DISTANČNÍ VÝUKOVÉ OPORY Z POHLEDU STUDENTA A VLIV TUTORA NA DISTANČNÍ FORMU STUDIA JIŘÍ HRBÁČEK Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na problematiku hodnocení distančních výukových opor studenty a vliv tutora na distanční formu studia. Uvedenou problematiku zkoumá na vzorku 58 studentů prvního ročníku Pedagogické fakulty v předmětu Informační technologie ve spolupráci se třemi pedagogy, kteří uvedenou výuku tutorují. Prezentuje názory studentů na užitečnost tohoto předmětu, jejich možnosti práce s počítačem a přístupu na internet. Zabývá se hodnocením distančních výukových opor studenty a též subjektivním hodnocením jejich znalostí v závislosti na obsahové náplni předmětu. Ukazuje vliv tutora na vztah studentů k distanční formě studia a na hodnocení kvality výukových opor. Klíčová slova: distanční, vzdělávání, výuka, studium, hodnocení, opora, tutor, vliv, znalosti Abstract: The paper deals with issues of students evaluation of distance educational support and tutor s influence on the distance study form. The mentioned issues are investigated on a sample of 58 first-year students of the Faculty of Education during lessons of Informational Technologies in partnership with three pedagogues tutoring the lessons. It presents students opinions on the importance of this subject, opportunities to work with a computer and availability of the Internet. It concerns students evaluation of distance educational support as well as subjective evaluation of their knowledge depending on the content of the subject. The paper also shows tutor s influence on students attitude to the distance study form and an evaluation of quality of educational support. Key words: distance, learning, education, study, evaluation, support, tutor, influence, knowledge Znalost práce s počítačem, s e-mailem, internetem a práce s textovým editorem, tabulkovým kalkulátorem a prezentačním programem (OS Windows, Word, Excel, PowerPoint) patří mezi základní znalosti každého z nás. Jde o takzvanou počítačovou gramotnost. Protože studenti přicházejí na vysokou školu s různou úrovní těchto znalostí, absolvují na naší fakultě v rámci společného základu dva semestry předmětu Informační technologie. Názory na potřebnost a užitečnost této výuky se liší. Mezi mnoha akademickými pracovníky panuje názor, že v dnešní době již mladí lidé potřebné znalosti mají v dostatečné míře a tato výuka není nezbytně nutná. Je tomu opravdu tak?
Aby to bylo možné posoudit, udělali jsme malou anketu mezi studenty prvního ročníku v předmětu Informační technologie 1. Učí se zde základy práce s počítačem, operačním systémem Windows, internetem a e-mailem. V zimním semestru školního roku 25/26, kdy výzkum probíhal, vedli praktickou výuku tři pedagogové, kteří měli velmi rozdílné teoretické znalosti a praktické zkušenosti s vedením distanční formy výuky (tutorováním). Po získání zápočtu, byli studenti požádáni, aby vyplnili dotazník a zhodnotili tento typ výuky ze svého subjektivního hlediska. Tab.1. Struktura respondentů a jejich rozdělení jednotlivým učitelům Učitel 1 Učitel 2 Učitel 3 Všichni Hoši 79 21 2 12 Dívky 162 138 88 388 Celkem 241 159 18 58 Poznámka: Nejvíce zkušeností s distančním vzděláváním měl učitel 1,45,4,4,41,35,3,2,8, je mým lký koníčkem baví mě a pracuji s í často nebaví, ale ží á jej pokud to jde, vyhnu tomu Práce s čít č Graf 1. Vztah studentů k počítačům a k práci s nimi Polovina studentů má kladný vztah k počítači a práci s ním. Používá jej více než 9 % studentů. Dokonce i studenti, které práce s počítačem nebaví, jej ve velké míře používají pro svoji práci i studium.
,35 Všichni,3,29,2 3 3 7 4,8,1,2,1,1 nebudu nikdy potřebovat jsou pro mě užitečné Získané znalosti a dovednosti podle mého á Graf 2. Užitečnost získaných znalostí Téměř 9 % studentů si je vědomo potřebnosti získaných znalostí a téměř třetina dotázaných ji vyjádřila nejvyšším možným počtem bodů. To potvrzuje důležitost tohoto předmětu a ukazuje, že jsou si studenti vědomi i nutnosti dobré znalosti práce s počítačem.,5,45,4,35,3,2,47,47, Mám svůj počítač Máme doma počítač ale není jenom můj Nemáme doma počítač Možnost pracovat na počítači Graf 3. Možnost práce na počítači Pro zavádění širšího využití PC v pedagogickém procesu je velmi důležité znát, jak je pro studenty tato technika dostupná. Výzkum ukázal, že téměř všichni studenti mají doma počítač a přibližně polovina z nich vlastní počítač svůj.
,7,6,59,5,4,3,2,2,2, Mám doma neomezený ří t Máme doma, ale nemohu něj kdykoliv Nemáme doma internet Možnost přístupu na internet nebo e-mail Graf 4. Možnost přístupu k internetu Přibližně 6 % našich respondentů má neomezený přístup na internet buď doma nebo na koleji. Dalších 2 % přístup na internet má, ale nemůže na něj kdykoliv potřebuje. Zbylých 2 % studentů internet doma nemá a je odkázáno na internetové kavárny nebo fakultní či univerzitní učebny umožňující přístup na internet. Počítač se stává standardním vybavením domácností studentů naší fakulty a lze jej tedy efektivně využívat pro podporu výuky. Je však třeba brát ohled na polovinu studentů, které práce s počítačem příliš nebaví. Studijní opory je rozumné vytvářet tak, aby zaujaly a motivovaly i tuto nemalou skupinu studentů. Obsluha a ovládání opor musí být přirozené, přizpůsobené zvyklostem studujících. Studijní prostředí by mělo na studenty působit přátelsky. Nemělo by je stresovat a mělo by jim umožnit plně se soustředit na probíranou látku. Jde, bohužel, o požadavek, který v současné době často nebývá splněn. Zdá se, že je to v převážné míře způsobeno tím, že hlavní slovo při jejich tvorbě mají programátoři a počítačoví odborníci bez významné spolupráce s pedagogy. Jejich myšlení a vnímání prostředí počítače je příliš technické a z pohledu běžného uživatele poněkud jiné. Proto je obzvlášť důležité při vytváření distančních výukových opor vytvářet tým složený z pedagogů, didaktiků, odborníků pro danou problematiku
a počítačových odborníků. Tým musí pracovat společně a propojeně a dodržovat všechny zásady pro tvorbu distančních výukových opor. On-line výukové materiály přístupné pouze přes internet zatím nemohou být využívány při běžné výuce. Je třeba se soustředit spíše na off-line studijní materiály. Pokud jsou materiály k dispozici on-line, je nutné mít možnost si tyto materiály stáhnout a používat i bez připojení k internetu. Pouze on-line studijní materiály lze používat ve specifických případech, kdy všichni studující mají neomezený přístup na internet a práce s ním je navíc pro ně přirozená. ZKUŠENOSTI S VÝUKOU PŘEDMĚTU INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE DISTANČNÍM ZPŮSOBEM V tomto školním roce jsme poprvé pokusně vyučovali předmět Informační technologie 1 distanční formou. Na začátku semestru byli studenti seznámeni s obsahem studia, harmonogramem a způsobem výuky. Probírané učivo bylo rozděleno do tří bloků. Ke každému bloku studenti vypracovávali skupinu přibližně dvaceti pěti úkolů, které jim pomáhaly ověřit, jak pochopili látku. Každý týden mohli přijít na konzultace. Konzultace nebyly povinné. Aby bylo možno ověřit, že probírané učivo doopravdy prostudovali a pochopili, vždy při odevzdání vypracovaných úkolů dělali test. Na základě odevzdání všech vypracovaných úkolů a úspěšném složení tří testů dostali zápočet. Po udělení zápočtu studenti vyplnili anonymní anketu. Výuku vedli tři učitelé. Každý z nic s jinými zkušenostmi s distančním vzděláváním. Některé výsledky ankety si zde dovolím prezentovat. Subjektivní hodnocení kvality distančních výukových opor Když studující pracuje se studijní oporou, bez ohledu na absolutní úroveň znalostí, které získá jejím prostudováním, pozná, zda se mu s ní pracovalo snadno či nikoliv. Zda a jak pokryla probíranou látku. Jak moc vyhovovala terminologicky, stylem zpracování i srozumitelností. Z uvedeného je patrné, že subjektivní hodnocení kvality studijních opor studenty patří mezi významná kritéria hodnocení jejich kvality.
Pro předmět Informační technologie 1 měli studenti k dispozici následující studijní opory. Na internetu byla umístěna učebnice pro samostatné studium s ukázkovými řešenými úlohami, doplněná vysvětlujícími animacemi. Vlivem příchodu nových operačních systémů a nutností doplnit učebnici o témata, která nezahrnovala, doplnili jsme stránky o vysvětlující interaktivní animace, internetové odkazy na doplňující studijní materiály, které tuto část látky pokrývaly. Důležitou součástí byla i sada úkolů pro samostatnou práci a podrobný harmonogram výuky. Úkoly k samostatné práci a harmonogram výuky si studenti mohli stáhnout v off-line podobě. Učebnici s animacemi měli k dispozici také v knihovně jako tištěnou učebnici s vloženým CD, na kterém se nacházely animace.,2 Všichni V,22,21 7 4 2,6,3,2,1,1,4,35,3,2,, Hrbáček Učitel 1,2,1,1,9,2,26,37 špatná výborná špatná výborná Celková úroveň poskytnutých studijních materiálů byla Celková úroveň poskytnutých studijních materiálů byla,2 Vojáček Učitel 2 9,23,2 Učitel Švec 3,21,21 2 3 3 6,9,9,7,3,1,4,1,1,3,4 špatná výborná špatná výborná Celková úroveň poskytnutých studijních materiálů byla Celková úroveň poskytnutých studijních materiálů byla Grafy 5. Celková úroveň poskytnutých studijních materiálů Souhrnný graf ukazuje, že naprostá většina studentů hodnotila úroveň studijních materiálů pozitivně. Následující grafy ukazují rozdíly v hodnocení kvality studijních materiálů od studentů, kteří měli podporu různých pedagogů. Rozdíly ukazují, jaký vliv mají zkušenosti učitele (tutora) na hodnocení kvality studijních materiálů. Jak je možné, že tak velký vliv má tutor na hodnocení kvality studijních
materiálů? Tento předmět nebyl připraven úplně ve všech bodech jako distanční. Chyběl podrobný průvodce, jak s textem nakládat, jak studovat. Tuto funkci zastoupili učitelé a měli vše studentům vysvětlit na začátku výuky. Po vyhodnocení ankety jsme hledali důvod různosti výsledků. Z rozhovoru s jednotlivými pedagogy vyplynula následující fakta: 1. Někteří pedagogové si důkladně neprostudovali studijní materiály. 2. Zásadní však byl nedostatek zkušeností tutora. Méně zkušený tutor se při konzultacích více či méně často uchyloval k technikám patřícím prezenčnímu způsobu výuky. Tyto poznatky potvrzují nutnost požadavku, aby všichni tutoři povinně absolvovali kurz (předmět), který mají tutorovat. Tím se podrobně seznámí se studijními oporami, se způsobem práce tutora i možnými problémy, se kterými se potýkají při studiu sami studenti. Fundovanost tutora významně ovlivňuje účinnost distančního způsobu výuky.,2 Všichni 3 9,21 8,35,3,2 Učitel Hrbáček1 9,32,32,7,2,2,1,1,4,1,1,,1,1 špatný výborný špatný výborný Způsob zpracování učebnice hodnotím jako Způsob zpracování učebnice hodnotím jako,2,1,2,1,3 Vojáček Učitel 2 2,23 6 6 7,3,2,2,1,9,3 Učitel Švec 3 1,21 2,8,7 špatný výborný špatný výborný Způsob zpracování učebnice hodnotím jako Způsob zpracování učebnice hodnotím jako
Grafy 6. Hodnocení způsobu zpracování učebnice,3 Všichni V,4 Učitel Hrbáček 1,37,2 7 3,2,24,35,3,2,29,7,1,1,1,2,,1,1,1,1,8,9 3 špatné výborné špatné výborné Multimediální opory (animace) jsou Multimediální opory (animace) jsou Učitel Vojáček 2,22 Švec Učitel 3,24,2 6 4 7 6,2 3 3,2 4 1,7,1,1,1,,4,3,2,1 špatné výborné špatné výborné Multimediální opory (animace) jsou Multimediální opory (animace) jsou Grafy 7. Hodnocení kvality multimediálních opor Skupiny grafů 6 a 7 zobrazují názor studentů na učebnici a animace, tedy na základní studijní materiály, kdežto grafy 5 studijní opory jako celek. Ve všech ohledech je výrazný rozdíl mezi hodnocením od studentů, kterým poskytoval tutorskou podporu zaškolený tutor, který byl navíc autorem studijních opor a tedy dobře je znal, než u dvou zbývajících pedagogů, kteří měli zkušenosti s distančním vzděláváním přibližně stejné. Aby se minimalizovaly tyto aspekty, je třeba připravit podrobný návod, jak pracovat se studijními oporami, jak jsou organizovány, jak spolu souvisí jednotlivé jeho části. Při správné práci tutora na úvodním tutoriálu i v průběhu celého semestru prakticky ve všech případech přibližně 8 % respondentů hodnotilo na škále deseti stupňů studijní opory třemi nejvyššími stupni (v ostatních případech to bylo kolem 5 %). Negativně materiály hodnotila 4 % respondentů (v ostatních případech se to pohybovalo kolem 25 %).
Velmi zajímavé je, jak studenti hodnotí svoje znalosti na začátku a na konci výuky, tedy co jim výuka přinesla. Hodnocení těchto znalostí studenti prováděli až na konci studia. Na hodnocení znalostí na začátku výuky vliv tutora nebyl pozorovatelný. Studenti tedy opravdu objektivně hodnotili své znalosti bez ohledu na to, jak na ně během výuky tutor působil. Proto pro tento ukazatel uvedeme pouze souhrnný graf. Znalosti studentů na začátku semestru Všichni 6 4 2 1 4 2 2,8,6,7,9,4,2,2,4 žádné vše jsem již znal/a Mé znalosti s ohledem na obsahovou náplň předmětu na začátku semestru Graf 8. Znalosti studentů s ohledem na obsahovou náplň předmětu na začátku semestru Graf hodnocení úrovně znalosti studentů s ohledem na obsahovou náplň předmětu na začátku semestru je téměř Gausova křivka. Opět potvrzuje nutnost a užitečnost tohoto předmětu.,3 Všichni V,26,26,4,35 Učitel Hrbáček 1,36,3,2 6 3,8,7,3,2,,,2,,,1,2,2,7 3,24 žádné znám a rozumím všemu žádné znám a rozumím všemu Mé znalosti s ohledem na obsahovou náplň předmětu na konci semestru Mé znalosti s ohledem na obsahovou náplň předmětu na konci semestru
,3 Učitel Vojáček2,26,3 Učitel Švec 3,27,22,2 7,2 4 9 9 4,8,3,3,1,1,6,2,,,1 žádné znám a rozumím všemu žádné znám a rozumím všemu Mé znalosti s ohledem na obsahovou náplň předmětu na konci semestru Mé znalosti s ohledem na obsahovou náplň předmětu na konci semestru Grafy 9. Znalosti studentů s ohledem na obsahovou náplň předmětu na konci semestru Výsledky na konci výuky se však již opět liší. Není to odchylka příliš výrazná, ale je patrná. Součástí ankety bylo i několik otázek odborně zaměřených na práci s počítačem, tedy probíranou látku. Výsledky byly prakticky shodné u všech vyučujících. Co je ale zajímavé, je právě jejich subjektivní hodnocení dosažených znalostí. Bylo by vhodné se hlouběji věnovat vlivu tutora na sebehodnocení studenta a vzájemnému vztahu sebehodnocení a objektivního hodnocení úrovně znalostí. Podle rozhovorů s učiteli se zdá, že by to mohlo být způsobeno tím, jak dokáže tutor, nebo studijní opora studentům ukázat praktické využití probírané látky. Hraje zde jistě i roli, jak tutor dokáže studenty motivovat pro studium a ohodnotit jejich výsledky práce. Na závěr by bylo dobré alespoň lehce nahlédnout na to, jak distanční forma studia vyhovovala studentům. Všichni Hrbáček Učitel 1,5,46,45,4,35,3,2 6 4,9,7,4,1,1,1,2 ne ano Vyhovuje mi tento způsob výuky víc, než klasický
,3 Učitel Vojáček 2,24,2 8 6 Učitel Švec 3 9 7 6,2 7 4 2 4 3 3 1,2,3,1,8,6,4,2,9,8,8,6,6,6 ne ano ne ano Vyhovuje mi tento způsob výuky víc, než klasický Vyhovuje mi tento způsob výuky víc, než klasický Grafy 1. Jak studentům vyhovuje distanční forma výuky Zde se opět významnou měrou projevila práce tutora. Distanční forma studia studentovi nabízí individuální tempo studia, možnost studovat v době, kdy mu to nejlépe vyhovuje a individuální přístup tutora. Zde se role tutora nejvíc projevuje. Může studenta motivovat nebo demotivovat. Může podpořit pocit výhod takovéto formy studia a nebo naopak posílit pocit osamocenosti při studiu... Role tutora je významným činitelem v distanční formě studia. ZÁVĚR Anketa poskytla velmi zajímavé informace. Ukázalo se, že téměř všichni studenti mají doma počítač a přibližně polovina z nich vlastní počítač svůj. Přibližně 6 % respondentů má neomezený přístup na internet buď doma nebo na koleji. Dalších 2 % přístup na internet doma má, ale nemůže na něj kdykoliv potřebuje. Zbylých 2 % studentů internet doma nemá a je odkázáno na internetové kavárny nebo fakultní či univerzitní učebny umožňující přístup na internet. Počítač se tedy stává standardním vybavením domácností studentů naší fakulty a lze jej tedy efektivně využívat pro podporu výuky. Ovšem on-line výukové materiály přístupné pouze přes internet zatím nemohou být využívány při běžné výuce. Je třeba se soustředit spíše na offline studijní materiály. Pokud jsou materiály k dispozici on-line, je nutné mít možnost si tyto materiály stáhnout a používat i bez připojení k internetu.
I když se s výukou informatiky prakticky všichni studenti setkali na středních školách, jak vyplývá z jejich odpovědí v anketě, jejich znalosti bohužel neodpovídají současným potřebám. Uvědomují si však důležitost těchto znalostí, což opět potvrdili v anketě. Subjektivní hodnocení kvality studijních opor studenty patří mezi významná kritéria hodnocení jejich kvality. Vyjadřuje přívětivost zpracování těchto opor, které mimo jiné i významně ovlivňuje motivaci studentů ke studiu. V anketě se ukázaly rozdíly v hodnocení kvality studijních materiálů od studentů, kteří měli podporu různých pedagogů. Tento rozdíl byl z velké části způsoben nedostatkem zkušeností tutora. Při správné práci tutora na úvodním tutoriálu i v průběhu celého semestru více než 8 % respondentů hodnotilo na škále deseti stupňů studijní opory třemi nejvyššími stupni (v ostatních případech to bylo kolem 5 %). Negativně materiály hodnotily 4 % respondentů (v ostatních případech se to pohybovalo kolem 25 %). Snad největší vliv má tutor na vztah studentů k distanční formě studia. Tutor svým jednáním může studenta k dalšímu studiu motivovat nebo demotivovat. A to je velmi významný aspekt jeho práce. Ing. Jiří Hrbáček, Ph.D. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, katedra didaktických technologií Adresa: Poříčí 31, 63 Brno E-mail: hrbacek@posta.ped.muni.cz