ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE



Podobné dokumenty
STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

Tvorba interaktivních prezentací a e-learningových materiálů

Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Moderní formy a metody vzdělávání

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití

Didaktické prostředky. Moderní trendy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

E-learning jako efektivní nástroj celoživotního vzdělávání. Praha, Miluše Dvoržáková

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

Elektronické formy vzdělávání úředníků

ICT plán. Škola: gyricany - Hodnocení: Vstupní hodnocení. Indikátor Aktuální stav k Plánovaný stav k řízení a plánování

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Školení ICTK+ICTM. Studijní průvodce

E-learning na ZŠ a SŠ

lms moodle Focused on your needs

Tutorujeme pomocí Moodle

Profesní vzdělávání tutorů elearningových kurzů v Ústeckém kraji

Výuka informatiky s multimediálními oporami

Pořadové číslo: 7. Téma Stručná anotace Počet h o d

Komunikační strategie v oblasti kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa)

Podklady pro ICT plán

VNITŘNÍ NORMA PdF UP. PdF-B-17/04. Použití distančních forem studia v rámci PdF UP v Olomouci

Moodle uživatelská příručka

Další vzdělávání učitelů odborných předmětů k využití nových technologií pro podporu výuky. Mgr.Anita Balcarová PhDr. PaedDr.Zdeněk Pejsar, Ph.

PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Metodik a koordinátor ICT

E-learning ve vzdělávání. Doc. Ing.Cyril Klimeš, CSc. vedoucí katedry informatiky a počítačů Ostravská univerzita

Kurz B1.1. Internet jako zdroj informací

S ICT ve výuce to umíme_dodávka dodatečného software

Příklad dobré praxe IV

PARAMETRY EFEKTIVITY UČENÍ SE ŽÁKA V PROSTŘEDÍ E-LEARNINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ADAPTIVNÍ VÝUKOVÉ MATERIÁLY

Pedagogická komunikace

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE CENTRA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PF UJEP A FIRMY RENTEL, S.R.O.

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 6: GRAFICKÉ MOŽNOSTI PC

Renáta Bednárová, Petr Sládek. Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno

KOMBINOVANÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO LEKTORY, PORADCE A KONZULTANTY PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ, PRACOVNÍCH PODMÍNEK A PREVENCE PRACOVNÍCH RIZIK

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své

E-learning v cestovním ruchu. Josef Zelenka

Vzdělávací portál a e-learning, online testy, online dotazníky v terciárním vzdělávání. NET University s.r.o.

V.3. Informační a komunikační technologie

Bezbariérové vzdělávání

Doc. PhDr. Ivana Švarcová CSc Ing. Tomáš Rain Ph.D.

POKROČILÉ PREZENTAČNÍ PROGRAMY PRO PODPORU VÝUKY

edu-learning Výukový program přímo v aplikacích Microsoft Offi ce Word, Excel a PowerPoint

Informační a komunikační technologie

METODICKÝ POKYN DĚKANKY FZV UP PRO TVORBU A VYUŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH STUDIJNÍCH OPOR V LMS UNIFOR

Jak postavit e-kurz práce s informacemi

V předmětu Informatika se uplatňují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova.

Informační a komunikační technologie

V.3. Informační a komunikační technologie

Informatika. Charakteristika vyučovacího předmětu. Cíle vzdělávací oblasti. Výchovné a vzdělávací strategie. Kompetence k učení

Zkušenosti z několika e-learningových kuzů pro odlišné cílové skupiny

Management informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

MODULUU OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ

E-LEARNINGOVÁ OPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ORDINACE ZUBNÍHO LÉKAŘE Kateřina Langová, Jana Zapletalová, Jiří Mazura

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník hodinová dotace

Požadované parametry dodávky služby a technické podmínky

Vzdělávací plán pro povinný předmět Informatika, určený ţákům s lehkým mentálním postiţením

ZŠ a MŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

Velká kniha e-learningu

SYLABUS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A PRAXE

VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM BLEDSCHOOL pro základní a střední školy. Mgr. Josef Krysta

Téma Stručná anotace Počet h o d

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Zkušenosti s tvorbou E-learningových výukových materiálů

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

METODY TZV. BLENDED LEARNINGU (ÚVOD DO PROBLEMATIKY)

5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

POČÍTAČOVÉ PRAKTIKUM ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

Přínos k rozvoji klíčových kompetencí:

Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník

čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia

Dva typy kurzů společenskovědního charakteru. Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci

PROJEKT PODPORY KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA NA VŠKE

Pokročilé funkce. Průvodce systémem Moodle ČZU. Pokročilé funkce. Středisko podpory elektronického vzdělávání

Vysokoškolské studium v éře moderních technologií (pohledem studentů)

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Úvod do programování

Dodatek k ŠVP ZV č. 1

Informatika pro 2. stupeň

Cíl vzdělávacích modulů:

5.4. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Základní škola Učební osnovy I. I. Sekaniny1804 Informatika

Virtuální Univerzita třetího věku (VU3V)

Název: Design webu Anotace:

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Charakteristika kurzu SEBC

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Pořadové číslo: Název vzdělávacího programu: Didaktická technika se zaměřením na interaktivní tabuli

Školní vzdělávací program

ale taky protivný nepřítel

Transkript:

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra informačních technologií Obor Informatika Bakalářská práce na téma E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jiří Vaněk, Ph.D. Autor práce: Michal Novák Praha 2007, Michal Novák

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky vypracoval samostatně. Během zpracování práce jsem použil pouze citované literární, informační podklady uvedené v seznamu literatury a dále rozhovory s osobami uvedenými v textu. V Praze dne 28. března 2007.. Michal Novák

PODĚKOVÁNÍ Rád bych zde poděkoval panu Ing. Jiřímu Vaňkovi Ph.D. za jeho odborné vedení, podporu a věcné připomínky, které mi poskytl při vypracovávání této bakalářské práce.

E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky Souhrn Práce se zabývá Learning management systémem a E-learningem jako celkem, který přináší nový styl vzdělávání pomocí moderních technologií. Pohlíží na tvorbu elektronických studijních materiálů (opor) z hlediska pedagogicko-technického. Tato práce dále hledá možnosti uplatnění elektronických opor v rámci prezenčního studia na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. Summary This assignment deals with Learning Management Systems and E-learning and unveils new systems of education with the help of modern technology. Its focus is especially on electronic study materials from technically-pedagogical point of view and consequently the posibilities of their further use on daily basis on Fakulty of Economics and Management in Czech University of Life Sciences. Klíčová slova Learning management systém - LMS, E-learning, tvorba E-kurzu, specifika E-learningu, elektronický kurz, Moodle, Tutor Key words Learning management systém LMS, E-learning, production E-courses,, specific E-learning, electronic course, Moodle, Tutor E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 1 -

SOUHRN... 1 1. ÚVOD... 4 2. CÍLE PRÁCE A METODIKA... 5 2.1 Cíl... 5 2.2 Metodika... 6 3. CO JE A NENÍ E-LEARNING... 8 3.1 Historie E-learningu... 8 3.2 Pojmy... 10 3.2.1 Pojem E-learning... 10 3.2.2 Elektronický kurz... 12 3.2.3 Lekce... 12 3.2.4 Studijní opora... 13 3.2.5 Systém LMS... 14 3.2.6 LCMS... 16 3.2.7 Tutor... 16 3.2.8 Pedagog, Autor... 17 3.2.9 Další zdroje informací... 17 3.3 Proč E-learning... 17 3.4 E-learningový kurz a jeho specifika... 18 3.4.1 Co není E-learning... 19 3.4.2 Proč zavést E-learning?... 19 3.4.3 Bariéry zavedení E-learningu... 20 3.4.4 Nevýhody E-learningu... 20 4. TVORBA A PROVOZ E-LEARNINGU... 22 4.1 Prostředky pro tvorbu E-learnigových kurzů... 22 4.2 Nutné podmínky efektivního E-learningu... 23 4.2.1 Distribuce kurzů... 24 4.3 Metodika tvorby kurzů... 26 4.3.1 Jak připravit distanční studijní produkt... 26 4.4 Markanty E-learningu... 28 E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 2 -

4.4.1 Rozdíly mezi skripty a elektronickým kurzem... 28 4.4.2 Didaktické přístupy v tvorbě online kurzu... 29 4.4.3 Multimediální komponenty... 31 4.5 Standardy E-learningu... 33 4.6 Osoby... 34 4.6.1 Postavení pedagoga v distančním studiu... 34 4.6.2 Tutor distančního studia... 35 4.7 Úkoly stěžejní část E-learningu...36 5. ZAVEDENÍ A VYUŽITÍ NA PEF ČZU... 37 5.1 Výchozí stav:... 37 5.1.1 Projekt EVYNA... 37 5.1.2 Projekt VIS... 39 5.1.3 E-learning na katedrách... 40 5.1.4 Systém Elvis... 41 5.1.5 E-learning v rámci univerzity - Moodle... 41 5.1.6 Přehled LMS na ČZU... 42 5.1.7 Vlastní E-learning studentů... 44 5.2 Zkušenosti při zavádění E-learningu na vysokých školách... 44 5.2.1 Slezská univerzitě v Opavě... 45 5.2.2 E-learning na Masarykově univerzitě v Brně... 46 5.2.3 Implementace LMS na ČVUT v Praze... 48 5.3 Zavedení LMS na PEF ČZU... 49 5.3.1 Koncepce LMS s dobrovolnými kurzy...50 5.3.2 Interní projekt Podpora elektronického vzdělávání na ČZU... 52 5.4 Tvorba studijních opor studenty... 54 5.4.1 Jednoduchý postup... 54 5.4.2 Přínos... 56 5.5 Jiné zdroje kurzů... 57 6. ZÁVĚR... 59 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 60 8. PŘÍLOHY... 62 E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 3 -

1. Úvod Dnešní svět je plný počítačů v různých formách, a některé nejsou viditelné na první pohled. Počítače skryté v krabicích, noteboocích, osobních počítačích, PDA, zařízeních či mobilních telefonech nabízejí dříve neuvěřitelné prostředky pro studium. Všechna tato zařízení jsou schopna zobrazovat nejen text, animace ale zvuk i video. Kilometry vodičů vytvářejí mezi počítači rozlehlé datové sítě, které jsou schopny přenášet velké objemy dat. Fenomén jdoucí ruku v ruce s množstvím počítačů ve světě, je celosvětová síť internet. Internet dělá z osamocených počítačů prostředek komunikace, poznání i zábavy. Cenová dostupnost se odráží na rostoucím počtu lidí, kteří jsou schopni počítače užívat. Všechny tyto vyjmenované oblasti dávají předpoklady k novému směru využití počítače jako prostředku usnadňujícího cestu ke vzdělání. Klasický model, kdy učitel stojí u tabule a přednáší látku studentům nestačí. V době informační přesycenosti lidé chtějí konkrétnější, přesnější a obsáhlejší informace než ty, jež je učitel schopen nabídnout. Jeden učitel dokáže obsloužit pouze určitý počet studentů, proto není schopen každému zvlášť látku opakovat podle jeho požadavků. Je nutné určité pasáže látky vždy ústně opakovaně předkládat studentům? Není jiná alternativa k ústnímu či skriptovému podání látky, která by studenty dokázala motivovat a přitáhnout ke studiu? Studenti na klasických vyučovacích hodinách nemohou vždy vstřebávat látku svým tempem. Někdy potřebují více času na zvládnutí určitého problému, jindy čekají na ostatní. Rozsah rychlost a kvalita studia bývá nastavena určitým způsobem, který nemusí vyhovovat všem. Jakým způsobem lze pro velké množství studentů vytvořit individuální studijní režim? Lze oba požadavky spojit, aniž by každý student musel mít osobního pedagoga? Těmito otázkami se nezaobírají pouze instituce zabývající se vzděláním, ale i firmy s větším počtem zaměstnanců. Dalšími skupinami lidí, které potřebují E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 4 -

individuální přístup, jsou například tělesně hendikepovaní lidé, nebo lidé ze vzdálených míst, kteří mají složitý přístup ke studiu. Ano, lze mít osobní přístup pro každého. Tomuto vychází vstříc myšlenka elektronického vzdělávání. Stávající model lze částečně nahradit vztahem student - počítač. Počítač (server) dokáže obsluhovat velké množství studentů zároveň, a to kdykoli studenti chtějí. Každý student získává vlastní přístup k prostředku, který ho učí. Tím prostředkem je elektronický kurz provozovaný na počítači. Ideálním stavem je, když je student elektronickým kurzem provázen lidským průvodcem (neboli tutorem). Platí pravidlo čím lepší pedagog a studijní materiály, tím lepší výsledky studenty. Analogie v elektronickém vzdělávání je, čím lepší elektronický kurz, tím lépe se učí. V elektronickém vzdělávání je jedno, zda se studentův počítač nachází ve vedlejší místnosti nebo v jiném městě. Student dostává informace v té podobě, o kterou žádá, opakovaně a nezávisle na ostatních studentech. Jakým způsobem zpřístupnit elektronické vzdělávání se všemi jeho výhodami je záměrem tohoto textu. 2. Cíle práce a metodika 2.1 Cíl Cílem této práce je: seznámit čtenáře s oblastí elektronického vzdělávání takzvaným E-learningem, potlačit obecnou představu o E-learningu jako skriptech v elektronické podobě, ukázat možnost jeho reálnou uplatnění a určitou krásu toho fenoménu, vysvětlit běžně používané pojmy, zaměřit se na podmínky, které předcházejí jeho zavedení, představit E-learning jako propracovaný systém studia a dále jej představit z různých z různých pohledů. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 5 -

Dalším cílem práce je nastínit možnou variantu využití systému LMS pro Elektronické vzdělávání na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze (dále PEF). Zjistit současný stav v této oblasti na PEF České zemědělské univerzity a některých vysokých škol v České republice. V návaznosti na tato zjištění využít zkušeností a zdrojů a navrhnout systém využití E-learningu na PEF pro studenty prezenčního studia. A dále navrhnout postupy vkládání autorských děl studentů. Snaží se navrhnout systém tak, aby byl pro studenty prezenčního studia co nejvyužitelnější a to za cenu minimálních nákladů poskytovatele systému - školy. 2.2 Metodika Prvotní otázkou pří řešení cílů bude hledání odpovědí na otázky: Co je E- learning? a Co nám přinese?. Je možné aplikovat elektronické vzdělávání na vysoké škole? Za jakých předpokladů? Doplňuje nebo nahrazuje stávající systém? Vysvětlí se termíny a pojmy běžně používané, jež jsou nutné k pochopení dalšího textu. Zváží se jaké jsou možnosti a výhody, které přicházejí s nástupem elektronického vzdělávání, upozorní i na nevýhody. Osvětlí se jakým způsobem jsou tvořeny kurzy a jejich hlavní rozdíly oproti klasickým skriptům. Elektronickým vzděláváním jsou myšleny kurzy a studijní opory s návazností na systémy LMS. Další možnosti jako je tutorování a diskuze ustoupí trochu do pozadí. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 6 -

Hledání odpovědí na otázky implementace a posuzování vhodnosti nasazení LMS na PEF bude kolidovat s aplikovaným řešením na jiných vysokých školách. Zjištění stávající situace v oblasti E-learningu a případné navržení LM systému na univerzitě, se stane podstatnou součástí této práce. Dalo by se s určitou nadsázkou říci, že tento text je prvním reálným krokem v postupu nasazení specifického fakultního informačního systému E-learningu. Důležitým typem informací, které se v této práci vyskytují, jsou informace nalezené na internetu. Jedním z informačních kanálů pro zmapování současného stavu E-learningu na PEF ČZU se stanou osobní výpovědi lidí pracující na projektech s touto problematikou na PEF ČZU a osobní výpovědi lidí, kteří se s ním setkali ve své praxi. Postupným hledáním možností implementace systému a dalším prohlubováním znalostí může autor korigovat své pohledy a teoretické úvahy. Autor taktéž využije zkušeností člověka profesně zabývajícího se E-learningem, jakožto i své vlastní zkušenosti. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 7 -

3. Co je a není E-learning 3.1 Historie E-learningu o 60 LÉTA 20. STOLETÍ Ve druhé polovině šedesátých let se začalo experimentovat se stroji na učení. Začalo se jim říkat vyučovací automaty. I u nás byl jeden vyvinut, jmenoval se Unitutor. Vykládaná látka byla v Unitutoru rozdělena na jednotlivé stránky, na konci stránky se nacházela kontrolní otázka s výběrem z několika možných odpovědí. Podle provedené volby bylo možné program dále větvit a pokračovat v libovolné další stránce. Informace o správném či chybném řešení představovala okamžitou zpětnou vazbu. Vyučovací automaty však byly příliš složité a ne příliš účinné. Proto se příliš neujaly. [1] o 80 LÉTA 20. STOLETÍ V druhé polovině osmdesátých let dvacátého století se objevují první šestnáctibitové počítače, trh ovládají osobní počítače PC. Zároveň s tím můžeme sledovat obrovský rozmach kancelářských aplikací. Počítače se konečně začínají objevovat i v domácnostech. Ve školství dochází v souladu s celosvětovým vývojem kybernetiky a umělé inteligence k pokusu o zdokonalení vyučovacích automatů. Počítač se začíná používat jako učící a zkoušející stroj. Za pomoci počítače se začínají prověřovat teorie, které tvrdí, že by počítač měl částečně nahradit učitele. [1] o 90 LÉTA 20.STOLETÍ Ve světě začalo několik (převážně univerzitních) vědeckých týmů vyvíjet inteligentní výukové systémy (Intelligent Tutoring Systems). Cílem těchto výukových systémů bylo vytvářet aplikace s dlouhodobou kontrolou nad výukovým procesem. Systémy v sobě vhodně spojovaly výklad učiva, procvičování probrané látky a testy. Dokázaly využívat grafiku, animace, zvuk a byly schopny v sobě integrovat i zcela nezávislé programy. Tempo i obsah výuky byl individualizován. Dosažené výsledky studujícího se ukládaly a vyhodnocovaly. Tím se automaticky rozhodovalo o dalším postupu. Role učitele se omezila na kontrolu a obsluhu. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 8 -

Postupem času se k testu se přidával výklad látky a procvičování. Z těchto prvků byly sestavovány jednotlivé lekce a z nich pak celé kurzy. Postup studentů byl individualizován a řídil se jejich výsledky. To ale znamenalo, že počítač musel předvídat všechny možné reakce studenta a situace, do kterých se mohl studující během práce dostat. Princip umělé inteligence u výukových programů spočívá ve vytvoření určitého modelu umělého studenta, na kterém je funkce programu založena. [1] o PŘELOM 20-21 STOLETÍ Vývoj na univerzitách pokračoval rychle kupředu. Sylaby, knihovní zdroje, obsahy přednášek začaly být přemísťovány z klasických učeben na multimediální zdroje a na místní sítě. Soukromé společnosti začaly hledat možnosti potencionálního E- learningu. Na www vznikly virtuální univerzity, které nabízely všechny své kurzy a získání certifikátů přes internet. Koncem devadesátých let již E-learningové nástroje umožňovaly zkoušení on line v reálném čase, hry v reálném čase, pomocí nástrojů bylo možné okamžitě určit slabosti a silné stránky jednotlivých studentů. Student tak mohl získat vysokoškolský titul, aniž by byl někdy fyzicky přítomen ve třídě. Plně zaměstnaní dospělí mohli studovat na vysoké škole svým vlastním tempem bez toho, aby museli řešit problémy spojené se svou fyzickou přítomností ve škole.[1] o SOUČASNÉ ROZDĚLENÍ FOREM STUDIA Současné školství definuje tři základní formy studia. Jedná se o studium prezenční (realizované denní docházkou do školy a aktivní účastí především ve vyučovacích hodinách), dále o studium kombinované (docházka do školy je snížena na jednou za časové období např. týden nebo dva týdny, důraz se klade na kombinaci aktivní účasti a samostatné práce) a v neposlední řadě pak o studium distanční (docházka je zredukována na minimum, těžiště práce je v samostatné práci studenta na zadaných projektech). Toto rozdělení není platné pouze pro vysoké školy (kde jsou do důsledku uplatňovány pouze první dvě uvedené formy), ale i pro školy střední (existuje tzv. dálkové studium, které je svou podobou velmi blízké kombinované formě studia).[2] E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 9 -

3.2 Pojmy K pochopení textů pojednávajících o s E-learningu je třeba mít základní představu o pojmech, které se s tomto oboru lidské činnosti nejčastěji vyskytují. Tato kapitola zprostředkovává několik základních pojmů. Písmeno E prochází celým textem, je tedy vhodné vysvětlit co znamená. E je zkratka od slova electronic / elektronická zařízení. Elektronická zařízení jsou mimo jiné stolní počítače, palmtopy, notebooky, elektronické diáře, mobilní telefony, PDA zařízení. Zde všude se otvírá prostor uplatnění takzvaného E-learningu, v překladu Elektronického-vzdělávání. 3.2.1 Pojem E-learning E-learning nemá jednoznačnou definici. Záleží z jakého pohledu či z jaké doby na něj nahlížíme. Dobou se chápe rok kdy daná definice vznikla. Je to systém stále měnící svoji podobu i rozsah nám nabízených možností. Přesto je nutné ujednotit si představu, co vlastně E-learning je. Nabízí se několik variant: (I) JAKO SYSTÉM: E-learning je všeobsahující termín obecně užívaný ve vztahu k počítačově zdokonalenému vzdělávání. [3] E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia. [4] (II) JAKO PROSTŘEDEK: E-learning je výuka s využitím výpočetní techniky a internetu. [4] E-learning je forma vzdělávání využívající multimediální prvky - prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely procesů, atd v systému pro řízení studia (LMS). [4] E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 10 -

E-learning neboli elektronická podpora výuky, představuje využití jednotlivých e- elearningových aktivit ve vzdělávání. Není vždy nutné tvořit rozsáhlé ucelené e- kurzy, protože jsou podporovány takové taktiky a mechanismy, které pomáhají ulehčit rutinní práci, vylepšit a obohatit výuku podle specifické situace ve vašem kurzu.[5] (III) JAKO ZDROJ INFORMACÍ: E-learning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. [ 4] (IV) JAKO PROCES: E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia. [4] Z uvedených definic si lze představit E-learning pouze jako jeden jediný vzdělávací kurz konkrétního zaměření nebo aplikační systém, který řídí jednotlivé kurzy. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 11 -

3.2.2 Elektronický kurz Opět je velmi těžké přesně definovat, co je to elektronický kurz.. Je nutné rozlišovat pojem elektronický text a E-learningový kurz. Rozdíly budou popsány dále v textu. Z technického hlediska je to soubor se studijním materiálem předmětu. Z pedagogického hlediska, jedinečný prostředek nabízející zajímavou formou danou látku prezentovat. Neopomenutelnou vlastností oproti standardnímu knižnímu zpracování je multimedialita. Uplatňování textů, hypertextů, obrázků, pohyblivých, obrázků, zvuku, videa, sekvencí, aktivního přístupu studenta. Kurzy musí obsahovat jasnou strukturu. Ze systémového hlediska, prvek systému poskytovaný uživateli, nezávisle na ostatních prvcích. Prvek může existovat nezávisle na systému. Lze si ho zjednodušeně představit jako brožuru ke konkrétnímu problému, například Brožura o přednosti v jízdě na pozemních komunikacích. Tato brožura muže být nezávislá na dalších souvislostech, stejně tak být součástí učebních textů, například pro autoškoly. 3.2.3 Lekce Pod pojmem lekce si lze představit jednotlivé části kurzu. Kurz je z těchto lekcí poskládán v celek. Lekce jsou řazené podle definované osnovy. Každá lekce má jasnou náplň, kterou procvičuje. Výhodami dělení kurzů na lekce, je že lze absolvovat pouze tu lekci, která nás zajímá nebo, se kdykoli vrátit k jakékoli lekci. Různí producenti kurzů mohou nazývat lekce různě, například cvičení. Jakým způsobem lze členit kurz názorně ukazuje obrázek. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 12 -

Vzorové členění kurzu MS Office XP od firmy www.gopas.cz 3.2.4 Studijní opora Pojmem studijní opora jsou myšleny informace, kterými učitel zásobuje žáka v rámci studia. Studijní opory mohou vytvářet i žáci sami. Učitel se tímto způsobem chová i při běžném systému výuky (prezenční studium), pouze v distančním studiu je nutnost přípravy materiálů větší. Oporou můžou být kurzy, záznamy přednášek, autotesty, zvukové nahrávky nebo elektronické texty. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 13 -

Seznam nejčastějších studijních opor: E-learningové kurzy studijní materiály pro výuku nové látky (texty, obrázky, zvuky, videa, demonstrační programy aj.), zadání cvičení a vzorová řešení pro procvičení látky, zadání příkladů a výsledky pro opakování studentů, souhrny informací pro studentův rychlý náhled do studia, testy s řešením a zdůvodněním k procvičování studentů, testy s řešením pro zkoušení studentů, encyklopedie, slovníky, elektronické knihy, odkazové materiály pro studenty s hlubším zájmem, řídící informace pro studium (doporučené postupy, návaznosti) [2] 3.2.5 Systém LMS LMS je zkratka z anglických slov Learning Management System, která v doslovném překladu znamená učební správní systém. Tento termín se již v odborné praxi zažil a nepřekládá se. LMS je pro studenta virtuální studijní prostředí (aplikace), ve kterém nalezne: kurzy, testy a pokyny jak studovat. Dále v tomto prostředí nalezne svůj aktuální rozvrh úkolů, diskusní fórum kde se může účastnit jednotlivých diskusí k tématům a konzultovat nejasné části jakoby se nacházel ve skutečné třídě [6]. LMS jsou aplikace, které v sobě zpravidla integrují nejrůznější online nástroje pro komunikaci a řízení studia (nástěnka, diskusní fórum, chat, tabule, evidence, hodnocení žáků, testování a přezkušování žáků, katalog výukových kurzů a objektů, správa přístupových práv, úložiště výukového obsahu, správa studijních plánů a další.) a zároveň zpřístupňují studentům učební materiály či výukový obsah online nebo i offline.[7] E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 14 -

LMS zajišťuje a řídí celý systém vzdělávaní, od studia, přes cvičení až po testování. LMS může monitorovat počet spuštění kurzu a dobu puštěného kurzu, spravovat cvičné testy, upozornit na nedokončené kurzy a podobně. Přes LMS se lze na kurzy zapsat, popřípadě se z nich odhlásit. Příklad používaných LM systémů: edoceo ( http://www.edoceo.cz/ ) Microsoft Class Server (http://www.microsoft.com/cze/education/classserver/ ) Moodle ( http://docs.moodle.org/cs/ ; http://moodle.cz/ ) Lotus IBM itutor ( http://www.e-learn.cz/ ) další: Ilias(http://www.ilias.uni-koeln.de/), Bazaar (http://klaatu.pc.athabascau.ca/cgi-bin/b7/main.pl?rid=1), Eledge (http://eledge.sourceforge.net/) Grafické znázornění hlavních funkcí LM systémů E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 15 -

3.2.6 LCMS S procesem tvorby obsahu LMS se spojuje termín LCMS (Learning Content Management System). Termínem LCMS lze označit jakýkoliv nástroj či systém, který slouží k tvorbě či sestavování výukového obsahu, a řada výrobců to tak i dělá. Lze říci že je to systém prací zaměřených na tvorbu, používání obsahu ve spolupráci s LMS. Jejich spojnicí je v dnešní době norma SCORM. [ 8 ] LCMS řeší: týmový proces tvorby obsahu správu a znovu používání zdrojů obsahu dekompozici a kompozici obsahu na učební jednotky libovolného rozsahu dodávání individuelně uzpůsobitelných učebních jednotek koncovým uživatelům detailní sledování aktivit uživatelů nad učebními jednotkami podporu integrace výukových strategií E-learningu [8] 3.2.7 Tutor Tutor je metodický zprostředkovatel studia, hodnotitel výsledků a motivující síla studenta. Pomáhá při výběru kurzu, řešení úkolů, konzultuje obsah kurzu, shromažďuje připomínky a náměty a povzbuzuje studenty ve studiu. Práce tutora je odlišná od učitele a lektora, kteří působí při prezenční výuce [9]. Tutor zajišťuje organizační věci dotýkající se studenta, je to nejbližší osoba pro studenta v záležitostech studijních k příslušnému kurzu. Komunikuje pomocí nástrojů zabudovaných v LMS. Tutor pořádá TUTORIALY, konzultace se studenty, kde objasňuje nepochopené části. Tutor nevede prezenční studium! E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 16 -

3.2.8 Pedagog, Autor Pedagog v elektronickém vzdělávání, mění svoji roli. Pedagog je často také autorem učebních opor (textů, kurzů) pro E-kurz, které díky zpětné vazbě od studentů a tutora postupně upravuje a zdokonaluje. Pedagog v E-learningu zkouší studenty z probrané látky a zhodnotí jejich znalosti. Ten, kdo napíše celou učební oporu a odpovídá po odborné stránce za její obsah, je autor. Autor ve spolupráci s odborným týmem vytváří učební materiály. Role pedagoga a autora může být spojena do jedné osoby, ale nedoporučuje se to [ 6 ]. 3.2.9 Další zdroje informací Výše vysvětlené pojmy jsou dostačující k pochopení dalších témat. Pro hlubší studium uvádím prameny, z nichž lze čerpat podrobnější informace. http://www.ella.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/learning_management_system http://is.muni.cz/elportal http://www.educause.edu 3.3 Proč E-learning Cílem E-learningového kurzu je využívat maximálně všech zdrojů a prostředků při učení. Ovšem hlavním cílem je minimalizovat čas studenta při učení a tím snížit finanční prostředky potřebné ke studiu. Dle výzkumů si studenti zachovají jen velmi krátce informaci kterou pouze slyší, uchovají si 40% z informace, kterou slyší a vidí, a uchovají si 75 % z informace, kterou slyší i vidí a současně si ji mohou vyzkoušet (ověří si ji vlastní aktivitou). [ 10 ] Proto si studenti, kteří pouze pohybují kurzem, čtou a vidí informaci, většinou mnoho z jeho obsahu nezapamatují. Rovněž pouhé střídání informace s blokem otázek k zamyšlení, se postupně stává stereotypem a nepřináší kýžený efekt. Velký význam pro zapamatování má totiž rovněž poutavé zpracování obsahu musí zde být výrazná E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 17 -

přidaná hodnota oproti možnostem tištěného zpracování. Důležitými prvky v obsahu kurzu jsou různé simulace, příběhy, hry, vhodná kombinace zvuku, obrazu a interaktivního zapojení studenta do kurzu. [10] 3.4 E-learningový kurz a jeho specifika Kurz má několik specifik, která je při jeho tvorbě nutné brát na zřetel. Text pro distanční vzdělávání musí být kratší než v klasických skriptech, více hutnější a především musí být srozumitelný jak jeho samotný obsah, tak i jeho ovládání a orientace studenta v něm. Na rozdíl od prezenční výuky se student nemá možnost zeptat vyučujícího hned v okamžiku, kdy něco nepochopí. I když zpětná vazba mezi studentem a vyučujícím je důležitou součástí E-learningu a je dobře ošetřena, přesto je E-learning samostudiem a student musí s učebním materiálem pracovat sám.[11] Jak již bylo uvedeno je třeba rozlišovat elektronické texty a E-learningové kurzy, které se vyznačují několika pravidly. Kurz: neobsahuje dlouhé monolitické texty využívá hypertext je nutné vědět pomocí jakých prostředků bude zobrazován skládá se z lekcí využívá pohyblivých a nepohyblivých obrazů. Zde se uplatňuje pravidlo: Jeden obrázek řekne víc než tisíc slov kurz bývá zakončen testem je propojen s LMS má svého Tutora obsahuje lekce předmětů podle studijních osnov E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 18 -

3.4.1 Co není E-learning Často se může zdát, že jakýkoli text uložený v elektronické podobě je E- learningovým kurzem. Profesionální autoři se s touto konverzí formátu setkávají. Konverze formátu znamená, že dokument v textovém formátu (např. doc) je jednoduše uložen do HTML formy, včetně obrázků a umístěn na medium (internet, CD rom). Hlavním znakem těchto konvertovaných textů v elektronické podobě je linearita textů. Learningovým kurzem nelze označit samostatné audio či video záznamy z přednášek konferencí. Ani články v elektronické podobě bez návazností, uvedených studijních cílů, uvedení do problematiky, úloh a otázek potřebných k zpětné vazbě pro studenta či učitele. Dobré kurzy využívají grafických textových i zvukových prvků.[11] 3.4.2 Proč zavést E-learning? Jaké jsou vůbec důvody zavádění LMS a tvorba či nákup E-learningových kurzů? Jaké výhody má tento systém pro toho, kdo ho zavádí? Otázkami a důvody proč zavádět LMS se zabývá následující kapitola. Tento seznam uvádí argumenty pro obhájce nového přístupu ke studiu. Snížení nákladů na klasické vzdělávání. Jedná se především o náklady na provoz učeben, zajištění studijních materiálů, mzda pedagoga, doprava a další. V případě E- learningu všechny tyto náklady jsou sníženy na minimum. Časově nezávislé a individuální studium. Student sám volí dobu, kdy se bude vzdělávat, nebo-li vzdělává se ve chvíli, kdy to potřebuje a když se chce učivu věnovat. Absolvuje kurzy dle vlastních potřeb - věnuje učivu tolik času kolik potřebuje, volí rychlost učení, typ a formu kurzu, kdykoliv si může látku zopakovat a ověřit si svoje získané znalosti. Zajištění vysoké úrovně předávaných znalostí. Tento přínos může být sporný, ale v okamžiku kdy je kvalita distribuovaného kurzu vysoká, je tato kvalita nabízena všem. Není problém kurz před použitím studenty, předat ho oponentovi, který jeho kvalitu doprovodí komentářem. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 19 -

V rámci klasického hodnocení studentů je jistá závislost na pedagogovi, kdy známka nemusí přesně korespondovat s úrovní znalostí studenta. Také zjištění jaké informace si student z kurzu odnesl a zda je bude schopen využít v praxi, jsou těžko měřitelné. Přesto v E-learningu je každý student hodnocen podle stejných pravidel. Pedagog nezná studenty, proto nemůže být podjatý, zároveň testy jsou vyhodnocovány automaticky. E-learning dává studentovi možnost okamžité zpětné vazby a informuje o jeho výsledcích. Samotnými způsoby testování se tato práce nezabývá. Kurzy lze tvořit zajímavou i zábavnou formou, které osloví více lidí. Studovaný obor nemusí být poté jen strašákem zakončeným zkouškou. 3.4.3 Bariéry zavedení E-learningu Náklady na potřebné počítačové vybavení, řídící systém a koupi kurzů mohou být příliš vysoké. Tento fakt zásadně ovlivňuje rozhodnutí k jeho zavedení ( i když náklady na provoz jsou poté minimální). E-learning je možné zavést pouze ve chvíli, kdy studenti mají dostatečnou motivaci se sebevzdělávat.[12] 3.4.4 Nevýhody E-learningu Co se může zdá někomu jako velké plus, může být zároveň velké mínus pro někoho jiného. Zde je nastíněno několik bodů, které mluví proti používání E-learningu: Odosobnění výuky a společenského života. Denní studium je jedním z prostředků střetávání různých lidí. Při nadměrném používání počítačů mizí běžný společenský život, který člověk nutně potřebuje. Nevhodnost pro každého. Použití kurzů v elektronické podobě není vhodné pro každého. Některým lidem nemusí být příjemné trávit dlouhé hodiny před blikajícími monitory hlučících počítačů. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 20 -

Znalosti jsou podávány pouze jedním způsobem. V klasickém vzdělávacím procesu máme možnost při nepochopení látky vyučujícího požádat, aby vykládanou látku vyložil jiným způsobem. Při elektronické komunikaci bychom museli dlouze čekat na odpověď tutora nebo pedagoga, pokud není online. Nutnost zobrazovacího zařízení, především počítače. Je jasné, že studium je možné pouze s počítačem nebo jiným zařízením. Pokud k němu nemáme z jakéhokoli důvodu přístup, nemůžeme se vzdělávat. Uvedené důvody jsou natolik závažné, že není možné plně nahradit stávající prezenční výuku elektronickým vzděláváním. Je ho možné využít jako vynikající a téměř dokonalý doplněk prezenčního studia na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 21 -

4. Tvorba a provoz E-learningu Následný text se zabývá podmínkami, za kterých lze efektivně používat elektronické kurzy. Seznamuje nás s nejzákladnějšími prvky při tvorbě E-learningového kurzu, který je specifický. Dále se zabývá postupem zavádění E-learningu do fungující struktury studia na vysoké škole. 4.1 Prostředky pro tvorbu E-learnigových kurzů Pro tvorbu kurzů je zapotřebí mít nutné technické vybavení, znalosti a dovednosti nutné k užívání těchto prostředků. Stolní počítač v kombinaci s použitím jeho základních periferií, jakou jsou monitor, klávesnice a myš je nejrozšířenějším technickým prostředkem. Počítač má mít vybavení hardwarovými komponentami, které zabezpečují potřebné funkce pro kreativní tvorbu. Hardwarové komponenty jako je grafická karta, video karta a zvuková karta, nahrávají nebo reprodukují doprovodné audio komentáře, zvukové efekty a video nahrávky. Softwarové prostředky jsou aplikace vytvářející elektronický kurz určený pro studenta. Pro výběr toho správného nástroje či aplikace na vytvoření E-learningového kurzu je nutné vždy předem zvážit, jaké nároky a požadavky na kurz budeme klást. Je důležité vědět v jakém LMS budou kurzy spouštěny. Výběr softwaru je také ovlivněn předpokládanou úrovní vytvořeného kurzu v závislosti na úrovni grafické vyspělosti a interaktivity kurzu. Pro tvorbu obrázků, grafiky různého druhu a ilustračních animací, často se využívá specializovaných aplikací kde hraje významnou roli např. technologie Macromedia Flash a produkty Authorware, Director 8.5 a CourseBuilder. Pomocí těchto aplikací je možné vytvářet plně multimediální E-learningové kurzy. Z důvodu názornosti a praktičnosti se používají interaktivní prostředí, která simulují práci s opravdovou aplikací. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 22 -

K vytváření standardních ne-multimediálních kurzů lze použít například autorské nástroje Autor, ProAutor,Publisher, itutor LCMS, ToolBook, exe, ve kterých je možné vytvářet strukturu kurzu, vlastní testy a definovat podmínky pro průchod kurzem. [12] 4.2 Nutné podmínky efektivního E-learningu Než se zavede jakýkoli nový produkt, tedy i E-learning musí existovat podmínky které zaručí jeho úspěch. Zde jsou ve čtyřech bodech popsány předpoklady úspěšného nasazení E-learningu, který je zde představován jako systém studia. o AKTIVNÍ ZÁJEM STUDENTŮ (POPTÁVKA) Podle zkušeností vysokoškolského studenta ze Švédska, se kterým jsem vedl osobní rozhovor, jsou E-learningové kurzy na Švédských školách již delší dobou samozřejmostí. Dle jeho názoru selhává tato forma studia na nezájmu studentů. Pokud nejsou studenti dostatečně motivování - a to buď sami sebou nebo školou - do využívání nových metod ve studiu, může se stát, že systém není studenty využit. Úspěch využití záleží také na úrovni začlenění do stávajícího systému a na informovanosti studentů. o KVALITNÍ A PŘÍSTUPNÉ KURZY Kvalitní a přístupné kurzy předznamenávají úspěch systému. Přístupností se myslí nejen, přístup ke kurzům, ale ke kompletním doplňkovým službám, které nabízí LMS. Jakým způsobem tvořit kurzy není hlavím tématem tohoto textu. Tímto klíčovým problém se zabývá projekt realizovaný na PEF ČZU pod názvem VIS. Projekt VIS je zmíněn v kapitole 5. o DOSTATEK ZAŘÍZENÍ KDE LZE KURZY STUDOVAT Pokud chceme používat elektronická zařízení ke studiu, musíme mít k těmto prostředkům přístup. Na PEF ČZ,U je dostatečný počet přístupných počítačů. Otázkou je jestli by stávající počet pokryl nároky všech studentů, kteří by počítač ke studiu potřebovali. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 23 -

Předpokládejme, že v tuto chvíli stráví každý student na počítači průměrně 15minut denně ve svém volném čase. Pokud by potřeboval na zvládnutí předmětu prostudovat 5 lekcí po 45minutách nároky na volné univerzitní počítače se radikálně zvyšují. o PROSTŘEDÍ VHODNÉ PRO STUDIUM Důležitým předpokladem pro zvládnutí studované látky je prostředí, kde studujeme. Ideální prostředí je klidné, málo frekventované, dostatečně osvětlené, větrané místo. Faktorem, který ovlivňuje kvalitu studia, je dostatek času. Takové prostředí si student vytváří sám nebo vyhledává takové prostředí, které mu vyhovuje. Pokud není pro studenta dostupné, stává se studium nepříjemným a tím málo efektivním. Jedním z možných řešení jak takové prostředí vytvořit je model využívaný v některých firmách. Zaměstnanec, který studuje, kurz si na monitor připevní barevnou vlaječku, která signalizuje aby nebyl rušen. o UŽIVATELSKÉ MINIMUM ZNALOSTÍ PRÁCE S PC Každý budoucí uživatel LMS musí mít základní znalosti ovládání počítače. Důležité je umět ovládat PC pomocí klávesnice a myši, zacházet s internetovým WWW prostředím a jeho prohlížeči. Je to dáno tím, že ovládání LMS a E-learning kurzů se odehrává přes www (internet) prostředí. Velmi zjednodušeně lze interpretovat tyto body do věty: E-learning musí přijít ve správný čas na správné místo. Jinak se prostředky investované do jeho nasazení, se mohou stát promarněnými. 4.2.1 Distribuce kurzů Dále je uvedeno jedno z možných řešení, jak zprostředkovat kurzy a další funkce LMS v rámci studia na vysoké škole. Řešení je velmi specifické přesto teoreticky realizovatelné. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 24 -

Možností distribuce je nabídnout veškeré funkce, které jsou v LMS možné, všem uživatelům bez rozdílu. Nebylo by podstatné, zda by se uživatel nacházel v interní síti ČZU nebo mimo ni. Studijní systém LMS by nabízel E-kurzy, studijní opory, materiály studentů a další materiály a zprostředkovával by diskusní fóra nad předměty, online help desk a další služby. Bez rozdílu je možné také využívat cvičných autotestů, kterými student procvičuje své znalosti. Možnost využití online testů na hodnocení studentů využívají již některé katedry na PEF ČZU využívají. Příklad využití LMS v online studiu Pro studenty, kteří nemají přístup k internetu, je možné nahrát kurzy na nosič dat, například CD-ROM. Je zřejmé, že v této formě není přístupné fórum, nově zařazené materiály a další služby dostupné pouze online. Jaký obsah off-line způsob studia může poskytovat,ukazuje obrázek. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 25 -

Možnost distribuce studijních opor offline 4.3 Metodika tvorby kurzů 4.3.1 Jak připravit distanční studijní produkt Příprava distančního studijního kurzu se v principu zásadně neliší od přípravy stejného produktu v prezenční formě, přesto je tato metodika tvorby zaměřena jako doplňkový studijní materiál. Použitá metodika tvorby vychází z textů RNDr. Heleny Zlámalové, CSc. [13] Při tvorbě nového E-learningového kurzu se doporučuje zachovat následující postup: analyzovat poptávku a výběr tématu (marketing) vytvořit realizační tým (manažer kurzu + autorský kolektiv) organizačně zajistit studium (administrátor) zpracovat studijní balíček a jeho odborné posouzení po stránce obsahové i didaktické (oponentní řízení) realizovat pilotního kurz zhodnotit pilotní kurz hodnocení tutory, studujícími, organizátory provést potřebné úpravy a změny propagovat kurz (promotion) Některé aktivity na sebe navazují, jiné mohou probíhat současně. Přípravě kurzu by však měl být věnován dostatek pozornosti a času. Každá dodatečná úprava již hotového kurzu způsobuje problémy studujícím i organizátorům studia a předělávání již vytištěných studijních opor zvyšuje náklady na kurz. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 26 -

Je-li kurz koncipován jako doplňkový materiál k prezenčnímu studiu, lze některé body sloučit do jednoho Tímto způsobem lze například sjednotit hodnocení tutory a realizaci pilotního kurzu. Dále lze minimalizovat realizační tým a studijní balíček. Je-li kurz koncipován jako plně distanční, nelze jednotlivé kroky vynechávat, naopak je nutné se držet standardů. (I) ROLE Při tvorbě kurzu v celé jeho fázi se uplatňují určité role, které mají na starosti konkrétní činnosti. Struktura a množství rolí je redukováno s potazem tvorby kurzu jako doplňkového studijního materiálu. Garant modulu - Vybírá tým spolupracovníků, vypracovává projekt kurzu, koordinuje přípravu, uzavírá autorské smlouvy, sleduje termíny a finanční náklady, určuje oponenty, zodpovídá za konečný výsledek. Autor - Vytváří odborný obsah kurzu, metodicky zpracovává písemné materiálu i další studijní opory. Zodpovídá za odbornou kvalitu modulu. Oponent - Odborník v daném předmětu posuzující a připomínkující odborný obsah studijních opor. Výčet uvažovaných rolí není konečný, může se vyskytnout např. Manager kurzu, spoluautor a podobně. V další fázi jsou vypracovány autorské smlouvy pro autory textů, oponenty a další odborníky, kteří se na přípravě studijních opor podílejí. V této fázi je také nutné smluvně ošetřit autorská práva autorů distančních textů vzhledem dodatečně přidělávaným doplňkům a výtiskům. Distanční studijní texty také většinou nejsou v běžném prodeji nebo jsou zde jen v omezeném počtu pro zájemce z prezenčního studia. Před započetím této práce doporučujeme seznámit se s autorským zákonem a jeho novelami, které se týkají především ochrany elektronických produktů. [13] E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 27 -

4.4 Markanty E-learningu Tato kapitola není vyčerpávajícím návodem k tvorbě kvalitních kurzů. Je spíše souborem obecných pravidel a postupů, které se při tvorbě kurzů aplikují. Při tvorbě této kapitoly je využita přednáška Autorská práce při tvorbě online kurzu Jany VEJVODOVÉ ze Západočeské univerzity na Masarykově univerzitě.[14] 4.4.1 Rozdíly mezi skripty a elektronickým kurzem On line kurz je nový typ komunikačního kanálu, který má své specifické rysy. Nelze převádět texty klasické do elektronické podoby z několika důvodů. Texty klasické (ve skriptech) mají statický a neosobní charakter. On line kurz má být velmi dynamický, navozující pocit neustálé komunikace mezi autorem a studentem kurzu, tím u studenta vyvolává aktivitu jeho samotného, i když použité dynamické texty mají primárně statický charakter. Z toho to důvodu lze používat při vyjadřování druhou osobu množného čísla. Délka textu online kurzu je kratší. On line kurz nabízí další aktivity než jen četbu, uživatel může vnímat text, hudbu, mluvené slovo a grafické podměty. Tím lze získat dovednosti a znalosti na základě jiných podnětů. V online kurzu lze požívat auto-testy pro zpětnou vazbu, kolaborativní úkoly studentů. Studenti v kolaborativních úlohách diskutují, spolupracují a otvírají další témata která nejsou přímo v kurzu což je důležité, student se sám stává sám do jisté míry spoluautorem. Auto-testy se využívají pro zpětnou vazbu studentů k právě probranému tématu nebo k celkovému prověření vlastních znalostí. V online kurzu rozvíjí student své kritické myšlení, sociální kompetence a komunikativní schopnosti. Co je cílem kurzu, musí být ve srozumitelné formě vyjasněno jak u celého tak i každé kapitoly. Pokud se začíná tvořit samotný kurz pomocí softwarových nástrojů, je nutné mít připravený obsah kurzu a cíl použitý ve vztahu ke studentům. Je možné vypozorovat různé varianty: Mám obsah, ale není jasný cíl. Cíl se může objevit až při tvoření samotného kurzu. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 28 -

Znám cíl, ale neznám obsah. 4.4.2 Didaktické přístupy v tvorbě online kurzu V tvorbě online kurzů se užívá u jiného stylu vyjadřování, který má studenta vnést do problému. V klasickém vyučování by se tato situace dala připodobnit tomu kdy student na sebe nechává působit projev a atmosféru vyučujícího v učebně. o ÚVODNÍ SLOVO Úvodní slovo kurzu má nabudit, motivovat, probudit zvědavost, fantazii. Může být emotivní, využít i citaci. Doporučuje se používat osobní charakter. Například: V žijte se do role vedoucího marketingového podniku, Váš tým pracuje na analýzách.. Konverzační styl se používá z psychologického hlediska. Lze volit nadlehčené nadpisy k tématu. o FORMULACE CÍLŮ Student může sám sebe korigovat, pokud zná cíle. Cíl je to, čeho chceme dosáhnout vzhledem k účastníkům kurzu, studentům. Cílem studenta nemůže být vymezení pojmů, to je cílem autora. Cílem nemůže být téma např. Dojivost krav během délky života,, nebo věta jednoduchá a souvětí. Nebo obecný cíl Získání obecných znalostí z... Měl by být kontrolovatelný. Nevhodné formulace jsou například: řekneme si o, dnes si budeme povídat, dnes se dovíte, měli bychom se zabývat.. Formulace cíle: např: Pochopení příčin nízké dojivosti během života krávy. Pochopíte pojmy XY a dokážete je uplatnit v praxi. Vhodné formulace: naučíte se, sestavíte, pochopíte vztahy mezi, budete umět E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 29 -

o MOŽNOSTI V TEXTU Stejně jako ve statickém textu lze zvýrazňovat klíčová slova. Navíc je možné využívat obrázky, a libovolné množství barev. Obecně se doporučuje menší počet barev, aby se neztratila názornost. On line kurzy nejsou lineární, lze u nich používat hyper textové odkazy na jiní stránky. Nepoužívá se však moc velké množství hypertextových odkazů, protože odvádí studenta od žádaného cíle. Je nutné použít jazykovou korekturu, v případě kdy by se v textu objevovalo velké množství pravopisných chyb, klesala by jeho autorita. Je vhodné ve veškerých kurzech vytvořených na univerzitě, používat stejnou sadu zástupných symbolů neboli ikon, pro snadnou orientaci v kurzech. o UPLATNĚNÍ HYPERTEXTU Hypertext, nelineární rozdělení textu se velmi dobře uplatňuje i v e-kurzech. Umožňuje pomocí takzvaných odkazů jednoduché přeskakování kapitol v rámci kurzu, vracet se zpět vybírat a zobrazovat příbuzné informace. Tento způsob zobrazení informací je lidskému myšlení bližší, než lineární zobrazení textu. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 30 -

Příklad uplatnění hypertextových odkazů 4.4.3 Multimediální komponenty Text může být psaný nebo mluvený. Grafika může být v podobě statických ilustrací, kreseb, map, plánů, fotografií. Dynamickou grafiku je video nahrávky a animace. Ty jsou velice přitažlivé, jsou zábavné a zvyšují motivaci studentů. Diagramy, tabulky a grafy se používají, pokud narůstá počet číselných údajů, klesá-li přehlednost dat nebo mají li studenti porovnat různá data. Animace dokáží vysvětlit různé procesy lépe než když jsou vysvětlovány pomocí tabule a křídy. Zvláště procesy, které probíhají v určitých krocích nebo založené na algoritmu. Lze zobrazovat jednoduché, až 3D animace. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 31 -

Zvukový záznam lze velmi dobře uplatnit v jazykových kurzech, kde se porovnává intonace hlasu studenta se záznamem. Audio záznam lze též velmi dobře použít s videem. Video lze používat při různých situacích, které se těžce graficky simulují. Používání záznamu obrazovky (screen shootu) se vyplatí ve chvíli, kdy je názornost vysoká a jiným způsobem by bylo těžší dynamické děje vysvětlit. Simulátor umožní studentovi vstoupit do určitého procesu a ovlivnit jeho průběh. Tím si lze osvojit i určité dovednosti. Slide show je komponenta v kurzu, kterou lze přirovnat k výstupu z aplikace Power point. Statická grafika jsou klasické obrázky, které se běžně užívají v statických textech. Audio nahrávky lze přepsat do písemné podoby. Pokud toto není možné je důležité,aby nahrávky byly v profesionální podobě do maximální délky pěti minut. Je to vhodné i pro studenty se zrakovým postižením. Příklad kurzu: Zpěvní ptáci v ČR. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 32 -

Příklad kvalitního kurzu, tvořeného dle metodiky [11] 4.5 Standardy E-learningu Standardy jsou sadou pravidel nebo procedur odsouhlasených a schválených standardizační organizací. V rámci E-learningových aktivit tato pravidla napomáhají především v oblasti tvorby kurzů a v oblasti nastavení komunikace mezi kurzy a řídícím systémem vzdělávání. Jsou důležitá jak pro poskytovatele řešení a vzdělávání, tak i pro uživatele a zákazníky. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 33 -

Tvůrci kurzů, vývojáři nástrojů, aplikací a řídících systémů (LMS) se v současné době díky garanci dodržení těchto pravidel mohou bezstarostně věnovat řešení dalších vylepšení systémů, a to v jiných oblastech než je pouhé poskytování vzdělávacích obsahů. Stejně tak mají i zákazníci svoji jistotu zaručené kompatibility zakoupených kurzů pro provozované systémy.standardy nezaručují, že obsah vyrobený v jednom vývojovém systému půjde upravovat v jiném vývojovém systému.[15] Existují desítky standardů e-learningu popisujících řadu oblastí od HW, přes komunikační rozhraní až po didaktiku a meta-data. V současnosti se nejčastěji používají standardy AICC [http://www.aicc.org] a SCORM [ http://www.adlnet.org ]. AICC je významný zejména z historického hlediska, v minulosti patřil mezi široce podporovaný standard a dosud existuje velké množství hotového obsahu dle tohoto standardu. Současným trendem je standard SCORM, který přináší oproti AICC významné výhody z hlediska adaptability, sdílení, prohledávání a znovu využívání obsahu. Další rozšířené standardy jsou IMS, IEEE, ADL. Každý ze standardů je vyvíjen jinou organizací. [ 16 ] Který ze standardů je vhodný pro prostředí Provozně ekonomické fakulty s ohledem na možné celouniverzitní rozšíření, by mohlo být předmětem debaty. K debatě je třeba znát jednotlivé specifikace standardů zkušenosti s nimi a požadavky ze strany uživatele - školy. 4.6 Osoby Postavení některých osob v distančním studiu je velmi specifické. Pro názornost jsou zde uvedeny pro studenta dvě nejdůležitější osoby, které přímo ovlivňují jeho studium. Popis jejich činností má ukazovat hlavně jejich rozdílný přístup k celému studijnímu systému. Podrobný popis všech osob účastnících se distančního vzdělávání je v dokumentu Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách který je využíván níže. 4.6.1 Postavení pedagoga v distančním studiu Postavení pedagoga v systému distančního vzdělávání je zcela odlišné od klasické role učitele v prezenčním studiu. Pedagog se jako odborník a vzdělavatel uplatní v několika funkcích: E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 34 -

Jako autor distančních textových opor a případně odborných podkladů pro vytvoření dalších multimediálních opor. Autor také vytváří návod ke studiu a případně doplňující a podpůrný text pro práci tutora. Jako tutor distančního vzdělávání. Tutor je velmi specifický prvek systému distančního vzdělávání, který do určité míry nahrazuje učitele. [ 17 ] 4.6.2 Tutor distančního studia Úkolem tutora je zejména hodnotit (známkovat) přidělené samostatné práce a sdělovat výsledky studujícím a dále zodpovídat dotazy studujících, týkající se obsahu studijních materiálů a pomůcek. Zásadně platí, že v distančním vzdělávání se nepřednáší! Na rozdíl od učitele tutor neučí, ale různými způsoby a dostupnými prostředky podporuje studujícího při jeho studiu. Od tutorů se očekává, že povedou diskusní a pracovní semináře (tutoriály) určené k vyjasnění otázek spojených se studiem materiálů, zopakování hlavních myšlenek a souvislostí (vztahů), k procvičení pracovních postupů (technik), k osvojení dovedností atd. [ 17 ] Z výše uvedených informací je zcela zřejmé, že tutor není učitel v obecném chápání pedagogické funkce a řada "klasických pedagogů" může mít s přeškolením na tutora distančního vzdělávání objektivní problémy. Naopak praxe vzdělávacích institucí ukazuje, že často se v roli tutora velmi dobře uplatní vyškolení a zainteresovaní odborníci z praxe.[ 17 ] E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 35 -

4.7 Úkoly stěžejní část E-learningu Stěžejní součástí distančního E-learningového studia jsou samostatné nebo kooperativní úkoly, které vyžadují od studenta vyšší míru přemýšlení a kreativity. Pro potřeby prezenčního studia, kdy elektronické kurzy jsou využívány jako doplněk ke studiu, lze úkoly užít také. Cíle které každý úkol se snaží splnit se mohou velmi zásadně lišit. Zde je uvedeno několik možných cílů. naučit studenta hledat různá řešení, aplikovat při řešení určité pojmy, respektovat jisté principy řešení. (navazuje na text studijního článku) ověřit si jaké postoje student při řešení zaujímá zdokonalit studentovi praktické dovednosti [14] naučit studenta odpovědnosti za své řešení vytvořit prostor pro studentovu kreativitu podporovat týmovou práci Jakým způsobem odevzdá student úkol, záleží na tom, jestli má či nemá online přístup. Pokud ano, student odevzdá úkol přímo do LMS. Pokud ne, může úkol odevzdat například v tištěné podobě. Hodnocení může probíhat slovně či bodově. E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 36 -