Jaký lze očekávat vývoj vlivu ICT na ekonomiku ČR v příštích 5-10 letech? Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická, Praha e_mail: vorisek@vse.cz Abstrakt: Po přelomu tisíciletí vzrůstá celosvětově tlak na efektivnost prostředků investovaných do ICT. Živě se diskutuje i vliv ICT na ekonomiku jednotlivých zemí a na ekonomiku v globálním měřítku. Jedni tvrdí, že význam ICT pro ekonomické subjekty i pro národní ekonomiky bude klesat, jiní tvrdí, že tento význam naopak poroste. Článek analyzuje výsledky dvou průzkumů, které byly na toto téma provedeny na sklonku roku 2006 v ČR. Klíčová slova: trendy ICT, ekonomika ČR, konkurenceschopnost Úvodem vztah ICT, konkurenceschopnosti a výkonu ekonomiky Význam ICT pro ekonomické subjekty a měření efektivnosti prostředků investovaných do ICT jsou stále zelená témata. Po mnoho desetiletí jsou klíčovými otázkami většiny ICT projektů. Chce náš podnik investovat do ICT, aby získal převahu nad konkurencí? Nebo musíme do projektu investovat, abychom přežili v konkurenci s podniky, které již vhodně do ICT investovaly a získali tak konkurenční výhodu? Nebo je projekt pouze nezbytností, kterou musíme učinit, abychom zajistili základní provozuschopnost firmy? Nebo investice do projektu jsou předem vyhozené peníze? Podobné otázky si klade řada odborníků a manažerů. Jejich odpovědi a s nimi související úhly pohledu a metodiky měření efektivnosti ICT se značně liší viz např. [Carr, 2005], [Nevens, 2002], [Učeň, 2001], [Vodičková, 2006]. Živě se diskutuje i vliv ICT na ekonomiku jednotlivých zemí a na ekonomiku v globálním měřítku. Jedni tvrdí, že význam ICT pro ekonomické subjekty i pro národní ekonomiky klesá viz např. [Carr, 2003], jiní tvrdí, že tento význam za určitých předpokladů naopak dále poroste např. [SPIS, 2005], [Voříšek, Feuerlicht, 2006]. Který z názorů je pravdivý, ukáže až budoucnost. Nicméně řada lidí, mezi nimi zejména plánovači rozvoje společnosti a ICT dodavatelé, by rádi znali správnou odpověď již nyní. S cílem nastínit odpověď byly na sklonku roku v ČR provedeny dva průzkumy. První z nich provedl P.Koubský a časopis INSIDE [Koubský, 2006], druhý z nich provedl dle stejné metodiky autor článku mezi účastníky semináře Hodnocení efektů a nákladů podnikové informatiky" České společnosti pro systémovou integraci. Výsledky obou průzkumů jsou popsány v následujících odstavcích. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006 39
Jiří Voříšek Scénáře možného vývoje a metodika průzkumu Testované hypotézy navrhl formou pěti možných scénářů vývoje P.Koubský [Koubský, 2006] - viz obrázek 1. Hypotézy dávají do souvislosti význam ICT ve světové ekonomice a konkurenceschopnost ČR v horizontu 5-10 let. Hypotéza č.1 V čele smečky : Význam ICT ve světové ekonomice bude růst a ČR se i díky využití ICT dostane mezi prvních 10 zemí s největším HDP na hlavu. Hypotéza č.2 Splněný plán : Význam ICT ve světové ekonomice bude růst a ČR se i díky využití ICT dostane mezi prvních 20 zemí s největším HDP na hlavu. Hypotéza č.3 Pořád stejně : Význam ICT ve světové ekonomice bude mírně růst nebo stagnovat a ČR se udrží do 30. místa co do HDP na hlavu. Hypotéza č.4 Ztracená příležitost : Význam ICT ve světové ekonomice bude mírně růst nebo stagnovat, ale ČR bude ztrácet co do HDP na hlavu svoji pozici ve světě. Hypotéza č.5 Jiný svět : Význam ICT ve světové ekonomice výrazně poklesne. Příčinou bude příchod významnějších technologií (biotechnologie, nanotechnologie apod.) nebo globální konflikt. Obrázek 1: Varianty vývoje ICT a ČR v horizontu 5-10 let, dle Koubský, 2006 Součástí dotazování na respondenty byly i podmínky, za kterých by ČR mohla směřovat k variantě Splněný plán nebo dokonce V čele smečky. Metodika průzkumu byla v obou průzkumech shodná. Po úvodní diskusi v plénu respondenti individuálně rozdělovali 100 bodů mezi jednotlivé hypotézy. Každý účastník tak odhadl pravděpodobnost každé hypotézy. Současně uvedl i podmínky, které by musely být splněny, aby mohla nastat jedna z prvních dvou variant. 40 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006
Jaký lze očekávat vývoj vlivu ICT na ekonomiku ČR v příštích 5-10 letech? V obou průzkumech se lišil počet a složení respondentů. V průzkumu INSIDE vyjádřilo své názory 62 vedoucích osobností české informatiky. Mezi účastníky byli představitelé firem jako např. Adastra, Altron, Anect, AutoCont CZ, Cisco Systems, Cleverlance, Fujitsu Siemens Computers, Hewlett-Packard, ICZ, Illusion Softworks, Komerční banka, LBMS, LCS International, Ness Czech, Novell, Oracle, PVT, Servodata, Soft-tronik, Soluziona, SWS, Telefónica O2 Czech Republic a T-Systems PragoNet; dále nezávislí analytici, zástupci profesních odborných sdružení a akademické obce. V průzkumu výrazně převažovali zástupci ICT dodavatelů. V průzkumu ČSSI participovalo 74 účastníků semináře Hodnocení efektů a nákladů podnikové informatiky". Dvě třetiny účastníků byli zástupci uživatelů ICT, zbylou třetinu tvořili stejným zastoupením dodavatelé ICT a zástupci univerzitní sféry. Výsledky průzkumu INSIDE Účastníci průzkumu INSIDE hlasovali tak, jak je uvedeno v tabulce 1. Hypotézy - scénáře % 1) ČR mezi nejlepšími 10 zeměmi 8 2) ČR mezi nejlepšími 20 zeměmi 33 3) Stávající stav do 30. místa 45 4) Zhoršení současné pozice 7 5) Jiný svět 7 100 Tabulka 1: Souhrnné výsledky respondentů průzkumu INSIDE Respondenti se shodli na několika závěrech. Prvním z nich je, že dá velkou práci vůbec obhájit a udržet pozici ČR ve světové technologické konkurenci, protože svět postupuje vpřed velmi rychle. Musíme tedy běžet rychleji, abychom si alespoň udrželi svoji aktuální pozici. Máme-li obstát a zlepšit svou konkurenceschopnost, potřebujeme dle respondentů především lepší školství intenzivně spolupracující s průmyslem informačních technologií, a to na všech stupních vzdělávání. Od státu respondenti požadují a očekávají důslednou vládu práva, která nebude penalizovat etické chování oproti nekorektnímu, ale právě naopak; dále odstraňování byrokratických překážek a moderní formy veřejné správy; a konečně jasnou vizi ČR jako moderní prosperující země, pro kterou dokáže nadchnout občany. Výsledky průzkumu ČSSI Účastníci průzkumu ČSSI hlasovali tak, jak je uvedeno v tabulce 2. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006 41
Jiří Voříšek Hypotézy - scénáře % 1) ČR mezi nejlepšími 10 zeměmi 9 2) ČR mezi nejlepšími 20 zeměmi 28 3) Stávající stav do 30. místa 43 4) Zhoršení současné pozice 15 5) Jiný svět 5 Tabulka 2: Souhrnné výsledky respondentů průzkumu ČSSI Podobně jako v prvém průzkumu respondenti ČSSI jsou převážně optimističtí, protože vidí jako nejpravděpodobnější třetí a druhou variantu. I v tomto průzkumu se ukázalo, že pro zlepšení pozice ČR mezi vyspělými státy, musíme zajistit celou řadu předpokladů viz tabulka 3. Jestliže předpoklady rychle nenaplníme, můžeme naopak očekávat ztrátu pozice ČR ve světě. Předpoklady (šest nejčastěji uváděných) % 100 Vyšší kvalita školství, zejména VŠ 20,2 Podpora státu do investic do ICT 15,0 Rozvoj ICT infrastruktury (broadband, ) 14,2 Zlepšení ICT znalostí vrcholových manažerů 13,1 Zvýšení úrovně služeb ICT dodavatelů (implementace SW, 9,2 outsourcing, ) Omezení korupce a zlepšení stavu morálky v zemi 8,1 Závěry Tabulka 3: Souhrnné výsledky respondentů průzkumu ČSSI Porovnáme-li oba průzkumy docházíme k těmto závěrům. Význam ICT pro ekonomické subjekty i pro národní ekonomiky bude v globálním měřítku s vysokou pravděpodobností růst. Není však jisté, že totéž bude platit pro ČR a že ČR zlepší svoji pozici mezi vyspělými zeměmi. Aby totéž platilo i pro ČR, musí se naplnit řada nezbytných předpokladů. Nejdůležitějším předpokladem je zvýšení kvality školství na všech stupních. Školy musejí rychleji reagovat na nové vědecké poznatky a na rozvoj nových technologií. Vysoké školy musejí lépe reagovat jak co do počtu absolventů, tak co do struktury jejich znalostí na požadavky globálního pracovního trhu. Stále významnější bude i celoživotní vzdělávání většiny populace. Mezi nejvýznamnější předpoklady patří i omezení korupce a vláda práva. Bez naplnění tohoto předpokladu se nepodaří vytvořit zdravé ekonomické prostředí, ve kterém vítězí dokonalejší a ekonomicky efektivnější řešení. 42 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006
Jaký lze očekávat vývoj vlivu ICT na ekonomiku ČR v příštích 5-10 letech? Respondenti obou průzkumů došli téměř k identickým závěrům, aniž navzájem znali výsledky druhého průzkumu. Dokonce se do výsledků nepromítla různá struktura respondentů obou průzkumů. Můžeme tedy učinit důležitý závěr, že odborná veřejnost vidí budoucnost ICT a pozice ČR mezi vyspělými zeměmi jednotně v podstatě optimisticky a shoduje se i na hlavních předpokladech, které musejí být naplněny, aby ČR dosáhla vyšší konkurenceschopnosti v globální ekonomice. Literatura [Carr, 2003] Carr, N.G.: IT Doesn't Matter, Harvard Business Review, Vol. 81, No. 5, May 2003 [Carr, 2005] Carr, N.G.: The End of Corporate Computing, http://www.nicholasgcarr.com/articlesmt/ archives/endofcorporatecomputing.shtml, 25.3.2005 [Koubský, 2006] Koubský, P.: Klíč ke konkurenceschopnosti ČR v informatice: školství a etika byznysu, http://konference.inside.cz, 12.12.2006 [Nevens, 2002] Nevens, M.: The real source of the productivity boom, Harvard Business Review, March, 2002, pp. 23-24 [SPIS, 2005] Manifest znalostní společnosti 2005 Cesta k úspěchu, SPIS, http://www.spis.cz/ spisnew/index.php?id=689, 30.11.2005 [Učeň, 2001] Učeň, P. a kol.: Metriky v informatice, Praha: Grada, 2001, ISBN 80-247- 0080-8. [Vodičková, 2006 ] Vodičková, K.: Řízení hodnoty IS/ICT, doktorská disertační práce, katedra informačních technologií-vše, Praha 2006 [Voříšek, Feuerlicht, 2006] Voříšek, J., Feuerlicht, G.: Trends in the Delivery and Utilization of Enterprise ICT, in Emerging Trends and Challenges in Information Technology Management, Proceedings of the 2006 Information Resources Management Association International Conference Washington, DC, USA, May 21-24, 2006, ed. Mehdi Khosrow-Pour, ISBN 1-59904-020-4 (CD-ROM version), pp. 118-121 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2006 43