ČESKÁ UNIE DENTO KARATE-DO Základní principy techniky SOTO-UDE-UKE Závěrečná práce školení trenérů III. třídy Vypracoval: Martin GREPL Nové Město na Moravě 2007
Autorské prohlášení AUTORSKÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval samostatně. K práci jsem použil pouze literaturu a prameny, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím s umístěním závěrečné práce na webu ČUDK a s jejím využitím pro studijní účely. V Novém Městě na Moravě 17. prosince 2007 Martin Grepl Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 1
Předmluva Předmluva Kolem roku 1970 nastal rozvoj karate v Československu. V této době začínalo cvičení karate ze získaných zahraničních publikací. Větší náskok před českými zeměmi mělo Slovensko. Zde se podařilo při pořádání mezinárodních závodů získat zahraniční lektory. Převážně Takedži Ogawa, představitel stylu GOJU-RYU. Kolem roku 1980 se kvalitní zázemí přesouvá i do Čech. V době vzniku a rozvíjení cvičení nebyly pochopeny principy cvičení a podstata karate. Mnoho trenérů se nechalo zlákat k silovému pojetí a tím potlačit samotné principy. Není to jejich přímá vina, ale nedostatek informací a zkušeností. Z karate se pomalu začal stávat sport, protože člověk je soutěživý a získané zkušenosti chce konfrontovat. Zde nastalo odvrácení od prvotní myšlenky Gichina Funakoshiho. Pokud budeme pokračovat hlouběji do historie, musíme si připomenout i jiné mistry. Např. Mijamota Musaši, který byl nejenom šermíř, ale i malíř a básník. Musaši mimo jiné napsal Kniha pěti elementů(kruhů) Gorinno-šo. V tomto pojednání a následně i v dalších knihách byly zachyceny první a neměnné principy umění boje, strategie, myšlení, poznání strategie jiných škol důležité pro přežití v boji se zbraní i beze zbraně, platné a neměnné pro všechna bojová umění. Pro pochopení samotného principu a obsahu karate je nezbytná základní znalost jeho historie a vývoje a to v souvislosti s historií Okinawy a Japonska. Je potřebné si uvědomit, že není podstatné, jak karate cvičíme, ale do jaké hloubky a jak jej studujeme. Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 2
Obsah Obsah Autorské prohlášení.. 1 Předmluva 2 Obsah 3 Shrnutí... 4 Úvod.. 5 Rozdělení technik... 6 Základní principy Soto-ude-uke.... 7 Základní postavení - konexe... 7 Pohyb vpřed... 7 Rotace... 8 Dokončení bloku... 9 Praktické využití techniky Soto ude uke... 10 Chyby v provedení Soto-ude-uke... 11 Princip časování... 12 Přehled pohybů z hlediska biomechaniky... 13 Závěr... 14 Seznam obrázků... 15 Literatura... 16 Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 3
Shrnutí Shrnutí V závěrečné práci je řešena problematika základních principů techniky obloukového vnějšího bloku předloktím Soto-ude-uke. Jsou zde formulovány cíle, metody, potřeba a zejména význam jednotlivých principů na účinnost (efektivnost) vlastní techniky. Pokus o přiblížení a řešení tohoto problému vyplynul z nejednotnosti současných systémů výuky karate v oblasti obranných technik rukou, které jsou popsány v první kapitole tohoto textu. Tato práce je ucelený metodický materiál, který je navržen v úzké návaznosti na poznatky aplikované v souladu s cíli a principy obrany - boje. V závěrečné práci je demonstrováno, jak relativně přesným, efektivním způsobem studovat a rozvíjet techniku Soto-ude-uke. Soto-ude-uke patří mezi obranné techniky Uke waza, tedy bloky prováděné pomocí rukou - Ate uke. Jedná se blok úderem z vnější strany předloktí (nebo předloktím z vnější strany) proti útoku vedeným útočníkem ze spodního pásma (gedan) nebo středního pásma (chudan) na horní pásmo (jodan) a střední pásmo (chudan) obránce. Útok je proveden zbraní po oblouku, bodnutím, nebo přímým útokem úderem rukou. Práce v obecné rovině zároveň ukazuje, jakou cestou se student karate může efektivně rozvíjet, jak je možno se přiblížit k ideálu nikdy nekončícího harmonického rozvoje jedince, který je základním cílem studia Budo. Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 4
Úvod 1. Úvod Motto: Necvičilo se, aby se vyhrávalo, nýbrž aby se přežilo. To předpokládalo, že sám bojový smysl techniky nebyl v pouhém zasažení protivníka, nýbrž mnohem více v působení na vitální body. Techniky, které se dnes vyskytují v klasických Kata, mohou být pochopeny, jen když jsou sledovány z tohoto pohledu. Mnohé z nich se v zápase nepoužívají a to vedlo k tomu, že byly rozvíjeny v moderním karate čisté tělesné techniky, které měnily celkovou strukturu starého umění. Každá snaha ve cvičení sebeobrany měla tedy za cíl rozvíjet samotné smrtelné techniky a na druhé straně nebýt zasažen zbraněmi útočníka nebo tělo zpevnit tak, že mohlo ve zdraví přestát i silné údery. Tyto aspekty cvičení jsou pro sebeobranu nezbytné. Nutnost obrany vznikla pro zvýšení šancí na přežití. Protivník útočil s nebezpečnými zbraněmi a byl většinou v boji osvědčený válečník. Obránci měli jen prázdné ruce nebo nástroje užívané k práci. Obránce proto musel zvládnout obranu proti zbraním. Útok byl vždy veden plnu silou, aby bylo dosaženo účelu, ke kterému útok směřoval. Obránce musel použít silného správného postoje a zformovat postavení svého těla tak, aby dokázal vychýlit směr útoku, a tím vychýlit útočníka z jeho postavení. v sebeobraně není žádný vítěz na druhém místě Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 5
Rozdělení technik Začlenění Soto ude uke do technik karate Hlavní technika - Obranná technika (UKE - WAZA techniky bloků) - Blok pomocí rukou (ATE UKE úderový blok) Hlavní využití vyjmenovaných bloků je použití úderu ruky nebo předloktí ke změně nebo odvrácení směru útočící techniky. o SOTO - UDE - UKE (vnější blok předloktím, z vnějšku dovnitř) Společně zařazené blokovací techniky o o o o o o GEDAN - BARAI (blok spodního pásma) UCHI - UDE - UKE (vnitřní blok předloktím, zevnitř do vnějšku) AGE - UKE (blok vzhůru) SHUTO - UKE (blok rukou jako nůž-meč) HAISHO - UKE (blok obrácenou stranou-klouby natažené, otevřené ruky) TEISHO - UKE (blok patou dlaně) Hlavní použitá síla těla: rotace vibrace expanze těla Základní principy Soto-ude-uke Blok se rozvíjí ze základní pozice s horní končetinou z vnější strany vysunutou mimo tělo. Pomocí rotace boků se končetina přesouvá před střed těla do pozice s ohnutým předloktím do vnitřní strany. Následuje protočení předloktí při kontaktu předloktí s paží soupeře nebo s jeho zbraní. Grafické znázornění provedení techniky vidíme na obr. 1. Směr blokování Směr odražení útoku Směrútoku 1 Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 6
Princip techniky Soto ude uke 2 Základní postavení konexe o Trup vzpřímený, krk a záda musí být přímá a přirozená (ne strnulá), aby svaly zad mohly iniciovat tlak do nohou. o Krk uvolněný, aby se hlava mohla pohybovat nezávisle na těle (jako kdyby byla přivázána provázkem ke stropu). o Kostrč podsazená vyrovnává dolní část zad. o Kolena pokrčená tak, aby nedošlo ke zvednutí pat od podložky, svaly dolních končetin jsou uvolněné. o Horní končetina je vysunuta v přímce ramen vedle těla, v lokti je pokrčená. Osa předloktí vede svisle k podložce nebo může být mírně přikloněna k hlavě, tak aby nedocházelo k navýšení napětí ve svalech. Horní končetina se nachází v přirozené poloze, loket směřuje kolmo k podložce. Pěst je sevřená namířená prsty proti útočníkovi. 3 Pohyb vpřed o Při provádění bloku zůstává obránce na místě, popřípadě za pomoci přesunu těla Yori ashi se posune vpřed proti útočníkovi. Důvodem je zkrácení vzdálenosti při útoku zbraní. o Trup při pohybu vpřed je vzpřímený. Pozice pánve a ramen se nachází proti útočníkovi. o Pohyb nastává společně s výdechem a vytvořením tlaku chodidel do podložky. o Tělo je vzpřímené a uvolněné - pohyb je vykonáván po přímce nesmí dojít ke zvednutí těžiště(pánve), trup se nezaklání ani nepředklání. o Yori ashi - přísun se používá proti útočníkovi se zbraní - zkrácení vzdálenosti. o Zenkutsu dachi - postoj s vnějším napětím odolný proti nárazu. Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 7
Princip techniky Soto ude uke 4 Rotace - vibrace - expanze o Chodidlo vykračující nebo posunující se dolní končetiny našlapuje na špičku bříška prstů chodidla. o Ve chvíli dotyku špičky chodidla s podložkou pomoci rotace boků nastává rotace celé horní části trupu kolem středové osy procházející přes střed hlavy, střed břicha a střed mezi konečníkem, pohlavními orgány. o Tělo se nachází stále v uvolněném stavu společně s horními končetinami. o Horní část trupu a ramen se společně otáčí se spodní částí trupu - pánví. Nemůže dojít ke zpomalení nebo zrychlení jedné části trupu proti druhé. o Horní končetina provádějící blok se sníží ze svého základního postavení do cílové polohy, kdy se pěst nachází v úrovni ramen a loket je asi na šíři pěsti od spodní části hrudníku. o Předloktí (Uke) po dopadu na překážku (útočící předmět) svojí dlaňovou stranou(šuwan) začne rotovat kolem své podélné osy a konec pohybu paže končí na malíkové hraně (gaiwan). o Energie pro provádění bloku je vytvářena dynamikou těla, rotací a vibrací, která je vytvářena, přenášena a předávána na základě vzájemné harmonie pohybů těla. o Vibrací provádíme blok za pomoci fyzické energie vytvořené kontrolovanou kontrakcí a expanzí svalových skupin. o Expanzí lze provádět blok za pomoci fyzické energie, vytvářenou kontrolovanou kontrakcí a expanzí a vibrací svalových skupin. Energie je vytvářena, přenášena a předávána na základě vzájemné harmonie pohybů těla. Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 8
Princip techniky Soto ude uke 5 Dokončení bloku o Při došlapu celého chodidla na podložku, to je ve chvíli, kdy dochází ke kontaktu ruky s útočníkem, je potřeba vedenou energii ještě zvýšit, a proto dojde k silné svalové kontrakci = přidání energie. o K přidání energie dochází intenzivním, krátkodobým stlačením břišních a zádových svalů proti páteři v oblasti pupku Hara. o Při stlačení dojde k prudké expanzi svalů a tím k rychlému stlačení hrudníku, při kterém dojde k hlasitému výdechu. o Vytvořená energie je vedena od podložky až do předloktí provádějícího blok. o Cílové svalové skupiny jsou v napětí, zbytek svalů je maximálně uvolněný. o Při zrychlení přidání energie se ruka provádějící blok posune maximálně o 5-10 cm ve směru pohybu celého těla. o Toto přidání energie nazýváme snap. 6 Konečné postavení o Postavení trupu je stejné jako na začátku v konexi. o Trup vzpřímený, krk a záda musí být přímá a přirozená (ne strnulá), aby svaly zad mohly iniciovat tlak do nohou. o Krk uvolněný, aby se hlava mohla pohybovat nezávisle na těle (jako kdyby byla přivázána provázkem ke stropu). o Kostrč podsazená vyrovnává dolní část zad. o Oblast pánve boky jsou maximálně otevřené, plný rozsah kyčelních kloubů. o Postavení nohou je vedeno do postoje, který musí být stabilní. Na obrázku 6 je zobrazen postoj Zenkutsu dachi. o Z postojů musí být tělo schopno reagovat na další podněty ze strany útočníka, proto jsou svaly celého těla relaxované. o V konečném postavení loket směřuje k podložce, celá horní končetina je v ose ramen. o Pěst se nachází v úrovni ramene, loket je asi na šíři pěsti od hrudníku. Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 9
Praktické využití techniky Soto ude uke Blok je prováděn vnější hranou předloktí na obrázku spodní část předloktí, vyznačení horní blokovací plochy je pro provádění Uchi ude uke 7 možnost použití bloku : - proti úderu zbraní - proti úderu rukou 8 9 Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 10
Chyby při provádění Soto-ude-uke Nejčastější chyby při provádění bloku 10 13 nesprávné postavení záklon trupu blokující ruky od těla 11 nesprávné postavení blokující ruky u těla 14 předklon trupu- postavení nohou 12 ruka je daleko od těla 15 nedotočené předloktí blokující ruky Uvedené chyby způsobují: o Nežádoucí napětí jiných svalových skupin. o Tělo není uvolněné. o Tělo nemůže vykonávat práci v potřebném rozsahu. o Hrozí možnost poranění. o V napětí nelze provést další techniku s maximálním nasazením. o Zvedání těžiště. Toto nastává při špatném postavení přední končetiny v oblasti kolena, kdy pata přední nohy leží před kolmicí spuštěnou z kolene k podložce a úhel mezi holení a stehenní částí končetiny je záporný. o Celý blok je prováděn silou a pohybem pouze horní končetiny, chybí zapojení boků, které jsou primární pro správné provedení bloku. o Oči a celý obličej musí směřovat přímo na útočníka. Nelze pohled provést částečně. Velká část energie pak odchází směrem, kterým je natočen nos a brada. o Technika se stává slabou. Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 11
Princip časování Zanshin soustředění - Časování Při vytváření reakce se správnou protiakcí na protivníkovu techniku musíte být schopni se do protivníka vcítit psychicky i fyzicky. Správná akce přichází po dlouhém tréninku a získání mnoha zkušeností. KYO stav, kdy protivník není schopen reagovat - příležitost k provedení techniky. Pro naše účely bloku Soto ude uke je podstatné: Časování Fyzické kyo - během konání pohybu (technika nebo přesun těla). Maai = účinná vzdálenost, která zahrnuje také načasování. Typy maai: o Skutečná vzdálenost mezi protivníky. o Individuální účinná vzdálenost (nejlepší vzdálenost pro vykonání vaší techniky). o Protivníkova vzdálenost (odhadnutí protivníkovy schopnosti, jeho účinný dosah). Oji waza ( reakce na protivníkův útok). Go-no-sen (po protivníkově útoku) Vykonání techniky na konci protivníkova počátečního útoku nebo mezi útočnými technikami. Ashi-waza - užití posunu, prvnímu útoku protivníka se vyhneme pomocí vzdálenosti Uke-waza - užití krytu k vychýlení prvního útoku protivníka Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 12
Svalové skupiny Přehled pohybů z hlediska biomechaniky Flexe a extenze je pohyb končetin i trupu v předozadní ose. Na končetinách obecně platí, že flexe je pohyb ohnutí dopředu a extenze dozadu. Výjimku z pravidla představují některé klouby na nohách, a to kloub kolenní a kotník (zde je flexe pohyb dozadu a extenze dopředu). Co se týká trupu, tak zde flexe představuje předklon a extenze záklon. Abdukce a addukce jsou pouze pohyby na končetinách (a to ještě mimo kolene a lokte) v pravolevé ose. Abdukce neboli odtahování (na ruce upažování) je pohyb končetiny od středové roviny těla (v případě palce od středové roviny dlaně nebo chodidla). Addukce (přitahování, na ruce připažování) je naproti tomu pohyb ke středové rovině těla (dlaně, chodidla). V zápěstí a kotníku nerozeznáváme abdukci a addukci, ale oba pohyby souhrnně nazýváme jako dukce (podle toho, k jaké kosti to je, dukce ke kosti vřetenní, loketní, holenní, lýtkové). Na trupu a krku taktéž nepopisujeme abdukci a addukci, nýbrž hovoříme o stranové (laterální) flexi páteře (pravá nebo levá). Supinace a pronace jedná se o rotační pohyby především v kloubu loketním (taky v menší míře kolenním). V základním anatomickém postavení směřuje dlaň dopředu. Této pozici říkáme supinace. Když otočíme ruku v lokti dlaní nazad, nastane postavení pronační. Pohyby, kterými dlaň do požadované polohy uvádíme, nazýváme podle toho pohyby supinační a pronační. Supinace je tedy zevní rotace a pronace vnitřní rotace. Rotace jedná se o kombinaci prvních 4 pohybů (např. nejdříve provedeme flexi v rameni a postupně přecházíme v abdukci, pak v extenzi a nakonec v addukci spojenou opět s flexí uvedené pohyby v sebe vzájemně plynule přecházejí). Rotaci utvoříme tak, že dlaň se přetočí kolem podélné osy, kdy na začátku pohybu je obrácena dopředu, na konci pohybu směrem k tělu. Svaly, jejichž hlavní funkcí je vykonávání těchto pohybů, se obvykle podle těchto pohybů nazývají (flexor, extenzor, abduktor, ). Mimo to se ještě můžete setkat s názvy jako tenzor (napínač), levátor (zdvihač), depresor (stahovač) apod. Směr jejich pohybu poměrně jednoznačně vyplývá z jejich názvu. Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 13
Závěr 2. Závěr Abys dosáhl pravé Cesty strategie, jako válečník musíš řádně studovat i jiná bojová umění a ani v nejmenším se neodchýlit z Cesty válečníka. S duchem usazeným shromažďuj praxi den po dni, hodinu po hodině. Poznej podstatu (Cesty) a (to) s upřímností, přímostí jako základem a s pravým duchem jako (s) Cestou. Provozuj (užívej) strategii zeširoka, správně a otevřeně. Na základě výše uvedených citací od Mijamota Musašiho je nutné hledat nové způsoby, jak trenérsky lépe vysvětlit podstatu provedení technik pro zlepšení jejich studia v rámci Budo. Tato práce je pokusem o přiblížení a pochopení jedné z řady technik, který se k tomuto zlepšení snaží přispět. Chtěl jsem ukázat, jakým způsobem je možné rozvíjet poznání jedné techniky a tím pokračovat v cestě pochopení celého principu cvičení karate. Ke zpracování práce bylo použito i přímých poznatků vyučovaných podle jiných principů (sportovní karate), kde tyto principy se zpravidla ukazují jako nefunkční. K tomuto poznání jsem dospěl na základě zkušeností získaných a vysvětlených na seminářích. Mým největším zklamáním byla odpověď Kancho Hirokazu Kanazawy na semináři 1. - 2. 11. 2005 ve Strakonicích, který se na dotaz k nasazení, použití vnitřního a vnějšího napětí, skvízu, snapu a držení těla zamyslel a po chvíli mávl rukou a nechtěl se tímto dotazem zabývat. Možná jsem si dovolil položit otázku nevhodným způsobem, ale domnívám se, že prohlubování poznání karate je možné pouze tehdy, pokud někdo zkušenější, na těchto principech vychovaný, je předá k dalšímu studiu. Je důležité studovat techniku do hloubky, znát princip pohybu svalů, nervů i kostí ve svém těle a tyto znalosti využívat ve prospěch techniky. Tato práce není určena pouze pro účely cvičení a poznání technik KARATE, ale pro všechny zájemce o bojová umění a sebeobranu. Její využití je možné pro každého, kdo se zabývá podstatou práce s lidským tělem v kterémkoliv odvětví lidské činnosti. Byl bych rád, kdyby došlo k čerpání těchto zkušeností. Uvědomuji si, že lepší a jednodušší je představit techniku ukázkou a mluveným slovem. Největší technický rozdíl v porovnání tradiční a sportovní formy karate je v zacházení se vzdáleností. V dnešním sportovním karate jsou všeobecně používány vzdálenosti, které jsou pro sebeobranu nedostatečné. Je třeba vyučovat techniky jak boje na blízkou, tak střední i dlouhou vzdálenost, pokud útočník používá zbraně. V případě že chceme tomuto skutečně porozumět, musíme pochopit původní smysl každé techniky. Bez rozvoje skutečných technik a pochopení jejich širokého obsahu ztrácí karate-do svoji výchovnou hodnotu. Když jeden z těchto aspektů chybí, stává se bojové umění pouze tělesným cvičením. Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 14
Seznam obrázků a použitá literatura Seznam Obrázků Obr. č. 1 Obr.č. 2 Obr.č. 3 Obr.č. 4 Obr.č. 5 Obr.č. 6 Obr.č. 7 Obr.č. 8 Obr.č. 9 Obr.č. 10 Obr.č. 11 Obr.č. 12 Obr.č. 13 Obr.č. 14 Obr.č. 15 Grafické znázornění provádění techniky Soto ude uke Základní výchozí postavení Pohyb vpřed do postoje Zenkutsu dachi Začátek rotování trupu Dokončení rotace trupu Konečné postavení v postoji Zenkutsu dachi Blokovací plochy na předloktí Využití bloku proti útoku zbraní Využití bloku proti útoku ruky Nesprávné postavení ruky v konexi od těla Nesprávné postavení ruky v konexi u těla Nesprávné postavení ruky v konexi daleko od těla Nesprávné postavení trupu záklon Nesprávné postavení trupu předklon Nesprávné postavení ruky v konexi nedotočené předloktí Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 15
Použitá literatura Použitá Literatura (1) McCARTY Patrick. Bubiši, Bible karate 1995 CAD Press. Bratislava 69-70-71 s. ISBN 80-88969-26-3 (2) TOKICU Kendži Mijamoto MUSAŠI,Život a dílo- mýtus a skutečnost. Fighters publikations 2005,Praha ISNB 80-86977-00-5. 150-153 s. (3) Nakajama Masatoši, Dynamické karate Naše vojsko 1994 ISBN 80-206- 0408-1 80s (5) Šebej František KARATE, TIMY spol.s.r.o Bratislava 1998 90s ISBN 80-88799-50-3 (6) Levský V.L. Základy sebeobrany KARATE ERPO Bratislava 1985, Č. povolení 197/I-83, (7) Knížetová Věra Kos Bohumil Strečing, relaxace,dýchání, Olypia 1989, ISBN 27-062-89, 112, 102, 88s (8) Članky z oficíálních stránek ČUDK http://www.cudk.cz/ část Odkazy, Témata (9) Jaroslav Fleischmann Rudolf Linc Anatomie člověka I. SPN 1975 Č. publikace 56-06-07, 192-193, 262-263 s Závěrečná práce Základní principy techniky Soto-ude-uke 16