Politika a výzvy v oblasti energetiky

Politika a výzvy v oblasti energetiky Příspěvek Komise k zasedání Evropské rady dne 22. května 2013

Politika a výzvy v oblasti energetiky Příspěvek Komise k zasedání Evropské rady dne 22. května 2013 Tento dokument, který je příspěvkem k zasedání Evropské rady plánovanému na 22. května 2013, shrnuje některé energetické výzvy, jimž Evropa v současnosti čelí, a zaměřuje se na aktuální otázky týkající se konkurenceschopnosti hospodářství. Nezabývá se širším tématem klimatického a environmentálního hlediska spotřeby energie, které je předmětem probíhající veřejné konzultace 1. V přílohách k tomuto dokumentu jsou uvedena některá fakta a číselné údaje o skladbě zdrojů energie v Evropě a souvisejících výzvách, jakož i o hlavních bodech politiky EU a jejího legislativního rámce. Členské státy mají velmi rozdílné skladby zdrojů energie. V roce 2011 byla celková potřeba energie v EU, vyjádřená jako hrubá domácí spotřeba, v průměru kryta z těchto zdrojů: 35 % ropa, 24 % plyn, 17 % tuhá paliva, např. uhlí, 14 % jaderná energie, 10 % obnovitelné zdroje, např. vodní nebo větrná energie. Tato kombinace se v jednotlivých zemích značně liší (viz příloha 5) a neustále se vyvíjí v závislosti jednak na jejich zeměpisných podmínkách, jako je dostupnost a přístup k přírodním zdrojům, a jednak na zvolených vnitrostátních politikách, například rozhodnutí o využití nebo nevyužití jaderné energie, na změně finančních pobídek, pokroku v oblasti technologií, požadavcích na dekarbonizaci a na rozvoji vnitřního trhu 2. Sdílejí podobné cíle... I přes tyto rozdíly mají členské státy tři společné politické cíle: snížit energetické náklady pro domácnosti a podniky ( konkurenceschopnost ), zajistit spolehlivé a nepřetržité dodávky elektřiny ( zabezpečení dodávek ) a omezit dopad výroby, dopravy a spotřeby energie na životní prostředí ( udržitelnost ). V mnoha případech lze těchto cílů nejlépe dosáhnout pomocí společného rámce a společného postupu na úrovni EU. Proto se hlavy států a vlád dohodly na třech hlavních cílových hodnotách, kterých má být dosaženo do roku 2020 (často označované jako 20-20-20 do roku 2020 ): snížit emise CO 2 o 20 % ve srovnání s úrovní v roce 1990, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové skladbě zdrojů energie EU na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. Tyto cíle jsou rovněž základem strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. a společný rámec. Legislativní rámec slouží k prohloubení a sjednocení evropského trhu s energií, neboť rozvíjí propojení infrastruktury, stanovuje opatření k zabezpečení dodávek plynu a elektřiny, zakotvuje práva spotřebitelů a rovné podmínky pro hospodářskou soutěž mezi energetickými subjekty a dohled nad nimi. Byly též přijaty právní předpisy EU, které mají podpořit využívání obnovitelných zdrojů energie, zvýšit úsilí o energetickou účinnost a zajistit, aby těžba ropy a zemního plynu v pobřežních vodách byla bezpečná. Řadu z těchto nástrojů je ještě třeba provést (viz příloha č. 3). 1 2 Evropská komise dne 27. března 2013 předložila ke konzultaci zelenou knihu o rámci politiky pro klima a energetiku do roku 2030. (COM(2013) 169). Výsledky této konzultace (probíhající od konce března do začátku července) Komise využije při vypracování konkrétních návrhů do konce roku 2013. Podrobnější informace o možných scénářích jsou uvedeny v plánech vypracovaných Evropskou komisí: Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (KOM(2011) 112) a Energetický plán do roku 2050 (KOM(2011) 885). 1

1. Nejvýznamnější energetické výzvy pro Evropu Evropa je stále více závislá na dovozu energie ze třetích zemí V současné době zdaleka nevyrábíme množství energie potřebné k pokrytí naší vlastní poptávky. Závislost Evropy na dovozu se za poslední dvě desetiletí zvýšila a v případě ropy a plynu se očekává, že do roku 2035 vzroste na více než 80 %. Některé členské státy jsou závislé na jediném ruském dodavateli a často také na jediné zásobovací trase pro 80 100 % své spotřeby plynu. Jsou tak vystaveny tržní síle svého jediného dodavatele, který nemusí vždy stanovovat ceny podle tržní logiky. Evropa se účastní celosvětového soupeření o zdroje energie. Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že globální poptávka po energii vzroste do roku 2035 o více než jednu třetinu, přičemž 60 % tohoto nárůstu připadá na Čínu, Indii a Blízký východ. Zvýšená poptávka po energii v ostatních částech světa by mohla mít přímý dopad na Evropu. Například kvůli vysokým cenám, které za zkapalněný zemní plyn (LNG) platí Japonsko a Korea (přibližně o 60 % více než průměrná cena LNG dovezeného do EU v únoru 2013), dovoz zkapalněného zemního plynu do EU klesl oproti roku 2011 o 30 %. Členské státy s rozmanitým portfoliem dodavatelů zemního plynu a zásobovacích tras a s dobře rozvinutými trhy s plynem platí za dovoz méně. Odhadované ceny na hranicích za plyn dovážený do Spojeného království, Německa a Belgie jsou v průměru podstatně nižší (přibližně o 35 %) než odhadované ceny na hranicích za plyn dovážený do zemí, které se spoléhají na omezený počet dodavatelů, jako například Bulharsko a Litva. Zatímco závislost Evropy na dovozu fosilních paliv se zvyšuje, Spojené státy jsou na dobré cestě k tomu, aby se z dovozce plynu staly čistým vývozcem. Rozdíly v cenách za elektřinu jsou do značné míry ovlivněny cenou fosilních paliv a nedávné oživení domácí těžby ropy a plynu v USA, zejména v podobě břidlicového plynu, vede k prohlubování rozdílů v průmyslových cenách energie mezi EU a USA. V roce 2012 byly ceny plynu pro průmysl ve Spojených státech více než čtyřikrát nižší než v Evropě. Je tím ohrožena konkurenceschopnost evropských společností. Tento vývoj má vliv i na zbytek světa. Index průmyslových cen IEA pro reálné ceny elektrické energie vzrostl v evropských zemích, které jsou členy OECD, za pouhých 7 let (v období let 2005 až 2012) o 37 %, zatímco v USA ve stejném období o 4 % klesl. Index pro domácnosti vzrostl v Evropě o něco méně (+22 %), ale stále výrazně více než v USA (+8 %). Rozmach břidlicového plynu v USA zapříčinil také to, že v evropských elektrárnách se stále více využívá uhlí, které je zdrojem emisí CO 2. Kvůli vysoké domácí spotřebě plynu mají Spojené státy k dispozici více uhlí na vývoz do Evropy. Za prvních jedenáct měsíců roku 2012 se v EU ve srovnání se stejným obdobím v roce 2011 spotřeba uhlí zvýšila o 2 % a dovoz uhlí (černého uhlí a lignitu) vzrostl o téměř 9 %. Ve Spojeném království a Španělsku vzrostla v prvních jedenácti měsících roku 2012 spotřeba uhlí (černého uhlí a lignitu) o 28 %; ve Francii se spotřeba uhlí zvýšila o 16 % a v Německu o 3 %. Největší nárůst byl zaznamenán v Irsku (spotřeba uhlí se v prvních jedenácti měsících roku 2012 zdvojnásobila) a v Portugalsku (+38 %). 2

Nedávná studie Společného výzkumného střediska Evropské komise obsahovala analýzu toho, jak by těžba břidlicového plynu mohla ovlivnit závislost na dovozu. Ačkoli je velmi nepravděpodobné, že by Evropa dosáhla v zásobování zemním plynem soběstačnosti, v případě optimistického scénáře by domácí nekonvenční plyn mohl nahradit upadající tradiční produkci a závislost na dovozu by se díky tomu udržela na úrovni přibližně 60 %. Nekonvenční zdroje jsou již v Evropě využívány: Estonsko pokrývá 90 % své energetické potřeby těžbou roponosné břidlice. Některá zvýšení cen v EU jsou způsobena politickými rozhodnutími států Účty za energie pro spotřebitele rostou a stále se zvyšuje jejich podíl na průměrných výdajích domácností, který se v členských státech po započtení osobní dopravy pohybuje mezi 7 a 17 %. Pro chudší vrstvy obyvatelstva v některých členských státech však energetické výdaje představují až 22 % celkových výdajů. Výdaje domácností na energie, včetně zdanění a poplatků, podle očekávání dále porostou, a to i když se zohlední všechny možné zisky z dokončení vnitřního trhu s energií. Z části je to způsobeno tlakem rostoucí globální poptávky po zdrojích a náklady spojenými se stárnutím infrastruktury a její obtížnější údržbou. Ceny energií jsou však rovněž z velké části důsledkem rozhodnutí členských států ohledně cel, dávek (včetně poplatků spojených s režimy podpory) a daní. V EU-15 (údaje pro EU-27 nejsou k dispozici) představovaly v roce 2010 cla, dávky a daně 28 % konečné ceny pro domácí spotřebitele, zatímco v roce 1998 to bylo 22 %. V případě průmyslových spotřebitelů představovaly 19 % v roce 1998 a 27 % v roce 2010. V některých členských státech, například v Dánsku, tvoří daně a dávky u některých kategorií spotřebitelů elektřiny a zemního plynu až 50 % konečného účtu za energii. Investice do odvětví energetiky jsou na historicky nejnižší úrovni Podle energetických a nízkouhlíkových plánů Komise do roku 2050 vyžaduje přechod na bezpečnou konkurenceschopnou nízkouhlíkovou energii trvale vyšší investice do energetických zařízení, sítí, přenosových technologií, infrastruktury a energeticky nenáročných budov. Toto zvýšení investic podle odhadu odpovídá 1,5 % HDP ročně v období do roku 2050. Do roku 2020 budou v EU potřeba investice ve výši 1 bilionu USD, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek energie, diverzifikace zdrojů, čistší energie a konkurenční ceny v rámci integrovaného trhu s energií. Některé členské státy stále zůstávají energetickým ostrovem v důsledku nedostatečného propojení infrastruktury se zbytkem EU. V severní a východní Evropě stále převažuje závislost na jednom zdroji dováženého zemního plynu. V některých regionech Evropy není možné nestálou energii z obnovitelných zdrojů přepravit ke spotřebitelům kvůli nedostatečné infrastruktuře. K překonání těchto nedostatků je do roku 2020 zapotřebí nových investic (přibližně 200 miliard EUR) do přenosového vedení, propojení soustav, skladovacích zařízení atd. Vyžaduje to, aby se investice v období 2010 2020 oproti období 2000 2010 zvýšily o více než 50 % u elektřiny a o 30 % u zemního plynu. Dopad na náklady pro spotřebitele však bude podle očekávání velmi omezený (přibližně 1 % u elektřiny) a do značné míry bude kompenzován výhodami plynoucími z cenové konvergence, zvýšení bezpečnosti dodávek a nižších záložních potřeb, jakož i vyšší míry využití obnovitelných zdrojů energie. 3

Do roku 2020 bude téměř pětina celkové uhelné kapacity EU uzavřena. Tato kapacita odpovídá celkovému instalovanému výkonu pro výrobu elektřiny v Polsku. Od distribuční soustavy bude odpojeno 11% britské národní kapacity výroby energie. V EU, Švýcarsku a Norsku se plánuje odstavit o 70% více elektráren než v předchozích pěti letech. V důsledku nízké poptávky po energii a rostoucí výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů byly v posledních třech letech odloženy nebo zrušeny projekty plynových elektráren schopných vyrobit přibližně 40 GW a projekty uhelných elektráren schopných vyrobit 25 GW. To zhruba odpovídá společnému výkonu Nizozemska, Belgie a Dánska. Investice do obnovitelných zdrojů energie v prvním čtvrtletí roku 2013 klesly v Evropě o 25% a v zemích, jako je Španělsko ( 96 %), Itálie a Francie, se téměř zcela zastavily. 2. Vhodné politiky byly vytvořeny, ale provádění je příliš zdlouhavé Přinejmenším v krátkodobém až střednědobém horizontu nebude Evropa kvůli rozdílu ve využitelných přírodních zdrojích moci soutěžit se svým největším obchodním partnerem, Spojenými státy, v cenách energií. Protože Evropa je čistým dovozcem energie, její strategie pro bezpečný, konkurenceschopný a udržitelný energetický systém zásadním způsobem závisí na uplatňování rozsáhlého přístupu spočívajícího v energetické účinnosti, vytvoření konkurenceschopných trhů založených na inteligentní infrastruktuře, diverzifikaci paliv a zásobovacích tras, využívání konvenčních a nekonvenčních zdrojů energie a inovacích. 1) Energetická účinnost: investice do levnějších a čistších zdrojů energie Splnění 20% cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 znamená úspory odpovídající 1 000 uhelných elektráren nebo 500 000 větrných turbín. Energetická účinnost snižuje poptávku po energii i dovoz energie a zmírňuje znečištění. Nabízí rovněž dlouhodobé řešení problému energetické chudoby a vysokých cen energií. Přestože energetická účinnost hraje zásadní úlohu při snižování poptávky, využívá se v současnosti pouze malá část jejího hospodářského potenciálu. Evropa stále zůstává nejvýznamnějším světovým trhem pro energetickou účinnost (v roce 2011 na ni připadalo 40 % celosvětových investic do energetické účinnosti) a EIB poskytuje nejvíce úvěrů v oblasti čisté energie na světě. Čína, která investuje 3 4 % příjmů energetického odvětví za rok, a Spojené státy, které výdaje na energetickou účinnost v období 2007 2010 více než zdvojnásobily, EU rychle dohánějí. 4

Rámeček č. 1: Minimální normy energetické účinnosti pro průmyslové výrobky (nařízení o ekodesignu) Očekává se, že první čtyři nařízení o ekodesignu elektrických průmyslových výrobků (motorů, oběhových čerpadel, ventilátorů a vodních čerpadel) 3 přinesou do roku 2020 roční úspory energie ve výši, která odpovídá současné konečné spotřebě energie Maďarska (195 TWh), a významně přispějí k plnění cílů strategie Evropa 2020. Tyto předpisy se jako první na světě zabývají společným souborem souvisejících výrobků (rozšířený přístup k produktu) i potřebou spotřebitele a změnami v jeho chování (citlivost na chování spotřebitele). Inovativní povaha těchto právních předpisů již také napomohla významnému vývoji technologií. Úspěchem některých těchto nařízení se inspiroval evropský a globální normalizační proces. Čína jako první využila evropské nařízení o motorech jako základ pro své vnitrostátní právní předpisy. Saúdská Arábie v současnosti zvažuje, že stanoví požadavky shodné s evropským nařízením o motorech. Vláda Spojených států přebírá požadavky evropských právních předpisů pro čerpadla a ventilátory a rovněž používá doprovodnou normu pro měření. 2) Otevřené a konkurenceschopné energetické trhy naplnit potřeby EU Otevírání trhů, intenzivnější přeshraniční obchod, integrace trhů a silnější hospodářská soutěž, které jsou podporovány právními předpisy EU a prosazováním pravidel hospodářské soutěže a státních podpor, udržují ceny energií pod kontrolou. Zatímco ceny primárních energetických komodit se v letech 2002 2012 zvyšovaly ročně o 14 % u ropy, téměř o 10 % u zemního plynu a o 8 % u uhlí, velkoobchodní ceny elektřiny v EU stouply pouze o 3,4 % 4. Liberalizace trhu vyvíjí tlak na snížení cen na velkoobchodních trzích, kde byla liberalizace povolena. Konkurenční trhy rovněž napomohly optimalizaci využití infrastruktury pro elektřinu a udávají cenové signály pro investice. Existuje značný prostor pro zlepšení. Z probíhajícího odhadu nákladů, které by způsobilo nezavedení integrovaného evropského energetického trhu pro zemní plyn, vyplývá, že tržní výhody úplného provedení třetího energetického balíčku v roce 2015 v porovnání s rokem 2012 (základní scénář) by mohly dosáhnout až 8 miliard EUR ročně. Tyto přínosy by mohly dosáhnout až 30 miliard EUR za rok v případě, že by ve všech 27 státech EU fungoval plně integrovaný trh. U elektřiny by prospěch z integrace (na rozdíl od vnitrostátní soběstačnosti) přinesl roční úspory nákladů až ve výši 35 miliard EUR. 3 4 Nařízení o ekodesignu (ES) č. 640/2009 o elektrických motorech, (ES) č. 641/2009 o oběhových čerpadlech, nařízení (ES) č. 327/2011 týkající se ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kw a (ES) č. 547/2012 o vodních čerpadlech. Rozdíl mezi velkoobchodními i maloobchodními cenami se zakládá na vnitrostátních daních a dávkách a jiných než energetických složkách nákladů na energii. 5

Podle odhadů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) by bylo možné dosáhnout úspor ve výši 15 miliard EUR ročně (10 % velkoobchodních cen plynu), pokud by byly řešeny stávající nedostatky trhu, které umožňují nekonkurenční cenové rozdíly mezi členskými státy EU. V oblasti maloobchodu je otevírání trhu nadále brzděno regulací koncových cen. To má negativní dopad na hospodářskou soutěž a investice a v případech, kdy jsou ceny regulovány pod úrovní nákladů, to vede ke schodkům, které nakonec dopadnou zpátky na daňové poplatníky. Rámeček č. 2: Investice do přeshraniční energetické infrastruktury V rámci budování vnitřního trhu s energií a odbourávání energetických ostrovů musí EU investovat do přeshraničních propojení. Díky Evropskému energetickému programu pro hospodářské oživení (EEPR) byly zavedeny a fungují některé projekty obousměrných plynovodů ve střední a východní Evropě. Pomohly zabránit problémům s dodávkami plynu, jak se ukázalo v nedávném výjimečně chladném období v únoru 2012. Nedávno přijaté hlavní směry transevropské energetické infrastruktury zavádějí nový způsob, jak určit projekty infrastruktury společného zájmu a jak urychlit jejich provádění prostřednictvím posílené regionální spolupráce, zjednodušených postupů udělování povolení, přiměřené regulace a prostřednictvím evropské finanční pomoci v rámci navrhovaného nástroje pro propojení Evropy. Regionální spolupráce mezi členskými státy může být velmi užitečná k získávání nezbytných investic. Dne 25. března 2013 se členské státy, které spolupracují v rámci plánu propojení baltského trhu s energií (BEMIP), dohodly na obsáhlém balíčku pro rozvoj infrastruktury zemního plynu a podrobném plánu pro jeho provádění. Navrhované investice do nového terminálu LNG, které by mohly pokrýt až 40 % současných potřeb zemního plynu v těchto zemích, a do projektů plynovodů (Baltské spojení, vnitřní baltská spojení a propojení Polsko Litva) by činily přibližně 1,3 miliardy EUR a ukončily by izolaci pobaltských států a Finska a zlepšily zabezpečení dodávek. 3) Úspory nákladů na energii z obnovitelných zdrojů a jiné konvenční a nekonvenční zdroje energie Aby se snížily emise CO 2, závislost na dodávkách energie ze třetích zemí a náklady na dovoz fosilních paliv, zvýšily členské státy v roce 2011 podíl obnovitelných zdrojů energie na 13,0 % konečné spotřeby energie v Evropě (zvýšení o 5 % během 6 let). V roce 2011 bylo z obnovitelných zdrojů vyrobeno 20,6 % elektřiny. Tento vývoj by potenciálně mohl udržet velkoobchodní ceny elektřiny pod kontrolou, protože klíčové technologie větrné a solární energie mají téměř nulové mezní náklady. Investice do energie z obnovitelných zdrojů mohou do roku 2020 vytvořit tři miliony nových pracovních míst (v současnosti je již v tomto odvětví v EU zaměstnáno 1,19 milionu lidí). EU je zatím na dobré cestě k dosažení cíle 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie, který je plánován ve směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie, ačkoliv situace se v jednotlivých členských státech liší. 6

Vnitrostátní režimy podpory podle směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie byly klíčovým faktorem pro podporu rychlého růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Růst výroby energie z obnovitelných zdrojů se však stále do značné míry opírá o subvence a některé nepružné režimy podpor neberou v úvahu významný pokles cen, k němuž došlo, jakmile technologie dostatečně vyspěly. To mělo za následek nadměrné kompenzace v době vážných hospodářských obtíží. Náhlé změny režimů podpory, v některých případech zpětně, navíc přispěly k nejistotě investorů. Mechanismy spolupráce, které jsou k dispozici v rámci směrnice o obnovitelných zdrojích energie, nebyly dosud využity. Aby bylo možné využívat evropský rozměr integrovaného trhu s energií, je třeba, aby se vnitrostátní režimy podpory sblížily. Odhaduje se, že obchod s energií z obnovitelných zdrojů fungující v celé EU a dosažení 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů nákladově efektivním způsobem ve všech členských státech by do roku 2020 snížilo náklady v celkovém energetickém systému až o 8 miliard EUR. Vysoký podíl energie z obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie vyvolává otázku přiměřenosti výrobních kapacit a sítí. To se stává problémem v době, kdy přerušovaná výroba energie z obnovitelných zdrojů ze slunce a větru musí být podporována jinými zdroji. Některé členské státy mají v úmyslu platit za dostupnost výrobní kapacity na vnitrostátní úrovni ( trhy s kapacitou ) a tato kapacita je nejčastěji založena na fosilních palivech. Hrozí, že tento přístup bude ekonomicky neefektivní, a je pravděpodobné, že zachová současnou fragmentaci vnitřního trhu s energií a upevní postavení kapacit výroby energie z fosilních paliv. Existují další opatření, jak učinit systém flexibilnějším, aby bylo možné řešit případné problémy přiměřenosti, která jsou hospodářsky udržitelnější a zachovávají či dokonce upevňují vnitřní trh s energií. Tato opatření zahrnují investice do přeshraniční infrastruktury (čím širší sítě, tím snadněji se vyvažují obnovitelné zdroje energie), opatření spočívající v reakci na poptávku a skladování. 4) Technologie a inovace K technologické změně, která je nutná k dosažení energetických cílů EU, může dojít, pouze pokud se podstatně zmodernizují naše stávající energetické infrastruktury. Výzkum, vývoj a inovace v oblasti energie i nadále hrají zásadní úlohu v rozvoji levnějších, efektivnějších a spolehlivějších energetických technologií. Pokud jde o výdaje na výzkum a vývoj, EU navzdory krizi dohání Japonsko a Spojené státy. Veřejné a soukromé investice do technického rozvoje v odvětvích zahrnutých do strategického plánu pro energetické technologie (plán SET) se zvýšily z 3,2 miliardy EUR v roce 2007 na 5,4 miliard EUR v roce 2010. Pokud jde o priority plánu SET, vynakládá dnes průmysl asi 70 % celkových investic do výzkumu a inovací, zatímco členské státy se podílejí přibližně 20 % a Evropská komise 10 %. Výzkum a vývoj je i nadále mezi členskými státy roztříštěn. Lepší koordinace a sdílení zdrojů mezi členskými státy by mohly zvýšit účinnost výzkumného úsilí, neboť by zamezily zdvojování a umožnily dosáhnout kritického potenciálu k technologickým objevům. Výzkumné úsilí EU v posledních dvou desetiletích významně přispělo ke snížení cen a technologickému rozvoji v různých klíčových energetických odvětvích, jako je větrná energie a fotovoltaický systém. Z těchto i dalších důvodů se náklady na fotovoltaické moduly prudce snížily 7

(trojnásobně za několik let). Je možné, že cíl plánu SET, který chce dosáhnout ceny 1 EUR za kw do roku 2030, by mohl být splněn již do roku 2020. Také v oblasti dopravy umožnilo úsilí EU příznivý start pro biopaliva druhé generace. Od roku 2007 se v rámci programu Inteligentní energie pro Evropu (IEE) podporuje přijetí technologií na trhu a řeší se překážky netechnologického charakteru prostřednictvím více než 300 projektů, které přilákaly související investice ve výši více než 4 miliardy EUR. Program rovněž zahájil spolupráci s finančními institucemi s cílem mobilizovat investice ve výši přibližně 2 miliard EUR (z toho 38 milionů EUR finančních prostředků EU) do udržitelné energie prostřednictvím nástrojů na podporu vývoje projektů (ELENA a Mobilizace místních investic v oblasti energetiky). Očekává se, že tyto investice přinesou úspory energie přesahující 2 000 GWh/rok. Přílohy: 1. Pokrok v plnění cílů pro rok 2020 2. Sledování pokynů týkajících se energetiky, které dne 4. února 2011 vydala Evropská rada 3. Provádění klíčových právních předpisů EU v oblasti energetiky 4. Přehled finančních nástrojů EU na podporu energetické politiky 5. Základní fakta o energetice v Evropě 8

Příloha 1: Pokrok v plnění cílů pro rok 2020 1) Cíl EU snížit emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s úrovní emisí v roce 1990 Emise skleníkových plynů v roce 2011 byly odhadovány na 16 % pod úrovní z roku 1990. Tento cíl je prováděn prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), a rozhodnutí o sdílení úsilí. 2) 20% podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie v EU V roce 2011 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie EU 13,0 %, ve srovnání s 8,5 % v roce 2005. Díky právně závazným vnitrostátním cílům se růst obnovitelné energie zrychlil, ale ke splnění celkového cíle pro rok 2020 musí dosáhnout v průměru 6,3 % ročně. Komise proto určila čtyři oblasti, v nichž je třeba zintenzívnit úsilí: energetický trh, režimy podpory, mechanismy spolupráce a spolupráce ve Středomoří 5 a v současné době připravuje pokyny k jejich řešení (mimo jiné otevření vnitřního trhu s elektřinou, lepší tržní integraci obnovitelných zdrojů energie, spolupráci i obchod, infrastrukturu a spotřebitele a technologické inovace). 3) 20% úspory ve spotřebě primární energie v EU ve srovnání s projekcemi z roku 2007 Tento cíl není pro členské státy právně závazný. Spotřeba primární energie dosáhla vrcholu v letech 2005 2006 (přibližně 1825 Mtoe) a od roku 2007 mírně klesá (1730 Mtoe v roce 2011). Je to důsledkem hospodářské krize, účinnosti stávajících politik a omezenější energetické náročnosti průmyslu EU. 5 Sdělení Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií, COM(2012) 271. 9

Příloha 2: Sledování pokynů týkajících se energetiky, které dne 4. února 2011 vydala Evropská rada Energetická účinnost Směrnice o energetické účinnosti byla přijata v říjnu 2012 a očekává se, že přispěje k tomu, aby EU dosáhla až 17% zvýšení energetické účinnosti z plánovaných 20 % do roku 2020. V roce 2012 byla také uzavřena dohoda mezi EU a USA o programu Energy Star na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky a byl zřízen fond pro energetickou účinnost s rozpočtem ve výši 265 milionů EUR. Návrh Komise týkající se energetických otázek v rámci programu Horizont 2020, v němž se navrhuje přidělit 6,5 miliard EUR, se projednává a očekává se, že jeho součástí budou i programy na podporu energetické účinnosti. V červenci 2012 bylo spuštěno evropské inovační partnerství pro inteligentní města a obce s cílem posílit inovativní řešení pro energetiku, dopravu a informační a komunikační technologie, která přispějí k udržitelnosti ve městech a obcích. Vnitřní trh Plně fungující, vzájemně propojený a integrovaný vnitřní trh s energií do roku 2014 : Pokrok byl zaznamenán v intenzivnějším propojování na trzích s elektřinou a konvergenci velkoobchodních cen, jakož i zvýšení konkurence mezi různými druhy plynu v důsledku lepšího vzájemného propojení. Koordinační skupina pro otázky elektrické energie založená v listopadu 2012 by měla zlepšit koordinaci mezi členskými státy při zjišťování rizik a zajišťování přiměřené reakce na problémy s dodávkou. Akční plán (COM(2012) 663), který má řešit zbývající problémy do roku 2014, byl navržen jako součást sdělení Komise o vnitřním trhu s energií. Ukončení izolace některých členských států od evropských plynárenských a elektroenergetických sítí do roku 2015 : Přípravné práce týkající se rozvoje infrastruktury v Evropě pokračují, zatímco se čeká na konečný víceletý finanční rámec a nástroj pro propojení Evropy, v nichž Komise navrhla 9,1 miliard EUR na energetické infrastruktury. V březnu 2012 byly přijaty hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu, které vytyčují 12 strategických transevropských energetických koridorů a stanoví způsob, jak určit projekty společného zájmu a urychlit jejich provádění. V rámci ENTSO-E a ENTSO-G bylo rovněž dosaženo významného pokroku při přípravě desetiletých plánů rozvoje sítě (TYNDP) pro zemní plyn a elektřinu. Lepší koordinace činností EU a členských států s cílem zajistit soulad a soudržnost ve vnějších vztazích EU : V reakci na výzvu Evropské rady k lepší koordinaci pokračovaly práce na posílení vnějšího rozměru energetické politiky EU. Bylo dosaženo pokroku při jednáních o transkaspickém plynovodu a jižním koridoru pro přepravu plynu. Byl dohodnut energetický plán do roku 2050 EU- Rusko a pokračovala jednání s Ruskem a Běloruskem o provozu elektroenergetické soustavy v pobaltských členských státech. Pokud jde o Čínu, bylo zřízeno partnerství EU a Číny v oblasti urbanizace a zahájen dialog o energetické bezpečnosti. V souvislosti s žádostí Evropské rady o informace o dvoustranných dohodách uzavřených v oblasti energetiky se třetími zeměmi byl schválen mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi, který vstoupil v platnost v listopadu 2012. 10

Příloha 3: Provádění klíčových právních předpisů EU v oblasti energetiky Provedení směrnic třetího energetického balíčku do vnitrostátního práva (Situace ke dni 30. dubna 2013) Společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou (směrnice 2009/72/ES ze dne 13. července 2009) a společná pravidla pro vnitřní trh se zemním plynem (směrnice 2009/73/ES ze dne 13. července 2009) Společná lhůta pro provedení do vnitrostátního práva: 3. března 2011 Členský stát Současný stav provádění nahlášený členským státem Směrnice o elektřině Současný stav provádění nahlášený členským státem Směrnice o plynu Belgie úplné úplné Bulharsko úplné úplné Česká republika úplné úplné Dánsko úplné úplné Německo úplné úplné Estonsko úplné úplné Irsko úplné úplné Řecko úplné úplné Španělsko úplné úplné Francie úplné úplné Itálie úplné úplné Kypr úplné úplné Lotyšsko úplné úplné Litva úplné částečné Lucembursko úplné úplné Maďarsko úplné úplné Malta úplné úplné Nizozemsko úplné úplné Rakousko úplné úplné Polsko úplné úplné Portugalsko úplné úplné Rumunsko úplné úplné Slovinsko částečné částečné Slovensko úplné úplné Finsko částečné částečné Švédsko úplné úplné Spojené království částečné částečné

Třetí energetický balíček vyžaduje vnitrostátní certifikaci provozovatelů přenosové soustavy M oznámené / vydaná stanoviska probíhající zbývá oznámit

Provádění směrnice o obnovitelných zdrojích energie (20% podíl obnovitelných zdrojů energie v hrubé konečné spotřebě energie v EU) Směrnice 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva: 5. prosince 2010 Přehled o pokroku v plnění prvního průběžného cíle* (podle zprávy o pokroku ze dne 27. března 2013) >2% nad průběžným cílem <1% pod nebo <2% nad průběžným cílem >>1% pod průběžným cílemm Členský stát Podíl energie Podíl energie První průběžný cíl Cíl pro obnovitelné b i l ý h b i l ý h i 2020 Rakousko 23.3% 30.1% 25.4% 34% Belgie 2.2% 5.4% 4.4% 13% Bulharsko 9.4% 13.8% 10.7% 16% Kypr 2.9% 5.7% 4.9% 13% Česká republika 6.1% 9.4% 7.5% 13% Německo 5.8% 11.0% 8.2% 18% Dánsko 17% 22.2% 19.6% 30% Estonsko 18% 24.3% 19.4% 25% Řecko 6.9% 9.7% 9.1% 18% Španělsko 8.7% 13.8% 10.9% 20% Finsko 28.5% 33% 30.4% 38% Francie 10.3% 13.5% 12.8% 23% Maďarsko 4.3% 8.8% 6.0% 13% Irsko 3.1% 5.8% 5.7% 16% Itálie 5.2% 10.4% 7.6% 17% Litva 15% 19.7% 16.6% 23% Lucembursko 0.9% 3% 2.9% 11% Lotyšsko 32.6% 32.6% 34.0% 40% Malta 0% 0.4% 2.0% 10% Nizozemsko 2.4% 3.8% 4.7% 14% Polsko 7.2% 9.5% 8.8% 15% Portugalsko 20.5% 24.6% 22.6% 31% Rumunsko 17.8% 23.6% 19.0% 24% Švédsko 39.8% 49.1% 41.6% 49% Slovinsko 16.0% 19.9% 17.8% 25% Slovensko 6.7% 9.8% 8.2% 14% Spojené království 1.3% 3.3% 4.0% 15% EU 8.5% 12.7% 10.7% 20% * dit stav v členském státě oproti prvnímu průběžnému cíli, vypočítanému jako průměr jeho podílů v letech 2011/2012. I když v průměru je pokrok do roku 2010 dobrý, tento výsledek nezohledňuje politické a ekonomické nejistoty, s kterými se výrobci energie z obnovitelných zdrojů v současné době potýkají.

Energetická účinnost: Provedení směrnice o energetické účinnosti budov do vnitrostátního práva Směrnice 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva: 9. července 2012 Členský stát Rakousko Belgie Bulharsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království Směrnice o energetické účinnosti budov Provedení Zpráva o budovách TNSE** Výpočty optimálních nákladů * Stav provádění založený na prohlášeních členských států (zelená: úplné; oranžová: částečné; Červená: neprovedeno). U členských států, které ohlásily prováděcí opatření, provádí Komise kontroly prima facie a kontroly souladu. U zpráv o budovách s téměř nulovou spotřebou energie a výpočtů optimálních nákladů se vyznačený stav týká toho, zda Komise zprávy obdržela, ale netýká se úplnosti zpráv. U obdržených zpráv Komise právě provádí rozbor. ** Budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Příloha 4: Přehled finančních nástrojů EU na podporu energetických politik Přehled fondů EU zaměřených na energetiku podle jednotlivých programů a finančních nástrojů (současných a případně nových pro období 2014 2020) Částky v milionech Transevropské energetické sítě (TEN-E) Fondy přidělené ve finančním výhledu 2007 2013 Celkem Infrastruktura pro elektřinu a l 155 Udržitelná energie (2) Jaderná energie (3) Návrhy Komise na fondy přidělené ve finančním výhledu Celkem Infrastruktura pro elektřinu a plyn Nástroj pro propojení Evropy 9 121 Udržitelná energie (2) Jaderná energie Fondy EU který zahrnuje finanční nástroje (1 000) Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) 2 267 1 712 - - který zahrnuje finanční nástroje (evropský fond (265) CIP program Inteligentní energie Evropa - 730 (A) - (B) Který zahrnuje ELENA (technická asistence) (132) Strukturální fondy 1 607 10 100 17 000 Rámcový program RTD 2 350 (C) 6 500 Finanční nástroj pro sdílení rizik (EK-EIB) 1 400 (D) Financování politiky rozšíření 112 Jaderné štěpení EURATOM 7.RP 1 382 1 080 Jaderná fúze 7.RP 4 155 3 282 Vyřazování ( LT,SK,BG) 2 848 860 MEZISOUČET 4 029 16 404 8 385 9 121 23 500 5 222 CELKEM 28 818 37 843 A. zahrnuje ELENA ve spolupráci s EIB, CEB, EBRD a KfW B. část nového rámcového programu pro výzkum ( Horizont 2020 ) C. výzkum a technologický rozvoj 2007 2013: fondy přidělené obecně na energetický výzkum mimo jadernou energii D. 14% z celkového rozpočtu finančního nástroje pro sdílení rizik, jež jsou zejména určeny na sluneční a větrnou energii

Příloha 5: Základní údaje o energetice v Evropě 1. Skladba zdrojů energie v Evropě Skladba zdrojů energie v Evropě se mění Hrubá domácí spotřeba EU v roce 2011 Obnovitelné zdroje energie Tuhá paliva Hrubá domácí spotřeba EU v roce 2030 (scénář) Obnovitelné zdroje energie Tuhá paliva Jaderná energie 14% 10% 17% Jaderná energie 14% 18% 12% Plyn 24% 35% Ropa Plyn 22% 33% Ropa Zdroj: Evropská komise Energetika zásobuje energií naši společnost a hospodářství Konečná spotřeba energie EU podle odvětví v roce 2011 Jiné Služby 1% Průmysl Zemědělství 2% 13% 26% 25% Domácnosti a bydlení 33% Doprava Zdroj: Evropská komise

Skladba zdrojů energie se v různých státech EU významně liší Hrubá domácí spotřeba v členských státech EU v roce 2011 Ropa Plyn Tuhá paliva Jaderná energie Obnovitelné zdroje energie 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK UK Zdroj: Evropská komise

2. Závislost Evropy na dovozu Evropa dováží každý rok ropu, plyn a uhlí v hodnotě 406 miliard EUR (3,2 % HDP) a očekává se, že její závislost dále poroste Podíl dovážených paliv na celkové spotřebě EU (scénář bez opatření) Zdroj: Evropská komise Evropa je závislá na několika dodavatelích Dovoz surové ropy do EU v roce 2011 Dovoz zemního plynu do EU v roce 2011 Mexiko Ázerbájdžán 1% 5% Kazachstán 6% Norsko 12% Jiné 8% Země OPEC 33% Nigérie 4% Nespecifikováno 10% Katar 11% Egypt, Libye, Trinidad a Tobago, další po 1% Rusko* 30% Rusko 35% Alžírsko 13% Norsko 28% * Tento údaj zahrnuje plyn z jiných zemí než z Ruska, který je přes Rusko vyvážen do EU. Zdroj: Evropská komise

3. Světové trendy mají vliv na Evropu Světová poptávka po energii roste Vývoj světové poptávky po energii v milionech tun ropného ekvivalentu (Mtoe) Zbytek světa Čína Zbytek OECD EU 18 000 16 000 14 000 12 000 Mtoe 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Ceny elektřiny: Spojené státy zvyšují svou výhodu, zejména díky břidlicovému plynu 150 Vývoj cen elektřiny pro konečné spotřebitele v průmyslu, bez daní (2005 = index 100) OECD Evropa USA Japonsko 140 130 120 110 100 90 80 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Q3 2012 Zdroj: Mezinárodní energetická agentura