PŘEHLED ZPRÁV Ceny pohonných hmot jdou dolů, zboží nezlevňuje... 2 Část vládní koalice chce změnit zákon o minimální mzdě... 3 MINIMÁLNÍ MZDA V NĚMECKU I PRO ZAHRANIČNÍ DOPRAVCE... 4 Kapsch si ročně účtuje 57 milionů za kamiony, které Českem neprojíždí... 5 Na mýtném se letos podle odhadu vybere 9,5 miliardy korun... 6 Mýtné: Silničáři nasazují na neplatiče speciální kontrolní brány... 6 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Ceny pohonných hmot jdou dolů, zboží nezlevňuje NOVA 22. 01. 2015 Relace: Televizní noviny Martin POUVA, moderátor: Už několik měsíců klesá na celém světě cena ropy a díky tomu zlevňují i pohonné hmoty. Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka: A právě to by teoreticky mělo mít dopad i na konečné ceny zboží v obchodech. Na benzínu je totiž závislá většina výrobců. Martin POUVA, moderátor: Proč tedy ale služby a zboží stojí u nás pořád stejně? To zjišťovala reportérka Natálie Forsterová. Když se zvyšují ceny ropy, obchodníci bez mrknutí oka hned zdražují. moderátorka /TN 14. 5. 2004/: O pořádný rozruch u nás i ve světě se dnes postarala ropa. Její cena je totiž na americkém trhu nejvyšší v historii. osoba /TN 14. 5. 2004/: Budeme muset zdražit výrobky. Dnes je ale ropa rekordně levná. Proč to tedy neplatí naopak? Markéta ŠICHTAŘOVÁ, ekonomka: Proti ceně ropy hraje kurz české koruny vůči světovým měnám, zejména vůči dolaru a vůči euru. Česká koruna v současnosti je kvůli intervenčnímu režimu České národní banky mnohem slabší, než by byla, kdyby centrální banka do jejího kurzu nezasahovala. Lidé v tom ale mají jasno. osoba: Když mají levnější na vstupu, měl by bejt levnější výstup. osoba: No, určitě by měli zlevnit. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
A jasno mají i výrobci. Někteří dokonce přemýšlejí o zdražování. Pečivo. Jaroslav CHOCHOLE, zastupující předseda Společenství mlynářů a pekařů: Jelikož se od 1. ledna zvýšila minimální mzda a od 1. února stoupá cena mouky, není možný ta cena pečiva, aby spadla. Víceméně ta cena pečiva je třeba, aby se zvýšila. Mléčné výrobky. Jiří KOPÁČEK, předseda Českomorav. svaz mlékárenský: I když jde cena pohonných hmot dolů, tak to neovlivní rapidně prostě tu výslednou cenu mléčných výrobků. Léky. Emil ZÖRNER, výkonný ředitel ČAFF: Ceny léků v České republice jsou už dneska téměř na evropském minimu. Nemůžeme očekávat, že by se nějak snižovaly. Doprava. Martin FELIX, tiskový mluvčí ČESMAD: Jestli dneska se jim ta marže trošičku zvýší, zcela jistě ji věnují do obnovy vozového parku. Očekává se, že cena ropa bude i nadále klesat. Zdá se ale, že jinde než na ceně pohonných hmot se to neprojeví. Natálie Forsterová, televize Nova. Část vládní koalice chce změnit zákon o minimální mzdě dnoviny.cz 22. 01. 2015 Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové chce změnit zákon o minimální mzdě, který v Německu platí teprve od začátku letošního roku. Strana tvrdí, že zákon způsobuje nadměrnou byrokratickou zátěž především malým firmám. Kritizují jej ale i čeští a polští dopravci, kteří si stěžují, že podle jeho ustanovení musejí řidičům za dobu jízdy na německém území vyplácet německou minimální mzdu 8,50 (235 Kč) za hodinu. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
Po třech měsících platnosti zákona se na to podíváme a zvážíme, kde musíme ubrat byrokracii," řekla Merkelová. Samozřejmě, že nechceme trvalou byrokratickou zátěží ztěžovat život zrovna malým firmám," doplnila. Podle německých hospodářských svazů se právě malé podniky obtížně vyrovnávají s byrokratickými povinnostmi, které přineslo zavedení minimální mzdy. Firmy totiž musejí úřadům přesně dokládat pracovní výkazy zaměstnanců, aby prokázaly, že měsíční mzda zakotvená v pracovní smlouvě odpovídá alespoň částce 8,50 za hodinu. Zatímco u velkých společností se o tuto novou povinnost starají velká účetní oddělení, malé firmy obvykle nemají zaměstnance, které by pro tuto činnost mohly uvolnit. Kritika zavedení minimální mzdy v Německu zaznívá i z Česka a Polska. Podle německého ministerstva práce se totiž minimální mzda vztahuje na všechny zaměstnance, kteří vykonávají práci na území Německa, tedy i na řidiče dopravních firem, kteří jsou zaměstnáni v zahraničí a Německem jen projíždějí. Čeští a polští dopravci se obávají, že by to pro ně znamenalo takový nárůst nákladů, že by jim hrozil bankrot. V České republice se od ledna zvýšila měsíční minimální mzda na 9200 Kč, což odpovídá 55 korunám na hodinu. Na dodržování minimální mzdy u zahraničních řidičů dohlížejí celníci. Podle ministerstva financí musejí dopravci předem dávat německé celní správě přehled plánovaných cest svých vozidel. Celníci následně budou při kontrolách řidičů ověřovat, zda podle plánu mají být na německém území. Budou také vyžadovat od řidičů pracovní smlouvu s uvedenou výší platu, aby se přesvědčili, že odpovídá německé minimální mzdě. Pokud by zahraniční zaměstnavatelé vypláceli svým zaměstnancům za dobu jejich práce v Německu méně než 8,50 za hodinu, hrozí jim podle ministerstva práce pokuta v řádu desítek tisíc eur. Výjimku z tohoto ustanovení podle ministerstva práce mají pouze zaměstnanci aerolinek, kteří přelétají nad německým územím. Polský logistický svaz TLP se už minulý týden obrátil na Evropskou komisi se žádostí, aby prověřila, zda je toto opatření německého zákona o minimální mzdě v souladu s unijním právem. Podle prezidenta svazu Macieje Wronského je takové ustanovení diskriminační, protože ho žádná jiná evropská země neuplatňuje. Stejného názoru je i české sdružení dopravců Česmad Bohemia. Jeho mluvčí Martin Felix televizi ARD řekl, že Německo porušuje evropský princip volné dopravy. Podle něj Německo zákonem o minimální mzdě nepřijatelným způsobem zasahuje do vztahů mezi zaměstnanci a firmami v zahraničí. Zavedení plošné minimální mzdy v Německu prosadila sociální demokracie (SPD), která je koaličním partnerem CDU/CSU. V minulosti úroveň nejnižších platů v některých odvětvích určovaly dohody odborů se zaměstnavatelskými svazy. Úroveň minimální mzdy se tak lišila podle oborů i podle spolkových zemí. Od začátku roku mají všichni zaměstnanci v Německu nárok na 8,50 za hodinu, výjimka se vztahuje pouze na učně a studenty připravující se na zaměstnání a na dlouhodobě nezaměstnané v prvním půlroce po nástupu do první práce. MINIMÁLNÍ MZDA V NĚMECKU I PRO ZAHRANIČNÍ DOPRAVCE Logistika 23. 01. 2015 Od ledna 2015 platí na území Německa zákonná minimální mzda ve výši 8,50 eura za hodinu pro německé i zahraniční zaměstnance, jimž nenáleží odvětvová minimální mzda, informovalo české Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
ministerstvo dopravy. Znamená to, že zaměstnanci, kteří vykonávají nějakou činnost na území Německa, musejí za svou práci obdržet od svého zaměstnavatele nejméně 8,50 eura za hodinu, ať už se jedná o německého nebo o zahraničního zaměstnavatele, vysvětluje úřad. Českým dopravcům se opatření nelíbí, protože tak Němci mohou ovlivňovat ceny zahraničních dopravců ti by je museli zvyšovat o částku potřebnou k dorovnání mezd na minimální německou úroveň, protože opatření se vztahuje i na dopravce, jejichž řidiči zemí jen projíždějí. "Volný pohyb služeb jako základní pilíř Evropské unie se vinou Německa ocitá v zásadním ohrožení," uvedlo největší tuzemské sdružení Česmad Bohemia. Zákon podle organizace hrozí vysokými sankcemi za neplnění nařízení až do výše půl milionu eur. "Sdružení Česmad Bohemia zásadně protestuje proti tomuto záměru. Žádáme české úřady o podporu našeho stanoviska a ochranu českých dopravců i ostatních podnikatelů před zneužíváním vnitrostátního práva jiného státu k omezování volného pohybu služeb v rámci EU," uvedl generální tajemník sdružení Vojtěch Hromíř. Ministerstvo dopravy ale vydalo tiskovou zprávu, v níž informuje, že "není ve věci úpravy minimální mzdy kompetentním orgánem" Kapsch si ročně účtuje 57 milionů za kamiony, které Českem neprojíždí lidovky.cz 22. 01. 2015 V registrech firmy Kapsch je asi čtvrt milionu "mrtvých duší". Tedy kamionů, jejichž řidiči si v Česku pořídili mýtnou palubní jednotku a zaplatili za ni zálohu. České dálnice ale reálně nevyužívají. Stát je nesmí z evidence vyřadit a za každého z nich platí Kapschi 230 korun ročně. Dopravci, kteří naší zemí projeli několikrát nebo třeba jen jednou, stojí český stát celkem 57,5 milionu korun ročně. Provozovatel mýtného systému, firma Kapsch, navíc tvrdí, že tato cena za vedení "mrtvých duší" je z jejich strany vstřícným gestem, při vyjednávání se zástupci ministerstva dopravy původně žádala mnohem vyšší částku. Celá situace vznikla z dřívějšího předpokladu, že reálných uživatelů mýta v Česku bude zhruba 530 tisíc. Počet vydaných palubních jednotek (komunikujících s mtnou bránou) však za poslední čtyři roky vyskočil o dalšího čtvrt milionu. A to je v celkovém objemu registrovaných uživatelů zřejmě i počet těch dopravců, kteří tuzemské dálnice využívají sporadicky, či spíše vůbec. Kapsch po vyčerpání dané kvóty 530 tisíc mýtných jednotek registroval další - zadarmo. Následovaly pak dva roky diskusí o tom, kolik by mělo ministerstvo dopravy za tyto specifické uživatele platit. "Naše představy byly úplně jinde. Ptali jsme se Kapsche, za co bychom měli platit, když s těmito lidmi není spojena relativně žádná práce," vzpomíná na počátky jednání ředitel mýtného úseku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Václav Nestrašil. Nakonec se obě strany po tvrdých jednáních shodly na částce 230 korun ročně za jeden kamion. Cenu musel stanovit znalecký posudek auditorské společnosti BDO. Firma Kapsch tvrdí, že jeho náklady (a jeho subdodavatelů) jsou reálné navzdory tomu, že reálně jde pouze o položky v registru. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5
"Nejde o náklad za jednu transakci, ale o platbu rozpuštěnou v rámci různých služeb," vysvětluje český šéf Kapsche Karel Feix. Náklady se údajně týkají mimo jiné udržování registrů a distribuční sítě. Feix navíc tvrdí, že si podle názoru právníků mohl nárokovat až čtyřnásobnou sumu. Předčasně vychlazený šampus. Problém, který stojí státní rozpočet ročně více než 57 milionů korun, by mohla jednoduše změnit úprava zákona. Připravená novela počítala s vyřazením nevyužívaných mýtných jednotek a propadnutím kauce 1 500 korun, kterou dopravce při jejím převzetí zaplatil. Logicky by tak tyto dopravci vypadli z registrů Kapsche a stát už za ně nemusel dál platit. Jenže novela se hlasování ve sněmovně nedočkala. "Už jsme předloni téměř chladili šampaňské, když došlo k rozpuštění sněmovny. Takže nyní začínáme nanovo," dodává Václav Nestrašil z ŘSD. Na mýtném se letos podle odhadu vybere 9,5 miliardy korun denik.cz 22. 01. 2015 Rubrika: Ekonomika Na elektronickém mýtném by se v letošním roce mohlo od kamionů a autobusů vybrat 9,5 miliardy korun, loni to bylo 8,7 miliardy Kč. Řekl to dnes ředitel mýtného úseku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Václav Nestrašil. Za meziročním nárůstem je zvýšení mýtných tarifů i zvyšování intenzity dopravy patrné z prvního letošního měsíce. Zatím ale jde jen o odhad a skutečnost může být jiná, doplnil Karel Feix, ředitel společnosti Kapsch, která mýtný systém spravuje. Elektronické mýtné se v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybrané části silnic I. třídy. Za osm let fungování systému stát vybral od provozovatelů kamionů a autobusové dopravy celkem 58 miliard korun a do konce prvního desetiletého období do státního rozpočtu přibude dle odhadů dalších 20 miliard. Údaje z mýtných bran navíc potvrzují zlepšující se kondici české ekonomiky, neboť počet zaznamenaných transakcí kamionů vzrostl meziročně o 5,9 procenta. Čeští dopravci zaplatili 4,783 miliardy na mýtném, což představuje 55 procent z celkové vybrané částky. Poláci se podílejí 12 procenty, na 3. třetím místě jsou Slováci (11,8 procenta). Nevytíženějším mýtným úsekem dle počtu kamionů je D1 u Brna, kudy projede v obou směrech až 18 tisíc vozidel za den. " Mýtné: Silničáři nasazují na neplatiče speciální kontrolní brány CT24.cz 22. 01. 2015 Rubrika: Ekonomika Na mýtném od kamionů a autobusů by se letos mohlo vybrat až deset miliard korun, odhaduje stát. Někteří řidiči se ale placení stále umně vyhýbají. S tím má být nyní konec díky speciálním kontrolním bránám. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6
Na elektronickém mýtném by se v letošním roce mohlo od kamionů a autobusů vybrat 9,5 miliardy korun. Tak zní odhad ředitele mýtného úseku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Václava Nestrašila. Za meziročním nárůstem je zvýšení mýtných tarifů i zvyšování intenzity dopravy patrné z prvního letošního měsíce. Karel Feix, ředitel společnosti Kapsch, která mýtný systém spravuje, je však v hodnocení opatrnější. Do jisté míry jsou totiž hodnoty intenzity kamionové dopravy ovlivněné letošní mimořádně příznivou zimou. Navíc, s jarním zahájením stavebních prací na dálnici D1 se rovněž může podle něho určitá část dálkové kamionové dopravy přesunout jinam, například na rakouské dálnice. Zároveň také zůstává otázkou, jak bude účinný boj proti neplatičům, který nyní silničáři odstartovali. Jde o to, že na českých dálnicích jsou notoricky známá místa, kde se snaží řidiči náklaďaků nejčastěji podvádět a mýtné neplatit. Jedním z nich je plzeňská dálnici D5. Problém je jednoduchý, většina mýtných bran zachytí jen kamiony, které mají zapnutou takzvanou mýtnou krabičku. Pokud nemají, brána si jich nevšimne. Řidiči dokonce občas mluví o tom, že krabičku stačí zabalit do alobalu. Jde o to, že potřebná čidla a kameru na focení značek má jen každá pátá mýtná brána. Ovšem třeba na 110 kilometrech od Prahy až po Nýřany není ani jedna. Zamezit tomuto podvádění má proto nyní zařízení, které na první pohled vypadá jako normální mýtná brána, je na ni ale přidáno několik krabiček s dalšími snímači. Zhruba po dvou týdnech je technici odmontují a odvezou zase jinam. Přesuny mají zabránit tomu, aby řidiči přesně věděli, kde zařízení bude, a nemohli se snažit systém "obelhat". Podvody se podle státu dějí i na dalších hlavních tazích - hlavně tam, kde vede souběžně i stará a nezpoplatněná silnice - to je třeba případ D8 nebo D11. Současný dodavatel systému firma Kapsch ale upozorňuje, že už nyní je vymožitelnost mýta 99,6 procenta. Rozhodně tedy nejsou "úniky" masivní záležitostí. Po zavedení na dálnici D5 se za rok zvedly výběry na mýtném o 53 milionů korun. S nárůstem výběru by se podle Nestrašila měl snížit podíl nákladů na provoz mýtného systému pod 20 procent. Část nákladů by navíc stát mohl snížit tím, že by umožnil ze systému vyřadit dlouhodobě nevyužívané palubní jednotky. Za udržování jedné takové jednotky v systému platí stát ročně 230 korun, celkem odhaduje jejich počet na čtvrt milionu. Elektronické mýtné se v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1 300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybrané části silnic první třídy. Celkem je v systému zaregistrováno více než tři čtvrtě milionu kamionových palubních jednotek. Všechna opatření ale mohou být jen dočasná - smlouva státu s Kapschem končí už za dva roky a nyní se připravuje tendr na nového dodavatele. V této chvíli tedy není zdaleka jisté, zda potom nebude mýtné řešeno úplně jinou technologií. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 7