VI. VÝOSY, ÁKLADY, AALÝZA VÝVOJE HOSPODÁSKÉHO VÝSLEDKU VÝOSY Jedná se o veškeré penžní ástky, které podnik získal ze svých inností za urité období bez ohledu na to, zda došlo v tomto období k k jejich inkasu. Dlíme je na: a) provozní výnosy b) finanní výnosy c) mimoádné výnosy Zopakovat pojmy: - obchodní rozptí (rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou) - bilanní zisk (zisk po zdanní po úprav o ástky erpání z rezervních fond a ástky jejich tvorby a ástky zisku nebo ztráty z minulého roku) - hrubá marže (rozdíl mezi tržbami a náklady prodaného zboží nebo mezi výkony a výrobními náklady prodaných výkon) Strategie zvyšování tržeb podniku závisí na typu trhu, na kterém se firma pohybuje: V dokonale konkurenním trhu je cena nezávislá na množství výrobk nabízeného jednotlivými výrobci. Platí tedy, že tržby rostou s rstem prodaného množství a optimalizace tržeb nemá smysl. Pro jednotlivou firmu poptávková kivka tvoí rovnobžku, která probíhá ve výši ceny rovnobžn s vodorovnou osou. Lze odvodit, že marginální tržby se rovnají cen. Podnik v dokonalé konkurenci proto zvyšuje své tržby vyšší produkcí svého výrobku. eznamená to, že objem produkce neoptimalizuje, vyvíjí-li se jeho náklady tak, že z poátku klesají a pozdji rostou, pak zejm bude vyrábt takový objem produkce, pi kterém dosáhne maximálního zisku a nikoli maximálních tržeb. V ist monopolním trhu je cena promnnou veliinou závislou na množství prodaných výrobk, která s rstem množství neustále klesá, protože monopol pedstavuje produkci celého odvtví, má poptávková kivka obecný tvar. Monopol tak postupn uruje cenu množství tak, aby dosáhl maximálního zisku, toho je dosaženo pi objemu, pi kterém se marginální náklady rovnají marginálním tržbám. ÁKLADY Externí náklady: - prvotní náklady, které vznikají stykem podniku s okolím nebo s jeho zamstnanci, jsou to náklady jednoduché, protože je nelze dále lenit Interní náklady: - druhotné náklady mají komplexní charakter a vznikají spotebou vnitropodnikových výkon, projevují se až pi zútování náklad podle stedisek Úelové tídní náklad: a) podle místa vzniku a odpovdnosti - náklady výrobní innosti a náklady nevýrobní innosti - technologické náklady a náklady na obsluhu zaízení - 1 -
b) podle výkon (kalkulaní tídní náklad) - jednicové, režijní náklady Pi manažerském rozhodování: a) celkové náklady b) prmrné náklady c) pírstkové náklady d) marginální (mezní, diferenciální, hraniní) náklady Manažerské pojetí náklad: a) oportunitní náklady (alternativní náklady) náklady ušlé píležitosti b) explicitní náklady mají formu penžních výdaj c) implicitní obtížn vyíslitelné a nemají formu penžních výdaj d) relevantní náklady náklady ovlivnné rozhodnutím e) utopené náklady náklady neovlivnné rozhodnutím ZISK Je cílem veškerého podnikání. Podnikatelé sledují nejen další monetární cíle (zajištní platební pohotovosti, zachování substanní hodnoty podniku, maximalizaci obratu aj.), ale i nemonetární cíle (získání nezávislosti a samostatnosti, dosažení hospodáské moci, dobré jméno firmy atd.). Vždy by ml pevládnout dlouhodobý pohled ped krátkodobým. Zisk, rentabilita jsou rozhodující pro strategické a taktické rozhodování, pro krátkodobé (operativní) rozhodování mohou ustoupit do pozadí, je-li napíklad ohrožena platební schopnost podniku. Zisk plní následující funkce: 1) Kritérium pro rozhodování (o objemu výroby, o nových výrobcích, o investicích kriteriální funkce) 2) Hlavní zdroj akumulace (rozvojová funkce tvorba finanních zdroj pro další rozvoj) 3) Základ rozdlování dchod (mezi vlastníky, investory a stát funkce rozdlovací) 4) Základní motiv (hmotná zainteresovanost pracovník motivaní funkce) AALÝZA VÝVOJE HOSPODÁSKÉHO VÝSLEDKU Vtšinou se k této analýze používá tzv. bodu zvratu (), tj. bodu, od kterého dochází k obratu z provozní ztráty do provozního zisku. Jde práv o takovou velikost tržeb, pi které jsou pokryty všechny provozní náklady. EBI je v bod zisku nulový. Analýza bodu zvratu pedpokládá rozdlení náklad na dv složky fixní a variabilní. Citlivost reakce provozního zisku na zmnu ve celkových tržbách firmy vyjaduje tzv. operaní (provozní) páka. Riziko vyplývající z rzné úrovn zadluženosti, ze struktury kapitálu firmy podle nárok na poadí jeho úhrady, mžeme opt nazvat finanní pákou. Každé zvýšení podílu cizího kapitálu na celkových zdrojích pak automaticky vede ke zvýšení finanního rizika vlastník firmy. Za pevzetí dodateného finanního rizika požadují akcionái pimenou úhradu, která je tím vyšší, ím vyšší je toto riziko. Finanní riziko se chápe jako dodatená promnlivost zisku na akcii, vyplývající z použití tchto forem financování, které si vynucují fixní platby bez ohledu na vývoj finanní situace firmy, na výši - 2 -
vytvoeného zisku (splátky úvr, obligací, úrok, stálá dividenda z prioritních akcií, leasingové splátky apod.). Cizí kapitál dostává svj smluvený úrok, nezávisle na výnosové situaci firmy. Vliv zapojení cizího kapitálu se projevuje i snížením hospodáského výsledku, nebo firma musí platit fixní úrok, který zvyšuje náklady. Finanní páka je tak výsledkem vlivu fixních finanních náklad na zmny v EBI a zmny v disponibilním zisku na kmenovou akcii (EPS). Ob páky mže firma používat ke znásobení celkových efekt a jejich vliv lze vyjádit pomocí kombinované páky: Stupe celkové páky = stupe provozní * stupe finanní páky PROVOZÍ PÁKA (operating leverage, gearing) Pokud by byly všechny náklady spolenosti variabilní, mnil by se provozní zisk proporcionáln ke zmnám tržeb. Jsou-li však náklady spolenosti tvoeny podílem fixních i variabilních náklad, potom zmnu provozního zisku nebo cash flow ovlivuje pi rzných objemech tržeb práv struktura náklad firmy. U firem s velmi nízkými fixními náklady a vysokými variabilními náklady se sklon nákladové kivky píliš neliší od sklonu kivky výnos. ento typ nákladové struktury lze nalézt ve spolenostech s nízkou kapitálovou nároností. asto jde o výrobu, která používá velké množství relativn málo kvalifikované práce a málo moderních technologií. Výsledkem je bod zvratu umístný pi grafickém znázornní relativn blízko k poátku a nízká provozní páka. aopak u kapitálov nároných výrobních proces, jako jsou nap. vysoce automatizované a robotizované výroby, dochází k relativn vysokým fixním nákladm a pomrn nízkým variabilním nákladm na jednotku vyrobeného a prodaného produktu. Výsledkem je pi grafickém znázornní bod zvratu umístný relativn dále od poátku a vysoká provozní páka. = V + F = v * q + F = c * q EBI = Bod zvratu (mrtvý bod, kritický bod rentability, kritické množství produkce), pi kterém nevzniká ani zisk, ani ztráta, a tedy platí: = c * q = v * q + F q = F : (c-v) Rozdíl c-v (rozdíl mezi jednotkovou cenou a jednotkovými variabilními náklady) nazýváme píspvek na úhradu fixních náklad a zisku a uríme jej z rovnice: EBI = (c-v) * q F V praxi píspvek na úhradu EBI + F aproximuje tzv. hrubým rozptím (marží), které je rozdílem ceny a pímých náklad: EBI + F = V - 3 -
Schéma provozní páky: a) ízká provozní páka, F Q (ks) b) Vysoká provozní páka F K odhadnu rizika zpsobeného nižším prodejem, než bylo pvodn plánováno, uríme tzv.pojistnou Q (ks) marži ze vztahu: PM = (oekávané tržby tržby v bod zvratu) / oekávané tržby * 100 Management firmy s nízkou provozní pákou mže podstoupit vyšší finanní riziko tím, že bude za jinak stejných podmínek financovat svou kapitálovou strukturu procentn vyšším pomrem dluh k vlastnímu kapitálu. Vždy je nutno ovšem vzít v úvahu, jak vysokého provozního zisku firma dosahuje, nebo ten vytváí bázi pro splácení úrok (fixního finanního nákladu). a druhé stran mže management firmy s vysokou provozní pákou tuto kombinovat s nízkou finanní pákou. Psobení provozní páky lze matematicky vyjádit jako stupe provozní páky (DOL). Stupe provozní páky nám udává, jak se zmní provozní zisk v % pi zmn objemu tržeb. Jinými slovy je to citlivost reakce EBI na zmnu tržeb. DOL = procentní zmna v provozním zisku/procentní zmna v tržbách DOL = EBI v % / v % - 4 -
Dosadíme-li jednotkové variabilní náklady a jednotkovou cenu produktu, mžeme vypoítat stupe provozní páky podle vzorce: DOL = [Q * (c v)] / [Q * (c v) - F] V pípad nelineárních náklad nebo nelineárního prbhu tržeb se projevují 2 body zvratu (od toho druhého zane být produkce opt ztrátová) a neplatí závr z lineární analýzy, že ím vyšší je produkce nad bodem zvratu, tím vtší je zisk firmy. Úkolem manažer je nalézt takový objem produkce a prodeje, pi kterém je dosahováno maximálního zisku. Je to bod na kivce náklad nebo tržeb, v nmž jsou teny ke kivkám rovnobžné, tzn. že derivace funkcí náklad a tržeb se rovnají. K jednoduchému stanovení bodu nejvtšího zisku se používá pírstkových veliin. Bod zvratu pi nelineárním prbhu náklad:, F q Bod zvratu pi nelineárním prbhu náklad i tržeb:, q Z - 5 -
Graf operaní páky v reálném prostedí:, V Polofixní F V reálné ekonomice se ovšem nesetkáváme s lineárním prbhem, resp.zmínným nelineárním prbhem náklad a výnos, ale s jejich promnami po dosažení uritého objemu produkce, se pi dalším zvýšení kapacit zmní skokem. U variabilních náklad mže zvýšení kapacit znamenat nap. práci v další smn, která klade vyšší mzdové nároky. Mohou se mnit i prodejní ceny, které se snižují nad urité množství nakoupeného zboží. Sklon kivky celkových výnos se pi vyšších objemech prodeje mže zmenšovat. Finanní analytik by se ml proto opírat pi grafické analýze provozní páky o reálné podmínky firmy. I pak mže dojít ke zkresleným závrm, nebo ze souasných, resp.minulých dat se odhaduje psobení páky v budoucnosti, ve které se mohou jak ceny produkt, tak celkové firemní náklady podstatn mnit. FIAÍ PÁKA (financial leverage) Finanní páka penáší a umocuje vliv zmn v provozním zisku (EBI) na zmny zisku na kmenovou akcii (EPS). Funguje podobn jako provozní páka, která je výsledkem vlivu fixních výrobních náklad. U finanní páky mají hlavní vliv fixní finanní náklady, a to: fixní úrok, který musí spolenost platit svým vitelm (finanní instituce, držitelé obligací) prioritní dividenda, kterou vyplácí svým prioritním akcionám leasingové splátky, placené pronajímateli podle uzavené smlouvy q EPS A = EPS B [EBI* (1-D s )]/[poet akcií A] = [(EBI U)*(1-D s )]/[poet akcií B] Ds daová sazba U úroky placené z obligací Grafické znázornní se nazývá grafem EBI EPS a ukazuje zisk na akcii, který je výsledkem urité kapitálové struktury. Prseík pímek je nazýván bodem finanní indiference a oznauje takovou úrove provozního zisku, pi které bude zisk na akcii stejný u obou firem. Leží-li dosažený EBI nad bodem - 6 -
indiference, bude zisk na akcii u spolenosti B vyšší v dsledku cizího kapitálu. uto komparativní výhodu vyznauje vertikální vzdálenost mezi pímkami. aopak pi hodnot EBI pod bodem indiference bude zisk na akcii ve firm B nižší a pod úrovní odpovídajícího prseíku s vodorovnou osou bude dokonce záporný EPS. EPS Firma A Firma B Bod finanní indiference EBI Bod indiference: EBI = [U * poet akcií A]/[poet akcií A poet akcií B] Stupe finanní páky (DFL) DFL = procentní zmna v zisku na akcii/procentní zmna v provozním zisku DFL = EPS v % / EBI v % DFL ukazuje, jak procentní zvýšení nebo snížení zisku ovlivuje zvýšení nebo pokles akcionáských výnos. Pokud firma nevyužívá cizího kapitálu (nezatžuje spolenost žádnými fixními finanními náklady) je DFL = 1. DFL = EBI / [ EBI - U] Graf finanní páky obvykle ukazuje vyšší oekávané zisky na akcii z dodateného využití závazk v porovnání s navýšeným akcionáským kapitálem. Existují však ekonomická a technologická omezení, která zpsobují, že využití cizích zdroj v menší míe je pro firmu píznivé, ale velké závazky mohou znamenat pro firmu velká rizika. Finanní páka je pínosná tehdy, jestliže není pevážena zvýšeným rizikem, které firma podstupuje kvli dodateným fixním nákladm. CELKOVÁ PÁKA (total leverage) - 7 -
VÝOS Y Analýza vývoje hospodáského výsledku Psobení provozní i finanní páky je vyjádeno stupnm celkové páky (DL), který se stanový jako souin stupn provozní páky a stupn finanní páky. DL = (DOL * DFL) = ( EBI / ) * ( EPS / EBI) = EPS/ Celková páka vyjaduje citlivost reakce výnos na akcii na zmnu v celkovém objemu tržeb, tzn. že spoleným psobením provozní a finanní páky pi souasné nákladové a kapitálové struktue vyústí každý jednoprocentní nárst tržeb x % nárst zisku na akcii. DL = [Q*(c-v)]/[Q*(c-v)-F-U] Analýza celkové páky umožuje managementu lépe odhadnout optimální kapitálovou strukturu, která má vliv na výnosnost a hodnotu akcií firmy. - 8 -