A. ÚVODNÍ ÚDAJE A.1. Identifika ní údaje stavby a investora Název stavby Místo stavby Kraj Stavební ú ad Dot ené pozemky : UNIVERZITNÍ KAMPUS, Karlovy Vary - Dvory : Karlovy Vary - Dvory : Karlovarský : Karlovy Vary : 527/52 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 (budovy, in enýrské sít, parkovací stání a chodníky) 527/145 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 (komunikace, parkovací stání, in enýrské sít ) 527/143 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 (komunikace, in enýrské sít ) 527/108 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 (komunikace, in enýrské sít ) 527/33 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 (parkovací stání, in enýrské sít ) 527/113 Krajské editelství policie Karlovarského kraje, Sokolovská 764/108a, Karlovy Vary, Rybá e, 360 05 (chodník, in enýrské sít ) Sousední pozemky: 527/117 ad práce v Karlových Varech, Svahová1170/124, Karlovy Vary, 360 01 527/47 Krajské editelství policie Karlovarského kraje, Sokolovská 764/108a, Karlovy Vary, Rybá e, 360 05 527/121 Krajské editelství policie Karlovarského kraje, Sokolovská 764/108a, Karlovy Vary, Rybá e, 360 05 527/115 Krajské editelství policie Karlovarského kraje, Sokolovská 764/108a, Karlovy Vary, Rybá e, 360 05 527/112 Krajský soud v Plzni, Veleslavínova 21/40, Plze, Vnit ní M sto, 301 00 527/1 Územní zdravotnická záchranná slu ba Karlovarského kraje, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory 360 21 527/54 Územní zdravotnická záchranná slu ba Karlovarského kraje, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory 360 21 527/146 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 Investor : Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 Zpracovatel : ing. arch. Miroslav Míka Markant, projek ní kancelá, Palackého 303, 353 01 Mariánské Lázn, tel.+fax.: 354602883-4 architektonické a stavební ení - ing.arch. M.Míka, ing.arch. L.Míková dopravní ení - ing. Jan Hovorka vytáp ní a VZT - Martin Vodi ka elektroinstalace - Petr R ka vodovod, kanalizace - Martin Vodi ka po árn bezpe. ení - Marian Bokr zahradní parkové úpravy - Ing. Vladimír Dufek, Ing. Kristýna Va ková 1
Charakter stavby : novostavba ob anské vybavenosti stavba pro kolství (univerzita) a p echodné ubytování (kolej) A.2. Pou ité podklady snímek z katastrální mapy 1:1000 geodetické zam ení pozemku 1:500 stavební program investora podklady z ÚP Karlovy Vary podklady od správc in enýrských sítí projektové dokumentace plánovaných sousedních staveb územní studie areálu Karlovarského kraje ení prostoru vysoko kolského kampusu zahradní a parkové úpravy, Ing. Vladimír Dufek Karlovy Vary Dvory, areál Krajského ú adu - In enýrsko-geologický pr zkum er e- MINIGEO, ezen 2010 B. PR VODNÍ ZPRÁVA B.1. Charakteristika území a stavebního pozemku B.1.a) Poloha v obci Jako základní ené území byla stanovena objednatelem doposud nezastav ná plocha v areálu Krajského ú adu Karlovarského kraje v ásti m sta Karlovy Vary - Dvory mezi plochami pro stavby Krajského soudu, areálu Policie R a Ú adu práce. B.1.b) Údaje o vydané (schválené) územn plánovací dokumentaci Na ené území se vztahuje územní plán m sta Karlovy Vary z r. 1997 a obecn závazná vyhlá ka z r. 2000. B.1.c) Údaje o souladu zám ru s územn plánovací dokumentací Dle sou asného platného ÚP se nachází ve funk ní plo e OV ob anská vybavenost. ené území le í v ochranném pásmu p írodních lé ivých zdroj láze ského místa Karlovy Vary II.A a Kyselka. Navrhovaná stavba je v souladu územním plánem, jedná se stavbu ob anské vybavenosti kolská stavba). Na území bývalých kasáren byla zpracována územní studie areálu Karlovarského kraje, podle které jsou koordinovány stavby v lokalit. B.1.d) Údaje o spln ní po adavk dot ených orgán Do PD byly zapracovány podklady od správc in enýrských sítí (VAK Karlovy Vary, RWE, Z E) a majitel (správc ) pozemk Karlovarský kraj. Podmínky pro realizaci projektu budou up esn ny po projednání dokumentace v územním ízení stavebním ízení. B.1.e) Mo nosti napojení stavby na ve ejnou dopravní a technickou strukturu ené území se nachází na jihozápadním okraji m stské tvrti Karlovy Vary Dvory, v p evá né ásti na pozemku 527/52 k.ú. Dvory. Na jihozápad pozemek sousedí s budoucím areálem Krajského soudu, na jihovýchod s areálem Ú adu práce. Na severozápad se nachází areál Záchranné slu by a na severovýchod areál Krajského editelství policie R. Dopravn je místo stavby ístupné stávajícím vjezdem v Závodní ulici a dále pak obslu nými komunikacemi podél jihozápadní a jihovýchodní ásti parcely. ené území je v sou asné dob dopravn obsluhováno z místní sb rné komunikace Závodní ulice. Ta propojuje spolu s ulicí kpt. Jaro e na severu silnici I/6 v úseku Dvory Jeni ov se silnicí I/20 v úseku Jeni ov Doubí na jihovýchod území. V sousedství byla vybudována p i stavb objekt Krajského ú adu nová obslu ná komunikace, slou ící krajskému areálu, záchrannému hasi skému sboru a záchranné slu, v etn kapacitních parkovi. 2
ást obslu ných komunikací je ve výstavb nebo je áste realizována (komunikace na jihozápad, jihovýchod a severozápad ). Výstavba obslu né komunikace na severovýchod (mezi kampusem a areálem Policie KK) se bude koordinovat s majitelem pozemku (Krajské editelství policie R). Pro pot ebu navrhovaného vysoko kolského areálu byl proveden výpo et parkovacích stání. Nová parkovací stání byla navr ena podél obslu ných komunikací u areálu a na novém parkovi ti za Krajskou knihovnou na pozemku parc.. 527/33. Toto parkovi je navr eno s rezervou pro p ípadné roz ení Krajské knihovny. Rozvody stávajících in enýrských sítí jsou vedeny v okolí stavby, p edev ím v sousedních komunikacích. Podél jihovýchodního a jihozápadního kraje pozemku 527/52 je vedena trasa STL plynovodu DN 90, v komunikaci. parc. 527/108 je trasa STL plynovodu DN 110. Na míst stavby je rovn trasa sít O 2 Telefónica. Energetická za ízení EZ a EZ ITC Services se na míst stavby nenachází. V komunikacích a chodnících jsou rovn vedeny trasy spla kové a de ové kanalizace. ípojky plynu jsou navr eny napojením ze stávající páte ní sít. Spla kové vody budou odvád ny do stávající kanalizace (budova koly), pro budovu koleje je navr ena nová kanaliza ní trasa. De ové vody budou svád ny oddílnou kanalizací, voda z parkovi bude p na v lapa ích ropných látek. ást de ových vod je navr ena k vyu ití pro u itkovou vodu budovách jsou umíst ny zásobníky na de ovou vodu. Ob budovy budou napojeny na ve ejnou telekomunika ní sí podle podmínek O 2 Telefónica. B.1.f) Geologická, geomorfologická a hydrogeologická charakteristika ené území le í v ochranném pásmu p írodních lé ivých zdroj láze ského místa Karlovy Vary II. A. V lokalit bylo provedeno n kolik geologických pr zkum VPÚ Praha, v dy v souvislosti s novou výstavbou. Pro pot eby projektu byla provedena souhrnná re er e t chto pr zkum, která je sou ástí dokladové ásti projektu (Karlovy Vary Dvory, areál Krajského ú adu - In enýrsko-geologický pr zkum - MINIGEO, b ezen 2010). Podlo í tvo í ula karlovarského masivu, kaolinicky rozlo ená, v nadlo í jsou t etihorní sedimenty. V nadlo í sediment se nachází sloj Josef. Terciérní vrstevní sled je v lokalit ukon en vulkanodentrickým souvrstvím, které je zastoupeno jíly, písky a vulkanogenními sedimenty, místy s proplástky uhelných jíl. Celé území je posti eno tektonikou, co vysv tluje posun sedimentárních vrstev. Nad sedimenty je kvarter zastoupený terasou eky Oh e. Je tvo ena pís itými hlínami a hlinitými písky s r zným obsahem rk a asto p echází do hlinitopís itých rk. Místy byl p vodní terén upraven navá kami r zných mocností a slo ení. Hladina podzemní vody se nachází v hloubkách 0,5 a 4,0 m jedná se o vodu siln agresivní. V zájmovém území byl m lký horizont podzemní vody zasti en tém ve v ech vrtech. Podrobný bá ský posudek ing. Hilse z roku 1980 rozd luje plochu areálu do t í ástí: I. Plocha rubání bývalého dolu Carolli-Johanné (severní ást areálu) II. III. Plocha bezeslojná (st ední ást plochy) Plocha rubání dolu Josef - Antonín (ji ní ást) Dle posudku je nejv í ást plochy areálu z hlediska poddolování bezpe ná. Díl í plochy jsou za azeny jako podmíne vhodné p i respektování po adavk pro stavby na poddolovaném území. V ji ní ásti dobývané dolem Josef-Antonín jsou posudkem vymezeny 2 plochy, ve kterých se mohou vytvo it povrchové propadliny. Západn od areálu se nachází výhradní lo isko výhradní nerostné suroviny kaolin Ta ovice 1 (B3 232500), kde ochranou a evidencí lo iska je pov en Geofond R Praha a registrovaný prognózní zdroj vyhrazeného nerostu kaolin Ta ovice Dvory (P9 310200), kde ochranou a evidencí lo iska je pov eno Ministerstvo ivotního prost edí R. Staveni lze hodnotit jako podmíne vhodné z d vodu mo ného poddolování, dále z d vodu místy vysoko ustálené hladiny podzemní vody, p evá siln agresivní. Základové pom ry v eném území bude nutno dále ov it vrty v rámci p ípravných prací pro výstavbu jednotlivých objekt. B.1.g) Poloha v i záplavovému území Navrhovaná stavba le í mimo stanovené záplavové území. 3
B.1.h) Druhy a parcelní ísla dot ených pozemk podle katastru nemovitostí 527/52 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 (budovy, in enýrské sít, parkovací stání a chodníky), ostatní plocha 527/145 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 (komunikace, parkovací stání, in enýrské sít ), ostatní plocha 527/143 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 (komunikace, in enýrské sít ), ostatní plocha 527/108 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 (komunikace, in enýrské sít ), ostatní plocha 527/33 - Karlovarský kraj, Závodní 353/88, Karlovy Vary, Dvory, 360 21 (parkovací stání, in enýrské sít ), ostatní plocha 527/113 Krajské editelství policie Karlovarského kraje, Sokolovská 764/108a, Karlovy Vary, Rybá e, 360 05 (chodník, in enýrské sít de ová a spla ková kanalizace), ostatní plocha B.1.i) P ístup na stavební pozemek po dobu výstavby, p ístupové trasy Hlavní zásobovací a p ístupové trasy budou vedeny po stávající ulici Závodní. Z této komunikace bude pro stavbu pou íván stávající sjezd obslu ná komunikace. parc. 527/108 a 527/145. Komunikace budou pou ívány tak, aby nebyl naru ován provoz ve stávajících objektech, výstavba bude koordinována s ením sousedních staveb. Za ízení staveni bude umíst no na pozemcích investora krajského ú adu Karlovarského kraje, p ípadn bude u íván do asn n který ze sousedních pozemk (umíst ní in enýrských sítí, p ekopy komunikací apod). B.1.j) Zaji ní vody a energií po dobu výstavby Zdroj stavební vody bude proveden p ípojkou ze stávajícího vodovodního adu ulo eného v sousední komunikaci. P ípojka bude osazena faktura ním vodom rem. Zdroj el. proudu bude dle dohody se Z E proveden do asnou p ípojkou s elektrom rem ípojkou ze sk ín RIS. Staveni bude oploceno, pro zam stnance stavby budou na staveni ti z ízeny mobilní bu ky. B.2. Základní charakteristika stavby a jejího u ívání B.2.a) Ú el u ívání stavby : stavba ob anské vybavenosti - kolská stavba stavba pro p echodné ubytování vysoko kolská kolej B.2.b) Stavba : stavba trvalá B.2.c) Novostavba nebo zm na dokon ené stavby :novostavba B.2.d) Etapizace výstavby : - vyty ení stávajících sítí - vybudování oplocení staveni - vybudování provizorních p ípojek vody a elektro - p elo ky stávajících sítí (kanalizace) - skrývka ornice, hloubení základ - stavba OBJEKT A univerzitní kampus - kola - stavba OBJEKT B univerzitní kampus - kolej - provedení p ípojek - výstavba parkovi - rekonstrukce chodník - rekonstrukce a úprava stávající areálové komunikace - kone né terénní a sadové úpravy 4
B3. Orienta ní údaje stavby B.3.a) Základní údaje o kapacit Velikost a kapacita budovy byla ur ena zadáním, velikostí pozemk a prostorovými mo nostmi lokality. Po ty a kapacity univerzity byly konzultovány se zadavatelem a vedením kol v p edchozí studii. Fakulta Studenti Zam stnanci Celkem osob Kapacity u eben / laborato í Fakulta ivotního 230 25 255 100, 60, 2x30, 30, bio 30 prost edí Fakulta agrobiologie, potravinových a p írodních zdroj Fakulta lesnická a d eva ská 200 25 225 100,bio,CH,Z,120 + 4 u.po 30 osobách 160 20 180 2x60, 4x20, mikro 40, herbá, pitevna, mechanika zemin, botanica, cvi ebna + chemická cvi ebna 590 70 660 Ubytovací kapacita: 1. NP 24 pokoj po 2L 48 l ek 6 ubyt. jednotek (4x2+1, 2x1+1) 12 l ek 2. NP 57 pokoj po 2L 114 l ek 6 ubyt. jednotek (6x2+1) 12 l ek 3. NP 57 pokoj po 2L 114 l ek 6 ubyt. jednotek (6x2+1) 12 l ek 4. NP 57 pokoj po 2L 114 l ek 12 pokoj po 2L 24l ek 5. NP 50 pokoj po 2L 100 l ek 4 ubyt. jednotky (4x2+1) 8 l ek Celkem 558 l ek Parkovi Parkovací stání podél bloku: Parkovi za stávající Krajskou knihovnou: Celkem: 2x24 stání 214 stání 262 parkovacích stání, z toho 10 pro osoby se sní enou schopností pohybu a orientace CELKOVÝ SOUHRN Zastav ná plocha Parkovi za knihovnou 6 050 m 2 Parkovi v areálu 772 m 2 Chodníky, pochozí plochy 1 7440m 2 +1 174m 2 = 2 948 m 2 Vodní plochy 149m 2 +109m 2 = 258 m 2 Terasy, mola 52m 2 +29m 2 +41m 2 = 122 m 2 Zele 3 405 m 2 Zastav ná plocha - kola 2 755 m 2 Zastav ná plocha - kolej 3 440 m 2 Celkem :19 750 m 2 5
Investi ní náklady projektu celkem : 611 549 K bez DPH B.3.b) P edpokládané termíny výstavby: Zahájení stavby 10/2013 10/2115 B.3.c) P edpokládaná lh ta výstavby: 03/2014 03/2016 C. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA C.1. Popis stavby C.1.a) Zd vodn ní výb ru staveni Navrhovaná stavba se nachází v zastav ném území m sta Karlovy Vary, k.ú. Dvory a jsou ve vlastnictví investora Krajského ú adu Karlovarského kraje. Pozemky, na nich je novostavba navr ena, jsou sou ástí bývalého vojenského areálu, který v sou asné dob probíhá rozsáhlou estavbou na správní a administrativní centrum kraje. Na ené území byla zpracována urbanistická studie, její sou ástí i univerzitní kampus. Zp sob zastav ní vychází ze stávající dopravní p ístupnosti území a ze zp sobu vyu ití stávajících a navrhovaných budov. Stávající objekty (Ú ad Karlovarského kraje, Hasi ský záchranný sbor) jsou situovány na severozápadním okraji areálu Dvory II v koncové pozici. Limitní omezení tvo í plánovaná výstavba Krajského soudu, areálu Policie R a Ú adu práce. Tyto objekty jsou bu ve výstavb nebo je jejich výstavba projednávána. Jihovýchodním sm rem p ístupová osa navazuje na stávající objekt knihovny, kterou je mo no kapacitn roz it nebo vyu ít prostorovou rezervu na parkovací plochy. C.1.b) Zhodnocení staveni Pozemek je p ístupný stávajícími areálovými komunikacemi. Pozemek je v sou asné dob nevyu ívaný, objekty stojící na n m byly ji odstran ny. Povrch je upraven rkovým násypem, ást je zatravn ná. Staveni je tém rovinaté, mírn sva ité sm rem k jihovýchodu, nejvy í ástí je severní náro í. Staveni le í v nadm. v. 380-383 m.n.m. Na pozemku se nachází vzrostlá zele (2x b íza, 2 smrky). Místo stavby se nachází v ochranném pásmu p ír. lé ivých zdroj II. A láze ského místa Karlovy Vary. V lokalit bylo provedeno n kolik geologických pr zkum VPÚ Praha, v dy v souvislosti s novou výstavbou. Pro pot eby projektu byla provedena souhrnná re er e t chto pr zkum, která je sou ástí dokladové ásti projektu ást E. (Karlovy Vary Dvory, areál Krajského ú adu - In enýrskogeologický pr zkum - MINIGEO, b ezen 2010). Podlo í tvo í ula karlovarského masivu, kaolinicky rozlo ená, v nadlo í jsou t etihorní sedimenty. V nadlo í sediment se nachází sloj Josef. Terciérní vrstevní sled je v lokalit ukon en vulkanodentrickým souvrstvím, které je zastoupeno jíly, písky a vulkanogenními sedimenty, místy s proplástky uhelných jíl. Celé území je posti eno tektonikou, co vysv tluje posun sedimentárních vrstev. Nad sedimenty je kvarter zastoupený terasou eky Oh e. Je tvo ena pís itými hlínami a hlinitými písky s r zným obsahem rk a asto p echází do hlinitopís itých rk. Místy byl p vodní terén upraven navá kami r zných mocností a slo ení. Hladina podzemní vody se nachází v hloubkách 0,5 a 4,0 m jedná se o vodu siln agresivní. V zájmovém území byl m lký horizont podzemní vody zasti en tém ve v ech vrtech. Základové pom ry v eném území bude nutno zji ovat v rámci p ípravných prací pro výstavbu jednotlivých objekt v etn stanovení objemové aktivity radonu v p dním vzduchu a kategorie propustnosti podlo í jednotlivými vrty pod navrhovanými stavbami. Limitní omezení pro výstavbu areálu tvo í plánované sousední stavby (areál Krajského soudu, areál Krajského editelství policie Karlovarského kraje a Ú ad práce v Karlových Varech, Záchranná slu ba KK), zejména pak jejich obslu né komunikace. V obslu né komunikaci v jihozápadní ásti eného území jsou vedeny páte ní sít, zejména pak STL plynovod. P i umíst ní objekt musí být respektována ochranná pásma t chto in enýrských sítí. 6
C.1.c) Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného ení Novostavba je navr ena jako bloková zástavba. Objekty jsou rozd leny do 2 ástí ji ní náro í pozemku tvo í budova univerzity s u ebnami, p edná kovými sály a technickým zázemím, severní náro í je tvo eno ubytovacím blokem, které je dopln no sportovním z ízením a administrativní ástí. Ob budovy jsou navr eny na ortogonálním p dorysu, který je sm rem do vnitrobloku dopln n o dorysn zvln nou ást vstupních a spole enských prostor. Budovy jsou navr eny tak, aby byl umo n diagonáln pr chod celým areálem. Vnitroblok uzavírá klidovou ást, která je navr ena jako zahrada s pobytovými trávníky a vodními plochami. Parkovací plochy jsou navr eny po obvodu areálu podél stávajících a navr ených obslu ných komunikací a na sousedních plochách. Objekt A kola Budova je situována do ji ního náro í, z hlavního traktu budovy vybíhají do vnitrobloku 3 kolmá ídla. V 1. NP jsou navr eny 4 p edná kové sály (2 x kapacita 81 student, 1x kap. 108 student a 1 x kap. 224 student ). P edná kové sály jsou navr eny jako stup ovité posluchárny. Dále jsou v tomto podla í navr eny b né u ebny, ve st edním traktu administrativní ást. Vstup do objektu je navr en z vnitrobloku p es vstupní halu, na kterou navazují prostory s ob erstvením, prodejna skript. Spojení s dal ími podla ími je umo no interiérovou rampou, která je sou ástí haly a dále pak po schodi tích, které jsou umíst ny v kolmých traktech. U schodi jsou navr eny výtahy a hygienické vybavení (WC, úklidové komory). Objekt je áste podsklepen, v 1. PP jsou navr eny technologické prostory (prostory pro zásobníky de ových vod, plynová kotelna, hlavní rozvad e, strojovny VZT, náhrádní zdroj), prostory pitevny, atny a hygienické zázemí. Ve II. NP jsou umíst ny p edev ím u ebny, laborato e, kabinety a vstupy na horní úrove edná kových sál. V samostatném traktu je administrativa a vedení koly. Podobné dispozi ní ení je i ve 3.NP. Poslední 4.NP je navr eno jako rezervní ploch pro nájemní kancelá e a laborato e. Budova koly má z v í ásti jednoduchý ortogonální p dorys, sm rem do vnitrobloku je vstupní ást vymezena obvodovým plá m k ivkového p dorysu. Prosklené fasády umo ují propojení interiéru a exteriéru (pr hled do vnitrobloku, venkovní terasy, molo nad vodní hladinou). Vstupní hala je navr ena jako spole enský prostor, který bude slou it pro orientaci v objektu, sou ástí jsou pobytové a odpo ivné plochy dopln né zelení, prostory pro ob erstvení a recepce. Hala je pr chozí, hlavní vstup je z vnitrobloku, mo ný je i pr chod z ulice jihozápadní fasády. Hala má horní prosv tlení kruhovými sv tlíky v ploché st e. Vstup do dal ích podla í je umo n bezbariérovou rampou a schodi ti. Zázemí stravovacího bloku (bufet) je orientováno na jihozápadní fasádu, aby bylo mo né zásobování z p ilehlé komunikace. Zásobování laborato í a piteven je navr eno pojízdným chodníkem v severozápadním náro í. Objekt B kolej Budova koleje bude slou it pro p echodné ubytování student, p íp. pedagog a personálu koly. Samostatná budova je situována v severním rohu areálu. Budova má p dorysný tvar L a je navr ena jako dispozi ní trojtakt. Hlavní komunikaci tvo í st ední chodba, ze které jsou p ístupné jednotlivé ubytovací bu ky. Pokoje jsou mají spole né hygienické zázemí (kuch. linka, koupelna, wc). Samostatnou ást tvo í koncové jihovýchodní k ídlo, ve kterém jsou navr eny byty se samostatným vstupem. Budova je v úrovni 1.NP rozd lena 2 pasá emi umo ujícími komunika ní propojení s okolím. Vstup do ubytovací ásti je p es vstupní halu z vnitrobloku. Ze vstupní haly je p ístup i do sportovní haly. Hala má prostorovou kapacitu na h na odbíjenou a ko íkovou. Podél severozápadní fasády navr eno stup ovité hledi (172 divák ). Na sportovní halu navazuje atnové a hygienické zázemí, sklady sport. ná iní, fyzioterapeut - masá e a sauna s odpo ívárnou. V úrovni 1.PP jsou umíst ny technické místnosti a technologie (plynová kotelna, zásobníky de ové vody). Vstupní hala má podobný spole enský charakter jako u budovy koly hala je jednopodla ní, s plochým zastropením s horním osv tlením. Sou ástí haly je i bufet rychlé ob erstvení a recepce. Na halu navazují atny a hygienické zázemí (wc, úklidové místnosti). V 1. NP v koncové sekci je navr en studentský klub (restaurace, kavárna). Zásobování je p es chodník z navr ené obslu né komunikace. V tomto nástupním podla í jsou navr eny místnosti administrativy, atny a umývárny zam stnanc, odd len je eno hygienické zázemí pracovník bufetu. 7
V severním náro í v ka dém podla í jsou v ubytovací ásti navr eny spole enské a studijní místnosti s balkonem - terasou. Vertikální komunikaci tvo í celkem 4 schodi - 2 trojramenná schodi a 2 dvouramenná schodi. V prostoru schodi jsou umíst ny osobní výtahy, v náro ní poloze v centru budovy jsou 2 kapacitní výtahy evakua ní. Ob budovy (objekt A a objekt B) jsou navr eny jako samostatn fungující budovy s mo ností výstavby po etapách. Urbanisticky jsou navr eny tak, e tvo í samostatný universitní areál. Uvnit vnitrobloku je zalo ena pobytová zahrada v kombinaci poch zích, travnatých a vodních ploch. Kompozi ní ení je zalo eno na kombinaci jednoduchých kubických a organických tvar jednotlivých ástí budov. Hmoty budov jsou odd leny prosklenými spojovacími kr ky, ve kterých jsou umíst ny schodi a výtahy. Základní kubické hmoty jsou navr eny v bílé barv, ást fasád (p edná kové sály, sportovní hala) má výraznou barevnost (syt ervená, zelená), st ní roviny a atiky jsou zvln né, okna mají kruhový tvar, ást nosných zdí se prolíná ve shodné barevnosti do interiér budov. Byty a ubytovací jednotky ve 4.NP mají pobytové terasy. Ploché st echy budov jsou vyu ity na umíst ní slune ních kolektor a tepelných erpadel. C.1.d) Zásady technického, dispozi ního, stavebního, technologického a provozního ení Objekt A kola Budova je navr ena jako objekt se 3 k ídly. Objekt je stavebn navr en jako kombinace st nového a sloupového sytému. St nový sytém je navr en v typových nadzemních a podzemních podla ích. Hlavní nosný systém tvo í podélné nebo p né st ny z elezobetonu s dozdívkami z keramických tvárnic. Dispozi jde o kombinaci dvoutraktu nebo trojtraktu se st ední nebo bo ní chodbou. Ztu ujícím prvkem v objektu jsou výtahové achty a schodi. U t chto komunika ních uzl jsou navr eny hygienické prostory (WC, hygienické kabiny, úklidové komory). Rozpony v b ných podla ích jsou 3m, 6m, max. 8m v n kterých u ebnách. Nad v ími p edná kovými sály jsou rozpony stropní konstrukce 12 a 15m. edná kové sály jsou navr eny jako stup ovité posluchárny. Dále jsou v b ných podla ích navr eny u ebny, ve st edním traktu administrativní ást a v koncovém severovýchodním k ídle laborato e. Vstupní podla í do objektu je navr en z vnitrobloku p es vstupní halu, na kterou navazují prostory s ob erstvením a prodejna skript. Spojení s dal ími podla ími je umo no interiérovou rampou. ást tohoto podla í je ena jako sloupový systém, rozpony sloup budou 6x6 nebo 6x4,8m. Sloupy a atypické stropy s horním osv tlením jsou navr eny z elezobetonu. Základy - Objekt bude zalo en na základových pasech a patkách. Sou ástí vrstvy podlah v 1. PP budou hydroizola ní souvrství a protiradonová izolace. ásti konstrukcí pod úrovní terénu budou chrán ny svislou hydroizolací p íp. proti tlakové vod. Zp sob a hloubka a zalo ení bude ur ena v dal ím stupni PD podle výsledk hydrogeologického a radonového pr zkumu. Svislé nosné konstrukce tvo í zdivo z keramických tvárnic nebo elezobetonové st ny, nosný systém p ný nebo podélný, s rozponem 3m, 6m, v u ebnách 9m. Svislou obvodovou konstrukci bude tvo it zdivo z keramických tvárnic tl. 300mm ze zateplovacím systémem (pop. jejich kombinace). elezobetonové v nce budou v úrovni stropu zatepleny. I. NP má navr en nosný konstruk ní systém z elezobetonových st n v kombinaci s monolitickým skeletem v míst vstupní haly. Schodi budou monolitická elezobetonová, kotvená do obvodových st n. Ná lapná vrstva je navr ena z keramické dla by, zábradlí ocelové s výplní z ty ových prvk, madla d ev ná. Vnit ní p ky jsou navr eny z keramických p kovek (Porotherm 115 AKU nebo Liapor) nebo ze sádrokartonu, podle druhu prostor, které odd lují, s ohledem na po adavky statické, tepelné, akustické a po adavky po ární odolnosti. Stropy jsou navr eny montované z keramických panel Porotherm nebo filigránové, atypické ásti strop a stropy v ích rozpon budou monolitické elezobetonové. Konstruk ní vý ky jsou 3,3 m v typových podla ích. V ásti strop ve vstupních halách jsou navr eny prosv tlovací otvory. Vnit ní omítky budou navr eny vápenocementové dvouvrstvé tukové nebo vápenocementové jednovrstvé podle druhu omítaných st n. V základu budou prostory vymalovány bílou barvou, ve spole ných prostorách, laborato ích a u ebnách ot ruvzdornou barvou dle návrhu interiéru. Keramické obklady v hygienických prostorách, WC a laborato ích budou keramické obklady 8
do v. 2 200mm nebo do v. stropu. Dal í obklady budou v technických místnostech, úklidových komorách, pomocných prostorách a atnovém zázemí. Ná lapné vrstvy podlah jsou zát ové PVC nebo marmoleum v u ebnách, p edná kových sálech, chodbách, keramická dla ba ve WC a koupelnách, keramická dla ba s vy í odolností ve vstupní hale, na schodi tích, a v laborato ích. Podlahové konstrukce budou opat eny izolacemi proti vod, akustickými a tepelnými izolacemi podle druhu prostor. Terasy a lod ie mají povrchovou úpravu z mrazuvzdorné protiskluzné keramické dla by s vlo enou hydroizola ní vrstvou. Vn í omítky jsou navr eny v systému Baumit (probarvená akrylátová Baumit Granopor nebo silikonová omítka) v barv bílé, syt ervené, zelené v kombinaci. Lod ie a terasy mají balkonové zábradlí s nosnou kovovou konstrukcí s deskovou výplní (nap. evovláknité desky Fundermax, Eternit). Okna a dve e jsou navr ena jako d ev ná eurookna s tepeln izola ním dvojsklem nebo s trojsklem. Sou ástí oken budou venkovní aluzie. Vnit ní parapety budou z lamino desek, vn í parapety hliníkové. Vnit ní dve e budou d ev né oblo kové nebo s ocelovou zárubní, plné nebo prosklené podle druhu prostor a po adavk po ární ochrany. Okna budou s d ev nými rámy s p írodní lazurou, stejn jako stínící prvky. Balkony a lod ie budou mít nosnou konstrukci z ocelových prvk s plnou deskovou výplní. Vstupní dve e a dve e do kabin pro imobilní budou vybaveny dle vyhl. 398/2009 Sb, aby vyhov ly bezbariérovému u ívání staveb. St ní okna - v objektu jsou navr ena st ní okna kruhové sv tlíky na prosv tlení vstupních hal. St echa je navr ena jako plochá dvouplá ová s vnit ními de ovými svody, ást st ech je ena jako pultová s p esahem. Venkovní úpravy Kolem objekt bude proveden okapový chodník z dla by nebo se zásypem z ka írku. Areál je navr en tak, aby sm rem uvnit bloku vznikla obytná zahrada poskytující soukromí. Venkovní dla by na chodnících a pojí ných komunikacích jsou navr eny z betonové zámkové dla by s dekorem, chodník uvnit vnitrobloku je navr en z divoké kamenné mozaiky z kamenných odsek. Objekt B kolej Budova je navr ena jako objekt se 2 k ídly v p dorysném tvaru L. Objekt je stavebn navr en jako kombinace st nového a sloupového sytému. St nový sytém je navr en v typových nadzemních a podzemních podla ích, sloupový systém má vstupní hala. Hlavní nosný systém tvo í podélné nebo p né st ny z elezobetonu s dozdívkami z keramických tvárnic. Dispozi je objekt navr en jako trojtrakt se st ední chodbou. Ztu ujícím prvkem v objektu jsou výtahové achty a schodi. U t chto komunika ních uzl jsou navr eny pomocné a provozní místnosti (sklady prádla, denní místnosti personálu, úklidové komory). Základní rozpon st nového systému v ubytovací ásti je 3,6m. Ve vstupní hale je základní rozpon sloup 7,2m. Sportovní hala je áste zapu ná pod úrove terénu. Rozpon nad t locvi nou je 15 m, locvi na bude zast ena d ev nými lepenými nebo sbíjenými vazníky. Vstupní podla í do objektu je navr en z vnitrobloku p es vstupní halu, ve které je umíst na recepce a ob erstven a prodejna. Ubytovací podla í je navr eno nevý kové úrovni +1,2m, podlaha sportovní haly -1,5m. tuto vý kovou úrove p ekonává jednoramenné schodi, do sportovní haly se nastupuje na horní úrove tribuny pro diváky. Pro invalidy jsou navr eny plo iny. Sloupy a atypické stropy s horním osv tlením v hale jsou navr eny z elezobetonu. Základy - Objekt bude zalo en na základových pasech a patkách. Sou ástí vrstvy podlah v 1. PP budou hydroizola ní souvrství a protiradonová izolace. ásti konstrukcí pod úrovní terénu budou chrán ny svislou hydroizolací p íp. proti tlakové vod. Zp sob a hloubka a zalo ení bude ur ena v dal ím stupni PD podle výsledk hydrogeologického a radonového pr zkumu. Svislé nosné konstrukce tvo í zdivo z keramických tvárnic nebo elezobetonové st ny, nosný systém je p ný, rozponem 3,6m. Svislou obvodovou konstrukci bude tvo it zdivo z keramických tvárnic tl. 300mm ze zateplovacím systémem. elezobetonové v nce budou v úrovni stropu zatepleny. I.NP má navr en nosný konstruk ní systém z elezobetonových st n v kombinaci s monolitickým skeletem v míst vstupní haly. Schodi budou monolitická elezobetonová, kotvená do obvodových st n. Ná lapná vrstva je navr ena z keramické dla by, zábradlí ocelové s výplní z ty ových prvk, madla d ev ná. Vnit ní p ky jsou navr eny z keramických p kovek (Porotherm 115 AKU nebo Liapor) nebo ze sádrokartonu, podle druhu prostor, které odd lují, s ohledem na po adavky statické, tepelné, 9
akustické a po adavky po ární odolnosti. Stropy jsou navr eny montované z keramických panel Porotherm nebo filigránové, atypické ásti strop a stropy v ích rozpon budou monolitické elezobetonové. Konstruk ní vý ky jsou 3,0 m v typových ubytovacích podla ích. V ásti strop ve vstupní hale a nad fitnesscentrem jsou navr eny prosv tlovací otvory. Sportovní hala bude zastropena d ev nými lepenými nebo sbíjenými vazníky na rozpon cca 15m. Vnit ní omítky budou navr eny vápenocementové dvouvrstvé tukové nebo vápenocementové jednovrstvé podle druhu omítaných st n. V základu budou prostory vymalovány bílou barvou, ve spole ných prostorách, sportovní hale ot ruvzdornou barvou dle návrhu interiéru. St ední chodby v ubytovací ásti budou barevn odli eny podle jednotlivých podla í. Keramické obklady v hygienických prostorách, WC, úklidových místnostech budou keramické obklady do v. 2 100mm. Dal í obklady budou v míst kuchy ských linek a v atnovém zázemí. Ve sportovních prostorech (hala, fitness) budou na st nách akustické obklady. Ná lapné vrstvy podlah jsou sportovní PVC nebo marmoleum ve sportovní hale a fitcentru, na spole ných chodbách a ubytovacích jednotkách je navr eno zát ové PVC nebo plovoucí laminátové podlahy (nájemní byty), keramická dla ba ve WC a atnových provozech, keramická dla ba s vy í odolností ve vstupní hale a na schodi tích. Podlahové konstrukce budou opat eny izolacemi proti vod, akustickými a tepelnými izolacemi podle druhu prostor. Terasy a lod ie budou mít povrchovou úpravu z mrazuvzdorné protiskluzné keramické dla by s vlo enou hydroizola ní vrstvou. V technických místnostech budou st rkové podlahy. Vn í omítky jsou navr eny v systému Baumit (probarvená akrylátová Baumit Granopor nebo silikonová omítka) v barv bílé, syt ervené nebo zelené. Lod ie a terasy mají balkonové zábradlí s nosnou kovovou konstrukcí s plnou deskovou výplní (nap. d evovláknité desky Fundermax, Eternit). Koncové trakty budovy a pobytové terasy a st echy jsou dopln ny d ev nými prvky a trelá emi na popínavou zele. Vnit ní dve e budou d ev né obloukové nebo s ocelovou zárubní, podle druhu prostor a po adavk po ární ochrany. Okna s d ev nými rámy s p írodní lazurou. Balkony a lod ie budou mít nosnou konstrukci z ocelových prvk s plnou deskovou výplní. Okna a dve e jsou navr ena jako d ev ná eurookna s tepeln izola ním dvojsklem nebo s trojsklem. Sou ástí oken budou venkovní stínící aluzie. Vnit ní parapety budou z lamino desek, vn í parapety hliníkové. Vnit ní dve e budou d ev né oblo kové nebo s ocelovou zárubní, plné nebo prosklené podle druhu prostor a po adavk po ární ochrany. Okna budou s d ev nými rámy s p írodní lazurou, stejn jako stínící prvky. Balkony a lod ie budou mít nosnou konstrukci z ocelových prvk s plnou deskovou výplní. Vstupní dve e a dve e do kabin a WC pro imob. budou vybaveny dle vyhl. 398/2009 Sb, aby vyhov ly bezbariérovému u ívání staveb. St ní okna - v objektu jsou navr ena st ní okna kruhové sv tlíky na prosv tlení vstupních hal. St echa je navr ena jako plochá dvouplá tová s vnit ními de ovými svody, ást st ech je ena jako pultová. Venkovní úpravy Kolem objekt bude proveden okapový chodník z dla by nebo se zásypem z ka írku. Areál je navr en tak, aby sm rem uvnit bloku vznikla obytná zahrada poskytující soukromí. Venkovní dla by na chodnících a pojí ných komunikacích jsou navr eny z betonové zámkové dla by s dekorem, chodník uvnit vnitrobloku je navr en z divoké kamenné mozaiky z kamenných odsek. Vnitroblokem je vedena alej ze vzrostlých strom, dal í doprovodná zele bude sou ástí parkovacích ploch. Parkovací plochy budou provedeny z betonové zámkové dla by v pojí né úprav. Technické vybavení budovy VYTÁP NÍ : Pot eba tepla pro vytáp ní je stanovena zjednodu eným zp sobem dle obestav ného prostoru, objekt bude po tepeln technické stránce vyhovovat SN 73 05 40-2 ( Tepelná ochrana budov ást 2 Po adavky, po adované hodnoty Un ), uva ovaná m rná tepelná ztráta objektu q v = 20 W m -3. 10
Klimatické podmínky Místo stavby Karlovy Vary Poloha stavby: nechrán ná Krajinná oblast: s intenzivními v try Charakteristické íslo budovy B= 12 Pa 0,67 Vn í oblastní výpo tová teplota: t e = -15,0 o C Pr rná vnit ní teplota: t i = 20,0 o C Pr rná vn í teplota v topném období: t ep = 3,8 o C Po et dn v topném období: d = 254 POT EBY TEPLA PRO VYTÁP NÍ : Universita : 1. Objekt universita ( V 1 = 27 872 m 3 + 2. Objekt nájemní technologické centrum V 2 = 5 491 m 3 ) Qc = ( V 1 = 27 872 m 3 + V 2 = 5 491 m 3 ) x 20 W m -3 = 667 260 W = 667,26 kw Studentská kolej : 2. Objekt koleje a byty v etn t locvi ny ( V 1 = 51 585 m 3 ) Qc = ( V 1 = 51 858 m 3 ) x 20 W m -3 = 1 031 700 W = 1 031,7 kw POT EBY TEPLA OH EV TEPLÉ VODY ( TUV ): Pot eba tepla pro oh ev teplé vody je stanoven dle SN 06 03 20 oh ívání u itkové vody, navrhování a projektování. Universita : 590 poslucha, 3 zam stnanci bufet, 60 zam stnanc kancelá e, 7 414 m 2 úklidové plochy E 2T = ( 590 x 0,8 ) + ( 63 x 0,8 ) + ( 741,4 x 0,8 ) = 581,7 kwh E 2Z = 581,7 x 1 = 581,7 kwh E 1P = E 2T + E 2Z = 1163,4 kwh Pot ebný tepelný výkon oh evu Q 1N = E 1P / 24 = 1163,4/ 24 = 48,5 kw Studentská kolej : Cca 600 l ek, 3 zam stnanci bufet, 125 osob t locvi na, 17 286 m 2 úklidové plochy E 2T = ( 600 x 2,5 ) + ( 3 x 0,8 ) + ( 125 x 1,4 ) + ( 172,86 x 0,8 ) = 1815,7 kwh E 2Z = 1815,7 x 1 = 1815,7 kwh E 1P = E 2T + E 2Z = 3631,4 kwh Pot ebný tepelný výkon oh evu Q 1N = E 1P / 24 = 3631,4/ 24 = 151,35 kw VZDUCHOTECHNIKA - pot eby tepla : Pot eba tepla pro za ízení vzduchotechniky v jednotlivých objektech je stanovena dle prostoru místností ve kterých je nutné z ízení v tracího p ípadn klimatiza ního za ízení s p edpokládanou rekuperací min. 60%, s p edpokládanou intenzitou vým ny vzduchu dle hygienických p edpis. Universita : 1. Objekt universita + posluchárny V = ( 178 m 2 + 135 m 2 + 267 m 2 + 131 m 2 ) x 4,5 m V p = V x I = 3 199,5 m 3 x 3 = 9 598,5 m 3 h -1 = 2,67 m 3 s -1 Qv = V p (m 3 s -1 ) x Ce ( Jkg -1 ) x r e ( kgm -3 ) x ( te ti ) = 2,67 x 1010 x 1,34 x 35 = = 126 475 W = 126,475 kw x 0,4 = 50,6 kw Studentská kolej : 1. Objekt universita + t locvi na V = 553,8 m 2 x 4,5 m = 4 430 m 3 V p = V x I = 4 430 m 3 x 3 = 13 290 m 3 h -1 = 3,69 m 3 s -1 Qv = V p (m 3 s -1 ) x Ce ( Jkg -1 ) x r e ( kgm -3 ) x ( te ti ) = 3,69 x 1010 x 1,34 x 35 = = 174 870 W = 174,87 kw x 0,4 = 69,95 kw 11
CELKOVÁ TEPELNÁ BILANCE : Pot eba tepla Universita : Qc = Q Vyt + Q Tuv + Q VZT = 667,26 + 48,5 + 50,6 = 766,36 kw Pot eba tepla Studentská kolej : Qc = Q Vyt + Q Tuv + Q VZT = 1031,7 + 151,35 + 69,95 = 1 253 kw Technické ení Universita: Topný zdroj : Zdrojem tepla pro vytáp ní, VZT a oh ev TUV je plynová kotelna II. Kategorie, umíst ná v samostatné ásti objektu - PLYNOVÉ KOTELN v 1.PP v objektu. V plynové koteln budou umíst ny plynové nízkoteplotní kotlové jednotky (min. 2 kusy max. 4 kusy) o celkovém výkonu 800 kw. Kotle budou dodány s ekvithermní regulací v etn regulace pro jednotlivé provozní okruhy vytáp cího systému. Odtah spalin bude en pomocí voln stojícího komínu SCHIEDEL. V trání kotelny bude eno irozeným zp sobem. Expanzní a pojistné za ízení V prostoru plynové kotelny bude umíst no expanzní za ízení s automatickým dopl ováním vody do systému, s automatickým odvzdu ováním a odplynováním a udr ováním konstantní hladiny statického tlaku. Pojistné za ízení bude tvo it pojistný ventil, umíst ný v pojistném míst kotle. Oh ev TUV Oh ev TUV bude en v samostatném zásobníku TUV o objemu cca 500 litr a max. jmenovitému výkonu : Q TUV = 48,5 kw. Zásobník TUV bude umíst n v prostoru plynové kotelny II.kategorie. Provozní okruhy Navr ený zdroj tepla bude napojen na navrhovanou otopnou soustavu, která je ena jako teplovodní s nuceným ob hem topné vody. Otopná soustava bude len na na následující provozní okruhy: 1) ÚT 1: ekvithermn regulovaná teplota topné vody sm ováním o max. teplotním spádu 70/55 o C. Sm ování bude zaji ovat t ícestný sm ovací ventil se servopohonem. Jedná se o provozní okruh otopné soustavy - okruh otopných t les ást P EDNÁ KOVÝ SÁL 2) ÚT 2: ekvithermn regulovaná teplota topné vody sm ováním o max. teplotním spádu 70/55 o C. Sm ování bude zaji tovat t ícestný sm ovací ventil se servopohonem. Jedná se o provozní okruh otopné soustavy okruh otopných t les ást U EBNY - SEVER 3) ÚT 3: ekvitermn regulovaná teplota topné vody sm ováním o max. teplotním spádu 70/55 o C. Sm ování bude zaji ovat t ícestný sm ovací ventil se servopohonem. Jedná se o provozní okruh otopné soustavy okruh otopných t les ást U EBNY - JIH 4) ÚT 4: ekvithermn regulovaná teplota topné vody sm ováním o max. teplotním spádu 50/40 o C. Sm ování bude zaji ovat t ícestný sm ovací ventil se servopohonem. Jedná se o provozní okruh otopné soustavy okruh podlahového vytáp ní ást VSUPNÍ HALA + PROVOZNÍ MÍSTNOSTI 5) VZT 1: provozní okruh s konstantním výstupem (p íp. zvý ený ekvitherm) topné vody pro VZT za ízení. 1 instalované pro ást VSTUPNÍ HALY 6) VZT 2: provozní okruh s konstantním výstupem (p íp. zvý ený ekvitherm) topné vody pro VZT za ízení. 2 instalované pro ást P EDNÁ KOVÝCH SÁL 7) Oh ev TUV: provozní okruh s konstantním výstupem topné vody pro zásobníkový oh íva TUV o obsahu 500 litr. Vytáp cí systém Otopná soustava (provozní okruhy: ÚT 1 a ÚT 4) bude provedena tak, e páte ní rozvody budou vedeny pod stropem p ízemí voln, p ípadn v podhledech nebo v podlahách, budou provedeny z m ného potrubí. Paty stoupacích potrubí budou opat eny stoupa kovými armaturami. Vlastní stoupací potrubí a rozvody k otopným t les m budou provedeny rovn z m ného potrubí. 12
Otopnou plochu provozních okruh ÚT 1 a ÚT 3 budou tvo it otopná ocelová desková t lesa se spodním p ípojem, p ípadn podlahové konvektory. V echny otopná t lesa budou opat ena termostatickými hlavicemi s ochranou proti odcizení. Otopnou plochu provozního okruhu ÚT 4 budou tvo it registry podlahového vytáp ní vedené z jednotlivých rozd lova podlahového vytáp ní. Páte ní rozvody provozních okruh VZT budou vedeny pod stropem p ízemí a provedeny z m ných trubek. Jednotlivé jednotky VZT za ízení budou zapojeny pomocí navr ených sm ovacích uzl. Technické ení Studentská kolej: Topný zdroj : Zdrojem tepla pro vytáp ní, VZT a oh ev TUV je plynová kotelna II. Kategorie, umíst ná v samostatné ásti objektu PLYNOVÉ KOTELN v 1.NP v objektu. V plynové koteln budou umíst ny plynové nízkoteplotní kotlové jednotky ( min. 2 kusy max. 4 kusy ) o celkovém výkonu 1 300 kw. Kotle budou dodány s ekvithermní regulací v etn regulace pro jednotlivé provozní okruhy vytáp cího systému. Odtah spalin bude en pomocí voln stojícího komínu SCHIEDEL. V trání kotelny bude eno irozeným zp sobem. Expanzní a pojistné za ízení V prostoru plynové kotelny bude umíst no expanzní za ízení s automatickým dopl ováním vody do systému, s automatickým odvzdu ováním a odplynováním a udr ováním konstantní hladiny statického tlaku. Pojistné za ízení bude tvo it pojistný ventil, umíst ný v pojistném míst kotle. Oh ev TUV Oh ev TUV bude en v samostatném zásobníku TUV o objemu cca 1000 litr a max. jmenovitému výkonu : Q TUV = 151,35 kw. Zásobník TUV bude umíst n v prostoru plynové kotelny II.kategorie. Provozní okruhy Navr ený zdroj tepla bude napojen na navrhovanou otopnou soustavu, která je ena jako teplovodní s nuceným ob hem topné vody. Otopná soustava bude len na na následující provozní okruhy: 1). ÚT 1: ekvithermn regulovaná teplota topné vody sm ováním o max. teplotním spádu 70/55 o C. Sm ování bude zaji ovat t ícestný sm ovací ventil se servopohonem. Jedná se o provozní okruh otopné soustavy - okruh otopných t les ást SPORTOVNÍ HALA 2). ÚT 2: ekvithermn regulovaná teplota topné vody sm ováním o max. teplotním spádu 70/55 o C. Sm ování bude zaji tovat t ícestný sm ovací ventil se servopohonem. Jedná se o provozní okruh otopné soustavy okruh otopných t les ást U EBNY - SEVER 3). ÚT 3: ekvithermn regulovaná teplota topné vody sm ováním o max. teplotním spádu 70/55 o C. Sm ování bude zaji tovat t ícestný sm ovací ventil se servopohonem. Jedná se o provozní okruh otopné soustavy okruh otopných t les ást U EBNY - VÝCHOD 4). ÚT 4: ekvitermn regulovaná teplota topné vody sm ováním o max. teplotním spádu 70/55 o C. Sm ování bude zaji ovat t ícestný sm ovací ventil se servopohonem. Jedná se o provozní okruh otopné soustavy okruh otopných t les ást U EBNY - JIH 5). ÚT 5: ekvithermn regulovaná teplota topné vody sm ováním o max. teplotním spádu 50/40 o C. Sm ování bude zaji ovat t ícestný sm ovací ventil se servopohonem. Jedná se o provozní okruh otopné soustavy okruh podlahového vytáp ní ást VSUPNÍ HALA + PROVOZNÍ MÍSTNOSTI 6). VZT 1: provozní okruh s konstantním výstupem (p íp. zvý ený ekvitherm) topné vody pro VZT za ízení. 1 instalované pro ást VSTUPNÍ HALY 7). VZT 2: provozní okruh s konstantním výstupem (p íp. zvý ený ekvitherm) topné vody pro VZT za ízení. 2 instalované pro ást SPORTOVNÍ HALY 8). VZT 3: provozní okruh s konstantním výstupem (p íp. zvý ený ekvitherm) topné vody pro VZT za ízení. 3 instalované pro ást ODPO ÍVÁRNY 9). Oh ev TUV: provozní okruh s konstantním výstupem topné vody pro zásobníkový oh íva TUV o obsahu 1000 litr. 13
Vytáp cí systém Otopná soustava (provozní okruhy: ÚT 1 a ÚT 5) bude provedena tak, e páte ní rozvody budou vedeny pod stropem p ízemí voln, p ípadn v podhledech nebo v podlahách, budou provedeny z m ného potrubí. Paty stoupacích potrubí budou opat eny stoupa kovými armaturami. Vlastní stoupací potrubí a rozvody k otopným t les m budou provedeny rovn z m ného potrubí. Otopnou plochu provozních okruh ÚT 1 a ÚT 4 budou tvo it otopná ocelová desková t lesa se spodním ípojem, p ípadn podlahové konvektory. V echny otopná t lesa budou opat ena termostatickými hlavicemi s ochranou proti odcizení. Otopnou plochu provozního okruhu ÚT 5 budou tvo it registry podlahového vytáp ní vedené z jednotlivých rozd lova podlahového vytáp ní. Páte ní rozvody provozních okruh VZT budou vedeny pod stropem p ízemí a provedeny z m ných trubek. Jednotlivé jednotky VZT za ízení budou zapojeny pomocí navr ených sm ovacích uzl. VZDUCHOTECHNIKA : Pot eba tepla pro za ízení vzduchotechniky v jednotlivých objektech je stanovena dle prostoru místností ve kterých je nutné z ízení v tracího p ípadn klimatiza ního za ízení s p edpokládanou rekuperací min. 60%, s p edpokládanou intenzitou vým ny vzduchu dle hygienických p edpis. edpokládané mno ství v tracího vzduchu a pot eby tepla pro jeho oh ev : Universita : 2. Objekt universita + posluchárny V = ( 178 m 2 + 135 m 2 + 267 m 2 + 131 m 2 ) x 4,5 m V p = V x I = 3 199,5 m 3 x 3 = 9 598,5 m 3 h -1 = 2,67 m 3 s -1 Qv = V p (m 3 s -1 ) x Ce ( Jkg -1 ) x r e ( kgm -3 ) x ( te ti ) = 2,67 x 1010 x 1,34 x 35 = = 126 475 W = 126,475 kw x 0,4 = 50,6 kw Studentská kolej : 2. Objekt universita + t locvi na V = 553,8 m 2 x 4,5 m = 4 430 m 3 V p = V x I = 4 430 m 3 x 3 = 13 290 m 3 h -1 = 3,69 m 3 s -1 Qv = V p (m 3 s -1 ) x Ce ( Jkg -1 ) x r e ( kgm -3 ) x ( te ti ) = 3,69 x 1010 x 1,34 x 35 = = 174 870 W = 174,87 kw x 0,4 = 69,95 kw Jednotlivé typy VZT za ízení v objektech University a Studentské koleje: V objektu se budou nacházet 4 typy VZT za ízení: 1. P ívod a odvod vzduchu s oh evem a rekuperací 2. P ívod a odvod s oh evem, chlazením a rekuperací 3. Chladící za ízení 4. Odvod vzduchu Které prostory budou v trány a jakým typem VZT za ízení bude up esn no v dal ím stupni projektové dokumentace. Ad. 1 P ívod a odvod vzduchu s oh evem a rekuperací Rekuperaci lze rozd lit do dal ích dvou skupin. Základní rekuperace bude pomocí deskového k ového rekuperátoru s ú inností 50%. U v ích vzduchových výkon (p es 10.000 m 3 / h) bude pou ita rekuperace pomoci rota ního rekuperátoru s ú inností p es 70%. Slo ení p ívodní ásti jednotky: - Uzavírací klapka ovládaná servomotorem - Filtr EU 5 - Rekuperátor - Komora vodního oh íva e - P ívodní ventilátor 14
Slo ení odtahové ásti jednotky: - Uzavírací klapka ovládaná servomotorem - Filtr EU 4 - Rekuperátor - Odtahový ventilátor Ad. 2. P ívod a odvod vzduchu s oh evem, chlazením a rekuperací Principiáln shodné jako typ 1. pouze s p idáním chladícího p ímého výparníku. Slo ení p ívodní ásti jednotky: - Uzavírací klapka ovládaná servomotorem - Filtr EU 5 - Rekuperátor - Komora vodního oh íva e - Komora s p ímým chladícím výpadníkem - P ívodní ventilátor Slo ení odtahové ásti jednotky: - Uzavírací klapka ovládaná servomotorem - Filtr EU 4 - Rekuperátor - Odtahový ventilátor Ad. 3. Chladící za ízení Jako zdroj chladu budou pro VZT jednotky v trající p edná kové sály, vstupní haly a odpo ívárnu pou ity venkovní kompresorové freonové jednotky umíst né mimo strojovnu na st e objektu. Ad. 4. Odvod vzduchu Pro odv trání sociálních za ízení a men ích sklad bude pou ito podtlakové odv trání. Ka dá místnost sociálních za ízení bude napojena na jeden odtahový ventilátor. Výfuk znehodnoceného vzduchu bude vyveden nad st echu do volného prostoru. Po adavky na jednotlivé profese: Stavební - Vy len ní strojovny pro vzduchotechnická za ízeni. - Vy len ní centrálních achet pro vedení VZT potrubí. - Vynechání pot ebných prostupu pro VZT potrubí. - Hluková izolace strojoven VZT. Elektro - P ipojení samostatných ventilátor na zdroj el. Energie bez vazby na MaR. - P ipojení rozvad i MaR ve strojovn VZT. ení a Regulace - P ipojení a ovládání v ech centrálních jednotek centrálním ovládacím systémem. ÚT - P ipojení v ech vodních oh íva centrálních jednotek na rozvod topného média p es regula ní a sm ovací uzle (voda 80 o / 60 o ). Zdravotní instalace - Odkanalizování strojovny VZT osazením podlahových vpustí. - Napojení odvodu kondenzátu z klimatiza ních jednotek a chladící jednotky. PLYNOVOD Objekty University a Studentské koleje bude napojeny na hlavní ad STL plynovod DN 100. Navrhované STL plynovodní p ípojky budou provedeny polyetylénového potrubí PE 100 SDR 11 DN 15
50, pr r 50 x 4,6 mm. Potrubí STL plynovodních p ípojek bude vedeno p es pozemek investora v zemi k objektu. U objekt bude ve zd ném domku umíst n hlavní uzáv r odb rného plynového za ízení (HUP): kulový kohout DN 50. Za tímto uzáv rem bude osazen st edotlaký regulátor tlaku plynu. Dále bude následovat plynom r (dodávka dodavatele plynu). Universita : Za plynom rem bude pokra ovat NTL vnit ní domovní plynovod do prostoru plynové kotelny II. Kategorie, umíst né v samostatné ásti objektu PLYNOVÉ KOTELN v 1.PP v objektu. V plynové koteln budou umíst ny plynové nízkoteplotní kotlové jednotky ( min. 2 kusy max. 4 kusy ) o celkovém výkonu 800 kw. Dále bude NTL domovní plynovod p iveden ke spot ebi m v místnosti ípravny buffetu a v laboratorním kahan m místnostech laborato í. Studentská kolej : Za plynom rem bude pokra ovat NTL vnit ní domovní plynovod do prostoru plynové kotelny II. Kategorie, umíst ná v samostatné ásti objektu PLYNOVÉ KOTELN v 1.NP v objektu. V plynové koteln budou umíst ny plynové nízkoteplotní kotlové jednotky ( min. 2 kusy max. 4 kusy ) o celkovém výkonu 1 300 kw. Dále bude NTL domovní plynovod p iveden ke spot ebi m v místnosti bufetu. Vnit ní domovní nízkotlaký (NTL) plynovod v jednotlivých bude proveden z ocelových trubek beze vých, ed jednotlivými kotli a spot ebi i budou osazeny kulové uzáv ry. Parametry odb rného plynového za ízení Universita : Palivo zemní plyn Výh evnost paliva 34,05 MJ kg -1 Maximální hodinová pot eba paliva 110 m 3 h -1 Minimální hodinová pot eba paliva 15 m 3 h -1 edpokládaná ro ní pot eba paliva 243 300 m 3 a -1 Studentská kolej : Palivo zemní plyn Výh evnost paliva 34,05 MJ kg -1 Maximální hodinová pot eba paliva 155 m 3 h -1 Minimální hodinová pot eba paliva 18 m 3 h -1 edpokládaná ro ní pot eba paliva 395 400 m 3 a -1 ZDRAVOTNÍ TECHNIKA KANALIZACE Objekty University a Studentské koleje budou odkanalizovány spla kovými kanaliza ními ípojkami, které budou zaúst ny do stávající venkovní areálové kanalizace, která probíhá soub s navrhovaným objektem. Kanalizace je zde oddílná. Kanaliza ními p ípojkami budou odkanalizovány echny za izovací p edm ty (klozety, umyvadla, sprchy, d ezy, výlevky a podlahové vpust ). 16
V objektech bude de ová voda z plochých st ech svedena do plastových zásobník umíst ných v 1. PP., tato voda bude vyu ívána pro splachování na WC v celém objektu, distribuce bude provedena ze strojovny umíst né u zásobník pomocí samostatného rozvodu u itkové vody. epad de ové vody ze zásobník bude sveden do venkovní de ové kanalizace. De tové vody z de tových svod z komunikací a zpevn ných ploch budou svedeny do vsakovacích akumula ních box. Vnit ní kanalizací budou odkanalizovány i prostory kotelny a strojovny vzduchotechniky a to osazením podlahových vpustí nap. fy Hutterer a Lechner. Na v ech stoupacích potrubích budou v 1.NP. osazeny istící kusy a to ve vý ce 1,5 m nad podlahou. Vnit ní kanalizace bude odv traná nad st echu ventila ními hlavicemi, nebo v tracími nástavci. Hlavní le até kanaliza ní svody budou provedeny DN 200 a budou probíhat pod podlahou prvního nadzemního ( áste podzemního) podla í, po výstupu p ípojek z objekt budou osazeny revizní achty. Vnit ní kanalizace bude provedena nap íklad z kanaliza ního systému Polo Kal NG a Polo Eco plus. (systém HT+KG Wavin, Osma, Dyka). Kanaliza ní p ípojky budou zaúst ny do stávající areálové kanaliza ní stoky pomocí výsek do stávajících revizní betonových kruhových achet, nebo pomocí vysazením odbo ek na stávajícícm potrubí. Kanaliza ní p ípojky budou provedeny DN 200 a materiál m e být navr en kameniny, nebo PVC potrubí (Polo Eco plus, KG Wavin, Osma Dyka). Pro napojení na potrubí budou pou ity p echodové kusy z PVC na kameninu. Systém PP a PVC sn ný gumovými krou ky zaru uje absolutní t snost, montá vzhledem k nízké hmotnosti trubek je jednoduchá. Potrubí musí být polo eno na 10cm vysoké, dob e upravené,stla ené násypné vrstv z materiálu bez kamen tak, aby se dodr ovala stejnosm rnost ulo ení. Potrubí je postupn obsypáváno materiálem bez kamen a do vý e vrstvy zeminy max. 20 cm. Poté je obsypový materiál pe liv ru up chován mezi st nou výkopu a trubkou. Strojové up chování je p ípustné od vý e 30cm nad vrcholem trubek. Návrh kanalizace musí být upracován dle platných norem a technologických edpis dodavatele trub. VODOVOD: Soub s objekty probíhá ve ejný uli ní vodovodní ad, ze kterého budou provedeny nové vodovodní p ípojky pro nové objekty university a studentské koleje. Nové p ípojky bude provedeny pomocí navrtávacího pasu a oup te se zemní soupravou s uli ním ví kem. ípojka bude provedena DN 80-100. Za napojením na ad bude na p ípojce osazena kompletní vodom rná sestava dle SN 75 5411 73 6660 a to bu to ve venkovní vodom rné acht, nebo za vstupem vodovodní p ípojky do objektu. Oh ev TUV bude provád n dle návrhu projektanta ÚT pomocí zásobníkových oh íva v jednotlivých plynových kotelnách a zapojení bude provedeno dle výkresu montá ní schéma zapojení ÚT a TUV. Na p ívodu studené pitné vody do oh íva e bude osazeno zabezpe ovací za ízení dle SN 06 0830. Zabezpe ovací soustava obsahuje uzavírací armaturu, potrubní sítko, vypou cí armatury, zp tný ventil, tlakom r a pojistný ventil. Na výstupu TUV bude osazena uzavírací armatura a teplom r. Ú inná cirkulace bude zaji tována pomocí cirkula ního erpadla osazeného na zp tném potrubí do oh íváku. Rozvody vody budou provedeny z tlakových plastových trub ur ených pro vnit ní rozvody vody. Materiál m e být pou it nap. Ekoplastik Hostalen, Rehau, Wavin nebo obdobné materiály. Potrubí bude tepeln izolováno. Návrh vodovodu musí být zpracován dle platných norem a technologických edpis dodavatele trub. ZTI vodovod + kanalizace Universita : Výpo et pot eby vody: dle sm rnice. 9/1973 sb. Vysoké koly 590 poslucha - 40 l/ posl./den Bufet 3 zam stnanci 400 l / zam. / den Kancelá e 60 zam stnanc 60 l / zam. / den 17
Pr m. denní pot eba Q p = ( 590 x 40 + 400 x 3 + 60 x 60 ) 0,6 = 17 040 l/den Max. denní pot eba Q m = 17 040 x 1,35 = 23 004 l/den Max. hodinová pot eba Q h = 23 04/24 x 2,1 = 2 013 l/h Ro ní spot eba Q a = 17 040 x 365 = 6 219 600 l/rok = 6 219,6 m 3 /rok Výpo et mno ství spla kových vod: Pr m. denní pr tok spla kovou kanalizací Q = 17 040 l/den = 17,04 m 3 Max. pr tok spla kovou kanalizací Q max = 17 040 : 24 x 10 = 7 100 l/h Návrhový pr tok spla kovou kanalizací Q náv = 2,0 x 7 100 = 14 200 l/h = 3,94 l/s Studentská kolej : Výpo et pot eby vody: dle sm rnice. 9/1973 sb. Studentské koleje 600 l ek - 200 l/ l. /den Bufet 3 zam stnanci 400 l / zam. / den locvi na, atny 125 osob 60 l / osobu / den Pr m. denní pot eba Q p = ( 600 x 200 + 400 x 3 + 125 x 60 ) 0,6 = 77 220 l/den Max. denní pot eba Q m = 77 220 x 1,35 = 104 247 l/den Max. hodinová pot eba Q h = 104 247/24 x 2,1 = 9 122 l/h Ro ní spot eba Q a = 77 220 x 365 = 28 185 300 l/rok = 28 185,3 m 3 /rok Výpo et mno ství spla kových vod: Pr m. denní pr tok spla kovou kanalizací Q = 77 220 l/den = 77,22 m 3 Max. pr tok spla kovou kanalizací Q max = 77 220 : 24 x 10 = 32 175 l/h Návrhový pr tok spla kovou kanalizací Q náv = 2,0 x 32 175 = 64 350 l/h = 17,875 l/s VÝPO ET MNO STVÍ DE OVÉ VODY ZE ST ECH Hodnota odtoku de ových vod Q (l/s) se vypo te: Q = r x A x c kde - r je intenzita de 0,0278 l/(s x m 2 ) - A ú inná plocha st echy (m 2 ) - C sou initel odtoku (bez rozm ru) 1,0 Universita : - A ú inná plocha st echy (m 2 ) = 2 820 m 2 Q = r x A x c = 0,0278 x ( 2 820 ) x 1 = 78,4 l/s Studentská kolej : - A ú inná plocha st echy (m 2 ) = 3 390 m 2 Q = r x A x c = 0,0278 x ( 3 390 ) x 1 = 94,24 l/s Návrh úsporných a ekologických za ízení pro vytáp ní, oh ev teplé vody ( TUV ), vzduchotechniky a vyu ití de ových vod UNIVERSITA : 1. Vyu ití solární energie : Na st echách jednotlivých objekt budou osazeny sestavy fotovoltaických kolektor (fotovoltaický modul, zalo ený na polykrystalických k emíkových láncích ) o celkové plo e cca 380 m 2, co 18
edstavuje vyu itelný výkon cca 48 kw, p edpokládaná návratnost vlo ené investice je 8,5 let p i edpokládaných investi ních nákladech 5 180 000,- K. Jednotlivé kolektory o rozm rech cca 900 x 1300 mm budou sestaveny do baterií nastaveny na ji ní stranu +/- 15%, ve sklonu cca 34. Vyrobená elektrická energie bude vyu ita pro oh ev teplé vody (TUV) v zásobnících umíst ných ve strojovn v 1. PP., p ípadn budou p ebytky vyu ity v distribu ní soustav NN. Ekonomické zhodnocení : edpokládané edpokládané investi ní náklady navý ení na vytáp ní objektu investi ních náklad i osazení systému fotovoltaických lánk edpokládané provozní náklady na vytáp ní objektu edpokládaný ro ní výnos p i osazení systému fotovoltaickýc h l. edpokláda ná návratnost investice 0,- K 5 180 000,- K 0,- K 609 420,- K 8,5 roku 2. Systém vytáp ní : Vytáp ní objekt bude eno klasickým teplovodním nízkoteplotním systémem s tepelným spádem 55/ 45 C, áste ným zdrojem vytáp ní bude sestava tepelných erpadel s výparníky VZDUCH VODA umíst ných na st echách objekt ( Komfort systém ), topné médium bude svedeno do strojovny, ve které bude instalována sestava akumula ních nádr í, ze kterých bude provedena distribuce tepla jednotlivými topnými okruhy do jednotlivých ástí objekt, oh ev teplé vody (TUV) bude zaji ovat sestava zásobníkových oh íva, které budou dopln ny elektrickými topnými ty emi (zdroj el. energie z fotovoltaických kolektor ). edpokládaný vyu itelný výkon ze soustavy tepelných erpadel bude cca 390 kw ( cca 12 jednotek výparník ), co p edstavuje zhruba 50% pot ebného výkonu pro vytáp ní objekt. Hlavním zdrojem pro vytáp ní objektu bude plynová kotelna o p edpokládaném výkonu 400 kw. Ekonomické zhodnocení : edpokládané investi ní náklady na vytáp ní objektu edpokládané navý ení investi ních náklad i osazení systému T edpokládané provozní náklady na vytáp ní objektu edpokládaná úspora provozních náklad p i osazení systému T edpokláda ná návratnost investice 12 095 922,47 K 4 410 000,- K 1 804 300,- K 541 200,- K 7,7 roku 3. Systém vzduchotechniky : V objektech bude vyu ito vzduchotechnických (v tracích, p ípadn klimatiza ních) jednotek pro úpravu a distribuci vzduchu v místnostech velkých poslucháren, laborato e a vstupních hal, jednotlivá vzduchotechnická za ízení jednotky budou vybaveny za ízením pro zp tné získávání tepla pomocí rekupera ních vým ník s ú inností 60 70 %. Jednotky budou vybaveny automatickou regulací s vyhodnocením ekonomiky provozu. 4. Systém hospoda ení s de ovými vodami : V objektech bude de ová voda z plochých st ech svedena do plastových zásobník umíst ných v 1. PP. pod místností poslucháren, tato voda bude vyu ívána pro splachování na WC v celém objektu, distribuce bude provedena ze strojovny umíst né u zásobník pomocí samostatného rozvodu u itkové vody. P epad de ové vody ze zásobník bude sveden do ve ejné kanalizace. 19
STUDENTSKÁ KOLEJ : 1. Vyu ití solární energie : Na st echách jednotlivých objekt budou osazeny sestavy fotovotaických kolektor (fotovoltaický modul, zalo ený na polykrystalických k emíkových láncích ) o celkové plo e cca 180 m 2, co p edstavuje vyu itelný výkon cca 23 kw, p edpokládaná návratnost vlo ené investice je 9,6 let p i p edpokládaných investi ních nákladech 2 485 000,- K Jednotlivé kolektory o rozm rech cca 900 x 1300 mm budou sestaveny do baterií nastaveny na ji ní stranu +/- 15%, ve sklonu cca 34. Vyrobená elektrická energie bude vyu ita pro oh ev teplé vody ( TUV ) v zásobnících umíst ných ve strojovn v 1. PP, p ípadn budou p ebytky vyu ity v distribu ní soustav NN. Ekonomické zhodnocení : edpokládané investi ní náklady na vytáp ní objektu edpokládané navý ení investi ních náklad i osazení systému fotovoltaických lánk edpokládané provozní náklady na vytáp ní objektu edpokládaný ro ní výnos p i osazení systému fotovoltaickýc h l. edpokláda ná návratnost investice 0,- K 2 485 000,- K 0,- K 258 855,- K 9,6 roku 2. Systém vytáp ní : Vytáp ní objekt bude eno klasickým teplovodním nízkoteplotním systémem s tepelným spádem 55/ 45 C, áste ným zdrojem vytáp ní bude sestava tepelných erpadel s výparníky VZDUCH VODA umíst ných na st echách objekt ( Komfort systém ), topné médium bude svedeno do strojovny ve které bude instalována sestava akumula ních nádr í, ze kterých bude provedena distribuce tepla jednotlivými topnými okruhy do jednotlivých ástí objekt, oh ev teplé vody (TUV ) bude zaji ovat sestava zásobníkových oh íva, které budou dopln ny elektrickými topnými ty emi ( zdroj el. energie z fotovoltaických kolektor ). P edpokládaný vyu itelný výkon ze soustavy tepelných erpadel bude cca 792 kw ( cca 24 jednotek výparník ) co p edstavuje zhruba 75% pot ebného výkonu pro vytáp ní objekt. Hlavním zdrojem pro vytáp ní objekt bude plynová kotelna o p edpokládaném výkonu 700 kw. Ekonomické zhodnocení : edpokládané investi ní náklady na vytáp ní objektu edpokládané navý ení investi ních náklad i osazení systému T edpokládané provozní náklady na vytáp ní objektu edpokládaná úspora provozních náklad p i osazení systému T edpokláda ná návratnost investice 20 298 201,54 K 8 280 000,- K 2 869 960,- K 1 292 000,- K 6,4 roku 3. Systém vzduchotechniky : V objektech bude vyu ito vzduchotechnických ( v tracích p ípadn klimatiza ních ) jednotek pro úpravu a distribuci vzduchu v místnostech vstupních hal a t locvi ny, jednotlivá vzduchotechnická za ízení jednotky budou vybaveny za ízením pro zp tné získávání tepla pomocí rekupera ních vým ník s ú inností 60 70 %. Jednotky budou vybaveny automatickou regulací s vyhodnocením ekonomiky provozu. 20