WEED. Ţeny, podnikání a zaměstnání v místním rozvoji

WEED Ţeny, podnikání a zaměstnání v místním rozvoji

Obsah 2 03 Úvod 06 Celje 09 Místní akční plán: Rozvoj role ţen v místních sluţbách pro podporu rodiny 11 Alzira 14 Místní akční plán: Ţeny v podnikání a lepší přístup ţen na trh práce 15 Amiens 18 Místní akční plán: Překonání bariér u podnikajících ţen 19 Crotone 23 Enna 26 Místní akční plán: Tvorba inovativních cest pro zaměstnání a podnikání ţen 28 Karviná 31 Místní akční plán: Podpora ţen v oblasti 32 Santiago de Compostela 35 Místní akční plán: Ţeny v zaměstnání, místní rozvoj a znalostní ekonomika 37 Umea 40 Místní akční plán: Překonání norem a genderových stereotypů

3 Pozice ţen ve Slovinsku a v Celje se zakládá na více neţ padesátileté tradici ţivotního stylu. Ţeny hrají v Celje důleţitou roli a ve veřejném sektoru pracují na důleţitých funkcích. Evropská strategie pro růst a zaměstnanost (lisabonská strategie) je zaloţena na zlepšení efektivity a stálého rozvoje politiky města, coţ je v Celje prioritou, a také na projektu WEED. Potřeba rozvoje činností za účelem zvýšení konkurenceschopnosti, jako například sociální stability, integrace a soudrţnosti, je za současné hospodářské krize ještě důleţitější. Regulace zavedení politiky rovných příleţitostí a politiky vedoucí k větší konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu jsou součástí plánu na vyšší kvalitu integrace muţů i ţen v místním rozvoji a ekonomice. Vedení města Celje je hrdé na to, ţe zavedlo a jiţ po tři léta koordinuje projekt WEED a ţe úspěšně spolupracuje s přední odbornicí profesorkou Gill Scottovou, pod jejímţ vedením dosáhlo vedení nejlepších výsledků. Jsme rádi, ţe se projekt WEED blíţí k úspěšnému zakončení a ţe někteří partneři se jiţ účastní nových projektů, které z něj vycházejí. Jsme také rádi, ţe jsme získali nové zkušenosti a dozvěděli se o nových postupech, které budeme moci s menšími změnami zavádět zde v Celje. Jsem velmi potěšen, ţe pomocí tohoto projektu se provázaly obchodní a přátelské vztahy. Bojan Šrot, Primátor města Celje

Úvod 4 Tématická síť WEED zahrnuje devět měst: Celje (hlavní partner), Alzira, Amiens, Crotone, Enna, Karviná, Santiago de Compostela a Umea. V průběhu dvou a půl roku se tato města soustředila na vytváření klíčových příleţitostí pro výměnu zásad a postupů v souvislosti s ţenami v zaměstnání, podnikání a znalostní ekonomice. V době, kdy jsou ţeny po celé Evropě stále vice zapojovány do ekonomiky a jsou tak více přímo vystaveny důsledkům ekonomické změny neţ kdy dříve, je strategie pro rovnoprávnost muţů a ţen pro roky 2010 aţ 2015 více neţ vítána. Je to zvláště proto, ţe jejím cílem je intenzivnější a účinnější vyuţití potenciálu a talentu ţen a tím dosaţení ekonomických a obchodních výhod. Tato strategie však vyţaduje závazek místních zainteresovaných stran a inovativní způsoby myšlení ohledně vyššího zapojení ţen do zakládání a růstu podniků a vývoje kvalitních a udrţitelných pracovních pozic pro ţeny. Ponaučení z projektu WEED poskytují určitou představu, jak lze tohoto cíle dosáhnout. Klíčové otázky Partnerská města projektu WEED, která chtěla vytvořit konkrétní kroky ke zlepšení pozice ţen v ekonomice, zdůrazňují, jak jsou trendy a výzvy na úrovni Evropské Unie vnímány na místních úrovních, ale také, jak je lze na místní úrovni řešit. Všechna partnerská města identifikovala určité výzvy a uznala jejich existenci. Mezi tyto výzvy patří: eliminace překáţek podnikání ţen v úvodní fázi i fázích růstu odstranění nerovnosti v povaze a kvalitě práce dostupné muţům a ţenám změna nedostatečného vyuţití znalostí a dovedností ţen v inovaci a znalostní ekonomice Klíčové výsledky Kaţdá z těchto výzev je partnerskými městy projektu WEED vnímána a řešena různými způsoby. V některých případech jsou partnerská města v řešení těchto výzev mimořádně úspěšná a jejich postupy jsou dále přenositelné. Při aktivitách v rámci sítě byly vyuţity tyto moţnosti i analýza nejlepších postupů v jiných městech tak, aby se zvýšilo povědomí ostatních partnerů o způsobu navrhování zásad a postupů a byl poskytnut základ, na kterém lze stavět při plánování budoucích kroků. Výsledkem byly následující dvě aktivity sítě WEED: určení nejlepších zásad a postupů, které zlepšují postavení ţen v zaměstnání, podnikání a znalostní ekonomice; zlepšení procesu vytváření zásad na místní úrovni. Ponaučení: praxe 1. Města mohou zvýšit zapojení ţen do podnikání následovně: narušením zakořeněných přístupů k chlapcům a dívkám v průběhu školní docházky; zpřístupněním mikrofinancování pro ţeny; rozvojem integrovanější a inovativnější podpory zakládání nových společností a růstu podnikání. Švédské EntreprenorCentrum je úspěšné centrum pro podporu podnikání v regionu Vasterbotten a vyuţívají je obyvatelé města Umea. Podporuje rozvoj podnikání od přípravy aţ po rozvoj prostřednictvím různých sluţeb, včetně poradenství, dalšího vzdělávání, mentorování a grantů pro zakládání podnikání. Centrum integruje rovnoprávnost pohlaví do všech aspektů své práce, včetně poskytování podpůrných sluţeb, jejichţ účelem je plnění specifických potřeb ţen-podnikatelek. Výsledkem je, ţe 44 % nových společností, které centrum podporuje, má v čele ţenu (v porovnání s 33 % v měřítku celého státu). 2. Kvalitní zaměstnání pro ţeny lze na místní úrovni zajistit: pokud zaměstnavatelé uplatňují v zaměstnání zásady, které více zohledňují rodinu; pokud inciativy flexibilního vzdělávání nabízejí nové a méně genderově orientované kariéry; lze-li jako způsob otevření nových oblastí růstu podporovat sociální podnik OA2F ve francouzském městě Amiens je příkladem inciativy na úrovni města, jejímţ cílem je podpora ţen v jejich návratu na trh práce. Organizace OA2F pomáhá ţenám s náklady na další vzdělávání, díky kterým si zvýší kvalifikaci a mohou se vrátit do práce. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na další vzdělávání a dopravu, stravování, ubytování, hlídání dětí a výukové materiály potřebné k úspěšnému absolvování školicího programu. Výsledkem tohoto programu bylo, ţe výukový kurz opouštělo před dokončením mnohem méně účastnic a ţeny si zlepšily pozici na trhu.

5 3. Genderové nerovnosti ve znalostní ekonomice lze odstranit: prostřednictvím lépe zaměřeného a zajímavého dalšího vzdělávání vytvořením prostředí, které je přátelštější k ţenám a k rodině na základě partnerství mezi městy a univerzitami v efektivních oblastech. Program university Santiago de Compostela Woman Emprende vznikl na konci roku 2006 s částečnou podporou města a jeho cílem je vyhledání, stimulace a poskytování příslušných rad a podpory pro vytváření podniků od ţen z univerzitní komunity Santiago de Compostela. Ţeny pracují se studentkami, absolventkami a vědkyněmi, podporují myšlenku, ţe zaloţení podnikání je reálné a poskytují rady ohledně finančního a obchodního plánování. Ponaučení: místní plánování pro změnu 1. Partnerství na lokální úrovni je cílené a přináší důvěru. Rozvoj dialogu mezi zainteresovanými stranami na místní úrovni jako moţné řešení umoţňuje lépe pochopit, jak spolu agentury a organizace mohou spolupracovat, sniţuje vzájemnou konkurenci agentur a přináší příleţitosti jednání s novými stranami a osobami, které potenciálně vyuţijí změny postupů. Vytvoření místního akčního plánu tento přístup podporuje, protoţe se specificky zaměřuje na určité téma a představuje společnou agendu pro všechny místní partnery. 2. Nadnárodní spolupráce můţe hrát důleţitou roli, neboť zainteresovaným osobám dává příleţitost vyměnit si nápady a něco se od sebe naučit. Studijní návštěvy, online prezentace, novinky s informacemi o činnosti partnerů a moţnostech financování umoţňují partnerům vidět svou vlastní práci z jiného pohledu a nebát se nových a inovativních způsobů. Místní akční plány Místní akční plány jsou důleţitou dimenzí programu URBACT. Jejich účelem je zlepšit dopad mezinárodních výměn a vzdělávacích akcí na místní postupy a dát konkrétní tvar výstupům z aktivit, které realizuje kaţdý partner v síti. Na vývoji místních akčních plánů se ve všech městech zapojených do projektu WEED podílely LSG (local support group místní skupina na podporu dané věci). Obsah těchto plánů ukazuje různorodý kontext a problémy v jednotlivých městech. Některé plány upřednostňují kroky, kterými pomáhají ţenám nastartovat a rozběhnout podnikání, jiné sniţují genderovou segregaci ve světě práce a podnikání. Bez ohledu na přístup partneři vnímají, ţe příleţitost spojit strany na místní úrovni, učit se z modelů přijímaných ve městech po celé Evropě a najít si dostatek času na plánování akcí, je cennou dimenzí program URBACT. Během práce sítě WEED stanovilo kaţdé město konkrétní cíle pro své místní akční plány. Tyto cíle jsou uvedeny níţe. Cíl 1: Eliminovat překáţky v podnikání ţen (Alzira, Enna, Crotone) Poskytovat rozsáhlejší poradenství ţenám-podnikatelkám Zvýšit zájem o podnikání od školního po vyšší věk Rozšířit podporu formou mikro úvěrů pro nastartování a růst podnikání Cíl 2: Řešit nerovnosti v povaze a kvalitě práce dostupné muţům a ţenám (Umea, Karviná, Amiens) Sníţit genderovou segregaci na trhu práce Zvýšit účast ţen na vzdělávání pro zaměstnání Vyšší příspěvky pro firmy zaměstnávající ţeny Cíl 3: Omezit nedostatečné vyuţití znalostí a dovedností ţen v inovacích a ve znalostní ekonomice (Santiago de Compostela, Celje) Změnit přístup mladých ţen k vědě a IT Zvýšit počet ţen v podnikání a znalostní ekonomice Zajistit více příleţitostí v nových sektorech zaměstnání (pečovatelství) V místním akčním plánu kaţdého města v tomto katalogu lze nalézt konkrétní kroky. U nejméně čtyř měst byly návrhy kroků a financování upraveny tak, aby došlo k implementaci těchto kroků. Profesorka Gill Scott, hlavní odborník WEED

Úspěch 6 Zpětná vazba od starostů ukazuje na pozitivní hodnocení zkušenosti. Tomáš Hanzel, starosta města Karviná například říká: Díky projektu WEED jsme navázali partnerství nejen s partnerskými městy projektu, ale také s jinými městy v České republice. Mohu říct, ţe naše účast v projektu byla pro město velice pozitivní. Podobný názor má i zástupce primátora města Enna Salvatore Notararigo: Implementace nejlepších zásad a výměna zkušeností mezi místními regiony a jinými evropskými zeměmi je nezbytná ke zvýšení úrovně povědomí a odpovědnosti ţen ve světě práce a k zakládání nových podnikání pro ţeny. Elena Maria Bastidas Bono, primátorka města Alzira: Jedním z nadcházejících úkolů naší společnosti je podpora zaměstnanosti ţen. Z toho důvodu je naprosto zásadní, aby podnikání ţen a jejich začlenění na trh práce podpořily instituce veřejné administrativy. Projekt WEED (zkratka pro anglický název Ţeny, podnikání a zaměstnání v místním rozvoji), který zakrátko skončí, nám otevřel alternativní cestu k udrţení kontaktu s Evropou a přístupu k podpoře zaměstnání a podnikání ţen způsobem přímým a adekvátnějším pro občanskou a moderní společnost při zajištění rovných příleţitostí jak pro muţe, tak i pro ţeny. Primátor města Santiago de Compostela Xosé A. Sánchez Bugallo říká: Naše město má tři nejdůleţitější úkoly: - spolupráce všech účastníků, - podpora povědomí o rovnosti pohlaví - a rozvoj rámce podpory politiky rovnosti pohlaví. Město Santiago de Compostela pracuje na strategiích podpory plné účasti ţen a rovnosti příleţitostí ve všech aspektech společenského, hospodářského, politického a kulturního ţivota a na posílení moţností ţen a schopnosti jejich organizací překonat překáţky, na které ţeny v dnešní společnosti naráţí obecně a obzvláště ve vědě.

7 MĚSTO CELJE CELJE JE MĚSTO VE SLOVINSKU S POČTEM OBYVATEL 49 039 (V ROCE 2008). LEŢÍ V REGIONU DOLNÍHO ŠTÝRSKA NA SEVEROVÝCHODĚ ZEMĚ. TOTO TŘETÍ NEJVĚTŠÍ MĚSTO SLOVINSKA JE REGIONÁLNÍM CENTREM ADMINISTRATIVY, OBCHODU, EKONOMIKY, KULTURY, VZDĚLÁVÁNÍ, LÉKAŘSTVÍ A SPORTU. Celje má dlouhou tradici průmyslu a obchodu. V 18. a 19. století zde byl velmi rozvinutý turistický ruch, ale atraktivita města upadala ve prospěch sousedních wellnesových a lázeňských center. Poté, co se Slovinsko osamostatnilo od Jugoslávie, bylo Celje prvním městem, kde zkolabovala ekonomika. V letech 1990 aţ 2000 město trpělo velmi vysokou nezaměstnaností. V poslední době se ale společenskoekonomická situace ve městě výrazně zlepšila a nezaměstnanost za posledních šest let klesla z 11 na 6 %. Ţeny hrají na trhu práce ve městě zásadní roli jiţ přes padesát let. Míra zaměstnanosti ţen je stejně jako v celém Slovinsku vyšší neţ evropský průměr. Zaměstnanci veřejného sektoru mají povinnost zavádět rovné příleţitosti a ţeny zde zastávají vysoké vedoucí funkce. V soukromém sektoru jejich pozice není tak silná a ţeny mají méně příleţitostí k dalšímu vzdělávání a kariérnímu postupu. Míra nezaměstnanosti je u ţen obecně vyšší neţ u muţů (v roce 2002 to bylo 6,3 % u ţen a 5,7 % u muţů) a ţeny tvoří 55 % nezaměstnaných. Tato míra je poměrně niţší neţ u ostatních států, které přistoupily do EU, ale mnoho vysoce kvalifikovaných ţen (a muţů) musí opustit Celje a hledat kvalifikovanou práci v Ljubljaně nebo Mariboru. Jiţ samotný fakt, ţe ve městě jsou vysoce vzdělané ţeny, však ukazuje, ţe město má kapacitu pro rozvoj znalostní ekonomie.

8 Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce Ve Slovinsku je dlouhá tradice veřejných sluţeb (péče o zdraví, děti a seniory) a silný tradiční způsob ţivota (pomoc prarodičů), díky čemuţ mohou být ţeny zaměstnány a pracovat na plný úvazek. Udrţet v rovnováze zaměstnání a rodinu pomocí práce na částečný úvazek není příliš reálné, jelikoţ těchto úvazků je jen velmi málo. Většina ţen pracuje ve veřejném sektoru, vzdělávání, zdravotnictví, péči o děti a v administrativě, kde jsou lepší příleţitosti pro získání zaměstnání a rozvoj. Díky právním předpisům a současnému systému země nastoupila cestu směrem k vyrovnanému zapojení obou pohlaví do veřejného sektoru, coţ posílil i Národní program pro rovné příleţitosti ţen a muţů 2005 aţ 2013. Pozornost si zaslouţí dva konkrétní problémy se zaměstnáním a rovností pohlaví. Za prvé zde jsou silné genderové stereotypy ohledně muţských a ţenských povolání jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, které vedou k vyšší míře horizontální segregace v povolání. Za druhé některé sektory, kde převaţují ţeny, se mění a jsou privatizovány. Od roku 2005 se privatizuje péče o seniory, coţ vedlo k tomu, ţe se rozvíjí více soukromých center pro seniory poskytující ţenám nová zaměstnání a příleţitosti k podnikání. Rozvoj znalostní ekonomiky Přes tradiční rozdělení na muţská a ţenská povolání se v Celje poměr mezi muţi a ţenami pomalu mění a napomohl tomu i státní fond na podporu pevnějších pout mezi ekonomikou a znalostním průmyslem. Bohuţel to jde pomalu a nestačí se vypořádat s rostoucím nedostatkem v technologiích, strojírenství a informačních a komunikačních technologiích, takţe město nyní zkoumá různé způsoby jak zvýšit zájem dívek a ţen o tento sektor. Některé společnosti poskytují studentům praxi a vyuţívají státní politiky na zlepšení rovnosti mezi muţi a ţenami na poli těchto technologií. Například zákon o rovných příleţitostech ţen a muţů umoţňuje přijetí pozitivních opatření ze strany státních orgánů v souladu s jejich strukturou a postupy, a to jak v orgánech veřejného sektoru, ekonomických oborech, politických stranách a organizacích občanské společnosti. Ţeny a podnikatelské aktivity V roce 2003 oznámila organizace OECD, ţe Slovinsko hraje vedoucí úlohu v tématu ţeny a podnikání a ţe podniká kroky na státní, místní a neziskové úrovni. Ve spolupráci s asociacemi podnikajících ţen a ostatními partnery se rozvinula státní podpora a městské úřady a místní správy rozvinuly inovativní způsoby ke zlepšení přístupu ţen k financování. Město se však stále chce zabývat nedostatkem ţen ve sféře podnikání. V Celje není ţádná silná tradice podnikajících ţen a ţeny zde provozují jen malé podniky, příliš neriskují a mají problém získat od banky půjčku na nové podnikání. Integrace politiky rovnosti a obnovy Podpora rovnosti pohlaví je pro magistrát města Celje důleţité téma. Město realizuje genderovou politiku pomocí akcí na státní a místní úrovni. Moţná díky tomu se ţeny aktivně zapojují do místního rozvoje, obzvláště ve veřejném sektoru. Rada města má 33 členů, z toho je 14 ţen (42,42 %), coţ převyšuje národní průměr. Ţeny většinou vedou veřejné společnosti, zastávají důleţitou úlohu ve veřejných dobrovolnických sluţbách (asociace a společnosti), většinou pracují zadarmo a přispívají společnosti.

Prioritní změny 9 Na začátku projektu WEED se diskutovalo o prioritních změnách, na kterých se dále pracovalo v průběhu místních a mezinárodních výměnných aktivit. Priority jsou určeny podle toho, kde LSG (local support group místní skupiny podpory) cítila, ţe je potřeba řešit problémy, kde byla kapacita na změnu a kde byl o změnu zájem. Pracovní skupině také pomohla větší znalost toho, jak navrhovat danou politiku a nejlepší zkušenosti získané od ostatních členů LSG a partnerství WEED. LSG sestávala ze zástupců zaměstnavatelů, školicích organizací, neziskových organizací, odborového svazu, magistrátu a soukromé společnosti. Zástupci školicí organizace, magistrátu a odborů byli přesvědčeni, ţe přiměřeně dokáţí podpořit ţeny, aby se zapojily do práce a dalšího vzdělávání. Nemysleli si ale, ţe umí dostatečně efektivně pomoci ţenám při zaloţení vlastního podnikání. Zástupci zaměstnavatelů a soukromé společnosti byli toho názoru, ţe mohou nabídnout jistou úroveň znalostí a porozumění podnikajícím ţenám a také nabídnout své zkušenosti při motivaci ţen riskovat za účelem růstu. Tato různorodost zájmů a znalostí vedla k vytvoření místního akčního plánu, který se soustředí na podporu větších příleţitostí pro ţeny v rostoucím sektoru péče a na podporu nových podnikatelů v sektoru.

10 MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN: Rozvoj role ţen v místních sluţbách pro podporu rodiny LSG v Celje pracuje na strategiích podpory zapojení ţen do podnikání, na kvalitní zaměstnání a inovace. Město vytvořilo místní akční plán rozvoje kvalitních sluţeb pro seniory a rodiny pomocí dalšího vzdělávání a zaměstnávání ţen ve sluţbách na podporu rodiny, ať uţ ve veřejném sektoru, nebo v sociálním podnikání. Řešení problémů stárnoucí společnosti. Strategie je také reakcí na Pracovní skupinu tvoří členové místních sociálních sluţeb, oddělení zaměstnanosti, obchodní komory a neziskových organizací. Dvě nejdůleţitější priority města jsou podle nich vyšší rovnost pohlaví v zaměstnání a podnikání a zlepšení kvality ţivota rodin ţijících v období demografických a ekonomických změn. Obě tyto priority také přispívají k hospodářskému růstu a začlenění do společnosti. Z tohoto důvodu se město stalo hlavním partnerem projektu URBACT II WEED a vytváří v jeho rámci místní akční plán, aby překonalo rozdíl mezi potřebami rodin a kapacitou veřejného sektoru k uspokojení těchto potřeb. Tento rozdíl se zvětšuje s ekonomickou krizí a se širokým okruhem změn v tradičních strukturách rodiny. Na základě úvodní analýzy rodin, nezaměstnaných ţen ve městě a místních sociálních sluţeb, dalšího vzdělávání a zdrojů zaměstnanosti pracuje nyní LSG na návrhu projektu pro Centrum informací, poradenství a vzdělávání. Cíle a úkoly Navrţený projekt má tři hlavní úkoly: Podpora rodiny a seniorů plánováním a podporou kvalitních sluţeb za rozumnou cenu. Rozvoj školicího centra a osnov pro zájemce o práci doma na základě podpory seniorů, rodin v krizi a finančního začlenění, tj. oblasti zásadní pro prosperitu rodin. Vyškolení zájemců o práci ve sluţbách veřejného sektoru nebo rozvoj podnikání v souladu s veřejným účelem daných sluţeb. Načasování návrhů V roce 2005 slovinské Ministerstvo práce, rodiny a sociálních věcí odsouhlasilo Strategii pro péči o seniory do roku 2010 solidarita, dobré mezigenerační vztahy a kvalitní stárnutí obyvatel. V této strategii jde o větší spolupráci mezi veřejnou a občanskou společností za účelem uspokojení potřeb nároky Evropy na novou solidaritu mezi generacemi. Návrh LSG je proto cenný, jelikoţ pracuje na novém typu integrovaného modelu rozvoje, který ukáţe, jakým způsobem lze generovat odpovědi na lokální problémy. Navrţené kroky Jde o sloţitý návrh o několika prvcích, které budou rozvíjeny po dobu dalších dvou let. 1. Rozvoj analýzy kvality a kvantity stávajících sociálních sluţeb pro seniory, rodiny v krizi a finanční vyloučení ze společnosti. 2. Zaloţení nového Centra pro informace, poradenství a vzdělávání ve spolupráci s jiţ fungujícím Mezigeneračním centrem. 3. Příprava a realizace vzdělávacích programů na podporu seniorů, rodin v krizi a finančního vyloučení ze společnosti. 4. Posílení kvality práce a pracovníků v sektoru nabíráním a vzděláváním nezaměstnaných ţen (cílové skupiny). 5. Registrace účastníků dalšího vzdělávání jako součást databáze pracovníků, které budou zaměstnavatelé upřednostňovat. 6. Rozvoj a realizace vzdělávání/školení osob samostatně výdělečně činných v sociálních sluţbách ve spolupráci s institucí Sluţby zaměstnanosti Slovinska, včetně finančního managementu, podpory managementu, odborné vzdělávání a finanční nástroje. 7. Vyuţití poznatků z projektu na dvou setkáních na ministerstvu, dvou mezinárodních setkáních, jedné exkurzi ve Slovinsku a na konferenci se slovinskými zástupci městské správy při předávání dobrých zkušeností. Zainteresované strany Projekt se bude realizovat v úzké spolupráci s těmito zainteresovanými stranami: Oddělení sociálních sluţeb magistrátu města Celje

11 Centrum pro sociální práci školicí agentura JZ Socio městem financovaná společnost na podporu ţen a rodin v nouzi Pečovatelský ústav pro seniory v Celje Vícegenerační centrum Hudinja v Celje Oddělení zaměstnanosti Slovinská republika Magistrát města Celje oddělení sociálních věcí Jak tato mezinárodní forma spolupráce přispěla k návrhům na místní akční plán? Tento místní akční plán byl připraven na základně místních analýz potřeb a problémů během hospodářské krize. Mezinárodní práce na různých projektech má nepřímý efekt a pomohla nám rozpoznat nové příleţitosti při výměně dobrých zkušeností a znalostí. Další kroky 1. Zaslat ţádost na Ministerstvo práce, rodiny a sociálních věcí o podporů z fondu ESF na úplné pokrytí oprávněných nákladů v hodnotě 300 tisíc euro. 2. V případě úspěchu se projekt rozjede v roce 2011 a bude probíhat do konce roku 2013. 3. Rozvoj a realizace monitorovacích indikátorů, které zahrnují: - 45 zaměstnaných ţen, 70% z nich do 25 let věku, - vytvoření čtyř pracovních míst, - vytvoření a realizace tří hlavních vzdělávacích programů, - vytvoření a realizace jednoho samostatně výdělečně činného programu, - rozvoj informování, poradenství a vzdělávacího centra pro podporu rodin. Kontakt: Alenka Vodoncnik, prof., Telefonní číslo: 00386 3 620 97 06 e-mail: alenka@agencija-ave.si I kdyţ ţeny v Celje hrají důleţitou úlohu na všech úrovních společenského ţivota a úspěšně udrţují svou kariéru a rodinný ţivot v rovnováze, objevily se nové příleţitosti k dalšímu zlepšení jejich ţivotních podmínek a práce. Jednou z nejdůleţitějších oblastí je tvorba kvalitních podmínek pro integraci ţen do podnikání, například v oblasti sociální péče, a poskytnutí přístupu k informacím a znalostem, kvalitnímu školení a veřejným sluţbám. Všechny tyto sluţby jsou v Celje dostupné, přestoţe se potřeby občanů zároveň s rychlým hospodářským rozvojem překotně mění. Vedení města Celje tyto potřeby zná a věnuje se jim. Bojan Šrot, Primátor města Celje

12 MĚSTO ALZIRA ALZIRA JE MĚSTO A SAMOSPRÁVNÍ JEDNOTKA S POČTEM OBYVATEL 43 038 (V ROCE 2008) V PROVINCII VALENCIE NA VÝCHODĚ ŠPANĚLSKA. JE HLAVNÍM MĚSTEM OBLASTI RIBERA ALTA A JE ZÁKLADNOU MNOHA VEŘEJNÝCH SLUŢEB. V PRŮBĚHU 20. STOLETÍ SE ALZIRA PROMĚNILA Z EKONOMIKY ZALOŢENÉ NA ZEMĚDĚLSTVÍ NA MĚSTO ZAMĚŘENÉ NA RŮZNÁ ODVĚTVÍ PRŮMYSLU S DŮLEŢITOU KOMERČNÍ INFRASTRUKTUROU A PŘIDRUŢENÝMI SLUŢBAMI.. S tím, jak se měnilo místní hospodářství, se ţeny staly velmi důleţitou součástí pracovní síly a v této oblasti nyní tvoří kolem 41 % zaměstnaných. Rozdíl v zaměstnanosti muţů a ţen je zde stále vyšší neţ v mnoha jiných částech Evropy, ale sniţuje se. Je to dáno hlavně stagnací ve stavebnictví, které zaměstnává muţe, a mírným nárůstem v sektorech, kde převaţují ţeny, tj. prodej a sluţby. Ve zprávě LSG je ale uvedeno, ţe místní míra nezaměstnanosti ţen je vyšší neţ v jiných částech Španělska, obzvláště v případě mladých nekvalifikovaných ţen, a pokud ţeny pracují, bývá to většinou na částečný úvazek (78 % ţen pracuje na částečný úvazek ve srovnání s 20 % muţů). Nejen ţe se zvyšuje pravděpodobnost toho, ţe ţeny získají zaměstnání, ale ţeny také prokázaly vzrůstající tendenci v zakládání nových podniků ve městě, například 53 % nových podniků, na které se v roce 2005 vztahovaly granty, byly zaloţeny ţenami. Tyto podniky jsou spíše menší, všechny jsou v sektoru sluţeb a obvykle to bývají kadeřnictví, restaurace a bary či obchody s oblečením. Zpráva si všímá i dvou problémů v souvislosti s podnikatelskými aktivitami ţen. Za prvé se sniţuje počet ţen, které chtějí zaloţit střední či menší podniky, jelikoţ hospodářská krize sníţila počet pobídek k nastartování podnikání. Za druhé zde mezi menšími podnikateli panuje značný nedostatek znalostí o zaloţení podniků. Neexistuje zde prostředí, ve kterém je proces tvorby nových společností jednoduchý a vstřícný.

13 Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce Hlavní prioritou rady města je poskytování informací o pracovních příleţitostech. Samotná rada prostřednictvím své agentury pro rozvoj (IDEA) vytvořila výkonný systém poskytování přímých grantů na podporu programů, které rozvíjejí pracovní zkušenosti a tvorbu pracovních míst. Tyto programy nejsou primárně zaměřeny na ţeny, ale nezaměstnané ţeny někdy mají přednost. Jsou zaloţeny na intenzivním propojení zaměstnavatele a místní samosprávy. Mezi dva nejdůleţitější programy patří La Casa de Oficios (zaměřená na mladé ve věku 16 aţ 25 let, kteří chtějí pracovat jako stavbaři, tesaři, elektrikáři, zahradníci či instalatéři) a Los Talleros de Empleo (zaměřený na mladé lidi nad 25 let věku, kteří se chtějí věnovat pečovatelské sluţbě). Oba tyto programy jsou značně rozděleny podle pohlaví, takţe prvního programu se účastní pouhých 12 procent ţen, zatímco druhého pouhých 8 procent muţů. Výraznou výhodou programů IDEA, které zahrnují vytvoření pracovních míst a praxi, je to, ţe účastníci mají příleţitost pracovat a zaţít kontakt mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Tato skutečnost velmi závisí na rozvoji kontaktů mezi IDEA a zaměstnavateli. Rozvoj znalostní ekonomiky Existují oblastní programy, které jednotlivcům nabízejí poradenství o informačních technologiích, jenţe nový průmysl ve městě obvykle nepouţívá nové technologie či znalostní ekonomiku. Jsou zde dva problémy. Za prvé mají malé podniky problémy získat jasné a úplné informace o všech dostupných zdrojích a za druhé jsou fondy veřejného sektoru určené na poskytování rozhodujícího vzdělávání v nových technologiích omezené. Vyuţití dovedností ţen při podnikání Na tuto oblast se LSG zaměřuje nejsilněji a čerpá ze závazku státu podporovat podnikatelské činnosti na všech úrovních a přitom se zaměřit speciálně na ţeny. Na místní úrovni fungují tři organizace podporující podnikání, a sice Servicio Infodona (sluţba poskytující poradenství výhradně pro podnikající ţeny), obchodní komora oblasti Valencie a IDEA, coţ je místní agentura pro rozvoj pod záštitou města, která zodpovídá za ekonomický rozvoj Alziry. IDEA poskytuje informace a poradenství při zakládání podniku a také podporuje zaměření a utváření práce. V roce 2007 byla za svou podporu podnikání oceněna jako nejlepší podnik v regionu Valencia. Integrace politiky rovnosti pohlaví a obnovy Rada města Alzira splnila svůj první Plán rovnosti v letech 2005 aţ 2007 a v rámci projektu WEED se město připojilo ke druhému Plánu rovnosti pro období 2008 aţ 2010. Předmětem tohoto plánu je zavedení rovnosti příleţitostí muţů a ţen v samosprávě. Tento plán se pokouší zapojit všechny obyvatele a sníţit nerovnost pohlaví. Zaměřuje se na zaměstnance městské samosprávy, ale také na vzdělávací centra a soukromé podniky v rámci asociace podniků v Alziře, hlavně prostřednictvím informačních kampaní. To znamená, ţe vzdělávání je obecně jen na nízké úrovni a město nemůţe rozvíjet vědu a nové technologie. Ţeny mají přístup k některým kurzům, které jsou určeny pouze pro ně, ale tyto kurzy jsou obvykle na nízké úrovni.

14 Prioritní změn Na začátku projektu WEED se diskutovalo o prioritních změnách, které byly dále rozpracovány při místních a mezinárodních výměnných aktivitách. Po úvodním zmapování situace a problémů ohledně vyuţití ţen v místním programu Práce a růst členové skupiny LSG probrali moţné priority pro práci v projektu WEED. Tuto práci významně ovlivnila hospodářská krize a vedla k jasnému zaměření na podporu mladých podnikatelů a kroků k podpoře ţen na trhu práce. Skupina LSG sestává ze členů unie CCOO, SERVEF, Foundation Bancaxia, sdruţení Podnikajících ţen, Asociacion Empresaria (asociace podniků), ředitele místní technické univerzity, vědkyň a CEEI. Na tomto základě vznikl místní akční plán, jehoţ cílem je zvýšení počtu podnikajících ţen a zlepšení dovedností nezaměstnaných ţen. Skupina tak těţila ze sdílení znalostí ohledně navrhování politiky a nejlepších zkušeností získaných od ostatních členů LSG a zvýšených znalostí z partnerství WEED. Městská rada města Alzira si je vědoma potřeby poskytnout podporu zaměstnání této části obyvatel, která byla v tomto ohledu velmi postiţena, pomocí účasti na iniciativě zaměřené na výměnu zkušeností a praxe s ostatními evropskými městy a sdílením společného úkolu prosazení ţen na trhu práce a propagace samostatně výdělečné činnosti ţen. Elena Maria Bastidas Bono, Primátor města Alzira

15 MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN Zvýšení počtu podnikajících ţen a lepší přístup ţen na trh práce Jedním z hlavních úkolů projektu URBACT je zajistit reálný dopad na politiku rozvoje města na místní úrovni. V Alziře se pracuje na zvýšení účasti ţen v podnikání a zlepšení dovedností nezaměstnaných ţen s cílem zajistit lepší přístup na trh práce. Cíle a úkoly Zvýšit počet podnikajících ţen Zlepšit dovednosti nezaměstnaných ţen s cílem zajistit lepší přístup na trh práce Načasování návrhu S návrhem přicházíme v době vzrůstající nejistoty role ţen v ekonomice Španělska, ale také v období, kdy jsou stále ještě podporovány regionální a státní akční plány. Konkrétní kroky jsou naplánovány na začátek roku 2011. Navrţené kroky Úkolem je poskytnout více příleţitostí podnikatelům skrze zapojení do programu Erasmus pro mladé podnikatele, který financuje Evropská komise. Tento program byl spuštěn v únoru roku 2011. Pracujeme na rozvoji programu instruktorů (program Mentor) na místní úrovni, kdy podnikatelé s dobrou praxí mohou učit a podporovat nové zájemce o podnikání. Zainteresované strany 1. Magistrát města Alzira 2. Asociace místních podnikatelů 3. SERVEF oblastní úřad zaměstnanosti regionu Valencie 4. Místní samospráva Generalitat Valenciana Jak přispěla mezinárodní forma práce k návrhům na místní akční plán? Při účasti na mezinárodních seminářích jsme poznali různé nápady ostatních partnerů a posílili jsme některé své vlastní nápady. To, ţe tito partneři realizují tyto nápady, pro nás bylo rozhodujícím impulsem. Contact: Carmen Herrero Pardo Jose Manuel Gonzales Valls Local Agent of Employment and Development Municipality of Alzira Tel (Spain) 0034 96 245 51 01 www.idea-alzira.com Chtěli bychom rozvinout školicí nástroj pro podnikatele, kteří mají malé dovednosti v podnikání, s cílem poskytnout jim základní znalosti k rozvoji vlastního podnikání. Připravíme kurz pro nezaměstnané ţeny za účelem zlepšení jejich dovedností, coţ jim umoţní lepší přístup na trh práce. Zvýšíme úroveň školení v informačních a komunikačních technologiích, která jsou na místní úrovni dostupná.

16 MĚSTO AMIENS AMIENS JE MĚSTO A SPRÁVNÍ JEDNOTKA O 163 TISÍCÍCH OBYVATEL (V ROCE 2008) V DEPARTMENTU SOMME NA SEVEROVÝCHODĚ FRANCIE. NACHÁZÍ SE NA STRATEGICKÉ KŘIŢOVATCE EVROPSKÝCH KOMUNIKACÍ DVĚ HODINY OD LONDÝNA A AMSTERDAMU A MÉNĚ NEŢ HODINU A PŮL OD PAŘÍŢE. LEŢÍ V SRDCI JEDNÉ Z NEJDYNAMIČTĚJŠÍCH OBLASTÍ EVROPSKÉ UNIE. V Amiens a okolí je důleţité zemědělství a zpracovatelský průmysl. Ve městě je šest průmyslových zón, které přilákaly mnoho malých aţ středních firem. Nachází se zde podniky na balení farmaceutických výrobků (například Unither), zpracování potravin, technologie ochrany ţivotního prostředí a firmy podnikající v kultuře (například jazzové vydavatelství Bleu). Místní ekonomiku ovlivnilo masivní zavírání podniků od roku 1975. V období 1998-2003 se zvedal hrubý domácí produkt města o 1,1 procento ročně, coţ však bylo méně neţ v ostatních městech Francie, kde průměrný růst činil 2,3 procenta ročně.

17 Zlepšení výkonnosti ţen na trhu práce Existuje státní plán, který různými kroky podporuje zaměstnanost ţen, a také daný region, okres a město navrhují nové kroky. Tento plán v kaţdé prefektuře země rozvíjí kulturu a do praxe převádí princip rovnosti mezi muţi a ţenami. Dále také navrhuje kroky v boji proti násilí na osobách jiného pohlaví (školení a genderové analýzy, informační průvodce), pracuje na informačních nástrojích a povědomí o rovnosti příleţitostí u chlapců a děvčat, vysvětluje vyučujícím, jak je důleţité nechat dívky vybrat si, co chtějí studovat, a podporovat jejich rozhodnutí. Vláda a některé nevládní organizace navrhují profesní formaci pro ţeny za účelem lepšího začlenění na trh práce, například získání první práce po 40 letech věku nebo získání práce po dlouhém období, kdy se ţeny staraly o děti. Mezi silné stránky města při podpoře ţen patří následující: Usnadnit péči o děti ţenám, které chtějí pracovat Podpořit rovnost mezi muţi a ţenami v soukromých firmách Představit studentům středních škol různé moţnosti, aby si mohli vybrat, co skutečně chtějí dělat, aniţ by se museli nechat omezovat tradičními stereotypy (ţeny mají pracovat s dětmi nebo se stát sestřičkami či sekretářkami ) Usnadnit propojení ţen hledajících práci a firem práci nabízejících Rozvoj znalostní ekonomiky Součástí politiky města směřující k odpovídajícímu vyuţití ţen ve vědě a technologii je péče o dívky ve smyslu poskytování informací o všech dostupných typech studia, aby měly lepší představu o budoucí dostupnosti zaměstnání a nezůstávaly pouze u tradičních ţenských zaměstnání. V současnosti je drtivá většina studentek soustředěna v sektorech, kde je hodnota jejich odborné kvalifikace niţší, neţ v sektorech s nízkým vědním a technologickým potenciálem. Kvůli tomu pak dívkám vstup na trh práce trvá déle neţ chlapcům. Vyuţití schopností ţen v podnikání Existuje mnoho neziskových organizací, které se starají o lidi s malou moţností dostat půjčku od banky. Tyto organizace také konkrétně radí, jak řídit podnikání. Stále zde však panuje mnoho stereotypů o ţenách a podnikání, třeba ţe ţeny neumějí činit důleţitá rozhodnutí tak dobře jako muţi nebo ţe ţeny hůře snášejí stres a ţe se mají starat o děti, kdyţ onemocní. Zatímco některé ţeny umějí riskovat a získají tak větší odpovědnost, jiné si o sobě myslí, ţe toho schopny nejsou. To můţe vysvětlit zájem vedení města o školní programy cílené na změnu tohoto přístupu. Součástí je i integrace s místní politikou a snaha organizovat na středních školách setkání studentů se ţenami, které si vybrali muţskou práci a jsou v ní šťastné. Integrace politiky rovnosti a obnovy Město Amiens v roce 2007 zesílilo podporu rovnosti pohlaví v politice, coţ se odrazilo v zákonu z roku 2007, který zvyšuje finanční pokutu pro politické strany, které nectí princip parity (rovnost zastoupení) volebních kandidátů, a také zavádí povinnou paritu pro městské a oblastní rady. Od května 2008 má město nového primátora a nový tým pracující na rozvoji větší parity pro ţeny. V minulosti zde byla kampaň proti domácímu násilí, konference a veřejná propagace a zvláštní program pro prevenci násilí dospívajících dětí. Mezi kroky vedoucí k politice rovnosti v souvislosti s obnovou města a programem zaměstnanosti a růstu patřilo v roce 2007 i městské fórum, které mělo za úkol pomoci ţenám najít práci. Patřila sem pomoc při tvorbě profesního ţivotopisu, přípravy na pohovor a poradenství a tipy, kde hledat práci. Nový tým v tomto procesu pokračuje a začal s novými kroky pomoci pracujícím ţenám při péči o děti a při vytváření kontaktu mezi společnostmi a ţenami hledajícími práci.

Prioritní změny 18 Ţeny jsou důleţitou součástí trhu práce a v Amiens v roce 2006 tvořily 43 procent zaměstnaných pracovních sil, coţ bylo o něco méně neţ průměrných 47 procent v celé Francii. Mezi pracovními smlouvami muţů a ţen jsou rozdíly. V roce 1999 sedm procent muţů a deset procent ţen pracovalo na částečný úvazek, coţ je ale v porovnání se zbytkem Evropy málo. Nezaměstnanost ţen je výraznější neţ nezaměstnanost muţů, včetně lidí se stejnou charakteristikou pro trh práce. Přístup k zaměstnání ţenám ztěţuje i fakt, ţe sektor sluţeb činí v Amiens pouhých 66 procent placené práce v porovnání se státním průměrem 72 procent pracovních míst. Ţeny znevýhodňuje i poměrně roztroušený charakter osídlení, který je problematický při plnění domácích povinností, coţ obzvláště postihuje mladé ţeny. Náhlé změny v ekonomice města postihují zejména ţeny s více neţ dvěma dětmi a mladé lidi. Od roku 2002 s růstem terciárního sektoru (sektor sluţeb), ve kterém mají větší zastoupení, se ţeny více zapojují do podnikání. V Amiens ţeny například vytvářejí 33 procent firem oproti pouhým 29 procentům ve Francii a 90 procent firem je v terciárním sektoru. 60 procent ţen je ve věku mezi 30 a 49 lety. Společnosti zaloţené ţenami s vyšším vzděláním nejčastěji fungují i po třech letech. V posledních pěti letech proběhla důleţitá expanze nových společností. Sektor vědy a technologie ještě není hlavním zaměstnavatelem ţen ve městě moţná kvůli tomu, ţe se ţeny jiţ od raného věku na tento sektor vzdělávání nezaměřují. Místní skupina (LSG) přišla s okruhem politik, sluţeb a činností, které se tak či onak těmito problémy zabývají. Na začátku projektu WEED byly navrţeny dvě oblasti činností, a sice zaměstnání a podnikatelské aktivity.

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN: Překonání bariér pro podnikání ţen 19 Jedním z hlavních úkolů programu URBACT je zajistit, aby projekty měly skutečný dopad na politiku rozvoje města. V Amiens se vytvořil plán na podporu ţen v začátcích podnikání. Řešení problémů Náš místní plán byl vytvořen po sérii schůzek se sítí neziskových asociací a státního úřadu zaměstnanosti, a tak vznikla místní skupina LSG pod vedením města (odbor rovnosti) a konzultanta. Tento akční plán se zaměřuje zejména na potíţe ţen při zakládání podnikání a při hledání práce. Nejdříve jsme provedli průzkum, abychom poukázali na konkrétní potíţe a navrhli praktická řešení. Naším hlavním problémem je nyní přesvědčit zodpovědné osoby, aby přijaly námi navrţená řešení a zrealizovaly je. Jinými slovy můţeme říct, ţe naše kroky závisí na politických rozhodnutích. Cíle a úkoly Budeme se zabývat problémem - sladění času - a mentalit. V současnosti jsou překáţkou řešení tohoto problému děti (potíţe ţen, které nemají dostatek zdrojů na to, aby si zaplatily péči o děti nebo školku, a v případě, ţe pracují v konkrétní pracovní době), autocenzura, doprava, sluţba na podporu nezaměstnaných ţen anebo nově podnikající lidé, kde nejde o nerovnost pohlaví. Účastníci Do prvního kroku jsou zapojeni partneři, kteří tvoří místní skupinu LSG, a místní akční plán pak bude přesunut do dalších oddělení magistrátu města Amiens (oddělení vzdělávání a hospodářského rozvoje) a ostatních zainteresovaných stran. Rozhodli jsme se zaměřit na nejurgentnější a jednoduché problémy ţen. Také jsme se rozhodli dle politické vůle vedení města. Navrţené kroky Tento akční plán se zakládá na průzkumu provedeném pro konkrétní potřeby projektu WEED. Všichni členové LSG nyní pracují na těchto tématech a výrazně přispěli k výběru dobrých řešení, která v naší oblasti ještě nebyla pouţita. Toto jsou některé kroky, které navrhujeme zahrnout do místního akčního plánu: - vytvořit platformu a shromáţdit chůvy, které jsou alespoň částečně k dispozici ve městě Amiens, a zaloţit webové stránky k usnadnění přístupu rodičů. Jde také o proškolení těchto chův, které budou muset pracovat pro několik rodin ve sdíleném čase. - vytvořit systém péče o děti pro ţeny, které pracují v konkrétní pracovní době, - zorganizovat informační schůzky ve školách (věk dětí 9 aţ 10 let) s hrami zaměřenými na předsudky a genderové stereotypy, - vytvořit komunikační plán na podporu sdílení automobilů; v provozu jsou jiţ webové stránky, které zjednodušují kontakt mezi zainteresovanými lidmi, - informovat státní sluţby zaměstnanosti, struktury napomáhající zakládání firem a banky o konkrétních těţkostech, kterým ţeny čelí, - nastavit specifické akce na podporu ţen v jejich činnostech, - zorganizovat síť evropského školení pro podnikající ţeny. Veškeré aktivity budou zhodnoceny v těchto ohledech: - veřejný zájem, - získané dotace - výsledky zakládání firem ţenami v porovnání s průzkumem ze začátku projektu. Jak mezinárodní forma práce přispěla k návrhům na místní akční plán? Díky porovnání svých obtíţí a moţných řešení s jinými evropskými městy jsme si lépe uvědomili, v čem jsou naše silné stránky a kde máme rezervy. Kontakt: Marie Boulanger Délégation lutte contre les discriminations et pour l'égalité des droits 12, rue Frédéric Petit Amiens Tel: 03 22 97 41 55 ma.boulanger@amiens-metropole.com

20 MĚSTO CROTONE CROTONE MÁ 60 517 OBYVATEL A LEŢÍ V KALÁBRII NA JIHU ITÁLIE. V 19. STOLETÍ SE ZDE OTEVŘELO MNOHO PRŮMYSLOVÝCH TOVÁREN A Z CROTONE SE STALO DĚLNICKÉ MĚSTO JEDINEČNÉ V KRAJINĚ JIŢNÍ ITÁLIE. Crotone (60500 obyvatel) je město v regionu Kalábrie v jiţní Itálii. Na sklonku průmyslové éry ke konci 80. let bylo zřejmé, ţe město potřebuje kroky k obnově a urbanistické změně. Právě v tomto kontextu je přijímán čerstvý strategický přístup, který je zaloţen na environmentálních, kulturních a ekonomických zdrojích. Existuje zde nespočet programů a projektů, které se shodují v cílech, jako obnova silné kulturní identity a kombinace rozvoje a pokroku prostřednictvím prestiţních schémat, která tomuto přístavnímu městu přinášejí nové funkce propagací volnočasových aktivit u moře a osobní přepravy, jejichţ výsledkem bude dálnice k moři. Rodinné a křesťanské hodnoty, na kterých je společnost zaloţena, zpomalily během 20. století proces emancipace. Míra zaměstnanosti ţen je, zvláště u matek-samoţivitelek nebo u ţen s nízkou kvalifikací, stále velice nízká.