Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Podobné dokumenty
Působení genů. Gen. Znak

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genové interakce Modifikace mendelovských poměrů

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Genetika přehled zkouškových otázek:

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Mendelistická genetika

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Základní pravidla dědičnosti

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

- Zákl. metodou studia organismů je křížení (hybridizace)- rozmn. dvou vybraných jedinců, umožnuje vytváření nových odrůd rostlin a živočichů

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Genetika mnohobuněčných organismů

Molekulární genetika, mutace. Mendelismus

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Chromosomy a karyotyp člověka

Mendelistická genetika

Genetika kvantitativních znaků

GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ

Základy genetiky populací

Genetika zvířat - MENDELU

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

12. Mendelistická genetika

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Úvod do obecné genetiky

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Dědičnost na úrovni organismu

13. Genová vazba a genová interakce

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Degenerace genetického kódu

Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

genů - komplementarita

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

GENETIKA. zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Selekce v populaci a její důsledky

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Genetické určení pohlaví

Z D E Ň K A V E S E L Á, V E S E L A. Z D E N K V U Z V. C Z

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Základní genetické pojmy

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

Genetická determinace zbarvení vlasů u člověka. Genetická determinace zbarvení očí u člověka

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Seminář genotyp, fenotyp, krevní skupiny MONOHYBRIDISMUS

Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mendelova genetika - dědičnost Kat. číslo Příručka pro učitele

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

ÚVOD DO MATEMATICKÉ BIOLOGIE I. (setkání třetí)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Druhová a mezidruhová hybridizace

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Mendelistická genetika

Vypracované otázky z genetiky

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu

Dědičnost zbarvení srsti u psů se zaměřením na plemeno Cane Corso

MENDELISMUS. Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák

Praktické cvičení z genetiky: Dědičnost kvalitativních znaků, mimojaderná dědičnost, genetika člověka

S v a z c h o v a t e l ů k o n í K i n s k ý c h

Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví

Thomas Hunt Morgan ( ) americký genetik a embryolog pokusy s octomilkou (D. melanogaster)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika populací. kvalitativních znaků

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika pro začínající chovatele

OBECNÁ GENETIKA jeho dílo (Versuche über Pflanzen Hybriden - Pokusy s rostlinnými hybridy )

Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno hribkova@med.muni.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základní barvy holuba domácího

QTL u koní. Kmen je skupina koní v rámci plemene, odlišných morfologických a užitkových vlastností (šlechtění na tažné a jezdecké využití).

Transkript:

Genové interakce

Geny převážně nepůsobí izolovaně, ale v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) a v souladu s ostatními geny.

Genové interakce -intraalelické -interalelické A a intraalelické = typ dědičnosti (např. kodominance, úplná dominance, neúplná dominance ) A a B b interalelické = genové interakce = typ genových interakcí

Působení genů Gen(y) (genet. základ) - působení genů Ř F O A R D E A M Fenotyp (projev genet. základu) d) (ZNAK)

G 1 G 2 G 3 G 4 G n 1 Znak 1 Znak Monomerie G 1 Polymerie Znak 1 Znak 2 Pleiotropie jeden gen řídí současně fenotyp několika různých znaků

G1 G2 G3 G4 Znak 1 Znak 2 Znak 3 Znak 4 Modifikující účinek genů pleiotropní efekt neměřitelný Geny se základním účinkem Geny modifikátory - intenzifikátory - supresory různá exprese genů

Geny interakce pleiotropie modifikujicí účinek základní účinek různá expresivita - intenzita projevu navíc vliv prostředí stavu organismu aj. různá penetrance - frekvence projevu

Expresivita - intenzita projevu genu ve fenotypu vliv jiných modifikačních genů supresorů (zesilují) represorů - (zeslabení) vliv prostředí Znak podmíněný dominantní alelou se nemanifestuje při heterozygotním uspořádání stejně intenzivně nebo ve stejném rozsahu.

Penetrance - pokud daný gen způsobí u všech jedinců se stejným genotypem vznik znaku, pak 100 % penetrance. Penetrance znaku popisuje, pp j,je-li či není znak detekovatelný u heterozygotů! Núlá Neúplná penetrance - např. ř vývin znaku jen u 90 % jedinců. ů Opět vliv jiných genů a prostředí (vnitřní a vnější) Nulová exprese podstata neúplné penetrance. Neúplná penetrance u části heterozygotů se předpokládaný fenotyp vůbec neprojeví (např. genetické onemocnění - polydaktylie) vážný problém pro analýzy rodokmenů (zkreslující vliv). Penetrance a expresivita jsou příkladem, že cesta mezi genotypem a odpovídajícím fenotypem může být značně modulována (prostředím a genetickým pozadím)

Typy interakcí -fenotypové štěpné poměry u dihybridního křížení v F 2 generaci (2 geny 1 znak): (využívá se k identifikaci typu interakce) Bez změny štěpného poměru (reciproká interakce) 9 : 3 : 3 : 1 (štěpný poměr je shodný s dihybridním křížením jako u volné kombinovatelnosti vloh (bez interakcí) 1 gen = 1 znak 9:3:3:1) : 3 : Dominantní epistáze 12 : 3 : 1 Inhibice 13 : 3 Kompenzace 10 : 3 : 3 Recesivní epistáze 9 : 3 : 4 Komplementární faktory (dvojitá recesivní epistáze) 9 : 7 Duplicitní faktory: - nekumulativní s dominancí 15 : 1 - kumulativní s dominancí 9 : 6 : 1 - kumulativní bez dominance 1 : 4 : 6 : 4 : 1

Dihybridní křížení bez interakcí volná kombinovatelnost vloh (1 gen = 1 znak) Gen A (barva) A - zrno hrachu žluté a - zrno zelené Gen B (tvar zrna) B kulatý b - svraštělý P: AABB x aabb (žlutý, kulatý) x (zelený, svraštělý) F 1 AaBb (žlutý,kulatý) AaBb x AaBb F 2 AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb Fenotyp. 9 (žluté, kulat.) štěp. poměr: A-B- : 3 (žluté,svraš.) A-bb : 3 (zelen, kulat.) aab- : 1 (zelen, svraš.) aabb

A B C D Tvary hřebene u různých plemen slepic A ořechovitý (hybrid plemen), B - růžicovitý (wyandotka), C hráškovitý (brahmanka), D listovitý (jednoduchý) (leghornka)

Interakce bez změny štěpného poměru (např. 2 geny 1 znak): A- B- ořechovitý hřebínek, aa B- hráškovitý hřebínek A- bb růžicovítý hřebínek, aa bb listovitý hřebínek P AAbb x aabb (růžicovitý itý hř. wyandotka x hráškovitý brahmanka) F 1 AaBb (hybrid - ořechovitý) AaBb x AaBb F 2 : Fenotypový š.p. : AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 9 : 3 : 3 : 1 (A-bb) hráškovitý růžicovitý (aab-) ořechovitý (A-B-) (aabb) listovitý

Kompenzace (např. 2 geny 1 znak) A-bb prohnutí (lusku hrachu) h aab-.prohnutí (lusku hrachu) h A-B-; aabb kompenzace F 2 : Fenotypový š.p. : P F 1 AABB x aabb AaBb AaBb x AaBb AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 10 A-B-; aabb : 3 A-bb : 3 aab-

Inhibice (např. 2 geny 1 znak) A- bb vloha pro barvu peří -- B- inhibitor zbarvení (B = (I) např. bílá u plemen slepic) Obecně: I > A-, aa (i další případně související geny) F 2 : P F 1 Fenotypový š.p. : AABB x aabb AaBb AaBb x AaBb AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 13 : 3 --B-; aabb (bílá) A-bb (barva)

F 2 : Dominantní epistáze (např. 2 geny 1 znak) -- B- červená barva slupky cibule, A-bb žlutá barva slupky cibule aabb bílá slupka cibule Epistáze B nad A B > A- ; aa Fenotypový š.p. : P F 1 AABB x aabb AaBb AaBb x AaBb AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 12 : 3 : 1 červená --B- : 3 žlutá A-bb : 1 bílá aabb

Recesivní epistáze (např. 2 geny 1 znak) A pigmentace duhovky, aa-- blokace tvorby pigmentu duhovky (albín) A- bb modrá duhovka, A-B- tmavá barva duhovky, Recesivní epistáze: aa > B- ; bb F 2 : Fenotypový š.p. : P F 1 AABB x aabb AaBb AaBb x AaBb AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 9 : 3 : 4 tmavé A-B- : 3 modré A-bb : 4 albín aa--

Komplementární faktory dvojitá recesivní epistáze P F 1 AABB x aabb AaBb AaBb x AaBb A-B- normální slyšení aab- A-bb hluchota aabb F 2 Fenotyp: AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 9 : 7 Slyšící A-B- Neslyšící A-bb; aab-; aabb

Multiplicitní faktory Řada typů genových interakcí je výsledkem působení více genů tzv. multiplicitních faktorů. Charakteristickým rysem těchto typů genových interakcí je stejnosměrné působení dominantních alel různých genů. Tyto alely jsou označovány jako aktivní, Recesivní alely funkčně neutrální. Vzhledem ke stejnému působení označení stejným písmenem. Rozlišení párů číselné indexy např. A 1 A 1 A 2 A 2.A x A x

Duplicitní faktory kumulativní s dominancí Tvar dýně: Křížení: Barva obilek ječmene: A 1 -a 2 a 2 P: A světle hnědé obilky - 1 A 1 A 2 A 2 x a 1 a 1 a 2 a a 2 1 a 1 A 2 kulaté plody F A 1 -A 2 - diskové plody 1: A 1 a 1 A 2 a 2 tmavohnědé obilky A světlé obilky a 1 a 1 a 2 a 2 podlouhlé plody 1 a 1 A 2 a 2 x A 1 a 1 A 2 a 2 F 2 gamety A 1 A 2 A 1 a 2 a 1 A 2 a 1 a 2 A 1 A 2 A 1 A 1 A 2 A 2 A 1 A 1 A 2 a 2 A 1 a 1 A 2 A 2 A 1 a 1 A 2 a 2 A 1 a 2 A 1 A 1 A 2 a 2 A 1 A 1 a 2 a 2 A 1 a 1 A 2 a 2 A 1 a 1 a 2 a 2 a 1 A 2 A 1 a 1 A 2 A 2 A 1 a 1 A 2 a 2 a 1 a 1 A 2 A 2 a 1 a 1 A 2 a 2 a 1 a 2 A 1 a 1 A 2 a 2 A 1 a 1 a 2 a 2 a 1 a 1 A 2 a 2 a 1 a 1 a 2 a 2 Fenotyp: 9 : 6 : 1 diskové A 1 -A 2 - kulaté A 1 -a 2 a 2 ; a 1 a 1 A 2 - podlouhlé a 1 a 1 a 2 a 2

Duplicitní faktory nekumulativní s dominancí A 1 --- --A 2-2 aabb dominantní alely pro opeření běháků (alespoň jedna z nich) běháky se neopeřují P A 1 A 1 A 2 A 2 x a 1 a 1 a 2 a 2 F 1 A 1 a 1 A 2 a 2 A 1 a 1 A 2 a 2 x A 1 a 1 A 2 a 2 F 2 gamety A 1 A 2 A 1 a 2 a 1 A 2 a 1 a 2 A 1 A 2 A 1 A 1 A 2 A 2 A 1 A 1 A 2 a 2 A 1 a 1 A 2 A 2 A 1 a 1 A 2 a 2 A 1 a 2 A 1 A 1 A 2 a 2 A 1 A 1 a 2 a 2 A 1 a 1 A 2 a 2 A 1 a 1 a 2 a 2 a 1 A 2 A 1 a 1 A 2 A 2 A 1 a 1 A 2 a 2 a 1 a 1 A 2 A 2 a 1 a 1 A 2 a 2 a 1 a 2 A 1 a 1 A 2 a 2 A 1 a 1 a 2 a 2 a 1 a 1 A 2 a 2 a 1 a 1 a 2 a 2 Fenotyp: 15 : 1 opeřené běháky neopeřené běháky

Duplicitní faktor kumulativní bez dominance Např. zbarvení obilek některých obilovin aj. P A 1 A 1 A 2 A 2 x a 1 a 1 a 2 a 2 Účinek dominatntních (aktivních) alel (A) se sčítá bez F 1 A 1 a 1 A 2 a 2 A ohledu na příslušnost k alelickému páru aditivita, 1 a 1 A 2 a 2 x A 1 a 1 A 2 a 2 neutrální účinek recesivní alely F 2 gamety A 1 A 2 A 1 a 2 a 1 A 2 a 1 a 2 A 1 A 2 A 1 A 1 A 2 A 2 A 1 A 1 A 2 a 2 A 1 a 1 A 2 A 2 A 1 a 1 A 2 a 2 A 1 a 2 A 1 A 1 A 2 a 2 A 1 A 1 a 2 a 2 A 1 a 1 A 2 a 2 A 1 a 1 a 2 a 2 a 1 A 2 A 1 a 1 A 2 A 2 A 1 a 1 A 2 a 2 a 1 a 1 A 2 A 2 a 1 a 1 A 2 a 2 a 1 a 2 A 1 a 1 A 2 a 2 A 1 a 1 a 2 a 2 a 1 a 1 A 2 a 2 a 1 a 1 a 2 a 2 Kumulací účinku dominantních alel např. zbarvení tmavne Počet dominantních alel: : : : 1 4 6 4 1 4 3 2 1 0 : 5 fenotypů štěpný poměr

Monomerie 1 gen = 1 znak Polymerie více genů ů = 1 znak Příklad: délka uší u králíků interakce vloh: triplicitní faktory (3 geny působí na 1 znak) geny L 1, L 2, L 3 genotyp l 1 l 1 l 2 l 2 l 3 l 3 fenotyp 10 cm 1 dom. alela = 2cm genotyp L 1 L 1 L 2 L 2 L 3 L 3 fenotyp 22 cm F 1 : L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 x L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 štěpení v F 2 (délka uší) : štěpný poměr 1 : 6 : 15 : 20 : 15 : 6 : 1 akt. alel l 6 5 4 3 2 1 0 cm 22 20 18 16 14 12 10

Triplicitní kumulativní faktory bez dominance (délka uší u králíků) P L 1 L 1 L 2 L 2 L 3 L 3 x l 1 l 1 l 2 l 2 l 3 l 3 22 cm 10 cm F 1 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 16cm F 2 L 1 L 2 L 3 L 1 L 2 l 3 L 1 l 2 L 3 l 1 L 2 L 3 L 1 l 2 l 3 l 1 L 2 l 3 l 1 l 2 L 3 l 1 l 2 l 3 L 1 L 2 L 3 L 1 L 1 L 2 L 2 L 3 L 3 L 1 L 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 L 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 L 2 l 3 L 1 L 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 L 1 L 2 L 2 l 3 l 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 L 1 L 2 l 2 l 3 l 3 L 1 l 1 L 2 L 2 l 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 L 1 l 2 L 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 L 1 l 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 L 1 l 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 l 1 L 2 L 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 l 1 l 1 L 2 L 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 2 l 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 L 1 L 2 l 2 l 3 l 3 L 1 L 1 l 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 L 1 l 2 l 2 l 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 l 3 l 3 l 1 L 2 l 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 L 2 l 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 l 1 l 1 L 2 L 2 l 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 l 1 l 2 L 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 L 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 l 2 l 2 L 3 L 3 l 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 2 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 l 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 l 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 l 2 l 2 l 3 l 3 Fenotyp: štěpný ě poměr ě 1 : 6 : 15 : 20 : 15 : 6 : 1 akt. alel 6 5 4 3 2 1 0 cm 22 20 18 16 14 12 10

Distribuce fenotypů Rozvinutý binom (1+1) n Pascalův trojúhelník n = počet alel (1+1) 0 1 (1+1) 1 1 1 (1+1) 2 1 2 1 (1+1) 3 1 3 3 1 (1+1) 4 1 4 6 4 1 (1+1) 5 1 5 10 10 5 1 (1+1) 6 1 6 15 20 15 6 1 (1+1) 7 1 7 21 35 35 21 7 1 (1+1) 8 1 8 28 56 70 56 28 8 1 (1+1) 9 1 9 36 84 126 126 84 36 9 1 (1+1) 10 1 10 45 120 210 252 210 120 45 10 1

Proměnlivost kvantitativních znaků a vlastností Kontinuitní proměnlivost kvantitativních znaků Kontinuitní proměnlivost kvantitativních znaků (Gaussova křivka - normální rozděl. četností)

proměnlivost 1 : 6 : 15 : 20 : 15 : 6 : 1 kvalitativní znak fenotypové štěpné poměry (binomické rozdělení četností) kvantitativní znak křivka rozdělení četností fenotypů

Kvalitativní Znaky proměnlivost Kvantitativní vliv vnějšího prostředí dědičnost účinek genů metody studia Populačně genetické analýzy (matematika, statistika)