Rodinná politika: výhledy v ČR R a v EU PhDr. Vojtěch Belling Ruprecht-Karls Karls-Universität t Heidelberg Jihlava, 14. ledna 2010
Rodinná politika: ano či i ne? Citlivé téma liberáln lně-konzervativní politiky: střet dvou vizí: Liberáln lní pohled rodina je soukromou záležitostí bez relevance z hlediska státu tu nižší podpora rodiny v sociáln lním m systému příjmově definované dávky (podpora chudých rodin) Konzervativní pohled rodina si zaslouží podporu jako prostřed edí objektivně nejvhodnější prostřed edí pro výchovu a socializaci dětíd a růstr vysoká podpora rodiny cílená i na konkrétn tní formu rodinného soužit ití (podpora manželstv elství)
Rodinná politika jako důsledek d sociáln lního státu? tu? Politický faktor: vznik sociáln lního státu tu od 19. století učinil život bez dětíd a rodiny díky systému soc. pojištění ekonomicky únosným Sociáln lní faktor: od poloviny 20. století se stává život bez rodiny i společensky ensky únosným Biologický faktor: od 60. 70. let je díky d umělé antikoncepci život bez dětíd a rodiny možný i bez života v v celibátu tu
Důsledek: strukturáln lní znevýhodnění rodin s dětmi d Výchova dětíd se stává v důsledku d sociáln lního pojištění ekonomicky nerentabilní a současn asně se stává společensky ensky i biologicky zbytnou Systém m sociáln lního zabezpečen ení je ovšem nadále závislý z na společensk enské reprodukci (nejde jen o pojištění,, ale tzv. služby zajištění lidské existence: zdravotní,, sociáln lní, dopravní a další infrastrukturu) Faktický důsledek: d sociáln lní stát t je závislý z na existenci rodin s dětmi, d přestop estože e rovným způsobem zajišťuje i bezdětn tné Normativní důsledek: rodinná politika jako kompenzace ekonomického znevýhodnění rodin s dětmid Ústavněprávní imperativ?: rozhodnutí Spolkového ústavního soudu o nutnosti dvojí sazby sociáln lního pojištění pro osoby s dětmi d a bez dětíd
Modely rodinné politiky v Evropě 4 klasické evropské modely: Konzervativní: : vysoká finanční podpora, nižší podpora služeb (SRN, Rakousko, Polsko, Slovensko, ČR) Sociáln lně-demokratický: nižší finanční podpora, vysoký podpora služeb (Skandinávie) Liberáln lní: : nízkn zká finanční podpora, nízkn zká podpora služeb (Velká Británie) Kombinovaný: vysoká finanční podpora, vysoká podpora služeb (Francie, Lucembursko) + jihoevropské státy: ty: obecně nižší podpora v důsledku d přetrvávajících ch vazeb rodinné solidarity
Legitimita rodinné politiky nepřípustnost pustnost nepřim iměřených zásahz sahů státu tu do společnosti: ospravedlnění rodinné politiky nemůž ůže vyplývat z obecného zájmu z státu tu na podpoře e určit ité formy společensk enského chování x radikáln lní konzervatismus x marxismus x politika genderové rovnosti v rodině Legitimita rodinné politika spočívá v kompenzaci ekonomického znevýhodnění Doplňkový faktor: možnost podpory určitých typů rodiny s ohledem na objektivní zájem dítěte d te (spíš íše e krajní případy) pady) a na ekonomický zájem z státu tu (úpln( plná rodina jako pro stát nejvýhodnější forma soužit ití), s respektem vůčv ůči svobodě rodin
základní princip: svoboda rodiny Kompenzace nákladn kladů spojených s výkonem přirozených p funkcí rodiny Rodinná politika nemůž ůže e být založena na ulehčování rodinám m při p i výkonu jejich funkcí (model sociáln lně- demokratický, v extrémn mní formě i případ p pad totalitních států) Pro stát t mám smysl pouze fungující rodina plnící své funkce, nikoli přebp ebírání funkcí rodiny státem, tem, např. systémem kolektivních pečovatelských institucí ve státn tních rukou Klíčový princip: rozhodnutí o tom, jak naložit se státn tní podporou, nálen leží rodině,, nikoli státu tu možnost podpory služeb výhradně nepřímou cestou, na základě rozhodnutí rodiny; proto pouze nestátn tní zařízen zení
Aktuáln lní problém: rodinná politika v Evropské unii neexistující kompetence EU v oblasti rodiny ingerence institucí EU do sféry rodiny na základě jiných kompetencí: antidiskriminace a rovnost žen a mužů žů,, volný pohyb osob, sociáln lní politika, politika zaměstnanosti zásadní problém: prováděná opatřen ení nejsou založena na podpoře e rodiny, ale řešení jiných cílů skrze rodinu, často bez ohledu na její autonomii a vlastní zájem rodičů kritické místo: otevřen ená metoda koordinace: rozhodování mimo kompetence EU, v budoucnu možná s možnost ností sankčních mechanismů
Praktické příklady minimáln lní délka mateřsk ské dovolené,, nově i příprava prava návrhn vrhů v oblasti minimáln lní výše návrhy v oblasti směrnice v oblasti rodičovsk ovské dovolené: : tzv. nepřenositelnost enositelnost práva na rodičovskou ovskou dovolenou Barcelonské cíle: OMK: zařízen zení péče e o děti d do 3 let pro 33 % dětíd návrh kolizní normy v rozvodové oblasti - neúsp spěšné evropská definice rodiny antidiskriminační směrnice
Klíčový problém m přístupu p ČR R k legislativním m návrhn vrhům m EU výlučné zaměř ěření pouze na vztah k aktuáln lní právn vní úpravě v ČR: v případp padě souladu automatický souhlas přitom však v každý nový legislativní akt znamená současn asně komunitarizaci dané oblasti, tj.: Nemožnost změny právn vní úpravy v ČR R do budoucna Přenos jurisdikce na Evropský soudní dvůr r vykládaj dající právo EU velmi extenzivně důsledek: nezbytnost přezkoump ezkoumávat nejen soulad s právn vní úpravou, ale skutečný politický zájem z na právn vní harmonizaci, tedy přenos p konkrétn tní pravomoci na EU politickou kontrolu subsidarity nemohou vykonávat vat jen národní parlamenty, ale i vláda politické faktum: evropská agenda bude po Lisabonu zásadním úkolem všech v budoucích ch vlád: nezbytnost politické koordinace na úrovni vlády
Děkuji Vám V m za pozornost