Kvinta shrnuje a systematizuje poznatky regionálního zeměpisu. Klíčovým pojmem je makroregion.



Podobné dokumenty
Kvinta shrnuje a systematizuje poznatky regionálního zeměpisu. Klíčovým pojmem je makroregion.

Tabulace učebního plánu

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Zeměpis - 7. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Zeměpis pro 8. a 9. ročník : Lidé žijí a hospodaří na Zemi (SPN Praha 2001) Školní atlas světa (Kartografie Praha 2002)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)

Tabulace učebního plánu

Vyučovací hodiny mohou probíhat v multimediální učebně a odborných učebnách s využitím interaktivní tabule.

ZEMĚPIS 6. ROČNÍK. Mezipředmětové přesahy

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie

Člověk a příroda. Zeměpis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět

5.6.4 Zeměpis povinný předmět

Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Povinný Povinný Povinný

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Úvod do geografie, geografické vědy Zdroje geografických dat, pravidla citace

Příloha č. 1 Zeměpis Ročník: 6. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Předmět Zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. Ve všech ročnících má časovou dotaci dvě hodiny týdně.

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Vyučovací předmět: Zeměpis

Učební osnovy Zeměpis

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

Vzdělávací obor: Předmět: Zeměpis (platnost od pro 1. ročník)

Vzdělávací obor: Předmět: Zeměpis

Člověk a příroda Zeměpis

Učivo. žák Je seznámen se základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologií.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Zeměpis - 6. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

6.10 Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6.

Jak žijí lidé na Zemi - odlišnost lidí - život ve městech a na vesnicích - les, voda - obživa lidí - přírodní zdroje

Zeměpis

Člověk a příroda Zeměpis

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

Vysvětlí strukturu vesmíru. Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu a porovná planety sluneční soustavy.

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Zeměpis - 9. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Mezipředmět. vazby. Metodická poznámka. Průřezová témata. Období splnění. Rozsah vyžadovaného učiva. Návrhy učiva pro nadané žáky

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Vzdělávací obor: Stupeň: Ročník: Člověk a příroda Zeměpis Komp e t e n c e. Očekávané výstupy

Učební osnovy vyučovacího předmětu zeměpis se doplňují: 2. stupeň Ročník: šestý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

Charakteristika vyučovacího předmětu

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6.

TÉMATICKÉ OKRUHY OTÁZEK K MAGISTERSKÉ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z GEOGRAFIE

TÉMATICKÉ OKRUHY OTÁZEK K MAGISTERSKÉ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z GEOGRAFIE

Tabulace učebního plánu

Teambulding: - budování efektivního týmu Etapy budování týmu: - forming - storming - norming - performing

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Zeměpis (geografie) - ročník: PRIMA

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

ZÁŘÍ. Informační zdroje v geografii. Činnosti s mapami, grafy, diagramy a se zeměpisnými atlasy. Evropa ŘÍJEN. Informační zdroje v geografii

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

Zeměpis je vyučován na celém druhém stupni V ročníku připadají na předmět zeměpis 2 hodiny a v 9. ročníku hodina jedna.

Předmět: Z E M Ě P I S

Dodatek č. 2 ke školnímu vzdělávacímu programu

ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika vzdělávací oblasti

Předmět: G E O G R A F I E

Předmět:: Zeměpis. Opakování učiva z 6. ročníku Informační zdroje v geografii Mapy. Pojem: světadíl, oceán, kontinent

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy: Zeměpis světadílů (SPN Praha 1998) Školní atlas světa (Kartografie Praha 2002)

Vzdělávací obsah předmětu zeměpis Ročník: 6. Vzdělávací oblast:

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

Vzdělávací oblast:člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

ZÁŘÍ VMEGS2 7h. Informační zdroje v geografii. Činnosti s mapami, grafy, diagramy a se zeměpisnými atlasy. Evropa. ŘÍJEN VMEGS1 7h

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník

ŠVP Gymnázium Jeseník Zeměpis sexta, 2. ročník 1/5

Vzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah " Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí "

učitel: - umožňuje každému žákovi zažít úspěch - vyžaduje dodržování pravidel slušného chování - vede žáky k týmové spolupráci

Maturitní otázky do zeměpisu

Zeměpis Z3 volitelný předmět ve 4. ročníku

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Zeměpis pro 8. a 9. ročník: Zeměpis České republiky (SPN Praha 2001) Školní atlas České republiky (Kartografie Praha 2002)

ŠVP Gymnázium Jeseník Zeměpis kvinta, 1. ročník 1/6

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, které vyučující používá pro:

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a příroda Zeměpis. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

V osmiletém studiu probíhá výuka vyučovacího předmětu Zeměpis šest let (od Primy do Sexty) s hodinovou dotací:

Vzdělávací obsah předmětu zeměpis Ročník: 6. Vzdělávací oblast:

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a příroda Zeměpis. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Školní vzdělávací program

Zeměpis. Charakteristika předmětu: Materiálové zabezpečení. Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 6. a 7. ročníku

Maturitní otázky z předmětu ZEMĚPIS

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 6. a 7. ročníku

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Mgr. Zdeněk Kettner

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 7.

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS šk. rok 2017/18 Jarní a podzimní termín. 1. Geografie, její předmět a funkce. Základy geomorfologie (utváření reliéfu Země)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU ZEMĚPIS

Učební osnovy pracovní

Transkript:

Zeměpis a Geography Zeměpis se na PORGu Ostrava vyučuje na nižším gymnáziu v primě v češtině, v sekundě a tercii v angličtině, na vyšším gymnáziu v kvintě v češtině a v sextě v angličtině. V primě je učivo tvořeno dvěma základními bloky: Úvod do geografie a Zeměpis České republiky. První blok se věnuje především prostoru postavení Země ve vesmíru, mapám a práci s nimi a základním světovým makroregionům, především z hlediska jejich polohy na mapě světa. Druhý blok se věnuje České republice postavení státu ve světě, EU; přírodním poměrům a zdrojům, lidskému a hospodářskému potenciálu, jádrovým a periferním oblastem. V sekundě a tercii bude Zeměpis, v rámci anglojazyčné tradice, založen více na tzv. případových studiích (jak funguje počasí, komplexní pohled na zemětřesení, kukuřice z pole až na stůl, uhlí v Číně ). V sekundě se věnujeme fyzické a socioekonomické geografii, v tercii se zaměřujeme na regiony a na životní prostředí (tj. interakci člověka a krajiny). Tematický plán vychází z mezinárodních osnov KS 3 Geography britského nakladatelství Oxford University Press 1. Kvinta shrnuje a systematizuje poznatky regionálního zeměpisu. Klíčovým pojmem je makroregion. V sextě se studenti věnují fyzicko geografické a socioekonomické sféře a jejich vzájemné interakci. Důraz je jednoznačně položen na socioekonomickou sféru klíčové jsou bloky populace a hospodářský zeměpis. Tematický plán vychází z mezinárodních osnov IGCSE Geography britské Cambrigde International Examinations 2. Cíle výuky Obecným cílem je ukázat zeměpis jako zajímavý předmět, který integruje celou řadu oborů a dává jim prostorový aspekt, a vzbudit či posílit zájem studentů o poznávání regionů světa. Těchto cílů dosáhneme tím, studenti: - získají geografické vědomosti s ohledem na své zapojení do občanského života a prostředí, které je obklopuje - tj. rozuměli základní terminologii a byli schopni prostorové orientace v měřítku mikroregion až svět, - naučí se klást geografické otázky: kde je to umístěno, proč je to tam, jak to vzniklo, jaký to má vliv na prostředí, jaký má tato poloha vztah k umístění ostatních geografických objektů, - osvojí si schopnost získávat, třídit a analyzovat geografické informace - používat mapy, grafy, texty, fotografie a statistický materiál; systematicky vyhledávat, shromažďovat a zpracovávat geografické informace z různých zdrojů; rozlišit jejich kvalitu a hodnotu a být schopni jejich interpretace, - rozvíjejí své schopnosti kriticky myslet: posuzovat a porovnávat územní změny, sociální a hospodářské jevy a procesy v prostoru místní krajiny, místní oblasti a vlastní země ve srovnání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a světovém měřítku, - naučí se chápat regionální specifika a kulturní odlišnosti lidských ras, národů a kultur. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů 1 http://ukcatalogue.oup.com/product/education/secondary/geography/9780199135059001000.do 2 http://www.cie.org.uk/qualifications/academic/middlesec/igcse/subject?assdef_id=859

Předmětem průběžného i výstupního hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci trimestru) v Zeměpise jsou především: - znalosti studentů a jejich schopnost tyto znalosti uplatnit a použít, ověřované prostřednictvím testů, - schopnost samostatně pracovat (krátkodobě i dlouhodobě) na zadaném projektu podle předem známých obsahových i formálních kritérií, - schopnost spolupracovat v týmu formou úkolů, za něž je hodnocena celá skupina, - aktivní přístup při všech činnostech v hodinách Časová dotace povinné výuky Zeměpisu prima sekunda tercie kvinta sexta 2 2 2 2 2 - v sekundě, tercii a sextě je vyučovacím jazykem angličtina Učebnice - prima Demek a kol. : Geografie pro SŠ I - fyzickogeografická část. SPN Praha. Holeček a kol. : Zeměpis české republiky. NČGS. - sekunda RoseMarie Gallagher, Richard Parish, Janet Williamson: Geography 1, 2, 3. Oxford University Press. - kvinta Bičík I. a kol.: Makroregiony světa - Regionální geografie pro gymnázia, Nakladatelství české geografické společnosti. - sexta Edexcel IGCSE Geography Book. Pearson. Další doporučená literatura Bičík I. a kol.: Regionální zeměpis světadílů. Nakladatelství české geografické společnosti. Školní atlas světa. Kartografie. Školní atlas Dnešní svět. Terra. Kolektiv: Přírodní obraz Země. Fortuna. Demek a kol. : Geografie pro SŠ I - fyzickogeografická část. SPN Praha. Holeček a kol. : Zeměpis české republiky. NČGS.

Zeměpis - prima Konkrétní cíle Planeta Země vysvětlí význam výuky zeměpisu; uvede různé oblasti lidské činnosti a různé způsoby a metody, které jsou zdrojem zeměpisných údajů porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy popíše základní pohyby Země a vysvětlí důsledky těchto pohybů Kartografie používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů Učivo - úvod do studia geografie, zdroje zeměpisného poznání - Země jako vesmírné těleso - pohyby Země a její důsledky, tvar Země, zeměpisné souřadnice, časová pásma - měřítko, druhy map podle měřítek, obsahu, počtu mapových listů, hodnověrnosti - zobrazovací metody polohopisu, výškopisu a popisu, konstrukční prvky map - práce se školním atlasem - snímky DPZ a GIS dostupné na internetu interpretace snímků DPZ - generalizace na mapách, mentální mapa přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu Česká republika hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu - poloha ČR, její pozitiva, negativa - přírodní podmínky, socioekonomická sféra - regiony ČR uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České

republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit

Geography - sekunda Konkrétní cíle Přírodní obraz země rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost Společenské a hospodářské prostředí posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů Učivo - krajinná sféra přírodní sféra, společenská a hospodářská sféra, složky a prvky přírodní sféry -systém přírodní sféry na planetární úrovni geografické pásy, geografická (šířková) pásma, výškové stupně - systém přírodní sféry na regionální úrovni přírodní oblasti - obyvatelstvo světa základní kvantitativní a kvalitativní geografické, demografické hospodářské a kulturní charakteristiky zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech - globalizační společenské, politické a hospodářské procesy aktuální společenské, sídelní, politické a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace - světové hospodářství sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně - regionální společenské, politické a hospodářské útvary porovnávací kritéria: národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace; hlavní a periferní hospodářské oblasti světa; politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení (integrace) států; geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska

Geography Konkrétní cíle Životní prostředí porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů) Učivo tercie - krajina přírodní a společenské prostředí, typy krajin - vztah příroda a společnost trvale udržitelný život a rozvoj, principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí, chráněná území přírody uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí Regiony světa rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa Globalizace lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich uvede příklady některých případů globalizace, porovná jejich klady a zápory uvede některé globální problémy současnosti (ekologické, politické, kulturní atd.), vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky - světadíly, oceány, makroregiony světa určující a porovnávací kritéria; jejich přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní oblasti, podnebné oblasti, sídelní oblasti, jazykové oblasti, náboženské oblasti, kulturní oblasti) - modelové regiony světa vybrané modelové přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, možnosti jejich řešení - globalizace projevy, klady a zápory; příklady významných globálních problémů, způsoby jejich řešení objasní souvislost globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni v regionu, v obci, ve škole uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání

Zeměpis - kvinta Konkrétní cíle Regiony světa Rozliší matematickou, fyzickogeografickou a sociogeografickou polohu míst na Zemi. Používá obecná geografická kritéria na vymezení regionu, sestaví jeho základní geografickou charakteristiku. Určí polohu místa na Zemi ve vztahu k objektům fyzickogeografické sféry - vzdálenost od moře, klimatický pás, nadmořská výška, povodí, poloha vůči pohoří a socioekonomické sféry jádro - periferie. Na základě přírodních, populačních a ekonomických charakteristik rozlišuje jednotlivé světové makroregiony. Číselně a graficky udává nejdůležitější charakteristiky současného stavu a trendu obyvatelstva i ekonomiky v jednotlivých makroregionech světa. Lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské poměry a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná. Srovnává jejich postavení, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry, rozvojová jádra a periferní zóny Zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich Používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii. Používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů. Vytváří a využívá vlastní mentální schémata. Čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje. Čte tematické mapy, jednoduché sám sestavuje. Rozezná znaky kvalitativní a kvantitativní, statické a dynamické. Geograficky relevantní data vyčísluje ve vztahu k ploše a počtu obyvatel. Konstruuje základní charakteristiky středu průměr, modus a medián. Převádí tabelární data do grafů a naopak. Umisťuje grafy do tematických map. Vyčte z grafu požadované hodnoty i vývoj resp. tendenci, chod, trend atp. Najde požadovaná data v číselné, slovní grafické, i obrazové podobě na www i v literatuře. Hodnověrnost zdroje posoudí kritikou pramene. Učivo Základní přístupy k vymezování regionů (fyzickogeografický region, nodální region), úrovně vnímání detailů při práci s regiony (makro-, mezo-, mikroúroveň). Základní principy územního plánování. Etnické, náboženské a jazykové rozdíly jako základní příčina sociokulturních rozdílů ve světě. Na základě konkrétních příkladů hodnocení geneze těchto rozdílů i možného budoucího vývoje. Vývoj jádrových oblastí, příčiny nerovnoměrného rozložení socioekonomických jevů na Zemi. Rozvojové osy na příkladu šíření průmyslové revoluce v minulosti a moderních technologií dnes. Charakteristika nejdůležitějších jádrových a periferních oblasti současného světa, příčiny jejich postavení, populační a ekonomické charakteristiky. Svět dělený na jednotlivé světadíly, oceány, makroregiony světa určující a porovnávací kritéria; jejich přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem na vazby a souvislosti (přírodní oblasti, podnebné oblasti, sídelní oblasti, jazykové oblasti, náboženské oblasti, kulturní oblasti) Makroregiony světa na základě publikace COLE, J. (1996): Geography of the World's Major Regions: -Západní Evropa -Východní Evropa -Japonsko a Korea -Angloamerika

. -Oceánie -Latinská Amerika -Subsaharská Afrika -Jihozápadní Asie a Severní Afrika -Jižní Asie -Jihovýchodní Asie -Východní Asie Na mapách lokalizuje hlavní oceánské proudy a popisuje jimi dynamiku světového oceánu i ve vztahu ke globální atmosférické cirkulaci a koloběhu vody na Zemi. Jmenuje mechanismy jeho znečištění a správně posoudí jeho roli pro výživu obyvatel a v dopravě Geografie světového oceánu

Geography - sexta Konkrétní cíle Fyzická geografie Počasí a podnebí Popíše procesy v atmosféře tak, aby mohl vysvětlit jevy každodenního počasí. Rozumí meteorologickou terminologii předpovědi počasí. Interpretuje synoptickou situaci podle synoptické mapy. Odhaduje vývoj počasí pozorováním meteorologických jevů. Rozezná a popíše vybrané meteorologické jevy, objasní jejich fyzikální podstatu. Objasní mechanizmus vzniku větrů. Objasní teplotní inverze a jejich dopad na rozptylové podmínky. Popíše mechanizmus vzniku kyselých dešťů a znečištění ovzduší. Rozlišuje úroveň makroklima-mezoklima místní klima mikroklima. Na všech úrovních uvede důsledky a příčiny lokálního oteplování. Rozliší povrchy Země podle významu pro utváření mikroklimatu a lokálního znečištění. Vymezí podle charakteristik uváděných v klimatodiagramech základní klimatické pásy na zemi, vysvětlí jejich genezi, dá do souvislosti astronomické a geografické příčiny utváření odlišných typů klimatu. Socioekonomická sféra Obyvatelstvo Rozliší přírodní faktory příznivé a nepříznivé pro osídlení. Lokalizuje na mapách vhodné oblasti pro vyšší koncentraci obyvatelstva. Popíše vývoj počtu lidstva v historických a ekonomických souvislostech, vysloví prognózu vývoje počtu obyvatel v modelových regionech a odhaduje důsledky. Demograficky charakterizuje skupiny obyvatel. Analyzuje demografická data se zřetelem k časovému vývoji, sleduje demografické kohorty a demografické chování, nachází příčiny mezi vybranými sociokulturními jevy. Porovná demografické charakteristiky různých skupin obyvatelstva v čase, prostoru a sociální vrstvě. Rozliší a pojmenuje hlavní rasové, jazykové a náboženské skupiny obyvatelstva i jejich další diferenciaci. Objasní jejich geografické rozložení historickými geopolitickými událostmi. Vědecky přistupuje k pojmu rasa, identifikuje zjevné i skryté formy rasismu, xenofobie a etnické či náboženské nesnášenlivosti v textech i projevech chování Učivo Meteorologické prvky a jevy, globální cirkulace, atmosférické fronty. Složení atmosféry, ozónová vrstva. Znečištění ovzduší, teplotní inverze, kouřové vlečky lokálních zdrojů. Problematika globálních změn klimatu Klimadiagram Klimatické pásy na Zemi Hustota zalidnění metodická úskalí ukazatele. Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku v různých částech světa. Reprodukční chování obyvatelstva a jeho vyjádření pomocí základních demografických dat ukazatele, hrubé míry, kvocienty a indexy. Klasifikace demografického chování skupin obyvatelstva zobrazení věkovými pyramidami. Demografické chování kohort. Podmíněnost populačního vývoje sociálními a ekonomickými faktory, populační politika. Demografická revoluce, její fáze, odlišnost průběhu v různých částech světa, nerovnoměrnost jejího průběhu. Hlavní rasové skupiny, jejich antropologické znaky, míšenci. Rozšíření ras a jeho změny vyvolané otrokářstvím, genocidou. Biologická (ne)odůvodněnost pojmu rasa. Vzájemný vztah ras.

Klasifikuje významné světové a evropské jazyky a náboženství Vymezí oblasti jejich rozšíření i šíření. Uvede oblasti vlivu náboženství na chování svých vyznavačů. Identifikuje příčiny rozdílného vývoje sídelní sítě i vnitřní struktury sídel v různých částech světa, dokáže zobecnit jejich základní charakteristiky. Analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa. Identifikuje obecné základní geografické znaky sídel a aktuální tendence ve vývoji osídlení. Vymezení národů, etnik, etnických skupin a nářečí biologické, kulturní, náboženské, geografické, jazykové vymezení národů. Jazyky, jazykové rodiny a skupiny. Nejrozšířenější jazyky světa. Systémy písma problémy s překladem a přepisem geografických názvů. Náboženské systémy, jejich klasifikace oblasti vlivu. Vztah náboženství, národů a ras ve vybraných modelových státech. Nacionalismus, rasismus a náboženská (ne)snášenlivost ve vybraných modelových státech (Izrael, USA, JAR, Německo, Francie etc.). Proces urbanizace, suburbanizace, desurbanizace, cityzace a další urbanizační procesy. Hospodářství světa, energetika a zdroje Zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa. S pomocí mapových a dalších zdrojů identifikuje nejdůležitější ekonomické oblasti současného světa, vysvětlí příčiny jejich postavení. Na základě ekonomických údajů a s přihlédnutím k procesu globalizace vysvětlí rozdíly ve struktuře hospodářství v různých částech světa. Zhodnotí stupeň hospodářského rozvoje s využitím různých ukazatelů jednoduchých i komplexních. Identifikuje základní kvalitativní a kvantitativní rozdíly mezi jádrem a periférií. Určí příčiny přetrvávajícího postavení tradičních jádrových oblastí. S pomocí map a dalších datových zdrojů určí nejdůležitější jádrové a periferní oblasti současnosti. Lokalizuje nejdůležitější surovinové oblasti světa, geologickými pojmy vysvětluje příčiny výskytu konkrétních surovin, na základě současného stupně poznání kvalifikovaně předpovídá možnosti využití energetických zdrojů do budoucna a nutné změny ve struktuře využívání. Lokalizační faktory průmyslu a jejich měnící se význam v historickém kontextu. Charakteristika historického vývoje světového hospodářství, základní tendence vývoje. Struktura hospodářství, rozdíly mezi jednotlivými makroregiony. Světová spotřeba potravin, typy zemědělství v různých částech světa, problém hladu a podvýživy. Nejdůležitější průmyslové oblasti světa, jejich charakteristika, struktura průmyslové výroby, rozdíly v podílu jednotlivých průmyslových odvětví v různých částech světa. Nejdůležitější surovinové a energetické zdroje současného světa, oblasti jejich těžby, možnosti využití. Zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů. Rozlišuje rozdílné faktory ovlivňující vývoj světového hospodářství v minulosti a v současnosti, proměny ve struktuře. Životní prostředí Zhodnotí na příkladech různé krajiny jako systém Přírodní podmínky jako limity existence

pevninské části krajinné sféry se specifickými znaky, určitými složkami, strukturou, okolím a funkcemi. Analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní krajinné složky a prvky krajiny. Rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu. Na základě konkrétních příkladů demonstruje rostoucí vliv člověka na přírodu se všemi souvisejícími průvodními jevy. Posoudí význam i ekologickou únosnost těžby a zpracovatelských technologií v daném regionu. Vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu. člověka. Obnovitelné zdroje různé podoby, možnosti využití v různých částech světa, ekonomické klady i zápory využívání obnovitelných zdrojů. Ekologická rizika těžby nerostných zdrojů, ukládání odpadů. Posoudí vliv zemědělství, dopravy, průmyslu a těžby na životní prostředí. Rozlišuje bodové, plošné a lineární zdroje znečištění. Nachází vhodné prostředky snižování rizik zátěže na životní prostředí. Při rozhodování v situacích konfliktu mezi socioekonomickými zájmy a zájmy ochrany přírody aplikuje myšlenku trvale udržitelného rozvoje.