SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2001

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2001 I. Makroekonomický vývoj Růst ekonomiky se ve srovnání s předchozím rokem zrychlil. Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách) vzrostl meziročně o 3,6 %, zatímco v roce 2000 o 2,9 %. Nejrychlejšího růstu bylo dosaženo v 1. pololetí (o 3,8 %), ve druhé polovině roku následovalo mírné zpomalení dynamiky, které bylo důsledkem ochlazení světové ekonomiky a vyšší srovnatelné základny předchozího roku. Ve 4. čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt o 3,2 %. Ve struktuře produktu pokračovaly tendence z předchozího roku. Úlohu hlavního faktoru růstu si upevnila domácí poptávka (růst o 4,0 %), a to jak zásluhou pokračující investiční aktivity (tvorba hrubého fixního kapitálu THFK vzrostla o 7,0 %), tak dynamicky rostoucí spotřeby domácností (3,7 %). Největší podíl THFK (téměř tři čtvrtiny) byl realizován v sektoru nefinančních podniků. V tomto sektoru se THFK zvýšila meziročně o 5,4 % V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) došlo ve srovnání s rokem 2000 ke změně vzájemné relace dynamiky vývozu a dovozu. Zatímco v roce 2000 rostl vývoz o 0,1 bodu rychleji než dovoz, v minulém roce při zpomalení dynamiky růstu obou položek zaostal růst vývozu (12,0 %) za růstem dovozu (13,7 %) o 1,7 bodu. Deficit zahraničního obchodu se tak prohloubil na 143,5 mld. Kč, tj. o 35 mld. Kč, z toho v obchodu se zbožím o 29,5 mld. Kč. Na nabídkové straně ekonomiky se na meziročním přírůstku hrubé přidané hodnoty (ve s. c.) podílel průmysl 30,6 % (v průběhu roku jeho podíl postupně klesal). V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu na 33,9 % (proti 32,8 % v roce 2000) na úkor služeb. Pokles podílu služeb celkem meziročně o 1,0 bod na 55,1 % se projevil zejména v obchodu (ze 14,4 % na 13,9 %) a finančním zprostředkování (ze 4,3 na 3,6 %). Stagnoval podíl zemědělství (na 3,9 %) a prakticky i podíl stavebnictví (7,0 % proti 7,1 % v předchozím roce). Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 3,0 % (v roce 2000 o 3,6 %). Její růst mírně zaostával za růstem reálných mezd (o 0,2 bodu). Po negativním vývoji na začátku roku se v 2. pololetí relace mezi oběma ukazateli postupně zlepšovala. Počet obyvatel České republiky se podle údajů z výběrového šetření ČSÚ meziročně snížil o 11,7 tisíc na 10 260,4 tisíc vlivem trvalého poklesu nejmladší skupiny osob do 14 let. S ekonomickým oživením došlo k meziročnímu nárůstu zaměstnanosti a k poklesu počtu nezaměstnaných. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let, meziročně klesla o 0,4 body na 60 %. Zvýšil se podíl ekonomicky neaktivních osob v důsledku nárůstu počtu studujících. Zastavil se pokles zaměstnanosti v národním hospodářství, která podle výběrového šetření v domácnostech meziročně vzrostla o 18,6 tisíc na 4 750,2 tisíc osob. Ve struktuře podle odvětví se zaměstnanost zvýšila zejména ve zpracovatelském průmyslu a energetice, klesla v zemědělství a sta- 7

vebnictví. Ve službách jako celku zaměstnanost stagnovala. Podle postavení v hlavním zaměstnání meziročně narůstal především počet zaměstnanců a osob pracujících na vlastní účet. Tendenci růstu potvrzuje i podnikové výkaznictví. Celkový počet pracovníků v civilním sektoru národního hospodářství dosáhl 4 612,7 tisíc, když meziročně vzrostl o 13,2 tisíc (o 0,3 %). Průměrný počet zaměstnanců v civilním sektoru, včetně odhadu za malé organizace, se meziročně zvýšil o 7,3 tisíc (o 0,2 %) na 3 859,8 tisíc osob. Počet zahraničních pracovníků se meziročně téměř nezměnil, a to jak podle počtu udělených pracovních povolení (40,1 tisíc), tak i podle registrace občanů Slovenské republiky (63,6 tisíc). Počet podnikatelů cizinců meziročně vzrostl o 2,7 tisíc na 64 tisíc. Průměrná míra nezaměstnanosti byla v roce 2001 (8,5 %) o 0,5 bodu nižší než v roce 2000. K 31. 12. 2001 však dosáhla 8,9 %, tj. meziročně byla o 0,1 proc. bodu vyšší, když v průběhu roku došlo po jejím poklesu v prvním pololetí dočasně k její stagnaci a koncem roku k mírnému nárůstu. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání se meziročně snížil o 26,1 tisíc na 443,8 tisíc osob. Koncem roku se ucházelo o práci 461,9 tisíc uchazečů (o 4,6 tisíc více než před rokem). Průměrný počet volných pracovních míst (58,2 tisíc) byl o 12,2 tisíc vyšší než před rokem. V posledních měsících roku počet volných míst klesal až na 52,1 tisíc v prosinci. Podle regionů byla v roce 2001 i nadále nejvyšší nezaměstnanost v severních Čechách a na severní Moravě, i když proti předchozímu roku se míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji snížila o 0,3 bodu na 15,8 % a v Moravskoslezském kraji stagnovala (15,1 %). Ve struktuře nezaměstnanosti meziročně poklesl počet absolventů škol a naopak vzrostl počet uchazečů se zdravotním postižením. Dále narostl počet uchazečů nad 50 let a uchazečů se základním vzděláním. S nárůstem celkové nezaměstnanosti koncem roku se zvýšil počet krátkodobě nezaměstnaných. Průměrná nominální mzda zaměstnanců včetně odhadu za malé ekonomické subjekty se v roce 2001 meziročně zvýšila o 8 %, reálná mzda o 3,2 %. Podobný vývoj byl u mezd zaměstnanců ekonomických subjektů podnikatelské sféry nad 20 zaměstnanců (v peněžnictví a pojiš ovnictví a u všech organizací nepodnikatelské sféry bez ohledu na počet zaměstnanců), kde se nominální mzda zvýšila o 8,5 % a reálná o 3,6 %. Po úpravě platů v nepodnikatelské sféře se zlepšila relace jejich průměrných platů k průměrné mzdě v podnikatelské sféře z 86,3 % v roce 2000 na 87,7 % v roce 2001. Mzdová diferenciace se prohlubovala, když se meziročně zvýšil rozdíl mezi odvětvím s nejvyšší a nejnižší mzdou na 23 160 Kč. V odvětvovém členění vykázaly v roce 2001 nejvyšší úroveň mzdy zaměstnanců v odvětví zpracování dat a souvisejících činností (31 968 Kč), zatímco nejnižší mzdy byly v oděvním průmyslu a zpracování kožešin (8 808 Kč). Podle typu hospodaření byly nejvyšší mzdy u mezinárodních společností (19 476 Kč) a nejnižší u organizací družstevních (10 524 Kč). V členění podle krajů byly nejvyšší mzdy v Praze (18 416 Kč) a nejnižší v kraji Vysočina (12 569 Kč). Kromě dynamického meziročního růstu cen bydlení, vyvolaného pravidelnými úpravami regulovaných cen, byl růst spotřebitelských cen ovlivňován relativně malým segmentem cen (především u potravin a pohonných hmot) a sezónních faktorů. Růst spotřebitelských cen za rok 2001 (4,1 %) dosáhl téměř stejnou úroveň jako v roce 2000 (4,0 %). Vzestup míry inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců), nastoupený v dubnu (ze 4 % dosahovaných v 1. čtvrtletí), se od září do konce roku stabilizoval na 4,7 %. Globálně se prosazující dezinflační trendy (relativně nízká cena ropy, silný kurz koruny, globální ochlazení ekonomické aktivity) se staly důležitými faktory pro pokles dynamiky růstu a udržení nízkých cen výrobců. Ceny průmyslových výrobců se v roce 2001 meziročně zvýšily o 0,8 %. Ceny stavebních prací si po celý rok 2001 držely trend pozvolného snižování tempa meziročního růstu, až na prosincovou hodnotu 3,4 % (meziročně klesly o 1,3 bodu). Jejich růst však byl v rámci cen výrobců přesto nejsilnější. Ceny stavebních prací odrážely relativně vysoký růst poptávky, objemu produkce a produktivity práce odvětví. 8

Lednový přebytek státního rozpočtu (18,8 mld. Kč) se vyčerpal v kumulaci od počátku roku v průběhu 1. čtvrtletí a od dubna jeho hospodaření nastoupilo schodkový trend, který završilo koncem roku částkou 67,7 mld. Kč (3,2 % HDP). Hospodaření veřejných rozpočtů v užším pojetí (konsolidovaný souhrn státního a územních rozpočtů) skončilo úhrnným schodkem 78,9 mld. Kč (3,7 % HDP). Konsolidované saldo veřejných rozpočtů bez čistých půjček dosáhlo deficit 112,2 mld. Kč, tj. 5,2 % HDP, vč. čistých půjček (tj. po zapojení privatizačních příjmů) deficit 53,3 mld. Kč, tj. 2,5 % HDP. Peněžní zásoba od počátku roku zrychlovala tempo meziročních přírůstků (z 6,5 % v prosinci 2000 na 13,3 % v červenci), od srpna opět zmírnila růst (na 12,1 % v prosinci), takže koncem prosince dosáhla 1659,2 mld. Kč. Zdrojem jejího růstu byla čistá zahraniční aktiva, která meziročně vzrostla na 799,8 mld. Kč (o 18,8 %, tj. růst zhruba na úrovni předchozího roku), z domácích aktiv pak čistý úvěr vládě (v prosinci se meziročně zvýšil o 133,1 %, na 271,1 mld. Kč). Korunové úvěry po téměř dvouleté stagnaci meziročně výrazně poklesly (v prosinci o 17,1 %, na 695,2 mld. Kč), dlouhodobě klesají rovněž úvěry v cizí měně (v prosinci meziročně o 22 %, na 128,5 mld. Kč). V jejich struktuře se prodloužil a zesílil trend poklesu objemu úvěrů pro podniky, jak korunových (ve kterém se nejvíce odrazila transformace KoB na ČKA a vyvedení jejích úvěrů z bankovního do vládního sektoru), tak v cizí měně (meziročně o více než 22 %). Ačkoli v 1. čtvrtletí 2001 byla pozice koruny ještě pod vlivem depreciačních tlaků ze strany dolaru (když nejvyšší propad byl 30. 3. na hodnotu 38,837 CZK/USD), v následujícím období roku 2001 převládl trend zhodnocování devizového kurzu koruny vůči oběma hlavním měnám. Ve 4. čtvrtletí koruna významně zrychlila své posilování (spojené s očekáváním přílivu kapitálu z privatizace státního majetku), což přimělo ČNB po neúčinných slovních intervencích proti koruně k intervencím na devizovém trhu. Ve vztahu k dolaru tak koruna k 31.12. hodnotou 36,259 CZK/USD zpevnila o 4,1 % (od počátku roku), vůči euru kurzem 31,980 CZK/EUR o téměř 9 %. Tento trend pokračuje i v prvních měsících roku 2002. Významné změny v utváření vnějších ekonomických podmínek poznamenaly vývoj a výsledek platební bilance za rok 2001, který skončil aktivem 67,2 mld. Kč, (tj. 1,8 mld. USD) a meziročně tak výrazně vzrostl o 35,6 mld. Kč (tj. 0,9 mld. USD). Pasivní saldo běžného účtu (101 mld. Kč, tj. 2,7 mld. USD a 4,7 % HDP), které meziročně kleslo a přerušilo tak trend růstu deficitu (nastoupený v roce 1999), bylo eliminováno přílivem zdrojů na finančním účtu (153,3 mld. Kč, tj. 4 mld. USD a 7,1 % HDP). Ve vývoji platební bilance se projevil stabilizující vliv přímých zahraničních investic, které samy stačily pokrýt deficit běžného účtu. Devizové rezervy České národní banky k 31.12. 2001 vzrostly na 14,5 mld. USD, tj. 524,5 mld. Kč (od konce roku 2000 o 1,3 mld. USD, tj. 27,6 mld. Kč). Jejich objem zajistil 3,9 pokrytí měsíčního dovozu zboží a služeb, když za bezpečné je považováno 3 měsíční krytí. V navýšení devizových rezerv se odrazily fluktuace měnových kurzů a výsledek platební bilance. Ve 4. čtvrtletí se do jejich objemu promítly zásahy centrální banky proti posilování koruny a růst devizových vkladů vlády na účtech u ČNB. Předchozí, téměř nepřetržitý trend růstu hrubé zahraniční zadluženosti se zastavil koncem roku 1999 a v posledních dvou letech začala převážně klesat, k 31. 12. 2001 na 786,7 mld. Kč (proti konci roku 2000 o 30,4 mld. Kč). Dominantní dlužnickou pozici si udržela podniková sféra (meziroční nárůst o 20,2 mld. Kč, na 474,3 mld. Kč), zatímco obchodní banky a vláda se angažovaly ve vztahu k zahraničí méně (pokles o 50,6 mld. Kč, na 312,4 mld. Kč). Úroveň zahraničního dluhu představovala 36,7 % HDP (tj. pokles z 41,7 % koncem roku 2000 a 43,6 % koncem roku 1999) a klesla tak opět pod obecně uznávaný práh (40 %). Na tuzemském kapitálovém trhu bylo v průběhu roku realizováno za 2010,7 mld. Kč transakcí (meziroční růst o 51,8 %), když Burza cenných papírů Praha uskutečnila obchody za 1987,2 mld. Kč (meziročně o 62,5 % více). Tento nárůst objemem 1858,4 mld. Kč zajistily dluhopisy (meziročně vzrostly o 93,8 %), které zvýšily svůj podíl na burzovních transakcích na 93,5 % obchodů. V souladu s trendem na globálních trzích jim dávali investoři přednost před rizikovějšími akciemi. Obchody s akciemi a podílovými listy naopak propadly na 128,8 mld. Kč (o 51,2 %), což je úroveň roku 1995. Hlavní burzovní index PX 50 prodloužil krátkodobý růst pouze první tři lednové týdny (ročního 9

maxima 515,1 bodu dosáhl 19. ledna) a pak opět pokračoval až do září v dlouhodobém sestupném trendu, když v reakci na teroristické útoky spadl na 320,1 bodu (17.9.). Ani obrat trendu ve 4. čtvrtletí, kopírující situaci na globálních trzích a podpořený privatizačními akcemi, nedokázal vymazat předchozí ztráty. Index tedy ukončil rok na hodnotě 394,6 bodu, takže meziročně oslabil o 17,5 %. Příliv přímých zahraničních investic se sice snížil meziročně o 2,8 % na 187 mld. Kč (cca 4916 mil. USD), což ale v méně příznivém klimatu světové ekonomiky byl velmi pozitivní výsledek. Tento objem řadí rok 2001 v posledních 10 letech na 3. místo za rekordními přílivy zahraničních investic v ČR v letech 1999 2000. Na zahraničních investicích měly v roce 2001 největší podíl SRN a Francie (shodně 28 %), dále pak Nizozemí (16,6 %) a Rakousko (6 %) a nejvíce jich směřovalo do zpracovatelského průmyslu (29,2 %), peněžního sektoru (27,5 %), dopravy a spojů (17,1 %) a dále pak do obchodu a služeb (12,2 %). Organizace nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) dosáhly v roce 2001 následující finanční výsledky: Hospodářský výsledek před zdaněním vzrostl meziročně o 7,2 % na 142,7 mld.kč (v roce 2000 o 139 %). Největší podíl měl průmysl (68 %) s růstem 23,3 %. Růst zaznamenal obchod (o 151,7 %), pohostinství a ubytování (o 56,1 %), stavebnictví (o 28,7 %) a služby (o 12,1 %), klesl v dopravě a spojích (o 57,1 %) a v zemědělství vč. lesnictví (o 5,1 %). Na meziroční růst hospodářského výsledku měl rozhodující vliv pokles ztráty (o 23,8 % absolutně o 14,9 mld. Kč) na 47,6 mld. Kč, zisk v ziskových organizacích klesl o 2,8 % na 190,4 mld. Kč. Podíl ziskových organizací vzrostl o 2 proc. body na 76 %. Přidaná hodnota vzrostla o 7,9 % (v roce 2000 o 9,5 %) při vyšším růstu v neprůmyslových odvětvích: v obchodu (o 21,5 %), ve službách (o 17 %), v dopravě a spojích (o 12,5 %), zatímco v průmyslu jen o 5,3 % a ve stavebnictví o 4,2 %. Meziročně klesla v zemědělství vč. lesnictví, o 0,5 %. Přidaná hodnota na zaměstnance dosáhla 491 tis. Kč, s meziročním růstem o 7,2 %. Nejvyšší úroveň dosáhl průmysl, kde meziročně vzrostla o 4 % na 525 tis. Kč/zam. Výkony (10,4 %) rostly pomaleji než výkonová spotřeba (11,5 %), podíl osobních nákladů na přidané hodnotě mírně vzrostl (o 0,1 proc. bodu) na 52 %. Celkové náklady rostly stejným tempem jako celkové výnosy (o 5,9 %), v nich nejvíce výkonová spotřeba (o 11,5 %), následovaná osobními náklady (o 8,2 %). Odpisy vzrostly o 6,5 % (v roce 2000 o 7,2 %), ostatní náklady klesly o 2,3 %. Ve struktuře nákladů vzrostl podíl výkonové spotřeby (o 2,6 proc. bodu) na 50,2 % a podíl osobních nákladů (o 0,2 proc. bodu) na 11,1 %. Vlastní kapitál (4,4 %) rostl rychleji než celková pasiva (3,7 %). Na meziročním přírůstku vlastního kapitálu za nefinanční sféru (70,8 mld. Kč) se průmysl podílel 52,9 mld. Kč, obchod 16,9 mld. Kč a pohostinství a ubytování 6,6 mld.kč. Rentabilita vlastního kapitálu dosáhla 8,6 %, meziročně se zlepšila o 0,2 proc. bodu. Závazky po lhůtě splatnosti klesly o 1,6 % na 115,3 mld. Kč, když v průmyslu vzrostly o 5,9 % na 81 mld. Kč. Prvotní platební neschopnost dosáhla 51 mld. Kč a meziročně vzrostla o 3,9 % (absolutně o 1,9 mld. Kč). Její vývoj ovlivnil průmysl, růstem o 21,5 % na 40,9 mld. Kč. Celkové zásoby vzrostly jen o 1,1 % na 351,3 mld. Kč, když nejvíce rostly v obchodu (o 14,3 %), méně v zemědělství (o 3,5 %) a v průmyslu (o 2,4 %). Meziročně klesly nejvíce ve stavebnictví (o 28,2 %), dále i ve službách a v dopravě a spojích. Obrátka zásob se zrychlila o 4,5 dne na 48,8 dne. V konkurzním řízení došlo v roce 2001 poprvé od doby sledování (1992) ke snížení počtu podaných návrhů na konkurz a vyrovnání (o 13,2 %) při mírném snížení soudem prohlášených konkurzů (o 0,7 %). Podíl prohlášených na celkovém počtu navržených konkurzů se zvýšil na 61,3 % (proti 53,6 % v roce 2000). 10

II. Průmysl Průmysl pokračoval v roce 2001 ve svém příznivém vývoji s tím, že jeho růstová dynamika se v průběhu roku zpomalovala. Tento vývoj odrážel změny ve světové a domácí ekonomice charakterizované: oslabováním zahraniční a růstem domácí poptávky, vývojem světových cen surovin a paliv spolu s úrovní devizového kurzu a tuzemské inflace. Z hlediska struktury výkonnosti a hlavních ekonomických výsledků byl konkrétní vývoj v organizacích s 20 a více zaměstnanci následující: Průmyslová produkce meziročně vzrostla o 6,8 %, tržby z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) se zvýšily o 5,5 %. Přes zpomalení ekonomického růstu ve vyspělých zemích si průmysl zachoval vysoký nárůst. Ve srovnání s celoročním průměrem roku 1990 byla průmyslová produkce nižší o 2,5 %, při porovnání k průměrnému měsíci bazického roku 1995 byla vyšší o 17,9 %. Produkce a tržby mírně vzrostly v surovinových odvětvích o 1,9 %, resp. o 1,1 %, v energetických odvětvích při růstu produkce o 1,9 % se tržby snížily o 2,8 %. Ve zpracovatelském průmyslu produkce vzrostla o 7,8 %, tržby se zvýšily o 6,6 %. Dynamicky se rozvíjela zejména výroba elektrických a optických přístrojů (o 29,4 %, resp. o 25,9 %), vysoký nárůst zaznamenalo i koksování a rafinérské zpracování ropy, výroba strojů a zařízení a gumárenský a plastikářský průmysl. K poklesu produkce došlo pouze v kožedělném průmyslu (o 18,2 %). Celková zaměstnanost se zvýšila o 0,5 %, ve zpracovatelském průmyslu o 1,2 %. Největší nárůst byl v gumárenském a plastikářském průmysl o 7,6 %, ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném a ve výrobě dopravních prostředků zhruba o čtyři procenta. Zaměstnanost poklesla v pěti odvětvích: v koksování a rafinérském zpracování ropy, chemickém a farmaceutickém průmyslu, výrobě strojů a zařízení, kožedělném průmyslu a papírenském a polygrafickém průmyslu. V energetických odvětvích zaměstnanost poklesla o 5,5 %, v surovinových o 4,3 %. Produktivita práce z tržeb z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) vzrostla o 5,0 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 5,3 %, v surovinových odvětvích o 3,3 %, a v energetických odvětvích o 2,9 %. Pokles produktivity práce zaznamenala v rámci zpracovatelského průmyslu čtyři odvětví: průmysl skla, keramiky a porcelánu, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený, výroba kovů a kovodělných výrobků a kožedělný průmysl. Průměrná nominální mzda vzrostla o 6,2 %, reálná mzda o 1,4 % (při přepočtu indexem spotřebitelských cen), o 3,2 % (při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců). Předstihu růstu produktivity práce před dynamikou reálných mezd bylo dosaženo v průmyslu celkem o 1,8 bodu, ve zpracovatelském průmyslu o 1,7 bodu a v energetických odvětvích o 0,9 bodu, naopak předstihu nebylo dosaženo v surovinových odvětví o 1,5 bodu a v rámci zpracovatelského průmyslu v polovině za čtrnácti odvětvích, nejvýrazněji v koksování a rafinérském zpracování ropy o 18,1 bodu. Jednotkové mzdové náklady nominální vzrostly o 1,1 %, reálné poklesly o 1,7 %. V rámci zpracovatelského průmyslu poklesly nominální v 4 odvětvích, reálné v 7 odvětvích. Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly nejvýraznějšího nárůstu tržeb (ve s. c.) organizace s 1000 1999 zaměstnanci o 10,8 %. Pokles tržeb zaznamenala pouze skupina organizací s 20 49 zaměstnanci o 5,8 %. Zaměstnanost vzrostla ve většině velikostních skupin (s výjimkou nejmenších do 49 zaměstnanců a obou největších skupin nad 3000 zaměstnanců). Ve struktuře průmyslových podniků členěných podle právní formy dosáhly největšího nárůstu tržeb společnosti s ručením omezeným o 14,5 %. Pokles tržeb zaznamenaly státní podniky o 16,1 % a mírný pokles i živnostníci o 0,2 %. Ve struktuře průmyslových podniků členěných podle soustavy národních účtů dosáhl sektor pod zahraniční kontrolou nejrychlejší dynamiky tržeb (13,8 %) a jeho podíl na celkových tržbách meziročně vzrostl o 2,9 proc. bodu na 41,9 %. Příznivý vývoj se odrazil v růstu jeho zaměstnanosti o 5,6 %. Ve struktuře průmyslových podniků členěných podle krajů vzrostly tržby nejvýrazněji v kraji 11

Vysočina o 19,9 %, vysoký nárůst o více než deset procent zaznamenal pardubický a středočeský kraj. Nejvyšší úroveň průměrných měsíčních tržeb na zaměstnance byla ve středočeském kraji (228 tis. Kč), nejnižší v karlovarském (81 tis. Kč). Zaměstnanost vzrostla ve většině krajů, poklesla pouze v pěti (hlavním městě Praze, ústeckém, plzeňském, pardubickém a v moravskoslezském kraji). Hrubé hmotné investice v průmyslu (v organizacích s 20 a více zaměstnanci) vzrostly meziročně (v s. c.) o 10,5 %, při růstu investic do budov a staveb o 20,6 %, strojních investic o 9,7 % a poklesu ostatních investic o 10,6 %. Tahounem růstu investiční aktivity byly zahraniční investice podporované investičními pobídkami. Dovoz investic se zvýšil (v b. c.) o 9,8 % na 61,7 mld. Kč. Investiční aktivita ve zpracovatelském průmyslu se zvýšila meziročně o 15,9 %, přitom investice do strojů a zařízení o více než pětinu a investice do budov a staveb vzrostly o 13,8 %. Zahraniční investice a podpora průmyslových zón se nejvíce projevily v odvětví výroby elektrických a optických přístrojů, ve výrobě dopravních prostředků, a také v gumárensko plastikářském, dřevozpracujícím, papírenském a polygrafickém průmyslu. Ve finančních výsledcích průmyslu se odrážela produkční výkonnost tím, že jejich růstová dynamika se však meziročně zpomalila a projevily se určité nepříznivé relace, charakterizované především zaostáváním růstu výkonů za růstem výkonové spotřeby a při výrazně vyšším růstu osobních nákladů. Ve větších průmyslových organizacích přetrvávaly problémy s včasností plateb, meziročně vzrostla celková a prvotní platební neschopnost.v průmyslu celkem (vč. odhadu za subjekty od 0 do 19 zaměstnanců) se růst přidané hodnoty zpomalil z 12 % (v roce 2000) na 4,9 %, při zpomalení růstu výkonů z 13,6 % na 9,6 % a výkonové spotřeby z 14,2 % na 11,4 %. Mzdy (bez ostatních osobních nákladů) vzrostly v roce 2001 o 7,3 % proti cca 3 % v roce 2000. Průmyslové organizace se 100 a více zaměstnanci si udržely rozhodující podíl na celkových výsledcích průmyslu (přidané hodnotě, výkonech a výkonové spotřebě více jak tříčtvrtinový) a dosáhly následujících výsledků: Přidaná hodnota vzrostla o 5,3 % (v roce 2000 o 14 %), ve zpracovatelském průmyslu o 5,1 % (v roce 2000 o 16,4 %). V jeho odvětvové struktuře téměř v polovině odvětví (v deseti) meziročně klesla. V samotném 4. čtvrtletí 2001 rostla nejpomaleji (o 1,8 %), ve zpracovatelském průmyslu jen o 1,2 %. Růst výkonové spotřeby (12,5 %) byl rychlejší než růst výkonů (10,5 %), jejich relace se zhoršila o 1,1 proc. bodu. Přidaná hodnota (v b. c.) na zaměstnance v průmyslu vzrostla o 4 % na 525 tis. Kč, ve zpracovatelském průmyslu o 3 % na 468 tis. Kč. Osobní náklady vzrostly o 8,1 %, tj. více jak přidaná hodnota a jejich podíl na přidané hodnotě vzrostl o 1,2 proc. bodu na 48,3 %, ve zpracovatelském průmyslu o 1,9 proc. bodu na 52,2 %. Hospodářský výsledek před zdaněním v průmyslu vzrostl o 23,3 % na 97,5 mld. Kč, při vyšším růstu v těžbě surovin (o 36,3 %) a v energetice (o 28,5 %), než ve zpracovatelském průmyslu (o 20,9 %). Na meziroční přírůstek hospodářského výsledku měla rozhodující vliv neprodukční oblast ( z 97 %) pokles záporného salda ostatních výnosů a ostatních nákladů. Souhrnná ztráta ztrátových organizací klesla o 29,7 % na 26,2 mld. Kč, počet organizací o 2,7 % na 528 podniků, tj. na čtvrtinu celkového počtu organizací. Zisk v ziskových organizacích vzrostl o 6,4 % na 123,7 mld. Kč, jejich počet o 6,9 % na 1753 podniků. Celkové náklady v průmyslu vzrostly o 7,2 % (v roce 2000 o 12,4 %), v nich výkonová spotřeba o 12,5 %, následovaná osobními náklady o 8,1 % a odpisy o 6,1 %. Ostatní nespecifikované náklady meziročně klesly o 7,5 %. Ve struktuře nákladů v průmyslu vzrostl podíl výkonové spotřeby a osobních nákladů, při stagnaci podílu odpisů a poklesu ostatních nákladů. Vlastní kapitál v průmyslu vzrostl meziročně o 6 %, při jeho růstu ve všech průmyslových agregacích, celková pasiva o 4,8 %. Záporný vlastní kapitál vykázalo 140 podniků (tj. 6 % z celkového počtu organizací) v objemu 32,3 mld. Kč (meziroční růst o 9,1 %). Rentabilita vlastního kapitálu v průmyslu dosáhla 10,4 % s meziročním růstem o 1,5 proc. bodu. Závazky po lhůtě splatnosti v průmyslu meziročně vzrostly o 5,9 % na 81 mld. Kč, ve zpracovatelském průmyslu o 5,5 % na 78,4 mld. Kč. Prvotní platební neschopnost v průmyslu dosáhla téměř 41 mld. Kč, když meziročně vzrostla o 21,5 %, ve zpracovatelském průmyslu o 19,8 % na 39,3 mld. Kč. 12

Růst celkových zásob se zpomalil (v 1. a 2. čtvrtletí 2001 přesáhl 8 %, ve 3. čtvrtletí činil více jak 6 %) na 2,4 %, ve zpracovatelském průmyslu vzrostly jen o 1,7 %, v energetice o 11 % a v těžbě surovin o 4 %. Zásoby nedokončené výroby, polotovarů a výrobků stagnovaly na 103,8 mld. Kč, zásoby materiálu vzrostly o 4,3 % a zásoby zboží o 3,8 %. Obrátka zásob se zrychlila o více jak 4 dny na 50 dnů. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou dále expandovaly a dosáhly těchto podílů: 33,4 % na zaměstnanosti, 42,7 % na přidané hodnotě, 45 % na výkonech a 45,8 % na výkonové spotřebě. U těchto ukazatelů zaznamenaly nejvyšší meziroční růsty, zatímco hospodářský výsledek před zdaněním u tohoto sektoru meziročně klesl (o 3,6 %). Přesto podíl tohoto sektoru měl však největší váhu (přes 50 %) na hospodářském výsledku průmyslu. Zásoby v sektoru pod zahraniční kontrolou klesly o 0,3 %, zatímco vzrostly v soukromém domácím sektoru o 4,1 %. III. Stavebnictví Ke zrychlení dynamiky růstu stavební výroby celkem (ve s. c.) na 9,6 % z 5,3 % v roce 2000 přispěla realizace projektů zahraničních investorů v průmyslových zónách, státních investičních zakázek v dopravní infrastruktuře (výstavba metra, železničních koridorů a silničních obchvatů) a výstavba nových obchodních i administrativních objektů, podporovaná většinou přímými zahraničními investicemi. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce se zvýšily meziročně (ve s.c.) o 9,1 %. Zdrojem růstu bylo zvýšení stavebních prací v nové výstavbě, na rekonstrukcích a modernizacích o 9 %, obnova jejich růstu na opravách a v údržbě (o 1,2 %) a zvýšení jejich vývozu o více než 68 %. Rozhodující vliv na dynamiku růstu stavebních prací měly velké podniky (s 1000 a více zaměstnanci), zajiš ující většinu staveb v dopravní infrastruktuře. Tyto podniky zvýšily stavební práce meziročně o 18 %, reálnou produktivitu práce o 19,5 % a na celkovém objemu stavebních prací podniků s 20 a více zaměstnanci se podílely 23 %. Podle sektorů národních účtů rozhodující podíl stavební produkce (čtyři pětiny) zajistily domácí podniky soukromého sektoru, které dosáhly nadprůměrného zvýšení stavebních prací o 9,5 % a reálné produktivity práce o 9,1 %; nejvýkonnějšími jsou dlouhodobě podniky pod zahraniční kontrolou, nebo produktivitu práce, která je o 70 % vyšší než u domácích soukromých podniků, zvýšily meziročně o 6 %. Zaměstnanost se zvýšila meziročně o 0,5 %. Její vývoj v jednotlivých velikostních skupinách podniků byl však velmi rozdílný; v podnicích s více než 500 zaměstnanci trend poklesu zaměstnanosti pokračoval, zatímco u malých firem s 25 až 74 zaměstnanci a v podnicích s 200 299 a 400 499 zaměstnanci došlo k jejímu růstu. Vysoká dynamika růstu stavebních prací (vč. subdodávek) u většiny velikostních skupin podniků zvýšila produktivitu práce meziročně (ve s. c.) o 8,5 %. Nominální mzda vzrostla meziročně o 7 % a reálná mzda (přepočtená indexem spotřebitelských cen) o 2,2 %; největší mzdový růst byl u podniků s 1000 a více zaměstnanci (o 11 %) a u podniků pod zahraniční kontrolou (o 9 %). Vyšší meziroční dynamika růstu nominální i reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) ztlumila pokles jednotkových mzdových nákladů dosažený v roce 2000; u nominálních o 3,9 bodu (na 1,4 %) a u reálných o 3,6 bodu (na 5,3 %). Počet stavebních povolení klesl meziročně o 12 % (na 149 244), avšak orientační hodnota povolených staveb se zvýšila o 2,8 % (na 230,4 mld.kč), což při meziročním růstu cen stavebních prací 13

o 4,1 % znamená pokles jejich reálné hodnoty o 1,3 bodu. Průměrná hodnota 1 stavebního povolení se zvýšila o 16,8 % (na 1 584 tis.kč). V bytové výstavbě nadále přetrvává nepříznivá situace, nebo opatření spojená s bydlením jsou málo účinná. Stavební aktivita v zahajování výstavby bytů dlouhodobě klesá; počet nově zahájených bytů se snížil meziročně o 10,5 % na 28 983 bytů a rovněž počet dokončených bytů klesl meziročně o 1,8 % na 24 759 bytů. Modernizace bytů se zvýšila o čtvrtinu (na 13 435 bytů). Ve stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) se vysoká dynamika stavební produkce projevila meziročním růstem přidané hodnoty o 4,2 % (v roce 2000 klesla o 4,1 %) při zrychlení růstu výkonů z 3,2 % na 6,4 % a výkonové spotřeby z 5,5 % na 7,0 %. Ve stavebních organizacích se 100 a více zaměstnanci to znamenalo: Růst přidané hodnoty o 4,2 % (po 2 letech poklesu) při rychlejším růstu výkonové spotřeby (19,7 %) před výkony (8,6 %) a růst produktivity z přidané hodnoty (v b. c.) o 16,5 %. Růst hospodářského výsledku před zdaněním o 28,7 % byl zcela ovlivněn produkčními faktory (vyšší výnosy před náklady vč. meziročního růstu čistého provozního přebytku ). Počet ziskových organizací se zvýšil o 3 body na 80,9 % s nárůstem jejich zisku o 1,7 % (na 7,8 mld. Kč), počet ztrátových organizací klesl o 22,9 % na 54 podniků a jejich ztráta o 66 % (na 0,7 mld. Kč). Zvýšení celkových nákladů o 6,8 %, v jejich struktuře pokračoval růst podílu výkonové spotřeby (o 1,9 bodu) na 76 %, zatímco ostatní podíly klesly odpisy (o 0,2 bodu) na 1,6 %, osobní náklady (o 0,8 bodu) na 11,7 % i ostatní nespecifikované náklady (o 0,9 bodu) na 10,7 %. Růst vlastního kapitálu o 2,3 % na 35,8 mld.kč (v roce 2000 klesl) při snížení objemu záporného vlastního kapitálu meziročně o čtvrtinu na 128 mil.kč a poklesu počtu organizací z 18 na 10. Pokračování poklesu celkových zásob o 28,2 % a to ve všech jejich druzích s výjimkou zásob zboží, které vzrostly o 7,1 %. Obrátka zásob se zrychlila o cca 20 dnů na 38 dnů. Příznivý vývoj platební neschopnosti, kdy závazky po lhůtě splatnosti se meziročně snížily o 19,3 % na 7,4 mld. Kč a prvotní platební neschopnost klesla o 53 % na 0,9 mld. Kč (v prvotní platební neschopnosti bylo cca 28 % ze sledovaných organizací). Zlepšení finančních výsledků ve všech sektorech (podle SNÚ) s výjimkou hospodářského výsledku před zdaněním v podnicích pod zahraniční kontrolou (pokles o 15,5 %), přesto se na vytvořeném zisku stavebnictví podílí cca 23 %. Přidaná hodnota na zaměstnance v sektoru pod zahraniční kontrolou dosáhla 605 tis. Kč (nejvyšší úroveň) a meziročně vzrostla o 12,1 %. Tento sektor se na celkové přidané hodnotě větších stavebních organizací podílel cca 23 %. Rozhodující vliv na finanční výsledky stavebnictví měl soukromý domácí sektor, kde přidaná hodnota na zaměstnance vzrostla o 17,1 % na 383 tis. Kč. Podniky veřejného sektoru s cca 2% podílem na celkovém počtu organizací představují pouze malý podíl na celkových výsledcích stavebnictví. IV. Zahraniční obchod V roce 2001 se podařilo meziročně snížit deficit obchodní bilance o 1,8 mld. Kč (dosáhl 119 mld. Kč v běžných cenách. Je to důsledek rychlejšího růstu vývozu před dovozem (13,1 % ku 11,7 %). Odráží to rostoucí úroveň a konkurenceschopnost tuzemské produkce, když se daří zvyšovat objem vývozu na vyspělé trhy, jakož i rostoucí podíl vývozu sofistikované produkce. Růst vývozu ve stálých cenách zaostával za růstem dovozu o 0,7 bodu (13,4 % resp. 14,1 %) a deficit obchodní bilance ve stálých cenách byl za stejné období o 26,6 mld. Kč vyšší než v běžných cenách. Tento rozdíl představuje vliv příznivého cenového vývoje na obchodní bilanci. V dolarovém vyjádření vývoz vzrostl o 15,1 %, dovoz o 13,7 % a deficit 3,1 mld. USD zůstal na 14

stejné úrovni jako v roce 2000. Posílení koruny vůči třem základním měnám (EUR, DEM shodně o 4,3 % a USD o 1,5 %), které se více než třemi čtvrtinami podílely na platbách za vývoz zboží ČR, ovlivnilo zpomalení meziroční dynamiky vývozu v korunovém ekvivalentu o více než 4 body. Celkový vývoz za rok 2001 dosáhl 1.268,5 mld. Kč, tj. 33,4 mld. USD. Rozhodující byl růst vývozu do států s vyspělou tržní ekonomikou (o 13,6 %) při podílu 75,1 % (v tom do zemí EU o 13,7 % při podílu 68,9 %). Podíl evropských zemí s tranzitivní ekonomikou vč. SNS na vývozu se mírně zvýšil na 21,2 % v důsledku meziročního růstu o 13,8 % (v tom podíl zemí SEDVO činil 17 % při růstu o 13,7 %). Do rozvojových zemí vývoz poklesl o 0,8 %, zatímco do mimoevropských zemí s tranzitivní a státní ekonomikou vzrostl o 19,2 %. Dovoz dosáhl 1.387,5 mld. Kč, tj. 36,5 mld. USD. Nejrychlejší růst dovozu byl z mimoevropských zemí s tranzitivní a státní ekonomikou (o 46,8 %) a z rozvojových zemí (30,8 %). Pomaleji rostl dovoz ze států s vyspělou tržní ekonomikou (o 11,2 %, z toho z EU o 11,3 %), které patří k našim nejvýznamnějším obchodním partnerům s podílem 71,5 % (resp. 61,8 %) na českém dovozu. V důsledku poklesu cen nerostných paliv měl dovoz z evropských zemí s tranzitivní ekonomikou vč. zemí SNS nejpomalejší růst (5,5 %, v tom ze zemí SEDVO 9,5 %). Na celkovém deficitu obchodní bilance (119 mld. Kč) se podílely všechny teritoriální skupiny, nejvíce mimoevropské země s tranzitivní a státní ekonomikou vč. nespecifikovaných 40,6 mld. Kč (meziroční zvýšení o 13,2 mld. Kč) a státy s vyspělou tržní ekonomikou 38,9 mld. Kč (i když se deficit snížil o 14,8 mld. Kč, přičemž pasivum s EU 1,8 mld. Kč se změnilo na aktivum 16,4 mld. Kč). K největšímu zhoršení výsledků došlo v obchodě s rozvojovými zeměmi, se kterými došlo k nárůstu deficitu (o 18,1 mld. Kč) na 32,9 mld. Kč. Naproti tomu zlepšení bylo dosaženo s evropskými státy s tranzitivní ekonomikou vč. zemí SNS, kde pasivní bilance klesla z 25 mld. Kč na 6,6 mld. Kč, což bylo pozitivně ovlivněno zvýšením aktiva se zeměmi SEDVO (o 11,3 mld. Kč na 41,6 mld. Kč). V komoditní struktuře dominovaly opět stroje a dopravní prostředky. Jejich podíl na celkovém vývozu dosáhl již 47,3 % (tj. o 2,8 bodu meziročně více), na dovozu 42,2 % (tj. zvýšení o 2,2 bodu), na meziročním přírůstku celkového vývozu se podílely 69 %, na přírůstku dovozu 61 %. Aktivní saldo skupiny se výrazně zvýšilo (o 12,9 mld. Kč na 14,6 mld. Kč, zejména v důsledku příznivého vývoje se státy s vyspělou tržní ekonomikou) a částečně tak eliminovalo zhoršení bilance jiných komoditních skupin (především chemikálií). Největší navýšení deficitu zaznamenaly chemikálie (o 10 mld. Kč na 69,5 mld. Kč) a nejvyšší deficit vykázala opět nerostná paliva (87,6 mld. Kč, přes meziroční snížení o 1,9 mld. Kč). Potraviny zvýšily deficit (na 19,2 mld. Kč) a aktivum surovin se změnilo v pasivum (1,7 mld. Kč). Nejvyšší aktivum vytvořily tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (28,8 mld. Kč) a různé průmyslové výrobky (15 mld. Kč). Ve struktuře podle stupně zpracování klesl podíl výrobků s nižším stupněm zpracování, ve vývozu o 2,3 bodu (na 13,6 %) a v dovozu o 1,1 bodu (na 21,4 %) ve prospěch strojírenských a elektrotechnických výrobků. Ve struktuře dovozu dle způsobu užití se především v důsledku přílivu zahraničních investic zvýšil podíl dovozů pro investiční užití (o 1,1 bodu) na 33,3 %. Nejnižší meziroční růst zaznamenaly dovozy pro osobní spotřebu (o 9,5 %), když jejich podíl poklesl o 0,4 bodu na 20,1 %. Největší pokles podílu měly dovozy pro výrobní užití o 0,7 bodu (na 46,6 %). Po vyloučení náhradních dílů činily dovozy pro výrobní užití 57,3 % a pro investiční užití 22,6 % celkového dovozu. Podíl výrobků HI-TECH na celkovém vývozu se meziročně zvýšil o 1,3 bodu na 9,1 % (tj. 115,3 mld. Kč). Největší vývozní položkou byla výpočetní technika (36,3 mld. Kč s meziročním růstem o 114,8 %). Dovoz HI-TECH výrobků v objemu 207,9 mld. Kč se na celkovém dovozu podílel 15 %, což je o 0,9 bodu více než v roce 2000. V dovozu byla objemem 79,7 mld. Kč na prvním místě elektronika a telekomunikace s meziročním růstem o 15,1 %. Pasivum obchodní bilance se zvýšilo o 5,4 mld. Kč na 92,6 mld. Kč při vyšším růstu vývozu než dovozu (31,5 % ku 18,8 %). Vývoz po aktivním zušlechtění vzrostl meziročně o 10,5 % na 388,5 mld. Kč, když jeho podíl poklesl (o 0,8 bodu) na 30,6 %. K meziročnímu přírůstku celkového vývozu přispěl tento vývoz čtvrtinou. Na přírůstku 36,9 mld. Kč se podílelo zejména zvýšení vývozu kancelářských strojů a počítačů (o 18,1 mld. Kč) a rádiových, televizních a spojových zařízení (o 15,9 mld. Kč). Podíl dovozu k aktiv- 15

nímu zušlechtění se zvýšil (o 0,8 procentního bodu) na 19,9 %, jeho objem se zvýšil (o 38,3 mld. Kč) na 275,9 mld. Kč. Nejvyšší přírůstky měl dovoz rádiových, televizních a spojových zařízení (o 15,8 mld. Kč) a kancelářských strojů a počítačů (o 14,6 mld. Kč).Obchod v rámci zušlech ovacího styku vytvořil aktivní bilanci ve výši 112,6 mld. Kč, tj. o 1,4 mld. Kč méně než v roce 2000. V roce 2001 byl cenový vliv na obchodní bilanci pozitivní, směnná relace se v průběhu roku postupně zlepšovala a v průměru za celý rok dosáhla 101,9. Meziroční růst vývozních cen dosáhl 0,4 % a byl ovlivněn na jedné straně růstem cen tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálu (o 1,9 %) a potravin (o 4,3 %), na druhé straně poklesem cen strojů a dopravních prostředků (o 1,1 %). Naopak dovozní ceny meziročně klesly o 1,5 %, což ovlivnil především pokles dovozních cen strojů a dopravních prostředků (o 1,9 %) a nerostných paliv (o 3,9 %). Závěrečná etapa přechodu na jednotnou evropskou měnu ovlivnila i měnovou strukturu zahraničního obchodu ČR. Ve vývozu se podíl obchodu v EUR meziročně zvýšil na více než dvojnásobek (na 35,2 %), zatímco podíl plateb v DEM klesl (na 28,5 %) a mírně se snížil podíl v USD (na 14,2 %). Obdobně tomu bylo ve struktuře dovozu, kde podíl obchodovaný v DEM a USD klesl (o 11,3 bodu, resp. o 0,9 bodu) ve prospěch podílu v EUR, který vzrostl (o 15,7 bodu) na 35,7 %. V únoru 2002 pokračoval již třetí měsíc pokles dovozu (meziročně o 8 %), zatímco vývoz mírně vzrostl (o 0,4 %); obchodní bilance byla aktivní 1,8 mld. Kč (což je meziroční zlepšení o 9,2 mld. Kč). Naposledy byla obchodní bilance aktivní v září 2001 a před tím v září 1999. Na pokles dovozu působily především nižší dovozní ceny, posílení kurzu koruny a vysoká srovnatelná základna (v únoru 2001 byl růst dovozu téměř 40 %). V kumulaci (leden únor) v běžných cenách vývoz poklesl meziročně o 0,8 %, dovoz o 5,7 % a deficit obchodní bilance ve výši 4,3 mld. Kč byl o 10,7 mld. Kč meziročně nižší. Na toto zlepšení působil především pokles deficitu nerostných paliv (o 5,3 mld. Kč na 11,1 mld. Kč) a růst aktiva strojů a dopravních prostředků (o 5,7 mld. Kč na 12 mld. Kč). V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba Celkové tržby odvětví obchodu se meziročně zvýšily o 7,3 % a dosáhly 2200,7 mld. Kč, (v běžných cenách, bez DPH). Dominantní jsou tržby velkoobchodu, které dosáhly 58,0 % celkových tržeb odvětví. Jejich růst o více než 8 % odráží celkové hospodářské oživení, vysoký obrat zahraničního obchodu při velkém rozsahu zásobovacích, dovozních i odbytových služeb pro podnikatelskou sféru. Při růstu tržeb se celkové hospodářské výsledky odvětví zlepšují, výkony vzrostly o 10,1 %, při růstu výkonové spotřeby o 9,2 % a účetní přidaná hodnota se zvýšila o 11,2 %. Hodnota marže za celé odvětví (15,4 %) byla meziročně o 0,2 bodu vyšší, u motoristických potřeb vzrostla o 0,6 bodu na 11,7 %, ve velkoobchodě vzrostla o 0,2 bodu na 14,5 % a téměř beze změny zůstala v maloobchodě (19 %). Po dlouhém období snižování zaměstnanosti (od roku 1997) došlo v roce 2001 k obratu, počet pracovníků se meziročně zvýšil o 0,9 % a dosáhl 663 tisíc osob. Vyšší potřeba zaměstnanosti souvisí s dlouhodobě sílící poptávkou i rozšiřováním a zkvalitněním prodejní sítě. Dále se posiluje postavení velkých podniků, se 100 a více zaměstnanci, jejichž tržní podíl se meziročně zvýšil z 27,0 % na 28,4 %. V rámci těchto velkých organizací se dynamicky prosazují nadnárodní podniky. Hospodářský výsledek velkých obchodních podniků meziročně vzrostl z 4,2 mld. Kč na 10,6 mld. Kč, 77 % podniků bylo ziskových (v předchozím roce jen 70 %). Jejich hospodářský výsledek se zvýšil o 22,8 % a činil 15,2 mld. Kč. Fyzický objem prodeje maloobchodu a potřeb pro motoristy (OKEČ 50 a 52, včetně DPH), který 16

převážně zajiš uje konečnou spotřebu, se meziročně zvýšil o 4,3 %, růst v průběhu roku sílil (v 1. čtvrtletí prodej vzrostl o 3,6 %, ve druhém o 4,0 % a ve třetím o 4,3 % a ve čtvrtém o 5,2 %). Růst byl pozitivně ovlivněn především vysokým zvýšením prodeje motorových vozidel (o 8,1 % ve stálých cenách). Tržby samotného maloobchode vzrostly meziročně o 3,1 %. Přestože o původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou přímé statistické údaje, lze z propočtů prováděných MPO odvodit, že hodnota dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu roste rychleji než souhrn tržeb maloobchodu a potřeb pro motoristy. V roce 2001 se dovoz pro osobní spotřebu meziročně zvýšil o 9,5 %, objem tržeb jen o 5,7 %. To vedlo k meziročnímu nárůstu podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji, z 31 % na 32,1 % v roce 2001. Hospodářské oživení se začalo promítat i do růstu kupní síly, po stagnaci reálné hodnoty disponibilních důchodů domácností v roce 2000 došlo v roce 2001 k obratu, když se meziročně zvýšila o 3,3 % Příjmy však stále rostou pomaleji než konečná spotřeba domácností, která vzrostla o 3,7 % ve stálých cenách. To vyvolalo další pokles míry úspor sektoru domácností (poměr hrubých úspor a disponibilního důchodu) o 0,2 bodu na 6,9 %. Dále se rozšířil prodej na spotřebitelský úvěr. Z údajů rodinných účtů lze odvodit, že domácnosti se podílejí na tržbách maloobchodu zhruba z 62 % a na tržbách za prodej motorových vozidel a pohonných hmot jen z jedné pětiny. Růst tržeb, kromě domácností, silně ovlivňuje nákupní aktivita jiných sektorů. Jde zejména o nákupy podnikatelského a veřejného sektoru, podnícené hospodářským oživením, jakož i nákupy zahraničních návštěvníků V roce 2001 navštívilo Českou republiku více než 103 mil. osob, avšak alespoň jednou zde přenocovalo jen 5 %, z toho lze soudit, že většinu tvořily tranzity a takzvaná nákupní turistika). V lednu 2002 vzrostly tržby maloobchodu, včetně motoristických potřeb v meziročním porovnání o 2,7 % shodně ve stálých i běžných cenách. To znamená, že se zastavil souhrnný cenový růst položek procházejících vnitřním trhem. 17