Metody a techniky využitelné pro sociální zjišťování na venkově Sociologický empirický výzkum (SEV) nástroj pro zjišťování odpovědí na otázky o existenci, rozsahu a vývoji společenských jevů a procesů kvantitativní (KVN) a kvalitativní (KVL) typ (liší se metodou) předmět - sociální jev - to, co zkoumáme - (př. transformace zemědělství) objekt - na kom zkoumáme (př. venkovské obyvatelstvo) subjekt - výzkumník (tazatel) potřeba dodržovat etickou stránku výzkumu - nebezpečí zkreslení informací poskytnutých respondentem, použití v nevhodném kontextu - dotazovaný si musí být jist, že výzkumník přesně zaznamená odpověď, zaručí anonymitu a odpovědi nezneužije 1/9
Rozdíly mezi KVN a KVL 1. Metoda (nadřazená proceduře) KVN: Dedukce (metoda KVN výzkumu) teorie - hypotézy - sběr dat - potvrzení či zamítnutí hypotézy KVL: Indukce (metoda KVL výzkumu) sběr dat - nalezené vzorce - předběžné závěry - teorie 2. Procedura (nadřazená technice) KVN: statistická procedura - hromadné šetření na mnoha objektech, ale povrchní - dovoluje zobecňovat - př. Sčítání lidu, domů a bytů KVL: monografická procedura - sledování 1 nebo mála objektů do hloubky - nemožno zobecňovat - př. studie vesnic, jednotl. hospodářství, zeměď. podniku, rodiny Další procedury (nelze jednoznačně přiřadit ke KVN ani KVL) - typologická (př. zkoumání životní úrovně na typech rodin) - historická staví na histor. pramenech (př. vývoj zadluženosti během agrární krize (30. léta), kolektivizace (50. léta) - experimentální (př. vliv změněných pracovních podmínek v různých pracovních skupinách) 2/9
3. Technika KVN - standardizované techniky (aby šlo statisticky zpracovat) KVL - nestandardizované techniky (protože se jde do hloubky, je to jedinečné) Techniky používané v KVN a KVL přístupu KVN Standardizovaný a polostandardizovaný dotazník Anketa Studium oficiálních dokumentů (statistiky) kvantitativní obsahová analýza KVL Vyprávění Nestandardizované rozhovory Studium osobních dokumentů obsahová analýza s důrazem na význam sdělení Pozorování (zúčastěné, skryté i zjevné) 3/9
Validita a reliabilita výzkumu reliabilita - opakováním za stejných podmínek získáme stejné výsledky validita - výsledky odpovídají skutečnosti KVN - vysoká reliabilita, nízká validita KVL - nízká reliabilita, vysoká validita 4/9
Jak volit mezi KVN nebo KVL výzkumem? Vhodné je použití tehdy, když potřebná data neexistují. Možné je použití tehdy, když výzkum je schopen potřebná data vyprodukovat. konkrétně: KVN KVL - při potřebě generalizovat nálezy na populaci jedinců - pokud je cílem testování hypotéz - pokud to, jak zkoumaní lidé prožívají studovaný problém není prvořadé, aj. - když chceme definovat, jak lidé prožívají studovaný problém - jako předvýzkum pro KVN výzkum - studujeme-li problém, o kterém nemáme předběžnou znalost, aj. 5/9
Průběh kvantitativního výzkumu Logické kroky SEV kvn (Disman) 1. Formulace teoretického nebo praktického výzkumného problému (VP) 2. Formulace teoretické (obecné) hypotézy (OH) 2.a. Stanovení přirozeného systému (PS) (mezikrok) 3. Formulace souboru pracovních hypotéz (PH) 4. Rozhodnutí o populaci a vzorku 5. Pilotáž (kontrola předmětu a populace) 6. Rozhodnutí o technice sběru dat 7. Konstrukce nástrojů sběru informací 8. Předvýzkum (kontrola výzkumného nástroje) 9. Sběr dat (sociální údaje) 10. Analýza dat (sociální fakty) 11. Interpretace, závěry, příp. teoretická zobecnění (sociologické informace) 6/9
Hlavní používané techniky v rur. soc. přímé pozorování je zaměřené, dobře plánované vnímání vybraných jevů; to co bylo vnímáno, je pečlivě a systematicky zaznamenáváno rozhovor vyžadované informace jsou získávány v přímé interakci s respondentem; rozhovor může být prováděn tváří v tvář nebo telefonicky dotazník respondent odpovídá písemně na otázky tištěného formuláře analýza dokumentů je analýza jakýchkoliv dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu; záznamem mohou být právě tak dobře psané dokumenty jako jakékoliv materiální stopy lidského chování. Především studujeme: Osobní dokumenty Úřední dokumenty Materiály hromadného předávání informací...dále jen dotazník a rozhovor používají se doporučené otázky, vyhýbáme se zakázaným otázkám Doporučené otázky a) uzavřené (dotazovaný musí volit jednu z nabídnutých odpovědí) - nabízejí konečný (uzavřený) počet odpovědí - nevýhody: není možno odpověď doplnit, něco nám může uniknout 7/9
př. Nejvyšší dosažený stupeň Vašeho vzdělání je: základní vyučení středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské bakalářské vysokoškolské inženýrské, magisterské b) polootevřené (jsou nabídnuty alternativy odpovědí a kromě toho je poskytnuta možnost odpovědět volně) c) filtrační (vylučují odpovědi osob, které o věci nemohou podat informaci), nepřímé a projekční, kontrolní Zakázané otázky sugestivní (nabádají k určité odpovědi) nesprávně: Líbí se Vám ten pořad? - líbí - nelíbí správně: Jaký je Váš názor na ten pořad? - líbí se mi - nelíbí se mi otázka typu PROČ? (na to má přijít výzkumník, respondent odpověď nezná) UVAŽOVAL/A JSTE V POSLEDNÍ DOBĚ O NĚJAKÉ FORMĚ VZDĚLÁVACÍHO KURSU A PROČ? a) ano, často, protože (vypište) b) ano, někdy, protože (vypište).. c) ne, neuvažoval/a provokující (respondent se jimi cítí ohrožen, znepokojen) 8/9
deklarativní (lze očekávat odpověď na úrovni obecné pravdy) ROZVOJOVÁ POMOC ZEMÍM TŘETÍHO SVĚTA JE DŮLEŽITÁ. MĚLA BY SE ČR V TÉTO POMOCI VÍCE ANGAŽOVAT? a) ano, měla b) ano, ale nevím, zda úplně c) nevím d) ne, neměla Schéma běžného sledu otázek (dotazník, záznamový arch rozhovoru) nemá přesáhnout 45 minut 1. úvod ( nechat rozjet ) 0 min. nenáročné otázky, pro navázání kontaktu 5 min. filtrační otázky 2. hlavní obsahová stať dotazování 10 min. začínáme s důležitými otázkami 15 min. pokračujeme 20 min. nezajímavé otázky z hl. respondenta (ještě není unaven) 25 min. pokračujeme 30 min. atraktivní otázky z hl. respondenta (pro povzbuzení, již je unaven) 35 min. pokračujeme 3. zakončení 40 min. choulostivé otázky (nemusí zodpovědět) 4. nabízíme svůj čas respondentovi jako poděkování za jeho čas, který nám věnoval (v případě rozhovoru) po 45 min. chce-li respondent, ptá se teď on 9/9