Výukový program pro I. stupeň ZŠ PRÁVA A POVINNOSTI

io p e i a Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia Ca s s Výukový program pro I. stupeň ZŠ PRÁVA A POVINNOSTI METODICKÉ LISTY Kontakt CEGV Cassiopeia, Jizerská 4, České Budějovice, 370 11 mkv@cegv-cassiopeia.cz, www.cegv-cassiopeia.cz Tel: 385 520 951, 725 515 944 PRO UČITELE

2 Cílová skupina: 2. 5. třída VÝUKOVÝ PROGRAM PRO I. STUPEŇ / PRÁVA A POVINNOSTI Časová dotace: 90 min./120 min. Anotace: Každý člověk má určitá základní práva bez ohledu na to, jaký je, nebo kde se narodil. Na druhou stranu, s každým právem, které máme, souvisí i nějaká povinnost. V rámci různých akvit se s konkrétními právy a povinnostmi seznámíme. Pomocí konkrétních příběhů posoudíme situaci dodržování lidských práv u dě v ČR i na celém světě. DALŠÍ NÁMĚ TY / DOPORUČ ENÉ INFORMAČ NÍ ZDROJE / PRÁVA A POVINNOSTI DALŠÍ NÁMĚTY Dobrá víla Kdyby existovala dobrá víla, která pomáhá nacházet řešení problémů, s čím by ses na ní obrál? Co bys chtěl ve svém okolí a životě změnit? Jak by dobrá víla mohla pomoci? Můžeme se i my stát takovou vílou? 11 RVP: Člověk a jeho svět souži lidí, chování lidí, základní globální problémy; MKV mulkulturalita, princip sociálního smíru a solidarity; OSV sociální rozvoj (mezilidské vztahy), morální rozvoj (hodnoty a postoje); VMEGS Evropa a svět nás zajímá Autorský tým: Ing. Bianka Machová Mgr. et Bc. Dita Kalousová Mgr. et Bc. Marna Tušková Vydalo: CEGV Cassiopeia, 2012 DOPORUČENÉ ZDROJE INFORMACÍ Všeobecná deklarace lidských práv Úmluva o právech dítěte Lisna základních práv a svobod BRABDER, P., GOMES, R. a kol. Kompas. Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Praha: Národní instut dě a mládeže MŠMT, Česká národní agentura MLÁDEŽ, 2006. 422 s. ISBN 80-7203-827-3. NADACE NAŠE DÍTĚ. Slabikář dětských práv. Praha: Nadace Naše dítě, 2001. 20 s. ISBN 80-238-7806-9. ČESKÁ RADA DĚTÍ A MLÁDEŽE. Ahoj, Úmluvo!: Výklad Úmluvy o právech dítěte. Praha: Parta, 2001. 72 s. ISBN 80-85989-91-3. AMNESTY INTERNATIONAL. První kroky metodická příručka pro výchovu k lidským právům. Praha: Amnesty Internaonal, 2007. 138 + 23 pracovní sešit. DĚDEČKOVÁ, J., HRADEČNÁ, M. O právech dě pro učitele. Praha: Český helsinský výbor, 1995. www.detskaprava.cz www.rozvojovevzdelavanie.sk www.amnesty.cz www.stopdeteskepraci.cz

10 Příloha č. 2 Enktuja z Mongolska Enktuja žije v mongolském Sainshandu. Doma na ni volají jednoduše Tujo! Tuja bydlí se svými rodiči, 2 bratry a sestrou v jurtě. V jurtě mají jen malou plotnu s dírou v zemi. Tuja se nemá kde umýt a voda jim stačí sotva k pi. Často je nemocná. Tuja by měla chodit do školy jako ostatní děvčata a chlapci, ale nechodí. Musí se starat o mladšího bratra, zamco maminka a tanek shánějí každý den ve městě nějakou práci. Pamatuje si, že když byla hodně malá, měli obrovské stádo krav, ovce, kozy a dva poníky. Pak přišla velká zima a jejich stáda zahubila (v zimě bývá mráz až 40 stupňů). Poníci zimu přežili, ale tanek poníky prodal, aby si mohli ve městě koupit něco k jídlu. Rodina Tuji už ve městě zůstala. Postavili si tam svoji jurtu. V jurtě je Tuje smutno, všechno cenné už rodiče dávno prodali. Jediný, kdo sehnal práci ve městě, je Tujin nejstarší bratr. Pracuje v továrně na zpracování masa. Celou rodinu však z platu uživit nedokáže. Tujina rodina je chudá, přestože se všichni ze všech sil snaží, aby jim bylo lépe. Vysvětlivky: Mongolsko je velká země. Leží v Asii mezi dvěma ještě většími zeměmi Ruskem a Čínou. Je to země málo úrodná. Lidé zde odjakživa putovali z místa na místo a pásli stáda krav, koz, ovcí a velbloudů. Hornatá a písečná krajina bez stromů jim jiný druh obživy neposkytovala. Jurta je dům, ve kterém Mongolové bydlí po celá stale. Je to jedna kruhová skládací a přenosná místnost. Unese ji kůň na svém hřbetě. Jurta má dřevěnou konstrukci přes níž se napínají kožešiny, koberce a plátno. Zajímá vás, kde je záchod? Žádný není. Vyhloubí se jen jamka za jurtou a po použi se zasype. Zdroj: PIKE, G., SELBY, D. Cvičení pro globální výchovu 2. Praha: Portál, 2009. 235 s. ISBN 978-80-7367-630-8. Upravila Bianka Machová. EMANUELOVÁ, K. BÁRTA, J. Pomáháme si - Povídání o Tůje a Kláře. Praha: o.s. ADRA. POPIS VÝUKOVÉHO PROGRAMU / PRÁVA A POVINNOSTI POPIS VÝUKOVÉHO PROGRAMU Akvita Popis akvity Očekávané výstupy Úvod Úmluva o právech dítěte Pexeso Videa Lafa Žákům jsou kladeny otázky k tématu lidských práv s několika variantami odpovědí. Žáci se musí rozhodnout pro konkrétní odpověď a podle ní zaujmout odpovídající místo ve třídě. Lektor prodiskutuje s žáky správné i nesprávné odpovědi. Lektor seznámí žáky jednoduchou formou s důvody vzniku konceptu lidských práv a práv dítěte a s jejich legislavním zakotvením. Žáci pracují ve skupinách. Od lektora obdrží karčky s obrázky znázorňující vybraná práva dítěte z Úmluvy o právech dítěte a popisky jednotlivých práv. Úkolem žáků je pokusit se přiřadit správný popisek k obrázku. V plénu třídy žáci kontrolují spárování obrázků a popisků, přičemž zároveň diskutují o jednotlivých právech a povinnostech z nich vyplývajících. Lektor doplňuje ke konkrétním právům další informace. Žáci hrají s karčkami zobrazujícími práva dítěte pexeso, přičemž při každém otočení musí říct, o jaké právo a s ním spojenou povinnost se jedná. Lektor žákům promítne krátká videa, kde jsou obrazově ztvárněna jednotlivá práva. Následuje diskuse o tom, zda žáci rozeznali jednotlivá práva. Žákům bude představen příběh africké dívky Lafy. Následně ho porovnají se svým životem a budou se snažit najít rozdíly v ne/dodržování lidských práv. Důraz je kladen na oblast vzdělání. Žáci si vybaví, co už o tématu lidských práv ví. Žáci jsou movováni pro další učení. Žáci znají důvody vzniku konceptu LP a uvědomují si jejich význam. Žáci znají a rozumí vybraným právům z Úmluvy o právech dítěte. Žáci jsou si vědomi, že s každým právem jdou ruku v ruce i povinnos. Žáci si hravou formou osvojí vybraná práva z Úmluvy o právech dítěte a povinnos z nich vyplývající. Žáci si hravou formou osvojí vybraná práva z Úmluvy o právech dítěte a povinnos z nich vyplývající. Žáci srovnají životní podmínky chudých dě se svými. Žáci si uvědomují složitou situaci dodržování dětských práv v rozvojových zemích. Žáci získávají širší rozhled o životě na Zemi. 3

4 POPIS VÝUKOVÉHO PROGRAMU / PRÁVA A POVINNOSTI 9 Semafor Žákům jsou prezentovány konkrétní případy týkající se dětských práv. Žáci musí vyhodnot, o jaké právo se jedná a zda jde o jeho porušování či ne. Žáci jsou schopni aplikovat teorecké znalos o právech dítěte na konkrétních případech. Příloha č. 1 Reflexe V plénu třídy se shrne průběh výukového programu. Žáci jsou si vědomi významu a důležitos lidských práv v životě. V rámci programu jsme probrali s žáky následující práva z Úmluvy o právech dítěte: právo na ochranu zdraví a zdravotnickou pomoc právo na vzdělání právo na život v bezpečí právo na svůj volný čas a kamarády právo na život bez hladu právo na domov právo žít se svojí rodinou právo na ochranu před násilím a vším, co by mohlo tvůj život ohrozit právo na ochranu před násilím a zanedbáváním - nikdo nesmí ubližovat a špatně s tebou zacházet právo na nediskriminaci - nezáleží na tom, zda jsi velký nebo malý, černý nebo bílý; všichni jsou stejně důleži. Doporučujeme pedagogům: Připomínejte žákům, že: naše právo končí tam, kde začíná právo někoho jiného každé právo je pevně spojeno i s určitou povinnos je úkolem každého přispívat k dodržování a ochraně práv druhých Upozorněte dě na možnost obrát se ve škole na výchovného poradce, případně na linky bezpečí, a dejte jim na ně kontakt: www.modralinka.cz linka bezpečí pro dě a mládež telefon: 549 241 010, 608 902 410 email: help@modralinka.cz pracovní doba: denně 9.00-21.00 Linka důvěry České Budějovice telefon: 387 313 030 email: ldcb@seznam.cz pracovní doba: nonstop www.linkyduvery.cz seznam linek důvěry

8 C: Co potřebuji k životu? Časová dotace: 45 min. Cíl: Žáci si uvědomují rozdíl mezi pojmy potřebovat a cht. Žáci přemýšlí o vnímání těchto pojmů u lidí žijících v odlišných sociálních a ekonomických podmínkách. Žáci si rozvíjí schopnost komunikace a diskuze. Vzdělávací oblas a průřezová témata: MKV mulkulturalita, princip sociálního smíru a solidarity; OSV sociální rozvoj (mezilidské vztahy), morální rozvoj (hodnoty a postoje); Člověk a jeho svět souži lidí, chování lidí, základní globální problémy; VMEGS Evropa a svět nás zajímá; Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova Pomůcky: sada obrázků, arch papíru, příběh o Tuje z Mongolska Postup: 1. Brainstorming Žáci diskutují o tom, co všechno potřebují k životu. 2. Potřebuji x chci Rozdělte žáky do dvojic. Žákům vysvětlete, že obdrží obrázky a jejich úkolem bude rozhodnout se, jestli věc z obrázku nutně potřebují nebo jenom chtějí. Dle toho obrázky rozdělí do dvou skupin/sloupců. Případně mohou některé obrázky zůstat stranou. Každé dvojici rozdejte obálku s obrázky (viz příloha č. 1). Dvojice diskutují a snaží se dohodnout, do kterého sloupce jednotlivé obrázky umís. První sloupec: Potřebujeme základní potřeba pro život. Druhý sloupec: Chceme nutně nepotřebujeme, ale přesto chceme. V případě, že se žáci ve dvojici domluví, že věc na obrázku nepotřebují a ani nechtějí, může zůstat obrázek stranou. Poté žáci vytvoří šesce a porovnají výsledky svojí práce s ostatními žáky. Do jaké míry jsou shodné? V čem se liší? 3. Tuja z Mongolska Každá šesce dostane příběh dívky Tuji z Mongolska (příloha č. 2). Příběh si prostudují a pokusí si představit, jak by se rozhodovali, co potřebují a co chtějí, kdyby byli na místě Tuji. Znovu přerozdělí obrázky do sloupců: potřebuji x chci. Je možné žákům příběh přečíst a vypsat poznámky z příběhu v bodech na tabuli. 4. Závěr Diskuze celé třídy o rozdílech mezi potřebami a požadavky. Jsou rozdíly v potřebách a přáních v různých částech světa stejné? Nebo jsou jiné v jednotlivých zemích nebo dokonce uvnitř stejné země? Jaké faktory ovlivňují to, co si lidé přejí nebo potřebují (věk, pohlaví, kultura, bohatství, chudoba)? Existují základní lidské potřeby? Myslíte si, že všichni lidé mají své základní lidské potřeby naplněny? Proč ano proč ne? Žáci by měli uvádět příklady. A: Charta třídy Časová dotace: 45-90 min. NAVAZUJÍCÍ AKTIVITY Cíle: Žáci pojmenují / znají smysl pravidel v životě. Žáci znají jednotlivá pravidla ve třídě (ve škole). Žáci zhodno smysl pravidel ve třídě. Žáci si vyzkouší, jak se zachovat v situaci, kdy někdo porušuje dohodnutá pravidla a oni s m nesouhlasí. Žáci znají důsledky porušení domluvených pravidel ve třídě. Vzdělávací oblas a průřezová témata: MKV mulkulturalita, princip sociálního smíru a solidarity; OSV sociální rozvoj (mezilidské vztahy, komunikace, kooperace), morální rozvoj (hodnoty a postoje); Člověk a jeho svět souži lidí, chování lidí Poznámky pro pedagogy: Pravidla umožňují lidem dosahování jejich cílů bez poškozování práv druhých lidí. Stejně tak chrání nás, aby druzí lidé nepoškozovali nás při dosahování svých osobních cílů. Pravidla umožňují bezkonfliktní souži s lidmi, kteří mohou mít cíle, postoje a hodnoty stejné, ale často i prochůdné než my. Obecně pak pla, že se lidé raději řídí pravidly, na jejichž tvorbě se mohli podílet, než těmi, které nemohli ovlivnit. Ve třídě by pravidla měla vznikat na základě potřeb žáků. Vhodné pro žáky od 3. třídy. Postup: 1. Úvod Popovídejte si s žáky, jaký mají pravidla smysl. K čemu nám slouží? Je nutné je dodržovat? 2. Brainstorming jednotlivců Každý žák sám za sebe napíše, jak by chtěl, aby se k němu ostatní ve třídě chovali (2-3 příklady). Doporučujeme, aby si každý žák ve třídě našel svůj prostor na přemýšlení a psaní. 3. Skupinový výběr Rozdělte žáky do skupin po 5 náhodným výběrem (všichni narozeni v červnu, ). Každá skupina si určí mluvčího a zapisovatele. Žáci si ve skupinách vzájemně sdělí, co napsali. Celá skupina se pak musí dohodnout na 2 3 příkladech, které jsou pro ně nejdůležitější. Poté žáci prodiskutují, jak vypadají konkrétní situace, kdy dochází k porušení jimi navrhovaných příkladů (viz výše). 4. Finální výběr mluvčích skupin Mluvčí jednotlivých skupin se společně dohodnou na finálním seznamu, tzn. sestaví seznam situací a příkladů popisujících nežádoucí chování ve třídě. Ideální počet je 5. 5

6 7 5. Souhlas či nesouhlas skupin Mluvčí se vrá ke svým skupinám. Každá skupina se domluví, zda s výběrem mluvčích souhlasí. Pokud nesouhlasí, musí svůj nesouhlas odůvodnit. Vybrané situace a příklady zapište na tabuli. 6. Vytvoření Charty Pomozte žákům s formulací pravidel a finální podobou Charty. Př.: Na tabuli je zapsán výběr toho, co žákům vadí a z toho vyvoďte s žáky pravidla/práva třídy. 1. Bi 2. Nadávky 3. Hluk Doporučení: Charta by měla ideálně obsahovat 5 pravidel. Chartu je možno různě během školního roku doplňovat a upravovat dle aktuálních potřeb třídy. Když je Charta vytvořena, všichni žáci ji podepíší. Stejně tak by měl i třídní učitel a další učitelé vyučující v dané třídě. 7. Sankce Je třeba se s žáky společně domluvit na sankcích při nedodržování pravidel Charty (návrhy sankcí by měly vycházet od žáků). Sankce nikam nepíšeme, ale všichni žáci by je měli znát a stejně tak by s nimi měli být seznámeni rodiče. B: Semafor Časová dotace: 45 min. Každý z nás má právo na své bezpečí. Každý z nás má právo na klid při práci. Cíl: Žáci znají smysl semaforu ve vztahu k jejich chování. Žáci dokáží reflektovat své chování. Žáci znají rizika přijímání rychlých závěrů a reagování bez rozmyšlení. Vzdělávací oblas a průřezová témata: MKV mulkulturalita, princip sociálního smíru a solidarity; OSV sociální rozvoj (mezilidské vztahy), morální rozvoj (hodnoty a postoje); Člověk a jeho svět souži lidí, chování lidí Pomůcky: papíry, pastelky, fixy, připravený velký semafor Poznámky pro pedagogy: Práce s pravidly pro 1. a 2. třídu. Obdoba Charty třídy. Postup: 1. Úvod Pokračujte m, že si s žáky připomenete situace, kdy se jim něco stalo, kdy se k nim někdo choval, tak, jak se jim nelíbilo, kdy se na ně někdo zlobil apod. Zeptejte se, jak reagovali a jak situace dopadla. Těch, kteří se budou domnívat, že špatně, protože reagovali rychle a zhurta, se zeptejte, zda by se nevyplalo zkusit to jinak jak? Při hledání řešení žákům pomáhejte např. těmito otázkami: Jak jsi to myslel? Co k tomu potřebuješ vědět? Kde se zastavíme a proč? Co vše byste měli uvážit, než odpovíte, než zareagujete,? 2. Semafor Zopakujte s žáky význam jednotlivých barev na semaforu v dopravě. Sdělte žákům, že semafor budete používat i ve třídě ve vztahu k jejich chování. Nechte žáky odhadnout, co by mohly jednotlivé barvy semaforu znamenat. Poté jim vysvětlete význam jednotlivých barev semaforu pro chování v jejich třídě. ZASTAV SE! PŘEMÝŠLEJ, ANALYZUJ! KONEJ! Příklad: Co znamená červená pro auto? U nás ve třídě to bude znamenat STOP, TOHLE UŽ SE MI NELÍBÍ / TAKHLE NE. 3. Závěr Každý žák si namaluje svůj vlastní semafor. Doporučení: Každý žák si svůj vlastní semafor založí k sobě, např. do desek. Se semaforem, jeho smyslem a používáním, seznámíme rodiče. K semaforu se opakovaně vracíme v průběhu jednoho měsíce. Během této doby by všichni žáci měli semaforu porozumět a naučit se s ním pracovat. Zdroj: ČERMÁKOVÁ, J., RABIŇÁKOVÁ, D., STOHROVÁ, H., ŠIŠKOVÁ, T. Ty + já = kamarádi. Hry, básničky, pohádky a teorie podporující mulkulturní výchovu. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 152 s. ISBN 80-85866-76-5