ÚZEMNÍ PLÁN OBCE P O U S T K A

Stránka č. 1 z 90 ÚZEMNÍ PLÁN OBCE P O U S T K A čistopis 1. TEXTOVÁ ČÁST Ing. arch. Alena Fárková a kol. prosinec 2006

Stránka č. 2 z 90 Viz příloha širší vztahy 1 : 200 000

Stránka č. 3 z 90 OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. TEXTOVÁ ČÁST 2. GRAFICKÁ ČÁST číslo výkresu číslo grafické přílohy název měřítko 1 (1) HLAVNÍ VÝKRES 1 : 5 000 2 (2) DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ 1 : 5 000 3 (3a, 3b) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU, ODKANALIZOVÁNÍ 1 : 5 000 4 (4a, 4b, 5a) ELEKTROROZVODY, SPOJE, ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM 1 : 5 000 5 (6b) ÚSES 1 : 5 000 6 (7) VYHODNOCENÍ PŮDNÍHO FONDU 1 : 5 000 7 (8) PLOCHY PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A ASANAČNÍ OPATŘENÍ 1 : 5 000 8 ŠIRŠÍ VZTAHY 1 : 10 000

Stránka č. 4 z 90 OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE a) Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu řešení b) Vyhodnocení splnění souborného stanoviska c) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce b) Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území 1. Ochrana přírodních hodnot 2. Ochrana kulturních hodnot 3. Předpoklady dalšího demografického vývoje 4. Dopravní vazby 5. Hodnoty urbanistické a architektonické c) Návrh urbanistické koncepce 1. Prostorové a funkční uspořádání d) Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití 1. Hranice současně zastavěného území obce 2. Území zastavěná a zastavitelná 3. Plochy nezastavitelné v zastavěném území 4. Plochy nezastavěné (krajina) e) Limity využití území včetně stanovených záplavových území 1. Limity vstupní 2. Limity výstupní f) Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady 1. Návrh koncepce dopravy 2. Návrh koncepce vodního hospodářství 3. Návrh koncepce energetiky 4. Spoje 5. Návrh koncepce nakládání s odpady h) Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění i) Návrh místního územního systému ekologické stability 1. Úvod 2. Vymezení biogeografických jednotek 3. Návrh místního systému ekologické stability krajiny 4. Hlavní zásady pro realizaci ÚSES 5. Tabulky j) Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav 1. Veřejně prospěšné stavby - VPS 2. Asanace AS k) Návrh požadavků civilní obrany l) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů 1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí 2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond 3. Tabulková část 4. Grafické přílohy 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa m) Návrh lhůt aktualizace C. ČÍSELNÉ ÚDAJE D. ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ 1. Urbanistická koncepce

Stránka č. 5 z 90 2. Využití ploch a jejich uspořádání 3. Limity využití území včetně stanovených záplavových území 4. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území 5. Koncepce dopravy a technické vybavenosti 6. Návrh místního systému ekologické stability 7. Veřejně prospěšné stavby 8. Asanace AS

Stránka č. 6 z 90 ÚDAJE O ZAKÁZCE Objednatel: Obec Poustka zastoupená starostkou PhDr. Kateřinou Iterskou 120 Ostroh 2, 350 02 Cheb smlouva č. 02/2005 ze dne 28. února 2005 Pořizovatel: Městský úřad Cheb zastoupený oddělením územního plánování nám. Krále Jiřího z Poděbrad 14 350 20 Cheb Nadřízený orgán: Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary Údaje o zpracovateli: ing. arch. Alena Fárková autorizovaná architektka ČKA 00839 IČO: 148 250 74 438 01 Žatec, Šafaříkova 2537 Autorský kolektiv: ing. arch. Alena Fárková - urbanistická část ing. Vladimír Budinský doprava ing. Robert Klement, vodní hospodářství ing. Milan Šobr - energetika RNDr. Jan Křivanec, ing. Hana Henyšová - krajina, ÚSES, ZPF Spolupráce: ing. Monika Šimečková ing. Miroslav Nezdara

Stránka č. 7 z 90 A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Úvod Obec Poustka usnesením zastupitelstva obce ze dne 5. května 2001 rozhodla o zpracování územního plánu obce (dále ÚPO) Poustka. Pro obec nebyly dříve zpracovány žádné územně plánovací podklady ani územní plán. Důvodem pro pořízení územního plánu, v souladu s ustanovením 10 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, je získání závazné územně plánovací dokumentace, která stanoví základní zásady organizace území, podmínky pro výstavbu a rozvoj obce a dále bude zákonným podkladem pro územní rozhodování stavebního úřadu. Na základě zpracovaných průzkumů a rozborů bylo zpracováno zadání ÚPO, zastupitelstvo obce zadání ÚPO schválilo usnesením č. 112 / 04S dne 13. 9. 2004. Následně byl v říjnu 2006 zpracován koncept ÚPO, po jehož projednání dle zákona č 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, schválilo zastupitelstvo obce Poustka usnesením č. 44 ze dne 2. 5. 2006 souborné stanovisko. Toto schválené souborné stanovisko je podkladem pro zpracování tohoto návrhu územního plánu obce Poustka. a) Hlavní cíle řešení Hlavní cíle rozvoje se týkají nových rozvojových ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, komerční využití, sport a rekreaci navazujících na stávající zastavěné území obce a vytvoření podmínek pro rozšíření pracovních příležitostí obyvatel a pro aktivní zapojení obce do programů podporujících ekonomický rozvoj a aktivitu obcí. Je navrženo dokompletování technické vybavenosti sídel s ohledem na jejich dosavadní vývoj a prostorové možnosti. Pro řešené území je navržen místní územní systém ekologické stability k trvalému zajištění biodiverzity (různorodosti) všech žijících organismů a jejich společenstev. Cíle řešení jsou shrnuty v následujících bodech: odstranění urbanistických závad návrh rozvojových ploch pro bydlení určení ploch pro občanskou vybavenost určení ploch pro komerční využití návrh ploch pro drobnou výrobu určení ploch pro sport a rekreaci návrh zeleně ochranné, liniové návrh na odstranění dopravních závad určení zásad pro technickou vybavenost návrh územního systému ekologické stability ochrana zemědělské a lesní půdy a) Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu řešení Pro obec nebyly dosud zpracovány žádné územně plánovací podklady ani územní plán. Pro území obce je nadřazenou územně plánovací dokumentací - Územní plán velkého územního celku okresu Cheb (TERPLAN a.s., Praha), schválený usnesením vlády ČR č. 485 ze dne 30. 8. 1995. Podle odst. 1 písmena j) závazné části územního plánu velkého územního celku okresu Cheb /dále jen ÚP VÚC/, vyhlášené nařízením vlády ČR č. 259/1995 Sb., jsou při využívání území chráněny koridory a plochy pro regionální systém ekologické stability. Dle ÚP VÚC zasahuje do řešeného území severní okraj plochy navrženého regionálního biocentra č. 11 Lužná Amerika (cílová výměra biocentra je 10 ha). V roce 1996 byl vydán územně technický podklad /dále jen ÚTP/: Nadregionální a regionální ÚSES ČR (MMR). Podle ÚTP se na převážné části k.ú. Ostroh rozkládá navržené nadregionální biocentrum č. 32 Amerika. V současnosti je zpracován a projednává se Koncept řešení velkého územního celku Karlovarského kraje. Vymezení ÚSES ve výše uvedených dokumentacích se liší a ani v novém konceptu VÚC není jeho vymezení konečné, neboť bylo připomínkováno obcemi, na jejichž území se rozkládá. V návrhu byl akceptován ÚTP, nadregionálního biocentra Amerika byla v rámci zpracování upřesněna tak, aby nezasahovala do zastavěného území obce. Obec Poustka sousedí s městem Františkovy Lázně a obcemi Hazlov, Libá a Vojtanov. Územní plán sídelního útvaru Hazlov byl schválen v březnu 1996 a územní plán sídelního útvaru Vojtanov v říjnu 1996.

Stránka č. 8 z 90 ÚSES v uvedených územních plánech nebyl vymezen pro celá správní území těchto obcí a návaznost ÚSES nemohla být proto zcela zajištěna. Františkovy lázně mají Územní plán sídelního útvaru z roku 1998, nyní zpracovávají nový ÚPO. Vymezení NRBC Amerika bylo v průběhu zpracování konzultováno se zpracovatelem příslušné části ÚPO Františkovy Lázně. Návrh územního plánu zajišťuje územní ochranu silnice I/21 a plochy pro její zkapacitnění. b) Vyhodnocení splnění souborného stanoviska V. Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu: Pozemková parcela p.p.č. 55/4 v k.ú. Ostroh byla navržena vzhledem k okolní zástavbě a konfiguraci terénu jako pro bydlení vesnické s podílem rekreačního bydlení a nikoliv jako bydlení individuálního. Byla provedena korekce vymezení nadregionálního biocentra (NRBC Amerika) tak, aby nezasahovalo do plochy současně zastavěného území ani do ploch navržených k urbanizaci obce.. Součástí nadregionálního biocentra jsou však i nadále lesní pozemky v současně zastavěném území okolo Slatinného potoka a pozemky p.p.č. 31/4 (část), 35/1, 36/1 (část) a 36/2 (část) v k.ú. Ostroh (jedná se o pozemky, které nejsou určeny k urbanizaci). Toto řešení zajistí propojení severní a jižní části nadregionálního biocentra Amerika v k.ú. Ostroh a zároveň neomezí další rozvoj obce. V průběhu zpracování bylo řešení konzultováno s odbory životního prostředí a regionálního rozvoje Krajského úřadu Karlovarského kraje, zpracovatelem příslušné části ÚPO Františkovy Lázně, s pořizovatelem a obcí a je v souladu připravovaným Územním plánem velkého územního celku Karlovarského kraje. Další požadavky, které vyplynuly z konzultací s pořizovatelem a obcí v průběhu zpracování návrhu ÚPO: bude řešena plynofikace obce dle konceptu 2. alternativa: Výkres energetiky obsahuje i zákres plošné plynofikace sídel, který byl zjednodušenou formou posouzen v konceptu této práce. V současných podmínkách je plošná plynofikace neekonomická a vzhledem ke skutečnosti, že nebyla souborným stanoviskem k dokončení územního plánu jednoznačně doporučena, byla navržena koncepce elektřina + paliva nezávislá na sítích s možností využití tepelných čerpadel, případě jiných systémů, které určí provozovatel sítě. Případná změna podmínek v dodávkách energií a přísnější pohled na kvalitu životního prostředí může vyvolat v budoucnu plošnou plynofikaci sídel nacházejících se v těsné blízkosti vysokotlakých plynovodů. v Ostrohu bude řešeno záchytné parkoviště dle konceptu varianta 1. silnice z Poustky do Ostrohu bude rozšířena dle konceptu varianta 1. plochy č. 17 a 18 budou v návrhu vypuštěny bude vypuštěna občanské vybavenosti veřejné správy z areálu hradu v Ostrohu, sídlo OÚ je nyní v objektu pro komerční využití v Penzionu Seeberg v Ostrohu bude vypuštěna sídelní zeleně u zástavby u silnice na Františkovy Lázně, tento pozemek je již soukromý V ostatních bodech bylo souborné stanovisko splněno a Úpravy hlavního výkresu byly promítnuty do textové a tabulkové části návrhu ÚPO Poustka i do všech příslušných grafických příloh. c) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Cílem územního plánování je zajištění souladu jednotlivých složek v území. Proto byl návrh územního plánu zpracován s ohledem na výše uvedené, na zachování hodnot přírodních, civilizačních a kulturních v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek včetně ochrany zemědělského půdního fondu. B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce Řešené území je dáno celým správním územím obce Poustka. Správní území obce je tvořeno katastrálním územím Poustka u Františkových Lázní a katastrálním územím Ostroh.

Stránka č. 9 z 90 Kód katastru Katastrální území Plocha katastrálního území 72660 Ostroh 341,48 ha 72661 Poustka u Františkových Lázní 355,78 ha celková rozloha obce 697,26 ha b) Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Základní předpoklady a podmínky vývoje obce jsou dány existujícími hodnotami celého území obce, včetně všech jejich částí. Za nejdůležitější lze považovat vysoké přírodní hodnoty a zvýšený význam pro ochranu přírody, hodnoty kulturní, vysoký význam pro cestovní ruch, rekreaci a sport, zvýšený význam pro zemědělství. 1. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Budou chráněny přírodní hodnoty v území, zejména údolní niva Slatinného potoka s četnými meandry a zákoutími, s mokřady, remízy, loukami, rozptýlenou zelení a přilehlé lesy se skalními výchozy. Tyto i další přírodní hodnoty jsou zahrnuty do návrhu místního systému ekologické stability (viz kapitola i) vymezená i navržená místní biocentra, biokoridory a interakční prvky. Nadregionální biocentrum (NRBC 32 - Amerika) je návrhem upřesněno, ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K 39 návrh respektuje. Bude respektován památný strom - dub letní v Jedličné (300 let starý a 24 m vysoký). 2. OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Nejvýznamnější památkou je původně románský hrad, goticky rozšířený, přestavovaný. Po rekonstrukci od roku 1990 zpřístupněn veřejnosti jako pobočka muzea ve Františkových Lázních. Je zapsanou nemovitou kulturní památkou, areál tvoří brána předhradí, čeledník, stodola, hrad, holubník, kolna, sýpka. Druhou památkou je kostel Sv. Wolfganga s gotickým portálem a sochou Sv. Floriána (v současnosti uložena na hradě) a 15 cennými náhrobními kameny bývalých majitelů. Kostel je dnes v dezolátním stavu, návrh ÚPO jej navrhuje v souladu se záměrem obce na využití pro kulturní účely pobočku hradní expozice, výstavní kulturní a informační centrum. V obci Ostroh bude chráněna kromě vlastních kulturních památek - areálu hradu a kostela sv. Wolfganga hodnota kompozice těchto dominant a zasazení obce v krajině. V obci Poustka bude chráněna hodnota zachovaných usedlostí č.p. 3 a 12 jako příkladu venkovské lidové architektury - chebského statku a tedy stavby typické pro místní ráz. Dále budou chráněny v obou obcích prvky drobné architektury: - v Poustce Boží muka vedle č.p. 20, brána statku čp. 10, Boží muka v zahradě čp. 12, - v Ostrohu pomník padlých z 1. a 2. světové války u hradu na ppč.403/2, výklenková kaplička na ppč. 371/1, pomník na ppč. 87, dřevěný Husarský kříž na ppč. 55/6, - v Drahově kříž (boží muka) na ppč. 501/3. Na území obce bude chráněno středověké tvrziště Poustka, které se nachází na poloostrově v obecním rybníku na pozemku č. 717/3 v Poustce a je chráněno jako území se známými archeologickými nálezy (ÚAN I). 3. PŘEDPOKLADY DALŠÍHO DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Obce zaznamenávaly trvalý pokles počtu obyvatel, který se odráží i v ostatních urbanistických ukazatelích. Počet obyvatel k 1. 1. 2004 činil v Poustce 32, v Ostrohu 85 osob. V současnosti se mírně zvyšuje počet obyvatel zejména v části obce Ostroh a je zde velký zájem o individuální bytovou výstavbu. K zastavení poklesu obyvatel a naopak k jeho nárůstu koncept územního plánu přispívá nabídkou nových ploch pro výstavbu, zlepšení technické infrastruktury a ostatní vybavenosti obce a nabídkou pracovních příležitostí. Při naplnění návrhových ploch je možno uvažovat s nárůstem o cca 120 obyvatel. 4. DOPRAVNÍ VAZBY Navržené dopravní řešení na území obce Poustka závisí na řadě faktorů, které jsou považovány za koncepčně ustálené. Podle současných znalostí o území a vývojových předpokladů lze za stabilní označit následující:

Stránka č. 10 z 90 Obec ani její části nemají přímou vazbu na železnici. Katastrem sídla je vedena silnice I. třídy ve směru Františkovy Lázně - Aš. Tah je veden ve stabilizované poloze. Z dopravního pohledu není v území konfliktní a v návrhu územního plánu zůstává beze změn (kromě šířkové úpravy zkapacitnění). Silnice III. třídy jsou dalšími dopravními osami území a jsou součástí lokální silniční sítě. Svůj význam si podrží i ve výhledu. Tahy jsou na území obce stabilizovány a v územním plánu nejsou navrženy žádné další jejich směrové úpravy s výjimkou přeložky silnice před Poustkou. Dopravní zatížení silnic této kategorie není vysoké. Síť místních komunikací detailně zpřístupňuje zastavěné území obce a její části. K novým lokalitám výstavby jsou pak navrženy nové místní komunikace. 5. HODNOTY URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ Obec Pouska leží v pohraniční oblasti České republiky v Chebské pánvi, která je součástí širší podkrušnohorské oblasti. Je součástí Karlovarského kraje a její Karlovarsko - chebské sídelní regionální aglomerace, přirozeným spádovým centrem je lázeňské město Františkovy Lázně. Řešené území obce Poustka je možno charakterizovat jako území s historickým osídlením, byť zejména po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce došlo k zániku mnoha zemědělských usedlostí v jak v sídlech, tak zejména rozptýlených v krajině. Hodnoty urbanistické jsou dány lokalizací těchto drobných sídel v krajině, umístěním jednotlivých dominant a hodnotami památkově chráněných objektů. Původní charakter sídelních celků je víceméně zachován a spočívá ve volné zástavbě, tvořené směsicí stavení s historicky cennými objekty lidové architektury a zděnými domy pozdějšího období. Urbanistická struktura sídel je plně poplatná reliéfu území, ve kterém se nacházejí. Místní část Poustka je situována v rovinatějším terénu cca 500 m od silničního tahu Cheb - Aš. Urbanistické členění bylo výrazně změněno stavebními zásahy - výstavbou rozlehlého zemědělského areálu a bytového domu a dvojdomků pro jeho zaměstnance. Jako urbanistickou hodnotou je proto třeba zachovat zbylou část návsi s rybníkem, vlastní náves vymezit pomocí zástavby tak, aby bylo odstraněno negativní působení panelového bytového domu v jejím bezprostředním sousedství. Architektonickou hodnotu zde tvoří zejména zachované měřítko a hmotová struktura původních objektů - usedlostí čp. 3 a 12. Urbanistická kompozice místní část Ostroh je plně poplatná dynamickému reliéfu území, který byl vytvořen zářezem Slatinného potoka, a následnému vývoji komunikační sítě, které osídlení rozmístily v několika lokalitách. Potok vytvořil skalní ostroh, na kterém je situován areál hradu Seeberg, v této části je umístěna jedna část zástavby, další je situována na protějším návrší kolem kostela Sv. Wolfganga, který tvoří druhou dominantu obce. Tyto části jsou propojeny pěší cestou přes lávku nad hlubokým údolím potoka. Dopravně jsou propojeny místní komunikací odbočující před stoupáním silnice ke hradu jihovýchodním směrem, kde po překonání potoka v serpentinách stoupá komunikace ke kostelu. Další rozptýlená zástavba je lokalizována u silnice směrem na Františkovy Lázně a severně od hradu v údolí potoka se nachází lokalita rekreačních domků a chat. Součástí Ostroha je i původní osada Drahov vzdálená od kostela cca 500 m jihozápadním směrem po místní komunikaci. Architektonickou hodnotu Ostroha, kromě areálu hradu a kostela, tvoří zejména zachované měřítko a hmotová struktura původních objektů - usedlostí čp. 3, 4, 13, 22, 27, 46, 62 a 64. Tyto urbanistické hodnoty jsou návrhem ÚPO respektovány a je zapotřebí je zohlednit při dalších stupních ÚPD eventuálně v územních rozhodnutích. Návrh rovněž respektuje kulturní a historické hodnoty území a doplňuje ochranu drobných památek. c) Návrh urbanistické koncepce 1. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ Urbanistická koncepce řešeného území je navržena s ohledem na funkční určení jednotlivých sídel, respektuje a podporuje význam hodnot přírodních i kulturních v území obou sídel, které mají funkční učení pro trvalé bydlení i pro rekreaci. Urbanistická koncepce je založena převážně na rozvoji funkčních ploch bydlení, vybavenosti a výroby. Rozvoj individuální rekreace se nenavrhuje. Návrh vychází z respektování stávajícího půdorysu a funkčního a prostorového členění obce. Původní požadavek na propojení sídel zástavbou podél komunikací je eliminován nalezením dostatečně velkých rozvojových ploch v kontaktu se současně zastavěným územím obce proto, aby v krajině zůstala sídla jednotlivě zachována tak, jak vychází z jejich historického uspořádání i uspořádání české krajiny typické právě množstvím malých sídel. Rozvoj ploch bydlení je podstatný ve srovnání s ostatními mi občanské a technické vybavenosti. Oproti konceptu byly navrženy čtyři další plochy pro bydlení, jedna pro sport a pro umístění

Stránka č. 11 z 90 obnovitelného zdroje energie, vše v souladu se schváleným souborným stanoviskem. Současné zastavěné území obce má jen minimální kapacitní územní rezervy pro intenzifikaci a výhledový rozvoj obce bude vždy podmíněn záborem ZPF. Poustka Nejdůležitějším problémem se jevilo odstranění nepříznivého působení nevymezené návsi s pěkným rybníkem a parčíkem, za kterými se tyčí čtyřpodlažní panelový dům a slum zahrádek jeho obyvatel, který přiléhá až těsně k rybníku. Návrh je veden snahou dát obci v prostoru původní návsi, která je dnes s výjimkou rybníka a parčíku jen průtahem silnice, tvar a tvář a hmotově ji vymezit. Proto zde v místě původní zástavby před panelovým domem navrhujeme plochu pro výstavbu obecního úřadu (7) s potřebným zázemím, které parčík vytvoří předprostor v návaznosti na plochu veřejné zeleně (Z1) a parkoviště pro návštěvníky na prázdné rohové parcele, jinak nevhodné pro výstavbu, na druhé straně silnice. Budova obecního úřadu bude mít vyšší hladinu zástavby a větší měřítko, než sousedící zástavba rodinných domů a spolu s okolní zelení eliminuje negativní působení bytovky. Návrhem je dosaženo odpovídajícího uspořádání a vymezení centra a dnes nevýrazná obec, na které upoutá návštěvníka jen krásný historický chebský statek na návsi, může získat i novou hodnotu pro přivítání návštěvníků projíždějících obcí k hradu Seeberg a zejména i místo pro setkávání obyvatel obce. Od plochy pro občanskou vybavenost pokračuje bydlení (5) za rybníkem mezi lesem a silnicí až k okraji sídla. Další plochy pro bydlení (2, 3, 4) jsou navrženy v této variantě v rámci SZÚO, (1) pak v poloze na něj navazující na konci obce směrem k navrhovanému sběrnému dvoru (9), pro který je navržena nová místní komunikace zpřístupňující tedy i tuto lokalitu. Lokalita po levé straně silnice do Ostroha (6) rovněž navazuje na současně zastavěné území obce. Plochy bydlení v obci, které navazují na hodnotnou historickou zástavbu mají funkční využití pro vesnické bydlení, tj. charakter nízkopodlažní zástavby bude podřízen původnímu venkovskému osídlení. Dnešní zemědělské výroby zůstává zachována jen v části odchovny krůt, zbylá je navržena k využití pro drobnou a řemeslnou výrobu (8) s objekty drobných měřítek a pro plochu pro sport, která umožní díky své rozloze vybudování fotbalového hřiště, které obec nyní postrádá. Severně od plochy výroby mezi účelovou komunikací k vodojemu a silnicí I. třídy je navržena v souladu s požadavkem souborného stanoviska jako technické obsluhy území (TO.1) pro umístění fotovoltaické elektrárny (10). Zvolením tohoto typu obnovitelného zdroje energie na rozdíl od vysokých větrných elektráren nedojde k negativnímu zásahu do krajinného rázu, neboť se jedná o umístění cca 1,5 m vysokých panelů na oploceném pozemku lemovaném ochrannou zelení. Plocha mezi stávající silnicí III. třídy a její přeložkou je navržena pro veřejnou zeleň (Z3) a parkoviště, dále návrh vymezuje plochy veřejné zeleně Z2 mezi místní komunikací ke sběrnému dvoru a sportovištěm a Z4 u bytovky. V prostoru u lesa za bytovkou je umístěna náhradní zahrádek (12) pro její obyvatele. Z dopravní koncepce se urbanistického uspořádání dotýká návrh přeložky silnice 3. třídy, která dnes prochází obcí ve dvou nepřehledných zatáčkách s problematickým průjezdem zejména turistických autobusů směřujících ke hradu Seeberg. Ostroh Více ploch pro bydlení je navrženo v Ostrohu v souladu s vysokým zájmem o výstavbu v této místní části, jejíž komunikační napojení území rozkládajícího se kolem kostela je však problematičtější. Urbanistická struktura v bezprostředním okolí hradu není měněna, navrženy jsou zde pouze dopravní úpravy. Plochy bydlení 13 a 14 jsou navrženy podél silnice z Poustky a na Františkovy Lázně v návaznosti na jednotlivé dnes roztroušené stávající zastavěné plochy. Největší návrhová lokalita pro bydlení (16, 17, 18, 19) je v prostoru u kostela, kde kromě volných parcel v SZÚO jsou navrženy i plochy na něj navazující. Návrh nových obytných lokalit vychází z předpokladu izolované zástavby Vzhledem k dominantě kostela a ochraně historické zástavby jsou tyto plochy zařazeny do funkčního využití jednak pro bydlení vesnické (16, 17, 18) - v sousedství stávající zástavby s charakterem objektů podřízených zejména hmotově původnímu venkovskému osídlení a dále pro bydlení individuální (19), kde je možné připustit i výstavbu rodinných domů volného charakteru, přesto se však podřizujícímu měřítku obce. Plochy pro bydlení vesnické jsou dále podrobněji určeny s možností samozásobitelského hospodářství (BV.1), 16 jako bydlení vesnické s podílem rekreačního bydlení (BV.2) vzhledem k současnému využití okolní zástavby. Kromě lokality 16 byla do návrhu doplněna pro bydlení vesnické (15) situovaná u silnice ke hradu. V Drahově je navržena jedna parcela pro smíšenou venkovskou funkci (22) a v souladu se souborným stanoviskem zde byly doplněny ještě lokality 20 a 21 pro stejné funkční využití. Zpracování veškeré následné projektové dokumentace musí vždy vycházet ze stávajícího charakteru bytových objektů (převážně isolovaná nízkopodlažní zástavba) a ze stávajících hodnot území. Plocha s kostelem Sv. Wolfganga je navržena v souladu se záměrem obce na funkční využití pro občanskou

Stránka č. 12 z 90 vybavenost (23) jako kulturní zařízení s výstavní expozicí - pobočkou hradní expozice, koncertní sál, turistické a informační centrum s parkovou úpravou okolí. V jejím sousedství úzká stávající stavební parcela po bývalé škole již není pro zástavbu určena vzhledem k její poloze při silnici v zatáčce a blízkému sousedství památkového objektu. Již dnes slouží jako zahrada její využití je navrženo jako vyhrazené soukromé zeleně (Z5). Na ploše bývalé odchovny prasat je navrženo funkční využití pro občanskou komerční funkci (24) - (penzion, restaurační zařízení, využití pro turistiku, případně agroturistiku), stejně je navrženo funkční využití i opuštěného statku v izolované poloze severně od Ostroha (25), který je přístupný pro pěší a cyklistickou dopravu účelovou komunikací od hradu a pro automobilovou dopravu po místní komunikaci přes Drahov. V údolí potoka pod obcí je navrženo vzhledem k výhodné konfiguraci terénu vybudování vodní plochy - rekreačního rybníka přírodního charakteru (28). Na jeho okraji v mírném svahu s jihozápadní orientací je nově navržena pro neorganizovanou sportovní a rekreační činnost (27). Další nově navržená pro sport (tenisový kut apod.) je navržena v návaznosti na centrum obce u hradu (26). Urbanistická koncepce nepředpokládá rozvoj funkčních ploch individuální rekreace. V Ostrohu jsou rovněž vymezeny v zastavěném území plochy veřejné zeleně. Jedná se o úpravu předprostoru hradu se zastávkou a otočkou autobusu (Z6) a plochu u mostku přes potok severozápadně od hradu (Z7), kde bude vybudována odpočívka s posezením a dětským hřištěm pro cyklisty a turisty v návaznosti na cyklistickou trasu a naučnou stezku. Koncepce dopravy řeší problematickou situaci s dopravou turistů ke hradu a parkováním autobusů i automobilů v otočce autobusu návrhem záchytného parkoviště před stoupáním silnice v místě u odbočky místní komunikace.

Stránka č. 13 z 90

Stránka č. 14 z 90 KAPACITA NÁVRHOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ míst. část Poustka Ostroh číslo plochy kód funkce funkční využití počet RD 1 BV.1 bydlení vesnické 1 2 BV.1 bydlení vesnické 1 3 BV.1 bydlení vesnické 2 4 BI bydlení individuální 4 5 BV.1 bydlení vesnické 6 6 BI bydlení individuální 3 počet bytů pozn. obecní úřad- 2 7 OV.1 občanská vybavenost 0 2 byty celkem RD/bytů Poustka: 17 2 celkem obyvatel v RD/bytech Poustka: 42,5 5 13 BI bydlení individuální 6 14 BI bydlení individuální 3 15 BV.1 bydlení vesnické 1 16 BV.2 bydlení vesnické 1 17 BV.1 bydlení vesnické 1 18 BV.1 bydlení vesnické 3 19 BI bydlení individuální 7 20 SV smíšené využití vesnické 1 21 SV smíšené využití vesnické 2 22 SV smíšené využití vesnické 3 občanská vybavenost 24 OK komerční 0 1 byt správce občanská vybavenost 25 OK komerční 0 1 byt správce celkem RD/bytů Ostroh: 28 2 celkem obyvatel v RD/bytech Ostroh: 70 5 celkem RD/bytů: 45 4 celkem obyvatel v RD/bytech: 112,5 10,0 celkem obyvatel: 122,5 d) Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití V současně zastavěném území obce jsou funkční plochy zachovány s výjimkou plochy zemědělského areálu v Poustce, která byla částečně změněna na plochu drobné a řemeslné výroby a na plochu pro sport. Návrh ÚPO definuje podmínky využití navrhovaných funkčních ploch a ploch stávajících. Z hlediska funkce je možno obec zařadit mezi smíšená sídla venkovského typu, kde plochy bydlení a rekreace vytvářejí jeden celek. Vzhledem k tendencím změnit funkční charakteristiku některých rekreačních objektů ( chalupy ) opět na funkci obytnou, byla pro tyto objekty (objekty bydlení venkovského BV.1. a objekty bydlení venkovského BV.2.) vytvořena podmínečná možnost tak, aby případná změna funkční charakteristiky rekreačních objektů na objekty trvalého bydlení nebo opačně nebyla podmíněna změnou ÚPO. 1. HRANICE SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ OBCE Hranice současně zastavěného území obce (dále jen SZÚO) je vymezena ke dni 19. 8. 2005 v souladu s vyhláškou 13/1994 Sb. 2. ÚZEMÍ ZASTAVĚNÁ A ZASTAVITELNÁ Tvoří plochy stabilizované, jejichž funkční a prostorové uspořádání nebude měněno, plochy rozvojové, zahrnující nezastavěné území určené k zastavění a území určené ke změně funkčního a prostorového uspořádání. Plochy jsou určeny pro stanovené druhy funkcí s vymezením přípustných, podmínečně přípustných a nepřípustných staveb a zařízení. Pro všechny funkční plochy platí nepřípustné využití: pokud nesplňují podmínky uvedené pod bodem a) resp. b) nebo nesplňují podmínky stanovené zákonem, ÚPO, jinými obecně závaznými právními předpisy nebo platným správním rozhodnutím, a to buď pro celé správní území nebo pro jeho části. Toto nepřípustné využití je pro některé funkční ještě dále konkretizováno. B: PLOCHY BYDLENÍ BM: bydlení ve vícepodlažních domech a) přípustné:

Stránka č. 15 z 90 1. vícepodlažní bytové domy s možným malým podílem činností vázaných převážně k bytovému fondu a zařízením drobného obchodu a služeb bez větších nároků na dopravu 2. sociální zařízení pro staré občany 3. zdravotnická zařízení 4. ubytovací zařízení 5. nerušící drobná řemeslnická výroba bez nároku na zábor venkovních ploch pro skladování a odstavování vozidel. b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro pěstitelskou a chovatelskou činnost. BV: bydlení vesnické BV.1 bydlení vesnické se samozásobitelským zemědělským hospodářstvím a) přípustné: 1. stavby pro bydlení v domech vesnického charakteru doplněné samozásobitelským zemědělským hospodářstvím a stavby pro bydlení se dvěma nadzemními podlažími s využitelným podkrovím (v případě svažité konfigurace terénu) 2. izolované rodinné domy a dvojdomky - bydlení s užitkovými zahradami a chovem drobného zvířectva pro vlastní potřebu a stavbami s funkcí doplňkovou pro činnosti pěstitelské a chovatelské, u nových staveb striktně s odstavováním a garážováním vozidel na vlastním pozemku 3. drobná zařízení obchodu, služeb, stravování a ubytování, sociální péče a zdravotnictví 4. jiné nerušící služby a zařízení řemeslné výroby bez negativních vlivů na bytovou zástavbu 5. stavby rekreačních domků. b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu komerčního charakteru. BV.2 bydlení vesnické s podílem rekreačně využívaných objektů a) přípustné: 1. izolované nízkopodlažní rodinné domy a rekreační domky (jedno nadzemní podlaží s využitelným podkrovím) s mi zahrad a izolované rodinné domy a rekreační domky se dvěma nadzemními podlažími s využitelným podkrovím (v případě svažité konfigurace terénu) 2. služby pro turistiku a cestovní ruch, 3. drobná zařízení obchodu, služeb, stravování a ubytování, sociální péče a zdravotnictví, 4. jiné nerušící služby a zařízení řemeslné výroby bez negativních vlivů na obytnou zástavbu BI: bydlení individuální a) přípustné: 1. bydlení v nízkopodlažních izolovaných rodinných domech (jedno nadzemní podlaží s využitelným podkrovím) s možným malým podílem činností vázaných převážně k obytné funkci, rodinné domy o dvou nadzemních podlažích nebo dvou nadzemních podlažích s využitelným podkrovím (v případě svažité konfigurace terénu), u nových staveb striktně s odstavováním a garážováním vozidel na vlastním pozemku 2. drobná zařízení obchodu, služeb, stravování a ubytování, sociální péče a zdravotnictví 3. jiné nerušící služby a zařízení řemeslné výroby bez negativních vlivů na obytnou zástavbu. R: PLOCHY REKREACE SPORTU A ZÁBAVY RI: rekreace individuální a) přípustné: 1. rekreační chaty a rekreační domky s maximálně jedním nadzemním podlažím a podkrovím a s nimi spojené zahrady s drobnými stavbami s funkcí doplňkovou ke stavbě hlavní (do 16m 2 zastavěné plochy). b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu, drobnou výrobu a služby, řemeslnou výrobu 2. stavby zahrádkářských chat a stavby pro pěstitelskou a chovatelskou činnost 3. stavby pro bydlení RZ: zahrádkářské osady a) přípustné: 1. stavby zahrádkářských chat 2. zahrady 3. stavby a zařízení pro drobnou pěstitelskou činnost b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu, drobnou výrobu a služby, řemeslnou výrobu 2. stavby pro bydlení 3. stavby občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního charakteru

Stránka č. 16 z 90 RS: sport a) přípustné: 1. plochy pro rekreační sport a rekreačně sportovní společenské akce, venkovní sportovní areály a hřiště, dětská hřiště, areály zdraví a služby činnosti spojené s aktivní nebo pasivní regenerací lidského organismu a zařízení spojené s touto činností (sociální zařízení) b) podmínečně přípustné: 1. ostatní sportoviště v samostatných objektech (kuželny apod.) pokud je umístěna v zastavitelném území obce, stavby a zařízení pro občerstvení (do 16 m 2 zastavěné plochy). O: PLOCHY OBSLUŽNÉ SFÉRY, OBČANSKÉHO A VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ OV: občanská vybavenost nekomerčního charakteru OV.1 plochy veřejné správy pro správní a obslužné činnosti obce a) přípustné: 1. stavby pro správu a řízení, administrativní činnost, kulturu, vzdělávací a klubovou činnost, infocentrum 2. sociální bydlení, ubytovací zařízení 3. stavby skladů a technického zázemí jako součást staveb a zařízení uvedených v bodech 1. a 2. OV.2 plochy kultury a) přípustné: 1. stavby pro kulturní, vzdělávací, koncertní, spolkovou, církevní a nadační činnost, galerie, muzea, výstavní síně, vzdělávací, knihovnické a turistické informační služby a potřebná zařízení sloužící tomuto využití, 2. stravovací zařízení, jako součást staveb a zařízení uvedených v bodě 1. OK. občanská vybavenost komerčního charakteru a) přípustné: 1. stavby stravovacích, ubytovacích a hotelových provozů a pro poskytovaní služeb pro cestovní ruch s maximálně dvěma nadzemními podlažími (v případě svažité konfigurace terénu) 2. stavby pro poskytování rehabilitačních a lázeňských služeb, penzióny pro seniory a domovy důchodců 3. stavby pro bydlení, určené pro správce, vlastníka či nájemce zařízení uvedených v bodech 1. a 2. a) podmínečně přípustné: 1. doplňková obchodní zařízení, stavby a zařízení pro agroturistiku, administrativní a správní provozy, s maximálně dvěma nadzemními podlažími s využitelným podkrovím b) nepřípustné: 1. ubytovací zařízení azylové a zařízení pro nepřizpůsobivé občany. D: PLOCHY DOPRAVNÍ OBSLUHY DO: dopravní obslužná zařízení DO.1 záchytná parkoviště, parkoviště a odstavné plochy a) přípustné: 1. záchytná parkoviště, parkoviště a odstavné plochy na úrovni terénu a dopravní zařízení. T: PLOCHY TECHNICKÉ OBSLUHY ÚZEMÍ TO: zařízení technické obsluhy území TO.1 a) přípustné: 1. obnovitelný zdroj energie fotovoltaická elektrárna s ochrannou zelení umístěnou v areálu, technické zázemí a zařízení nezbytné pro provozování této elektrárny, b) nepřípustné: 1. větrná elektrárna, jakékoliv jiné stavby nesloužící určenému funkčnímu využití, sklady, objekty zemědělské výroby, drobné výroby a služeb a řemeslné výroby, hromadné garáže. TO.2 a) přípustné: 1. stavby a zařízení pro technické služby obce, nakládání s odpadem a údržbu TO.3 a) přípustné: 1. mechanicko biologická čistírna odpadních vod. S: PLOCHY SMÍŠENÉHO VYUŽITÍ

Stránka č. 17 z 90 SV: plochy smíšeného využití vesnického typu a) přípustné: 1. stavby pro bydlení vesnického typu s podílem hospodářské složky, zástavba v měřítku hospodářských usedlostí s bydlením, 2. služby pro agroturistiku (ubytování, stravování), 3. stavby pro řemeslnou výrobu, pro činnosti pěstitelské a chovatelské, bez negativních vlivů na okolní zástavbu 4. stavby pro drobnou výrobu a služby bez negativních vlivů na obytnou zástavbu. V: PLOCHY VÝROBY VD: plochy drobné a řemeslné výroby a) přípustné: 1. stavby pro drobnou výrobu a služby, stavby pro řemeslnou výrobu 2. stavby a zařízení pro nevýrobní služby, servisní provozy a sklady v objektech drobných měřítek bez negativních vlivů na okolní zástavbu, s podmínkou umístění ochranné zeleně 3. administrativní a obchodní zařízení výrobních zařízení 4. stavby pro bydlení a sociální bydlení 5. stavby a zařízení správní, administrativní a kulturní 6. parkovací a odstavné plochy nákladních vozidel uvnitř areálů 7. čerpací stanice PHM na nekomerční bázi. VZ: plochy zařízení zemědělské výroby VZ.1. zemědělské areály živočišné výroby a) přípustné: 1. zemědělské stavby, zařízení, služby a sklady zemědělské výroby s možnými rušivými účinky na okolí s podmínkou umístění ochranné zeleně 2. zařízení drobné výroby a služeb, řemeslné výroby a nevýrobních služeb, které nepřekračují stanovené limity z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí. b) podmínečně přípustné: 1. byty pohotovostní a služební, určené pro správce, vlastníka či nájemce zařízení uvedených v bodech 1. a 2. 3. PLOCHY NEZASTAVITELNÉ V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ Z: PLOCHY ZELENĚ A VODNÍCH PLOCH A TOKŮ v zastavěném území ZS: plochy sídelní zeleně ZS.1 plochy veřejné zeleně Jedná se o nezastavitelné území obce s funkcí relaxační; veřejně přístupné plochy, na kterých lze umístit pouze okrasnou, záměrně vytvořenou a udržovanou zeleň a dále drobnou architekturu a mobiliář (lavičky, dětská hřiště, herní prvky apod.), při zachování primární funkce zeleně. ZS.2 zeleň vyhrazená Jedná se o plochy zahrad, které nemohou být z důvodu limitů technických, kulturních, přírodních nebo kompozičních zastavěny. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Jedná se o nezastavitelné plochy v zastavitelném území, jedná se o plochy lesního půdního fondu. ÚZEMÍ CHRÁNĚNÁ A OCHRANNÁ Jedná se o plochy systému ekologické stability (ÚSES). 4. PLOCHY NEZASTAVĚNÉ (KRAJINA) Přírodně krajinnými, výjimečně zastavitelnými, územími se pro účely územně plánovací dokumentace rozumí území, která nejsou souvisle zastavěna, ani jinak intenzívně urbanizována. Jedná se o území, až na výjimky, ve své podstatě nezastavitelná. Výjimky převážně tvoří liniové stavby technické infrastruktury a stavby související s plněním funkce dané níže popsané funkční plochy. Rozsah přípustných, podmínečně přípustných nebo nepřípustných staveb, zařízení, činností a dějů je určen tímto předpisem a obecně závaznými právními předpisy.

Stránka č. 18 z 90 Soubor přírodně krajinných ploch zahrnuje: ÚZEMÍ PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU Jedná se o nezastavitelné plochy mimo zastavěné a zastavitelné území. Je tvořeno zemědělským půdním fondem - mi orné půdy, trvalých travních porostů, zahradami a sady v krajině. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Jedná se o nezastavitelné plochy mimo zastavěné a zastavitelné území. Jedná se o plochy lesního půdního fondu. PLOCHY OSTATNÍ KRAJINNÉ ZELENĚ Jedná se o ostatní rozptýlenou zeleň, plochy alejí, remízků, plochy doprovodné zeleně podél komunikací a vodních toků, plochy ochranné zeleně, jimiž se rozumí části přírody a krajiny plnící ochrannou funkci. VODNÍ PLOCHY Jedná se o významné vodní plochy a vodoteče a mokřiny. ÚZEMÍ CHRÁNĚNÁ A OCHRANNÁ Jedná se o území chráněná, území ochranných pásem a plochy systému ekologické stability (ÚSES). e) Limity využití území včetně stanovených záplavových území 1. LIMITY VSTUPNÍ Ochrana přírody a krajiny památný strom dub letní v Jedličné včetně ochranného pásma 20 m od paty kmene stromu územní systém ekologické stability ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K 39 nadregionální biocentrum NRBC 32 - Amerika významné krajinné prvky ze zákona - lesy, vodní toky, rybníky, mokřiny, břehové porosty Ochrana lesa ochranné pásmo 50 m od kraje lesa Ochrana nerostných surovin ložisko hnědého uhlí Chebská pánev (č. lož. B 3080700) Ochrana přírodních léčivých zdrojů ochranné pásmo stupně II.A a II.B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně Ochrana podzemních a povrchových vod celé řešené území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les obě řešená katastrální území 726 605 Ostroh a 726 613 Poustka u Františkových Lázní jsou zařazena mezi zranitelné oblasti podél koryt vodních toků bude ponechán volný pruh o šířce min. 6 m pro správu a údržbu toku Ochrana památek nemovité kulturní památky OSTROH: rejstř. č. 45571/4-114 Hrad Seeberg - brána předhradí, čeledník, stodola, hrad, holubník, kolna, sýpka rejstř. č. 23348/4-115 kostel sv. Wolfganga - kostel s gotickým portálem, socha sv. Floriána Ochrana dopravní infrastruktury pozemních komunikací silniční ochranné pásmo činí:

Stránka č. 19 z 90-50 m kolmo od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I.třídy a ostatních místních komunikací I. třídy - 15 m kolmo od osy vozovky nebo od osy přilehlého pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy Ochrana technické infrastruktury zásobování vodou ochranná pásma trubních vedení veřejných vodovodů a kanalizací činí 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí, resp. stoky investice v půdním fondu plochy s evidovaným odvodňovacím systémem zásobování elektrickou energií Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: u napětí nad 1 kv a do 35 kv včetně - pro vodiče bez izolace 7 m - pro vodiče s izolací základní 2 m - pro závěsná kabelová vedení 1 m u napětí nad 35 kv do 110 kv včetně 12 m ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti. U stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí činí 7 m. zásobování plynem Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, vymezený svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. ochranné pásmo vysokotlakých plynovodů činí 4 m na obě strany od půdorysu Bezpečnostním pásmem (vzdálenost od objektů zástavby) se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. bezpečnostní pásma plynovodu do dimenze DN 250 činí 20 m na každou stranu plynovodu telekomunikace ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení radiokomunikace u radioreléových tras musí být zachována přímá viditelnost a u jejich koncových bodů je vymezeno ochranné pásmo o poloměru 500 m, kde nesmí být umístěn rušivý zdroj elektromagnetického vlnění 2. LIMITY VÝSTUPNÍ Ochrana přírody a krajiny územní systém ekologické stability místní biocentrum č. 1 - Za Křížem a č. 2 - V rybnících místní biokoridory č. 1, 2, 3, 4, 5 interakční prvky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 Ochrana dopravní infrastruktury pozemních komunikací ochranné pásmo přeložky silnice III. třídy Ochrana technické infrastruktury zásobování vodou ochranná pásma trubních vedení veřejných vodovodů činí 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí odvádění a čištění odpadních vod ochranná pásma trubních vedení kanalizací činí 1,5 m od vnějšího líce stěny stoky ochranné pásmo mezi čistírnou odpadních vod a souvislou bytovou zástavbou činí 50 m zásobování elektrickou energií Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kv a do 35 kv včetně

Stránka č. 20 z 90 - pro vodiče bez izolace 7 m - pro vodiče s izolací základní 2 m - pro závěsná kabelová vedení 1 m ochranné pásmo elektrické stanice u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí činí 7 m. zásobování plynem Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, vymezený svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. ochranná pásma činí: - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu, - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, - u technologických objektů 4 m na obě strany od půdorysu Bezpečnostním pásmem (vzdálenost od objektů zástavby) se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. bezpečnostní pásma plynovodu do dimenze DN 250 činí 20 m na každou stranu plynovodu bezpečnostní pásmo vysokotlaké regulační stanice (VTL RS) činí 10 m

Stránka č. 21 z 90 f) Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území míst. část číslo lokality kód funkce funkční využití rozloha v ha poznámka 1 BV.1 bydlení vesnické 0,1601 2 BV.1 bydlení vesnické 0,1152 3 BV.1 bydlení vesnické 0,3518 4 BI bydlení individuální 0,8893 5 BV.1 bydlení vesnické 1,2202 Poustka 6 BI bydlení individuální 0,7068 7 OV.1 občanská vybavenost - správní 0,1779 veřejná správa OBECNÍ ÚŘAD 8 VD výroba drobná 1,2985 DROBNÁ VÝROBA 9 TO.2 technická obsluha 0,1235 SBĚRNÝ DVŮR 10 TO.1 technická obsluha 3,7505 11 RS rekreace, sport 0,5840 SPORT FVE - obnovitelný zdroj energie 12 RZ zahrádkářské osady 0,1756 náhradní zahrádky 13 BI bydlení individuální 1,1024 14 BI bydlení individuální 0,4809 15 BV.1 bydlení vesnické 0,1564 16 BV.2 bydlení vesnické 0,2132 rekreační 17 BV.1 bydlení vesnické 0,1999 18 BV.1 bydlení vesnické 0,4851 19 BI bydlení individuální 1,4013 Ostroh 20 SV smíšené využití vesnické 0,2090 21 SV smíšené využití vesnické 0,3112 22 SV smíšené využití vesnické 0,5402 23 OV.2 24 OK.1 25 OK.1 občanská vybavenost - kultura občanská vybavenost komerční občanská vybavenost komerční 0,2900 kulturní zařízení 0,2998 bývalý prasečák 0,6462 bývalý statek 26 RS rekreace, sport 0,1120 hřiště 27 RS rekreace, sport 0,5085 sport 28 vodní 2,7481 celkem: 19,2576 sportovně rekreační vodní g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady 1. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY Návrh dopravního řešení vychází z podkladů a požadavků zástupců obce, orgánů a organizací státní správy a institucí; je v souladu se schváleným zadání.

Stránka č. 22 z 90 Silniční síť Nadřazená vnější silniční síť je na území sídla zastoupena tahy silnic první a třetí třídy. Poloha silnic se v návrhu územního plánu nemění. V rámci komplexního zkapacitnění a rekonstrukce silnice I/64 vedené z Františkových Lázní do Aše a na hraniční přechod je navrženo rozšíření dopravního prostoru pro kategorii silnice S 11,5/80. Rozšíření silnice je navrženo v rámci stávajícího ochranného pásma. přehled navržených úprav na silnicích Zkapacitnění silnice I/64 v Poustce (D1). Rozšíření dopravního prostoru v rámci komplexního zkapacitnění a rekonstrukce silnice I/64 vedené z Františkových Lázní do Aše. Přeložka silnice III/21326 v Poustce (D2). V úseku silnice mezi Poustkou a Ostrohem je navrženo rozšíření profilu vozovky, odpovídající kategorii S 6,5/50 (D4). Síť místních komunikací Navržené obslužné komunikace mají funkční třídu C a zpřístupňují jednotlivé části území a konkrétní objekty nové výstavby. V územním plánu jsou nově navrženy přístupové trasy k lokalitám rodinných domů, vybavenosti a výroby. Případné rekonstrukce krytů vozovek a další drobné úpravy komunikací nejsou předmětem řešení územního plánu resp. spadají pouze do směrné části územního plánu. přehled navržených místních komunikací Místní komunikace (D5) v Poustce. Napojuje přeložku silnice třetí třídy v nové křižovatce odbočkou na původní silnici. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C. Místní komunikace k lokalitě 1, 8, 9, 11 v Poustce (D3). Obslužná místní komunikace zpřístupňuje uvedené lokality (bydlení, sběrný dvůr, výroba, hřiště). Je navržena jako pokračující úsek stávající slepé MK k zástavbě rodinných domů. Komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C. Místní komunikace k lokalitě č. 8 v Poustce (D20). Obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro výrobu. Je napojena na přeložku silnice třetí třídy v nové křižovatce s odbočkou k původní silnici. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C. Místní komunikace k podniku zemědělské výroby v Poustce (D21). Nová obslužná místní komunikace nově zpřístupňuje stávající lokalitu vzhledem k navržené přeložce silnice třetí třídy. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C. Místní komunikace k lokalitě 3 v Poustce (D22). Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro výstavbu rodinných domů. Je napojena na stávající přístupovou komunikaci vedenou k bytovkám. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C. Napojení lokality 5 v Poustce. Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro výstavbu rodinných domů. Je napojena na stávající průtah silnice třetí třídy v zástavbě obce. Navržená komunikace bude řešena v rámci plochy pro výstavbu jako obousměrná odpovídající funkční třídě C. Místní komunikace k lokalitě 5 resp. k lokalitě 7 v Poustce. Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro občanskou vybavenost a zčásti pro bydlení. Je napojena na stávající přístupovou komunikaci k bytovkám. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C. Místní komunikace k lokalitě 4 v Poustce. Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro bydlení. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C. Vjezdy k lokalitě 6 v Poustce. Vjezdy na jednotlivé parcely lokality určené pro výstavbu rodinných domů jsou navrženy přímo z průtahu silnice třetí třídy (silnice je vedena v zastavitelné části obce). Výhybny na místní komunikaci u budoucího rybníka v Ostrohu (D10). V úzkých profilech vozovky místní komunikace jsou navrženy výhybny. Výhybna na místní komunikaci v západní části Ostrohu (D11). V úzkém profilu vozovky místní komunikace je navržena výhybna. Vjezdy k lokalitám 13, 14 a 15 v Ostrohu. Vjezdy na jednotlivé parcely lokalit určených pro výstavbu rodinných domů jsou navrženy přímo z průtahu silnice třetí třídy (silnice je vedena v zastavitelné části obce). Místní komunikace k lokalitě 27 v Ostrohu (D12). Nová přístupová komunikace obsluhuje lokalitu určenou pro sportovní aktivity. Komunikace je ukončena slepě. Je obousměrná a odpovídá funkční třídě C. Místní komunikace k lokalitě 22 v Ostrohu (D19). Nová přístupová komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro výstavbu. Komunikace je ukončena slepě. Je obousměrná a odpovídá funkční třídě C. Místní komunikace k lokalitě 16 (D18). Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu