PÍSEMNÁ KOMUNIKACE Sociální komunikace v knihovnách II Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci Roman@vkol.cz Neprobíhá ve stejném čase - nejdříve dokument někdo napíše, později si ho někdo přečte. Komunikační partneři nevidí přímou reakci na své sdělení, není zde okamžitá odezva a zpětná vazba. Na přípravu písemného textu máme více času, můžeme se nad ním zamýšlet a vracet se zpět, myšlenky opravovat nebo doplňovat. Člověk se může i lépe soustředit, protože pracuje v klidu. 1 2 PÍSEMNÝ TEXT Slovní zásoba Písemný text umožňuje přesnější formulace, můžeme zde použít i delší a složitější věty nebo méně obvyklá slovní spojení než v ústní komunikaci. Neopakujeme však stále stejná slova nebo slovní spojení, využijeme bohatou slovní zásobu. -aktivní (slova používáme) -pasivní (pouze chápeme jejich význam, ale sami slova nepoužíváme) Adresát (příjemce) má na pochopení textu dost času, nemusí okamžitě reagovat, může si text přečíst i vícekrát, aby ho správně pochopil. 3 4
KOMUNIKACE VEŘEJNÁ A SOUKROMÁ Při soukromé písemné komunikaci můžeme používat hovorovou češtinu, ve veřejné komunikaci by měla být užívána spisovná čeština. I zde to však neplatí ve všech případech: zatímco v oficiálních písemných dokumentech (např. vyhlášky, předpisy), obchodních dopisech, učebnicích, návodech, odborných textech apod. by se měla zásadně užívat spisovaná čeština, v beletrii je samozřejmě možné použít i hovorovou češtinu, případně i místní dialekt. KOMUNIKACE VEŘEJNÁ A SOUKROMÁ Odborné texty musí být přesné, věcné a jednoznačné, užívá se zde odborná terminologie, vyjadřují se fakta, text není emotivně zabarven. Myšlenky mají být logicky uspořádané, postupuje se od jednoduššího ke složitějšímu. Je vhodné doplnit grafy a tabulkami. Pracujeme s pravdivými a ověřenými informacemi. 5 6 KOMUNIKACE VEŘEJNÁ A SOUKROMÁ Umělecký jazyk naopak pracuje s emocemi, neužívá odbornou terminologii, sděluje subjektivní zážitky, pracuje s obrazy a symboly. Řeč nemusí být jednoznačná, dává prostor fantazii čtenáře. Formou písemné komunikace je i internet a e- mail (elektronická pošta). Internet přináší možnost rychle a jednoduše předávat informace pomocí textu, který je možné kopírovat a dále používat. DŮLEŽITÉ ZÁSADY VE VEŘEJNÉ KOMUNIKACI - SHRNUTÍ -Píšeme spisovně -Vyjadřujeme se přesně a srozumitelně -Neopakujeme stále stejná slova a slovní spojení -Využijeme možnosti použít delší souvětí -Text logicky uspořádáme -Postupujeme od jednoduššího ke složitějším 7 8
TERMINOLOGIE -Rétorika: nauka o dobrém psaní a mluvení -Tisková média: knihy, noviny, časopisy, informační brožury, letáky... Tisková média, npař. časopisy, mouhou být také v elektronické podobě na internetu, potom je možné je řadit mezi elektronická média. Aktuálností nemohou papírové noviny těm elektronickým na internetu konkurovat. -Elektronická média: rádio, televize, internet, telefon, video, CD, DVD, multimédia, teletext. Citát - La Rochefoucauld "Jak je pro velké duchy charakteristické, že řeknou mnoho málo slovy, tak naopak malí duchové mají zase nadání, že mluví mnoho a neřeknou nic." 9 10 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výraz tváře - mimika Mimika vyjadřuje především emoce. K tomu slouží všechny části obličeje (oči, obočí, ústa, tváře, nos, čelo, brada). Vyjadřujeme například: štěstí x neštěstí, radost x smutek, zájem x nezájem, spokojenost x nespokojenost V podobném smyslu se používají tzv. smajlíci: výrazem obličeje vyjadřují pocity, emoce :-) MIMIKA - PŘÍKLADY Nadšení: nahoru namířený pohled, úsměv, oční víčka mírně přivřená Zájem: oči široce otevřené Zlost: stažený oční sval, zdvihnutá oční víčka, kolmé vrásky na čele Neochota: krčení nosem Agresivita: rozšíření nosních dírek Snaha zakrýt lež: uhýbání pohledem 11 12
Emoce mohou být pravé i hrané (hrané: předstíraný zájem, radost...) EMOCE Gestikulace Gesta jsou pohyby s oznamovacím účelem, které provázejí slovní projevy nebo je zastupují. Gesta doplňují verbální komunikaci. 13 14 Gestikulace - příklady Otevřenost, získávání důvěry: gesto otevřených dlaní Prosba: sepnuté ruce Snaha zakrýt lež: časté zakrývání úst Vítězství: "V" - gesto pro vítězství běžně používané na celém světě. Je důležité, kterou částí těla a které části se jeden druhého dotkne - DOTYKY Příklady přátelských dotyků: Polibek Objetí Poplácání Příklady nepřátelských dotyků: Strkání Pohlavek. 15 16
Zvláštní význam má podání ruky Přiblížení a oddálení -Místo dlaně někdo podá jen prsty: nedůvěra, nesmělost, nejistota -Mechanicky podaná ruka bez soustředění a bez pohledu do očí, podání ruky bez přiměřeného stisku: lhostejnost -Rychlé podání ruky a okamžité odtažení: pohrdání.. Lidé spolu komunikují v určité vzdálenosti a násilné překročení této osobní zóny může vyvolat neklid, nervozitu nebo nepřiměřenou reakci. Velikost této osobní zóny je závislá na osobnosti lidí, na kulturních a společenských zvyklostech. 17 18 Veřejná, osobní a sociální sféra Pohyb těla -Intimní sféra: do 30 cm - sféra rodinných příslušníků, přátel, milenců -Osobní sféra: cca od 30 do 120 cm - setkání s neznámým člověkem na ulici, společenská posezení, rozhovory -Sociální sféra: mezi 120-360 cm - např. při rozhovoru nadřízeného s podřízeným -Veřejná sféra: přes 360 cm Z postoje a držení těla se dá vyčíst stupeň sebevědomí nebo pocity méněcennosti, nervozita nebo nuda. Sebevědomý člověk se nehrbí, slušně vychovaný při rozhovoru s jinými nemá ruce v kapsách. Dá se vyčíst mnohé viz naše osobní zkušenosti! 19 20
Pohledy ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA Zrak je považován za jeden z nejdůležitějších neverbálních projevů. Sdělování očima závisí např. na délce, směru a charakteru pohledu. Nejméně příjemný je ten, kdo se vůbec nedívá lidem do očí, přehlíží je a dívá se bokem. Příjemné je dívat se lidem do očí asi polovinu času, kdy s nimi mluvíme. Při déle trvajícím pohledu už se mohou projevit známky neklidu. Když je přiměřená délka pohledu překročena, může to druhý pokládat za nevhodný projev zájmu nebo dokonce nepřátelství. V oblasti neverbální komunikace je vhodné najít tzv. "zlatou střední cestu". 21 22 Jak posuzovat neverbální komunikaci: Jak posuzovat neverbální komunikaci: pokračování Neverbální chování je sice dobře vidět, ale těžko se interpretuje. Riziko chybného posouzení snížíme tím, že nebudeme dělat předčasné závěry z jediného izolovaného neverbálního projevu. Je třeba vyhodnotit, až je takových projevů více a zároveň hodnotit i v konkrétní situaci.např. když si student kreslí do sešitu, často se dívá na hodinky a houpe se na židli, je pravděpodobné, že se nudí. Nelze také uplatňovat zevšeobecňování. Co může platit pro většinu, nemusí platit pro všechny. Lidé s vyšším vzděláním obvykle své neverbální projevy vědomě ovládají. Kdo studoval knihy na téma "řeč těla", může dokonce ostatní vědomě ovlivňovat. Žádné pravidlo neplatí všeobecně 23 24
Použitá literatura: Erneker, Jaroslav: Základy komunikace : studijní text. 1. vyd. České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2004. 65 s. ISBN: 80-86708-02-0 Skálová, Jana: Komunikace. Brno : CERM, 2000. 39 s. ISBN: 80-7204-171-1 Musil, Josef: Úvod do sociální a masové komunikace : distanční text. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola Jana Amose Komenského, 2005. 71 s. ISBN: 80-86723-10-0 25