POJISTN OBZOR 4 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 4 2002 RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, Dr. Ivo HavlÌk, RNDr. Marcela Havlov, Mgr. Jan Hora, PhDr. Jan K brt, Andrea Kubcov, Martina Kurfirstov, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Kate ina Piro, Ing. Eva Rojkov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: 115 30 Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) 2487 5629, 2487 5613 Fax: (02) 2487 5625 E-mail: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk:»eskÈ tisk rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 84 81 07 98, fax: (02) 684 77 31. Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: renata@allpro.cz (nebo www.allpro.cz). P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: 004212 4445 3711, fax: 004217 4437 3311 (e-mail: lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.p ñ 330/98. Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: 18. 3. 2002 Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH»lenovÈ»eskÈ asociace pojiöùoven zasedali (Tiskov zpr va»ap)...3 SpoleËnÈ memorandum vl d»r a NizozemskÈho kr lovstvì o d chodovè reformï...4 Je z hlediska pojistitele ËeskÈ zdravotnictvì p ipraveno na vstup do EU? (Gˆtz Reichart)...5 ProË se n m neda Ì snìûit nehodovost? (Ing. Ladislav Sk cal)...7 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...10 NovÈ formy p ch nì pojistn ch podvod v souvislosti s fingovan mi kr deûemi motorov ch vozidel (prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., JUDr. Vlastimil Pröal)... 11 Rok 2002 ñ rok ochrany rekreaënìch objekt (ppor. Mgr. Andrea Filipov )...13 InformaËnÌ centrum EvropskÈ konfederace bezpeënostnìch sluûeb (Tiskov zpr va IC CoESS)... 15 CI»AP v s zve na letoönì PRAGOALARM (Ing. ZdenÏk Veiner)...15 Z ËeskÈ judikatury (JUDr. Ji ina Kotrbat )...16 Inreon a on-line zajiötïnì (La)...17 Recenze: Kr deûe vozidel. Odhalov nì, vyöet ov nì a prevence. (JS)...17 Inzerce...18 CONTENTS Members of the Czech Insurance Association met Joint memorandum of governments of the Czech Republic and the Kingdom of the Netherlands on pension reform Is the Czech health system, as seen from the Insurerís point of view, ready to join the EU? (Gˆtz Reichart) Why are we unable to reduce the frequency of accidents? (Ing. Ladislav Sk cal) From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat ) New forms of committing insurance fraud in connection with faked motor vehicle theft (prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., JUDr. Vlastimil Pröal) Stolen and returned vehicles by selected types from 1993 to 2001 Year 2002 ñ year of secondary residence protection (Mgr. Andrea Filipov ) Information center of the European Security Services Confederation Invitation to PRAGOALARM Selected Czech court awards (JUDr. Ji ina Kotrbat ) Inreon and the on-line reinsurance (La) Book review: Motor vehicle thefts. Detection, investigation and prevention. News from abroad Advertisement CALLING TO YOUR ATTENTION Nearly all the insurance companies in the Czech Republic are members of the Czech Insurance Association: 98 % of written premiums are collected by them. The press release that introduces this issue, Members of the Czech Insurance Association met, gives a brief account of the meeting held on 13.3.2002. In addition to delegates from member companies, it was attended by the deputy Minister of Finance and the Director of the Office of State Supervision over Insurance. The balance of 2001 achievements was presented and the targets for 2002 were set up. The harmonization of Czech insurance law with E.U. legislation will require amendments to the Civil Code and several other legal provisions as well as the enactment of a draft bill on insurance intermediaries and independent loss adjusters. Other aims include work on the pension system, loss prevention, improvement of statistics. Elections to the governing bodies of the Association were held; the names of the elected officers are listed. 2 POJISTNÝ OBZOR 4/2002

Dne 13. b ezna t.r. se konalo shrom ûdïnì Ëlen»eskÈ asociace pojiöùoven (»AP). PodÌl Ëlen asociace na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v»eskè republice ËinÌ vìce neû 98 %. Asociace hraje v znamnou roli v ËeskÈm pojiöùovnictvì p i obhajov nì a zastupov nì z - jm sv ch Ëlen ñ komerënìch pojiöùoven. Asociace hodnotila svoji Ëinnost v roce 2001 a stanovila prioritnì cìle pro rok 2002. Je p ipravena napom hat dokonëenì procesu harmonizace ËeskÈho pojistnèho pr va s pr vnìmi akty EvropskÈ unie. Program legislativnìch pracì vl dy»eskè republiky poëìt v tomto roce s p Ìpravou n vrhu novely z kona o pojiöùovnictvì, n vrhu z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì i n vrhem novely z kona o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla. PoslaneckÈ snïmovnï Parlamentu»eskÈ republiky byl jiû p edloûen n vrh novely obëanskèho z konìku, kter obsahuje novou pr vnì pravu pojistnè smlouvy. Asociace se hodl nad le angaûovat v rozvoji d chodovèho systèmu, rozvìjet Ëinnost v oblasti prevence ökod, zkvalit- Úovat statistiku pojiöùoven. Za velmi aktu lnì je povaûov na ot zka aplikace z kona o ochranï osobnìch daj v pojiöùovnictvì, zejmèna, pokud jde o citlivè daje apod.»lenovè»eskè asociace pojiöùoven zasedali Ing. Tom ö Nidetzk, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel, Pojiöùovna»eskÈ spo itelny, a.s. Ing. Milan Odehnal, editel ûivotnìho pojiötïnì, ING Nationale-Nederlanden Ing. Pavol ParÌzek, gener lnì editel, ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënost, a.s. Ing. Miroslav Tacl, p edseda p edstavenstva, Allianz pojiöùovna, a.s. Ing. Marek Venuta, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel, UNIQA pojiöùovna, a.s. Shrom ûdïnì Ëlen»AP se z Ëastnil n mïstek ministra financì Ing. Jaroslav äulc, CSc., kter v kr tkèm diskuznìm p ÌspÏvku pouk zal na nïkterè legislativnì problèmy, jeû se dot kajì Ëinnosti pojiöùoven. Tiskov zpr va»eskè asociace pojiöùoven ze 14. 3. 2002 Shrom ûdïnì Ëlen»AP se z Ëastnil n mïstek ministra financì Ing. Jaroslav äulc, CSc. a editel adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì Ing. V clav K ivohl vek, CSc. Na shrom ûdïnì Ëlen bylo zvoleno prezidium asociace a n slednï probïhla volba prezidenta a viceprezident. Prezidium bude pracovat v tomto sloûenì: q Prezident Ing. VladimÌr Mr z, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. q Viceprezidenti Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA, p edseda p edstavenstva,»esk pojiöùovna a.s. Ing. Ji Ì Mor vek, gener lnì editel, IPB Pojiöùovna, a.s. q»lenovè prezidia JUDr. VladimÌr KrajÌËek, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel, Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna a.s. Prezidentem»AP na dalöì obdobì byl zvolen opït Ing. VladimÌr Mr z (na snìmku zcela vlevo). Jedn nì se z Ëastnil takè editel adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì Ing. V clav K ivohl vek, CSc. (na snìmku vpravo). Mezi nimi sedì gener lnì tajemnìk»ap Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. Jedn nì s pozornostì sledovali takè (zleva): Jitka Pokorn Chizzola, editelka D.A.S. pojiöùovny pr vnì ochrany, a.s., Mgr. Marie Nezvalov z EvropskÈ CestovnÌ Pojiöùovny a.s. a Ëlen prezidia»ap a p edseda p edstavenstva a gener lnì editel EvropskÈ CestovnÌ Pojiöùovny a.s. JUDr. VladimÌr KrajÌËek. POJISTNÝ OBZOR 4/2002 3

SpoleËnÈ memorandum vl d»r a NizozemskÈho kr lovstvì o d chodovè reformï (Dokument schv len vl dou»r 11. 2. 2002 a vl dou NizozemskÈho kr lovstvì 15. 2. 2002) V r mci p Ìpravy na jarnì zased nì EvropskÈ rady v BarcelonÏ oslovily v prosinci 2001 nizozemskè resorty zahraniënìch vïcì a soci lnìho zabezpeëenì partnerskè org ny ËeskÈ vl dy s n vrhem na vypracov nì a p edloûenì spoleënèho memoranda k problematice penzijnìch systèm jako jednoho ze stïûejnìch tèmat lisabonskèho procesu Ñmodernizace systèm soci lnì ochranyì. CÌlem memoranda k tèmatice d chod je zd raznit v znam tèto problematiky v kontextu lisabonskè strategie a vyj d it podporu z - vïr m EvropskÈ rady v Laekenu (dohodnut m cìl m a pracovnìm metod m spolupr ce Ëlensk ch zemì v oblasti d chod ). Vl da»r vidì ve spoleënèm memorandu k d chodovè problematice zp sob, jak p imït Evropskou komisi a ostatnì ËlenskÈ st ty k tïsnïjöì spolupr ci s kandid tsk mi zemïmi v oblasti reforem d chodov ch systèm. P edpokl d se, ûe na z kladï diskuse vyvolanè spoleën m Ëeskoñnizozemsk m memorandem bude z jem o tuto spolupr ci ze strany kandid tsk ch zemì a ûe n vrh Ëlensk ch zemì na zapojenì kandid tsk ch zemì do lisabonskèho procesu v oblasti d chod bude promìtnut do z vïr summitu. To by mohlo b t podstatn m impulsem pro Evropskou komisi, aby tuto spolupr ci fakticky zajistila. Ze zahraniënï politickèho hlediska je v znamnè, ûe»esk republika se stala prvnì kandid tskou zemì, kter spolu s Ëlenskou zemì p edloûila summitu hlav st t a vl d zemì EU spoleënè memorandum k problematice, kter je sv m charakterem celoevropsk a zaslouûì si v procesu p ipravovanèho rozöì enì EU spoleënou pozornost a spolupr ci Ëlensk ch i kandid tsk ch zemì. Mgr. Ji Ì Kr l, editel Odboru soci lnìho pojiötïnì Ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì V b eznu 2001 p edloûily Nizozemsko a äpanïlsko EvropskÈ radï ve Stockholmu spoleënou Deklaraci o d chodovï reformï a vyzvaly k vïnov nì pozornosti v zv m, kter m naöe systèmy d chodovè ochrany budou Ëelit vzhledem ke st rnutì populace. Od zased nì stockholmskè EvropskÈ rady bylo dosaûeno v znamnèho pokroku rozvojem otev enè metody koordinace v oblasti d chodov ch politik. Zpr va ÑKvalita a ûivotaschopnost d chod ñ SpoleËn zpr va o cìlech a pracovnìch metod ch v oblasti d chod ì, jejìû p edloûenì uvìtala Evropsk rada v Laekenu, p edstavuje dobr z klad pro realizaci procesu vz - jemnèho pozn v nì a stimulov nì mezi 15 Ëlensk mi st ty EvropskÈ unie. Tento proces umoûnì vïtöì transparentnost n rodnìch reformnìch strategiì zamï en ch na vytvo- enì soci lnï a finanënï udrûiteln ch d chodov ch systèm do budoucna, kdy bude vìce lidì a po delöì dobu z visl ch na d chodov ch p Ìjmech. TÌm by se mohla zv öit d vïra, kter je z kladem nezbytn ch reforem d chodov ch systèm v Ëlensk ch st tech. DemografickÈ zmïny nejsou v zvou pouze pro st vajìcì ËlenskÈ st ty. Kandid tskè zemï se s tïmito zmïnami budou muset rovnïû vypo dat. KomplexnÌ strategie k eöenì tïchto demografick ch zmïn jsou nutnè jak v souëasn ch, tak v budoucìch Ëlensk ch st tech.»esk republika a Nizozemsko cìtì, ûe s ohledem na p istoupenì bychom tïmto zmïn m mïli Ëelit spoleënï a koordinovanï. SpoleËnÈ cìle a p edpoklady»esk republika a Nizozemsko se shodujì v tom, ûe d chodovè reformy by mïly b t zamï eny na tyto cìle: n zajiötïnì finanënì udrûitelnosti d chodov ch systèm a udrûenì stability ve ejn ch financì; n zabezpeëenì a zvyöov nì schopnosti d chodov ch systèm zajistit, aby staröì lidè nebyli po odchodu do d chodu vystaveni nebezpeëì chudoby a mohli se tïöit sluönè ûivotnì rovni; n modernizaci d chodov ch systèm v reakci na mïnìcì se pot eby ekonomiky, spoleënosti a jednotlivc. V d chodov ch reform ch musì p ev ûit n sledujìcì p edpoklady: n Reformy nutnè ke splnïnì uveden ch cìl musì b t prov dïny s co nejöiröìm spoleëensk m konsenzem. Zkuöenosti ukazujì, ûe tam, kde existuje konsenzus mezi vöemi spoleëensk mi a politick mi aktèry a kde jsou tito aktè i zapojeni do projedn - v nì p Ìsluön ch ot zek, lze velmi snadno dos hnout p ijetì nov ch n vrh öirokou ve ejnostì. n D chodovè systèmy musì b t p izp sobeny v podmìnk ch zdrav ch ve ejn ch financì. Sniûov - nì ve ejnèho dluhu vedoucì ke snìûenì dluhov ch sluûeb m ûe znaënï p ispït k vytvo enì prostoru pro vyrovn nì rozpoëtov ch dopad st rnutì populace. n FinanËnÌ a soci lnì udrûitelnost naöich d chodov ch systèm z visì na vysokèm stupni pracovnìho zapojenì, zlepöov nì produktivity a udrûitelnèm hospod skèm r stu. RozhodnÈ silì je t eba vynaloûit ke zvyöov - nì pracovnìho zapojenì, zejmèna staröìch osob a ûen, na trhu pr ce v naöich zemìch. Je takè zapot ebì trvalèho silì o dosaûenì vyööì rovnï produktivity. P Ìprava na budoucnost je odpovïdnostì vöech. D chodovè systèmy, kterè reflektujì vyv ûenè rozdïlenì odpovïdnosti mezi vl dou, soci lnìmi partnery a jednotlivci, jsou vöeobecnï pevnïjöì. K lepöì vyv ûenosti mezi t emi pilì i by moûn bylo pot eba rozvinout vhodnïjöì r mec pro doplúkovè systèmy zajiöùujìcì tïm, kte Ì dnes pracujì, odpovìdajìcì ûivotnì standard po odchodu do d chodu. MusÌme chr nit pr va osob pobìrajìcìch doplúkovè d chody p ijetìm pat iën ch opat enì na n rodnì rovni a rovni SpoleËenstvÌ, kter by zajistila, ûe finanënì prost edky budou spravov ny bezpeënï a efektivnï. PenzijnÌ fondy musì b t pod dobr m dozorem. Protoûe zamïstnaneckè d chody jsou povaûov ny za integr lnì souë st podmìnek zamïstn nì, majì soci lnì partne i (zamïstnanci a zamïstnavatelè) prim rnì zodpovïdnost za zamïstnaneckè d chodovè systèmy. ChtÏli bychom podpo it pr ci Komise a Rady, pokud jde o regulaci r zn ch penzijnìch schèmat fungujìcìch v Ëlensk ch st tech, s cìlem odstranit p ek ûky mobility pracovnìch sil a kapit lu. P i reform ch d chodov ch systèm v Ëlensk ch st tech by mïl b t br n ohled takè na mobilitu d chodc a daúovè souvislosti. Jak bylo schv leno Evropskou radou ve Stockholmu, vliv st rnutì populace na dlouhodobou finanënì udrûitelnost se stal souë stì rozpoëtovè koordinace v r mci Paktu stability a r stu. Tento v znamn v sledek zajistì vyööì transparentnost v tèto oblasti.»lenskè st ty budou takè povzbuzeny k p ijetì vëasn ch opat enì k eöenì dlouhodob ch problèm spojen ch se st rnutìm. Perspektiva rozöì enì a situace»r St rnutì populace je v nïkter ch kandid tsk ch zemìch jeötï vïtöìm problèmem neû v nïkter ch Ëlensk ch st tech. Kandid tskè zemï budou rovnïû muset Ëelit tïmto zmïn m. KomplexnÌ strategie k eöenì tïchto demografick ch zmïn jsou pot ebnè jak ve st vajìcìch, tak v budoucìch Ëlensk ch st tech. Proces reformy d chodovèho systèmu byl v»eskè republice zah jen bezprost ednï po politick ch zmïn ch v roce 1989. AËkoliv jiû doölo k mnoha zmïn m, v souëasnè dobï je jeötï pot eba provèst dalöì zmïny ve ve ejnèm prvnìm 4 POJISTNÝ OBZOR 4/2002

pilì i a d le zlepöovat dobrovolnè soukromè doplúkovè systèmy. Tyto cìle byly obsaûeny ve vl dnì Koncepci dalöìho pokraëov nì d chodovè reformy, kter byla p ipravena v roce 2001. AËkoliv se vöechny rozhodujìcì politickè sìly shodujì v n zoru, ûe je pot ebnè d le pokraëovat v reformï d chodovèho systèmu, nebylo dosud dosaûeno vöeobecnèho konsenzu o budoucì podobï tohoto systèmu. To se projevilo mj. i tìm, ûe Parlament nep ijal nïkterè n vrhy z kon, kterè se t kaly zmïn financov nì a organizace prvnìho pilì e, zavedenì druhèho pilì e zamïstnaneckèho penzijnìho p ipojiötïnì a zlepöenì t etìho pilì e. Diskuse smï ujìcì k dosaûenì öirokèho politickèho a soci- lnìho konsenzu o pot ebï a obsahu dalöìch zmïn, kterè nelze provèst p es noc, pokraëujì. Vl da»eskè republiky plnï souhlasì s obecn mi spoleën mi cìli a pracovnìmi metodami v oblasti d chod uveden mi ve zpr vï V boru pro soci lnì ochranu a V boru pro hospod skou politiku Kvalita a ûivotaschopnost d chod ñ SpoleËn zpr va o cìlech a pracovnìch metod ch v oblasti d chod, jejìû z vïry m ûeme shrnout n sledovnï: n S pln m respektem k principu subsidiarity a kompetenci Ëlensk ch st t definovat n rodnì d chodovou politiku bude v oblasti d chod pouûìv na otev en metoda koordinace, kter m Ëlensk m st t m pomoci progresivnï rozvìjet vlastnì politiky tak, aby byla zajiötïna p imï enost d chod p i zachov nì jejich finanënì udrûitelnosti a eöenì v zev mïnìcìch se soci lnìch pot eb. n V tomto ohledu by ËlenskÈ st ty mïly zajistit, ûe d chodovè systèmy podporujì öirokè soci lnì a ekonomickè cìle, vëetnï vyööì soci lnì soudrûnosti a integrovan ch trh pr ce a kapit lov ch trh. V tomto r mci jsou uzn - v ny n sledujìcì öirokè spoleënè cìle k zajiötïnì schopnosti d chodov ch systèm plnit jejich soci lnì cìle: sledovat komplexnì strategii k zajiötïnì zdravèho finanënìho z kladu d chodov ch systèm, modernizace d chodov ch systèm v reakci na mïnìcì se pot eby ekonomiky, spoleënosti a jednotlivc.»esk republika plnï souhlasì s p Ìstupem V boru pro soci lnì ochranu a V boru pro hospod skou politiku, kter byl schv len Evropskou radou v Laekenu, v jehoû r mci jsou ËlenskÈ st ty vyzv ny k rozvoji sv ch politik a priorit pro reformy d chodov ch systèm berouc v vahu tyto obecnè cìle.»esk republika je p ipravena zapojit se do tohoto procesu, neboù se velmi zajìm o n zory ostatnìch zemì na n - vrhy, kterè byly v ned vnè dobï projedn v ny v Parlamentu»R. Z vïry Vzhledem k demografick m zmïn m a nutnosti reforem je velice d leûitè nad le pokraëovat v evropskè diskusi o d chodech. n»lenskè st ty by nynì mïly pracovat na sv ch prvnìch zpr v ch o n rodnì strategii v oblasti d chod, ve kter ch budou pops - ny jejich politiky a priority reforem d chodov ch systèm v souladu s cìli stanoven mi ve zpr vï Kvalita a ûivotaschopnost d chod. n»lenskè st ty a Komise by mïly kl st d raz na rozvoj spoleën ch p Ìstup a kompatibilitu ukazatel, aby podpo ily otev enou metodu koordinace t kajìcì se budoucnosti d chod. Kandid tskè zemï by mïly b t co nejd Ìve vyzv ny k Ëasti v tïchto diskusìch, neboù zk spolupr - ce mezi Ëlensk mi a kandid tsk mi zemïmi EU v oblasti d chodovè reformy umoûnì, aby se zemï od sebe vz jemnï uëily a vz jemnï si poskytovaly podnïty pro p Ìpravu d chodov ch systèm na budoucnost. BrzkÈ zapojenì do pokraëujìcìho procesu otev enè metody koordinace d chodov ch politik pom ûe kandid tsk m zemìm efektivnï se p ipravit na p istoupenì a takè formulovat pot ebnè reformy v souladu se z sadami stanoven mi Evropskou radou.»esk republika a Nizozemsko se dohodly na uûöì spolupr ci a podpo e spoleën ch vah o d chodovè reformï a soci lnì ochranï staröìch osob p i souëasnèm respektov nì z sad soci lnìho konsenzu, zdrav ch financì a koordinace hospod sk ch politik s politikou soci lnì a politikou zamïstnanosti. Vyz v me naöe partnery v EU a kandid tskè zemï, aby se p ipojili k naöemu silì, aby hlavy st t a vl d mohly budoucì smï ov nì d chodov ch systèm diskutovat na p ÌötÌm zased nì EvropskÈ rady v BarcelonÏ. Pramen: Ministerstvo pr ce a soci lnìch vïcì Pan Gˆtz Reichart je dlouholet Ëlen p edstavenstva druhè nejvïtöì nïmeckè soukromè zdravotnì pojiöùovny Vereinte Krankenversicherung. V znamnï se podìlel na zaloûenì prvnì ËeskÈ zdravotnì pojiöùovny»eskè pojiöùovny ZDRAVÕ a.s., v nìû v letech 1993ñ1997 p sobil jako mìstop edseda p edstavenstva. NynÌ je jiû v d chodu, nad le vöak p sobì v nïkolika mezin rodnìch grèmiìch, zab vajìcìch se v vojem systèmu financov nì zdravotnictvì. K ot zce poloûenè v titulku tohoto Ël nku bych r d p istoupil struënou anal zou n sledujìcìch tematick ch okruh : 1. V chozì stav, 2. EvropskÈ okolì, 3. Moûnosti dalöìho v voje (podnïty k eöenì). Je z hlediska pojistitele ËeskÈ zdravotnictvì p ipraveno na vstup do EU? l V chozì stav Na prvnì pohled se zd pochopitelnè, ûe se odpovïdnì vl dnì ËinitelÈ soust edì na nutn maastrichtsk kritèria. A zdravotnick politika je podle platnè pr vnì pravy v luënï z leûitostì n rodnìch vl d. PozornÈmu pozorovateli v voje v zemìch EU je ale z ejmè, ûe se i bez zmïny z konn ch podmìnek pomïry v n rodnìch zdravotnìch systèmech v d sledku prim tu volnè v mïny zboûì a poskytov nì sluûeb mïnì. Evropsk soudnì dv r odstranil jiû v roce 1998 ve sv ch rozsudcìch v p Ìpadech Kohll a Dekker z kladnì p ek ûky pro p eshraniënì uplatúov nì n rok z poskytnutè zdravotnì pèëe. Dopady na n rodnì systèmy a dalöìmi pozdïjöìmi rozhodnutìmi se budu jeötï d kladnïji zab vat. Pohled Ñk sousedovi p es plotì je podle n zoru autora jistï vhodnou pomocì pro p ÌpadnÈ vahy, smï ujìcì k vlastnì cestï, kter bere ohled na kulturnì hodnoty spoleënosti. Je t eba rovnïû konstatovat, ûe klì- ËovÈ sledovanè zdravotnickè hodnoty, jako nap Ìklad kojeneck mrtnost (5 na 1000 porod ) nebo pr mïrn dèlka ûivota nep isuzujì ËeskÈ zdravotnì politice v mezin rodnìch srovn nìch û dnou nep Ìznivou pozici. Na z kladï danè finanënì situace dosahuje standard v konnosti zdravotnictvì a zdravotnickèho zabezpeëenì obyvatelstva pr mïrn ch hodnot Gˆtz Reichart, Mnichov (The Prague Tribune, 01/2002, str. 34). Ve ve ejnèm zdravotnìm pojiötïnì m me ve skuteënosti co dïlat s monopolnìm eöenìm, i kdyû jeho nositeli je devït subjekt s identick m rozsahem plnïnì. l EvropskÈ okolì Ve vöech st tech EU je omezenost prost edk, zp soben demografick m v vojem a medicìnskou inovacì a zost en zmïnami ve svïtï pr ce, jednìm z hlavnìch diskusnìch tèmat. Nad dlouhodobou v konnostì zdravotnìch systèm se vzn öì velk otaznìk, a to nez visle na finanënìch z - kladnìch podmìnk ch. To znamen, ûe daúovï financovanè systèmy jako ve VelkÈ Brit - POJISTNÝ OBZOR 4/2002 5

nii, ävèdsku a ÿecku, nebo systèmy financovanè zaplacen m pojistn m jako v Belgii, NÏmecku nebo Francii stojì p ed stejn mi v zvami. DaÚovÏ financovanè systèmy se p itom nach zejì kv li st lè moûnosti st tu zasahovat a kv li nedostateënè pr hlednosti pro pojiötïnè p ev ûnï v obtìûnïjöì situaci (z kladnì heslo: ËekacÌ listiny nebo rovnou odmìtnutì nïkter ch lèka sk ch z - krok po dovröenì urëitèho vïku!). Evropsk v voj obecnï vykazuje, ûe st tnì systèmy jsou na stupu a novou p du pod nohama zìsk v soukrom pèëe ve formï p ipojiötïnì nebo vyööìch spolu ËastÌ pacient. Tak nap Ìklad v sousednìm Rakousku m jiû 2,8 milionu obëan p ipojiötïnì (jak uvedl gener lnì editel W. Reimlet, z stupce RakouskÈho svazu soukrom ch zdravotnìch pojiöùoven na valnè hromadï 15. 6. v Lindau). V Irsku vï Ì kaûd t etì ob- Ëan soukromèmu p ipojiötïnì (ƒrztezeitung, 4. 9. 2001). Ve Francii dosahujì p Ìplatky u lèk uû 30 % a st le rostou deficity (S ddeutsche Zeitung, 28. 1. 2002). P i posuzov nì budoucìch moûnostì je jistï zajìmavè, ûe odbornìky tak vychvalovan öv carsk model je znaënï deficitnì a öèf p ednì pojiöùovny Helsana Manfred Manser kritizuje chybïjìcì moûnosti konkurence (ƒrztezeitung, 26. ñ 27. 10. 2001). TÏchto nïkolik m lo p Ìklad ukazuje dalöì v voj. Ve vöech st tech stoup v znam p ipojiötïnì, kter odlehëujì st tnìmu zdravotnìmu systèmu. I ve VelkÈ Brit nii, d Ìve vzorovè zemi st tnì zdravotnì pèëe, zìsk vajì soukromì pojistitelè, a zvl ötï provozovatelè soukrom ch klinik, novè pojiötïnce, respektive pacienty. V obou zemìch, kterè znajì soukromè zdravotnì pojiötïnì jako substitutivnì pojiötïnì ke st tnìmu systèmu ve smyslu Ël nku 54 T etì neûivotnì direktivy EU, v Nizozemsku a NÏmecku, doch zì k p Ìr stk m tïchto systèm. V Nizozemsku dos hl podìl soukromï pojiötïn ch rovnï 35 % obyvatelstva, v NÏmecku p es hl podìl plnï soukromï zdravotnï pojiötïn ch v raznï 10 % a zhruba dalöìch 10 % m soukromè p ipojiötïnì. R zn v öe podìl v obou zemìch je zp sobena p edevöìm tìm, ûe v nizozemskèm systèmu je p i p ekroëenì hranice (danè v öì p Ìjm ) p echod do soukromèho systèmu povinn a v nïmeckèm systèmu dobrovoln. Dva miliony nïmeck ch obëan spolu s rodinn mi p ÌsluönÌky z st vajì takto dobrovolnï v solid rnìm ñ ve ejnèm systèmu. KromÏ toho je nïmeck hranice p Ìjm drûena p Ìliö vysoko. Ti, kdo jsou v NÏmecku soukromï pojiötïni, subvencujì kromï toho poskytovatele zdravotnì pèëe, respektive st tnì systèm prost ednictvìm vyööìch cen, roënï celkovou Ë stkou 8,5 mld. DEM (V roënì zpr va Svazu nïmeck ch soukrom ch zdravotnìch pojiöùoven za rok, str. 150). To je zvl öù z ejmè p edevöìm v nemocnicìch, kterè financujì Ë st sv ch investic zv öen mi p Ìjmy za soukromè pacienty. Ve prospïch vöech obëan umoûúuje vyööì podìl soukromèho financov nì zav dïnì nov ch lèëebn ch metod (ambulantnì operace), diagnostiky a inovativnìch lèëiv, kter zkracujì dobu lèëby a nemajì negativnì sekund rnì Ëinky na zdravì. Investice tohoto druhu se mohou vypl cet pouze prost ednictvìm p Ìjm za soukromï financovanou zdravotnì pèëi. Pokud jde o obtìûe se zav dïnìm inovativnìch lèëiv na trh, odkazuji na vyj d enì editele MAFS Pavla Mazana (The Prague Tribune, 01/2002, str. 40). S ohledem na rozsah tohoto Ël nku jiû dalöì p Ìklady neuv dìm. l N vrhy moûn ch eöenì Z hlediska autora mohou st tnì ËinitelÈ oëek vat, ûe ËeötÌ obëanè v pr bïhu dalöìho hospod skèho v voje, kter by mïl vèst ke vstupu do EU, budou p ipraveni vynakl - dat vìce prost edk na svè d chodovè zabezpeëenì a na zdravotnì pèëi. V soci lnï slaböìch zemìch EU, jako je Portugalsko, mezitìm p ib vajì soukromè zdravotnì pojiöùovny, kterè nabìzejì takè celoûivotnì pojistnou ochranu (portugalskè vyd nì Ëasopisu Focus Ë. 47/2001, str. 107). Bude-li opr vnïn kritika ËeskÈho zdravotnictvì br na v ûnï (Dr. Pavel Vep ek, The Prague Tribune 01/ 2002, str. 34), jsou dalöì kroky ke zv öenì konkurence nutnè. ZmÏny v rozsahu hrazenè pèëe ve stomatologii, zavedenè v roce 1997, ukazujì, kam by v voj mohl smï ovat. OmezenÌ hrazenè pèëe v tomto oboru vedlo ke vzniku nabìdek soukromèho zdravotnìho pojiötïnì. Ani v nemocniënì pèëi nejsou st vajìcìmi produkty (dennì d vka p i pobytu v nemocnici, p ipojiötïnì nadstandardnìho ubytov nì) moûnosti soukromèho zajiötïnì vy- Ëerp ny. V sousednìch zemìch a v»ech ch v p edkomunistick ch dob ch mïla dlouholetou tradici pèëe poskytovan prim em. Takov m doplúkov m p Ìjmem by bylo moûno p edch zet odlivu kvalifikovan ch lèka-, kte Ì se budou moci v r mci svobody pohybu sn ze usazovat v jin ch zemìch EU. Nelze rovnïû vylouëit, ûe se budou vracet ËeötÌ lèka i ze zahraniëì a vyûadovat pr vo svobodnï podnikat. Faktem z st v, ûe ti, kte Ì nejsou zahrnuti v systèmu vöeobecnèho zdravotnìho pojiötïnì, musejì poëìtat s vy Ëtov nìm pèëe, kter vzhledem k absenci z konn ch prav a r mcov ch podmìnek tèmï nezn nïjakou hornì hranici. Pro obëany EU nem ûe ale tato cesta znamenat do budoucna û dn problèm. Evropsk soudnì dv r totiû v p ÌpadÏ Ferlini (C 411/ 98) v Ìjnu rozhodl, ûe takov praxe odporuje z kazu diskriminace. To by se tedy muselo odstranit, pokud by existovaly nebo se mïly vyvinout stabilnì systèmy soukromèho pojiötïnì a cen zdravotnì pèëe. ProË tedy nepïstovat vz cnou rostlinku konkurence i ve zdravotnictvì? Ve zdravotnictvì pochopitelnï nep ich zì ËistÏ konkurenënì model v vahu. V razn soutïû mezi st tnìm a soukrom m zdravotnìm pojiötïnìm vöak nespornï p ispïla v NÏmecku kvalitï zdravotnì pèëe a moûnosti, aby obëanè profitovali z pokroku ve zdravotnictvì. V ostatnìch zemìch EU se st le vìce nabìzejì doplúkov pojiötïnì a alternativnì medicìna. NepochybnÏ nesmì doch zet ke dvojìmu vy Ëtov nì poskytnutè pèëe souëasnï zdravotnìm pojiöùovn m a soukrom m subjekt m. Tomuto z konnèmu opat enì, zavedenèmu v»r v roce 1999, odpovìdajì obdobn opat enì v jin ch st tech. SouËasnÏ vöak mohou b t v mnoha zemìch lèka skè sluûby poskytov ny soukromï za hotovè, aniû by tìm byl poskytovatel zdravotnì pèëe z Ëinnosti pro zdravotnì pojiöùovny vylouëen. V luënï z priv tnì klientely mohou ve vyspïl ch zemìch ûìt jen specialistè, soukrom klientela vöak ve vïtöìch mïstech p edstavuje v znamnou Ë st obratu lèka sk ch praxì. Ve äpanïlsku majì lèka i smlouvy s adou soukrom ch pojistitel a takè r znè poplatky, aby byla zajiötïna jak dostateën pèëe o klienty, tak i dobr p Ìjem pro lèka e. Proto je t eba otev Ìt v urëitèm r mci moûnosti soukromï hrazenè zdravotnì pèëe. PoskytovatelÈ zdravotnì pèëe budou jistï p ipraveni investovat a zlepöovat sluûby a kvalitu (The Prague Tribune 01/2002, str. 36), bude-li moûnost zìskat lepöì honor. Pr vï u zdravì m lidsk individualita nejvïtöì v znam, proto by ani v»ech ch nemïly b t modely a varianty vybavenì automobil jedin m mï Ìtkem vöeho! Jak pozitivnì vliv m ûe mìt soukrom zdravotnì pèëe na celè zdravotnictvì, ukazujì sousedè ñ NÏmecko a Rakousko. V NÏmecku bylo rozs hl m v zkumem dok z no, ûe trval p echod do soukromèho zdravotnìho pojiötïnì ve ejnè zdravotnì pojiöùovny dlouhodobï zbavuje Ë sti z tïûe, protoûe dan okruh pojiötïnc je i ve st Ì soukromï pojiötïn. (Hof, Bernd: Vliv a dopady demografickèho v voje na ve ejnè zdravotnì pojiötïnì a na pojiötïnì n slednè pèëe, str. 266). V Rakousku se na pevnèm z kladu zdravotnìho p ipojiötïnì otev el trh pro substitutivnì zdravotnì pojiötïnì mìsto pojiötïnì ve ejnèho p edevöìm pro osoby samostatnï v dïleënï ËinnÈ, takzvan Ñkomorov povol nìì, jako jsou inûen i nebo lèka i (Reimelt, W. v öe uveden citace). TakovÈto vymezenì podle profesion lnìch obor je obvyklè i v NÏmecku. Osoby samostatnï v dïleënï ËinnÈ zpravidla nejsou ve st tnìm systèmu zdravotnìho pojiötïnì. Z vïrem Svoboda konkurence a svoboda poskytov nì sluûeb mohou b t ËeskÈmu zdravotnictvì v zvou a p ÌleûitostÌ ke zmïn m. Podle mèho n - zoru lze nejlèpe st vajìcì za ÌzenÌ chr nit tìm, ûe se opatrnï otevìr dosud monopolnì prost edì a soutïû se strany poskytovatel zdravotnìch sluûeb a ze strany komerënìch pojiöùoven se spìöe povzbuzuje, neû aby se jì Ëinily p ek ûky. P eklad Ing. Josef JelÌnek 6 POJISTNÝ OBZOR 4/2002

VËl nku bych r d pouk zal na kritick stav bezpeënosti provozu na pozemnìch komunikacìch v»r. DomnÌv m se, ûe je nejvyööì Ëas se nad touto situacì velmi v ûnï zamyslet, odloûit r ûovè br le a urychlenï vyvodit r zn opat enì. Za pomocì graf a tabulek se pokusìm provèst shrnutì hlavnìch fenomèn, kterè p sobì na tuto nep Ìznivou bezpeënostnì situaci, a d le uk zat na p Ìkladech spïön ch eöenì ze zahraniëì, ûe tuto situaci je moûnè podstatnï zlepöit. Centrum dopravnìho v zkumu (CDV) v souëinnosti s nïkolika zahraniënìmi i dom cìmi institucemi a organizacemi se snaûì dlouhou dobu p ispït mnoha prov zan mi projekty a v zkumn mi koly ke zlepöenì neradostnè situace v dopravnì nehodovosti na pozemnìch komunikacìch v»r. Bohuûel kaûdodennì ûivot n s p esvïd- Ëuje o opaku naöì snahy. Obrovsk n r st vöeobecnè kriminality, pokles k znï, a s tìm samoz ejmï souvisejìcì n r st dopravnì nehodovosti na pozemnìch komunikacìch v»r to plnï potvrzujì. StatistickÈ rozbory nehodovosti je nutno zpracov vat za delöì obdobì, aby bylo moûno vysledovat trend v voje, a takè Ëinnost jednotliv ch aplikovan ch opat enì pro zlepöenì dopravnì nehodovosti. n Rozbor dopravnì nehodovosti na pozemnìch komunikacìch Po zmïn ch spoleëenskèho z ÌzenÌ v druhè polovinï roku 1989 se ve vöech postkomunistick ch st tech rapidnï zhoröily prakticky vöechny parametry a ukazatele bezpeënosti obecnï, mezitìm samoz ejmï i dopravnì bezpeënosti. P ÌËin je mnoho ñ od poklesu k znï idië a r stu jejich agresivity, zmïn ve vozovèm parku (mnoho rychl ch a star ch zahraniënìch voz ), m lo efektivnì pr ce dopravnì policie, obecnï nedostateën postih dopravnìch p estupk a s nìm spojen pokles respektu dopravnì policie, kter ProË se n m neda Ì snìûit nehodovost? Ing. Ladislav Sk cal, Centrum dopravnìho v zkumu opït vede u mnoha idië k nedostateënèmu dodrûov nì dopravnìch p edpis atd. Na z kladï rozboru dat z mezin rodnì datab ze nehodovosti IR- TAD, kterou Centrum dopravnìho v zkumu pr bïûnï zpracov v za naöi republiku a je zde reprezentantem»r, je moûno vysledovat trendy dopravnì nehodovosti v jednotliv ch zemìch v delöìch Ëasov ch relacìch. P i porovn nì dat z jednotliv ch st t, kterè majì podobnè ekonomickè i spoleëenskè podmìnky, jsou zajìmavè spïchy, kter ch bylo dosaûeno v bezpeënosti provozu na pozemnìch komunikacìch za poslednì leta v MaÔarsku. Graf 1 ñ UsmrcenÌ v provozu na pozemnìch komunikacìch (1960ñ) PoËet usmrcen ch osob 2500 2250 1750 1500 1250 1000 750 500 1960 1962 1964 ävèdsko»r MaÔarsko 1966 1968 1970 1972 1974 1976 Na Grafu 1 je uveden v voj dopravnì nehodovosti na pozemnìch komunikacìch v»r, ve ävèdsku a v MaÔarsku. Velmi dlouhè obdobì 40 let uv dìm z mïrnï, aby bylo moûno uk zat na r znè vlivy, kterè majì podstatn vliv na v voj nehodovosti na pozemnìch komunikacìch. ävèdsko pat Ì mezi st ty s nejlepöì dopravnì nehodovostì, proto jsem ho za adil do tohoto grafu pro porovn nì. Graf 1 ukazuje, ûe okolo roku 1965 mïlo ävèdsko vìce usmrcen ch neû u n s, i kdyû m asi o 12 % obyvatel mènï neû»r. V obdobì roku 1968 u n s: z ejmï s urëit m pocitem svobody doölo i k celkovèmu uvolnïnì dopravnì k znï, coû se v raznï projevilo v n r stu po- Ët usmrcen ch osob. V letech tvrdè normalizace, policejnìho dohledu a odpovìdajìcìch restrikcì, nastal u n s opït pokles poët mrtì na silnicìch. TaktÈû kladn vliv v tomto obdobì mïlo nïkolik aspekt, jako nap. zlepöenì v cviku idië, zv öenì aktivit ke zlepöenì dopravnì bezpeënosti, zv öenì rovnï technick ch prohlìdek automobil, postupnè zlepöov nì infrastruktury pozemnìch komunikacì (v stavba d lnice atd.). V roce 1976 bylo uz konïno pouûìv nì bezpeënostnìch p s na p ednìch sedadlech osobnìch automobil mimo mïsto a v roce 1986 pak i na zadnìch sedadlech a pouûìv - nì bezpeënostnìch p s na vöech pozemnìch komunikacìch. To vöe p ispïlo k prudkèmu poklesu po- Ët usmrcen ch na pozemnìch komunikacìch u n s. V roce 1986 byly poëty usmrcen ch u n s a ve ävèdsku tèmï totoûnè. Po uvolnïnì napïtì v mezin rodnì politice po roce 1989 vlivem öpatnï ch panè demokracie idië u n s, n r stu poët rychl ch automobil a tèû v d sledku znaënèho poklesu restriktivnì politiky ze 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 strany policie doch zì k velkèmu r stu poët usmrcen ch lidì v provozu na pozemnìch komunikacìch. V tomto obdobì naopak ve ävèdsku zaëìnajì p sobit d sledn opat- enì a pokles poët usmrcen ch je prakticky trval. NynÌ poëet usmrcen ch ve ävèdsku ËinÌ asi 39 % usmrcen ch v»eskè republice. PodÌv me-li se na Graf 1 na v voj v MaÔarsku (kterè m srovnateln poëet obyvatel s»r), m ûeme si p edevöìm vöimnout v voje u nich po roce 1990, kdy bylo maximum usmrcen ch osob v provozu na pozemnìch komunikacìch za uveden ch 40 let. MaÔa i mïli v roce 1990 celkem 2432 usmrcen ch osob v provozu na pozemnìch komunikacìch, v roce jiû Ñjenì 1200 usmrcen ch osob. Tzn. ûe za poslednìch 10 let snìûili po- Ëet usmrcen ch na polovinu! Dnes se jiû dostali v MaÔarsku na hodnoty z roku 1970, tzn. p ed 30 lety. Kdyû si uvïdomìme, jak za tu dobu narostly dopravnì v kony, poëty vozidel atd., musìme smeknout p ed jejich spïchy. V»R naopak v poslednìch 10 letech narostly poëty usmrcen ch na 115 % (v roce 1990 bylo 1291 usmrcen ch osob v provozu na pozemnìch komunikacìch, v roce jiû 1486 osob!). NavÌc za poslednìch 10 let (1990 ñ ) v MaÔarsku byl i velk pokles zranïn ch osob (pokles na 61,4 %), u n s naopak poëty zranïn ch osob v tomto obdobì narostly na 116,8 %. PodÌv - me-li se na Graf 1, vidìme, ûe»r mïla v obdobì 1976 ñ 1993 lepöì parametry nehodovosti na pozemnìch komunikacìch (poëty usmrcen ch osob) neû v MaÔarsku. n HlavnÌ p ÌËiny spïch maôarsk ch koleg Za z kladnì p ÌËiny spïönèho otoëenì nep ÌznivÈho v voje nehodovosti v dopravï na pozemnìch POJISTNÝ OBZOR 4/2002 7

Graf 2 ñ UsmrcenÌ v provozu na pozemnìch komunikacìch v»r (do 24 hodin po nehodï, 1976ñ) PoËet usmrcen ch osob 850 800 750 700 650 600 550 500 450 400 350 v obci mimo obec RychlostnÌ limit v obci byl zmïnïn z 60 km/h na 50 km/h od 1. 10. 1997 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Graf 3 ñ UsmrcenÈ osoby na pozemnìch komunikacìch (1970ñ) Spolkov republika NÏmecko 19300 18150 17000 15850 14700 13550 12400 11250 10100 8950 7800 6650 5500 1970 1972 1974 D/W A 1976 1978 1980 1982 1984 D/W: 1970 = 19 193 = 100 % 1980 = 13 041 = 67,9 % 1990 = 7 906 = 41,2 % = 5 566 = 29,0 % A: 1970 = 2 574 = 100 % 1980 = 2 003 = 77,8 % 1990 = 1 558 = 60,5 % = 976 = 37,9 % Graf 4 ñ UsmrcenÈ osoby v provozu na pozemnìch komunikacìch (v %, 1980 = 100 %, 1980ñ) 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 1980 1981 1982 1986 1988 CZ H PL CH S 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 Graf 5 ñ PomÏr usmrcen ch chodc z celkovèho poëtu usmrcen ch osob v provozu na pozemnìch komunikacìch (v %, do 30 dn po dopravnì nehodï, 1980ñ) 42,5 40,0 37,5 35,0 32,5 30,0 27,5 25,0 22,5 20,0 17,5 15,0 12,5 10,0 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1990 1991 1991 1992 1990 1993 1992 1994 1994 1995 1996 1996 1997 1998 1998 3050 2875 2700 2525 2350 2175 1825 1650 1475 1300 1125 950 1999 S H FIN A CZ 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Rakousko komunikacìch v MaÔarsku je povaûov no zavedenì povinnèho svìcenì mimo obce a mïsta, zavedenì rychlostnìho limitu 50 km/hod v obcìch, neust lè kampanï zamï- enè na zv öenì bezpeënosti provozu na pozemnìch komunikacìch v r zn ch mèdiìch a p edevöìm p Ìsn dohled a restrikce ze strany maôarskè policie, coû bylo zavedeno od roku 1990 a 1991. Tyto faktory mïly za n sledek, ûe od roku 1991 v raznï poklesly poëty usmrcen ch. PodrobnÏjöÌ statistick rozbor p ÌËin spïch v MaÔarsku bude uveden v samostatnèm Ël nku v nïkterèm dalöìm z ËÌsel ekonomicko ñ technickè revue DOPRAVA. Z tohoto d vodu je jiû d le nerozebìr m. n Situace v»r DopravnÌ nehodovost v»r je ne mïrnï öpatn a zatìm nenì velk nadïje na v raznïjöì obrat k lepöìmu. PoËty usmrcen ch, lehce a tïûce zranïn ch ËastnÌk provozu na pozemnìch komunikacìch jsou st le varujìcì. DomnÌv m se, ûe Graf 2 m velkou vypovìdacì hodnotu. V letech 1978 ñ 1990 k ivky usmrcen ch osob ve mïstech a obcìch (v intravil nu) a mimo z stavbu (extravil nu) byly skoro totoûnè. Po roce 1990 vlivem d le uveden ch faktor a vliv je patrn obrovsk n r st usmrcen ch osob v extravil nu. Nap. v roce zahynulo v intravil - nu 520 osob, zatìmco v extravil - nu 816 osob (coû je 157 % hodnoty v intravil nu!). Je to zp sobeno p edevöìm neuvï iteln mi nep imï en mi rychlostmi nïkter ch naöich idië v poslednìch letech, neschopnostì ady lidì reagovat v kritick ch situacìch a jejich nedostateënou p edvìdavostì (ot zka naöich autoökol), agresivnì jìzdou, nedodrûov nìm dopravnìch p edpis a samoz ejmï i jin mi faktory. Kdyû takov idië zp sobì dopravnì nehodu, potom jsou jejì n sledky katastrof lnì. Z Grafu 2 je patrn pokles k ivky v intravil nu po zmïnï rychlosti na 50 km/h od 1. 10. 1997, nynì tato k ivka opït stoup ñ coû plnï odpovìd d le uveden m v sledk m mï enì rychlostì vozidel pracovnìky CDV. VÏ te, nevï te, pracovnìci naöeho stavu namï ili v BrnÏ vedle n stupnìho ostr vku rychlost osobnìho auta 105 km/hod. a v obci dokonce rychlost 160 km/ hod. V obou uveden ch p Ìpadech zde nebyla nijak upraven rychlost, tzn. povolen rychlost v tïchto lokalit ch byla 50 km/hod.! Na d lnici byl namï en Ñrekordì 205 km/hod. TÏsnÏ po uz konïnì zmïn rychlostì byl celkov pokles pr mïrn ch rychlostì vozidel prakticky ve vöech lokalit ch (o 10 ñ 15 % oproti mï enì tïsnï p ed uz konïnìm tïchto zmïn), avöak p i mï enì dva roky po zmïn ch rychlostì se rychlostnì charakteristiky podstatnï zv öily a tèmï dosahovaly p vodnìch hodnot, kterè byly p ed zavedenìm tïchto zmïn rychlostì. To plnï svïdëì o malè prevenci, nekvalitnì osvïtovè pr ci, kontrole a postihu dopravnì policiì. Ze statistiky je patrn velk mrtnost u nehod zp soben ch nep imï enou rychlostì jìzdy. Vûdyù Ñpouzeì 14,5 % tïchto nehod (v roce ) m za n sledek skoro polovinu (47 %) usmrcen ch osob na naöich pozemnìch komunikacìch. n MusÌme st le pat it mezi nejhoröì st ty? Z datab ze IRTAD je moûno vysledovat, ûe v öe uveden p Ìklad ävèdska a MaÔarska nenì jedin. Nap. za poslednìch 30 let (1970 ñ ) poklesly poëty usmrcen ch osob v NÏmecku na 29 %, v Rakousku na 38 % (viz Graf 3) a ve Francii na 45 %. Rozbor spïönosti opat enì v tïchto st tech je velmi zajìmav, bohuûel omezenè moûnosti tohoto Ël nku nedovolujì se o nich öì eji zmìnit. JeötÏ na okraj ñ ve VelkÈ Brit nii si nynì vl da dala ambiciûznì pl n v oblasti bezpeënosti provozu na pozemnìch komunikacìch. I kdyû Velk Brit nie pat Ì se ävèdskem k nejlepöìm v tèto oblasti, chtïjì zde do 10 let snìûit poëet usmrcen ch o 40 %. V Grafu 4 je velmi pouënè srovn nì naöì republiky, MaÔarska a Polska za poslednìch 20 let se dvïma vyspïl mi st ty, a to äv carskem a ävèdskem. Zde opït naöe republika m nejhoröì v voj v dopravnì nehodovosti na pozemnìch komunikacìch!»r se jiû nïkolik let drûì mezi st ty OECD s nejhoröìmi v sledky v oblasti bezpeënosti pro- 8 POJISTNÝ OBZOR 4/2002

vozu na pozemnìch komunikacìch, v nïkter ch obdobìch byla dokonce na poslednìm mìstï st t OECD! Jako doklad pravdivosti tohoto tvrzenì si dovolìm uvèst srovn vacì tabulku dopravnì nehodovosti vïtöìho poëtu st t OECD. V Tab. 1 je porovn nì usmrcen ch osob v provozu na pozemnìch komunikacìch u 27 st t OECD (chybì Mexiko, Slovensko a Island). ZatÌmco nap. MaÔa i jsou v obdobì 1999/1990 indexem zmïn poët usmrcen ch hodnotou 53,7 % nejlepöì ze vöech uveden ch st t, naöe republika naopak hodnotou 112,7 % je nejhoröì. V porovn nì obdobì let / 1990 jsou opït MaÔa i nejlepöì (index 49,3 %) a»r v raznï nejhoröì s indexem 115,1 %. Tato tabulka p esvïdëivï ukazuje na ÑmaÔarsk z zrakì a taktèû na velmi öpatn v voj v»r. n Nehodovost chodc v»r PodÌv me-li se na policejnì statistiku, vidìme obrovsk n r st vöech parametr v roce 2001. Tab. 2 je dosti v mluvn a nenì pot eba dalöìho koment e. V Grafu 5 je v voj nehodovosti u chodc (1980 ñ ) v nïkolika st tech Evropy. I kdyû tento ukazatel v»r m klesajìcì tendenci, pomïr usmrcen ch chodc z celkovèho poëtu usmrcen ch osob v provozu na pozemnìch komunikacìch je u n s dvojn sobn, neû ve vyspïl ch st tech. Rozbor tèto problematiky by staëil na delöì Ël nek. Jen se zmìnìm o nedokonal ch p echodech pro chodce (i kdyû situace se v poslednìm obdobì zlepöuje), malè osvïtovè v chovï, malè k zni vlastnìch chodc, ale p edevöìm agresivnì jìzdï a nep imï enè rychlosti mnoha idië v intravil nu. Kdyû idië p ed oznaëen m p echodem jede rychlostì 60 km/hod (a Ëasto i vyööì), pak nem ûe zabr nit st etu s chodcem, kter vstoupì do vozovky. V z padnìch zemìch nenì zdaleka tak agresivnì vztah mezi idiëi a chodci. n BezpeËnostnÌ p sy Jednou z ochran pasivnì bezpeënosti osobnìch automobil jsou bezpeënostnì p sy a dïtskè z drûnè systèmy. Zar ûejìcì je, ûe necel mïsìc po nabytì Ëinnosti novèho z kona o provozu na pozemnìch komunikacìch byla p ijata jeho novelizace (z konem Ë. 283/91 o Policii»eskÈ republiky), a to v tom smyslu, ûe p eprava dìtïte ve schv - lenèm z drûnèm systèmu je povinn pro osoby mladöì patn cti let nebo menöì neû 150 cm, a to jen na d lnicìch a silnicìch pro motorov vozidla. Tato zmïna je zd vodúov na ekonomick mi moûnostmi rodin s vìce dïtmi. Cel tento n - vrh je jednoznaënï populistick a nem û dn logick, a p edevöìm odborn, z klad, neboù celkov dèlka jednotliv ch sek d lnic a silnic pro motorov vozidla (tzv. R ñ rychlostnìch) je v»r okolo 700 km. To je jen zlomek naöì silniënì sìtï (asi 1,3 %). To tedy znamen, ûe na vìce neû 98 % naöich silnic mohou b t p ev ûeny dïti bez jakèkoliv ochrany! To, ûe v»r je pouûìv nì bezpeënostnìch p s a dïtsk ch z drûn ch systèm na velmi nìzkè rovni, vìme. Budeme-li hovo it v ekonomick ch kategoriìch, pak tzv. celospoleëenskè ztr ty z dopravnìch nehod ñ lidskè ûivoty, zranïnì a jejich lèëba, materi lnì ökody, v padek produkce atd. byly v roce vy- ËÌsleny asi na 35,7 mld. KË, coû za 5 let (od roku 1995) znamen zv öenì o 43 %! Dom cì v zkum i zahraniënì prameny uv dïjì, ûe spr vnè pouûitì bezpeënostnìch p s m ûe snìûit poëet mrtì i zranïnì aû o 50 %. Dalo by se spoëìtat, kolik je to v korun ch ñ ale mnozì z n s vïdì, kolik je to i bolesti a smutku. VÌce viz pozn mka 2. Tab. 1 ñ Po adì st t OECD na z kladï indexu usmrcen ch osob MaÔarsko 53,7 49,3 äv carsko 63,0 64,0 äpanïlsko 63,5 64,0 Velk Brit nie 65,6 66,3 Finsko 66,4 61,0 Rakousko 69,3 62,6 Nov ZÈland 69,8 63,4 NÏmecko 70,4 67,9 Belgie 70,7 74,4 Japonsko 71,1 71,3 Turecko 72,8 *** ävèdsko 75,1 76,6 Kanada 75,1 *** Portugalsko 75,4 70,3 Austr lie 75,5 78,2 Francie 75,7 72,0 Korea (JiûnÌ) 75,9 83,0 Nizozemsko 79,2 78,6 D nsko 81,1 78,5 Lucembursko 82,9 108,6 Irsko 86,4 86,8 Norsko 91,6 102,7 Polsko 91,8 85,8 It lie 92,8 89,6 USA 92,8 93,9 ÿecko 104,0 ***»esk republika 112,7 115,1 Pozn mka: *** = doposud nejsou data v datab zi IRTAD (Zdroj: datab ze IRTAD) Tab. 2 ñ N sledky dopravnìch nehod na p echodech pro chodce v»r (ned nì p ednosti idiëem, porovn nì roku 2001 s rokem ) Za 12 mïsìc : I. ñ XII. I. ñ XII. 2001 Vzr st v % Smrteln zranïnì 7 30 428,6 TÏûk zranïnì 131 210 160,3 Lehk zranïnì 374 736 196,8 PoËet dopravnìch nehod 496 938 189,1 n Kde je chyba? HlavnÌ p ÌËinu naöì neschopnosti v raznï zlepöit nep Ìzniv trend nehodovosti na Ëesk ch pozemnìch komunikacìch je moûno spat- it ve velmi nìzkèm vïdomì celospoleëensky rizikovèho chov nì idië. Kaûd ËastnÌk silniënìho provozu se m ûe dnes a dennï p esvïdëit o obrovskèm poklesu k znï idië i chodc, o nìzkèm dodrûov nì dopravnìch p edpis, n - r stu agresivity hlavnï mlad ch idië a majitel siln ch aut, velmi malèm pouûìv nì bezpeënostnìch p s, pouûìv nì mobil bez Ñhands freeì soupravy atd. Velmi öpatnou bezpeënostnì situaci na naöich pozemnìch komunikacìch vidìme d le v nedostateënè a ned slednè realizaci dopravnï bezpeënostnì politiky, kter byla schv len vl dou. D le pak v malèm dohledu, kontrole a p edevöìm postihu dopravnì policiì u tïchto problèmov ch idië. Pr vï tyto potenci lnì p ÌËiny dopravnìch nehod byly v MaÔarsku redukov - ny p edevöìm v razn m zefektivnïnìm pr ce dopravnì policie za soustavnèho zvyöov nì jejì prestiûe pomocì masmèdiì. Index [%] Index [%] 1999/1990 /1990 n Pozn mky: 1. Rozbor velmi z vaûnè problematiky nep imï enè rychlosti, agresivnì jìzdy mnoha idië v»r a mï enì rychlostì vozidel pracovnìky CDV jsem rozebral v ekonomicko ñ technickè revue DOPRA- VA 4/01 (text a tabulky na str. 16 ñ 19, celkem 8 graf na barevn ch p Ìloh ch A, B, C a D). Proto tento nebezpeën fenomèn Ëesk ch silnic jiû d le nebudu rozebìrat. 2. PouûÌv nì bezpeënostnìch p s v»r a ve st tech OECD, jejich vliv na bezpeënost jsem rozebral v DOPRAVA 2/01 (text a tabulky na str. 13 ñ 19, celkem 7 graf na barevn ch p Ìloh ch B, C a D). Pro»R opït tento rozbor vyznìv velmi öpatnï. D le jiû nebudu tuto z vaûnou problematiku rozebìrat. POJISTNÝ OBZOR 4/2002 9

V voj nehodovosti v»eskè republice v roce 2001 Tab. 3a ñ ZlepöenÌ oproti stejnèmu obdobì v roce Rok 2001 UsmrcenÌ za 6 mïsìc 15,7 % 0,7 % ñ 1,0 % ñ za 7 mïsìc 10,8 % 0,4 % ñ ñ ñ za 9 mïsìc 9,0 % ñ ñ ñ ñ za 10 mïsìc 8,1 % ñ ñ ñ ñ za 11 mïsìc 7,2 % ñ ñ ñ ñ za 12 mïsìc 8,8 % 0,6 % ñ ñ ñ TÏûce Lehce OsobnÌ HmotnÈ zranïnì zranïnì nehody ökody Tab. 3b ñ ZhoröenÌ oproti stejnèmu obdobì v roce Rok 2001 UsmrcenÌ TÏûce Lehce OsobnÌ HmotnÈ zranïnì zranïnì nehody ökody za 6 mïsìc ñ ñ 0,8 % ñ 8,2 % za 7 mïsìc ñ ñ 2,0 % 2,0 % 10,8 % za 9 mïsìc ñ 0,2 % 3,4 % 13,0 % 13,1 % za 10 mïsìc ñ 0,7 % 4,3 % 2,3 % 13,4 % za 11 mïsìc ñ 1,0 % 4,6 % 2,8 % 13,7 % za 12 mïsìc ñ ñ 4,6 % 2,3 % 16,2 % Zde je vidït postupnè zhoröov nì tèmï vöech parametr... n Z vïr Faktem je i to, ûe ve vyspïl ch zemìch je roveú jakèkoliv bezpeënosti st le vìce povaûov na za jedno z kriteriì obecnè vyspïlosti st tu. Z tohoto hlediska se»esk republika, nejen v bezpeënosti provozu na pozemnìch komunikacìch, adì mezi ÑrozvojovÈ zemïì, coû je samoz ejmï v pohledu na naöe nïkdejöì postavenì v EvropÏ ostuda. U n s zatìm chybì aplikace a dodrûov nì z kladnìch, klìëov ch a ve vïtöinï evropsk ch st t d vno zcela samoz ejm ch v chozìch princip dopravnï bezpeënostnì politiky. Z uveden ch fakt je vidït, ûe hlavnì smrtìcì fenomèn na Ëesk ch silnicìch je jednoznaënï nep imï- en rychlost a s tìm souvisejìcì nek zeú, arogance a agresivita nïkter ch naöich idië. Tento z - vïr plnï potvrzuje zpr va ÿeditelstvì sluûby dopravnì policie PolicejnÌho prezidia»r, ve kterè se uv dì, ûe v»r v roce jsme zaznamenali nejvïtöì relativnì n - r st u nehod zavinïn ch z d vodu agresivnì a bezohlednè jìzdy ñ a to o 48 %! V Tab. 3a a 3b je uveden v voj nehodovosti v»r v roce 2001. I kdyû poëty usmrcen ch oproti roku poklesly o 8,8 % a u tïûce zranïn ch o 0,6 %, ostatnì ukazatele nehodovosti se zhoröily. Proto nenì na mìstï û dn optimismus. V»R je nanejv ö nutnè urychlenï provèst r zn opat enì jak ze strany st tnìch org n, legislativy, policejnìho dozoru a pat iën ch restrikcì. JedinÏ tak m ûeme zlepöit situaci v bezpeënosti provozu na pozemnìch komunikacìch, aby naöe republika nepat ila st le mezi nejhoröì st ty v tèto oblasti ñ jak je to jiû nïkolik let. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Zurich Financial Services (ZFS) prodala sv j 21% podìl ve spoleënosti Baloise, kter vlastnila jejì dce in spoleënost INZIC, spoleënosti Strategic Money Management Company za 1,72 mld. CHF (1 mld. USD). Tato dohoda je souë stì pohnutky ZFS soust edit se na st ednì smïr podnik nì, v r mci kterè uû doölo k odprodeji investic celkem ve v öi 5 mld. USD. Zurich Financial Services si ponech nïkolik akciì Baloise, aby si udrûela Ë steën ekonomick zisk. (mik) Pramen: Heath Lambert International Newsletter 1/2002 Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Z kon Ë. 48/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 182/1993 Sb., o stavnìm soudu, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 1. 6. 2002). Do z kona byl novï za azen oddìl ÑÿÌzenÌ o souladu mezin - rodnìch smluv podle Ël. 10a a Ël. 49 stavy s stavnìmi z konyì. 2. Z kon Ë. 49/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 551/1991 Sb., o VöeobecnÈ zdravotnì pojiöùovnï»eskè republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 280/1992 Sb., o resortnìch, oborov ch, podnikov ch a dalöìch zdravotnìch pojiöùovn ch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 592/1992 Sb., o pojistnèm na vöeobecnè zdravotnì pojiötïnì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 8. 2. 2002). Novela se t k podmìnek, za kter ch mohou zdravotnì pojiöùovny pouûìvat daje ze svèho informaënìho systèmu. 3. Vyhl öka Ë. 53/2002 Sb., kterou se stanovì chemickè poûadavky na zdravotnì nez vadnost jednotliv ch druh potravin a potravinov ch surovin, podmìnky pouûitì l tek p Ìdatn ch, pomocn ch a potravnìch doplúk ( Ëinnost 1. 3. 2002). 4. Pod Ë. 56/2002 Sb. bylo vyhl - öeno plnè znïnì z kona Ë. 563/1991 Sb., o ËetnictvÌ, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 5. Vyhl öka Ë. 57/2002 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 114/ 1991 Sb., o odmïnï zprost edkovateli a rozhodci, v öi poplatku za stejnopis kolektivnì smlouvy vyööìho stupnï a v öi a zp sobu hrady n klad ÌzenÌ p ed rozhodcem, ve znïnì vyhl öky Ë. 210/1995 Sb. ( Ëinnost 22. 2. 2002). 6. Z kon Ë. 62/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 200/1990 Sb., o p estupcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 1. 4. 2002). Za p estupek lze jen v blokovèm ÌzenÌ uloûit pokutu do 5000 KË, jinak do 15 000 KË. Do z kona byly za azeny nïkterè novè druhy p estupk (nap. na seku podnik nì). JUDr. Ji ina Kotrbat 7. Pod Ë. 65/2002 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 72/1994 Sb., kter m se upravujì nïkterè spoluvlastnickè vztahy k budov m a nïkterè vlastnickè vztahy k byt m a nebytov m prostor m a doplúujì nïkterè z kony (z kon o vlastnictvì byt ), jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 8. Z kon Ë. 76/2002 Sb. o integrovanè prevenci a o omezov nì zneëiötïnì, o integrovanèm registru zneëiöùov nì a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o integrovanè prevenci) ñ Ëinnost 1. 1. 2003. Ëelem z kona je dosaûenì (v souladu s pr vem ES) vysokè rovnï ochrany ûivotnìho prost edì, zabezpeëit integrovan v kon ve ejnè spr vy p i povolov nì provozu za ÌzenÌ a z Ìdit a provozovat integrovan registr zneëiöùov nì ûivotnìho prost edì. 9. Vyhl öka Ë. 71/2002 Sb., o zdol v nì hav riì v dolech a p i tïûbï ropy a zemnìho plynu ( Ëinnost 1. 4. 2002). 10. Z kon Ë. 77/2002 Sb., o akciovè spoleënosti»eskè dr hy, st tnì organizaci Spr va ûelezniënì dopravnì cesty a o zmïnï z kona Ë. 266/1994 Sb., o dr h ch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kona Ë. 77/1997 Sb., o st tnìm podniku, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 1. 3. 2002, Ë st dnem vzniku a. s.»eskè dr hy). Z kon upravuje zp sob z ÌzenÌ a Ëinnost a. s.»eskè dr hy a st tnì organizace Spr va ûelezniënì dopravnì cesty, kterè se stanou pr vnìmi n stupci st tnì organizace»eskè dr hy. 10 POJISTNÝ OBZOR 4/2002

P ojistnè a leasingovè pod vody v souvislosti s fingovan mi kr deûemi motorov ch vozidel byly velmi frekventovanou trestnou ËinnostÌ konce 20. stoletì. V modifikovan ch form ch jsou vöak st le se opakujìcì trestnou ËinnostÌ zaë tku stoletì jednadvac tèho. Jednou z hlavnìch p ÌËin rozmachu tèto trestnè Ëinnosti je p echod od bipol rnìho rozdïlenì svïta k multipol rnìmu, coû vedlo k otev enì hranic v r mci Evropy. Tato zmïna umoûúuje zcela novè formy p ch nì tèto z vaûnè trestnè Ëinnosti. NovÈ formy p ch nì pojistn ch podvod v souvislosti s fingovan mi kr deûemi motorov ch vozidel prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., PolicejnÌ akademie»r JUDr. Vlastimil Pröal, Allianz pojiöùovna, a. s. PojistnÈ a leasingovè podvody velmi rychle p es hly Ñregion lnìì charakter a adì se do kategorie Ñnadn rodnì kriminalityì, p esahujìcì hranice naöeho st tu. U tèto trestnè Ëinnosti je zjiöùov na st le vïtöì mìra Ñprofesionalityì pachatel postihujìcì znaënï pojiöùovnictvì, zejmèna pojiötïnì motorov ch vozidel, kterè se ukazuje jako snadn a rychl zdroj zisk, odpovìdajìcì zmïnï mentality obyvatel smïrem ke konzumnìmu zp sobu ûivota. To p irozenï vede ke hled nì snadn ch zisk, s cìlem vytïûit maxim lnì prospïch z kaûdè vhodnè situace na kor kohokoliv, coû pat Ì mezi prim rnì p Ì- Ëiny vzniku pojistn ch a leasingov ch podvod. Dan stav st le podporuje i z minulè doby zako- enïn n zor ve vïdomì lidì, ûe nenì neëestnè nap lit nebo Ñokr stì jin subjekt, a tak se pojistn podvod stejnï jako Ñpodvod daúov ì st v urëit m druhem Ñsportuì, kter p in öì znaënè zisky a na druhè stranï znaënè ztr ty. U pojistn ch podvod jsou praxì zaznamen v ny dva z kladnì klasickè zp soby p ch nì pojistn ch podvod. PrvnÌ spoëìv v tom, ûe u odcizenèho vozidla jsou zamïnïny z kladnì identifikaënì znaky (tzv. VIN Vehicle Identification Number, v robnì ËÌsla jednotliv ch agreg t ) jin mi, kterè byly zpravidla vy Ìznuty z vozidla, kterè nenì bezprost ednï nijak spojeno s trestn m Ëinem. Tato identifikaënì ËÌsla a znaky jsou zpravidla p evzata z havarovan ch automobil shodnèho typu v zahraniëì nebo i v»eskè republice, kterè nejsou odhl öeny z provozu. Druh zp sob sp ch nì je charakteristick tìm, ûe idië se sv m dnï pojiötïn m vozidlem zpravidla pronajat m na z kladï leasingovè smlouvy, nebo vozidlem vyp jëen m v autop jëovnï, leg lnï vycestuje do zahraniëì a zde vozidlo prod. Nov majitel vozidlo zaregistruje, p vodnì majitel po n vratu nahl sì policii odcizenì vozidla v»eskè republice. ProvÏ ov nìm vozidla v zemi novèho uûivatele p i registraci vozidla nemohou b t zjiötïny nesrovnalosti, protoûe v dobï registrace vozidla nenì jeho odcizenì jeötï nahl öeno, a proto nebylo po vozidle jeötï vyhl öeno p tr nì. Policie zemï p vodnìho uûivatele vozidlo na svèm zemì rovnïû nezjistì, protoûe v dobï, kdy je po vozidle vyhl öeno p tr nì, se vozidlo v zemi p vodnìho uûivatele jiû nenach zì. Vozidlo tedy nenì nalezeno a vlastnìk vozidla spïönï uplatnì u pojiöùovny n rok na plnïnì ze ökodnì ud losti. K tomuto druhèmu zp sobu byly a st le, i kdyû v menöì mì e, jsou vyuûìv ny nemajetnè osoby (tzv. bìlì konï), kterè jsou najìm - ny organizovan mi skupinami, aby za pomïrnï nìzkou finanënì odmïnu uzav ely leasingovou smlouvu o pron jmu motorovèho vozidla, nebo si motorovè vozidlo vyp jëily v autop jëovnï. P itom akontaci a prvnì leasingovè spl tky nebo p jëovnè zaplatì organiz to i tèto trestnè Ëinnosti, kte Ì v mnoha p Ìpadech zajistì i Ñv vozì vozidla do zahraniëì. Leasingov n jemce potom na jejich v zvu ozn mì odcizenì vozidla na tvaru Policie»R. Tento zp sob p - ch nì trestnè Ëinnosti byl velmi rychle analyzov n jak pracovnìky sluûby krimin lnì policie, tak i pracovnìky pojiöùoven. Tzv. bìlì konï byli a jsou stìh ni pro trestn Ëin pojistnèho podvodu nebo trestn Ëin zpronevïry formou leasingov ch podvod. U pojistnèho podvodu je jim prokazov no, ûe vozidlo bylo vyvezeno a zaregistrov - no v zahraniëì jeötï p edtìm neû bylo v»eskè republice nahl öeno jako odcizenè, u leasingovèho podvodu pak ta skuteënost, ûe p i uzav enì leasingovè smlouvy p edloûili zfalöovanè doklady o v öi svèho p Ìjmu, neboù jejich skuteën p Ìjem by nepostaëoval ani na mïsìënì leasingovè spl tky. TÌmto jedn nìm tedy pachatelè naplúujì subjektivnì str nku trestnèho Ëinu zpronevïry formou nep ÌmÈho myslu. V mnoha p Ìpadech se pak poda ilo pachateli prok zat i sp - ch nì trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu v soubïhu s trestn m Ëinem zpronevïry. K odhalov nì v öe uvedenè trestnè Ëinnosti znaënï pom hala registrace p ejezd vozidel do zahraniëì, kterou prov dïly pohraniënì policejnì org ny»eskè republiky, Polska, SlovenskÈ republiky a MaÔarska. Na z kladï zjiötïnì p ejezdu vozidla do zahraniëì, zejmèna na zemì st t b valèho SovÏtskÈho svazu a st t Balk nskèho poloostrova prov dïla Policie»R dalöì öet enì, kter v mnoha p Ìpadech vedla k prok - z nì trestnè Ëinnosti drûitel vozidel a n slednèmu obvinïnì ze zpronevïry nebo pojistnèho podvodu. V souëasnè dobï jsou tyto p ejezdy pohraniënìmi policejnìmi org ny zjiöùov ny v podstatnï menöìm rozsahu. NenÌ to vöak tìm, ûe by pachatelè trestn ch Ëin zpronevïry a pojistnèho podvodu jiû vozidla do zahraniëì nevyv ûeli. Podle mèho n zoru ovï enèho i praktick mi zkuöenostmi pouze zmïnili taktickè postupy p i svèm protipr vnìm jedn nì. Tyto postupy spoëìvajì v tom, ûe technick pr kaz nebo jeho kopie, pop ÌpadÏ jen z kladnì daje o vozidle jako nap. znaëka a typ vozidla, VIN, ËÌslo motoru, rok v roby, barva a dalöì od vytipovanèho vozidla, jsou dopraveny do zahrani- ËÌ, kde na z kladï tïchto daj je vozidlo, bez vlastnì fyzickè p Ìtomnosti vozidla, procleno a zaregistrov no na konkrètnì osobu, je mu p idïlena registraënì znaëka a vystaven technick pr kaz. Regis- POJISTNÝ OBZOR 4/2002 11

traënì znaëka a technick pr kaz jsou potè dovezeny do»r, kde jsou na vozidle ËeskÈ registraënì znaëky vymïnïny za registraënì znaëky cizozemskè a toto vozidlo pak bez jakèhokoliv problèmu odjìûdì do zemï svè novè registrace bez toho, ûe by o jeho p ejezdu byl kdekoliv uëinïn z znam. DalöÌ forma p ch nì tèto trestnè Ëinnosti, na kterou v souëasnè dobï organizovanè skupiny p ech zejì a u kterè je velmi tïûko prokazateln subjektivnì str nka myslu sp chat trestn Ëin zpronevïry motorovèho vozidla, spo- ËÌv v tom, ûe jiû nejsou Ñverbov niì tzv. ÑbÌlÌ konïì, ale mìsto toho organiz to i ÑskupujÌì krachujìcì podniky a pro pot eby tïchto podnik si berou vozidla na leasing. Tato vozidla jsou potè vyv ûena jak do zemì b valèho SovÏtskÈho svazu, tak do zemì Balk nskèho poloostrova. I kdyû se potvrdì v voz tohoto vozidla do nïkterè z uveden ch zemì, zpravidla jiû nelze trestnïpr vnï postihnout osobu, kter uzav ela za podnik leasingovou smlouvu. N - hrada ökody v r mci konkursnìho ÌzenÌ je zpravidla rovnïû nedobytn. Vzhledem k tèto novè situaci bude t eba p ijmout nov opat enì smï ujìcì k p edch zenì a zabr nïnì tèto trestnè Ëinnosti. Tato opat enì by mïla zejmèna smï ovat v r mci Policie»R k tipov nì odcizen ch vozidel, kter by mohla b t vyv ûena mimo zemì»r a v mezin rodnì oblasti ke zv öenè aktivitï N rodnì st edny Interpolu Praha, kter by vöechna vytipovan odcizen vozidla mïl automaticky provï ovat v zemìch b valèho SovÏtskÈho svazu a zemìch Balk nskèho poloostrova. MÏlo by se to tedy t kat vöech leasingov ch vozidel, kter jsou odcizena do öesti mïsìc od jejich zavedenì do registru vozidel. Na druhè stranï by leasingovè spoleënosti mïly vìce provï ovat leasingovè n jemce, pr vnickè osoby ve vztahu k jejich finanënì situaci. UrËit m sign lem zde m ûe b t i zmïna majitel a jednatel tïchto pr vnick ch osob. * * * Odcizen a vr cen vozidla dle vybran ch typ od roku 1993 do roku 2001 typ vozidla 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2001 Alfa romeo ñ odcizeno 138 108 65 68 93 76 144 90 93 nalezeno 21 22 21 23 32 34 41 39 50 % 62 20,37 32,3 39,65 34,4 44,73 28,47 43,3 53,76 Audi ñ odcizeno 1797 1325 814 867 902 1129 1168 1139 1186 nalezeno 285 331 228 239 275 317 311 321 355 % 15,8 24,98 28 27,56 30,48 28,07 26,62 26,99 29,93 BMW ñ odcizeno 714 911 614 675 678 691 698 634 625 nalezeno 96 166 171 172 203 246 219 217 200 % 13,4 18,22 27,85 25,48 29,94 35,6 31,37 34,22 38,09 CitroÎn ñ odcizeno 120 94 112 179 230 315 320 358 369 nalezeno 18 17 24 38 52 82 70 82 95 % 15 18 21,42 21,22 22,6 26,03 21,87 22,9 25,74 Fiat ñ odcizeno 1804 1215 897 1001 1292 1261 1491 1217 1238 nalezeno 311 387 334 327 556 561 594 624 632 % 17,2 31,85 37,35 32,66 43 44,48 39,83 51,27 51,1 Ford ñ odcizeno 913 717 596 741 791 855 982 1003 945 nalezeno 135 175 181 206 275 259 247 284 323 % 14,7 24,4 30,69 27,8 34,76 30,29 25,15 28,31 34,79 Honda ñ odcizeno 142 158 152 181 242 316 398 325 304 nalezeno 25 25 44 54 54 93 89 92 94 % 17,6 15,82 28,94 29,34 22,31 29,42 22,36 28,3 30,92 Hyundai ñ odcizeno 21 29 21 32 45 66 82 87 74 nalezeno 5 13 4 12 19 22 22 31 29 % 23,8 44,82 19,04 37,5 42,2 33,3 26,82 35,63 39,18 Jaguar ñ odcizeno 10 13 7 5 3 16 4 4 3 nalezeno 1 2 3 1 2 9 2 0 1 % 10 15,38 42,86 20 66 56,25 50 0 33,3 Mazda ñ odcizeno 153 149 164 204 270 274 289 290 240 nalezeno 29 46 39 63 74 87 84 88 85 % 18,9 30,87 23,78 30,88 27,4 31,75 29,06 30,34 35,41 Mercedes ñ odcizeno 1039 968 527 489 652 866 830 851 731 nalezeno 135 156 172 127 180 251 230 239 254 % 12,9 16,28 32,63 25,97 27,6 29,32 27,71 28,08 34,74 Mitsubishi ñ odcizeno 110 159 138 216 275 219 219 196 176 nalezeno 13 26 26 46 61 62 57 67 74 % 11,8 16,35 18,84 22,2 22,18 26,31 26,02 34,18 54,41 Nissan ñ odcizeno 135 175 155 194 280 372 548 424 312 nalezeno 19 42 37 39 61 93 147 127 116 % 14 24 23,87 20,1 21,17 25 26,82 29,95 37,17 Opel ñ odcizeno 565 425 342 44 470 564 757 822 611 nalezeno 115 115 127 117 141 185 208 282 205 % 20,35 27,05 37,13 26,35 30 32,8 27,47 34,3 33,55 Peugeot ñ odcizeno 926 1007 788 1031 1416 1651 1614 1468 1484 nalezeno 112 190 154 208 242 272 274 286 264 % 12 18,85 19,54 20,17 17,09 17,53 16,97 19,48 22,97 Porsche ñ odcizeno 59 31 14 14 10 2 10 10 11 nalezeno 8 6 7 9 5 1 7 3 9 % 13,5 25,8 50 64,28 50 50 70 30 81,81 Renault ñ odcizeno 509 516 690 949 1274 1430 1496 1150 1049 nalezeno 98 76 111 127 181 250 285 204 249 % 19,25 14,72 16,1 13,38 14,2 17,48 19,05 17,72 23,73 Saab ñ odcizeno 32 10 3 5 7 8 11 14 17 nalezeno 6 4 1 5 4 6 4 7 11 % 18,7 40 33 100 57,14 75 36,36 50 64,7 Seat ñ odcizeno 61 143 212 297 324 365 400 376 364 nalezeno 10 30 35 64 70 79 81 83 95 % 16,4 20,97 16,5 18,18 21,6 21,64 20,25 22,13 26,09 VW ñ odcizeno 2834 2137 1776 1876 2018 2106 2224 2469 2803 nalezeno 395 455 482 442 478 521 527 593 676 % 13,97 21,91 27,13 23,57 23,66 24,73 23,73 24,01 24,11 äkoda ñ odcizeno 9239 8601 9827 10508 11046 10102 9320 8229 7868 nalezeno 2600 2827 3109 3240 3734 3120 2808 2459 2398 % 28,1 32,88 31,63 30,83 33,8 30,88 30,12 29,88 30,47 12 POJISTNÝ OBZOR 4/2002

Rok 2002 ñ rok ochrany rekreaënìch objekt ppor. Mgr. Andrea Filipov, PolicejnÌ prezidium»r Graf 1 ñ PoËet rekreaënìch objekt (chatek, chalup a rekreaënìch domk ) v»r (celkem 396 427) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 10,7 PoËet rekreaënìch objekt na 100 bytov ch dom cnostì sajì (graf Ë. 3). P esto vöak sv mi 16,6 % p edstavujì nemal podìl na celkovèm poëtu kr deûì vloup nìm (graf Ë. 4) ñ pro srovn nì nap. kr deûe vloup nìm do byt tvo Ì 9,5 % (graf Ë. 5). KromÏ trendu kles nì jsme zaznamenali vysok podìl recidivist a mladistv ch na p ch nì tèto trestnè Ëinnosti (graf Ë. 6), kvalifikovanost pachatel z p edchozì trestnè Ëinnosti (zanech vajì minimum stop) apod. DalöÌm dèletrvajìcìm trendem jsou vysokè ökody (graf Ë. 7), kterè vznikajì p i vloup nì do rekreaënìch objekt. DneönÌ chatky a chalupy jsou totiû velmi modernï vybavenè. D Ìve mïlo chata enì spìöe trampsk charakter, dnes nenì v jimkou takovè vybavenì, kterè odpovìd vybavenì bïûnè obytnè dom cnosti ñ televizor, video atd. Mimo jinè i z d vodu vysok ch ökod je t eba mìt objekt dnï pojiötïn. ObecnÏ platì, ûe nejvìce ohroûenè jsou p ÌmÏstskÈ oblasti. Tento trend potvrzuje i statistick daj, ûe k mìst m s nejvïtöìm n padem 38,5 PoËet rekreaënìch objekt na 1000 obyvatel Graf 2 ñ TrestnÈ Ëiny kr deûe vloup nìm ñ kraje 2001 14000 1 10000 8000 6000 4000 0 12071 1678 Hl. mïsto Praha 10796 2203 St ednì 3566 1239 JiûnÌ 5152 PolicejnÌ prezident genpor. JUDr. Ji Ì Kol kaûdoroënï vyhlaöuje tèma preventivnì Ëinnosti ñ st ÌdavÏ z oblasti soci lnì a situaënì prevence, kter m se majì vöichni pracovnìci policie, p edevöìm pak preventivnï informaënìch skupin, p ednostnï zab vat a vyvìjet v tèto oblasti nadstandardnì aktivity. Pro letoönì rok byla prioritou preventivnì Ëinnosti policie zvolena ochrana rekreaënìch objekt. CÌlem tohoto zamï enì je realizovat preventivnì projekty, akce a dìlëì aktivity smï ujìcì k ochranï rekreaënìch objekt (chatek, chalup a mal ch netrvale obydlen ch domk ) a tìm ke zv öenì bezpeëì majetku obëan (graf Ë. 1). P i preventivnì Ëinnosti vych - zejì policistè p edevöìm ze statistick ch p ehled trestnè Ëinnosti (graf Ë. 2) a z anal z monitorujìcìch informace o mìstu, Ëasu, zp sobu sp ch nì a takè o pachatelìch trestn ch Ëin. Podle policejnìch statistik trestnè Ëiny kr deûì vloup nìm do rekreaënìch objekt dlouhodobï kletrestnè Ëinnosti vloup nì do rekreaënìch objekt pat Ì st edoëesk kraj (graf Ë. 8). Na jeho zemì se nach zì nejvïtöì poëet chatek a chalup.»asto se vloup nì do jednoho objektu opakuje i vìcekr t za rok. PachatelÈ kr deûì vloup nìm si r di vybìrajì rekreaënì objekty, neboù b vajì ob v ny pouze sezûnnï (dokonce statisticky nejvìce vloup nì je v ter, ve st edu a ve Ëtvrtek) a jsou situov ny na odlehl ch mìstech mimo Ñcivilizaciì (nap. u ek a p ehradnìch n drûì, poblìû rybnìk ). K vloup nì doch zì vïtöinou p es stavebnì otvory (dve e, okna), a proto je mechanickè zabezpeëenì velmi d leûitè. Pachatel jde cestou nejmenöìho odporu, takûe i jednoduchè m Ìûe ho mohou donutit vybrat si jin nezabezpeëen rekreaënì objekt. PodobnÏ jednoduchè a tentokr t bezplatnè bezpeënostnì opat enì je nenech vat v okolì rekreaënìho objektu nic, co by mohlo pachateli usnadnit vloup nì. ËinnÈ a 1620 Z padnì 8034 2516 SevernÌ 5126 1928 V chodnì Graf 3 ñ Kr deûe vloup nìm do rekreaënìch objekt (v voj v letech 1994ñ2001) 24000 2 0 18000 16000 14000 1 21748 18540 17912 16982 16532 14785 zjiötïno objasnïno 8442 2661 JiûnÌ Morava 12519 9980 3161 SevernÌ Morava 10000 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2001 10510 praktickè jsou i dobrè sousedskè vztahy. SousedÈ si vöìmajì nezn - m ch lidì pohybujìcìch se v okolì naöì chatky a nutno Ìci, ûe pr vï od p Ìm ch a nep Ìm ch svïdk zìsk v policie p i vyöet ov nì trestnè Ëinnosti vloup nì d leûitè poznatky a informace. PachatelÈ v öe uvedenè trestnè Ëinnosti se dïlì do t Ì z kladnìch skupin. Do prvnì skupiny spadajì osoby bez zamïstn nì a bez finanënìch prost edk. Vloup nìm se snaûì vy eöit ot zku p Ìst eöì, obleëenì a stravy. DalöÌ, velmi po- Ëetnou skupinu, tvo Ì pachatelèñ recidivistè, kte Ì vyuûìvajì zimnì klid a v osadnìch a zahr dk sk ch koloniìch se nap. skr vajì p ed n stupem trestu odnïtì svobody.» steënï i oni hledajì p Ìst eöì a obleëenì. Pro poslednì skupinu pachatel je typickè zp sobenì nejvïtöìch ökod; jedn se totiû o organizovanè skupiny pracujìcì na objedn vku. RekreaËnÌ objekty ÑvhodnÈì k vyloupenì majì vïtöinou p edem vytipovanè. P i vlou- POJISTNÝ OBZOR 4/2002 13

Graf 4 ñ Kr deûe vloup nìm celkem v»r (v voj v letech 1994ñ2001) 10 110000 100000 90000 80000 70000 111914 100098 98472 94603 p nì vyuûìvajì nejmodernïjöìch technick ch prost edk. KlesajÌcÌ tendence kr deûì vloup nìm do rekreaënìch objekt je jistï zp sobena i zv öen mi aktivitami samotn ch majitel zabezpeëovat svè objekty. DosavadnÌ zajiötïnì p esto nenì dostateënï ËinnÈ a zdaleka se net k vöech rekreaënìch objekt. Pr vï v oblasti p edch zenì kr deûìm vloup nìm spat ujeme prostor pro preventivnì policejnì Ëinnosti. HlavnÌm cìlem a prost edkem preventivnìho p sobenì je prost ednictvìm poradensk ch mìstnostì, besed a p edn öek, let k, dn s policiì apod. informov nì obëan o v voji kriminality t kajìcì se vloup nì do rekreaënìch objekt, zvyöov nì povïdomì obëan o bezpeënostnì situaci a rizicìch v jejich regionu a p esvïdëov nì o nutnosti zabezpeëenì vlastnìho objektu. ObËanÈ se od preventivnìch pracovnìk policie mohou dozvïdït o moûnostech zabezpeëenì sv ch objekt, konkrètnï pak zjistit certi- 92029 85631 74231 60000 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2001 fikovanè v robky od akreditovan ch firem (seznam tïchto firem je p Ìstupn na internetovè adrese www.mvcr.cz/prevence/obcanum/ rady/odborne/certifik). Samoz ejmï nejen preventivnï p sobì policie p i ochranï rekreaënìch objekt. HlÌdkovÈ kontroly po chata sk ch koloniìch a n vötïvy policie v odlehl ch mìstech region majì sv j v znam. Nap. v JihomoravskÈm a SeveromoravskÈm kraji bïûì projekt, kde tamnì policistè po dohodï s majitelem zanech vajì u jednotliv ch chatek kartiëky s datem poslednì n vötïvy. ObËan tak pozn, kdy zde byla policie naposled a pokud dojde k vyloupenì objektu, policist m se lèpe urëuje pravdïpodobn Ëas kr deûe. Podobn ch projekt bïûì v celè republice v r mci roku ochrany rekreaënìch objekt jiû vìce. VÏ- Ìm, ûe zkuöenosti z letoönìho zamï enì preventivnì policejnì Ëinnosti budou vyuûity ke zkvalitnïnì pr ce policie na seku ochrany majetku osob. Graf 5 ñ Kr deûe vloup nìm v»r v roce 2001 ñ jednotlivè druhy (celkem 63 167 trestn ch Ëin ) 63167 Graf 6 ñ ObjasnÏnÈ kr deûe vloup nìm do rekreaënìch objekt v»r (v voj v letech 1994ñ2001) 7000 6300 5600 4900 4200 3500 2800 2100 1400 700 0 Graf 7 ñ V öe ökod zp soben ch kr deûemi vloup nìm do rekreaënìch objekt (v voj v letech 1994ñ2001) 100 1000000 800000 600000 400000 00 531 4511 352 1994 381045 722 917 1192 4456 1995 381441 590 960 4015 1996 1054103 548 900 1997 431191 634 741 3581 3569 1998 323769 288377 DÏti 384 323 532 534 3014 2981 1999 Alkohol RecidivistÈ MladistvÌ 251771 288 428 2496 258 240 192 96 84 52 59 2001 236163 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2001 33228 vloup nì do rekreaënìch objekt (16,6%) vloup nì do byt (9,5%) vloup nì do rodinn ch domk (7,3%) vloup nì do obchod (6,5%) 1821 10510 2891 6010 4580 4127 vloup nì do restauracì (4,6%) vloup nì do kiosk (2,9%) vloup nì do ostatnìch objekt (52,6%) ñ v kladnì sk ÌnÏ, kulturnì objekty, ökoly apod. Graf 8 ñ TrestnÈ Ëiny kr deûe vloup nìm do rekreaënìch objekt ñ kraje 2001 3500 3000 2500 1500 1000 500 0 432 84 Hl. mïsto Praha 3014 818 St ednì 839 302 JiûnÌ 1039 Z padnì 1358 313 480 SevernÌ 1217 497 V chodnì 1599 648 JiûnÌ Morava zjiötïno objasnïno 1012 496 SevernÌ Morava 14 POJISTNÝ OBZOR 4/2002

InformaËnÌ centrum EvropskÈ konfederace bezpeënostnìch sluûeb Dne 1. b ezna 2002 bylo v Praze otev eno InformaËnÌ centrum EvropskÈ konfederace bezpeënostnìch sluûeb (CoESS). Tato organizace je jedin m uzn van m partnerem EvropskÈ komise za sektor priv tnìch bezpeënostnìch sluûeb. Od 1. 1. je p idruûen m Ëlenem CoESS takè Asociace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb»eskè republiky (ASBS»R). CoESS byla zaloûena dne 26. kvïtna 1989 v ÿìmï a jejìmi hlavnìmi cìli je: q h jit z jmy Ëlensk ch organizacì, q p ispìvat k harmonizaci z kon Ëlensk ch st t s pr vem EU, q prov dït ekonomickè, obchodnì, pr vnì a soci lnì studie, q sledovat evropskou politiku prost ednictvìm Ëast ch kontakt s Evropskou komisì, q rozvìjet dialog se sv m soci lnìm partnerem ñ UNI Evropa, q sbìrat a distribuovat informace t kajìcì se tïchto cìl. PrvnÌ zased nì CoESS ve st tech b valèho v chodnìho bloku se konalo na pozv nì ASBS»R ve dnech 4. ñ 10. v Praze. Na tomto zased nì jejì prezident J. Zav zal nabìdl prezidentu M. Pisensovi z ÌzenÌ kancel e CoESS pro zemï st ednì a v chodnì Evropy v Praze. ProzatÌm jde o InformaËnÌ centrum (IC CoESS). Z zemì, vëetnï umìstïnì tohoto IC CoESS, zabezpeëuje hostitelsk ASBS»R. InformaËnÌ centrum CoESS se z izuje na podporu ÌdicÌho v boru CoESS pro zemï st ednì a v chodnì Evropy. Bude zabezpeëovat zejmèna n sledujìcì Ëinnosti: q poskytovat informace odbornè ve ejnosti ze zdroj centr ly nebo Ëlensk ch asociacì CoESS o bezpeënostnìm pr myslu, evropskè legislativï apod., q p en öet standardy a dobrè obchodnì zvyklosti obvyklè v zemìch EU, q podporovat vznik n rodnìch reprezentativnìch asociacì v zemìch st ednì a v chodnì Evropy a jejich p Ìpravu na vstup do CoESS, q poskytovat informace o soci lnìm partnerovi (UNI Evropa) a jedn - nìch soci lnìho dialogu, q podìlet se na po d nì akcì ASBS»R p i propagaci CoESS a bezpeënostnìho pr myslu v»r, q podìlet se na koordinaci spolupr ce Ëlensk ch asociacì CoESS organizovanè chairmanem ÌdÌcÌho v boru CoESS pro zemï st ednì a v chodnì Evropy, q organizovat diskusnì platformu k ot zk m vstupu st t st ednì a v chodnì Evropy do EU apod. IC CoESS bude rovnïû p ispìvat k popularizaci euroatlantickè spolupr - ce, podporovat ochranu lidsk ch pr v v sektoru priv tnì bezpeënosti i aktivity bezpeënostnì komunity»r souvisejìcì s ochranou majetku a osob. (Tiskov zpr va IC CoESS) CertifikaËnÌ institut»ap v s zve na letoönì PRAGOALARM Dne 17. aû 19. dubna 2002 se kon 11. roënìk mezin - rodnìho veletrhu zabezpeëovacì techniky, systèm a sluûeb na V staviöti Praha v HoleöovicÌch.»AP je jednìm z odborn ch gestor veletrhu a souëasnï jednìm z vystavovatel. Je to v raz systèmovèho p Ìstupu asociace k prevenci odcizenì. Spolu s dce inou spoleënostì CertifikaËnÌm institutem»ap bude prezentovat zejmèna spoleënè preventivnì postupy v oblasti ochrany osob a majetku. K tomuto tèmatu se z stupci»ap z ËastnÌ i ady doprovodn ch program. P Ìmo na st nku budou poskytov ny informace klient m pojiöùoven, v robc m a dovozc m zabezpeëovacì techniky, mont ûnìm firm m, soukrom m bezpeënostnìm sluûb m a dalöìm z jemc m. SystÈm zvyöov nì kvality, zejmèna v zabezpeëenì majetku, umoûúuje definovat podmìnky, kterè p inesou v hody klient m pojiöùoven i pojiöùovn m samotn m. Tento systèm zahrnuje certifikaci v robk zabezpeëovacì techniky, registraci mont ûnìch firem a firem poskytujìcìch fyzickou ochranu, provoz pult centralizovanè ochrany a v neposlednì adï systèm barevnèho a ËÌselnÈho znaëenì mechanick ch z brann ch systèm ñ Pyramidu bezpeënosti. SystÈm zvyöov nì kvality se postupnï d le rozöi uje za podpory st tnìch i soukrom ch subjekt na dalöì oblasti bezpeënostnìho pr myslu. SrdeËnÏ v s zveme k n vötïvï spoleënèho st nku»ap a CI»AP s oznaëenìm LK 5. Ing. ZdenÏk Veiner POJISTNÝ OBZOR 4/2002 15 KompletnÏ vyplnïnou pozv nku si vymïúte bezplatnï u pokladny za vstupenku!

Pan Novotn nahl sil policii dopravnì nehodu a potè pojiöùovnï pojistnou ud lost z pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidel. K nehodï mïlo dojìt p i st etu s vozidlem pana HorkÈho. Po p edloûenì faktury za opravu vozidla se pan Novotn dom hal pojistnèho plnïnì. Likvid tor pojiöùovny vöak zaznamenal nïkterè indik tory podvodnèho jedn nì, proto vöe ozn mil nad ÌzenÈmu zamïstnanci. Po dalöìm öet enì v r mci pojiöùovny bylo rozhodnuto podat prost ednictvìm pr vnìho tvaru trestnì ozn menì a pojistnè plnïnì neposkytnout. V pr bïhu trestnìho ÌzenÌ se pan Novotn k trestnèmu Ëinu, kter byl kvalifikov n jako pojistn podvod ve st diu pokusu, doznal. Jeho vozidlo bylo poökozeno p i kolizi s lesnì zvï Ì o nïkolik t dn d Ìve neû doölo k dajnè dopravnì nehodï. Pan Hork byl obvinïn za po- JUDr. Ji ina Kotrbat Podvodn jedn nì odhalen zamïstnanci pojiöùovny moc k pojistnèmu podvodu p esto, ûe se k trestnè Ëinnosti nikdy nep iznal. Na z kladï rozhodnutì prezidenta republiky o amnestii, ve kterèm se na izuje, aby nebylo zahajov no a pokud bylo zah jeno, aby bylo zastaveno trestnì stìh nì pro trestnè Ëiny sp chanè myslnï p ede dnem tohoto rozhodnutì, pokud na nï z kon stanovì trest odnïtì svobody nep evyöujìcì dva roky, bylo vyöet ovatelem rozhodnuto o zastavenì ÌzenÌ. I kdyû pachatelè nebyli odsouzeni, z v roku rozhodnutì policie o zastavenì ÌzenÌ je z ejmè, ûe se podvodnèho jedn nì dopustili, proto pojiöùovna nemusela poskytnout plnïnì. V jinèm p ÌpadÏ pan Josef poû dal panì Helenu, aby vyplnila tiskopis ozn menì nehody z pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu z provozu vozidla, ve kterèm nepravdivï uvedla, ûe poökodila vozidlo pana Josefa p i manipulaci s p ÌvÏsem u svèho vozidla. ZamÏstnanci pojiöùovny podvodnè jedn - nì odhalili, plnïnì neposkytli a podali trestnì ozn menì. Helena byla odsouzena za pojistn podvod k odnïtì svobody v trv nì öesti mïsìc s podmìnïn m odloûenìm na zkuöebnì dobu dvou let. Josef byl odsouzen za ËastenstvÌ na pojistnèm podvodu ve formï n - vodu k trestu odnïtì svobody v trv nì Ëty mïsìc na zkuöebnì dobu jeden a p l roku. spïön podnikatel zaslal pojiöùovnï ozn menì nehody a vyplnil dotaznìk pro poökozenèho, ve kterèm popsal skutkov dïj tak, ûe dopravnì nehodu zavinil idië jinèho vozidla. P iloûil z znam o malè dopravnì nehodï, kter ñ jak se pozdïji uk zalo ñ pozmïnil, aby korespondoval s nepravdiv mi daji uveden mi v ozn menì nehody a dotaznìku. Ëelem bylo zìskat plnïnì ve v öi tèmï 800 000 korun ve prospïch svè firmy. Likvid torka odolala opakovanèmu n tlaku podnikatele na vyplacenì z lohy a upozornila na nesrovnalosti v dokladech nad ÌzenÈ. Prost ednictvìm pr vnìho tvaru pak bylo pod no trestnì ozn menì. V tèto f zi podnikatel zmïnil stanovisko a pìsemnï sdïlil pojiöùovnï, ûe na poskytnutì plnïnì nad le netrv. Uû jako obûalovan se p i hlavnìm lìëenì k Ëinu doznal a na svoji obhajobu tvrdil, ûe dobrovolnï upustil od dalöìho jedn nì smï- ujìcìho k dokon nì trestnè Ëinnosti (zìsk nì plnïnì), a ûe se tedy jedn o upuötïnì od pokusu sp chat trestn Ëin, a toto jeho jedn nì nenì trestnè, protoûe trestnost zanikla. Soud vyslechl svïdky a provedl listinnè d kazy. PotÈ dospïl k z - vïru, ûe k upuötïnì od poûadavku na vyplacenì plnïnì doölo aû ve chvìli, kdy se obûalovan dovïdïl o tom, ûe p Ìpad proöet uje policie. Soud p i rozhodov nì vych - zel z judikatury, podle kterè, jestliûe pachatel podnikne vöe, co podle jeho p edstav vede k dokon nì Ëinu, ale k dokon nì nedojde, jedn se o tzv. pokus ukonëen. Pokud pachatel upustì od dalöì Ëinnosti smï ujìcì k dokon nì Ëinu ze strachu, ûe bude usvïdëen, nejde o dobrovolnè upuötïnì od pokusu ve smyslu ustanovenì ß 8 odst. 3 pìsm. a) trestnìho z kona. V tomto p ÌpadÏ doölo k pokusu sp chat podvod uû p edloûenìm nepravdivï vyplnïn ch tiskopis pojiöùovnï a opakovan m vym h nìm z - lohy. Vzhledem k tomu, ûe neölo o dobrovolnè upuötïnì od pokusu trestnèho Ëinu, trestnost jedn nì pachatele nezanikla. Obûalovan poruöil z jem st tu na ochranï cizìho majetku, dopustil se pokusu trestnèho Ëinu podvodu podle ß 250 odst. 1, odst. 3 pìsm. b) trestnìho z kona (ke skutku doölo p ed 1. 1. 1998) a byl mu vymï en trest odnïtì svobody v trv nì dvou let s podmìnïn m odkladem trestu se zkuöebnì dobou t i roky. 11. roënìk mezin rodnìho veletrhu zabezpeëovacì techniky, systèm a sluûeb, poû rnì ochrany a z chrann ch za ÌzenÌ PRAGOALARM a PRAGOSEC Veletrh bude probìhat soubïûnï s v stavami v poëetnì techniky,informaënìch technologiì a komunikacì ITC PRAGUE a INTERKAMERA Datum kon nì: 17. ñ 19. 4. 2002 l MÌsto kon nì: V staviötï Praha l OtevÌracÌ doba: 9:00 ñ 18:00 hodin Odborn gestor: Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb ï»esk asociace pojiöùoven ï GR MIUM ALARM (AGA) Z ötita: Ministerstvo vnitra»r ï PolicejnÌ prezidium»r ï N rodnì bezpeënostnì ad ï Hospod sk komora»r ï Hospod sk komora hl. m. Prahy Odborn spolupr ce: Asociace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb»r ï sdruûenì AMBO ï V zkumn stav bezpeënosti pr ce Z kladnì oborovè ËlenÏnÌ: TransportnÌ bezpeënostnì za ÌzenÌ a speci lnì vozidla MechanickÈ zabezpeëovacì systèmy Prost edky osobnì ochrany a bezpeënosti ElektronickÈ zabezpeëovacì systèmy EZS Odborn literatura, trènink a vzdïl v nì KontrolnÌ a dozorov za ÌzenÌ Poradensk a projekënì Ëinnost Poû rnì ochrana ZkuöebnictvÌ IntegrovanÈ zabezpeëovacì systèmy PojiötÏnÌ rizik ZabezpeËenÌ motorov ch vozidel BezpeËnost a ochrana zdravì p i pr ci HlÌdacÌ a str ûnì sluûby, provoz PCO KomunikaËnÌ systèmy 16 Individu lnì p Ìstroje pro elektronickè bezpeënostnì systèmy SystÈmy pro vyhled v nì POJISTNÝ osob OBZOR 4/2002 Ochrana informacì a dat DetektivnÌ sluûby Z chrannè pr ce p i hav riìch v dopravï OstatnÌ

Inreon a on-line zajiötïnì SpoleËnost Inreon pro on-line sjedn v nì zajiötïnì byla zaloûena koncem roku. U jejì kolèbky st ly dvï nejvïtöì evropskè zajiöùovny Munich Re a Swiss Re, softwarov spoleënost Internet Capital Group (vöichni po 25 %) a Accenture (d Ìve Andersen Consulting) s podìlem 5 %. Zb vajìcì podìl byl rezervov n pro ty, kdo se k projektu p idajì pozdïji. Inreon m finanënì krytì cca 40 mil. USD (z toho 30 mil. USD v hotovosti a 10 mil. USD v jin ch aktivech). BÏhem prvnìho roku se poda ilo zìskat ke spolupr ci nïkolik v znamn ch zajiöùoven a pojiöùoven. Ke konci roku 2001 nabìzel Inreon dedikovanou kapacitu t in cti zajiöùoven a jeho Ëleny bylo 20 prvopojistitel a 15 maklè. ZatÌm bylo prost ednictvìm Inreon umìstïno 70 rizik s celkovou pojistnou hodnotou p es 10 miliard eur. V r mci obnovov nì zajistn ch smluv na p elomu roku nabìdl Inreon smlouvy zajiötïnì katastrofickèho ökodnìho nadmïrku (Eurocat) pro rizika v 16 evropsk ch zemìch (vëetnï»eskè republiky). Podobn produkt se p ipravuje i pro trh USA. Prost ednictvìm Inreon je moûnè umìstit nabìdku s jednou nebo vìce rovnïmi rizika ve standardnìm form tu se specifikacì poûadovanè kapacity a ceny a zvolit pro odpovïdi kr tkou lh tu (t i dny) nebo delöì Ëas. Pouûit text m ûe b t buô vlastnì nebo s vyuûitìm standardu Inreon. Je moûnè si zvolit standardnì krytì proti poû ru, deru blesku, explozi a p du letadla nebo rozöì enè krytì proti vyjmenovan m nebezpe- ËÌm s moûnostì dalöìch rozöì enì specifick ch pro r znè zemï. ZajistitelÈ si mohou v p ÌpadÏ z jmu vyû dat doplúujìcì informace nebo provï it nïkterè body (nap. ökodnì pr bïh) p ed tìm, neû p edloûì nabìdku. V r mci on-line platformy neexistuje tradiënì funkce vedoucìho zajistitele. JednotlivÌ zajistitelè stanovujì minimum a maximum, jakè jsou p ipraveni upsat, a cenu. KupujÌcÌ si z nabìzen ch moûnostì s m sestavì kombinaci, kter mu nejlèpe vyhovuje. SouËasn systèm je plnï transparentnì a umoûúuje i zajistitel m, kte- Ì projevili o riziko z jem, sledovat nabìdku kapacity a cen konkurent. Zvaûuje se vöak prava systèmu tak, aby tyto informace o konkurenci nebyly dostupnè. Za p ednosti systèmu Inreon se povaûujì zejmèna: r rozöì enì distribuce ñ kapacita zajistitel je dostupn bez geografick ch barièr, r snìûenì n klad ñ spoleënost Accenture odhaduje, ûe Inreon m ûe uöet it 25 % transakënìch n klad na zajiötïnì; proces umisùov nì rizika se zjednoduöuje; administrativnì sluûby jsou poskytov ny online, r zlepöenì ÌzenÌ procesu p enosu rizik ñ kupujìcì m ûe monitorovat proces umisùov nì rizika a vyuûìt systèm ke sledov nì preferencì jednotliv ch zajistitel a jejich chuti riskovat. Mimo dnï vysokè n roky byly kladeny na informaënì systèm, zejmèna z hlediska jeho rozöi itelnosti, aby mohl v p ÌpadÏ pot eby zpracov vat podstatnï vïtöì objemy transakcì neû dnes. Ohlasy maklè na Inreon byly zpoë tku smìöenè. NejvÏtöÌ z jem projevili st ednì a menöì maklè i, kte Ì nemajì vybudovanou podobnou infrastrukturu. NejvÏtöÌ maklè i pr zatìm spìö vyëk vajì. TransakËnÌ poplatky ËinÌ u fakultativnìho zajiötïnì ökodnìho nadmïrku 2 %, u fakultativnìho proporcion lnìho zajiötïnì 1 % a u zajiötïnì Eurocat 3 %, p iëemû u vyööìch objem pojistnèho jsou moûnè slevy. European Insurance Market, Ë. 252 (12/2001) (La) Recenze: Kr deûe vozidel. Odhalov nì, vyöet ov nì a prevence. Rak, R. a kol., vydalo AkademickÈ nakladatelstvì CERM v BrnÏ, 2001, 252 stran. Jedn se o prvnì Ëeskou monografii, kter poskytuje ucelen pohled na problematiku kr deûì vozidel, pojistn ch podvod a jejich systèmovè eöenì z pohledu Ëinnosti kompetentnìch org n, informatiky a legislativy. Autorsk kolektiv veden Ing. Romanem Rakem, Ph.D., je tvo en p ednìmi odbornìky na problematiku kr deûì vozidel, ochrany a prevence (Ing. Roman Rak, Ph.D., je zakladatelem teoretickèho a praktickèho oboru identifikace vozidel; JUDr. Jan ChmelÌk, n mïstek editele KSV, je zn m sv mi pracemi v oblasti metodiky vyöet ov nì jednotliv ch druh trestn ch Ëin ; prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., je naöìm p ednìm teoretikem kriminalistiky, se specializacì na teorii kriminalistick ch stop a identifikace; JUDr. Vlastimil Pröal, b val vyöet ovatel policie, je nynì specialistou pojiöùovny Allianz na vyöet ov nì a dokazov nì pojiöùovacìch podvod ; prof. Ing. Anton Tallo, CSc., se zab v ot zkami mezin rodnìch aspekt kr deûì vozidel a technick mi prost edky a systèmy policie na bratislavskè PolicejnÌ akademii; pplk. Vladislav Vondr k, z stupce policejnìho editele v Pelh imovï, sv mi zkuöenostmi p i praktickèm vyöet ov nì kr deûì a podvod vozidel podstatnï p ispïl k legislativnìmu procesu, jehoû v sledkem je ochrana identifikaënìch znak vozidel, zakotven ch v ËeskÈ legislativï). Auto i si kladli za cìl shrom ûdit poznatky o komplexnìm pojetì kr deûì vozidel a teoreticky rozebrat vöe, co s kr deûemi souvisì, tj. odhalov nì, vyöet ov nì a prevenci, protoûe automobilovè kr - deûe a podvody dnes tvo Ì podstatnou Ë st majetkovè trestnè Ëinnosti.»ern trh s automobily pachatel m vyn öì miliardovè zisky. Pro majitele, pojiöùovny a spoleënost stejnï vysokè a bolestivè ztr ty. Hned v vodu zd razúujì, ûe je t eba tèto trestnè Ëinnosti Ëelit a preventivnï ji (jako zhoubnou nemoc) odhalovat v samotnèm po- Ë tku, a proto je t eba nejprve dob e poznat jejì podstatu, pr bïh i okolnosti, kterè napom hajì jejìmu öì enì. Publikace je detailnï ËlenÏna do 22 kapitol a text je proloûen velkou adou obrazov ch ilustracì, obr zk a p ehledn ch graf. Naps na je sice vysoce odbornï, ale dostateënï srozumitelnï, takûe bude jistï vyuûiteln v öirokèm spektru Ëten, vyuûijì ji nejen soudnì znalci, inûen i, vyöet ovatelè silniënìch dopravnìch nehod, ale svè uplatnïnì nalezne i jako studijnì pom cka pro studenty vysok ch ökol (VUT, PA»R v Praze a APZ v BratislavÏ). Pozn mka: Publikaci lze objednat v CERM AkademickÈ nakladatelstvì s.r.o. Brno, PurkyÚova 95a, 612 00 Brno, tel./fax : 05/41244189. (JS) POJISTNÝ OBZOR 4/2002 17

INFINITY buduje intranetovè eöenì na platformï Microsoft Sharepoint Portal Server Pojiöùovna»eskÈ spo itelny, a.s., kter pat Ì mezi prvnì desìtku Ëesk ch pojiöùovacìch spoleënostì, je zaëlenïna do finanënì skupiny»eskè spo itelny. Kontakt se z kaznìky, ale i dalöì obchodnì procesy pojiöùovny samoz ejmï vytv ejì velkè mnoûstvì dokument, kterè je nutno zpracov vat a informace v nich obsaûenè distribuovat vöem opr vnïn m osob m. D Ìve Pojiöùovna»eskÈ spo itelny vyuûìvala jako loûiötï publikovan ch dokument Ve ejnè sloûky serveru MS Exchange a lok lnì file sloûky na poboëkov ch a centr lnìch serverech. Tento zp sob uloûenì dokument ale neumoûúoval efektivnì vyhled v nì dokument na z kladï popisn ch atribut, kterè Ëasto tyto dokumenty v papìrovè formï obsahovaly, a d le toto eöenì nesplúovalo poûadavky kladenè na budoucì aplikaci urëenou pro spr vu a ÌzenÌ dokument, p edevöìm verzov nì dokument a jejich snadnou publikaci. VedenÌ Pojiöùovny»eskÈ spo itelny proto rozhodlo obr tit se na spoleënost Infinity a.s. se zad nìm na vybudov nì a implementaci novèho intranetovèho eöenì, kterè by uvedenè problèmy odstranilo. ñinfñ ÑV raznou vlastnostì usnadúujìcì spr vu dokument je moûnost uûivatel p ihl sit si odbïr dokument, sloûek, kategoriì a v sledk vyhled nì, a to v oblastech, kterè uûivatele zajìmajì a jsou p Ìnosem pro jeho profesi. Rychlost zìsk nì aktu lnì informace je dnes jedna z klìëov ch konkurenënìch v hodì. Duöan Drdla, editel seku informaënìch technologiì Pojiöùovny»eskÈ spo itelny nic, metodick ch pokyn, d, p Ìkaz managementu, vïstnìk a celè ady dalöìch vnit nìch ekonomick ch dokument. A to jednoduch m n strojem souëasnï s pot ebou nasazenì snadno p ÌstupnÈ datab ze zamïstnanc s popisem za azenì pracovnìka, telefonnìm seznamem a informacì o jednotliv ch pracoviötìch pojiöùovny, jejich pracovnìch dob a p esn ch adres. PodmÌnkou implementace aplikace datab ze zamïstnanc byla i komunikace s ERP systèmem, SpoleËnost Pojiöùovna»eskÈ spo itelny pot ebovala eöit ot zku publikov nì a schvalov nì d leûit ch firemnìch dokument, p edevöìm smïrkde jsou uloûena prim rnì data zamïstnanc urëen pro prezentaci. Poûadavek pojiöùovny smï oval na v voj aplikacì zabudovan ch do prost edì firemnìho intranetu, a to vzhledem k pot ebï p Ìstupu jednotliv ch poboëek vzd len m WAN p ipojenìm. n DvÏ varianty eöenì Studie proveditelnosti, kter p edch zela vlastnìmu v voji a implementaci intranetovè aplikace proveden konzultanty, nabìdla eöenì ve dvou moûn ch variant ch. V voj intranetovè aplikace pro ÌzenÌ a spr vu dokument, v podstatï redakënìho systèmu umoûúujìcìho verzov - nì dokument a jejich snadnè publikov nì na intranetu, spolu s aplikacì datab ze zamïstnanc postavenè na platformï Microsoft SQL Serveru s vyuûitìm prezentace dat do ÑS uûivatelsk m poûadavkem na ËeskÈ webovè prost edì port lu se n ö v vojov t m vyrovnal p ekladem port lu a tvorbou metodiky implementace lokalizovan ch soubor do prost edì port lu.ì Pavel Eremi ö, senior konzultant Infinity a.s. 18 POJISTNÝ OBZOR 4/2002 KomerËnÌ prezentace

Uûivatel ñ pracovnì stanice Intranet server MS Share Point Portal Server s MS IIS 5.0 t ASP s t s t MS SQL Server prost edì intranetu. Nebo implementaci intranetovèho port lu Microsoft SharePoint Portal Serveru vyuûìvajìcì SAP R/3 SAP DB Obr.: SchÈma technickèho eöenì intranetovèho port lu Pojiöùovny»S ÑPort l jsme testovali jiû v jeho beta verzi Tahoe a dìlëì zkuöenosti s jeho vlastnostmi jsme tudìû mïli...ì ÑStoprocentnÌ jistotu jsme nabyli aû po konzultacìch se spoleënostì Infinity, kter tento produkt technologicky a obchodnï podporuje.ì Duöan Drdla, editel seku informaënìch technologiì Pojiöùovny»eskÈ spo itelny technologiì Microsoft Digital Dashboard (digit lnì p Ìstrojov deska) s integracì webovè aplikace datab ze zamïstnanc do prost edì port lu, a to s ohledem na vlastnosti technologie digit lnì p Ìstro- s CSV t ÿeöenì a jeho p Ìnosy ProblÈm: D leûitè dokumenty spoleënosti byly uloûeny na r zn ch loûiötìch s omezen mi moûnostmi jejich efektivnìho vyhled v nì, schvalov nì, ÌzenÌ jejich ûivotnìho cyklu a zve ejúov nì. ÿeöenì: Pojiöùovna»eskÈ spo itelny implementovala MS Sharepoint Portal Server jako platformu pro podnikov intranetov port l umoûúujìcì rychlou a pruûnou publikaci podnikov ch dokument spolu s prezentacì webov ch aplikacì. P Ìnosy: PodnikovÈ dokumenty jsou uloûeny v centr lnìm loûiöti a urychlujì podnikovè procesy a p Ìstup zamïstnanc m k aktu lnìm ve ejn m informacìm. V raznè zkr cenì doby od vytvo enì dokumentu k jeho publikov nì na intranetu, aktu lnì a vëasnè informace p in öejì kvalitnì servis pro klienty pojiöùovny. PouûitÈ produkty a technologie: Microsoft SharePoint Portal Server, Microsoft SQL Server, Microsoft IIS 5.0, ASP. Dodavatel: UvedenÈ eöenì realizovala spoleënost Infinity a.s., kter je jednìm z p ednìch systèmov ch integr tor na ËeskÈm trhu. jovè desky umoûúujìcì snadnou tvorbu opakovateln ch webov ch komponent neboli Web Parts, obsahujìcì libovoln druh webovè informace. Vybr na byla druh varianta p edkl danèho eöenì. Platforma SharePoint Portal Server spolu s integrovanou webovou aplikacì datab ze zamïstnanc se staly z kladnìmi prvky pro rozvoj firemnìho intranetu a systèmu pro spr vu dokument. Port l byl graficky navrûen ve firemnìch barv ch pojiöùovny spolu s logem a Ëeskou lokalizacì webovèho rozhranì. ÑPort l jsme testovali jiû v jeho beta verzi Tahoe a dìlëì zkuöenosti s jeho vlastnostmi jsme tudìû mïli...ì, Ìk Duöan Drdla, editel seku informaënìch technologiì Pojiöùovny»eskÈ spo itelny. ÑStoprocentnÌ jistotu jsme nabyli aû po konzultacìch se spoleënostì Infinity, kter tento produkt technologicky a obchodnï podporuje. Vlastnosti produktu plnï splúujì poûadavky naöich uûivatel na produkt pro snadnou dostupnost vytv et a publikovat dokumenty v r mci jednotliv ch sek, jejich rychlè vyhled nì a moûnost sledov nì zmïn dokument pomocì definovan ch odbïr.ì ProblÈm p Ìstupu k firemnìm dokument m byl usnadnïn i poboëk m pojiöùovny, kterè vyuûìvajì WAN p ipojenì.ìrychlost implementace a snadnè zaökolenì klìëov ch uûivatel znamenalo sporu Ëasu i n klad v harmonogramu celèho projektu,ì Ìk d le Duöan Drdla, Ñport l byl vytvo en jako zak zka na klìë ve v vojov ch podmìnk ch implementaënì firmy a importov n do naöeho prost edì spolu s integrovanou aplikacì datab ze zamïstnanc.ì n TechnickÈ eöenì intranetu Intranet Pojiöùovny»eskÈ spo itelny je vystavïn na platformï Sharepoint Portal Serveru a je plnï p izp soben pot eb m uûivatel, vëetnï p ipojen ch odkaz a indexacì dalöìch zdroj dokument mimo vlastnì loûiötï port lu. Aplikace datab ze zamïstnanc je uloûena na serveru intranetu, kde je tèû MS SharePoint Portal Server. Aplikace bïûì nad systèmem MS Windows Server a MS Internet Information Server 5.0. Aplikace vyuûìv ke svè Ëinnosti ASP skript. Vöechna data zìsk - v z datab zovèho stroje postavenèho nad MS SQL server. K dotaz m do DB vyuûìv MS ADO 2.6. Ke zpracov nì vlastnìch dotaz do datab ze SQL vyuûìv vol nì vloûen ch procedur (viz obr zek). POJISTNÝ OBZOR 4/2002 19