Křesťan a média Mgr. Josef Beránek revue Universum
Noviny (přelom 19.-20. století) Rozhlas (30. a 40. léta 20. století) Časopisy (60. léta 20. století) TV (80. a 90. léta 20. století) Bilboardy, venkovní reklama (konec 20. století) Internet (začátek 21. století) Původně např. vyprávění kupců, trubadůrské písně, O masových médiích hovoříme od rozšíření knihtisku a znalosti čtení
Společné charakteristické rysy přenos informací v čase a prostoru přes prostředníka(y?) médium riziko zkreslení a nepochopení možnost omezené zpětné vazby součást moderní společnosti (religio) medium is a message (M. McLuhan)
Konkurenční výhody tisk: podrobnější informace, archiv rozhlas: rychlost informace, snadné šíření, hudba a abstraktní témata TV: obraz ( komplexní oslovení, zachycení emocí internet: rychlost síťové informace, doplňkové médium
Informace Vzdělání Zábava Vliv na veřejné mínění Hlídací pes demokracie
Klasické rozlišení seriózní deníky, média bulvární deníky, média Aktuální kritika média jako spotřební zboží média jako nosiče inzerce globalizace obsahů a inflace informace
Co od médií očekáváte vy?
Pilátova otázka: Co je pravda? Pravda není jen to, co se říká, ale také kdo to říká, kdy a proč (V. Havel) Pravda je cílem veškerého stvoření (Tomáš Akvinský) adaequatio rei et inetelektus shoda poznání se skutečností (prvotní pravda, ontologická pravda, logická pravda, pravda praktického jednání, pravda v řeči)
Média a pravda výběr témat široké zjišťování informací výběr úhlu pohledu a hlavního poselství informování versus komentování redakční styl a etika média a veřejné mínění
Výběr témat Gatekeeper (Kurt Lewin) rozhoduje o tom, jaké informace jsou odfiltrovány Postup (R. M. Brown): výběr z dostupného materiálu, redukce předvybraného materiálu, pročištění, konečná formulace Klasické parametry: téma, významnost pro auditorium, blízkost, kapacita média ve vztahu k žánru/rubrice, redakční styl
Výběr témat Klíčová role redaktora proměna od PhDr. ke středoškolákům od vyhledávání a formulování informací k jejich přejímání od zdrojů od intelektuálního obsahu k rozptýlení Organizační a kontrolní struktura redakce redaktor-vedoucí redaktor-redaktor vydání/režie, a také grafik/střihač aj.
Široké zjišťování informací Výběr zdrojů podnětnost (akceptace mediální logiky) moc, význam, autorita zdroje schopnost dodat vhodné informace, včetně důvěryhodných a vyjádření schopných protagonistů blízkost sociální, geografická k novinářům Vyhledání referenčních původních zdrojů Vyhledání dalších archivních či jiných informací
Výběr úhlu pohledu a hlavního poselství klíčová a nezastupitelná úloha redakce vždy se popisuje pouze výsek reality čím hlubší vhled tím užší výsek (riziko ztráty porozumění souvislostem) vždy je třeba doložit kontext (pozor na přídavná jména, nejasný rozsah ) objektivita vždy pouze relativní etika pravdy versus etika odpovědnosti
Informování versus komentování zpráva obrácená pyramida (kdo, co, kdy, kde, proč, pokolikáté) oddělování faktů od názorů - faktičnost, nestrannost, vyváženost obsahová, genderová, politická minimalizace používání ich-formy, uvážlivé používání symbolů a příběhů komentář očekává se polemický příspěvek k obecné známému aktuálnímu tématu
Redakční styl a etika sebeprezentace média, předporozumění auditoria, názorová orientace redakční tradice zkušenost a styl (popisování vlastním jazykem, hodnotová citlivost) redakční kodex digitalizace - snižování nákladů (v důsledku větší variability médií a snížení cílových skupin, globalizace informačních zdrojů a poklesu zájmu o informační potenciál médií)
Média a veřejné mínění média nemají moc určovat, co si budou lidé myslet, ale mají moc ovlivňovat, o čem budou přemýšlet lze sledovat vliv mediálních obsahů do průběžných výzkumů veřejného mínění (analýzy Newton Media a STEM), výsledky potvrzují předchozí tezi, nepotvrdilo se, že by negativní informace o politikovi bezprostředně snížily jeho oblibu u veřejnosti stojí za pozornost kolik prostoru čemu média věnují a v jakém kontextu téma rámují
Jak přijímáme význam zpráv? Model zakódování/dekódování (S. Hall) Dominantní dekódování (souhlas s porozuměným obsahem) Dohodnuté dekódování (příjemce rozumí autorovi, ale nepřistoupí na něj Opoziční dekódování (příjemce nesouhlasí a vymezuje se vůči autorovi) Různé sociální skupiny si ze stejných zpravodajských obsahů konstruovat různé významy.
Média a názorové prostředí marxistické pojetí liberální pojetí rozvojové prostředí Liší se v pohledu na na roli médií ve společnosti na vymezení vlastníků médií na roli cenzury (etika odpovědnosti či pravdy) na vliv a význam ideologie v médiích na vliv elit a jejich vymezení
Církev a sdělovací prostředky Vývoj náhledu na úlohu médií média (vlastní) jako prostředek k hlásání evangelia média potřebují cenzuru jako nástroj zkvalitnění obsahu média jsou svébytným prostorem, je třeba pečovat o vzdělání novinářů média jsou svébytným prostorem, kde soutěží ideje podobně jako ve veřejném prostoru
Literatura a dokumenty Kunczik, M. (1995): Základy masové komunikace. Praha, Karolinum. Trampota, T. (2006): Zpravodajství. Praha, Portál. McLuhan, M. (1991): Jak rozumět médiím. Praha, Odeon. McQuail, D. (1999): Úvod do masové komunikace. Praha, Portál. Kopplová, B.; Jirák, J. (2002): Úvod do teorie masové komunikace. Praha, Portál. Inter mirifica (1963), Dekret o hromadných sdělovacích prostředcích II. Vat. Communio et progresio (1968), encyklika Pavla VI.
Děkuji za pozornost Josef Beránek joseph.beranek@gmail.com revue Universum www.krestanskaakademie.cz/universum