CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady předpis vztahy PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost volnost Vysoká efektivita Politická cena Kontraktační Neudržitelnost povinnost rozpočtu Minimální cena Kontraktační Snížená kvalita povinnost Neústavnost Politická cena Smluvní Snížená dostupnost volnost Nízká efektivita 1
2 VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ JE SOUČASNÝ ROZSAH FINANČNĚ UDRŽITELNÝ CO SE MUSÍ ZMĚNIT V ÚHRADÁCH ZDRAVOTNÍ PÉČE Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotní péče je v ČR dostupná a kvalitní, ale není dlouhodobě současným způsobem financovatelná Zdravotnictví je specifické vysokým očekáváním pokud jde o kvalitu, dostupnost a bezplatnost nízkou schopností občanů vyhodnotit skutečný přínos, potřebnost a efektivitu poskytovaných služeb nadprůměrnou politizací a manipulacemi s veřejností 3
FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ CESTOU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Růst nákladů na zdravotnictví překračuje růst DPH a bude hůř 1995 2000 2005 2009 2010 2011 Výdaje celkem 102664 146835 218774 291646 289035 288572 veřejné výdaje 93309 132962 191356 243692 243281 242410 z toho státní rozpočet 7796 8319 12334 14846 10147 7491 územní rozpočty 7280 8851 8930 11188 10634 9372 zdravotní pojišťovny 78233 115792 170093 217658 22500 225547 Soukromé výdaje 9355 13873 27418 47954 45754 46162 Podíl veřejných výdajů 0,91 0,91 0,87 0,84 0,84 0,84 Podíl soukromých výdajů 0,09 0,09 0,13 0,16 0,16 0,16 Podíl zdravotních pojišťoven 0,76 0,79 0,78 0,75 0,78 0,78 Růst výdajů 1 1,43 2,13 2,84 2,81 2,81 Růst veřejných výdajů 1 1,42 2,05 2,61 2,60 2,60 Růst soukromých výdajů 1 1,48 2,93 5,12 4,89 4,93 Růst HDP 1 1,48 2,03 2,51 2,47 2,50 4
STRUKTURA NÁKLADŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 5
BILANCE ZÁKLADNÍCH FONDŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ (78 % VŠECH NÁKLADŮ NA ZDRAVOTNICTVÍ) 6
PODMÍNKY PRO UDRŽITELNOST SYSTÉMU Jaké rozdělování zdrojů jsme vyzkoušeli Od Do Do přerozdělení Způsob 1.1.1993 31.12.2004 60 % příjmů z pojistného státní pojištěnci do 60ti let 1x, nad 60 let 3x 1.1.2005 31.12.2005 65 % příjmů z pojistného státní pojištěnci do 60ti let 1x, nad 60 let 3x 35 % příjmů z pojistného podle indexů nákladovosti (věkové skupiny) nákladná péče (30ti násobek průměrných nákladů na 1 poj. za poslední uzavřený kal.rok) ZP má nárok na 80% částky nad průměrný náklad 1.1.2006 31.3.2006 30 % příjmů z pojistného státní pojištěnci do 60ti let 1x, nad 60 let 3x 70 % příjmů z pojistného podle indexů nákladovosti (věkové skupiny) nákladná péče (30ti násobek průměrných nákladů na 1 poj. za poslední uzavřený kal.rok) ZP má nárok na 80% částky nad průměrný náklad 1.4.2006 31.12.2010 100 % příjmů z pojistného podle indexů nákladovosti (věkové skupiny) nákladná péče (30ti násobek průměrných nákladů na 1 poj. za poslední uzavřený kal.rok) ZP má nárok na 80% částky nad průměrný náklad 1.1.2011 dosud 100 % příjmů z pojistného podle indexů nákladovosti (věkové skupiny) nákladná péče (15ti násobek průměrných nákladů na 1 poj. za poslední uzavřený kal.rok) ZP má nárok na 80% částky nad průměrný náklad 1.1.2012 jednorázově 30 % zůstatků ZFZP opětovné přerozdělení zústatků z již přerozdělených příjmů 1.1.2014? dorovnání cen vyhláškou dorovnání cen pojišťoven ještě solventních na úroveň pojišťovny s dluhy 7
PODMÍNKY PRO UDRŽITELNOST SYSTÉMU Jaké slepé uličky ještě můžeme zkoumat Omezování regulačních poplatků Odkládání zákonného zakotvení nadstandardů Tlak na státní rozpočet Garance smluv s pojišťovnami pro všechny Garance cen pro všechny Závislost pojišťoven na státu 8
DOPORUČENÍ K STŘEDNĚDOBÉ UDRŽITELNOSTI SYSTÉMU ANEB NIC CO BYCHOM NEVĚDĚLI A NIC CO BYCHOM OPRAVDU MOHLI UDĚLAT Výše pojistného a dotace ze státního rozpočtu je dána celkovou ekonomickou situací ČR. Podíl veřejných zdrojů na celkových nákladech však musí klesat. Bez změn v sociálním systému to není průchozí. Solidární systém nemůže pokrývat vše, co medicína nabízí banální levné výkony musí být zpoplatněny (regulační poplatky nebo spoluúčast) zařazování nových metod do úhrad musí podléhat státní regulaci alternativní nákladnější metody musí být s doplatkem zdravotní pojišťovny musí být politicky nezávislé systém PZS zřizovaných státem a kraji by měl tvořit pouze nutnou, ale garantovanou strategickou základní síť. Ostatní PZS by měli soutěžit o kontrakty se ZP a smlouvy by měly být maximálně flexibilní. Soukromé výdaje musí být transparentní, stabilní a předvídatelné. 9
DÍLČÍ DOPORUČENÍ Regionální přerozdělení Vyrovnání zdrojů úpravou rozsahu čerpání Smluvní volnost 10
DÍLČÍ DOPORUČENÍ Prů m ě rné n áklady n a k m enového p ojiště nce o č iště né o vliv v ě ku Č eská repub lik a Hlavní m ě sto Praha Hl. M. Praha + Stř edoč eský kraj Jihoč eský kraj Jihom oravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olom oucký kraj Pardubický kraj Plzeň ský kraj Stř edoč eský kraj Ústecký kraj Vysoč ina Zlínský kraj Celkem za všechny ZP 19 883 K č 22 814 K č 19 763 K č 18 597 K č 19 277 K č 15 665 K č 19 568 K č 19 289 K č 20 717 K č 20 423 K č 20 194 K č 19 174 K č 21 369 K č 19 554 K č 19 256 K č 18 576 K č ZDROJ DAT: ÚZIS 11
CO SE MUSÍ ZMĚNIT V ÚHRADÁCH ZDRAVOTNÍ PÉČE Systémové úpravy: rozsah služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění banální a levné výkony s vysokou volitelnou spoluúčastí a sociální ochranou většina současných výkonů beze změn z veřejného zdravotního pojištění inovativní a mimořádně nákladné služby ze státního rozpočtu 12
CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Smluvní vztahy povinná státem garantovaná síť (Krajské a vybrané univerzitní nemocnice, LSPP, ZZS ) ostatní PZS výběrová řízení a výrazná smluvní volnost Zdravotní pojišťovny podle stejného zákona, s výraznou odpovědností správních orgánů a bez politických vlivů 13
CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Co brání sjednocení hodnoty bodu (mezi segmenty, mezi PZS) Seznam zdravotních výkonů Co brání sjednocení ZS rozdíly v nákladovosti resp. režii PZS (ambulantní PZS, nemocniční PZS, fakultní, krajské, okresní nemocnice) klasifikační systém? Co brání sjednocení cen spravedlivou cenu cestou vyhlášky nalézt nelze 14
CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Co nás vede ke sjednocování cen? Zájem občana? (80 % občanů jsou čistí plátci) Ochrana PZS? (Jen VZP by mohla zneužívat dominantního postavení, ale ta platí tolik, až jí chceme chránit před sebou samou.) Univerzálně spravedlivá cena? (Zjevně neexistuje) Další stupeň přerozdělení mobilizace zdrojů? Centrální řízení přechod k Národní zdravotní službě? 15