Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! E Finance a finanční nástroje E8 Finanční a ekonomické hodnocení projektu Anotace: Cílem této části vzdělávacího modulu je seznámit účastníky s problematikou finančního a ekonomického hodnocení projektů. Odhad časové náročnosti: 2 vyučovací hodiny Klíčová slova: finanční a ekonomické hodnocení, čistá současná hodnota, index rentability, dynamická doba návratnosti, vnitřní výnosové procento Autor: Ing. Jiří Krátký Doporučená literatura a další zdroje k tématu SIEBER, P. Analýza nákladů a přínosů, metodická příručka SROP verze 1.4. Květen 2004 http://www.strukturalni-fondy.cz/files/bd/bde83003-433b-44e8-8f32-2980f41b2ea8.pdf PETŘÍK, T. Ekonomické a finanční řízení firmy. Praha: GradaPublishing, 2009. ISBN 978-80-247-3024-0. Příručka projektového manažera manuál k aplikaci Cost-Benefit Analýza, vydaná Regionální radou NUTS II Moravskoslezsko, k dispozici na: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/file/1422/. HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: WoltersKulwer, 2008. ISBN 978-80-7357-137-5. Části knihy jsou umístěny také na internetu: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/identifikace-financni-tok-investice/1001663/54334/.
Smysl a cíl hodnocení projektu z finančního a ekonomického hlediska Finanční a ekonomické hodnocení bývá zpracováváno pouze u finančně náročných investičních projektů v řádech desítek milionů Kč, probíhá zejména v předprojektové (přípravné) fázi. Smyslem finančního a ekonomického hodnocení projektu je posoudit, zda je realizace projektu přínosná a zda má smysl do realizace projektu investovat prostředky. Finanční a ekonomické hodnocení je využíváno v případech, kdy je třeba projekty mezi sebou porovnat na základě co nejobjektivněji stanovené smysluplnosti. Rozdíl mezi finančním a ekonomickým hodnocením tkví v úhlu pohledu, ze kterého je projekt posuzován. Finanční hodnocení je používáno jako nástroj hodnocení projektů zejména v komerčním sektoru. Zvažuje-li podnikatel, zda investovat do nové výrobní linky, potřebuje posoudit, zda a kdy se mu realizace takového projektu vyplatí, tedy zda a kdy bude realizace projektu zisková. V rámci finančního hodnocení podnikatel odhaduje jaké náklady a výnosy mu budou z realizace projektu plynout. Výsledky finančního hodnocení projektu investice do nové výrobní linky pak může porovnat s výsledky finančního hodnocení projektu rekonstrukce stávající linky. Finanční hodnocení projektu se zabývá otázkou: Jaký zisk přinese realizace projektu samotnému realizátorovi? Ve veřejném sektoru, kdo kterého patří také oblast školství, projekty v převážné většině nejsou realizovány za účelem dosažení zisku pro realizátora projektu. Ve veřejném sektoru si proto nevystačíme s finanční analýzou, neboť zásadní otázka při posuzování veřejných projektů zní Co realizace projektu přináší pro místní komunitu, obec, region a společnost jako celek? Na tuto otázku se snaží najít odpověď ekonomické hodnocení projektu. Cílem hodnocení projektu z finančního a ekonomického hlediska je identifikovat a zhodnotit, jaké dopady má projekt nejen na realizátora, ale i na okolí projektu a společnost jako celek. Každý projekt bez ohledu na velikost, a to jak v komerčním, tak veřejném sektoru, by měl prokázat, že je z finančního či ekonomického hlediska smysluplný. Finanční a ekonomická analýza bývá souhrnně označována jako analýza nákladů a přínosů (CBA Cost-Benefit Analysis). Kariéra projektového manažera začíná u nás! 60
Finanční hodnocení projektu Finanční hodnocení vychází z finančního plánu realizační a provozní fáze. U projektů ve veřejném sektoru, které negenerují v realizační fázi výnosy, není posouzení projektu na základě finanční analýzy relevantní. Ekonomické hodnocení projektu Jak již bylo zmíněno, v rámci ekonomického hodnocení projektu se zajímáme o dopady, které projekt přinese někomu jinému než realizátorovi. Ekonomické hodnocení je typické pro projekty veřejného sektoru, nicméně v rámci konceptu tzv. společenské odpovědnosti firem (CSR Corporate Social Responsibility) se hodnocení vlivu projektu na okolí a společnost začíná aplikovat i v sektoru komerčním. V rámci ekonomické analýzy je možné využít následující postup: 1. Identifikace relevantních subjektů (beneficientů), jež budou projektem pozitivně či negativně ovlivněni. 2. Stanovení dopadů projektu, tzn. pozitivních i negativních efektů na relevantní subjekty. 3. Vyčíslení dopadů a jejich převedení do podoby hotovostních toků, tam, kde je to možné. 4. Výpočet kriteriálních ukazatelů. 5. Interpretace a vyhodnocení kriteriálních ukazatelů. Identifikace relevantních subjektů V úvodu ekonomické analýzy je třeba identifikovat subjekty, které realizace projektu ovlivní. Těmito subjekty (beneficienty) mohou být: Veřejné subjekty: obec, kraj, stát (státní rozpočet), školy zřizované veřejnými subjekty, další organizace zřizované nebo zakládané veřejnými subjekty. Soukromé subjekty: občané, organizace (firmy, neziskové organizace, atp.). 1. Stanovení dopadů Charakteristika dopadů je patrná z jejich členění podle kritéria vyčíslitelnosti, resp. převoditelnosti na peněžní jednotky. Kariéra projektového manažera začíná u nás! 61
Tabulka 25 Členění dopadů Finanční Ocenitelné v peněžních jednotkách Vyčíslitelné Nevyčíslitelné Výnosy (tržby) Dividendy Úspora času pedagogických pracovníků Vytvoření nového pracovního místa Snížení spotřeby energií ve škole Zlepšení průměrné známky u maturitní zkoušky v rámci školy Nárůst spokojenosti rodičů s kvalitou výuky Při stanovení dopadů je třeba z dalšího hodnocení vyloučit takové efekty, které by se uskutečnily i v případě, že by projekt nebyl realizován, případně efekty, na něž má daný projekt pouze malý vliv. Například realizací projektu primární prevence na školách může dojít ke snížení kriminality páchané nezletilými v obci, nicméně tento efekt může být zapříčiněn i mnoha jinými vlivy, např. posílením hlídek policie v ulicích, zavedením kamerového systému, atp. 2. Vyčíslení dopadů a jejich převod do podoby hotovostních toků Vyčíslení dopadů a jejich převod do podoby hotovostních toků (ocenění) je nejnáročnější fází ekonomické analýzy. Způsob realizace této fáze je vhodné ilustrovat na fiktivním a velmi zjednodušeném příkladu. Příklad vyčíslení dopadů a jejich ocenění Škola se rozhodne realizovat projekt zavedení testování žáků prostřednictvím počítačů v 5 předmětech. V rámci projektu pedagogové vytvoří sady testů ve specializované softwarové aplikaci, která automaticky vyhodnocuje výsledky. Namísto písemných testů ve třídách budou žáci v daných 5 předmětech testováni na počítačích. Výdaje projektu tvoří pořízení softwarové aplikace a práce pedagogů na zpracování testů, celkem 80.000, Kč. Projekt ve své provozní fázi nebude generovat žádné finanční příjmy (nikdo za testy nebude platit), pro posouzení smysluplnosti projektu proto využijeme ekonomické analýzy. Projekt bude mít dopad na následující cílové skupiny: žáci školy (přínosem pro žáky může být objektivní posouzení jejich znalostí), vyučující daných 5 předmětů (přínosem projektu je úspora času na vyhodnocení testů aplikace bude testy sama vyhodnocovat a zasílat žákům výsledky) Přínos pro žáky je nevyčíslitelný (nelze jej objektivně vyčíslit). Přínos pro pedagogy je možné vyčíslit i ocenit. Pedagogové se v rámci uspořeného času mohou věnovat jiné práci pro školu. Nejprve je třeba vypočíst úsporu času v časových jednotkách. Průzkumem mezi pedagogy jsme zjistili, že průměrně stráví nad opravováním jednoho testu 2 minuty, průměrný počet žáků v jedné třídě je 20, průměrný počet testů v rámci jednoho předmětu za školní rok je 8. Celková úspora času v 5 předmětech za 1 školní rok činí 2 20 8 5 = 1600 minut, tj. 26,7 hodin. Kariéra projektového manažera začíná u nás! 62
Zásadním bodem ekonomické analýzy je určení délky období, po které budeme úsporu započítávat tedy období, po které jsou přínosy projektu relevantní. V našem příkladu vycházíme z reálné životnosti softwarové aplikace, která může být 4 6 let. Po uplynutí tohoto období bude pravděpodobně nutné aplikaci zásadněji inovovat. Za 5 let získáme úsporu 26,7 5 = 133,5 hodin. Činí-li průměrná mzda pedagoga v dané škole např. 160 Kč za hodinu, zjednodušeně lze tvrdit, že úspora generovaná realizací projektu, činí 133,5 160 1,34 (superhrubá mzda) = 28.662,40 Kč. Z porovnání nákladů a přínosů projektu je jednoznačně patrné, že z ekonomického hlediska daný projekt není smysluplný (jeho náklady několikanásobně převyšují přínosy). Kvalita této zásadní fáze analýzy tkví v kvalitě vstupů, se kterými provádíme výpočty. Odhady by měly být podloženy šetřením, databázemi, atp. 3. Výpočet kriteriálních ukazatelů V rámci finanční a ekonomické analýzy jsou využívány následující kriteriální ukazatele: NPV Čistá současná hodnota (Net Present Value); NPV/I Index rentability (Net Present Value/Investment); DNn Dynamická doba návratnosti; IRR Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return). NPV Čistá současná hodnota (Net Present Value). NPV představuje čistý diskontovaný ekonomický přínos projektu za sledované období. Velikost NPV je dána absolutními (nominálními) hodnotami peněžních toků a zvolenou diskontní sazbou. Vypočtená hodnota NPV dává informaci o tom, je-li analyzovaný projekt lepší investiční alternativou než např. jiné projekty. Ukazatel NPVje vypočten dle vzorce: Kde: CFtje hodnota sumarizovaných efektů převedená peněžní tok v roce t; t nabývá hodnoty od 0 do n; n je délka referenčního období v letech; r je diskontní sazba. Projekt je z hlediska vyhodnocení přijatelný, platí li vztah: NPV > 0, tedy, že diskontované přínosy v době provozu (resp. v referenčním období) převýší investiční výdaje. Kariéra projektového manažera začíná u nás! 63
NPV/I Index rentability (Net Present Value/Investment). Index rentability je doplňkovým indexem k NPV. Jedná se o relativní ukazatel, vyjadřující poměr očekávaných diskontovaných přínosů k počátečním (investičním) výdajům. Zatímco čistá současná hodnota vyjadřuje absolutně vyjádřený rozdíl mezi diskontovanými přínosy a investičními výdaji, index rentability vyjadřuje podíl těchto veličin. NPV/I udává, kolik Kč čistého diskontovaného přínosu připadá na 1 investovanou Kč. Hodnota ukazatele NPV/I je vypočtena dle vzorce: Kde: CF0 je peněžní tok v roce 0, tzn. investiční výdaje projektu; CFtje hodnota sumarizovaných efektů převedená peněžní tok v roce t; t nabývá hodnoty od 0 do n; n je délka referenčního období v letech; r je diskontní sazba. DNn Dynamická doba návratnosti Dynamická doba návratnosti vyjadřuje rok, ve kterém projekt dosáhne poprvé kladného cash-flow. IRR Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return). IRR lze považovat za jednu z hlavních alternativ k ukazateli NPV. Patří mezi dynamické ukazatele a je možné jej chápat jako takovou míru (diskontní sazbu), při které je hodnota NPV projektu rovna nule. Ukazatel IRR je možné vypočítat dle vzorce: Kde: CFtje hodnota sumarizovaných efektů převedená peněžní tok v roce t; t nabývá hodnoty od 0 do n; n je délka referenčního období v letech; IRR je ekonomické vnitřní výnosové procento. Projekt je z hlediska IRR přijatelný, pokud hodnota IRR je vyšší než stanovená minimální diskontní sazba, která je u projektů financovaných z fondů EU stanovena obvykle ve výši 5 %. Kariéra projektového manažera začíná u nás! 64
4. Interpretace výsledků Při interpretaci výsledků se nelze soustředit pouze na hodnoty kriteriálních ukazatelů, je třeba zmínit i nevyčíslitelné přínosy, případně újmy, připomenout předpoklady, na kterých je založen způsob ocenění přínosů. Součástí finanční a ekonomické analýzy bývá také tzv. analýza citlivosti, jejímž cílem je vyčíslit změnu hodnot kriteriálních ukazatelů při změně vstupů (např. nákladů) o jednotku (např. 1 %). K zamyšlení Vymezte rozdíl mezi finanční a ekonomickou analýzou. Popište vlastními slovy pojem přínos v kontextu ekonomické analýzy. Kariéra projektového manažera začíná u nás! 65