Zpráva OS DLV ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD 1. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku - OKEČ 20 1.1. Charakteristika odvětví V České republice má dřevařský průmysl dlouholetou tradici. Jeho výrobky nacházejí uplatnění především ve stavebnictví (zejména při bytové výstavbě), v nábytkářském průmyslu, v zemědělství, v automobilovém průmyslu, na železnici, ale také ve výrobě hudebních nástrojů, hraček, sportovních potřeb atd. Nespornou výhodou tohoto odvětví je trvale obnovitelná surovinová základna domácího původu, t.j. dřevní hmota. Ta je těžena z lesních porostů, rozprostírajících se zhruba na 2,6 mil. ha lesní plochy, což představuje přes 32 % plochy celé republiky. Těžba dřeva v roce 2006 činila 17,7 mil. m3. Přestože se těžba v roce 2006 proti roku 2005 výrazně zvýšila (cca o 2,2 mil. m3), je pozitivní, že se neodtěžují roční přírůstky dřevní hmoty v lesích, takže se zásoby dřeva trvale zvyšují. Přírůst dřeva v lesích České republiky je trvalý a převyšuje těžbu již od sedmdesátých let. ČR se intenzitou produkce dříví na 1 obyvatele v průměru posledních let ve výši cca 1,4 m3 a 5,9 m3 na 1 ha lesní půdy řadí v Evropě na přední místo. Podle platné oborové klasifikace ekonomických činností se odvětví OKEČ 20 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku dále třídí do pěti pododdílů: 20.1 - Výroba pilařská a impregnace dřeva, 20.2 - Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků, 20.3 - Výroba stavebně truhlářská a tesařská, 20.4 - Výroba dřevěných obalů, 20.5 - Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku. Pilařská výroba je typickým představitelem prvovýrobního zpracovatele s největší spotřebou dřevní hmoty. Hlavním produktem je řezivo (hranoly, pražce, účelové přířezy aj.). Odřezky, hobliny, štěpky, piliny aj. jsou cennou surovinou pro obor aglomerované výroby a v určitém rozsahu se používají jako palivo pro výrobu elektrické energie a tepla v elektrárnách. Pilařská výroba je v ČR charakteristická nadbytečnými kapacitami, které lze odhadnout na cca 20 procent. Přestože proces modernizace, v rámci finančních možností majitelů pil probíhá, lze konstatovat kromě velkých a nově zřizovaných výrob celkovou zastaralost pil. Tuzemská výroba dřevozpracujících strojů stále nedosahuje úrovně výroby vyspělých států, takže nejvýkonnější strojní zařízení je nutno dovážet ze zahraničí. Pilařská výroba se na celkovém dřevařském průmyslu podílela v roce 2006 v ukazateli tržby za prodej výrobků a služeb 27 %. I když se tento podíl v posledních letech snižuje, stále je proti vyspělým zemím EU výrazně vyšší. Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků zahrnuje zejména výrobu překližek a laťovek, dýh, cementotřískových desek, dřevotřískových (DTD) a dřevovláknitých (DVD) desek, včetně středně tvrdých desek, tzv. medium density fibre board (MDF). Výrobní sortiment byl obohacen o desky s orientovanou třískou, tzv. OSB desky. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb se tato skupina podílí 14 % z celé dřevozpracující výroby, což je málo, neboť se jedná o obor s vysokou přidanou hodnotou výroby. 1
20.4 Výroba dřevěných obalů 4% ODBOROVÝ SVAZ PRACOVNÍKŮ 20.5 Výroba ost., z korku proutí a slámy 8% 20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 27% 20.3 Výroba stavebně truhlářská, tesařská 47% 20.2 Výroba aglomerovanýc h výrobků a ost. 14% Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO Graf 1.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 Výroba stavebně truhlářská a tesařská je nejvíce diversifikovaná. Jedná se o výrobu oken, dveří, zárubní, parket, prvků pro montované stavby apod. Tuto výrobu zabezpečují, vedle několika větších společností, tisíce malých firem (cca 45 tisíc), které ji často kombinují s výrobou nábytku na zakázku, v malých sériích apod. Velmi důležité místo zde má výroba dřevostaveb (zejména dřevěné montované domy a domky), které je nutno produkčně výrazně posílit, též s ohledem na nutnost zvýšit podíl dřeva v ekonomice ČR. Na celkových tržbách za prodej výrobků a služeb za odvětví se obor podílí 47 %. Výroba dřevěných obalů zahrnuje výrobu dřevěných beden, přepravních skříní, palet, sudů, kádí, atd., které slouží pro řadu průmyslových odvětví. Naposledy evidovaný počet 782 výrobců obalů znamená, že výroba je méně rozsáhlá a tržby za dřevěné obaly, včetně palet, v roce 2006 dosáhly 3,65 mld. Kč ročně, což představuje podíl 4 % na dřevozpracujícím průmyslu. Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku obsahuje především výrobu dřevěných nástrojů, obrub, násad, stolního a kuchyňského náčiní ze dřeva, intarzovaného a inkrustovaného dřeva a dalších výrobků ze dřeva. Většinou se jedná o malé a střední podniky, jejichž výroba však není v celkovém souhrnu zdaleka zanedbatelná. V roce 2006 byly vykázány tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb ve výši 7,5 mld. Kč a na celkových tržbách dřevařského průmyslu se podílí 8 %. 1.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevařský průmysl dosud nezaznamenal v uplynulých letech, a v roce 2006 tomu nebylo jinak, takový strukturální posun výroby, který by česká ekonomika potřebovala. Jedná se především o 2
změny podporující rozvoj výrobků s vyšší přidanou a užitnou hodnotou, především pak produkty vysoce konkurenceschopné. Významné místo ve vazbě na dřevařský průmysl má hlavně stavebnictví. Produkty z dřevařské výroby zajímavější pro sektor stavebnictví než dosavadní klasické silikátové produkty stále nejsou v potřebném množství a sortimentu vyráběny. Nutnost prosadit v ekonomice českého státu vyšší využívání výrobků z tuzemských surovin, především ze dřeva a výrobků ze dřeva, musí respektovat i faktor času. Realizace by neměla být příliš dlouhá, aby nedocházelo k zaostávání za zeměmi, jako jsou SRN, Rakousko, Švédsko nebo Finsko. Dřevo je tuzemská surovina, které máme dostatek, výrobky z ní jsou plně ekologické, odpovídají všem environmentálním zásadám, většinou (kromě aglomerovaných desek) jsou také při zpracování nenáročné na energii. Ve srovnání s rokem 2005 došlo k pozitivní změně v celkové skladbě jednotlivých oborů, neboť výroba pilařská a impregnace dřeva snížila podíl na celku o 4 %, zatímco produkce aglomerovaných a ostatních výrobků této skupiny mírně vzrostla. V příštích letech je třeba zvyšovat výrobu nejdůležitějších položek ve 20.2, tj. produkci dřevotřískových desek a OSB desek. Lze očekávat, že k tomu dojde, neboť si to vynutí situace a zvýšený odběr v českém stavebnictví. Odvětví dřevařského průmyslu se podílelo ve vybraných ukazatelích na celkových údajích za zpracovatelský průmysl takto: Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku - tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb (b.c.) - 3,1 %, - průměrný počet pracovníků - 5,9 %, - přidaná hodnota z výroby - 3,1 %. Podpora malého a středního podnikání není v odvětví z hlediska finančních objemů vysoká, je však významná. V rámci programu ZÁRUKA se jedná celkem o 17 případů. Objem záruk (všechny patří mezi cenově zvýhodněné) je ve výši 111,3 mil. Kč (podíl na celkovém objemu záruk = 3,6 %), objem podpor představuje 41,1 mil. Kč (4,6 %). Bylo poskytnuto 5 úvěrů v celkové výši 30,5 mil. Kč (podíl na celku = 5,4 %), z čehož jeden úvěr je v rámci programu TRH (2 mil. Kč) a čtyři jsou v programu PROGRES (28,5 mil. Kč). Poskytnutých příspěvků bylo 13 ve výši 1,3 mil. Kč. 1.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Dřevařský průmysl je soustředěn hlavně do mikropodniků, malých a středních podniků. Počet velkých podniků je poměrně malý, kategorie podniků s počtem osob 1000 a více již není vůbec zastoupena. V mikropodnicích a malých podnicích je zastoupeno cca 70 % pracovníků odvětví. Jejich význam je značný zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, kde jsou minimální zaměstnanecké příležitosti. Nevýhodou podniků o nízkém počtu zaměstnanců je malá efektivnost, nízká produktivita a problémy s kvalitou, což je dáno nedokonalým strojním vybavením. Podniky tohoto typu rychle vznikají, protože ke svému rozběhu potřebují malý vstupní kapitál, ale také rychle zanikají, neboť jejich schopnost čelit problémům je nízká. Pro zdravý vývoj odvětví je žádoucí, aby se v příštích letech posílily kategorie hlavně středně velkých a velkých podniků. Středně velké podniky jsou operativní, mají dobrou přizpůsobivost na novou situaci, kterou jsou schopny poměrně rychle řešit. Velké podniky jsou především v kategorii pilařské výroby (OKEČ 20.1) a v kategorii výroby aglomerovaných materiálů (OKEČ 20.2), často i za účasti zahraničního vedení a kapitálu (hlavně se jedná o Rakousko a SRN). Tyto velké podniky mají rozhodující podíl na všech hlavních ukazatelích (tržby, účetní přidaná hodnota, produktivita, efektivnost aj.): Stora Enso Timber, s.r.o. ve Ždírci a v Plané - pilařská výroba (vysoce kvalitní řezivo), KRONOSPAN CR, spol. s r.o. v Jihlavě - výroba aglomerovaných materiálů, Dřevozpracující družstvo Lukavec - výroba aglomerovaných materiálů. V seznamu 100 nejvýznamnějších firem České republiky za 3
rok 2006 se umístila firma KRONOSPAN CR, spol. s r.o. na 95. místě a o 2 místa si polepšila proti roku 2005. Další firmy z odvětví nebyly do tohoto seznamu zahrnuty. Tabulka 1.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 20 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c 23 801,1 15 279,9 16 738,9 20 271,4 0,0 Účetní přidaná hodnota v b.c. 8 842,4 4 378,3 4 239,8 4 754,8 0,0 Počet zaměstnaných osob 38 859 16 527 12 319 7 378 0 Český dřevařský průmysl by měl především po technické stránce rychleji reagovat na situaci, podobně jako se to děje v Rakousku a SRN. Tyto země mají z hlediska surovinových možností přibližně stejné výchozí podmínky jako ČR, na zhruba stejné úrovni jsou i kvalifikace a schopnosti pracovní síly. Rakousko a SRN však výrazně rychleji instalují výkonné technické vybavení, což je rozhodující hlavně v oborech pilařské výroby a ve výrobě aglomerovaných materiálů. Činnost našich dřevařských organizací ovlivňuje výrazným způsobem také kvalita managementu, která má vysokou úroveň zejména ve velkých podnicích se zahraniční účastí. V nich je také možno nejlépe aplikovat ve výrobním procesu výsledky technického rozvoje, vědy a techniky. 1.4. Regionální struktura odvětví S dřevařským průmyslem je možno se setkat ve všech regionech (okresech, krajích). Lze říci, že je to jedno z odvětví, které nejlépe dotváří možnosti zaměstnanosti i pro ženy a zdravotně postižené občany, hlavně v oborech výroby dřevěných obalů a výroby jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku (např. výroba kuchyňského náčiní pro domácnost, násady k rýčům, lopatám, jednoduché žebříky aj.). Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Těžiště odvětví dřevařského průmyslu je hlavně v krajích Vysočina (tržby za VV a S = 20 %, zaměstnanci = 9 %), v Plzeňském (9 % resp. 8 %) a Jihočeském kraji (9 % resp. 10 %). Jsou to kraje, kde je místně dostatek dřevní hmoty, takže se jedná o logickou příčinnou souvztažnost. V kraji Vysočina se nachází většina z gigantů odvětví, jimiž jsou Stora Enso Timber, s.r.o. ve Ždírci nad Doubravou v pilařském průmyslu, dále KRONOSPAN CR, s.r.o. v Jihlavě a Dřevozpracující družstvo Lukavec v Lukavci u Pelhřimova v oblasti aglomerovaných materiálů. V Moravskoslezském kraji bylo odvětví silně posíleno velkou kapacitou na výrobu řeziva rakouské firmy Franz Mayr-Melnhof Säge und Hobelwerke GmbH v Paskově. Pozitivně lze hodnotit i vazbu na celulózku v Paskově, kam se dodávají ke zpracování odpady z pilařské výroby. Produkcí dřevostaveb (dřevěné domy a domky) je známá firma RD Rýmařov, s.r.o., kde je žádoucí její další posilování, protože se jedná o produkci s vysokou přidanou hodnotou. Dosavadní podíl dřevostaveb v ČR na celkové výstavbě je naprosto nedostatečný (cca 2 %) a nesnese srovnání se sousedními zeměmi, kde se tento podíl pohybuje mezi 10 až 15 %. Dřevařský průmysl je málo zastoupen v Praze a v krajích Libereckém, Ústeckém a Karlovarském. 1.5. Hlavní ekonomické ukazatele 1.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj v odvětví dřevařského průmyslu je možno hodnotit za léta 2000 až 2005 jako rovnoměrný. V roce 2006 však došlo k dosti vysokému nárůstu, což zavinil nedostatek dřevní hmoty ke zpracování. Platí 4
to hlavně o oboru pilařském (20.1), kde výrobci často se značnými potížemi sháněli dřevo ke zpracování. Problémy byly takového rázu, že se i velké společnosti a příslušné profesní svazy obracely o pomoc na resort Ministerstva průmyslu a obchodu a resort Ministerstva zemědělství, aby společným úsilím našly cesty řešení. Značné problémy v zásobování byly v tomto směru zmírněny silným orkánem v lednu 2007, kdy napadlo v lesích několik milionů m3 dřevní hmoty, která ještě nebyla do současné doby plně odklizena a zpracována. Situaci s dřevní hmotou (velikost nabídky + ceny) řešil v průběhu celého roku 2006 také státní podnik Lesy České republiky, Hradec Králové, který vedl řadu jednání s Ministerstvem zemědělství, s profesními dřevařskými svazy - Svazem zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, Společenstvem dřevozpracujících podniků i s řadou podniků. V ostatních oborech byl v průběhu let 2000-2006 silně nerovnoměrný vývoj cen zejména v oboru 20.2 (aglomerované materiály), kde po propadu 2005/2004 (důvodem vysoká výroba + nahromaděné zásoby) došlo v roce 2006 opět ke zvýšení. 1.5.2. Základní produkční charakteristiky Dynamika tržeb zaznamenala v odvětví v porovnání let 2006/2005 velmi prudký vzestup (index =122,5). Největší vzestup byl ve skupině 20.3 (stavebně truhlářské a tesařské výrobky - 126,7 %), dále v pilařské výrobě (20.1) a u aglomerovaných výrobků (20.2). Znamená to, že se na vysokém zvýšení Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 2006 dynamiky podílely všechny tři hlavní a nejdůležitější obory odvětví. Jako důvody je možno označit vysokou stavební činnost v ČR, která si žádá zvýšené odběry výrobků ze všech jmenovaných skupin.v pilařské výrobě došlo v roce 2006 ke zvýšení cen produkce (řezivo, přířezy aj.), což rovněž podpořilo tento vzestup. Hlavní obory se podílely na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách následovně: Výroba pilařská a impregnace dřeva = 27 % (zvýšení o 1 % oproti roku 2005), Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků = 14 % (pokles o 1 %), Výroba stavebně truhlářská a tesařská (výroba oken, dveří, zárubní, dřevěných staveb, jejich prvků, lepených a ohýbaných konstrukcí) = 47 % (zvýšení o 3 %). Ukazatel účetní přidané hodnoty (b.c.), vyjádřený meziročním indexem, dosáhl v roce 2006 oproti předchozím létům výraznějšího růstu, o což se zasadily především obory 20.1, 20.3 a dosti překvapivě i obor 20.5. Zvýšení o cca 12 % v oboru 20.1 je svou výší potěšitelné, znamená to, že se výrazněji zvýšila produkce ve vyšším stupni upraveného řeziva. Znatelné zvýšení je v oboru stavebního truhlářství a tesařství, které představuje inovaci ve výrobě oken a dveří, dále též nové konstrukční prvky v tesařství ve spojení se stavebnictvím. I toto celkové uspokojivé zvýšení však nic nemění na skutečnosti, že dřevařský průmysl patří v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty mezi odvětví dosahující nízké hodnoty. Situace v zaměstnanosti se vyvíjela v OKEČ 20 v roce 2006 příznivě. Zasloužil se o to obor stavebního truhlářství a tesařství, jehož výrobci zvýšenými dodávkami především oken a dveří pokrývali vysoké nároky a potřeby stavební výroby, která měla boom v rámci růstu ekonomiky ČR. V odvětví dřevařského průmyslu je značný počet pracovníků v kategorii mikropodniků (0 až 9 zaměstnanců), téměř 39 000. Značný počet těchto podniků se nachází v okrajových oblastech ČR, kde je minimum pracovních příležitostí. Jedná se o individuální výrobce nebo rodinné firmy, které zde nacházejí zaměstnání. 5
Při porovnání dřevařského průmyslu (OKEČ 20) a zpracovatelského průmyslu jako celku, je patrný skokový nárůst pracovníků v odvětví v období 2005-2006, zatímco zpracovatelský průmysl jako celek zaznamenal jen mírný nárůst. V ukazatelích tržby za VV a S a účetní přidaná hodnota je vzájemný vývoj těchto ukazatelů v posledních letech přibližně stejný. Vývoj nákladů v odvětví si zachovává v období od roku 2000 trvalý nárůst; v letech 2005 a 2006 činil vždy kolem 10 %. Je do toho nutno započítat nejen ceny dřevní hmoty, nýbrž i palivo-energetickou stránku, kde se ceny zvyšují. Ceny dřevní hmoty, kterou odebírají zpracovatelé, lze v delším časovém vývoji obtížně odhadovat. Z toho důvodu jsou uzavírány dodavatelsko-odběratelské smlouvy na poměrně krátká časová období, aby bylo možno cenový vývoj (vzestup, pokles) smluvně podchytit. Pro informaci lze uvést, že např. sortiment řezivo stavební stálo v 1. pololetí 2006 ve dřevině smrk v průměrné ceně 4 390 Kč/m3 (1. pololetí 2007 = 4 850 Kč/m3), borovice = 4 230 Kč/m3 (1. pololetí 2007 = 4 500/m3), oproti roku 2006 se v letošním roce zvyšují i ceny truhlářského řeziva ve všech nejvíce užívaných dřevinách (smrk, borovice, modřín, dub, buk). Z ostatních oborů odvětví došlo k nejvyššímu nárůstu nákladů v OKEČ 20.3 (index 2006/2005 = 113). Osobní náklady vzrostly od roku 2000 do roku 2006 mírně nižším tempem než náklady celkové. Jelikož podstatnou složkou osobních nákladů jsou mzdy, je možno z vývoje usuzovat, že se jejich růst daří držet v trendu celkových nákladů a jsou tedy v přijatelných mezích. Nejvyšší tempo zvýšení bylo ve stavebně truhlářské výrobě a tesařství, což je odůvodněno velkým rozmachem tohoto oboru v roce 2006. 1.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Dřevařský průmysl, přestože je z hlediska množství organizací založen na mikro až středně velkých organizacích, dosahuje překvapivě slušných nárůstů v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty z výroby. Pokud se jedná o porovnání s celým zpracovatelským průmyslem, je na 53 % a řadí se přibližně do poloviny mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu. Je potěšitelné, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2006 proti roku 2005 výrazně vzrostla v oboru 20.1, který patří mezi nosné obory odvětví. Ve větší míře se dařilo zařazovat do výroby výkonnější techniku, především ve velkých a středně velkých organizacích. Vysoký růst byl dosažen ve výrobě OKEČ 20.5, avšak tento obor má nízkou váhu na celém odvětví a jeho přínos málo ovlivnil celkový výsledek. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě má v odvětví od roku 2000, kromě roku 2005, trvale sestupnou tendenci, což hovoří hlavně o zdravém vývoji mezd. Porovnáme-li stav se zpracovatelským průmyslem jako celkem, je odvětví asi na 85 % vůči ZP. Při pohledu na porovnání ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty odvětví OKEČ 20 a zpracovatelského průmyslu jako celku, zaznamenáváme od roku 2002 vyšší tempo v OKEČ 20 a tyto rozdíly se udržují přibližně stejně do roku 2006 včetně. Podíl osobních nákladů jde od roku 2001 v odvětví poměrně rychle dolů, což znamená, že především mzdový vývoj je ve dřevařském průmyslu nižší než ve zpracovatelském průmyslu jako celku. 1.6. Zahraniční obchod 1.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Dřevařský průmysl vykázal v zahraničním obchodě i v roce 2006 úspěšné výsledky a navázal tak na pozitivní vývoj uplynulých let. Vývoz z odvětví vysoce převýšil dovoz, takže dosažené saldo 15,6 mld. Kč je významným příspěvkem do bilance zahraničního obchodu státu. Dlouhodobým úkolem odvětví je dále pokračovat ve zlepšování skladby vývozových položek, neboť export se odehrává stále ještě ve vysoké míře v položkách kulatina resp. řezivo, které mají nízkou přidanou hodnotu. Vývoz v oboru, kde je to velmi žádoucí, např. v aglomerovaných materiálech, byl v roce 2006 proti roku 2005 navýšen o cca 1,6 mld. Kč. 6
Zahraniční trh s dřevotřískovými a dřevovláknitými deskami je velmi silný, konkurence je obrovská. V dobrém světle se ukazují desky s orientovanou třískou, tzv. OSB desky, které by mohly významně přispívat k úspěšnému vývozu. Aglomerované materiály jsou nejsilnější položkou také v dovozu, jeho nárůst však byl v roce 2006 výrazně nižší než u vývozu, takže obchodní bilance se zlepšila. 1.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Pro dřevařský průmysl jsou rozhodující trhy zemí EU, a z nich pak hlavně SRN a Rakousko, kam v roce 2006 mířilo 52 % vývozu našich dřevařských výrobků. Vývozová skladba zahrnuje položky, jako jsou zejména řezivo, výrobky stavebního truhlářství, palety, aglomerované výrobky. Právě SRN a Rakousko jsou nejsilnějšími zeměmi i z pohledu dovozců do ČR a jejich podíl na zemích, odkud jsme dováželi, činil 45 %, dále v pořadí je Slovensko s 11 % a Polsko s 9 %. 1.6.3. Tuzemská spotřeba 1.6.3.1 Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků dřevařského průmyslu se v roce 2006 oproti roku 2005 výrazně zvýšila. To potvrzuje všestranné zvýšení potřeb výrobků dřevařského průmyslu v ČR - ve veřejné sféře i u obyvatelstva (především na základě vysoké a rychle rostoucí stavební činnosti). Jedná se o velmi široký rozsah vyráběných položek: řezivo, aglomerované desky, okna, dveře, obložení, parkety, dřevěné domy a domky aj. Rovněž je pozitivní, že velký podíl těchto výrobků je z tuzemska a jsou v takové kvalitě a šíři sortimentu, že český spotřebitel není nucen vyhledávat a kupovat ve větší míře zahraniční výrobky. 1.7. Investice Je třeba konstatovat, že odvětví dřevařského průmyslu je celkově podinvestováno. Nedostává se prostředků především na stavební investice - nové haly, sklady atd. Subjekty tak spíše směrovaly a směrují investiční zdroje do strojů a zařízení, což představuje posílení produktivní techniky a technologie. I tak zůstává poměrně vysoká zastaralost strojních investic, zejména v oboru pilařské výroby. Zahraniční investice se v delším časovém období v průměru podílejí na celkových investicích okolo 40 %. V odvětví byly v posledních letech rozhodující, z hlediska nárůstu a produktivity výroby, investiční akce ve velkých podnicích. Řadě z nich byly uděleny investiční pobídky: Stora Enso Timber Ždírec, s.r.o., Ždírec nad Doubravou (výroba řeziva), Rozhodnutí o vydání příslibu bylo dne 10.8.2005, Moravia Timber s.r.o., Paskov (výroba dřevěných palet), Rozhodnutí dne 2.12.2005, Haas Fertigbau s.r.o., Chanovice (výroba konstrukčního a stavebního řeziva), Rozhodnutí dne 24.4.2006, Danzer Bohemia s.r.o., Křivenice, okr. Mělník (zavedení výroby dýhových povrchů), Rozhodnutí dne 21.12.2006, Czech Lana s.r.o., Ždírec nad Doubravou (výroba třívrstvých dřevěných desek), Rozhodnutí dne 21.12.2006. Projekty, které by se vztahovaly k plochám Green-field a Brown-field, v odvětví v posledních letech realizovány nebyly. Problematika rozvoje technologií se v odvětví řeší ve velkých podnicích, které mají možnost vyčlenit na tuto činnost určitou část prostředků. Malé a střední podniky výzkumnou činnost a vývoj technologií z finančních a kapacitních důvodů v podstatě nerealizují. V rámci programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností byla v září 2006 předložena žádost o získání finanční podpory pro společnost TANABYT, s.r.o. Věcně se jedná o projekt, jehož předmětem je rozšíření výroby eurooken, eurodveří a zimních zahrad. Lokalitou je Kobylá, územní oblast Jeseník, kde je vysoká nezaměstnanost - v pololetí 2006 činila dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí 15,83 % a v té době byla o více než 50 % vyšší než byla průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. 7
1.7.1. Přímé zahraniční investice V roce 2006 byla uvedena do plného provozu kapacita na výrobu aglomerovaných desek s orientovanou velkoplošnou třískou na povrchu, tzv. OSB desek (oriented strand boards), ve firmě KRONOSPAN CR, s.r.o. v Jihlavě. Rovněž významnou investiční akcí byla výstavba závodu společnosti Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. pro zvýšení pořezu stavebně truhlářského řeziva v letech 2004 až 2006. Průběžné rozšiřování výroby provádělo v daném období v oblasti výroby aglomerovaných dřevěných desek také Dřevozpracující družstvo Lukavec. Zahraniční investice mají na rozvoj odvětví příznivý dopad. Zahraniční investor přináší do vybudované výroby špičkové moderní strojní zařízení s většinou strojů z kategorie High-Tech, má kvalitní a zkušený management řízení a zavedené dodavatelské a odbytové trhy (marketing). Oba typy investic jsou v OKEČ 20 výrazně nad zpracovatelským průmyslem ČR, což je známkou toho, že dřevařský průmysl je investičně zajímavý. 1.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosažené výsledky zahraničního obchodu v roce 2006 svědčí o tom, že dřevařský průmysl dosáhl v náročném konkurenčním prostředí dobrých výsledků. Vývoz se podařilo zvýšit o cca 3 mld. Kč, dosažené obchodní saldo bylo cca o 2,2 mld. Kč lepší než v roce 2005. Význam dřevařského průmyslu ve zpracovatelském průmyslu EU je ve většině členských zemí nižší, než je tomu v ČR. To pro nás vytváří možnosti se výrobkově i spoluprací více uplatňovat v ostatních zemích EU. Jsou oprávněné předpoklady, že ČR bude i v dalším období patřit mezi přední členské země v tomto odvětví průmyslu, což se týká hlavně surovinových možností, pestrosti sortimentu a kvalifikace pracovníků. Musíme se zaměřit na technickou vybavenost a na rychlé zavádění výsledků vědy, techniky a inovací do praxe. V ČR je také nutno vytvářet dostatečně široké vědecko-technické zázemí na vysokých školách, odborných institucích a ve výrobní sféře. Vedení Directorate-General Enterprise, European Commission předpokládá do budoucna vysoké hmotné nárůsty výrobků dřevařského průmyslu a rozšířený mezinárodní obchod s nimi. Výroba řeziva v EU by se měla do roku 2020 zvýšit o 30 % a podobně i produkce aglomerovaných materiálů, stavebně truhlářských a tesařských výrobků. ČR se musí zaměřit na rozvoj výrobků s vysokou přidanou hodnotou; současný stav, kdy ve výrobkové skladbě pokračuje vysoká váha pilařského oboru a jeho poměrné jednoduché výrobky s nízkou přidanou hodnotou je negativní pro odvětví i celou českou ekonomiku. ČR však má předpoklady výstavby nových kapacit s využitím nejmodernější světové techniky a technologií a je nutno této šance využít. Nebrání tomu ani legislativa EU, protože ČR implementovala do právního řádu potřebné směrnice ES. Dynamika exportu českého dřevařského průmyslu v rámci států CEFTA do EU má v posledních letech stagnační úroveň, nejedná se však o výraznou změnu. V odvětví dřevařského průmyslu je třeba si uvědomit, že rozhodujícími zeměmi se zřetelnou prioritou jsou pro nás SRN a Rakousko, ostatní země, především v oblasti exportu. 1.9. Shrnutí a perspektivy odvětví EU pojímá rozvoj odvětví dřevařského průmyslu v provázanosti s dalšími odvětvími založenými na zpracování dřevní hmoty. Jedná se o průmysl papíru a celulózy, polygrafický a nábytkářský (společně s odvětvím lesnictví). Komplex je označován FBI = Forest Based Industries a je mu přisuzován do dalších let velký význam, zejména z důvodu, že se jedná o ekologická odvětví, která hospodaří v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Dřevařským organizacím v ČR by měly být pomocníkem v jejich rozvoji i profesní svazy, a to jak Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, tak i Společenstvo dřevozpracujících podniků, které mají ve svém vedení odborné a zkušené pracovníky. 8
Odvětví plně respektuje zásady IPPC, nejlepší dostupné techniky BAT a nemělo by mít výraznější starosti ani s uplatňováním nové chemické legislativy REACH. Situace ukazuje, že její dopad do nákladovosti, a tím konkurenceschopnosti podniků, nebude velký. Limit pro recyklaci odpadů ze dřeva by ČR měla v prodlouženém termínu pro přistupující země do r. 2012 splnit. V odvětví jsou odpady zpracovávány do nových výrobků nebo využívány k výrobě elektrické energie a tepla, nevyužitelný odpad prakticky neexistuje. Letošní rok 2007 byl pro české výrobce jednodušší proti roku 2006 v tom smyslu, že měli jako celek menší starosti s obstaráváním dřevní hmoty ke zpracování (vichřice v lednu 2007). Po zvládnutí kalamity a zpracování padlého dřeva se však opět může napětí v zásobování projevit. Problémy však není třeba předem očekávat, neboť je možno i z těžby dané limitem vyrábět produkci vyšší hodnoty při omezených zdrojích dřeva. Důležité bude zejména dále udržet a zlepšit pozice na zahraničních trzích, k čemuž jsou předpoklady, neboť čeští výrobci mají vybudovány úspěšné kontakty na své západní partnery. Také problematika globalizace a světových řetězců by neměla odvětví ohrožovat. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DN 21. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený - OKEČ 36 2.1. Charakteristika odvětví V odvětví OKEČ 36 je zahrnuto šest různých průmyslových oborů. Rozhodující podíl v něm má výroba nábytku, která se např. na vybraných hlavních ukazatelích objem tržeb za vlastní výrobky a služby nebo na počtu pracovníků podílí cca 70 %. Většina oborů používá k výrobě jako rozhodující surovinu dřevní hmotu v různém stavu zpracování, dále pak i finální výrobky ze dřevařského průmyslu (aglomerované výrobky ze dřeva, překližky, dýhy aj.). Obory tohoto odvětví jsou charakteristické vysokou materiálovou náročností. Seznam jednotlivých oborů odvětví a jejich náplň je následující: 36.1 - Výroba nábytku, 36.2 - Výroba klenotů a příbuzných předmětů, 36.3 - Výroba hudebních nástrojů, 36.4 - Výroba sportovních potřeb, 36.5 - Výroba her a hraček, 36.6 - Ostatní zpracovatelský průmysl. Výroba nábytku (36.1) zahrnuje výrobu sedacího nábytku, nábytku do obývacích a dětských pokojů, ložnic a jiných obývacích prostorů, nábytku pro vybavení kanceláří, bank, nemocnic, zdravotnických a jiných zařízení, obchodů, výrobu kuchyňského nábytku, ostatního nábytku - kovového, soliterního (jednotlivého) a doplňkového nábytku a výrobu matrací. Výroba klenotů a příbuzných předmětů (36.2) se zabývá ražením mincí a medailí, dále výrobou zlatnických a šperkařských předmětů. Výroba hudebních nástrojů (36.3) zahrnuje produkci strunných a klávesových nástrojů, klávesových trubkových varhan, vč. harmonií nebo podobných nástrojů, výrobu akordeonů vč. foukacích harmonik, dechových a bicích nástrojů vč. elektronických, hracích skříní, signálních hudebních nástrojů, metronomů, ladiček, strun a dílů pro tyto hudební nástroje. Výroba sportovních potřeb (36.4) produkuje široký rozsah výrobků pro sport ve volné přírodě, v halách, tělocvičnách a atletických zařízeních. Jedná se o hokejové 9
hole, lyže, vázání, plachetnice, míče, tenisové rakety, pálky, rybářské, horolezecké a lovecké potřeby, kožené sportovní rukavice, bazény, brusle (včetně kolečkových), luky aj. Výroba her a hraček (36.5) má ve své náplni zejména produkci stolních nebo společenských her, hracích skříní, kulečníků, stolů pro kasinové hry, stavebnic a skládaček, hudebních nástrojů ve formě hraček, výrobu panenek a jejich oblečení, dále hracích karet, elektronických her, elektrických vláčků aj. Ostatní zpracovatelský průmysl (36.6) vyrábí hlavně bižuterii z obecných kovů, skla, dřeva, kůže a jiných materiálů, košťata, kartáče, mechanické smetáky, štětce, knoflíky, patentky, deštníky a slunečníky, školní a kancelářské potřeby, zapalovače, zápalky atd. Graf 2.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 36.5 Výroba her a hraček 10% 36.4 Výroba spotřebních potřeb 4% 36.3 Výroba hudebních nástrojů 2% 36.2 Výroba klenotů a příbuzných předmětů 1% 36.6 Ostatní zpracovatelský průmysl 15% 36.1 Výroba nábytku 68% 2.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj výroby odvětví nezaznamenal v roce 2006 výraznou změnu proti období 2000 až 2005. Ve srovnání s rokem 2005 se podíl nábytku na ukazateli tržby za prodej VV a S snížil o 2 %, u sportovních potřeb a hraček bylo snížení 1 %, v hudebních nástrojích se podíl nezměnil, u výrobků ve skupině 36.6 došlo ke zvýšení o 4 %. V odvětví OKEČ 36 má již dlouhá léta dominantní postavení nábytkářský průmysl, který se podílí na celém odvětví přibližně dvěma třetinami (výroba, výkony, počet zaměstnanců a další ukazatele). Výroba nábytku má v ČR velmi dlouhou tradici, její těžiště a největší výrobci jsou hlavně na Moravě. Špičkovou evropskou i světovou úroveň představuje především ohýbaný nábytek. Z dalšího sortimentu nábytku se dostala v poslední době na velmi dobrou úroveň hlavně výroba kuchyní. Řada zajímavého soliterního (individuálního, doplňkového) nábytku je v poslední době vidět od mnohých našich menších výrobců (do předsíní, hal, obývacích pokojů), což je sortiment, který býval dříve slabinou. Z ostatních oborů OKEČ 36 je třeba vyzdvihnout hlavně úroveň a postavení výrobců hudebních nástrojů, kde především strunné klávesové nástroje (klavíry, pianina) mají světovou úroveň, stejně jako produkce strunných nástrojů (housle, violy, violoncella) nebo dechových nástrojů (klarinety, saxofony aj.). V posledních letech nabývá stále na významu obor hry a hračky, kde jsou důležití i menší výrobci. Výroba sportovních potřeb má u nás rozsah a úroveň pro zajištění masových potřeb obyvatelstva, tj. střední 10
kvalitu. Se světovou špičkou se dosud nemůžeme v této kategorii výrobků měřit. Na úroveň výroby lyží světoznámých producentů zn. Rossignol nebo Fischer zatím nemáme. Solidní úroveň má výroba našich tenisových raket. 2.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích V OKEČ 36 je evidováno podle poslední evidence celkem 20 211 subjektů, z čehož v nejsilnějším oboru 36.1 je jich 4 351, tj. 21,5 %. Nejvíce nábytkářských subjektů je v kategorii zaměstnanců od 50 do 249 osob, tj. v kategorii střední podnik. Situace je v tomto směru výrazně příznivější než ve dřevařském průmyslu, kde je obrovské množství subjektů v kategorii mikropodnik, která má nejhorší výsledky hospodaření. Střední podniky nábytkářské výroby i ostatních skupin (hudební nástroje, sportovní potřeby atd.) dosahují nejvyšší zaměstnanosti a přidané hodnoty z výroby. Oproti roku 2005 se v roce 2006 zvýšil objem tržeb za prodej VV a S (b.c.) v tomto odvětví o cca 2,6 mld. Kč. K poklesu však došlo ve velmi důležitých oborových skupinách 36.1 a 36.3. V těchto dvou skupinách také došlo k poklesu zaměstnanosti (2006/2005). 2.4. Regionální struktura odvětví Produkce odvětví je zastoupena ve všech krajích republiky. Jako velmi silný se projevuje kraj Liberecký, a to ve všech sledovaných ukazatelích (tržby za VV a S, účetní přidaná hodnota a zaměstnanci), kde je vysoká koncentrace výroby bižuterie (zařazena do OKEČ 36.6). Nejsilnějším nábytkářským krajem z hlediska zaměstnanosti je Jihomoravský kraj, kde má výroba dlouholetou tradici. Velkou váhu má produkce nábytku také v krajích Středočeském, Jihočeském a Vysočina. V odvětví má specifickou pozici ostatní zpracovatelský průmysl (36.6), který je svou sortimentní skladbou velmi pestrý a přináší významnou zaměstnanost ženám, zdravotně postiženým občanům i občanům v důchodovém věku. 2.5. Hlavní ekonomické ukazatele 2.5.1. Cenový vývoj Vývoj cen v roce 2006/2005 zaznamenal za odvětví mírně nižší index než byl v roce 2005/2004 a byl proto pro kupující velmi příznivý. V hlavní komoditě, v nábytkářském průmyslu, činil 100,4 % což znamená, že ceny nábytku v podstatě stagnovaly. Lze říci, že situace v zásobování obyvatelstva nábytkem je celkově dobrá, a to z hlediska kvantity i sortimentní skladby. Nezřídka dochází k výprodejům za zlevněné ceny, takže např. i kožený sedací nábytek (sestava gauč + 2 křesla) je možno zakoupit už za cenu kolem 30 tis. Kč. Především z důvodu nižší prodejnosti hudebních nástrojů se dostal index 2006/2005 pod úroveň 2005/2004. 2.5.2. Základní produkční charakteristiky Dynamiku tržeb v odvětví není možno hodnotit za rok 2006 pozitivně a ve srovnání s předchozím obdobím došlo ke ztrátě tempa. Nemilá je v tomto směru situace hlavně u nábytku. Z ostatních oborů zaujme výrazný vzestup tržeb v oboru hry a hračky (proti roku 2005 je zvýšení cca 1,4 mld. Kč), uspokojivé zvýšení je i u sportovních potřeb. Obě poslední dvě jmenovaná zvýšení souvisejí s vyšší porodností a přírůstky mladého obyvatelstva v posledních letech, což přináší vyšší potřebu hraček a sportovních potřeb. Z vývoje účetní přidané hodnoty ve sledovaném období lze posoudit produkční schopnosti odvětví a jeho jednotlivých oborů. Přírůstek účetní přidané hodnoty v OKEČ 36 za období 2000-2006 o 50 % je cca o 8 % nižší než odpovídá růstu přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Také v období mezi roky 2006 11
a 2005 byl přírůstek v odvětví nižší než ve zpracovatelském průmyslu celkem (12,8 %, resp. 19,4 %). Největší tempo nárůstu přidané hodnoty bylo v oboru 36.5, který však má na celkovém odvětví OKEČ 36 malou váhu, takže situaci nemohl výrazněji ovlivnit. V odvětví dochází od roku 2001 ke snižování počtu zaměstnaných osob, jako důsledku zvyšujících se konkurenčních tlaků a zvyšování produktivity práce. Přesto je modernizační proces spojený s inovací výroby v odvětví nedostatečný. Příčinou jsou ve většině případů omezené finanční zdroje organizací. Se zvyšováním produktivity se i nadále počítá s uvolňováním nadbytečných zaměstnanců, pro které bude třeba vytvářet nová pracovní místa. Zvláštní kapitolu tvoří situace v mikropodnicích. Z hlediska dosahování potřebné produktivity a kvality výroby není tato kategorie přínosem. Svůj velký význam má však tam, kde nejsou pracovní možnosti a hrozila by nezaměstnanost. Z grafu vyplývá, že snižování zaměstnanců v odvětví postupuje od roku 2003 trvale směrem dolů, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se v roce 2004 zastavilo a poté směřuje mírně vzhůru. To bezprostředně souvisí s dobrou výkonností naší ekonomiky v posledních letech. Vývoj ukazatele náklady byl v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 celkem příznivý. Platí to zejména o ukazateli náklady celkem, který se zvyšoval nižším tempem než tomu bylo za roky 2005/2004. Ve 3 oborech odvětví se dokonce náklady snížily. Porovnáme-li však tento ukazatel s ukazatelem tržeb za VV a S v roce 2006, zjišťujeme, že tržby se za 2006/2005 zvýšily v OKEČ 36 o 2,633 mld. Kč a osobní náklady se zvýšily jen o 734 mil. Kč. Nepříznivá je situace v pilařské výrobě, kde se objem tržeb snížil a osobní náklady zvýšily. 2.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Osobní náklady v sobě zahrnují jako hlavní složku mzdy a odměny za práci. Produktivita práce z dosažených výkonů vč. obchodní marže byla v roce 2006 ve výši 1,208 mil. Kč (v roce 2005 = = 1,164 mil. Kč), z čehož vychází index 2006/2005 = 103,8. Znamená to, že výkonová produktivita v roce 2006 byla nižší než růst osobních nákladů (103,8 vers. 105,3), takže z tohoto pohledu nebyly dosaženy správné proporce. Produktivitu práce z účetní přidané hodnoty ovlivňuje kromě skutečné výše přidané hodnoty ve výrobcích také nákladová stránka výroby - mzdy, energie, suroviny, náklady na ochranu životního prostředí a je do toho nutno vztáhnout i náklady na novou chemickou legislativu REACH. V oborech OKEČ 36 nejsou náklady na ochranu životního prostředí vysoké, přesto mají na kalkulaci nákladů vliv. Produktivita se meziročně 2006/2005 uspokojivě zvýšila v oboru výroby aglomerovaných materiálů, ve výrobě sportovních potřeb a ve výrobě her a hraček. Negativní je zjištění, že tento ukazatel zaznamenal v roce 2006 snížení v nejdůležitějším oboru - v nábytkářské výrobě. Situaci konkrétně vyjadřuje tabulka 21.8. Podíl osobních nákladů za OKEČ 36 na účetní přidané hodnotě dosáhl v roce 2006 hodnoty 0,583. Stejnou hodnotu vykazuje i rok 2005 a ve sledovaném časovém období 2000-2006 je tento podíl nejnižší. Znamená to, že vývoj mezd je pod kontrolou a daří se ho udržovat ve vztahu k ukazatelům produktivity a efektivnosti. Názornou představu dává tabulka 21.9. Graf 21.5 dokumentuje, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty byla v letech 2005 a 2006 nad úrovní zpracovatelského průmyslu. V letech 2003 a 2004, byly hodnoty na stejné úrovni. Podíl osobních nákladů na účetní PH je v OKEČ 36 od roku 2002 trvale výrazně nižší než ve zpracovatelském průmyslu, což potvrzuje také nižší platovou úroveň v oborech zařazených v OKEČ 36. 2.6. Zahraniční obchod 2.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 12
Zahraniční obchod má v odvětví OKEČ 36 značný rozsah a význam, což platí hlavně o oboru nábytek. Podíl ročního vývozu nábytku na jeho celkových tržbách dosahuje cca 70 %. Asi z 90 % směřuje vývoz nábytku do průmyslově vyspělých zemí, a z toho více než z 80 % do zemí EU. Nábytkářský průmysl zajišťuje vysokou hodnotu kladného salda pro naši ekonomiku. V zahraničním obchodě s nábytkem je obrovská evropská a světová konkurence. Především ta udržuje cenový vývoj jako rovnoměrný, bez skokových změn. Cenové nárůsty zohledňují především inflační vývoj v ekonomice. Dobře se platí především nábytek z masivu a z kvalitních dřevin při dokonalém řemeslném zpracování. Pokud se jedná o výrobkovou strukturu, tvoří v našem exportu významný podíl tzv. ohýbaný nábytek, kde jsou důležité zejména dodávky do USA. Vysokou kvalitu, včetně zabudovaných spotřebičů (sporáky, chladničky aj.), má také výroba kuchyní. Produkce ložnicového nábytku a pokojových sestav si udržuje standardní evropskou úroveň. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 2005 Meziroční vývoz 2006/2005 v OKEČ 36 dosáhl výrazného zvýšení téměř o 10 mld. Kč. Je chvályhodné, že ve vysoké konkurenci posledních let se podařilo udržet vývoz mírně nad úrovní roku 2005 v hlavním oboru - v nábytku. Z jednotlivých oborů dosáhl obrovského meziročního zvýšení o cca 100 % export her a hraček (index 2006/2000 = 611). Oba tyto jmenované obory dosáhly nejvyššího zvýšení i v položce dovoz. Výše přírůstku importu byla v roce 2006 vyšší než přírůstek exportu, a proto dosažené obchodní saldo za rok 2006 bylo nižší než v roce 2005. Vývoj dovozních a vývozních cen a jeho tempo se proti minulým létům celkově výrazněji nezměnilo. Výjimku s vyššími dovozními cenami tvořily výrobky ve vysoké kvalitě, např. dřevěný nábytek z masivu, kožené sedací soupravy a některý soliterní nábytek. Naši výrobci obdrželi vyšší exportní ceny hlavně za kuchyňský nábytek, vybrané druhy hraček a školních a kancelářských potřeb. Exportní výkonnost odvětví se pohybovala ve sledovaném časovém období kolem 40 %. V budoucím období je naděje na její zvýšení, zejména při navýšení dodávek do zemí našich největších odběratelů v západní Evropě. Dovozní náročnost odvětví je nízká. Jedná se hlavně o vybrané druhy tropických dýh a nábytkového kování pro nábytek, speciální laky a pomocné prostředky pro výrobu nábytku, hudebních nástrojů, sportovních potřeb a hraček. Objemově to však nejsou významná množství. 2.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Zahraniční obchod s výrobky nábytkářského průmyslu a vybraných produkcí ostatního zpracovatelského průmyslu směřuje především do zemí EU - SRN, Velké Británie, Rakouska a Slovenska. Z mimoevropských zemí je nutno jmenovat hlavně USA a Kanadu. Kromě nábytku jsou předmětem vývozu hlavně hry a hračky, hudební nástroje, školní a kancelářské potřeby a zápalky. Hudebním nástrojům dává Evropa a svět oprávněně přednost pro jejich kvalitu před stejnými výrobky z Asie. Hlavními dovozními zeměmi jsou SRN, Čína, Polsko a Dánsko. Země EU se musí bránit zejména levným dovozům hraček a hudebních nástrojů z asijských zemí, kdy navíc v případě hraček jde o to, aby byly zdravotně nezávadné. 2.6.3. Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků odvětví má úzkou spojitost hlavně s vývozními možnostmi, ve vysoké míře ji také ovlivňuje koupěschopná síla obyvatelstva. Spotřeba se v roce 2006, měřeno za odvětví, proti roku 2005 výrazně zvýšila. V číselném vyjádření se jedná o cca 8,5 mld. Kč. Další zvýšení tuzemské spotřeby v položce nábytek signalizuje, že u nás pokračuje uspokojivým tempem bytová a občanská výstavba, jakož i další formy výstavby (školy, zdravotní zařízení, kulturní a sportovní objekty aj.). Vysoký nárůst spotřeby her a hraček vypovídá o silném populačním vývoji v ČR v posledních letech. 13
2.7. Investice V nábytkářském průmyslu je asi 15 podniků se zahraniční účastí, avšak bez podpory investiční pobídkou. Investiční pobídky nejsou v oborech OKEČ 36, s jedinou výjimkou, realizovány. V rámci tohoto odvětví byla uskutečněna jediná, významná investiční pobídka v oboru 36.6, a to firmě Schwan-STABILO Cosmetics GmbH a Co (SRN) v Českém Krumlově na výrobu a prodej kosmetických tužek, která pomohla nastartovat velmi kvalitní výrobu kosmetických prostředků u nás. Objem hmotných investic v odvětví je nízký a patří v porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu k nejmenším. V roce 2005 činily hmotné investice do odvětví OKEČ 36 cca 3,4 mld. Kč, z toho stavební cca 1,1 mld. Kč. Podíl na investicích ve zpracovatelském průmyslu je pouze kolem 2 %. Kromě nábytkářského průmyslu jsou ostatní obory investičně nenáročné (hudební nástroje, sportovní výrobky, hry a hračky). Jedná se spíše o pořizování speciálních jednoúčelových strojů či strojního vybavení inovačního typu. Vzhledem k poměrně nízké investiční náročnosti je možno zřizovat i malé výrobní jednotky pro řešení problémů s nezaměstnaností v ohrožených regionech. Projekty Green-field, Brown-field, programy technologických a inovačních center, stejně jako programy rozvoje inovačních zón, nejsou pro obory zařazené v OKEČ 36 aktuální. 2.7.1. Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice byly v roce 2005 ve výši 5,15 mld. Kč a překročily o více než 1 mld. Kč objem investic z roku 2004 (= 4,06 mld. Kč). Jejich podíl na přímých zahraničních investicích zpracovatelského průmyslu v roce 2005 bylo necelé jedno procento. Vývoj tohoto druhu investic v dalších letech je obtížné předpokládat, protože při sledování jejích výše od roku 2000 zjišťujeme značnou rozkolísanost (2000 = 4,71 mld. Kč, 2001 = 3,36 mld. Kč, 2002 = 8,84 mld. Kč a 2003 = 3,32 mld. Kč). 2.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Odvětví dosáhlo v posledních letech významných úspěchů v posílení mezinárodní konkurenceschopnosti. Jedná se např. o zlepšení v produktivitě práce z přidané hodnoty výroby, i když ve vztahu k sousedním Rakousku nebo SRN jsme stále na úrovni v průměru kolem 70 %. Česká republika má sortimentně i objemově velmi rozsáhlou výrobu nábytku. Poslední roky přinesly zlepšení i v průměrných kilogramových cenách vývozu a dovozu. Z jednotlivých oborů OKEČ 36 mají kromě nábytku nejlepší pozici ve vztahu k zahraničí obory: hudební nástroje, dřevěné hračky a široká škála produkce oboru 36.6. Z posledního uvedeného oboru je nutno jmenovat především školní a kancelářské potřeby a zápalky. Pro podporu zahraničního obchodu byly založeny na MPO příslušné programy, a to jednak v rámci podpor pro malé a střední podnikání a také Operační program průmysl a podnikání. Sleduje se tím zvýšení konkurenceschopnosti českých exportérů na zahraničních trzích a jejich uplatnění v mezinárodním obchodu, stejně tak i posílení spolupráce mezi českými a zahraničními subjekty. Jsou zde zahrnuty i programy, které se zaměřují na podporu inovací a zavádění a výsledků technologického vývoje do praxe (např. programy Rozvoj, Inovace, Spolupráce aj.). Ve vztahu k zemím CEFTA ovlivňuje naše postavení a příslušné podíly hlavně Polsko, a to především jako konkurent ve výrobě levnějších druhů nábytku. V posledních letech se náš podíl na zahraničním obchodě zemí CEFTA ve vztahu k EU snižuje, i když se nejedná o dramatický ústup. 2.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Nábytkářský průmysl i ostatní obory, které náležejí do OKEČ 36, mají do příštích let příznivé vyhlídky nejen na udržení dosavadních pozic, ale i na jejich upevnění a rozšíření. Rozhodne o tom do značné míry i další očekávaný vzestup české ekonomiky, kterému by měl v příslušném rozsahu sekundovat i růst životní 14
úrovně obyvatelstva. Ten by se měl projevit i v tom, že lidé v ČR budou dříve vyřazovat především pokojový a ložnicový nábytek. Tento je u nás v používání v průměru až 20 let, zatímco ve vyspělých zemích EU se užívá bytový nábytek v průměru 10 let, pak je nahrazen novým. Vyšší životní úroveň obyvatelstva by se měla projevit i ve vyšším nákupu kvalitního sportovního vybavení, jakož i v pořizování hudebních nástrojů. V zahraničním obchodě budou mít jmenované obory také příznivé předpoklady. Kvalita našeho nábytku je na dobré, někde až na velmi dobré úrovni (např. ohýbaný nábytek), stejně jako klávesové, dechové a strunné hudební nástroje. Přes veškerý technický pokrok se stále budou používat klasické dřevěné zápalky, kde je vysoká kvalita výroby odůvodněným předpokladem, že o české zápalky bude ve světě i nadále značný zájem. Stejně tak se bude i v příštích letech psát propisovacími tužkami, používat dřevěných tužek a pastelek, stěracích pryží, kartáčů, malířských válečků a štětců aj. Všechny tyto výrobky si lidé v okolním světě pamatují jako kvalitní produkci založenou bývalými KOH-I-NOOR Hardtmuth, České Budějovice nebo Spojené kartáčovny, Pelhřimov. Z tradice se však žít nedá, je nutno stále realizovat zlepšení. Stav legislativy v ČR je plně v souladu s právem ES. Požadovaným způsobem máme ošetřenou i legislativu ve vztahu k ochraně životního prostředí. K produkci oborů OKEČ 36 je třeba nepodstatné množství nebezpečných látek a materiálů v druhu i v množství, které by mohly ohrožovat životní prostředí. Výroba splňuje adekvátní zákony a směrnice ES, což se týká i problematiky odpadů, jejich ukládání a zpracování (recyklace). Byla přijata nová chemická legislativa REACH; lze usuzovat, že náklady s tím spojené neohrozí konkurenceschopnost výrobců ani nepovedou k propouštění zaměstnanců apod. Výrobci také respektují zásady, které vyplývají ze strategických dokumentů IPPC a BAT. Udržení a zlepšení dosažených pozic na vnitřním a zejména zahraničním trhu si bude žádat náročnou a trvalou práci. Týká se to především zavádění a uplatňování inovací, potřebných strukturálních změn, moderních technologií, jakož i řídící a informativní stránky výrobního procesu. Je zřejmé, že to bude spojeno s nemalými finančními náklady, a proto bude nutné dosahovat úspěšných výrobních a obchodních výsledků, aby se mohly jmenované povinnosti a záměry realizovat. Ne všem se to podaří. Proto bude i nadále celá řada především mikro a malých subjektů zanikat, naopak zase mnoho nových vznikne. Je to vidět i z výsledků každoročních resortních statistických zjišťování, která se provádějí v odvětvích dřevozpracujícího průmyslu. Odvětví by potřebovalo větší zapojení zahraničního kapitálu, protože v ČR nebyla realizována žádná akce na výstavbu např. velké moderní nábytkárny pod zahraničním vedením, jako je tomu v pilařském průmyslu. Už jeden velký nábytkářský kombinát by výrazně vylepšil dosahované výsledky odvětví (produktivitu, efektivnost). Budoucí situace si zřejmě vyžádá nutnost koncentrovat výrobce a výrobu do větších celků. Jednou z možností je pokračovat v zakládání a rozšiřování tzv. klastrů. Svou úlohu průběžně spolupracovat a pomáhat výrobním subjektům by měly úspěšně zvládat i oborové profesní svazy, stejně jako řídící management resp. vedení organizací. Problémy spojené s globalizací světového obchodu by neměly vytvářet našim výrobcům a distributorům překážky, které by jim bránily i nadále se rovnocenně měřit s evropskou resp. světovou špičkou. 15
Evidenční počet zaměstnanců 35 000 32 329 33 110 33 151 33 726 30 000 25 000 20 000 23 664 23 309 21 895 21 068 DP 15 000 NP/SP 10 000 5 000 0 2003 2004 2005 2006 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ 20 100 000,00 90 000,00 80 000,00 70 000,00 60 000,00 50 000,00 40 000,00 30 000,00 20 000,00 10 000,00 0,00 95 421,90 86 615,60 62 289,10 67 373,9073 803,3076 369,90 79 225,00 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 OKEČ 20 16
Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2006 OKEČ 20 12 000,00 10 000,00 8 000,00 6 000,00 4 000,00 2 000,00 0,00 11 870,10 8 149,50 9 107,70 9 204,80 9 378,60 9 983,20 10 539,90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 OKEČ 20 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2006 (mil. Kč) b.c. OKEČ 36 100 000,00 80 000,00 71 567,90 80 164,00 83 653,00 78 632,20 84 778,30 88 174,20 90 117,40 60 000,00 40 000,00 OKEČ 36 20 000,00 0,00 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 17
Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2006 OKEČ 36 16 000,00 14 000,00 12 000,00 10 000,00 8 000,00 6 000,00 4 000,00 2 000,00 0,00 12 966,9013 125,2012 970,00 13 758,30 14 663,80 13 930,40 11 719,10 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 OKEČ 36 18