako chemický tisk ). Používá tiskové formy bez jakéhokoliv reliéfu, vystouplého či vyhloubeného. ho. Tisknoucí i netisknoucí prvky jsou na jedné výškov kové úrovni. Její podstatou je jemně vyhlazený kámen, k druh vápence. v Na jeho povrch se ručně mastnou tuší přenese kresba písma p nebo obrazu. Namaštěná místa přijp ijímají mastnou tiskovou barvu (dále jen TB), jsou to tedy místa m tisknoucí.. Místa M netisknoucí se navlhčí vodou, aby barvu nepřij ijímala. Pórovitý kámen k přijp ijímá jak mastnotu, tak i vodu. Kresba musela být na kameni zrcadlově obrácen cená,, nečiteln itelná,, podobně jako je tomu u knihtiskových forem. Kamenná deska bývá u velkých formátů i přes p 10 cm tlustá a často se slepuje ze dvou druhů kamene. Strojové desky velkých formátů byly velmi těžké (např.. u formátu 80 x 120 vážily v přes p 150 kg). Manipulace s nimi byla velice obtížná.. Deska se zakládala pomocí vozíků na fundament kamenotiskových rychlolisů. Na počátku 20. století byl v kamenotisku kámen k nahrazen tenkou ohebnou a lehkou plechovou deskou, která je upnutá na válci v a tím t m je zárovez roveň umožněn n rotační tisk, který je rychlejší než vratný pohyb kamene na vozíku kamenolisu. Ira Washington Rubel z New Jersey a Kaspar Herrmann z Kynšperku nad Ohří zjistili v letech 1904 1905, 1905, že e z gumového potahu, který používali na svých tlakových válcv lcích ch a na nějžn zároveň přetiskli obraz bez papíru při p průchodu strojem na prázdno, dosáhnou pak na následujn sledujícím m archu papíru docela kvalitního otisku. Zajímav mavé ovšem bylo, že e i na drsném m a minimáln lně kvalitním m papíře e byl otisk stále dobrý.
Ofsetový tisk Pojmenování ofsetu vzniklo z anglického pojmu off-set,, neboli v překladu p tisk přenosný, p nepřímý, anebo také z pojmu set-off,, což znamená obtah. Ofset patří do kategorie tisku z plochy, neboť jeho tisknoucí a netisknoucí místa na rozdíl l od ostatních principů tisku jsou v jedné výškov kové úrovni. Zároveň klasický ofset zachovává základní princip kamenotisku a to je vzájemn jemná odpudivost mastných tiskových barev (TB) a vody. Ofset je tisk nepřímý, protože e z tiskové formy (TF) se nejprve tiskne na pryží potažený válec v a z něho n teprve na papír. Barva se tedy přenp enáší dvakrát t a předloha p na tiskové formě není stranově převrácená.. ZároveZ roveň umožň žňuje tisknout jemné detaily a i na méněm kvalitní papír r na rozdíl l od knihtisku. To je dáno d pryžovým válcem, v který je schopen přilnout p i na ne zcela hladký povrch. TF je podle druhu ofsetového stroje buď rovinná nebo válcová a to z hliníku, zinku a později i bimetalu. V současn asné době můžeme ofset rozdělit do dvou principů,, způsob sobů tisku, a tím m jsou vlhčený neboli klasický ofset a ofset bez vlhčen ení nebo lépe l bezvodý ofset. Ofsetovým tiskem je v současnosti vyráběna většina v firemních tiskovin.
Tiskové desky Výroba tiskových desek - z namontovaných filmů se vyrábí tisková deska, která následně slouží k samotnému mu tisku. Montážní fólie se vloží do pneumatického kopírovac rovacího rámu, r kde po odsátí vzduchu dochází k dokonalému kontaktu mezi tiskovou deskou a filmy, které jsou na desku položeny stranou s emulzí.. Tisková deska se vystaví působení UV světla. Na místech m vystavených zářenz ení dojde ke změně chemické struktury materiálu (místa nejsou utvrzena a při p i mytí desky jsou odplavena). Na povrchu tiskové desky se tak vytvoří neosvětlen tlená tisknoucí místa - olejofilní a osvětlen tlená netisknoucí místa - hydrofilní.. Tisknoucí místa pak přitahujp itahují tiskovou barvu, zatímco místa m netisknoucí přitahují vlhčící roztok a tiskovou barvu odpuzují. Tiskovými podklady pro tisk jsou filmy,, které musí splňovat tyto základnz kladní požadavky: Separace - Každá barva CMYK je samostatně osvícena na vlastním výtažku filmu. Také každá přímá barva musí mít t svůj j vlastní film. Stranové převrácení filmu - černá emulze musí být při p i správn vné orientaci obrazu ze spodní strany filmu. Natočen ení jednotlivých rastrů - běžné úhly pro jednotlivé barvy jsou: 15 azurová,, 75 purpurová,, 0 0 žlutá,, 45 černá. Kvalita filmů - osvitová jednotka musí být správn vně zkalibrovaná,, aby výsledná denzita filmů byla dostačuj ující.
Princip ofsetu Obr.2 Schéma ofsetového tisku
Jednotlivéčásti ofsetové tiskárny Základní části archového tiskového stroje tvoří nakladač,, tisková jednotka a vykladač. Nakladač předává postupně jednotlivé archy papíru ze stohu na dopravník. Archy jsou většinou v podávány pneumatickým systémem. Dokonalé srovnání archů je nezbytné pro kvalitní barvotisk vytvářený soutiskem čtyř barev CMYK, u ofsetového stroje papír r srovnávaj vají čelní a boční náložky. Tisková jednotka Formový válecv lec,, na který se uchycuje tisková deska (forma). Přenosný (ofsetový) válecv přenáší obraz z tiskové formy na potiskovaný materiál. Na kvalitě gumového potahu přenosnp enosného válce v velmi závisz visí kvalita výsledného tisku, neboť přijímá-li válec v špatně barvu, málo m ji přenese p na papír. Barevník nanáší na povrch tiskové desky rovnoměrnou rnou vrstvu barvy. Množstv ství nanáš ášené barvy je nutné kontrolovat a dád se upravovat. Barevník k je tvořen řadou různých r válcv lců (roztírac rací, navalovací), čím více jich zařízen zení obsahuje, tím t m je tisk kvalitnější a stálej lejší. Vlhčící zařízen zení zvlhčuje povrch netisknoucích ch míst m na tiskové desce. Důležitá je správn vná míra vlhčen ení,, neboť při i jeho nedostatku se můžm ůže potiskovaný materiál l znečišťovat barvou, která se zachycuje na tiskové desce i v netisknoucích ch místech. m Při P i nadměrn rném m vlhčen ení se snižuje optická hustota tištěných ploch. Vykladač - potištěný arch je ukládán n na stoh výtisků.. Ve vykladači i se provádí někdy i poprašov ování,, které snižuje nebezpečí obtažen ení čerstvě vytištěných archů.
Tiskne se na strojích Man, Heidelberg a Polly. Obr 3. tiskový stroj polly 266 Použit ité zdroje: Grafika Publishing s.r.o.. Ofsetový tisk [online]. 2002 Grafika Publishing.. [cit 23.5.2009] Dostupné z <http://www. http://www.printing.cz/art/ /art/tisktechnologie/ofset.html>. Zeměměř ěřický úřad, TiskT základních map ČR [online]. 2003, Poslední aktualizace 12.5.2008 [cit. 23. 5.. 2009]. Dostupné z <http://www. http://www.cuzk.cz/dokument. /Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:30-ZU_ ZU_zmsm>. Wikipedie: : Otevřen ená encyklopedie: Ofset [online]. c2008 [citováno 25. 05. 2008]. Dostupné z <http:// http://cs.wikipedia.org/wiki/ofset>.