ETIOPATOGENEZE, KLINICKÉ PROJEVY, DIF. DG. A TERAPIE PARKINSONOVY NEMOCI. Jan Roth Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1.



Podobné dokumenty
Atypické parkinsonské syndromy

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond

Poruchy extrapyramidového systému. Kateřina Zárubová

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Diferenciální diagnostika parkinsonských syndromů. Jiří Klempíř

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

asná farmakoterapie Parkinsonovy nemoci dle klinického obrazu

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Parkinsonova nemoc. Magdalena Šustková

Parkinsonova nemoc. Definice. Epidemiologie: 0,1-1,0 % prevalence ( ve vyšším věku nad 50 let, nejčastěji kolem 60. roku)

PARKINSONOVA NEMOC. Autor: Jáňová Anetta. Výskyt

Extrapyramidový systém Vyšetření

Extrapyramidový systém.

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Neurodegenerativní choroby

Nikolina Kutinová Canová. Farmakologický ústav 1.LF UK

Huntingtonova choroba. Václav Dostál Neurologie Pardubická krajská nemocnice

MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

Dotazník pro pacienty s dystonií (pro interní potřeby Expy centra Neurologické kliniky 1.LF UK)

PARKINSONOVA CHOROBA KAZUISTIKY, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA. Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

UhrováT. 1,2, Růžička E. 2, Jech R. 2, Urgošík D. 3

Onemocnění basálních ganglií a rehabilitace u Parkinsonovy nemoci

Současné možnosti diagnostiky a terapie Parkinsonovy nemoci

Co je nového na poli DLB

Chorea. Evžen Růžička & Jan Roth

Extrapyramidový systém: syndromy, symptomy, vyšetření

Tremor. Evžen Růžička

Léčba pokročilých stádií Parkinsonovy nemoci: Jak ovlivní kognitivní deficit léčbu pacientů s hybným postižením? prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Časná diagnostika demencí s příznaky parkinsonismu

Co je nutné vědět o Hun.ngtonově nemoci

Dif. dg. a nosologie ostatních příčin parkinsonského syndromu. Kateřina Zárubová

Diferenciální diagnostika onemocnění vedoucích k demenci. MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol

Funkce basálních ganglií: koordinace pohybů Hypokinetické a hyperkinetické syndromy Parkinsonova a Huntingtonova nemoc Motorické poruchy řeči

20 LET HLUBOKÉ MOZKOVÉ STIMULACE V ČR. Tiskové setkání 10. dubna 2018, Praha

Onemocnění basálních ganglií a rehabilitace u Parkinsonovy nemoci

Irena Rektorová 1. neurologická klinika LF MU FN u sv. Anny CEITEC, Masarykova univerzita Brno

Extrapyramidový systém: syndromy, symptomy, vyšetření

Funkce basálních ganglií: koordinace pohybů Hypokinetické a hyperkinetické syndromy Parkinsonova a Huntingtonova nemoc Motorické poruchy řeči

Co je nového na poli frontotemporálních demencí

Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií. Nebezpečí pádu u nemocných s Parkinsonovou chorobou. Bc. Petra Szajterová

PSP z pohledu psychiatra

Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové. Bakalářská práce Lenka Zechovská

Diferenciální diagnostika a léčba tremoru

Triáž pacientů s akutními CMP

Syndrom demence. Vymezení pojmu

Role transkraniální sonografie v diagnos3ce Parkinsonovy choroby?

Hluboká mozková s-mulace: nemotorické aspekty (PN, AN)

S doc. MUDr. Martinem Vališem, Ph.D.

Dostupné a důstojné bydlení pro všechny II

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

Neurologické vyšetření. Martina Hoskovcová, Jiří Klempíř

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii

DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ

46. Syndrom nitrolební hypotenze 47. Syndrom nitrolební hypertenze 48. Mozkové konusy 49. Meningeální syndrom 50. Likvor a jeho funkce 51.

Posturální instabilita a její komplikace u nemocných s Parkinsonovou chorobou. Bc. Hana Janderová. Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie. As.MUDr.Martina Hoskovcová

Huntingtonova nemoc. Pavel Ressner, Petra Bártová Ambulance pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění Fakultní nemocnice Ostrava

PARKINSONOVA NEMOC A S NÍ SPOJENÁ PORUCHA KOMUNIKACE A ŘEČI

9 Léčba Parkinsonovy nemoci

CZ PAR. QUETIAPINI FUMARAS Seroquel. NL/W/0004/pdWS/002

Syndrom neklidných nohou. Hana Streitová Eduard Minks,, Martin Bareš I. NK, FN U sv. Anny, Brno

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

EPO 2011 UČEBNÍ TEXTY

Biomarkery v moku Vyšetření mozkomíšního moku v časné a diferenciální diagnostice degenerativních onemocnění CNS.

DYSTONIE. Robert Jech

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Péče o osoby s demencí ve zdravotnictví. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno

1. PŘÍČINY AI 2. KLINICKÝ OBRAZ 3. DIAGNÓZA 4. LÉČBA

Parkinsonova choroba - pohled urologa (symptomatologie, diagnostika, léčba) Roman Zachoval

MOTORICKÉ PŘÍZNAKY PORUCHY ROVNOVÁHY TŘES DALŠÍ PŘÍZNAKY SVALOVÁ ZTUHLOST ZPOMALENOST

Poruchy spánku ve stáří

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová

KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE

Atypické neuropsychiatrické kazuistiky

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Parkinsonova nemoc - ošetřovatelská problematika pokročilého stádia

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Spasticita po cévní mozkové

Možnosti terapie psychických onemocnění

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

O Parkinsonově nemoci

SCHIZOFRENIE pro mediky zkrácená verze přednášky, základní informace. Michaela Mayerová Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

Algoritmus invazivních technik u bolestí zad

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech

Klinický obraz. (Příznaky Huntingtonovy choroby)

Organické duševní poruchy

SCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová

povodí a její úskalí Jiří Neumann Neurologické oddělení a Iktové centrum KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z. Neurosonologický seminář, 1.2.

Blok 1 Parkinsonské syndromy

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

Příloha č.2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls251828/2012

Schizoafektivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha

Frontotemporální demence. Richard Krombholz PL Praha 8, Bohnice

Transkript:

ETIOPATOGENEZE, KLINICKÉ PROJEVY, DIF. DG. A TERAPIE PARKINSONOVY NEMOCI Jan Roth Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1.LFUK, Praha

EXTRAPYRAMIDOVÉ SYNDROMY (MOVEMENT DISORDERS, BASAL GANGLIA DISORDERS) Hypokinetický (parkinsonský, hypokineticko-rigidní, hypokinetickohypertonický) Hyperkinetické (dyskinetické) tremor Chorea dystonie myoklonus tik

PARKINSONSKÝ SYNDROM (PS) = soubor příznaků: 1.hypokineza 2.rigidita 3.třes 4.Poruchy stoje a chůze 5.další axiální příznaky hypomimie anteflexe trupu (camptocormie) dysartrie freezingy a hesitace při chůzi

PARKINSONSKÝ SYNDROM (PS) = soubor příznaků: 1.hypokineza/ akineza 2.rigidita 3.třes 4.Poruchy stoje a chůze pro diagnózu PS nutná přítomnost min. 2/4 příznaků

PŘÍČINY PARKINSONSKÉHO SYNDROMU Parkinsonova nemoc 80% PS jiného původu než PN 20%

Parkinsonova nemoc prevalence 1-2: 1000 v ČR cca 15 000, na světě cca 4,5 milionu nemocných incidence 16-19/100 000 obyvatel/rok v ČR cca 1 500-2 000 nových případů ročně kratší přežití oproti ostatní populaci cca o 10 let (PN s časným začátkem) cca o 3-5 let (PN s pozdním začátkem)

PARKINSONOVA NEMOC muži : ženy 1,2 : 1 průměrný věk na počátku: 58-62 roky 10% před 40. rokem věku: young onset 10% po 75. roku věku: late onset

Klinická definice: Parkinsonova nemoc Pomalá, plynulá progrese parkinsonského syndromu a řady non-parkinsonských projevů v časové souslednosti multisystémová neurodegenerace! PS většinou s asymetrickou manifestací a s dobrou odpovídavostí na DAergní léčbu

DEGENERACE SUBSTANTIA NIGRA

TYPY PARKINSONOVY NEMOCI Tremor dominantní vs PIGD Počátek v mladém věku vs klasický nástup vs počátek v pozdním věku S pozdně nastupující demencí vs s časnou demencí a psychózou

1. ETIOPATOGENEZE Etiologická hypotéza: Kombinace genetických determinant a faktorů zevního prostředí

BRAAK ET AL. 2001-2004 1 a 2 presymptomatická stádia PN medulla oblongata, pontinní tegmentum, bulbus olfactorius poruchy čichu, poruchy chování v REM spánku 3 a 4 symptomatická stádia PN substantia nigra aj. kmenová jádra motorika, deprese 5 a 6 terminální stádia PN neocortex kognitivní porucha

-15-10 - 5 0 +5 +10 +15 (r.) 1-----------------2------------------3----------------4-------------5-----------6 Obstipace RBD Hyposmie PS Fluktuace Dyskineze Pády Demence psychóza

ALFA SYNUKLEIN PARKINSONOVA NEMOC NEMOC S DIFUSNÍMI LEWYHO TĚLÍSKY MNOHOTNÁ SYSTÉMOVÁ ATROFIE

RIZIKOVÉ FAKTORY Monogenní dědičnost, polygenní dědičnost Zvyšující se věk Mužské pohlaví 1,2-1,3: 1 estrogeny, častější práce mužů v průmyslu, častější drobné úrazy hlavy u mužů, vazba dispozice pro nemoc na mužský Y chromozom Etnicita mírné klima Nižší výskyt v subtropech a tropech (Afrika, Jižní Amerika, některé asijské státy. Není však rozdíl mezi Afroameričany a Indoevropany v USA Tradičně zemědělské oblasti expozice pesticidům, herbicidům, pití studniční vody Nekuřáctví vliv některé látek obsažených v kouři či nízký sklon k závislostem Vysoký příjem mléčných výrobků ve stravě u mužů

OCHRANNÉ FAKTORY Káva, čaj (u mužů) Alkohol Pravidelný pohyb a fyzická námaha

PN A GENETIKA 2% heredity u PN s počátkem po 50. roku věku 20% heredity u PN s počátkem před 40. rokem věku

PARK 1 4q21 alfa-synuklein AD PARK 2 6q25-p27 parkin AR PARK 3 2p13 --- AD PARK 4 --- --- AD PARK 5 4p14 UCH-L1 AD PARK 6 1p35 PINK1 AR/AD PARK 7 1q DJ1 AR PARK 8 12q LRRK2 dardarin AD, +sporad. PARK 9 --- --- --- PARK 10 1p --- --- PARK 11 2q --- AD

Rakovinné nádory se u nemocných Parkinsonovou nemocí vyskytují o něco méně než v běžné populaci. Je zde však jedna výjimka a tou je kožní nádor melanom. Ten se naopak vyskytuje poněkud častěji. Jeho výskyt však podle posledních výzkumů nesouvisí s léčbou pomocí L-DOPA, jak se dříve tvrdilo.

Dopaminergní příběh PN: parkinsonský syndrom Presynaptický neuron - substantia nigra Postsynaptický neuron - striatum

akineze (hypomimie, hypofonie, mikrografie ) rigidita Klidový třes Motorické symptomy Axiální porucha (poruchy stoje, chůze, dysartrie) Fluktuace a dyskineze: vliv dlouhodobé léčby

POZOR Parkinsonova nemoc je bohužel mnohem víc než jen nedostatek dopaminu. Parkinsonova nemoc je bohužel mnohem víc než jen porucha hybnosti

Senzorické a senzitivní: hyposmie, anosmie porucha barevného rozlišování porucha kontrastní senzitivity Bolest, dysestezie Vegetativní: Hypersalivace Obstipace Dysfagie Nausea, hypotenze (polékové) Pocení, seborhoe Hubnutí Sexuální poruchy Neuropsychiatrické: Premorbidní osobnost Bradyfrenie Deprese, anxieta, apatie Izolované kognitivní deficity a demence Psychotické stavy (polékové) Poruchy kontroly impulsů(polékové): hypersexualita,, patologické hráčství, nakupování, jedení, punding dopamin-dysregulační syndrom Rytmu spánku a bdění: Nonmotorické symptomy Únava insomnie, fragmentace spánku ospalost, imperativní usínání (polékové) RBD, PLMS, RLS noční, ranní akineze noční psychiatrické symptomy

Symptomy PN akineze, rigidita, třes fluktuace, dyskineze Dopaminergní mechanismy Motorické symptomy poruchy stability, pády Non-dopaminergní mechanismy Non-motorické symptomy psychotické projevy, poruchy kontroly impulsů Vegetativní, senzorické poruchy, demence

KLINICKÉ POZOROVÁNÍ: SYDNEY STUDY HELY ET AL. 1999, 2005, 2008 Pády 85%, fraktury 23% Demence 48% (po 20 letech 83%) Zvýšená denní spavost 70% Deprese 50% Psychotické projevy 50% (po 20 letech 74%) Dysfagie 50% Dysartrie 81% Inkontinence 40% (po 20 letech 71%) Posturální hypotenze 35% (po 20 letech 48%) 20 let s PN se dožila pouze ¼ nemocných

PARKINSONOVA NEMOC: POHLED DO BUDOUCNOSTI 1. PN před r. 1966 2. PN v éře DAergních léků 3. PN v éře DAergních léků + DBS 4. PN: non-daergní problém budoucnosti

Klinické projevy PN

TŘES U PS Klidový vs staticko intenční

ZPOMALENÍ POHYBU Akineze: dynamický projevy zmenšování amplitudy, zpomalování, zárazy atd. Pseudoakineze, adynamie Deprese Demence hypotyreóza

ZVÝŠENÉ SVALOVÉ NAPĚTÍ Rigidita vs spasticita

PORUCHY STOJE A CHŮZE Parkinsonská chůze vs frontální porucha chůze

INCIPIENTNÍ PN A JEJÍ DIF.DG. příznak bolesti ramene a paže neobratnost prstů HK a šourání DK třes celkové zpomalení, oploštění emocí diferenciální diagnóza cervikobrachiální syndrom hemiparéza při CMP esenciální třes deprese, hypothyreóza

S jakým problémem obvykle přijde pacient s incipientní PN a s jakým problémem pacient se sekundárním (symptomatickým) PS?

ONEMOCNĚNÍ PROJEVUJÍCÍ SE PS Parkinsonova nemoc 80% jiné degenerativní nemoci (Parkinson plus) progresivní supranukleární obrna multisystémová atrofie nemoc s Lewyho tělísky Kortikobazální degenerace 10% sekundární PS polékový Wilsonova nemoc vaskulární otravy (Mangan, MPTP, CO) normotenzní hydrocefalus 10%

CO SVĚDČÍ PRO TO, ŽE TO ZŘEJMĚ JE PN 1. přítomnost typického parkinsonského syndromu 2. přítomnost podpůrných znaků asymetrie projevů, přítomnost klidového třesu, pomalá progrese 3. nepřítomnost zpochybňujících znaků ( red flags ) 4. dobrá dopaminergní odpovídavost

POKUD SI NEJSEM JIST, ZDA JDE O PN ČI NE, PŘESTO VŽDY VYZKOUŠÍM DOPAMINERGNÍ TERAPII

2. CO TO JSOU RED FLAGS? rychlá progrese v prvních 3-4 letech nemoci -časté pády a posturální instabilita -výrazná dysartrie -mikční obtíže, těžší hypotenze, porucha potence -upoutání na vozík či lůžko -demence -těžší dysfagie Jiný neurologický nález, než je v definici PS -apraxie -izolované postižení dolních končetin -respirační stridor -periferní neuropatie, pyramidové jevy, cerebellární syndrom, okohybná porucha, pseudobulbární syndrom

Terapie

Co je cílem terapie? Zlepšit kvalitu života pacienta Zjistit a řešit problém pacienta, nikoli náš

Obecné možnosti terapie Zamezení vzniku či zastavení nemoci - Zpomalení přirozené progrese nemoci - (?) Dobrý symptomatický efekt + Minimální výskyt vedlejších účinků + - Oddálení pozdních hybných komplikací + Zabránění rozvoje non-motorických poruch -

Kdy zahájit terapii? Když je pacient omezen Cave: ještě stále se stává, že se pacient obává komplikací a snaží se zahájení terapie oddálit Vysvětlit!

1. L-Dopa Současné možnosti medikace 2. Agonisté dopaminu 3. Inhibitory MAO-B 4. Inhibitory COMT 5. Amantadin 6. Anticholinergní léky

Odlišná strategie léčby < 65 let kognitivně intaktní X > 65 let kognitivní deficit Pacient potřebuje rychlý nástup efektu X Rychlost nástupu efektu není pro pacienta důležitá Klinická diagnóza PN X Nejasná klinická diagnóza Nutné zjistit odpovídavost

Strategie léčby časných stádií 1 < 65 let, kognitivně intaktní žádné nebo minimální funkční omezení selegilin rasagilin funkční postižení Agonisté DA nedostatečný efekt L-Dopa přetrvávající dominantní třes Anticholinerní léky biperiden

L-dopa X agonisté dopaminu rychlý nástup účinku účinně a dlouhodobě potlačuje motorické příznaky podíl na vzniku motorických komplikací kompetice s proteiny nutnost enzymatické přeměny nižší cena pomalejší nástup účinku poněkud nižší účinnost v monoterapii oddaluje nástup motorických komplikací vyšší výskyt psychotických komplikací, somnolence, otoků, fibrotických změn, žádná kompetice přímý účinek na receptory

Pramipexol, Ropinirol, Rotigotin Nasazení dle rozpisu Minimálně účinná dávka: Ropinirol: cca 6-9 mg/den Pramipexol: cca 0,8-1,2 mg/den Rotigotin: cca 8 mg/den Dávka k hodnocení efektu: Ropinirol: cca 15 mg Pramipexol: cca 2,1 mg/den Rotigotin: 16 mg/den

Strategie léčby časných stádií 2 kognitivní porucha či psychóza X 65 let X potřeba rychlého efektu X L-Dopa

L - dopa Nasazení: 50 mg/den, stoupat o 50 mg v 3-5 denních intervalech + domperidon (2-2-2) + informace o kompetici s bílkovinami Minimální účinná dávka u PN: cca 300 mg Dávka k hodnocení efektu: cca 600-750 mg/den po dobu 4 týdnů Diagnostický test: cca 1500 mg/den po dobu 4 týdnů, pokud beze efektu, zpochybnění dg. PN

Dopa - responzivní motorické symptomy Dopa - non-responzivní motorické symptomy Bradykineze Rigidita Třes Fluktuace + dyskineze Částečně poruchy chůze Freezing Porucha řeči Částečně třes Instabilita + pády Poruchy chůze On-freezing

Dopa - responzivní non-motorické symptomy Dopa - non-responzivní non-motorické symptomy Neuropsychiatrické: úzkost panické ataky psychotické stavy poruchy kontroly impulzů Senzitivně-senzorické: bolest PM zpomalení deprese apatie demence hyposmie urgentní mikce pocení, seborea nevolnost Vegetativní: obstipace poruchy termoregulace ortostatická hypotenze fragmentace spánku imperativní spavost RLS, PLMS Poruchy spánku a bdění: insomnie ab. chování v REM zvýšená denní spavost

Pozdní hybné komplikace fluktuace hybnosti zkrác. efektu dávek ( wearing-off ) náhlé výpadky ( on-off ) Dyskineze na vrcholu účinku ( peak-of-dose ) na začátku a na konci ( bifázické ) off-dystonie 10% fluktuací na 1 rok terapie L- Dopa 50% fluktuací za 5 let terapie téměř 100% za 10 let terapie

Etiopatogeneze hybných komplikací u PN Dopaminergní mechanismy - PN: progresivní buněčná ztráta L-DOPA metabolizujících neuronů (DENERVACE) porucha skladování DA ve vesikulách terminálů Dopaminergní mechanismy terapie pulsatilní stimulace DA receptorů změny citlivosti receptorů funkční chaos striata Rozvoj non-dopaminergních lézí

KONTINUÁLNÍ DOPAMINERGNÍ STIMULACE Primárně dlouhý poločas: kabergolin Galenicky prodloužený účinek Sinemet CR, Madopar HBS ReQuip Modutab, Mirapexin extended release L-DOPA + entakapon Parenterální kontinuální podávání rotigotin náplast infusní pumpy s.c. metylester L-DOPA i.j.

Počáteční stádium PN

Progrese onemocnění

Pokročilá fáze - fluktuace

Wearing off nejčasnější a nejčastější hybná komplikace předvídatelný návrat motorických či nonmotorických symptomů, který předchází pravidelně podávané dávce léků a zlepšuje se po antiparkinsonské léčbě

Motorické projevy Nešikovnost Zpomalenost Ztuhlost Třes Svalové křeče Dysartrie Obtíže s rovnováhou Poruchy polykání Non-motorické projevy Únavnost Zpomalené, zastřené myšlení Pocity tíže, pálení, mrazení, bolesti Mikční obtíže Změny psychiky: úzkost, neklid, deprese, panická ataka Slabost Hrudní a břišní dyskomfort Pocení Stacy et al., 2004

INTERMITENTNÍ OFF

Terapie Wearing Off kontinuální dopaminergní medikace agonisté dopaminu s dlouhým poločasem ReQuip Modutab, Mirapexin extended release Parenterální kontinuální podávání agonisty dopaminu Neupro - rotigotin náplast inhibitory COMT Comtan, Stalevo častější dávky L-dopa

Terapie dyskinezí Individuální změny podle typu a závažnosti, např. snížení L-dopa a zvýšení agonistů DA etc. i.v. amantadin za hospitalizace

TERAPIE KOMBINACÍ WEARING OFF, OFF A DYSKINEZÍ U JEDNOHO PACIENTA tailoring medikace p.o. DBS Duodopa

Možnosti terapie Instability, poruchy chůze, pádů Amantadin Anticholinergní terapie Nordic walking hole Senzorické triky na freezing Chodítko

Pozdní stadia onemocnění Hluboká mozková stimulace

Pozdní stádia onemocnění Kontinuální podávání L-DOPA Suspenze L dopy pumpou do střeva (duodenum/jejunum)

Psychotické komplikace vysazení potenciálně nebezpečných a méně přínosných léků anticholinergika selegilin amantadin agonisty dopaminu COMT-inhibitory snížení L-dopy, pokud lze

při neúspěchu redukce terapie při floridním nástupu psychotických příznaků CAVE! Klasická antipsychotika vysokou mírou blokády dopaminových receptorů ve striatu ohrožují nemocného s PN vznikem akinetické krize či neuroleptického maligního syndromu s vysokou mortalitou! u PN jsou indikována výhradně atypická antipsychotika a to jen některá

Tlumení akutního neklidu tiaprid i.v. 100-200 mg pro dosis, max. 1200 mg pro die Udržovací terapie Lék 1. volby: quetiapin (300-600 mg/24 hod.) Lék 2.volby: klozapin počáteční dávka klozapinu u PN: 12,5 mg na noc udržovací dávka v rozmezí 25-75 mg pro die, rozděleně ve 2 dávkách

LÉKY KI U PN Typická neuroleptika Některá prokinetika: Degan, Cerucal, Paspertin. Některá antivertiginosa, antiemetika: Torecan, Migranerton, Arlevert. Některá vasodilatancia: Stugeron, Cinnabene, Cinarizin, Arlevert, Sibelium. Některá antitussika: Prothazin, Promethazin, Phenergan Některá antihypertenziva: Crystepin, Aldomet, Dopamet, Dopegyt. Současně se selegilinem se nesmí používat SSRI

OPERACE A NARKÓZA Vhodná lokální či epidurální anestéze Pokud není možná, nevhodné je použití halotanu Tři týdny před operací vysadit selegilin Vysazení L-DOPA (Nakom, Isicom, Sinemet, Madopar) je nutné zkrátit na nejkratší možný časový interval (riziko akinetické krize - infusní amantadin Kontraindikovány jsou všechny druhy neuroleptanalgéze! K tlumení eventuálního pooperačního neklidu (delíria) lze použít pouze tiaprid (Tiapridal). K lokální anestézi je nutno používat pouze anestetika bez adrenalinu.