SMARTstavebnictví Strategický Management Analýzy Rozhovory Trendy červen 213 Stavebnictví v prvních měsících 213 Výsledkový servis str. 4 Globální trh PPP v roce 212 Studie str. 14 Labyrint smluvních vztahů výstavbových projektů Vzorové smlouvy FIDIC a claim management str. 6 9
Glosa na úvod Obsah Jaké je to být stavařem Výsledkový servis Stavebnictví v prvních měsících 213...4 Událost Mezinárodní konference FIDIC...6 Trendy Labyrint smluvních vztahů výstavbových projektů... 8 Rozhovor Martin Podzimek...1 Analýza Srovnání dostupnosti vlastního bydlení ve vybraných evropských zemích...12 Studie Globální trh PPP v roce 212... 14 Popisovat stav a výhled českého stavebnictví je rok od roku těžší. Ve svých studiích jsme nástup krize a její dopad do českého stavebnictví zachytili již v roce 28. Většina predikce vývoje v českém stavebnictví v letech 29 212 se naplnila. Pokles objemu stavební produkce je přes 2% a dopadl na celý sektor tj. jak na velké, střední a malé stavební podniky, tak i na výrobce stavebních hmot. Ještě větší propad pak zaznamenávají projekční ateliéry a kanceláře, neboť nově připravovaných zakázek je velmi málo. To má samozřejmě dopad do hospodaření podniků. Výhled není dobrý. Podíváme-li se na západní Evropu, pak události roku 211 (velká dluhová krize) donutily většinu těchto zemí k přehodnocení předpovědí na vývoj hospodářství směrem dolů. Bohužel lepší situace není ani u nás. Ačkoliv se před 2-3 lety předpokládalo, že pro stavebnictví rok 212 již bude rokem stabilizace, případně mírného růstu a v následujících letech dojde k postupnému návratu k předkrizovému období, není tomu tak, České stavebnictví bude i v roce 213 pokračovat ve svém poklesu (odhad cca 5%) a ani na další léta tj. roky 214 a 215 není předpoklad příliš optimistický. Přitom v roce 212 podle podkladů 74. konference Euroconstructu v Mnichově cca 4% západoevropských zemí a Polsko již vykazovalo růst. České stavebnictví však patří k postiženým a vzhledem k absenci podpory oboru ze strany státu a stagnaci zájmu soukromých investorů se musíme naučit s touto skutečností žít. Ta je taková, že zakázek je a bude i nadále méně, což vede ke snižování pracovníků, je nutné očekávat větší konkurenci na trhu, mění se i struktura zakázek pro velké a střední podniky, klesá zájem o subdodávky malých. Být stavařem dnes skutečně není lehké, ale je to hezké a uspokojivé, když se můžete podívat kolem sebe a vidíte řadu krásných trvalých a užitečných staveb. Současně s přebytkem kapacit klesá marže stavebních podniků a výrazně negativním jevem pak je jejich získávání i pod výrobními náklady. Tato pro investory zdánlivě dobrá zpráva může mít a má i své negativní důsledky (zhoršená kvalita, odstoupení dodavatele atd.) Z hlediska managementu stavebních podniků pak je nutné dělat dlouhodobá, někdy i nepopulární opatření s ohledem na skutečný objem zakázek, nikoliv krátkodobá opatření s vizí, že krize pomine. Jedinou výhodou stavebnictví je, že jak mělo obrovskou absorpční schopnost růstu (za 7 let boomu r. 21-27 byl nárůst stavební produkce více jak 3%), tak pravděpodobně jako celý obor, se přizpůsobíme poklesu oproti vrcholu cca 25%, i když samozřejmě s menšími či spíše většími problémy, nikoliv však fatálními. Vrátíme se tak cca o 1 let zpět. Je to dané tím, že naše působnost není lokální, ale stavíme po celé republice. Skutečností pak je, že stavebnictví nelze dovážet, ale ani vyvážet (cca 2-4%) a tak nehrozí převálcování lacinou asijskou silou. Protože zásobník stavebních prací je u nás obrovský, (silnice a dálnice, opravy budov, bytová výstavba, infrastruktura atd.) nehrozí ani zánik oboru. Je však jisté, že dopad poklesu stavební výroby je a bude velký nejen přímo do stavbařů, ale má a bude mít negativní vliv na celé hospodářství ČR neboť stavebnictví je indikátorem růstu a má nezpochybnitelný multiplikační efekt. Jsem opakovaně přesvědčen, že si zaslouží větší pozornost od centrálních orgánů. Doufám, že rok 213 je posledním rokem recese, že dojde ke stabilizaci stavebního trhu, dojde ke konsolidaci stavebních firem (cca 1% jich zanikne či podlehne akvizici), vyjasní se soutěžní prostředí. Pevně věřím, že v roce 214 se zastaví propad stavebnictví (+1%), zlepší se vztah státu ke stavebnictví a to nejen objemem peněz, ale zejména jeho odborností, konstruktivním přístupem a dokonalou připraveností a projektovou přípravou všech staveb, zejména pak silnic a dálnic. Vztahy mezi stavebními firmami budou opět korektní, skončí éra dumpingových cen (ti co je užívali, pravděpodobně zmizí), dojde ke správné bilanci mezi cenou, užitnou hodnotou a kvalitou. Současně se snad zlepší mediální obraz stavebnictví. Být stavařem dnes skutečně není lehké, ale je to hezké a uspokojivé, když se můžete podívat kolem sebe a vidíte řadu krásných trvalých a užitečných staveb. František Glazar ředitel ÚRS PRAHA, a.s. 2 SMARTstavebnictví červen 213 3
Výsledkový servis Stavebnictví v prvních měsících 213 Stavebnictví pokračuje počátkem roku 213 v dalším poklesu své produkce,poklesu zakázek které stavební podniky mají nasmlouvané počátkem roku, klesá hodnota veřejných zakázek. Tento vývoj který trvá již několik let se negativně odráží na zaměstnanosti, ekonomickém potenciálu stavebních firem. Nové zakázky stavebních podniků v mld. Kč (b.c.) 7 6 5 4 3 Stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) 2 15 1 Stavební produkce v 1. čtvrtletí 213 klesla meziročně o 1,9 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 1,6 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 11,7 %. Stavební produkce od počátku roku do konce března 213 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 28 o 38,8 %. Podniky s 5 a více zaměstnanci provedly v lednu - březnu 213 stavební práce S v hodnotě 3,91 mld.kč. Oproti roku 212 bylo provedeno o 7,57 % stavebních prací S méně. Pokles S je u všech velikostních skupin firem. Nejvyšší pokles o 12 % měly podniky s 1-199 zaměstnanci.( o,81 mld. Kč). Klesly i stavební práce vyjádřené ukazatelem ZSV o 8,82 %, v absolutní hodnotě o 2,63 mld. Kč. Počet zaměstnanců se oproti lednu až březnu 212 snížil pokles o 6,59 %. Průměrná mzda v podnicích s 5 a více zaměstnanci vč. developerů dosáhla v tomto období roku 213 26 32 Kč ( pokles o 3,2 %). U podniků s 1 a více zaměstnanci je průměrná mzda 33 17 Kč pokles o 7,6 %. Index produktivity zaměstnanců ze S i ZSV zaznamenal pokles o 1,5 % ( S ) a o 2,39 % (ZSV). Stavební produkce v 1.Q podniky s 5 a více zaměstnanci, mil. Kč, b.c. 45 4 35 3 25 2 Stavební práce v mld. Kč (b.c.) Index stavební produkce v tom: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství S leden 213 p) březen 213 p) Podle převažující činnosti klasifikace ekonomických činností CZ-NACE za podniky s 5 a více zaměstnanci v roce 213 za období leden březen jsou stavební práce S v absolutní hodnotě nejvyšší u výstavby bytových a nebytových budov 17,174 mld. Kč téměř shodné se stejným obdobím minulého roku ( 17,127mld. Kč). Následuje výstavba silnic a železnic 5,994 mld. Kč pokles proti stejnému období roku 212 je 26 %. Tyto dvě činnosti tvoří 77 % celkové z absolutní hodnoty stavebních prací S. Nárůst za toto období má pouze výstavba ostatních staveb (3 % v absolutní hodnotě ale pouze,141 mld. Kč). Nejvyšší produktivity v absolutních hodnotách z S i ZSV dosahují podniky zaměřené na výstavbu bytových a nebytových budov, nárůst proti stejnému období minulého roku je 8% u hodnot ZSV a 12 % u hodnot S. Nejvyšší nárůst produktivity z S 12 % byl právě u výstavby bytových a nebytových budov. Pokles 4 % byl u demolic a přípravy staveniště. Významnou informací o zásobě prací kterou stavební podniky mají jsou smluvně podložené stavební zakázky u stavebních podniků. Ke konci 1. čtvrtletí 213 měly stavební podniky s 5 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 9,9 tisíc stavebních zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 121,9 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 15,7 mld. Kč. V porovnání s 1. čtvrtletím 212, klesl hodnota uzavřených zakázek ke konci 1. čtvrtletí 213 cca o 23,1 %.Pokračuje tak trend minulých let, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 1. čtvrtletí 213 připadalo na veřejné zakázky 59 mld. Kč a na soukromé 41 mld. Kč. Velké stavební firmy s 5 a více zaměstnanci se na celkovém objemu zakázek, které podniky s 5 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke konci 1. čtvrtletí 213, podílejí v úrovni 64,2 %. Index (stejné období předchozího roku = 1) březen 213 p) prosinec 212 až březen 213 p) ZSV leden - březen 213 leden - březen 212 index 213/212 leden - březen 213 leden - březen 212 index 213/212 podniky s 5 a více zaměstnanci 3 91 32 554 92,43 21 331 23 394 91,18 "S" "ZSV" 29 21 211 212 213 S - produkce stavebnictví ve stálých cenách (dle dodavatelských smluv) ZSV - základní stavební výroba (práce provádená vlastními pracovníky) leden až březen 213 p) duben 212 až březen 213 p) 9,7 12,3 79,4 87,5 89,1 92,3 92,5 12,2 78,3 88,2 89,4 93, 84,7 12,7 82,2 85,3 88,3 9,9 2 1 1 Q 1 1 Q 11 1 Q 12 1 Q 13 Nové zakázky ve čtvrtletí Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Meziroční srovnání - veřejné zakázky Významná je rovněž informace o nových zakázkách, které stavební firmy uzavřely v průběhu 1. čtvrtletí 213. Počet nových stavebních zakázek stavebních podniků s 5 a více zaměstnanci v 1. čtvrtletí 213 meziročně klesl o 11,3 %, podniky jich v tuzemsku uzavřely 7 147. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 23,9 % a činila 2,4 mld. Kč, na pozemním stavitelství 8,2 mld. Kč (pokles o 4,9 %) a na inženýrském stavitelství 12,2 mld. Kč (pokles o 5,7 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v 1. čtvrtletí 213 činila 2,9 mil. Kč a byla meziročně o 14,2 % nižší. Pokles nových zakázek je ovlivněn jak poklesem zakázek inženýrského tak pozemního stavitelství. Pokles stavebních zakázek u stavebních podniků nevytváří podmínky pro zastavení poklesu stavebnictví, stavební produkce v dalších obdobích roku 213. I když se jedná o zakázky stavebních podniků s 5 a více zaměstnanci, lze tuto informaci o vývoji zakázek považovat za reprezentativní pro celé odvětví stavebnictví. Veřejné stavební zakázky V I. čtvrtletí 213 bylo zadáno celkem 572 veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce ) v úhrnné hodnotě 14 295 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 238 zakázek (41,6 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 3 231 mil. Kč (22,6 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 334 zakázek (58,4 %) v hodnotě 11 64 mil. Kč (77,4 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). 5 1 Q 1 Zakázky celkem ke konci čtvrtletí Inženýrské stavitelství tuzemsko 1 Q 11 1 Q 12 Pozemní stavitelství tuzemsko Směr výstavby I. čtvrtletí 213 I. čtvrtletí 212 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 238 3 231 298 5 293 79,9 61, Z toho: Občanská infrastruktura 211 2 976 248 4 733 85,1 62,9 Bytové stavby 27 255 5 56 54, 45,5 INŽENÝRSKÉ STAVBY 334 11 64 378 15 555 88,4 71,1 Z toho: Dopravní infrastruktura 129 6 486 125 4 281 13,2 151,5 Technická infrastruktura 25 4 578 253 11 274 81, 4,6 CELKEM 572 14 295 676 2 848 84,6 68,6 Podíl veřejných a soukromých zakázek u stavebních podniků ke konci 1Q 213 na hodnotě tuzemských zakázek celkem 1 Q 13 Podíl počtu veřejných a soukromých zakázek u stavebních firem ke konci 1Q 213 na celkovém počtu tuzemských zakázek 41 % 46 % Soukromé 59 % Veřejné 54 % Zdeněk Kunc je ředitelem inženýrské činnosti ÚRS PRAHA, a.s., se zaměřením na analýzy, statistiku stavebnictví ČR, koncepce rozvoje a strategie odvětví. 4 SMARTstavebnictví červen 213 5
Událost Praktické řešení problémů při realizaci výstavbových projektů: Vzorové smlouvy FIDIC a Claim Management Ambruz & Dark/Deloitte Legal uspořádal první mezinárodní konferenci na téma FIDIC v České republice Ve druhé polovině května, konkrétně 21. května 213, proběhla v pražském hotelu Kings Court historicky první mezinárodní konference na téma vzorových smluv FIDIC a Claim Managementu u stavebních projektů v České republice. Je mi ctí, že pořadatelem této unikátní události byla advokátní kancelář Ambruz & Dark/Deloitte Legal. prezentovány zkušenosti s využitím FIDIC u výstavbových projektů v ČR, Velké Británii, Polsku, Rumunsku a na Ukrajině. Na konferenci se účastníci mohli seznámit s efektivním Claim Managementem, řešením sporů u stavebních zakázek a celou řadou dalších témat. Konference hostila celkem 17 přednášejících, a to zástupců dodavatelů, investorů, právníků i poradců. Zároveň se na konferenci registrovalo více než 16 účastníků z České republiky i zahraničí. Důležitým diskutovaným tématem bylo využití vzorů FIDIC, případně jiných tradičních vzorů pro realizaci stavebních zakázek pro veřejné zadavatele, a to s ohledem na omezení vyplývající z aktuální legislativy nejen České republiky, ale např. i Polska a Rumunska. Příspěvky byly zaměřeny na aktuální informace ohledně využití smluvních vzorů FIDIC pro efektivní řízení stavebních zakázek. Byly Z příspěvků i z diskuze bylo zřejmé, že s ohledem na vzrůstající tlak na ceny soutěžených zakázek a s ohledem na nemožnost veřejných zadavatelů reagovat pružně na měnící se podmínky projektů, má před sebou český trh veřejného stavebnictví velmi napjaté období. V tomto období budou evidentně propukat spory týkající se zakázek vysoutěžených za nízké ceny. Tyto spory budou dodavatelské řetězce přivádět do existenčních potíží a zároveň budou znamenat realizační komplikace pro řadu již zadaných projektů. Toto období bude ale doufejme též určováno i hledáním nových cest, jak efektivně zadávat veřejné stavební zakázky a celkově přinášet efektivní a chytré postupy na český stavební trh. Doufejme tedy, že všichni účastníci si z konference odnesli potřebnou inspiraci pro své konkrétní projekty i pro své další působení na vytváření lepšího, chytřejšího stavebního trhu. Věřím též, že až se za rok opět sejdeme, budeme moci vyslechnout příspěvky, které nám dokážou, že jsme se chytrému stavebnímu trhu alespoň o kousek přiblížili. Na shledanou! Martin Bohuslav, advokát, vedoucí týmu nemovitostního práva Deloitte Legal CE Ostatně v tomto ohledu byl velmi osvěžující příspěvek, který na konferenci přednesl Shy Jackson, mezinárodně respektovaný právník zabývající se stavebními kontrakty. Bylo jasně sděleno, že chytrý stavební trh, který je ochotný využívat sofistikované postupy a který je zaměřený na efektivní řízení stavebních projektů, kde investor i zhotovitel mohou vydělat (win-win), je reálný. Organizátor Hlavní partner mbohuslav@deloittece.com Pod záštitou Mediální partner Nahoře - řečníci Martin Bohuslav, Martin Zuštík, Lukáš Klee, Miroslav Linhart Vlevo: Lukáš Klee a Viktória Chomová (Národná dialničná spoločnosť, a.s.) Vpravo: Martin Zuštík (prezident CACE) Zleva v první řadě řečníci Michael Fletcher, Gary Kitt, Ing. Zdeněk Trejbal, Shy Jackson, Claudia Adalgiza Teodorescu 6 SMARTstavebnictví červen 213 7
Trendy Labyrint smluvních vztahů výstavbových projektů Jedním z klíčových řečníků na konferenci Praktické řešení problémů při realizaci výstavbových projektů (viz str. 6) byl Lukáš Klee, Metrostav a.s.,of Counsel, a spolupracovník Ambruz & Dark s.r.o./deloitte Legal,s.r.o. Přínášíme Vám shrnutí jeho příspěvku na konferenci, který byl zaměřen na úvod do problematiky FIDIC. Více informací naleznete v časopise Stavebnictví, kde vychází série článků Lukáše Klee na toto téma. Výstavbový projekt je unikátní individuální konfigurace procesů zahrnující různé účastníky s různými úlohami, kteří podléhají vlivu různých faktorů, včetně nebezpečí a z nich vyplývajících rizik. Podle toho bychom měli volit (hlavně v pozici zákazníka nebo financující instituce) typ (formu) výstavbového projektu, tzn. především způsob organizace a řízení účastníků, alokaci jejich úloh a odpovídajících rizik. Typ výstavbového projektu je tedy základem pro alokaci rizika. Jednotlivé typy výstavbových projektů odlišuje především: A. Přidělení odpovědnosti za projektovou dokumentaci, B. Určení celkové ceny, C. Způsob řízení (administrace) zakázky, D. Alokace rizika a claimy. A. Co se týče přidělení odpovědnosti za projektovou dokumentaci, rozlišujeme dvě situace: 1. Objednatel je odpovědný za projektovou dokumentaci. Objednatel připravuje detailní projektovou dokumentaci pro zadání zakázky (výkresy, specifikace a výkaz výměr). Při takovém nastavení zaznamenají často účastníci výstavbového projektu střet projektanta objednatele a projektanta zhotovitele, který může vest ke sporům. Zhotovitel totiž většinou projektovou dokumentaci objednatele upravuje podle skutečných potřeb projektu a nechává ji objednatelem znovu schválit. V takové situaci dochází nevyhnutelně k odhalení nedostatků zadávací projektové dokumentace a hrozí prodlení při schvalování. Tím, že je nutné nejprve vyhotovit projektovou dokumentaci pro zadání, dochází k zpomalení celého procesu. 2. Zhotovitel je odpovědný za projektovou dokumentaci i za provedení díla. Objednatel připravuje pro zadání pouze souhrn svých požadavků, obvykle v mnohem menším detailu s tím, že stanovuje pouze účel, rozsah a další technická kritéria (požadavky na standard, výkon apod.). Výsledné dílo má pak obvykle odpovídat zamýšlenému účelu. Tím, že se zároveň projektuje a staví, dochází k urychlení celého procesu. B. Co se týče určení celkové ceny, rozlišujeme tři způsoby: 1. Paušální cena. Při použití paušální ceny se neprovádí měření skutečně provedených prací, práce jsou hrazeny na základě platebního kalendáře nejčastěji po dokončení předem stanovených částí nebo až po úplném dokončení díla. I při použití paušální ceny může obvykle dojít k její úpravě prostřednictvím především změn a v důsledku uplatnění nároků na dodatečné platby a prodloužení lhůt. 2. Položková cena. V případě položkové ceny, tzv. měřené zakázky (smlouvy s podrobným položkovým rozpočtem), se měří skutečně provedené práce jednotlivých jednotkových cen (někdy též sazeb) a položkových cen. Každá taková jednotlivá jednotková nebo položková cena musí být co do znaků řádně popsána, jinak hrozí spory. 3. Nákladová cena. Při použití nákladové ceny zhotovitel dostane zaplaceno od objednatele nejen cenu dodávky v úrovni ceny podzhotovitele, ale i předem stanovený bonus za náklady a zisk. Jde o účtování podle skutečných přímých nákladů obvykle s pevnou, konstantní procentní nebo klouzavou procentní přirážkou. C. Co se týče způsobu řízení (administrace) zakázky rozlišujeme v podstatě tři přístupy: 1. Správce stavby (The Engineer). Objednatel uzavírá smlouvu o obstarání věci se správcem stavby, který za něj kontroluje a dohlíží realizaci stavby. Správce stavby má povinnost v některých případech nestranně rozhodovat (například co se týče nároku na dodatečnou platbu). Správce stavby vydává protokoly a odsouhlasuje skutečně provedené práce, platby, převzetí a provedení díla. 2. Zástupce objednatele. Zakázka je řízena přímo objednatelem nebo jeho zástupcem. Jestliže má zhotovitel dosáhnout dodržení nabídkové ceny a lhůty pro dokončení, musí být zásahy objednatele do průběhu realizace minimální. 3. Manažer realizace stavby (Construction Manager). Objednatel uzavírá smlouvu o obstarání věci s manažerem realizace stavby, který je odpovědný za koordinování všech procesů od tvorby zadávací projektové dokumentace. Manažer realizace nemá odpovědnost za projektovou dokumentaci ani realizaci, je odpovědný za řádnou koordinaci a řízení. D. Alokace rizika a claimy Posledním kritériem je způsob alokace rizika a míra umožnění dodatečných nároků na peníze anebo čas (claimů). Jak bylo řečeno výše, ošetření rizik může probíhat formou vhodného přidělení rizik účastníkům projektu, tedy alokací rizik. Je praxí potvrzeno, že neúčelná alokace povede ke komplikacím výstavbového projektu s vlivem na cenu, čas a jakost. Je nutné vždy sledovat, jak jsou na každém daném projektu alokována klíčová rizika a zda je tato alokace standardní a vyvážená, jinými slovy účelná. Dobré smlouvy o dílo na zhotovení stavby řeší odpovědnostní nároky stran z realizace rizik a z nedostatku anebo prodlení plnění jejich povinností ze smlouvy prostřednictvím uplatnění nároků (claimů). Jde v podstatě o řešení náhrady škody v průběhu realizace. Nejde ale o náhradu škody ve smyslu náhrady škody přiznané soudem. Vyčíslení nákladů vzniká na základě smlouvou předepsaného postupu, kdy zhotovitel a objednatel oznamují a dokládají nároky zástupci objednatele (podle FIDIC správci stavby), který je dále řeší. Fakturace těchto nároků by měla probíhat měsíčně podle skutečnosti, stejně jako např. v případě skutečně provedených prací. Z hlediska zhotovitele jde při claimu obecně o to, aby byl smlouvou předvídaným způsobem schopen seznámit správce stavby (objednatele) se vznikem claimu či následným požadavkem na prodloužení lhůty výstavby nebo zvýšení ceny díla, aby mohlo včas dojít ke spravedlivému rozhodnutí o tomto požadavku. Tím je objednatel chráněn z hlediska ovládání celkových nákladů projektu. Dodržování procesů v rámci řízení claimů má zajistit, aby účastníci výstavbového projektu spolupracovali tak, aby všechna rizika realizovaných nebezpečí spojená s projektem měla co nejmenší negativní dopad pro všechny zúčastněné a aby tak mohl být projekt po jeho dokončení považován za úspěšný. Claimy samozřejmě nejsou něčím pozitivním, ale vyhnout se jim dá pouze ve fázi přípravy projektu. Při realizaci špatně připraveného projektu budou claimy na denním pořádku. Velkému množství claimů se lze vyhnout přípravou srozumitelných a přesných smluvních dokumentů. Samotné vyjmenování claimů ve smlouvě usnadňuje proces spravedlivého přiřazení dodatečných nákladů smluvním stranám podle původní alokace rizik. Vzorové smluvní podmínky FIDIC Pro dodávku stavebních prací se dnes nejčastěji používají tři základní vzory smluvních podmínek ve verzích z roku 1999, tedy: 1. Conditions of Contract for Construction (zkratka CONS, tzv. Red Book (červená kniha)), které jsou podmínkami s vyrovnanou alokací rizik a jejichž použití se předpokládá u projektů, u nichž rizika spojená s projektovou dokumentací ponese větší měrou objednatel. CONS jsou smluvními podmínkami pro projekty Generálního dodavatelství s použitím specifikací a výkresů objednatele pro zadání a realizaci zakázky a měřením skutečně provedených prací při použití v podstatě neměnných jednotkových a položkových cen. Administrace projektu je realizována správcem stavby. 2. Conditions of Contract for Plant and Design-Build (zkratka P&DB, tzv. Yellow Book (žlutá kniha)), které jsou podmínkami s vyrovnanou alokací rizik a jejichž použití se předpokládá u Design-Build projektů, u kterých rizika spojená s projektovou dokumentací ponese větší měrou zhotovitel. Na rozdíl od CONS podmínky P&DB již nepoužívají specifikace a výkresy objednatele pro zadání a realizaci zakázky, pracují s tzv. požadavky objednatele, které definují především účel, rozsah, standard a jiná projekční a technická kritéria díla podle představ objednatele. Nepředpokládá se přílišná podrobnost zadání. Na základě požadavků objednatele vytváří zhotovitel svůj návrh, který se stává součástí smlouvy. Ač je celková cena koncipovaná jako paušální, může dojít k její úpravě především prostřednictvím změn a v důsledku uplatnění nároků na dodatečné platby a prodloužení lhůt. Administrace projektu je realizována správcem stavby. 3. Conditions of Contract for EPC/Turnkey Projects (zkratka EPC nebo EPCT Engineer, Procure and Construct, tzv. Silver Book (stříbrná kniha)), které jsou typické pro projekty Design-Build s přesunutím větší míry smluvních rizik na zhotovitele a jsou doporučovány v případě dodávky investičních celků (například jaderné elektrárny), kdy se požaduje větší spolehlivost zajištění celkové ceny a lhůt výstavby. Pro EPC též platí, že cena je koncipovaná jako paušální, neprovádí se měření skutečně provedených prací, ale může dojít k její úpravě především prostřednictvím změn a v důsledku uplatnění nároků na dodatečné platby a prodloužení lhůt. Možnost dodatečných nároků je ovšem omezená. Administrace projektu je realizována objednatelem nebo jeho zástupcem. Alokace rizik je typická pro projekty EPC, tedy některá klíčová rizika jsou alokována zhotoviteli na rámec standardu (např. riziko vadného vytyčení v zadání, vadné projektové dokumentace objednatele, nepředvídatelných geologických podmínek a přírodních jevů a riziko jakýchkoli dodatečných nákladů a komplikací). Pro odlišení podmínek P&DB a EPC uvádí FIDIC případy, kdy se doporučuje používat podmínky P&DB. Jde o situace, kdy: uchazeči o zakázku nemají dostatek času a informací pro kontrolu a zpracování požadavků objednatele v zadávací dokumentaci, některé části realizace stavby nebo celá realizace stavby jsou v podzemí nebo v těžko prozkoumatelných podmínkách, objednatel chce ve větší míře dozorovat provádění prací nebo schvalovat projektovou dokumentaci zhotovitele, předpokládá se pravidelná kontrola fakturace objednatelem. Lukáš Klee je externím poradcem Ambruz & Dark/ Deloitte Legal a specialistou na mezinárodní stavební právo a vzorové smlouvy FIDIC 8 SMARTstavebnictví červen 213 9
Rozhovor Vytrácí se snaha o výjimečné dílo Mnoho Národních divadel nebo Obecních domů dnes nevzniká, říká v rozhovoru Martin Podzimek, ředitel společnosti Podzimek & Synové Říká se, že krize ve stavebnictví a probíhající cenová válka dopadá zejména na malé a střední firmy. Jak to vidíte Vy? Jsou tyto firmy opravdu nejohroženější a proč? Domnívám se, že nejaktivnější bojovníci v cenové válce jsou naopak ty největší firmy. Ceny, které jsou schopny nabídnout jsou sebevražedné, výrazně dumpingové. V přímém souboji s touto taktikou velkých firem nemají menší firmy jinou možnost než se přizpůsobit avšak s tím rozdílem, že malé firmy nemají žádný kapitál, žádný majetek, který by postupně rozpouštěli s cílem přežít. No a tato válka už bohužel trvá příliš dlouho, někteří již nevydrželi. Změnila se pro Vás struktura a velikost zakázek či investorů oproti předkrizovému období? Ano, změnila. Těžiště našich prací se částečně posunulo mimo Prahu a to z důvodu více staveb placených s přispěním EU v regionech. Dále jsme v několika minulých letech realizovali několik velkých i menších designových rodinných domů. Jak Vaše stavební firma vnímá fakt, že instituce státní správy při vyhodnocování soutěží o veřejné stavební zakázky upřednostňují paušálně nejnižší cenu? Zástupci veřejné správy se bojí. Tlak medií a veřejného mínění způsobují, že úředník, který si dovolí říci, že nejnižší cena není ta nejlepší, je málem zrádcem národa. Ale kolik z nás si myslí, že když kupuje nejlevnější kalhoty, boty nebo třeba vrtačku, že kupuje kvalitní zboží s dlouhou dobou životnosti? A stavby přece musí přežít dlouho a budou naší vizitkou pro budoucí generace. Mnoho Národních divadel nebo Obecních domů dnes nevzniká. Rozlišujete jako firma mezi soukromým investorem a veřejnou institucí? Vidíte nějaký zásadní rozdíl mezi těmito typy investorů? Žádný, pro oba pracujeme rádi. Zdá se mi však, že soukromý investor je náročnější. Také častěji využívá svého práva říci, že nepreferuje jen cenu, ale chce i kvalitu. No a pak tu kvalitu oprávněně žádá. Je však velmi obtížné nacházet rovnováhu mezi kvalitou a cenou v době, kdy jsou ceny v krizi nepřehledné a rozvrácené. To je problém. Je v současné době ve stavebnictví ještě prostor pro zisk? Pokud ano, tak v jakých oblastech? Zisk ve stavebnictví co to je? Nevzpomínám si Ale vážně. K zisku vede mnoho cest, vždy jde o rovnováhu mezi cenou a kvalitou. Tato rovnováha je u nás nyní často porušena. Také míra rizika stále vzrůstá. Když někomu řeknu, že i v době před krizí byla pro stavební firmu ziskovost 3 4 % nikdo mi nevěří. A nyní v krizi se již dlouho balancuje na hraně mezi ztrátou a ziskem. Někomu to jde lépe, někomu hůře. Největší rezervy jistě existují v organizaci práce a činností na stavbě. A v neposlední řadě jsou velké rezervy v práci jednotlivých řemeslníků tak, aby si navzájem neničili dílo. Který segment považujete do budoucna za nezajímavější a proč? Tady si nemůžu odpustit podpořit svého otce ve snaze připomenout všem, že i vodní cesty, vodní stavby jsou součástí plnohodnotné infrastrukturní vybavenosti. Nejenom silnice či železnice. Na vodě vždy vznikaly bohaté a silné státy, bohatá a silná společenství. Trochu zapomínáme, že jsme jedinou z 27 zemí EU bez kvalitního napojení na moře. Takže propojení naší země do třech moří a výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe považuji do budoucna za nejzajímavější. Nejlepší stavby jsou ty, kde dojde k přiměřené spolupráci architektů, projektantů, technického dozoru, zhotovitele i objednatele. Pak velmi často vznikne výjimečné dílo, z kterého mají všichni radost. Také si myslím, že bychom vysvětlovali obtížně svým pradědečkům a dědečkům, že jsme nedodělali jejich mnohaleté dílo a že jsme zatím nedokončili splavení Labe a Vltavy. Prozíravě začali odshora (od pramene) a mysleli, že nebudeme tak hloupí, abychom toto jejich dílo, které začali stavět pro nás, budoucí generace, nedokončili. Věnovali tomu svou práci, své peníze a věděli, že to budou využívat jejich děti, vnuci a pravnuci až po mnoha desítkách let. Je to na nás. No a zatím je to tak, že bychom jim jen stěží mohli pohlédnou zpříma do očí a to zejména po sametové revoluci, kdy se dlouholeté úsilí o splavnění Vltavy a Labe téměř zastavilo, alespoň na spodní části toku. Jakým způsobem ovlivnila krize a s tím spojený tlak na snížení ceny kvalitu stavebních prací? Kvalita prací pokulhává. Je jen málo těch, kteří řeknou, já chci kvalitní práci a jsem ochoten zaplatit lepšího a tím i dražšího řemeslníka či firmu. Ztrácí se tak motivace pro řemeslníky k pořádnému dílu. Ztratila se také čest za dobře provedené dílo. O předávání zkušeností mladým ani nemluvím. Nyní jde o čas. Co nejdříve zinkasovat peníze a rychle pryč než někdo zjistí, že jsem něco odflákl. Strašně schází něco jako pracovní knížka. Prostě takový zápisník, kde by zaměstnavatelé mohli napsat: umí to a to anebo choval se tak a tak. U kterých skupin pracovníků je změna nejmarkantnější? Jak jsem již řekl, dělníků je stále méně a méně. Nové obtížně vychováváme. Je málo informací o tom, že dobrý řemeslník má do budoucna velkou šanci získat práci, a že řemeslo má perspektivu. Co se týká THP a manažerů, tak těch přibývá. Na stavbě jsou dva tábory. Tábor objednatele a tábor zhotovitele. Technici obou táborů spolu soupeří, kdo dá tomu druhému více gólů, kdo koho více zaměstná. No a občas se zapomene na to, že se staví, že jsou na stavbě řemeslníci, kteří musí plynule pracovat. Že musí vědět, jak to autor projektu myslel a že chtějí mít materiál u ruky atd. No prostě, aby se dílo dařilo a utěšeně rostlo. Řemeslník se v tom procesu trochu ztrácí, jde spíše o to sepsat dobrou smlouvu s množstvím sankcí, které řeší všechny možné i nemožné situace. Nejlepší stavby jsou však ty, kde dojde k přiměřené spolupráci všech: architektů, projektantů, technického dozoru investora, zhotovitele i objednatele. Pak velmi často vznikne výjimečné dílo, z kterého mají všichni radost. A o to přece jde. Vidíte pro firmu Vaší velikosti příležitost v expanzi mimo český trh? To není tak jednoduché. Naše firmy již pracovaly v mnoha zemích: USA, Rusku, Rakousku, Slovensku, Francii, Srbsku nebo Rumunsku. Vždy však šlo o montáže našich výrobků, ať již ze dřeva nebo železa. Na vstup stavební firmy na zahraniční trhy nám chybí jazykově vybavení stavbyvedoucí, chybí znalost místních zvyklostí, norem a práva. Naučit se tyto dovednosti je běh na dlouhou trať a ze začátku se platí vysoké školné. Myslím, že to je zajímavé pro větší firmy, finančně zdravé a dostatečně odvážné. Ale nikdy neříkej nikdy. V současnosti můžeme hovořit o celosvětovém trendu výstavby budov s nízkou energetickou náročností. Vidíte v tom pro Vaši společnost obchodní příležitost? Již jsme energeticky úsporné domy stavěli. Dle mého jde vždy o vyváženost ceny, kvality a užitných vlastností. Někdo dává důraz na nejnižší cenu, jiný na kvalitu zpracovaných detailů nebo designu. Jiný chce nejnižší náklady na provoz. Pro mne je nejlepší dílo to, kde je vše vyvážené s důrazem na prioritu zákazníka. Je však nezbytné si s investorem vždy jeho priority včas vysvětlit. Na závěr, jak vidíte budoucnost stavebnictví, je na obzoru třeba nějaká technologie, která by mohla mít na odvětví zásadní dopad? Domnívám se, že i stavebnictví bude určitým způsobem ovlivněno nástupem robotů. Lidská práce je drahá a její kvalita klesá. No a řemeslník musí odpočívat, jíst a dopravovat se. A když náhodou pracuje, tak dělá chyby a je zranitelný. Je zkrátka nedokonalý. Stavby budou možná dokonalé, ale obávám se, že budou bez duše. Na hranici pozemku bude cedulka s nápisem na staveniště lidem vstup zakázán. A co budou dělat lidé, budou si jen hrát? Martin Podzimek V roce 199 ukončil studium na ČVUT v Praze, fakulta stavební, obor Vodní stavby. Následně nastoupil do Okresního stavebního podniku Třešť, který jako rodinný majetek restituoval a privatizoval. Po privatizace vznikla firma Podzimek a synové s.r.o. a navázala tak na mnohaletou rodinnou tradici stavařů. Rodinná firma získala 7x ocenění Stavba roku, Stavbu Vysočiny a Best of Reality. Své podnikatelské aktivity firma postupně rozšířila i do oblasti strojírenství, dřevovýroby, velkoobchodu s exotickým dřevem, prodeje a zpracování arylátového kamene. Rodinné zázemí má v manželce Veronice, s kterou má dceru Elišku a syna Antonína. K zálibám patří sport, hlavně baseball a lyžování, scouting a práce na zahradě. 1 SMARTstavebnictví červen 213 11
Analýza Srovnání dostupnosti vlastního bydlení ve vybraných evropských zemích Odpověď na otázku, jak si stojí ceny nových rezidenčních nemovitostí v České republice ve srovnání se zeměmi vyspělé Evropy, přináší spolu s dalšími informacemi o evropském rezidenčním trhu právě vydávaná publikace společnosti Deloitte s názvem Property Index. Stejně jako v prvním (loňském) vydání Property Indexu byla dostupnost vlastního bydlení srovnávána prostřednictvím hrubé měsíční mzdy a transakční ceny nových bytových jednotek ve vybraných zemích. Kritériem je počet hrubých ročních mezd potřebných pro koupi nového bytu o standardní rozloze (7 m2). V letošním vydání bylo do porovnání nově zařazeno také Rusko. Z grafu dostupnosti vlastního bydlení je zřejmé, že dostupnost bydlení se výrazně liší v porovnávaných zemích sledovaná doba, za kterou vydělá člověk s průměrnou mzdou na byt o rozloze 7m2, se pohybuje v rozmezí od 2,2 roku v Dánsku až po 1,1 roku v Rusku. Nejdostupnější bydlení bylo zjištěno v Dánsku a v Německu sledovaný ukazatel zde dosahuje úrovně 2,2 a 2,4 roku. Tyto dvě země následuje skupina států, do které patří Belgie, Nizozemí, Španělsko a Rakousko, kde je vlastní bydlení relativně dostupné, přičemž se sledovaný ukazatel u standardní bytové jednotky pohybuje mezi 3,6 5,4 hrubých ročních platů. Další skupinu, pro kterou je vlastní bydlení méně dostupné, představují země, kde je pro nákup nového bytu o rozloze 7 m2 zapotřebí 6,9 7,7 hrubých ročních platů jedná se o Českou republiku, Maďarsko a Polsko tedy tranzitivní ekonomiky. Podobnou dostupnost vlastního bydlení má i Itálie. Nejvyšší počet hrubých ročních platů je třeba ve Velké Británii (9,9), Francii (9,4) a Rusku (1,1). 12, Dostupnost vlastního bydlení Průměrných ročních mezd k pořizení standardizované nové bytové jednotky (7 m 2 ), 212 1. Dánsko, Německo, Belgie, Nizozemí a Rakousko, kde je HDP na obyvatele vysoký (119-131% průměru EU) a vlastní bydlení nejdostupnější. 2. Itálie, Velká Británie a Francie, kde je úroveň HDP na obyvatele v paritě kupní síly na průměru EU nebo mírně nad ním (1-19 % průměru EU) a mají srovnatelnou dostupnost vlastního bydlení (7,7 9,4 hrubých ročních platů za novou bytovou jednotku o rozloze 7 m2). 3. Tranzitivní ekonomiky České republiky, Maďarska a Polska, kde je HDP na obyvatele v paritě kupní síly obecně nižší (66 8 % průměru EU-27), a kde je dostupnost vlastního bydlení s ohledem na potřebných 6,9 7,5 hrubých ročních mezd podprůměrná. Snížení cen nemovitostí ve Španělsku vedlo k větší dostupnosti vlastního bydlení, ale vzhledem k HDP na obyvatele v paritě kupní síly pod průměrem EU-27 nelze tuto zemi zařadit do první skupiny. Rusko je nejméně rozvinutou zemí v tomto srovnání a vlastní bydlení je zde nejméně dostupné. HDP na halvu v paritě kupní síly (EU -27=!1) 14 12 1 8 6 4 2, 2, 4, 6, 8, 1, 12, Zdroj: Statistické úřady jednotlivých zemí, kalkulace Deloitte Dostupnost vlastního bydlení a ekonomická vyspělost Počet hrubých ročních mezd pro pořízení nové bytové jednotky (7 m 2 ) DK DE BE NL ES AT CZ HU PL IT UK FR RU Ze sledovaných západoevropských zemí vykazuje nejnižší zadluženost bytového fondu Itálie a Rakousko, kde se pohybuje ve výši 23 % a 28 % HDP. Ve Francii a Německu, dvou hlavních evropských ekonomických velmocech, je vykazovaná úroveň hypoték ve výši 42 % a 45 % HDP. 12 1 8 6 4 2 RU CZ PL HU IT AT FR DE BE ES UK DK NL Zdroj: European Mortgage Federation Rezidenční dluh na obyvatele K důležitým indikátorům hypotečního trhu patří i výše hypotečního úvěru na dospělého obyvatele. Na hodnotu tohoto poměrového ukazatele má vliv celá řada faktorů, mezi ty zásadní patří zejména: cena nemovitosti; Zadluženost bytového fondu Objem hypoték k HDP (%), 212 poměr úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti; počet hypoték poskytnutých na počet obyvatel. Pro srovnání vybraných zemí byl tento indikátor sledován v kontextu průměrné hrubé měsíční mzdy, aby bylo možné data správně interpretovat. Rezidenční dluh na obyvatele (EUR) 6 5 4 3 2 1 1 2 3 4 5 6 Průměrná hrubá měsíční mzda Zdroj: European Mortgage Federation, Rezidenční dluh na obyvatele (obyvatelstvo nad 18 let, EUR) a průměrná hrubá měsíční mzda HU PL RU* CZ DE ES AT DK NL BE IT UK FR Statistické úřady jednotlivých zemí, kalkulace Deloitte Z Evropského porovnání dostupnosti vlastního bydlení a hypotečního trhu je možné usuzovat, že Česká republika nevybočuje z mantinelů tranzitivních ekonomik dostupnost vlastního bydlení je velmi podobná jako v Polsku i Maďarsku a je výrazně nižší než u první skupiny vyspělých Západoevropských ekonomik. Na druhou stranu, vlastní bydlení je dostupnější než v případě druhé skupiny zemí reprezentovaných Itálií, Velkou Británií a Francií. Vzhledem ke krátké historii hypotečního financování není překvapující, že zadluženost bytového fondu tranzitivních ekonomik je velmi nízká, v České republice dokonce nejnižší ze srovnávaných zemí EU. Nízká zadluženost hypotečním úvěrem na obyvatele poté odpovídá nižším možnostem obyvatel České republiky splácet hypoteční úvěr a to z důvodu relativně nižší platové úrovně. 1, 8, 6, 4, 2,, DK DE BE NL ES AT* CZ HU PL IT* UK FR RU Zdroj: Statistikcé úřady jednotlivých zemí, výpočty Deloitte * průměrná hrubá mzda v roce 211 Není možné paušálně říci, že vyšší ekonomická úroveň dané země znamená dostupnější vlastní bydlení. Dostupnost vlastního bydlení není příliš závislá na ekonomické úrovni dané země. Pokud v jednom grafu zobrazíme HDP na obyvatele v paritě kupní síly a dostupnost vlastního bydlení, lze identifikovat tři skupiny zemí: Trh hypoték v Evropě Jedním ze zásadních faktorů ovlivňující dostupnost vlastního bydlení je funkční hypoteční trh. V rámci Evropy se míra využití hypotečního financování velmi liší analýza ukazatelů zadluženosti bytového fondu (objem hypoték k HDP) i rezidenčního dluhu na hlavu (objem hypoték na obyvatele nad 18 let) indikuje zajímavé závěry. Zadluženost bytového fondu Důležitým indikátorem rezidenčního trhu je zadluženost bytového fondu, tj. podíl objemu hypotéčních úvěrů k HDP. Hodnoty tohoto indikátoru se ve sledovaných zemích podstatně liší zatímco průměr EU27 je 51,7 %, Česká republika vykazuje nejnižší úroveň zadlužení z členských zemí EU, tj. 13 % HDP; na druhou stranu Nizozemí a Dánsko vykazují nejvyšší úroveň zadluženosti, přičemž podíl hypoték k HDP převyšuje 1 %. Rusko jakožto země mimo EU má v tomto porovnání nejnižší zadluženost bytového fondu, která dosahuje výše 1,5 % HDP. Nejnovější členové EU, tranzitivní ekonomiky Maďarska, Polska a České republiky, kde je obecně nejnižší platová úroveň ze sledovaných zemí s výjimkou Ruska, vykazují v rámci EU nejnižší rezidenční dluh na obyvatele. Pro Rusko platí rovnice nižší plat = nižší rezidenční dluh, proto je ruský rezidenční dluh na obyvatele nejnižší z porovnávaných zemí (198 EUR). Nizozemí, Velká Británie, Francie a Rakousko, kde se platy pohybují v rozmezí od 2 4 do 2 8 EUR, se významně liší ve výši rezidenčního dluhu na obyvatele v Nizozemí je dluh 4x vyšší než v Rakousku (47 59 EUR oproti 11 93 EUR). Ve Velké Británii (28 79 EUR) je výrazně vyšší než ve Francii, kde dosahuje 16 34 EUR. V porovnání s ostatními západoevropskými zeměmi má Itálie i při zohlednění poměrně nízkého průměrného platu relativně nízký rezidenční dluh na obyvatele. Nejvyšší dluh na obyvatele vykazuje Dánsko, kde jsou však zároveň zdaleka nejvyšší průměrné platy. Pavel Novák Konzultant v oddělení nemovitostí a stavebnictví společnosti Deloitte pnovak@deloittece.com 12 SMARTstavebnictví červen 213 13
Studie Globální trh PPP v roce 212 Které země mají podle Vás největší rozvojový potenciál PPP ve střednědobém až dlouhodobém horizontu? Ve kterém sektoru je podle Vás model PPP nejvíce úspěšný? Navzdory tomu, že v České republice v současné době projekty typu PPP na trhu prakticky neexistují, přinášíme Vám závěry průzkumu provedeného společností Deloitte zabývající se trhem PPP v roce 212 v celosvětovém měřítku (The Global PPP Market 212). Vyplývá z něj, že PPP projekty jsou ve světě stále oblíbené. A PPP Bulletin and Partnerships Bulletin survey, in association with The Global PPP Market 212 16% 19% 12% 23% 3% USA Turecko Brazílie Indie Kolumbie 7% 15% 9% 9% 15% 9% 14% 1% 12% Pozemní komunikace Nemocnice Školy Vládní budovy Odpadové hosp. Železnice Vodní hospodářství Energetika Obrana Průzkum vychází z dat shromážděných v průběhu roku 212 a byl prováděn převážně formou telefonických rozhovorů s více než 6 top manažery firem pohybujících se v oblasti PPP na celém světě. Téměř polovina všech respondentů uvedla, že jejich činnost v oblasti PPP je stabilní nebo s mírným poklesem, což je v době probíhající krize více než zajímavé viz následující graf. V kterých zemích jste v roce 212 registrovali v sektoru PPP nejvíce aktivity? 16% Další dotaz průzkumu měl za cíl nalézt země, které v roce 212 vykazovaly v oblasti PPP největší aktivitu. Všech pět zemí, které se umístily na čele, jsou velké, vyspělé ekonomiky s pokročilými PPP programy. Naši respondenti očekávají, že tyto země budou PPP trhu nadále dominovat i v blízké budoucnosti. K tomu podotýká Nick Prior, vedoucí oddělení infrastruktury a kapitálových programů v Deloitte LLP ve Velké Británii: Je zajímavé, že v průzkumu se neobjevuje žádná z rozvojových ekonomik. Očekávám, že se toto v relativně blízké budoucnosti změní. Za posledních 12 měsíců Vaše aktivita v sektoru PPP: 16% 24% 16% 17% 17% 25% 26% 25% 18% Kanada Velká Británie Benelux Francie USA Podstatně vzrostla Mírně vzrostla Nezměnila se Mírně poklesla Podstatně poklesla Na prvním místě se umístila Kanada, která má s projekty PPP bohaté zkušenosti. Gianni Ciufo, partner společnosti Deloitte Advisory v týmu infrastruktury v Kanadě, k tomu říká: Velké objemy PPP projektů, které jsme zaznamenali, jsou výsledkem toho, že Kanada byla krizí zasažena méně než ostatní země. S výjimkou největších projektů na vrcholu krize, jich bylo velmi málo pozastaveno nebo zrušeno. S ohledem na pokračující nejistotu v eurozóně je povzbuzující vidět mezi prvními pěti tři evropské regiony. Jako první z evropských zemí a druhá celkově se umístila Velká Británie, kde probíhá živá debata okolo budoucnosti PFI a modelu PPP. Proto je její vysoké umístění poměrně překvapující. Zástupci odvětví již dlouho varují vládu, že její nechuť zahájit nové projekty způsobí odliv investorů. Náš průzkum nicméně ukazuje, že důvěra v projekty PPP je vyšší, než by se podle politické atmosféry dalo očekávat. Po Francii následuje trojlístek zemí Beneluxu. Důvodem je stabilní přísun projektů PPP na zdejší trh a transparentní prostředí s jasným a srozumitelným postupem zadávání veřejných zakázek. Další zemí v pořadí je Francie, kde mají projekty PPP v posledních letech silné zastoupení. Sekce francouzské vlády Les Partenariats Public-Privé dohlíží na zavádění nové legislativy s cílem usnadnit provádění projektů PPP ve všech sektorech - od tradiční dopravní infrastruktury přes vysokoškolské vzdělávání až po projekty sportovních stadionů. Za Francií se umístily USA, které jsou často kritizovány, že v oblasti PPP nevyužívají svého potenciálu. Nicméně Irene Walsh, generální ředitelka společnosti Deloitte Advisory v týmu infrastruktury, USA obhajuje a říká, že v některých oblastech jdou USA dokonce příkladem: Někteří lidé se domnívají, že USA je co se týká PPP projektů v porovnání s ostatními pozadu, ale v některých ohledech se americký systém financování prostřednictvím obecního trhu dluhopisů a dalších prostředků jeví v porovnání s PPP jako vyspělejší. Důvodem umístění USA v první pětce je tedy spíše velikost země, její velké hospodářství a skutečnost, že jakýkoli smysluplný projekt infrastruktury atakuje částky v řádech miliard dolarů. Zatímco vyspělé země mohly již v množství PPP projektů přicházejících na trh dosáhnout vrcholu, lze očekávat, že jakýkoli nedostatek bude překlenut nabídkou na rozvíjejících se trzích. Nick Prior k tomu uvádí: Rostoucí zájem o PPP v rozvíjejících se ekonomikách je více než zřejmý. Zkombinujte to s obrovskou potřebou investic do infrastruktury v těchto zemích a můžeme téměř s jistotou tvrdit, že budoucnost PPP je v bezpečí. Následující graf ukazuje, ve kterých zemích očekávají respondenti největší rozvoj PPP projektů ve středně až dlouhodobém horizontu. Přední umístění Brazílie je dáno především jejím deficitem v oblasti infrastruktury a také investicemi potřebnými pro nadcházející sportovní události, které slibují velký potenciál PPP projektů. Andres Rebollo z Deloitte uvádí: V minulosti měla Brazílie pověst netransparentní země, ale nyní se snaží vytvořit stabilní, dlouhodobý a důvěryhodný trh PPP. Také PPP trh v Indii je obrovský. Důvodem, proč Indie není v pořadí zemí výše, je množství překážek pro zahraniční společnosti vstupující na indický trh. Spousta zahraničních společností trh po průzkumu opustila, mnohem úspěšnější byly ty společnosti, které se spojily s lokálními firmami. Přitažlivé na indickém trhu je nejen to, že roste i v době krize o cca 7%, ale také plánované velké investice do infrastruktury. Na druhou stranu je místní trh vysoce konkurenční a cenová výhoda a znalost místních podmínek je na straně domácích firem. Černým koněm žebříčku je bezesporu Kolumbie, která je ekonomicky stabilní a relativně důvěryhodná. Pro potvrzení své role potřebuje Kolumbie, aby byly vytendrovány a započaty první PPP projekty. Další otázka průzkumu se zabývá jednotlivými sektory PPP, jejichž rozdělení je vidět na následujícím grafu. A jaké jsou klíčové oblasti pro úspěšné pokračování PPP projektů? Dle našeho průzkumu jde o tyto oblasti: konzistentní politická podpora, dostupnost úvěrů a nedostatek vládních prostředků. Vůči nedostatečné finanční likviditě ve veřejném i soukromém sektoru není imunní ani globální PPP trh. Většina vlád se v době úsporných opatření vcelku pochopitelně zdráhá rozjet rozsáhlé programy investic do infrastruktury. Prior uvádí: Dostupnost úvěrů je zde klíčovou otázkou, proto se jednotlivé země budou při zvažování různých přístupů snažit zbavit závislosti na bankovním trhu. Neuspokojivý stav účetních rozvah evropských bank, spolu s novými předpisy jako je Basel III a další znamená, že schopnost bank poskytovat úvěry bude v průběhu následujících pěti let velmi diskutovanou otázkou, a to zejména v západním světě. Umístění hesla konzistentní politická podpora mezi prvními třemi klíčovými oblastmi ukazuje, že schopnost vlády PPP programy nejen rozjet, ale především dokončit, je pro oblast PPP naprosto zásadní a je jasným signálem, že investoři hledají stabilní vlády s nepřerušovanou podporou PPP projektů. Politickou podporu mají PPP projekty téměř ve všech zemích, které tento model přijaly za svůj. U zemí jako je Velká Británie, které realizaci PPP projektů zpomalily a navíc přišly s kritikou modelu PPP, však může dojít k poklesu zájmu ze strany investorů a následně k vyšším cenám. Ostatně přímou souvislost mezi stabilitou politického prostředí a uplatnění PPP projektů v praxi můžeme pozorovat i u nás v České republice. Ondřej Zabloudil Konzultant v oddělení nemovitostí a stavebnictví společnosti Deloitte ozabloudil@deloittece.com 14 SMARTstavebnictví červen 213 15
Kontakty: Ing. Václav Matyáš, SPS v ČR matyas@sps.cz Ing. Miloslav Mašek, SPS v ČR masek@sps.cz Ing. Diana Rádl Rogerová, Deloitte drogerova@deloittece.com Ing. Miroslav Linhart, Deloitte mlinhart@deloittece.com Ing. Zdeněk Kunc, ÚRS Praha kunc@urspraha.cz Ing. František Glazar, ÚRS Praha glazar@urspraha.cz www.sps.cz www.deloitte.cz www.urspraha.cz 213 Deloitte Česká republika, SPS v ČR, ÚRS Praha