Investiční oddělení Říjen 2011 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny v říjnu vykázaly nárůst o 0,3 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny rostly o 2,3 procenta oproti 1,8 procentnímu růstu v září. Inflace byla mírně vyšší než očekávala většina analytiků, přičemž hlavním důvodem byl rychlejší růst cen potravin. Částečné vysvětlení může spočívat v tom, že obchodníci začínají do cen postupně promítat zvýšení sazby DPH, ke kterému dojde od prvního ledna 2012. Celkově se však vývoj inflace podle ČNB výrazně neodchyluje od její aktuální prognózy. Veškeré inflační tlaky zůstávají na nabídkové straně, zatímco poptávka zůstává slabá a nepředstavuje pro budoucí inflaci vážnější hrozbu. To umožňuje centrální bance i nadále setrvávat ve vyčkávacím módu. Míra registrované nezaměstnanosti v říjnu poklesla na 7,9 procenta z 8 procent v září. Pokles nezaměstnanosti byl poměrně překvapivý, nicméně výhled do budoucna zůstává stále spíše pesimistický. Říjnový pokles mohl být částečně způsoben tím, že relativně více uchazečů o práci nastoupilo do rekvalifikačních kurzů a mnoho nezaměstnaných vypadlo ze statistik bez toho, aby nalezli zaměstnání. Naopak počet volných pracovních míst poklesl meziměsíčně o 2,7 procenta, což poukazuje na neradostný výhled. S očekávaným zpomalením ekonomiky se dá v příštích měsících očekávat spíše růst míry nezaměstnanosti. Relativně vysoká míra nezaměstnanosti, minimální růst reálných příjmů a vysoká míra nejistoty se projevuje ve slabém růstu domácí spotřeby. Maloobchodní tržby v září vykázaly pokles o 0,5 procenta meziročně po srpnovém růstu o 2,3 procenta. Po očištění o různý počet pracovních dní pak meziroční pokles činí 0,6 procenta. Pokles tržeb byl zaznamenán ve všech segmentech kromě prodejů motorových vozidel. Uvedené údaje potvrzují slabost domácí spotřebitelské poptávky, která tak nevytváří prakticky žádné inflační tlaky. Podobný stav se dá očekávat i v následujících měsících. Tempo růstu domácího průmyslu v září výrazně zpomalilo na 2,5 procenta meziročně ze srpnových 5,9 procenta. Růst domácího průmyslu táhne prakticky jen produkce motorových vozidel, a to především díky poptávce ze zahraničí. Vzhledem k očekávanému výraznému zpomalení globální ekonomiky se navíc i zde dá očekávat zhoršení situace. Závislost domácí ekonomiky na vývozech potvrzuje vývoj nových objednávek. Zatímco objednávky ze zahraničí vykázaly v září růst o 12,7 procenta meziročně, objem domácích objednávek v tomto období klesl o 12,4 procenta. V příštích měsících se dá očekávat další zpomalení výkonnosti domácího průmyslu. Stále relativně silná zahraniční poptávka se v září příznivě projevila na obchodní bilanci, která v tomto měsíci vykázala přebytek 21 miliard korun. Jedná se o meziroční nárůst o více než 10 miliard korun a druhý největší přebytek v historii samostatné České republiky. Objem exportů rostl meziročně o 7,8 procenta, zatímco importy rostly 3,5 procentním tempem. Výkonnost zahraničního obchodu tak jednoznačně zůstává hlavním zdrojem růstu domácí ekonomiky a nejinak tomu bude i v následujících měsících. V říjnu nebylo na programu měnově-politické zasedání bankovní rady. Vzhledem k poslednímu vývoji globální i domácí ekonomiky je patrné, že riziko zvyšování úrokových sazeb v dohledné době se rapidně snížilo. Naopak, v případě většího propadu ekonomiky by mohla centrální banka reagovat uvolněním měnové politiky. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika I přes pokračující dluhovou krizi v Evropě zažily akciové trhy úspěšný měsíc, když částečně korigovaly svoje předchozí silné ztráty. Mezi pozitivní zprávy patřily především lepší růst HDP v USA, resp. lepší než očekávané čísla o zaměstnanosti tamtéž. Makroekonomická čísla v Evropě však tolik nepotěšila, ale na druhou stranu se hlavní představitelé EU dohodli na určitém plánu týkajícího se snížení hodnoty dluhu Řecka. Obětí záchranářských prácí se stala vláda na Slovensku, která padla při schvalování navýšení záchranných fondů pro zadlužené země. Slovensko tak čeká období nejistoty až do předčasných voleb příští rok. Na dluhopisových trzích zabral záchranný plán pouze částečně. Rizikové přirážky klesly pouze nepatrně a stále byl patrný převis nabídky státních dluhopisů tzv. PIIGS skupiny. I přes snahu Evropské centrální banky vykupovat tyto dluhopisy (držet jejich cenu výše) se pod silný tlak dostaly také dluhopisy velkých států EU zvláště Itálie, což by mohlo způsobit vážný problém celé Eurozóně. Slovenské státní dluhopisy nejsou naštěstí dávány do jednoho pytle s dluhopisy problémových států a tak zůstaly jejich ceny relativně stabilní. Ačkoli Evropská centrální banka (ECB) nezměnila svojí klíčovou sazbu, neměla zrovna nudný měsíc. V rámci ochrany bankovního sektoru obnovila neomezené půjčky až na období jednoho roku, aby pomohla řešit problémy bank s likviditou v období nejistoty. Hlavní bolehlav jí však způsobuje především zadlužení evropských zemí, jejichž dluhopisů se investoři zbavují ve velkém. ECB proto pokračovala v nákupech italských a španělských státních dluhopisů, aby podpořila jejich cenu a zabránila růstu výnosů. Tyto bezprecedentní akce prozatím dokáží trhy trochu uklidnit. Nicméně, bez pomoci politiků, kteří by připravili pořádnou akci na straně fiskálu a efektivního záchranného fondu, se trhy budou v nejbližší době dál potácet a riziková aktiva nebudou mít na růžích ustláno. Makroekonomická situace Slovenska je na tom oproti jiným v EU relativně dobře, ale i zde se začíná projevovat zpomalující růst HDP v Evropě. Velká výhoda v době konjunktury se v případě recese stává rychle nevýhodou. Slovensku je malá otevřená exportní ekonomika, což znamená, že když zmizí zahraniční poptávka o to rychleji a více Slovensko zpomalí. Naštěstí, hlavním exportním partnerem je Německo, které se prozatím propuknutí recese ubránilo. Očekávané zpomalení potvrdilo i Ministerstvo financí SR, které odhaduje růst HDP pro rok 2011 kolem 3,3 procenta (původně 3,8 procenta). Poslední známý růst je z 2. čtvrtletí a dosáhl 3,3 procenta. Zpomalení očekávaného růstu by mohlo ohrozit plánované snižování deficitu státního rozpočtu, který je na rok 2011 plánován na ambiciózních 4,9 procenta HDP. Do roku 2013 by měl deficit klesnou pod 3 procenta HDP. Z makroekonomických dat zmíníme především průmysl, který se meziročně zvýšil o 4,2 procent. Harmonizovaná inflace se aktuálně pohybuje na úrovni 4,4 procenta meziročně. Asi nejvíce negativní zprávou je nezaměstnanost, která se drží nad 13-ti procenty. Zklamaly opět maloobchodní tržby, které zůstávají meziročně v záporném teritoriu a potvrzují pokračující slabou poptávku ze strany domácích koncových spotřebitelů navzdory rostoucí ekonomice, což je také důsledkem neklesající nezaměstnanosti. Relativně dobrý růst HDP, nízké zadlužení Slovenska, proreformní kroky končící vlády s jasným cílem snižování deficitu dělají ze Slovenska a jejích dluhopisů relativně bezpečný cíl a není tak řazeno k tzv. periferním státům, které mají problém s financováním. Dalším pozitivním faktorem je, že Slovensko je zaměřené exportně a navíc směrem na Německo, které se krizi zatím úspěšně brání. Slabinou je slabší domácí poptávka.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika Pokračující odliv investorů z rizikových aktiv z důvodu prohlubování dluhové krize tlačilo českou korunu ke slabším hodnotám, i když v relativně menší míře ve srovnání s jinými měnami v regionu. Koruna naopak mírně posilovala vůči americkému dolaru, který vůči euru ztrácel. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika V průběhu října se na v kurzu USD/EUR projevila snaha evropských zemí řešit své problémy. Dohoda o navýšení záchranného fondu dala impuls euru, které vůči dolaru posílilo a vrátilo se na úrovně ze srpna. Následný vývoj bude hodně záviset na síle EU poprat se se svými dluhy a na druhu a síle opatření, které Evropa a USA použijí na podporu ekonomiky. Liknavost evropských politiků situaci nějak razantně řešit nahrává spíše dolaru. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Tržní sazby peněžního trhu zůstaly během měsíce prakticky beze změny, a to i přes to, že inflace mírně překvapila směrem vzhůru. Očekávání ohledně vývoje úrokových sazeb zůstávají beze změny.
Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB, inflace a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 12 měsících: Slovenská republika Očekávání trhu, že dalším krokem ECB bude snížení základní sazby a také pumpování likvidity do mezibankovního trhu má potenciál snížit krátkodobé sazby. Ale bohužel, pokračující stres na mezibankovním trhu a následné vysychání likvidity udržely krátkodobé sazby takřka nezměněny. Roční EURIBOR se dál pohyboval nad 2 procenty.
Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená), 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) a 3-leté swapové sazby (žlutá) za posledních 12M: C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika Výnosy českých státních dluhopisů se během měsíce posunuly o 10 až 15 bazických bodů vzhůru, a to především na dlouhém konci výnosové křivky. Investoři nadále upřednostňují dluhopisy s kratší dobou do splatnosti.
Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc: Následující graf ukazuje vývoj čtrnactidenní REPO sazby spolu s dvouletými, pětiletými a desetiletými swapovými sazbami v české koruně. V říjnu pokračovaly úrokové sazby v mírném růstu, přičemž relativně největší posun zaznamenaly dlohodobé sazby.
Slovenská republika Negativní zprávy a útěk investorů mimo riziková aktiva (v současnosti i pryč z některých státních dluhopisů) a na druhou stranu určitá dohoda o zvýšení záchranného fondu ponechala výnosy nejbezpečnějších (německých) dluhopisů víceméně nezměněné. Podobně se chovaly i výnosy slovenských státních dluhopisů, což je jasně odlišuje od státních dluhopisů předlužených zemí, jejichž ceny byly pod silným tlakem. Graf změny výnosové křivky slovenských resp. německých státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak) Výnos 10-ti letého německého státního dluhopisu v průběhu října kolísal, ale na konci byly jeho hodnoty podobné počátečním. Na druhou stranu výnosy slovenských státních dluhopisů se nepohnuly skoro vůbec. Riziková prémie Slovenska nad Německem tak zůstala takřka konstantní kolem 200 b.b.
D) AKCIOVÉ TRHY Měsíc říjen byl velmi pozitivní pro akciové trhy, když se jim podařilo odmazat část ztrát z předchozích měsíců. Velmi pozitivně zareagovaly akciové trhy hned na začátku měsíce na ohlášené setkání vedoucích představitelů eurozóny a Evropské unie a následné setkání představitelů skupiny nejvyspělejších zemí G20. Pozitivní růst světových akciových trhů byl hlavně ovlivněn předpokladem či nadějí, že na schůzkách vrcholných představitelů, ať již eurozóny či zemí skupiny G20, bude přijato nějaké zásadní řešení, které v konečném důsledku bude znamenat nějaké východisko či komplexní způsob řešení evropské dluhové krize. Výsledkem evropského summitu bylo nakonec dosažení shody na dobrovolném snížení řeckých dluhů, které jsou v držení soukromých investorů, převážně finančních institucí o 50%, a následně bude provedena rekapitalizace (posílení kapitálů) bank o 109 mld. EUR tak, aby tyto bankovní domy splňovaly požadavky na kapitálovou přiměřenost. Dalším pozitivním momentem z tohoto setkání bylo, že se podařil nalézt společný konsenzus v otázce řešení této krize mezi všemi státy eurozóny, a to jak mezi státy, které pomoc nezbytně potřebují, tak i mezi těmi, které tuto pomoc poskytují. Dalším positivním faktorem pro akciové trhy bylo zahájení výsledkové sezóny za 3.čtvrtletí letošního roku. Doposud publikované výsledky zejména amerických společností jsou lepší než očekávaný konsenzus (70% amerických firem publikovalo lepší než očekávané výsledky). Horší bilanci bohužel předvedly evropské firmy, kde lepší výsledky než bylo všeobecné očekávání představilo pouze 50% evropských společností. Dalším faktorem, který bude mít výrazný vliv na výkonnost akciových trhů, budou ekonomické údaje jednotlivých globálních ekonomik. Publikovaná čísla v USA naznačují, že se tato ekonomika nachází v lepší kondici než ta evropská, kdy růst HDP za 2. čtvrtletí byl ve výši 2,5%. A ani ostatní makroekonomické indikátory nenaznačují, že by americká ekonomika směřovala do recese. Poslední data spíše signalizují, že by se růst americké ekonomiky mohl udržet na úrovni okolo 2%. Bohužel takto optimisticky se nelze vyjádřit o ekonomice eurozóny. Poslední indikátory naznačují, i v souvislosti s dluhovou krizi, že by ekonomika mohla klesnout do mírné recese. Výkonnost jednotlivých středoevropských trhů v měsíci říjnu ve svých lokálních měnách následovala pozitivní výkonnost vyspělých akciových trhů. Nejlepší výkonnost v minulém měsíci mezi středoevropskými akciovými trhy v lokální měně předvedl maďarský akciový trh, následovaný polským
akciovým trhem a výrazně nejnižší výkonnost vykázal český akciový trh, který skončil s výrazným odstupem za maďarským a polským indexem. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá) Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc -0,39% +9,37% +7,38% +7,48% +8,61% +6,98% Od 1.1.2011-24,04% -22,14% -25,58% -5,22% -11,16% -9,55% VÝHLED
Klíčovým faktorem, který bude i nadále ovlivňovat trhy v nejbližší budoucnosti, bude způsob řešení dluhové krize (nejen) periferních států eurozóny. Makroekonomické ukazatele v poslední době navíc potvrzují výrazné zpomalení tempa růstu globální ekonomiky, což řešení dliuhové krize ještě více komplikuje. Zároveň se podstatnou měrou zvyšuje riziko opětovného sklouznutí klíčových ekonomik do recese. V důsledku přetrvávající nejistoty na finančních trzích a obavy z možného návratu globální ekonomiky do recese logicky pokračuje odklon investorů od rizikovějších aktiv a jejich orientace na více bezpečná aktiva. Hlavním motorem evropské ekonomiky zůstává především Německo. Pod vlivem výrazného zhoršení makroekonomického výhledu došlo ke změně v rétorice ECB, která jednoznačně přerušila proces zvyšování úrokových sazeb ve snaze nebrzdit již tak velmi slabé oživení. V případě dalšího zhoršení situace se dá očekávat obrat v nastavení měnové politiky a případné snížení úrokových sazeb ze strany ECB. Vzhledem k významnému nárůstu nejistoty ohledně budoucího vývoje očekáváme zvýšenou volatilitu na globálních trzích a pokračující přesun finančních prostředků z rizikových aktiv do bezpečí nejkvalitnějších státních dluhopisů. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.