Výroba pryžových a plastových výrobků VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ DH 10. Výroba pryžových a plastových výrobků OKEČ 25 10.1. Charakteristika odvětví Gumárenský a plastikářský průmysl v ČR dosáhl v posledních šesti sedmi letech nebývalý vzestup a výrazně posílil své postavení v rámci zpracovatelského průmyslu. Zařadil se mezi nejúspěšnější sektory české ekonomiky, přičemž důvody tohoto boomu nutno hledat v jeho úzké vazbě na automobilový a elektrotechnický průmysl, obaly, stavebnictví aj. V objemu tržeb již překonal odvětví OKEČ 24 (chemický a farmaceutický průmysl) a lze usuzovat, že tento stav se udrží i v nejbližších letech. Ve shodě s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodně platné NACE Rev. 1, zahrnuje dva výrobkové obory výrobu pryžových výrobků (OKEČ 25.1) a výrobu zboží z plastů (OKEČ 25.2), které se dále dělí každý na několik suboborů. V oboru 25.1 je dominantní výroba pneumatik a vzdušnic (cca 66 z celkových tržeb), dále hadice, těsnění, klínové řemeny aj., v oboru 25.2 se vyrábí široký sortiment desky, profily, fólie, obaly a plastové výrobky pro další zpracovatelská odvětví. Podíl těchto oborů v roce 2004 na celkových tržbách odvětví (b.c.) dokumentuje graf 10.l. 25.1 Výroba pryžových výrobků 42 Pozn.: údaje v běžných cenách 25.2 Výroba zboží z plastů 58 Graf 10.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 Podíly oborů na celkových tržbách se v jednotlivých letech mírně mění podle toho, jak jsou uváděny do provozu nové výrobní kapacity. V posledních letech postupně roste podíl oboru 25.2, kde je investiční aktivita výraznější. 10.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Podrobnější analýza ukazuje, že pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu posiluje. Jestliže v roce 2000 se podílelo na tržbách (b.c.) zpracovatelského průmyslu 4,5 a na účetní přidané hodnotě 183
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 4,9, v roce 2004 to bylo již na tržbách 6,1 a na účetní přidané hodnotě 6. V roce 2004 figurovalo odvětví DH v rámci zpracovatelského průmyslu v tržbách na sedmém místě a v účetní přidané hodnotě na osmé příčce. Specifikem odvětví je, že počet zaměstnanců postupně roste. Za období 2000 až 2004 zde, hlavně díky výstavbě nových kapacit na výrobu plastových součástek a dílů pro automobilový a elektrotechnický průmysl, přibylo 16 332 pracovních míst (2004/2000 index 128,9). Podíl počtu zaměstnanců odvětví na zpracovatelském průmyslu tak dosáhl 5,4 (v roce 2000 to bylo 4,1 ). V rámci programů na podporou malých a středních podniků bylo v odvětví v roce 2004 poskytnuto celkem 23 cenově zvýhodněných záruk ve výši téměř 35 mil. Kč. Finanční prostředky také podniky odvětví získaly v rámci programu KREDIT (zvýhodněné úvěry), celkem šlo o 26 případů v částce 29,6 mil. Kč. Dále byly poskytnuty příspěvky na úhradu úvěrů (4 firmy v celkové částce 4 mil. Kč) a finanční podpory v rámci programu TRH certifikace (49 firem v částce 5,4 mil. Kč) a v programu SPECIAL (2 firmy v celkové částce 2 mil. Kč). 10.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Struktura odvětví OKEČ 25 v členění podle počtu zaměstnanců na pět velikostních skupin za rok 2003 je uvedena v tabulce 10.1 a grafu 10.2. Postavení odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu lze zjistit z grafu 10.2. Tabulka 10.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin OKEČ 25 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b. c. 6 530,8 19 622,9 35 277,5 35 743,1 33 717,9 Přidaná hodnota z výroby v b. c. 1 296,0 5 263,1 10 313,9 11 332,2 8 077,5 Počet zaměstnaných osob 3 619,0 13 949,0 22 580,0 16 196,0 11 556,0 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách 184 Graf 10.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003 Z tabulky 10.1 a grafu 10.2 vyplývá, že na rozdíl od chemického průmyslu mají v tomto odvětví daleko větší váhu malé a střední podniky do 249 zaměstnanců. Jejich podíl v roce 2003 na celkových tržbách odvětví činil 47 (v OKEČ 24 jen 25,7 ), na vytvořené účetní přidané hodnotě z výroby 46,5 (v OKEČ 24 28,3 ) a na počtu zaměstnanců více než 59 (OKEČ 24 35,7 ). V oboru 25.1 je jasnou jedničkou BARUM Continental, s.r.o., jeden z největších evropských výrobců
Výroba pryžových a plastových výrobků pneumatik; v kategorii nad tisíc zaměstnanců jsou dále významné dvě akciové společnosti MITAS a RU- BENA (obě jsou součástí a.s. Česká gumárenská). V oboru 25.2 patří k rozhodujícím producentům firmy PEGUFORM, a.s., GUMOTEX, a.s. a BORGES CS, s.r.o. 10.4. Regionální struktura odvětví Regionální strukturu odvětví OKEČ 25 v roce 2003 ilustruje graf 10.3. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách 0 10 20 30 40 0 10 20 30 40 0 5 10 15 20 Graf 10.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003 Z grafu 10.3 je patrné, že regionální struktura odvětví je odlišná od situace v chemickém a farmaceutickém průmyslu (OKEČ 24). Rozhodující podíly odvětví ve všech třech sledovaných produkčních charakteristikách jsou soustředěny do Zlínského kraje (podíl na tržbách 34, na přidané hodnotě 29, na počtu zaměstnanců 19 ) a proti předchozímu roku se zvýšily o jeden procentní bod. Významnou pozici má odvětví také v Jihomoravském kraji (podíly 12, resp. 12, resp. 10 ) a v Ústeckém kraji. 10.5. Hlavní ekonomické ukazatele 10.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj v obou oborech a odvětví dokládá tabulka 10.2. Tabulka 10.2 ukazuje, že cenový vývoj v obou oborech byl v posledních čtyřech letech stabilizovaný, v letech 2001 2003 dokonce ceny nepatrně poklesly. Mírný nárůst přinesl teprve minulý rok, i když prudký růst cen ropy, ropných produktů, polymerů a elastomerů se v cenách finálních produktů z pryže i plastů výrazněji neprojevil. Letos lze očekávat, že cenové posuny směrem nahoru mohou pokračovat, budou však limitovány velkou konkurencí na trhu pneumatik, pryžových produktů, plastových dílů a obalových materiálů. 185
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 10.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 2004 meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 SKP 25.1 100,7 101,5 97,7 101,1 SKP 25.2 99,5 97,5 97,3 101,1 SKP 25 99,7 98,3 97,4 101,1 10.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 25 je patrný z tabulek 10.3, 10.4 a 10.5 a z grafu 10.4. Tabulka 10.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 28 705,1 40 337,2 47 210,8 56 018,3 63 777,9 OKEČ 25.2 52 391,7 64 653,6 62 071,4 74 873,9 86 303,2 OKEČ 25 81 096,8 104 990,8 109 282,2 130 892,2 150 081,1 meziroční index (b. c.) x 129,5 104,1 119,8 114,7 kumulovaný index (b. c.) 100,0 129,5 134,8 161,4 185,1 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 28 705,1 40 712,8 49 901,5 59 176,8 66 683,6 OKEČ 25.2 52 391,7 64 703,4 64 539,2 78 795,8 90 645,5 OKEČ 25 81 096,8 105 416,2 114 440,7 137 972,6 157 329,1 meziroční index (s. c.) x 130,0 108,6 120,6 114,0 kumulovaný index (s. c.) 100,0 130,0 141,1 170,1 194,0 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 10.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 9 122,5 10 124,4 11 708,7 14 120,8 14 818,0 OKEČ 25.2 14 288,4 16 711,3 18 558,1 22 161,9 24 329,8 OKEČ 25 23 410,9 26 835,7 30 266,8 36 282,7 39 147,8 meziroční index (b. c.) x 114,6 112,8 119,9 107,9 kumulovaný index (b. c.) 100,0 114,6 129,3 155,0 167,2 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 9 122,5 10 125,9 11 523,5 14 217,0 15 839,7 OKEČ 25.2 14 288,4 16 047,6 17 197,7 21 773,5 25 362,8 OKEČ 25 23 410,9 26 173,5 28 721,2 35 990,5 41 202,5 meziroční index (s. c.) x 111,8 109,7 125,3 114,5 kumulovaný index (s. c.) 100,0 111,8 122,7 153,7 176,0 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 186
Výroba pryžových a plastových výrobků Tabulka 10.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 2004 (osoby) 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 16 488 18 768 18 879 19 314 20 054 OKEČ 25.2 40 085 44 831 45 248 48 587 52 851 OKEČ 25 56 573 63 599 64 127 67 901 72 905 meziroční index x 112,4 100,8 105,9 107,4 kumulovaný index 100,0 112,4 113,4 120,0 128,9 * předběžná hodnota 140 120 100 220 180 140 100 80 2000 2001 2002 2003 2004* 60 2000 2001 2002 2003 2004* Počet zaměstnaných osob OKEČ 25 Tržby za VV a S OKEČ 25 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP 180 140 100 60 2000 2001 2002 2003 2004* Účetní přidaná hodnota OKEČ 25 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 10.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 2004 Tendence odvětví v letech 2000 2004 lze shrnout takto: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c. i s.c.) rostly v celém sledovaném období, s výjimkou roku 2002, kdy vývoj negativně ovlivnily povodně, velmi dynamicky za léta 2000 až 2004 stouply o více než 85 (v b.c.) a o 94 (ve s.c.); na prudkém růstu se podíleli hlavně výrobci pneumatik v čele s BARUM Continental, s.r.o. a trvale vysoká poptávka v odběratelských odvětvích, zejména automobilovém a elektrotechnickém průmyslu; tempa růstu nepolevila ani v roce 2004, kdy tržby meziročně vzrostly o 14,7 (b.c.), respektive 14 (ve s.c.). K příznivému vývoji významně přispěla vysoká investiční aktivita, v řadě případů stimulovaná investičními pobídkami; Obdobný trend bylo možno zaznamenat u ukazatele účetní přidaná hodnota, jehož hodnota během pěti let stoupla o dvě třetiny (b.c.), případně o 76 (ve s.c.). Z toho v oboru 25.1 o 62,4 (b.c.), respektive o 73,6 (ve s.c.), zatímco v oboru 25.2 o 70,2 (b.c.) a o 77,5 (ve s.c.); tento příznivý vývoj pokračoval i v roce 2004; Odvětví OKEČ 25 patří mezi šest sektorů, které v období 2000 2004 vykázaly absolutní nárůst počtu zaměstnanců, a to o 16 332 (z dalších šlo vesměs o rozvojová odvětví jako výroba dopravních pro- 187
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU středků DM, elektrotechnický průmysl DL); toto zvýšení je pouze částečně způsobeno výrazným rozšířením produkce pneumatik, zejména vybudováním několika desítek nových plastikářských firem subdodavatelů pro navazující zpracovatelská odvětví. Vývoj nákladů (celkových a osobních) v letech 2000 2004 dokumentují tabulky 10.6 a 10.7. Tabulka 10.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 36 768,2 51 831,8 57 368,9 65 942,3 74 203,7 OKEČ 25.2 66 185,9 80 039,3 73 198,5 82 866,1 104 506,8 OKEČ 25 102 954,1 131 871,1 130 567,4 148 808,4 178 710,5 meziroční index (b. c.) x 128,1 99,0 114,0 120,1 kumulovaný index (b. c.) 100,0 128,1 126,8 144,5 173,6 * předběžná hodnota Tabulka 10.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 4 194,7 4 896,6 5 351,3 5 778,7 6 136,7 OKEČ 25.2 7 890,2 9 288,8 10 314,4 11 631,8 13 887,2 OKEČ 25 12 084,9 14 185,4 15 665,7 17 410,5 20 023,9 meziroční index (b. c.) x 117,4 110,4 111,1 115,0 kumulovaný index (b. c.) 100,0 117,4 129,6 144,1 165,7 * předběžná hodnota Z tabulky 10.6 je patrné, že celkové náklady (b.c.) v odvětví vzrostly výrazně v posledních dvou letech. Je to způsobeno mimořádným zvýšením výkonů, včetně obchodní marže (v letech 2000 2004 ve s.c. vzrostly o téměř 93, zatímco celkové náklady o necelých 74 ). Rychlejším tempem rostly náklady v oboru 25.1 (2004/2000 index 201,8), nežli v oboru 25.2 (index 157,9). Relativně velký nárůst nákladů lze vysvětlit prudkým růstem výkonů (tržeb), ale i počtu zaměstnanců, méně již byl ovlivněn zvýšením cen surovinových vstupů a energií. Co se týká osobních nákladů (viz tabulka 10.7), vývoj byl prakticky totožný v odvětví za léta 2000 2004 stouply téměř o dvě třetiny, z toho v oboru OKEČ 25.1 o 46,3, v oboru OKEČ 25.2 o 76. 10.5.3. Produktivita práce osobní náklady Vývoj ukazatelů produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a s.c. a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v letech 2000 až 2004 charakterizují tabulky 10.8, 10.9 a graf 10.5. Z tabulek 10.8 a 10.9 je patrné, že produktivita práce ve sledovaném období roste (v b.c. stoupla za období 2000 až 2004 o 30, ve s.c. o téměř 37 ). Vývoj tohoto ukazatele byl příznivě ovlivněn především vysokou investiční aktivitou a vstupem zahraničního kapitálu. Firmy, často velmi renomované, do země přinesly špičkovou technologii a techniku a zajistily stabilní odbyt produkce doma i v zahraničí. Přes absolutní nárůst počtu zaměstnanců tento ukazatel produktivity (ve s.c.) byl v roce 2004 vyšší o 115,8 Kč/pracovníka, nežli průměr zpracovatelského průmyslu jako celku a mezi 23 zpracovatelskými odvětvími to představovalo solidní sedmé místo. Ukazatel podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě se po celé sledované období pohybuje, vyjma roku 2003, kolem hodnoty 0,510 0,530, tedy zhruba na úrovni průměru zpracovatelského průmyslu (v roce 2004 to bylo 0,505). Materiálové vstupy do odvětví jsou zajiš ovány většinou z domácích zdrojů (většina velkotonážních plastů, syntetické kaučuky, saze, změkčovadla atd.) nebo z dovozu (konstrukční plasty, přírodní kaučuk). Tento stav může výhledově negativně ovlivnit případný další vzestup světových cen ropy a některých surovinových komodit. 188
Tabulka 10.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 Výroba pryžových a plastových výrobků (tis. Kč/pracovníka) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 553,3 539,5 620,2 731,1 738,9 OKEČ 25.2 356,5 372,8 410,1 456,1 460,3 OKEČ 25 413,8 422,0 472,0 534,3 537,0 meziroční index (b. c.) x 102,0 111,8 113,2 100,5 kumulovaný index (b. c.) 100,0 102,0 114,1 129,1 129,8 (tis. Kč/pracovníka) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 553,3 539,5 610,4 736,1 789,8 OKEČ 25.2 356,5 358,0 380,1 448,1 479,9 OKEČ 25 413,8 411,5 447,9 530,0 565,2 meziroční index (s. c.) x 99,4 108,8 118,3 106,6 kumulovaný index (s. c.) 100,0 99,4 108,2 128,1 136,6 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 10.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000 2004 ( ) 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 25.1 0,460 0,484 0,457 0,409 0,414 OKEČ 25.2 0,552 0,556 0,556 0,525 0,571 OKEČ 25 0,516 0,529 0,518 0,480 0,511 * předběžná hodnota 140 120 110 100 100 90 80 2000 2001 2002 2003 2004* 80 2000 2001 2002 2003 2004* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 25 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 25 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 10.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 2004 Z detailní analýzy vývoje konkursů a likvidací za období 2000 2004 vyplývá, že v odvětví DH bylo ve sledované době prohlášeno 39 konkursů, které se dotkly 2 700 zaměstnanců (podíl konkursů odvětví na zpracovatelském průmyslu byl 3,7, podíl na počtu zaměstnanců 2,9 ). Vedle toho bylo prohlášeno 14 likvidací, které znamenaly ztrátu 567 pracovních míst (podíl na zpracovatelském, průmyslu 3,4, respektive 1,2 ). 189
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 10.6. Zahraniční obchod 10.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví OKEČ 25 je uveden v tabulce 10.10. Tabulka 10.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 2004 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 25.1 24 110,7 26 142,7 32 211,0 32 392,3 40 414,6 SKP 25.2 28 166,3 31 834,3 31 775,9 36 434,4 44 930,5 SKP 25 52 277,0 57 977,0 63 986,9 68 826,7 85 345,1 meziroční index x 110,9 110,4 107,6 124,0 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 25.1 17 390,8 19 815,2 19 754,1 21 221,2 27 335,0 SKP 25.2 48 940,1 52 581,3 53 427,9 59 685,8 70 918,5 SKP 25 66 330,9 72 396,5 73 182,0 80 907,0 98 253,5 meziroční index x 109,1 101,1 110,6 121,4 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 25.1 6 719,9 6 327,5 12 456,9 11 171,1 13 079,6 SKP 25.2 20 773,8 20 747,0 21 652,0 23 251,4 25 988,0 SKP 25 14 053,9 14 419,5 9 195,1 12 080,3 12 908,4 Pramen: ČSÚ Vývoj v letech 2000 2004 lze shrnout do těchto závěrů: vývoz v obou oborech rostl v období 2000 2004 velmi dynamicky (v oboru 25.1 o 67,6, v oboru 25.2 o 59,5, celkem o více než 63 ); největší zásluhu na tom měl export pneumatik a vzdušnic (v roce 2004 se jich vyvezlo za 24,8 mld. Kč, tj. 29 z celkového exportu odvětví) a dále vývoz ze suboboru 25.21 desky, lišty, trouby, hadice aj. z plastů (v roce 2004 vývoz za 16,1 mld. Kč, tj. podíl 18,9 ); tempo růstu dovozu bylo v letech 2000 2004 pomalejší (v oboru 25.1 nárůst o 57,2, v oboru 25.2 o 45, v odvětví celkem o 48 ); v tomto případě byly v roce 2004 největšími dovozními položkami subobory 25.24 ostatní výrobky z plastů (za 30,3 mld. Kč, podíl na celkovém objemu 30,9 ) a 25.21 desky, lišty, trouby, hadice aj. z plastů (za 28,8 mld. Kč, podíl 29,3 ); obor 25.1, jako jediný v rámci celého chemického průmyslu, vykazuje vysoké kladné saldo (v roce 2004 + 13,1 mld. Kč), naopak obor 25.2, přes značnou investiční aktivitu, nadále nestačí krýt vysokou poptávku v tuzemsku a záporné saldo tu v roce 2004 vzrostlo již na 26 mld. Kč; exportní výkonnost (SKP) je nad průměrem zpracovatelského průmyslu a v posledních třech letech se pohybuje kolem 55 ; ukazatel penetrace (v ) má značně kolísavý charakter: vrcholu zatím dosáhl v roce 2000 a to 27, naopak minima v roce 2004 (18 ); výhledově lze očekávat, že exportní výkonnost odvětví mírně poroste; vývoz AZS v odvětví klesá a v roce 2004 mírně převýšil 11 mld. Kč; dovoz AZS se rovněž snižuje a v minulém roce dosáhl 14,1 mld. Kč; podíl AZS na obratu má též sestupný trend (v roce 2000 činil 26,1, v roce 2004 již jen 13,7 ); podíl AZS na vývozu poklesl během pěti let na polovinu (13 ); podíl PZS na obratu je nízký (v roce 2004 to bylo 0,5 ); podíl PZS na vývozu sice postupně roste, ale v roce 2004 činil jen 0,8. 190
10.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Výroba pryžových a plastových výrobků Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2004 za SKP 25 přibližuje graf 10.6. Vývozní teritoria v roce 2004 V. Británie 4 Rakousko 5 Polsko 6 Francie 6 Slovensko 8 Belgie 3 Ma arsko 3 Ostatní 25 Německo 40 Dovozní teritoria v roce 2004 Polsko 4 Rakousko 5 Slovensko 5 Francie 6 Itálie 6 Španělsko 3 Belgie 3 Ostatní 20 Německo 48 Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO Graf 10.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2004 SKP 25 Graf 10.6 potvrzuje suverénně vedoucí pozici Německa, jako našeho největšího partnera v obchodu s výrobky odvětví OKEČ 25. V roce 2004 dosáhl náš obrat se SRN 81,9 mld. Kč (nárůst o 12,7 mld. Kč proti roku 2003, při záporném saldu 13,4 mld. Kč). Druhé místo si udržuje Slovensko (obrat 12 mld. Kč, vývoz z ČR 7 mld. Kč, dovoz 5 mld. Kč, kladné saldo cca 2 mld. Kč), následované Francií (obrat 10,4 mld. Kč, záporné saldo 854 mil. Kč), zeměmi Beneluxu (obrat 9,3 mld. Kč, záporné saldo 603 mil. Kč), Rakouskem (obrat 8,7 mld. Kč, záporné saldo 789 mil. Kč) a Polskem (obrat 8,6 mld. Kč, kladné saldo 884 mil. Kč). Kromě SRN máme trvale vysoké záporné saldo s Itálií (v roce 2004 minus 4 mld. Kč), naopak kladné saldo vykazujeme s Ma arskem, Slovinskem a s Ruskem. 10.6.3. Tuzemská spotřeba 10.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby výrobků SKP 25 v období 2000 2004 zachycuje tabulka 10.11. Z tabulky 10.11 je patrný trvale vysoký zájem o výrobky z pryže a plastů; v oboru 25.1 vzrostl tento ukazatel ve sledovaném období o více než 36, v oboru 25.2 o téměř 31. Vysoké tempo růstu si spotřeba udržela i v roce 2004 (obor 25.1 nárůst o 12,1, obor 25.2 nárůst o 14,2 ). Vzhledem k tomu, že možnosti uplatnění výrobků tohoto odvětví, zvláště z plastů, nejsou zdaleka vyčerpány, lze očekávat pozitivní ukazatele i v příštích letech. 191
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 10.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 25 v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 25.1 18 089,6 18 177,7 20 468,0 21 979,5 24 629,4 SKP 25.2 72 700,5 69 676,0 73 986,3 83 302,0 95 143,6 SKP 25 90 790,1 87 853,7 94 454,3 105 281,5 119 772,9 meziroční index (b. c.) x 96,8 107,5 111,5 113,8 kumulovaný index (b. c.) 100,0 96,8 104,0 116,0 131,9, pozn.: změna metodiky výpočtu 10.7. Investice Odvětví OKEČ 25 patří v rámci zpracovatelského průmyslu dlouhodobě k investičně nejaktivnějším. V roce 2004 hrubé hmotné investice překročily 10,5 mld. Kč (nárůst proti roku 2003 o 29,2 ), z toho investice do strojního zařízení dosáhly téměř 8,4 mld. Kč (+33,4 proti roku 2003). V posledních letech byla dokončena řada investic, na nichž se často podílely renomované zahraniční společnosti (např. Continental A. G., Avon Automotive, GDX Automotive, SAAR Gummi, Greiner, Daiho Industrial, Recticel atd.), ale i domácí producenti (např. Gumotex aj.). Značná část z nich byla podpořena státními investičními pobídkami. 10.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic (PZI) do ČR a stav tuzemských investic v zahraničí ukazují tabulka 10.12 a graf 10.7. Tabulka 10.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 25 (v mil. CZK) k 31.12.2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 Stav zahraničních investic v ČR 19 207,8 22 717,9 26 540,4 29 394,3 Stav tuzemských investic v zahraničí 82,3 75,7 84,7 1 016,2 Pramen: ČNB 160 1.280 140 880 120 480 100 2000 2001 2002 2003 80 2000 2001 2002 2003 Přímé zahraniční investice OKEČ 25 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 25 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 10.7 Tuzemské a zahraniční investice Z tabulky lze zjistit, že zájem zahraničních investorů o odvětví je v posledních letech vyšší, nežli v chemickém průmyslu. Na konci roku 2003 byl objem PZI do odvětví vyšší (29,4 mld. Kč), nežli do odvětví 192
Výroba pryžových a plastových výrobků OKEČ 24. Od roku 1999 zde uvedla do provozu své kapacity řada nadnárodních firem (namátkou jmenujeme Siemens, TRW, Johnson Controls, Robert Bosch, Valeo, IVG Colbachini, SAI Automotive), což výrazně pomohlo odvětví modernizovat, zvýšit jeho výkonnost a konkurenceschopnost. Tyto firmy zde založily své pobočky, nalezly domácí odběratele a současně exportují do zahraničí. V posledních letech se začala aktivizovat i činnost našich firem, které postupně zřizují své pobočky v cizině a celkové investice tak překročily jednu miliardu korun. 10.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Jak již bylo naznačeno v předchozí kapitole, odvětví DH se v posledních letech výrazně modernizuje. Díky vysoké investiční aktivitě a dynamické poptávce se k nám dostala řada nových technologií a aplikací, které využívají jak staré, tak nově vznikající firmy. Přitom klíčové technologie zpracování pryže (zejména výroba pneumatik) a plastů (vstřikování, vytlačování, vyfukování aj.) jsou zpravidla na úrovni srovnatelné se světovou špičkou. Navíc odvětví úzce váže na ekonomiku země, nebo jeho výrobky zaujímají důležité místo jak v nabídce pro spotřebitelské užití (obaly, potřeby pro domácnost), tak pro technickou praxi a aplikace (počínaje elektrotechnikou přes automobilový průmysl, strojírenství, stavebnictví atd.). Podíl odvětví na zpracovatelském průmyslu ČR je v podstatě srovnatelný s těmi vyspělými evropskými státy, kde je rozvinutý automobilový a elektrotechnický průmysl. Kilogramové ceny českého exportu přitom v roce 2004 převyšovaly kilogramové ceny dovozu o více než 50. V průměru za odvětví vývozní ceny dosáhly 62 Kč, zatímco dovozní ceny necelých 40 Kč/kg. Dobře je na tom ČR i při srovnání se zeměmi CEFTA, což potvrzuje tabulka 10.13. Tabulka 10.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech 2000 2003 výrobků SKP 25 (tis. EUR, ) 2000 2001 2002 2003 z CEFTA 2 466 288 3 189 307 3 807 179 4 408 143 meziroční index x 129,3 119,4 115,8 z toho z ČR 904 272 1 134 837 1 323 941 1 462 978 meziroční index x 125,5 116,7 110,5 Pramen: EUROSTAT Z tabulky 10.13 lze zjistit, že podíl ČR na vývozu CEFTA do EU 15 v roce 2003 činil 33,2. V posledních letech sice mírně klesl, přesto ČR zůstává v rámci tohoto seskupení největším exportérem do EU 15 (v roce 2004 sem vyvezlo za 56,4 mld. Kč, zatímco dovoz dosáhl 77,4 mld. Kč). 10.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Česká chemická legislativa nedoznala v průběhu roku 2004 zásadních změn. Připravuje se novelizace zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, a prováděcích předpisů k němu, zejména z toho důvodu, aby znění legislativy bylo přizpůsobeno novému postavení jednotlivých subjektů, na něž se vztahují povinnosti ze zákona, v rozšířené Evropské unii. Evropská společenství dále pokračují ve vydávání směrnic, kterými přizpůsobují technickému pokroku směrnice vydané dříve, a česká legislativa je průběžně implementuje (kupř. směrnici 2004/73/EHS ke klasifikaci, balení a označování nebezpečných chemických látek), nebo přímo přejímá, pokud se jedná o nařízení. Tento proces bude pokračovat i nadále, proto i podnikatelská sféra bude zainteresovaná na sledování nových předpisů vydávaných ES, které jsou publikovány v Úředním věstníku Evropské unie (Official Journal), dostupném na internetových stránkách. V orgánech EU dále pokračuje projednávání nové chemické legislativy týkající se registrace, hodnocení, schvalování a restrikcí chemických látek (tzv. REACH). Významným prvkem nové legislativy je po- 193
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vinnost komunikace podél dodavatelského řetězce v obou směrech. Byla zpracována celá řada dopadových studií, které posuzovaly a hodnotily předpokládaný vliv REACH na chemický průmysl i návazná odvětví zpracovatelského průmyslu na národní i unijní úrovni. Všechna prozatímní zjištění se shodují v tom, že největší dopady lze očekávat u výrobců látek v malých tonážích, což jsou většinou malé a střední podniky, u nichž byly vyčísleny nejvyšší přímé náklady vztažené na jednu tunu vyrobené látky. Také u některých návazných zpracovatelů velikosti malých a středních podniků se předpokládají vážné problémy. Pro usnadnění nastartování nové chemické legislativy zadala Evropská komise zpracování prováděcích dokumentů připravovaných v rámci RIP projektů (RIP=REACH Implementation Projects), které budou pomáhat všem skupinám povinných subjektů porozumět nové legislativě a uvádět návody a postupy pro jednotlivé skupiny subjektů (výrobce, dovozce, distributory, průmyslové uživatele, atp.). Nová chemická legislativa má nabýt účinnosti v roce 2006. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, byl novelizován zákonem č. 94/2004 Sb. Byly upraveny zejména definice a rozdělení působnosti mezi Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství. Vyšla nová vyhláška č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence. K provedení 5 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, byl vydán ve Věstníku MŽP Metodický pokyn odboru odpadů Ministerstva životního prostředí (březen 2005, ročník XV, částka 3). Gumárenský a plastikářský průmysl má řadu předpokladů pro další dynamický rozvoj: dostupná surovinová základna (tuzemské elastomery a velkotonážní plasty, některé přísady, speciální a konstrukční plasty z dovozu); privatizace v obou oborech je ukončena, v zemi působí desítky strategických partnerů, mnozí ze zahraničí; těsné vazby na domácí i zahraniční producenty automobilů, elektrotechniky, elektroniky, obalů, stavebnictví a další sektory ekonomiky; trvalá investiční aktivita, v řadě případů podpořená státními pobídkami; dynamický rozvoj malých a středních podniků, které postupně získávají podporu ze strukturálních fondů a dalších podpůrných programů; marginální problémy v oblasti životního prostředí, které neblokují další rozvoj (výjimkou jsou jen staré pneumatiky a odpadní obaly z plastů); výzkum a vývoj nabízí široké možnosti aplikace plastů ve všech sektorech ekonomiky; protože spotřeba plastů v nových státech EU je nadále hluboko pod průměrem vyspělého světa, nabízí se široký odbytový potenciál. U uvedených důvodů lze proto hodnotit perspektivnost oborů takto: s ohledem na dobrou konkurenceschopnost výrobků oboru 25.1 lze očekávat, že při rostoucí poptávce automobilového průmyslu a dalších segmentů naší ekonomiky si obor své postavení na trhu udrží; postavení oboru 25.2 v rámci odvětví je v ČR stabilní a jeho význam stále roste; stimuluje to trvalá investiční aktivita a realizace řady nových kapacit na výrobu plastových dílů a součástek jako subdodávek pro navazující zpracovatelská odvětví; lze očekávat další nárůst tržeb, nebo velké možnosti se přitom otevírají po vstupu ČR do EU, protože spotřeba plastů ve východní Evropě je hluboko pod průměrem bývalé EU 15. 194