GENETIKA ČLOVĚKA. Monogenní znaky člověka krevní skupiny autozomální dominance, kodominance levorukost autozomální, recesivní



Podobné dokumenty
21. ČLOVĚK A DĚDIČNOST, GENETICKÁ PROMĚNLIVOST

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek


Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

VY_32_INOVACE_ / Genetika Genetika

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Dědičnost kvantitativních znaků. Proměnlivost a dědivost. Mutace

Genetika. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Působení genů. Gen. Znak

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Chromosomy a karyotyp člověka


Souhrnný test - genetika

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetika kvantitativních znaků

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

Základní genetické pojmy

KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

genů - komplementarita

MUTACE mutageny: typy mutací:

Mendelistická genetika

Základy genetiky populací

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Zvláš. áštnosti studia genetiky člověka: nelze z etických důvodd experimenty a selekci. ství potomků. ším m prostřed (sociáln ůže sledovat maximáln

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Předmět: Biologie Školní rok: 2009/10 Třída: 1.L. Referát na téma: Dědičnost Genetika ( DNA)

Klasifikace mutací. Z hlediska lokalizace mutací v genotypu. Genové mutace. Chromozomální mutace. Genomové mutace

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek

Vrozené vývojové vady, genetika

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika populací a. Gentika populací. Autogamická populace

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Mutační změny genotypu

Genetický polymorfismus

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

NUMERICKÉ ABERACE ÚBLG 1.LF UK

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Vrozené vývojové vady. David Hepnar

II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY

CZ.1.07/1.5.00/

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte

KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Základy genetiky - geneticky podmíněné nemoci

Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno hribkova@med.muni.

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární genetika, mutace. Mendelismus

Degenerace genetického kódu

GENETIKA V MYSLIVOSTI

Důsledky selekce v populaci - cvičení

rodokmeny vazby mezi členy rodiny + popis pro konkrétní sledovaný znak využití Mendelových zákonů v lékařství genetické konzultace o možném výskytu

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

-zakladatelem je Johan Gregor Mendel ( ), který se narodil v Hynčicích na Moravě


Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Genetické určení pohlaví

NUMERICKÉ ABERACE ÚBLG 1.LF UK

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Gonosomální dědičnost

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2015/2016

Genetika človeka. Metódy používané v genetike človeka:

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika přehled zkouškových otázek:

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU

u párů s poruchami reprodukce

Selekce v populaci a její důsledky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Genetika pro začínající chovatele

Genetika mnohobuněčných organismů

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ

Genetika zvířat - MENDELU

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Biologie a genetika, BSP, LS7 2014/2015, Ivan Literák

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Transkript:

GENETIKA ČLOVĚKA Pro dědičnost člověka platí stejné zákonitosti jako pro ostatní organizmy, odlišné jsou jen metody studia: - nelze provádět experimenty - nelze provádět selekci - dlouhá generační doba člověka mnoho let do dosažení dospělosti - malý počet potomků uplatnění malého počtu gamet (genetický drift) - složitý genotyp velký počet chromozómů (na nich asi 50 000 lokusů) - většina znaků polygenní charakter vliv vnějšího prostředí (lékařská péče, sociální podmínky) - lidská společnost se dělí na řadu populací ( národy, společenské vrstvy, sekty ) Metody studia Nelze experimentovat používají se hlavně metody pozorovací sledují se, popisují a statisticky vyhodnocují fenotypové znaky osob, vybraných podle určitého systému. 1. Pozorování fenotypových projevů: a) genealogické = rodokmenové zkoumání určitého rodu v několika generacích o sestavování a studium rodokmenů o rodokmen se zapisuje mezinárodními symboly vzniká genealogické schéma o proband osoba, u níž rodokmen začíná a jde se směrem do minulosti, zjišťuje se, zda určitý znak probanda (např. odchylka od normálu) se objevil u rodičů, 4 prarodičů, 8 praprarodičů. o obvyklý počet generací je 3 4 o ověřuje se i výskyt znaku u bočních větví rodokmenu sourozenci probanda, sourozenci rodičů, prarodičů.. o na základě rodokmenu genetikové mohou předpovědět probandovo potomstvo vzhledem k sledovanému znaku = genetická prognóza o genetická prognóza má statistický ráz, určuje matematickou pravděpodobnost objevení se např. dědičné choroby u dalšího potomka nebo v další generaci b) populační o zkoumání určitého reprezentativního (dostatečně početného) vzorku populace c) gemelilogická metoda o zkoumá dědičnost dvojčat, hlavně jednovaječných = identická pocházejí z jedné zygoty = monozygotní o dvouvaječná = dizygotní vyvíjejí se ve velmi podobných podmínkách během nitroděložního vývoje i po narození; vliv prostředí na vývoj dvojčat rozdělených brzy po narození 2. Studium karyotypu a DNA - celosvětový program HUGO ( Human Genome Organisation) mapování lidského genomu, zahájen v roce 1990 a plánovánován na 15 let - kooperace více než 200 světových špičkových pracovišť Monogenní znaky člověka krevní skupiny autozomální dominance, kodominance levorukost autozomální, recesivní 1

hemofilie X-gonozomální, recesivní daltonismus - X-gonozomální, recesivní krátkoprstost = brachydaktylie autozomální, dominantní Polygenní znaky člověka výška, hmotnost, délka chodidla, množství pigmentu, inteligence, talent významnou roli hraje i prostředí výchova, způsob života, sociální vztahy apod. dědivost inteligence je 66 80%, prostředí 20 34% známy rody, kde se specifické nadání objevovalo nápadně často o rod Bachů v 8 generacích ze 136 osob 18 hudebních skladatelů, 32 výkonných hudebníků o Mánesové ze 6 osob ve 2 generacích 5 výtvarníků DĚDIČNÉ CHOROBY A DISPOZICE Dispozice dědí se dispozice k onemocnění, ale k jejímu projevení musí působit ještě určitý faktor prostředí = expoziční činitelé (psychická zátěž, potrava, počasí, sluneční záření, alergeny, charakter práce, pracovní prostředí, vztahy v rodině ) neurózy zvýšená dráždivost CNS poruchy spánku, snížená schopnost soustředění alergie senná rýma, astma, ekzémy některé formy hypertenze, cukrovka 2. typu, vředová choroba, některé infekční choroby angína, příušnice, zápal plic o mají polygenní charakter o vyskytují se familiárně = u více členů rodiny o mají odlišný stupeň dědivosti o jejich projevům je možné předcházet vyloučením expozičních faktorů rodinný ochranný režim Dědičné choroby = vady vznikají jako důsledek mutací (nejčastěji genových) - projeví se v každém případě - vliv prostředí je minimální, faktory prostředí ovlivní jen rozvoj příznaků = patogenezi - může jít i o mutace chromozómové a genomové, na autozómech i gonozómech o dnes jich známo několik tisíc A. Autozomální choroby dědí se bez ohledu na pohlaví 1. molekulární choroby - chybný gen netvoří se funkční bílkovina (enzym, hormon) ztráta určité metabolické funkce a) galaktozémie - neschopnost odbourávat galaktózu (chybí enzym galaktózo- 1-uridyltransferáza) - hromadí se v různých orgánech - poškozují se ledviny propouštějí do moči bílkoviny, jaterní buňky odumírají žloutenka, zakalení oční čočky, zvětšení sleziny, zpomalení psychického vývoje - dědí se recesivně - alela má pleiotropní účinek promítá se do celé řady chorobných znaků 2

- prevence absolutní vyloučení mléka a mléčných výrobků ze stravy b) fenylketonurie - AK fenylalanin se nepřeměňuje na tyrozin (chybí enzym fenylalanin-hydroxyláza) - poškození mozku slabomyslnost, méně pigmentu aj. pleiotropní účinek - dědí se recesivně - nutný je včasný záchyt u novorozenců a dietní opatření v potravě nesmí být fenylalanin (pro prevenci oligofrenie a dalších poruch je dieta nutná 12 15 let) c) coeliakie - neschopnost trávit lepek poruchy TS úprava potravy (nesmí obsahovat lepek) d) albinizmus chybí jeden z enzymů pro syntézu melaninu z tyrozinu, dědí se recesivně 2. srůsty prstů = syndaktylie nejčastěji 3. a 4., dědí se dominantně 3. víceprstost = polydaktylie - dominantní 4. krátkoprstost = brachydaktylie - dominantní 5. rozštěpy patra a rtů - polygenní 6. achondroplazie poruchy růstu dominantní, trpaslictví 120 cm 7. cystinurie tvorba krystalků, kamínků v moči, recesivní 8. Downův syndrom = mongolismus trizomie 21. chromozómu - řada příznaků šikmé oči, krátká hlava, malý nos a ústa, velký jazyk, široké ruce, krátké prsty, krátké nohy - snížení napětí svalů, deformace ušních boltců - poruchy duševního vývoje různý stupeň - 1x na 600 porodů - riziko stoupá s věkem matky 9. syndrom Cri du Chat = syndrom kočičího mňoukání delece části 5. chromozómů, vzácné, dětský pláč připomíná kočičí mňoukání 10. srpkovitá anémie - tvorba patologického hemoglobinu Hb S - pleiotropní účinek - postižený umírá před dosažením dospělosti - červené krvinky protáhlý srpkovitý tvar a obsahují nefunkční vláknité molekuly hemoglobinu, proudění krve v kapilárách je blokováno, tkáně nedostatečně zásobeny kyslíkem - heterozygoti odolní proti malárii mutovaný gen uděluje odolnost proti malárii - Afrika povodí Konga a Nigeru homozygoti Hb A Hb A umírají na malárii, Hb S Hb S na srpkovitou anémii, heterozygoti v těchto oblastech přežívají B Gonozomální choroby dědičnost je vázaná na pohlaví 1. hemofilie chorobná krvácivost - vzniká v důsledku neschopnosti syntetizovat jeden z faktorů potřebný pro srážení krve - choroba vázaná na chromozóm X 3

- recesivní 2. daltonizmus neschopnost rozlišovat červenou a zelenou barvu - nejčastější forma barvosleposti - X chromozomová dědičnost - recesivní (u 8% mužů a 0,4% žen) 3. myopatie typ Duchenne progresivní svalová atrofie - letální do 15-20 let - recesivní 4. myopatie typ Becker pomalu progresivní svalová atrofie, není letální, recesivní 5. Turnerův syndrom X-chromozomová monosomie - chybí jeden chromozóm X žena X0 o malý vzrůst (145 cm) o postupná degenerace vaječníků neplodnost o infantilní vzhled o nenastupuje puberta o opožděný vývoj o včasnou hormonální léčbou lze dosáhnout známek pohlavní dospělosti, ale nevyléčí sterilitu 6. Klinefelterův syndrom XXY, XXXY - četnost 1:800 - muži vysokého vzrůstu - do puberty jedinci bez příznaků - od puberty se objevují eunuchoidní rysy, obezita, sterilita - duševní zaostalost u tetra a pentasomiků 7. syndrom XXY = supermale = supermuž - četnost 1:800 - vyšší postava, lehká duševní retardace - sklony k agresivitě a asociálnímu chování - snížená plodnost 8. syndrom XXX, XXXX = superfemale = superžena - četnost 1:1000 - slabomyslonost, snížená plodnost Genetická prevence asi 3000 dědičných chorob 1. eufenická - upravuje jen fenotyp zvýšení životaschopnosti postiženého - neovlivňuje genotyp zvyšování četnosti nežádoucí alely v genofondu 2. eugenická - snaha o předcházení dědičného zatížení populace - eugenika vznikla v 19. století jako obor genetiky člověka usilující o využití poznatků genetiky ke zlepšování dědičných vlastností člověka a lidské populace. a) vylučovací eugenika = negativní = represivní - snaží se o zlepšení lidského genofondu reprodukční eliminací nevýhodných genotypů 4

- požadavek, aby se lidé s genetickými poruchami vzdali dobrovolně potomstva, v extrémních případech se podrobili dobrovolné, či nucené sterilizaci - nejostřejší podoba rasistické ideologie cílem eliminovat genofond celých geneticky méněcenných populací (Cikánů, Slovanů atd.) - nucené omezení reprodukce jedince = zásah do lidských práv a svobod je nepřijatelné, a to i z hlediska etiky medicíny - chorobná alela může být kombinována s cennou např. dědičná cukrovka bývá provázena nadprůměrnou inteligencí - eugenická opatření jsou účinná jen proti dominantně dědičným chorobám - v případě recesivních alel chorobného znaku dochází ke snížení jejich frekvence jen pomalu, protože je v populaci udržují klinicky zdraví heterozygoti b) eugenika pozitivní - regulace genofondu ve smyslu zvyšování frekvence alel pozitivní sekcí jedinců s vynikajícími vlastnostmi - opět extrémní vyjádření v některých sociálních teoriích teorie elit, v rasismu preference lepší nordické rasy v období nacismu - nejsme schopni určit, co je znakem výhodnějším, zejména vzhledem k okolí, které se neustále mění - do oblasti pozitivní eugeniky patří i cílená transgenóza = přímá genetická manipulace s lidským genotypem a genofondem, včetně klonování vybraných jedinců riziko vedlejších neočekávaných efektů, hledisko etické, riziko možného zneužití Genetické poradenství - jeho úkolem je snížit pravděpodobnost přenosu chorobných alel na potomstvo: o zjištění přítomnosti dědičných chorob (studium rodokmenů) o stanovení způsobu dědičnosti a míry pravděpodobnosti výskytu u potomstva je-li pravděpodobnost vysoká a jde o závažnou chorobu, doporučuje se např. neuzavírat manželství, nemít děti, provést umělé oplodnění je-li pravděpodobnost choroby < 10%, je možné početí, ale co nejdříve je třeba zjistit, zda se u plodu vyskytuje chorobná kombinace alel rozbor buněk v plodové vodě není-li plod zdravý doporučuje se interrupce, ale konečné rozhodnutí je na rodičích u chorob vázaných na pohlaví je nutné zjistit pohlaví plodu - u řady metabolických chorob zjištěných rozborem plodové vody nebo až po narození je nutné včas zahájit léčbu o vhodný dietní režim (vyloučení např. galaktózy, lepku, omezení fenylalaninu ) o dodávání chybějícího enzymu nebo hormonu ( somatotropin ) - odhalování heterozygotů jako přenašečů řady dědičných chorob Oddělení lékařské genetiky posuzují uvedené problémy, dávají určitá doporučení; vlastní rozhodnutí je na rodičích. 5

Šlechtitelství - vytvoření nových odrůd rostlin, živočichů i kmenů mikroorganizmů, které mají výhodnější vlastnosti o vyšší výnosy, užitkovost o odolnost vůči chorobám o lepší využitelnost krmiv, hnojiv o vyšší kvalita produkce o vlastnosti vhodné pro strojovou sklizeň aj. Cíleným šlechtěním lze získat výrazně odlišné odrůdy, plemena v rámci jednoho druhu růže, brukev zelná, plemena psů. Metody: - indukované mutace o chemicky nebo zářením vznikají nové alely o polyploidizace výkonnější odrůdy (vinná réva, meloun, tetraploidní jetel červený má o 30% i více vyšší výnosy) - křížení o vhodná kombinace alel a jejich dědičné udržení => vytvoření čistých linií o nutné velké množství výchozích odrůd pro křížení sbírky odrůd, genové banky o význam planých druhů o využívá se heteróze - genové manipulace vnášení genů pro nové vlastnosti do stávajících organizmů Šlechtění rostlin - pomáhá při řešení nedostatku potravin ve světě - vhodné je nehledět na jeden cíl šlechtění, ale kombinovat několik vhodných vlastností (škrobnatost brambor + velký výnos + odolnost proti chorobám) o šlechtění na kvalitu obsahové látky (množství karotenu v mrkvi, škrobu u průmyslových brambor a sladovnického ječmene, lepku v potravinářských pšenicích, cukru v cukrovce, snížení obsahu kyseliny erukové v řepce ) o šlechtění na výnos pro většinu užitkových rostlin; nesmí být jediným cílem např. některé odrůdy brambor mají velký výnos, ale jsou náchylné k mechanickému poškození a chorobám vlivem ztrát požadovaný efekt mizí o šlechtění na odolnost proti plísním (okurky, brambory, rajčata, obilí ) proti hmyzím škůdcům (lze včlenit i gen pro syntézu látky, která hmyz odpuzuje, případně hubí) proti mrazu (pozdější kvetení odrůd broskvoní a meruněk, obilí odolné proti holomrazům ) lze získat i mezidruhové křížence v přírodě neznámé (triticale hybrid pšenice a žita, lze pěstovat i v oblastech s horšími klimatickými podmínkami) o šlechtění vlastností vhodných pro strojovou sklizeň obilí odolné proti poléhání (nižší, pevnější stébla + vyšší výnos) plody s pevnými slupkami (rajčata, jablka) současné uzrávání určitých plodů 6

Šlechtění živočichů - využíváno hlavně křížení, umělá inseminace (skot, prasata), přenos embryí a jejich dělení (kráva) o šlechtění na větší počet potomstva (nosnost u slepic, početnost vrhu u prasat ) o šlechtění na větší výtěžnost (masná plemena skotu, prasat, kuřat), rychlost růstu a využití krmiva (drůbež), dojivost, vyšší zastoupení bílkovin v mléce, produkce vlny o šlechtění na odolnost vůči nepříznivým podmínkám (klima, stres ve velkochovech) Šlechtění mikroorganizmů všechny tři uvedené základní metody. Cíl: - zvýšení produkce např. produktivita plísně Penicillium notatum se od roku 1929 zvýšila asi 450x - zvýšení čistoty produktu - dosažení růstu mikroorganizmů na méně náročných kultivačních půdách Výhoda rychlá množivost, snadná kultivace, haploidní buňky Vyšlechtěné mikroorganizmy využívány většinou pro průmyslovou výrobu látek. Průmyslová genetika Využívá: - mutací pro zvýšení produktivity buněk - genového inženýrství - buněčného inženýrství (spojování celých somatických buněk ke kombinaci vlastností obou buněk původních) - proteinového (enzymového) inženýrství k cílené úpravě bílkovin Získávají se tak: antibiotika (kolem 1000 druhů) alkaloidy (námelové) enzymy hormony ( růstový, inzulín, kortizon) esenciální AK vitamíny protilátky, krevní bílkoviny, interferony bioinsekticidy výroba syřidla enzym chymozin výroba fruktózového sirupu enzymatickým štěpením škrobu a izomerací vzniklé glukózy Genové inženýrství změna genetických vlastností organizmu záměrným přenosem genů = genovou manipulací mezi organizmy, a to i nepříbuznými. Buněčné inženýrství Proteinové inženýrství tvorba bílkovin jiných, než se vyskytují v organizmech Imobilizované systémy vazba enzymů, organel nebo buněk na určitý nosič (agar, želatina, plasty) ve formě mikroskopických kuliček nebo vláken, sítí, porézních desek atd. Biotechnologie využití produkčních schopností živých organizmů 7