Lidstvo má k novým věcem. Noví členové do SPIS. ročník 9 (10 / 2007) Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. příloha Prosperita Madam Business

Transkript

1 příloha Prosperita Madam Business Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (10 / 2007) www. premium.prosperita.info Pro zvládnutí inovačních procesů chybí kvalitní manažeři Vždy by mělo jít o to, aby výrobek, technologický postup, služba, byly uvedeny na trh, řekl Ing. Pavel Švejda, CSc. Lidstvo má k novým věcem prazvláštní vztah. Touží po nich, vyhledává je, potřebuje je, nemůže bez nich existovat. Na druhé straně člověk už svojí podstatou nerad přijímá novinky, nechce změny, je mu pohodlné setrvávat ve vyjetých kolejích. Jako by to byl jeden ze základních kamenů filozofie. Rozpor v nás samotných. Přesto všichni víme a prognostikové to potvrzují, že lidstvo, aby zajistilo své základní potřeby a, dejme tomu, dospělo k životní pohodě, dá-li se tak nazvat stav, kdy mají všichni co jíst a pít, co oblékat, možnost vzdělávat se či slušně bydlet, musí k tomu hledat nové cesty. A jedním z významných směrů je inovační podnikání. Je o něm slyšet stále častěji, a to jak u nás, tak v celém civilizovaném světě. Těžko se však někomu vysvětluje, že je potřebné zavádět do života myšlenky science fiction. Přesto budeme muset. Významnou úlohu sehrají osobnosti - manažeři. O tom, jak myšlenku výchovy takových odborníků chápe Asociace inovačního podnikání v ČR, jsem hovořila s Ing. Pavlem Švejdou, CSc., generálním sekretářem: Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR) komunikuje jeden z významných úkolů - jak vychovat a získat odborníky pro inovační podnikání. K tomu připravila řadu aktivit. Znamená to, že je v České republice takových lidí nedostatek? Nedostatek odbornìk v oblasti inovaënìho podnik nì se neprojevuje jen v»eskè republice, ale i v dalöìch vyspïl ch zemìch. Je to zp sobeno zce rezortnìmi p evaûujìcìmi p Ìstupy projevujìcìmi se rovnïû ve v chovnï vzdïl vacì soustavï»r. TradiËnÏ hovo Ìme o odbornìcìch v oblasti technick ch, ekonomick ch a spoleëensk ch vïd. Tuto skuteënost si uvïdomuje AIP»R od zah - jenì svè Ëinnosti P Ìprava odbornìk pro inovaënì podnik nì, transfer technologiì a vïdeckotechnickè parky (od schv lenì Z kona Ë. 130/2002 Sb. hovo Ìme o v zkumu, v voji a inovacìch) je jednou ze z kladnìch ËinnostÌ AIP»R (dalöìmi Ëinnostmi jsou SystÈm inovaënìho podnik nì v»r, kter tvo Ì z kladnì obsahov r mec; p Ìprava a realizace InovaËnÌ politiky»r; Rozvoj inovaënìho podnik nì v regionech»r; INOVACE, T den v zkumu, v voje a inovacì v»r, Cena Inovace roku a Ëasopis InovaËnÌ podnik nì a transfer technologiì), doplnïn ch postupnï eöen mi projekty (nap. Technologick profil»r, mezin rodnì vïdeckotechnick spolupr ce KONTAKT, podpora programu EUREKA v»r). Z anal zy v öe uveden ch ËinnostÌ a projekt AIP»R za uplynulè obdobì 14 let vypl v, ûe je v»r relativnì dostatek odbornìk v technick ch, ekonomick ch a spoleëenskovïdnìch oborech, chybì vöak kvalitnì manaûe i pro zvl dnutì inovaënìch proces, p edstavujìcìch v zkumnou, v vojovou, v robnì, obchodnì a provoznì Ë st. Slovíčko inovace koluje v krvi takřka každého Čecha - jsme národ plný vynalézavosti, jenže asi složitě hledáme vždycky systém a peníze, viďte? Je to pravda. Dovolte mi vahu p ed rok 1989 a po tomto roce. P ed rokem 1989 byly Ëinnosti smï ujìcì k inovacìm (vyn lezeckè hnutì, patenty) na jednu stranu vìtanè, byly pl novanè. SouËasnÏ vöak vytv ely tlak na ÌdicÌ struktury v podnicìch s cìlem modernizovat v robu, zav dït novè postupy, vytv et prostor pro uplatnïnì nov ch v robk na trzìch. S ohledem na tzv. "mïkkè trhy" byl tento tlak ve skuteënosti menöì, p edstavitelè firem a jejich partne i Ëasto poukazovali na to, ûe majì zajiötïn odbyt sv ch produkt, a proto nenì pot eba novè postupy zav dït. Po roce 1989 je situace obdobn v tom, ûe zav dïnì inovacì (technick ch, ekonomick ch, procesnìch) p in öì problèmy, vyûaduje finanënì prost edky, je rizikovè a vzhledem k probìhajìcì globalizaci a zvyöov nì n rok na v öe uvedenè z kladnì etapy inovaënìho procesu vyûaduje kvalitnì odbornìky. V tèto souvislosti nemohu nep ipomenout d sledky uskuteënïnè privatizace pracoviöù VaV na poë tku 90. let. Moje osobnì poznatky, nap. z externì v uky na StavebnÌ fakultï»vut v Praze a jedn nìm s autory p ihl öen ch inovaënìch produkt do soutïûe o Cenu Inovace roku (v roce 2007 vyhl öen 12. roënìk tèto soutïûe) potvrzujì, ûe st le p etrv vajì rezortnì p Ìstupy, ûe je obtìûnè p ipravovat odbornìky, kte Ì se orientujì souëasnï v technick ch, ekonomick ch a spoleëenskovïdnìch oborech. Ale nyní vážně - pro inovační podnikání jsou potřeba lidé spíše technicky vzdělaní a ještě s manažerskými dovednostmi. Takoví tedy chybí? Ano, takè. TradiËnÌ pohled na technologickè inovace up ednostúuje technicky vzdïlanè odbornìky s manaûersk mi dovednostmi. V voj poslednìch let (zejmèna globalizace, strategickè suroviny, ekologie) si vynucuje souëasnï realizaci ekonomick ch a procesnìch inovacì k inovacìm technologick m. Z toho podle mèho n zoru vypl v nutnost rozöì it technickè obory o ekonomickè obory a spoleëenskovïdnì obory. Velk m problèmem je prosadit tuto komplexnì p Ìpravu do akreditovan ch studijnìch program realizovan ch na vysok ch ökol ch v»r, do r mcovèho vzdïl vacìho programu, tedy od v uky na z kladnìch ökol ch. Aby měly inovace skutečný význam pro českou ekonomiku, jakého charakteru by měly být především? V jakých oborech jich je nejvíce třeba? Vûdy by mïlo jìt o to, aby inovace (inovaënì produkt, tj. v robek, technologick postup, sluûba) byly uvedeny na trh (byly prod ny, zìskaly ekonomick rozmïr). Velmi Ëasto toto nenì respektov no, prototypy za ÌzenÌ jsou zamïúov ny za inovace, ada v sledk VaV taktèû. Pro Ëeskou ekonomiku m v znam pouze inovace uplatnïn na trhu. V mezin rodnìm kontextu platì, ûe cca 1-3 % v sledk VaV jsou vyuûity pro inovace. Z tohoto pohledu nenì d leûit charakter inovace; v»r bychom mïli p itom sledovat tradiënì obory, nap. strojìrenstvì vëetnï jadernèho, biotechnologie, skl stvì, novè materi ly a technologie a novï informaënì technologie. Jak inovativní myšlení doopravdy podporují školy? Řekla bych, že se zejména na vysokých školách technického zaměření zrodí nejeden atraktivní nápad a že k praktickému využití už pak není daleko, ledascos se přece změnilo v přístupu škol i firem V tomto smïru hodnotìm Ëinnost form lnìch a neform lnìch struktur. Ty spolu spolupracujì. NejËastÏji hovo Ìme o fûru pr myslu a vysok ch ökol, o pracovnìm t mu AIP»R "v chova", sdruûujìcìm z stupce 11 vysok ch ökol v»r, aj. pokraëov nì na stranï 28 Noví členové do SPIS SdruûenÌ pro informaënì spoleënost (SPIS) ozn milo rozöì enì sv ch ad o pït nov ch spoleënostì: Ëleny asociace, jeû od svèho vzniku v roce 1998 propaguje d leûitost ICT pro zv öenì konkurenceschopnosti»eskè republiky, se v z Ì 2007 staly tyto firmy: InfoCom, s. r. o., kongresov a vydavatelsk spoleënost, vydavatel magazìnu Egovernment J.K.R, s. r. o., softwarov spoleënost specializovan na podnikovè informaënì systèmy K2 atmitec, s. r. o., v robce informaënìch systèm OcÈ-»R a SR, s. r. o., samostatn poboëka holandskè firmy nabìzejìcì komplexnì eöenì v oblasti pr ce s dokumentem (HW, SW, sluûby, servisö) Vita-software, s. r. o., spoleënost zamï en na v voj software pro mïsta a obce vëetnï poskytov nì ökolenì. Jak p ipomnïl prezident SPIS Ji Ì Pol k, z klad sìly a spïchu SdruûenÌ (jako je tomu ostatnï u kaûdè st echovè instituce) spo- ËÌv p edevöìm v sìle ËlenskÈ z kladny - a v p ÌpadÏ SPIS se jedn o nejv znamnïjöì subjekty operujìcì na trhu informaënìch a komunikaënìch technologiì. "Tyto firmy reprezentujì pr mysl, kter dosahuje bezproblèmov ch n r st, m impozantnì dynamiku, zamïstn v proporënï nejvyööì podìl vysokoökolsky vzdïlan ch odbornìk a p edstavuje v znamnou souë st ekonomiky»r," dodal J. Pol k.

2 ZRCADLO říjen 2007 Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. 2 Z obsahu: str. 3 Aby dotace přišla na účet str. 4 EU podporuje informační a komunikační technologie str. 6 Mohou se již po osmé ucházet o titul Podnikatel roku str.10 České podniky opět nejúspěšnější - třetina investičních projektů pochází z ČR str. 12 Většina firem souhlasí se zavedením společného konsolidovaného základu daně Evropská komise podepíše první operační programy T i z 24 operaënìch program budou Evropskou komisì podeps ny v nejbliûöì dobï. Evropsk komise o tom informovala vyjedn vacì t m p i ministerstvu pro mìstnì rozvoj. Jedn se o operaënì programy LidskÈ zdroje a zamïstnanost, VzdÏl v nì pro konkurenceschopnost a Praha Adaptabilita. Tyto programy dohromady disponujì Ë stkou 3,8 miliard eur z celkov ch 26,69 miliard eur evropskè pomoci urëenè»eskè republice pro roky Pro letoönì rok je z tïchto program alokov no 469,9 milion eur, kterè bude moûnè Ëerpat dalöì t i roky. "Uzav ela se jedna ze Ëty kapitol vyjedn v nì s Evropskou komisì," uvedl Milan P Ëek, n mïstek ministra pro mìstnì rozvoj, kter vyjedn v nì koordinuje. "Tyto t i operaënì programy majì za cìl podpo it rozvoj vnit nï r znorodè, soci lnï citlivè a soudrûnè spoleënosti. Jde o p ÌspÏvek Ëlensk ch st t EvropskÈ unie ke zvyöov nì kvality ûivota obyvatel»eskè republiky," dodal Milan P Ëek. Finance jsou urëeny pro vytvo enì modernìho vzdïl vacìho systèmu, kter p ispïje k rozvoji znalostnì ekonomiky a stane se zdrojem efektivity a flexibility trhu pr ce. VyjednanÈ operaënì programy vych zejì z N rodnìho strategickèho referenënìho r mce (NSRR), kter Evropsk komise schv lila 27. Ëervence 2007 v Bruselu. Vyjedn v nì dostalo nov impulz v b eznu 2007, kdy vl da (usnesenìm Ë. 285) jmenovala souëasnè Ëleny vyjedn vacìho t mu. Vyjedn v nì vedou na postech gener lnìch sekret Miroslava Kopicov, Milena Vicenov, Petr Moos, Martin Tlapa a na ministerstvu pro mìstnì rozvoj 1. n mïstek pro vyjedn v nì NSRR Milan P Ëek. Vyjedn v nì spïönï uzav en ch operaënìch program vedla za»eskou republiku gener lnì sekret ka Miroslava Kopicov. "EvropskÈ fondy umoûnì investovat do lidskèho kapit lu prost ednictvìm lepöìho vzdïl v nì a kvalifikace," uvedla Miroslava Kopicov. Podpora se t k nap Ìklad systèmu celoûivotnìho vzdïl v nì, kurikul rnì reformy a inovace vzdïl vacìch program. Aktivity se zamï Ì na zlepöenì p Ìstupu k zamïstn nì, na prevenci nezamïstnanosti a na zvyöov nì adaptability pracovnì sìly. D le budou podpo eny projekty, kterè posìlì soci lnì soudrûnost. Jde nap Ìklad o pomoc osob m ohroûen m soci lnìm vylouëenìm. Podpory se dostane takè aktivit m usilujìcìm o prosazenì rovn ch p ÌleûitostÌ ûen a muû na trhu pr ce. Informace o evropsk ch fondech jsou ve ejnosti k dispozici na internetovè str nce Dobrá rada nad zlato Příspěvek na penzijní připojištění = motivace zaměstnanců PenzijnÌ p ipojiötïnì hraje st le vïtöì roli v person lnì politice tuzemsk ch zamïstnavatel. Podle pr zkumu PenzijnÌho fondu KomerËnÌ banky je povaûuje za v znamn faktor motivace zamïstnanc a snìûenì jejich fluktuace 90 % tuzemsk ch firem. P ÌspÏvek zamïstnavatele zìsk valo k v»eskè republice vìce neû 880 tisìc zamïstnanc. "P ÌspÏvek zamïstnavatele je v souëasnosti sjedn n u p ibliûnï Ëtvrtiny vöech uzav en ch smluv v»eskè republice. Lze oëek vat, ûe se tento podìl bude zvyöovat spolu s tìm, jak zaënou v hod penzijnìho p ipojiötïnì vyuûìvat takè menöì zamïstnavatelè a ûivnostnìci," uvedl p edseda p edstavenstva a v konn editel PenzijnÌho fondu KomerËnÌ banky Pavel Jir k. Z v sledk ankety mezi 50 spoleënostmi r znè velikosti a z r zn ch ekonomick ch obor vypl v, ûe 43 % firem, kterè poskytujì p ÌspÏvek zamïstnavatele, p ispìv ploönï vöem zamïstnanc m. Pouze 5 % osloven ch spoleënostì poskytuje p ÌspÏvky selektivnï - nejëastïji managementu spoleënosti. Zbyl ch 52 % spoleënostì poskytuje p ÌspÏvek p i splnïnì urëit ch podmìnek - nap Ìklad v z vislosti na poëtu odpracovan ch let ve spoleënosti, typu vazku nebo v konnosti zamïstnance. Pokud firma nabìzì p ÌspÏvek zamïstnavatele, vyuûìvajì jej zamïstnanci ve znaënè mì e: v 79 % firm ch vyuûìv tento benefit vìce neû polovi- Vítejte na www. Startují naše další webové stránky Kdyû jsme zaëali vyd vat p Ìlohu naöeho Ëasopisu Prosperitu Madam Business, slìbili jsme takè, ûe samoz ejmostì budou i jejì samostatnè webovè str nky. P r mïsìc jsme vyëk vali na ohlas Ëten, inzerent i dam, o nichû pìöeme. M me radost, ûe se n ö projekt "chytil" a ûe si velmi brzy zìskal svè mìsteëko na medi lnìm trhu titul, kter ch st le p ib v. Design nov ch str nek je hotov, nynì se programujì. Jiû brzy si na nich budete moci listovat vöemi vyd nìmi Prosperity Madam Business, budete si moci na nich p eëìst zajìmavosti, kterè k ûen m pat Ì, a takè si zde budete moci zadat reklamu. Martin äimek, autor internetov ch projekt martin@prosperita.info mobil: Nejhezčí pozvánka na tiskovku Novináři se vší noblesou do Karlových Varů Asi tak by se dala nazvat pozv nka, kterou dostala naöe redakce na tiskovou konferenci ke slavnostnì ve ejnè premiè e novèho l zeúskèho poh rku na 9. Ìjna 2007 do Karlov ch Var. Hle poh rek, takov drobnost - pro nïkoho. Ten vöak, kdo vì, ûe maliëkostmi plnì se ûivot po okraj, dok ûe pochopit, kolik tèmat se d s jedin m poh rkem zdravì propojitö Dop edu bylo jasnè, ûe program bude n roën, zejmèna na Ëas. Uzmout redakci novin e na t i dny - to vyûaduje pro po adatele d vku zkuöenostì i odvahy. Pozv nka ale mïla punc profesionality, takûe i p Ìpadn obava z obsazenosti tèto akce se mohla rozplynout na jasnèm ûurnalistickèm nebi prvnìch Ìjnov ch dn. Zn mkujeme jedniëkou. (rix) RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, specializovaný poradce Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, a. s., Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, poradce společnosti CAC LEASING, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia na vöech zamïstnanc. V znamnou roli p i rozhodov nì firmy o tom, zda se zapojit do systèmu penzijnìho p ipojiötïnì, Ëi nikoli, sehr v takè tlak ze strany zamïstnanc. AktivnÏ cìtì tlak na zavedenì p ÌspÏvku zamïstnavatele vìce neû t i Ëtvrtiny dot zan ch firem. "Existence p ÌspÏvku zamïstnavatele p itom b v zejmèna u mlad ch lidì v znamn m motiv torem k tomu, aby se v bec do systèmu penzijnìho p ipojiötïnì zapojili," doplnil Pavel Jir k. Vöechny dot zanè firmy, kterè nep ispìvajì zamïstnanc m na penzijnì p ipojiötïnì, tento produkt sledujì a pr bïûnï uvaûujì o tom, zda p ÌspÏvek zamïstnanc m nezaëìt poskytovat. Na 40 % z tïchto firem uvaûuje o zavedenì p ÌspÏvku jeötï do konce letoönìho roku, zb vajìcìch 60 % uvaûuje o zavedenì p ÌspÏvku v horizontu delöìm neû jeden rok. S tužkou za uchem Člověčí poutě Ned vno jsem byla na pouti. Ne na tè ohromnè praûskè s n kladn mi atrakcemi, hlukem a k ikem, masou lidì a klikat mi frontami. Kdepak, to ne, byla jsem na vesnickè pouti. LidÈ se proch zeli mezi houpaëkami, st elnicemi a kiosky, zdravili se a rozpr vïli spolu. U jednoho st nku se pekly dom cì kol Ëe s jablky, povidly, bor vkami, kulatè Ëi zavinutè. Tepl kol Ë jste dostali v ubrousku do ruky, ach ta v nï! A chuù jeötï b jeënïjöì. O kousek d l jste si zase mohli poruëit trdelnìk obalen v cukru a sko ici. NechybÏly ani klob sky a dobrè pivo. Anebo marcip novè, mandlovè a ûelatinovè dobroty, i pernìky rozliën ch tvar a barev. No a co bylo to bylo za pouù bez medu v malè plastovè napodobeninï p llitru. Ta se vyr bì uû snad sto let. TÏöila jsem se takè na cukrovou vatu. Nezklamala. Chutnala poh dkovï, jak si pamatuji jeötï z dïtstvì. U radnice byla nainstalov na velik nsk deska a na nì star maturitnì tabla. TÌsnily se tu skupinky lidì. "A kdo je tohle? JÛ, to je p ece Franta Jedl!" Kaûdou chvìli nïkdo zak iëel jmèno ËlovÏka, kterèho pr vï poznal. Pak se vûdy rozvì il smìch. Byla tu pohoda. Nic ohromnèho, masivnìho, û dn maraton, stìh nì co nejvìce atrakcì. Byla to poklidn vesnick pouù. MÌsto k vz jemnèmu setk nì, popovìd nì a odpoëinku. KÈû by n ö ûivot, ûivot poutnìk, byl takè alespoú obëas takovou kr snou poutì. MarkÈta BartÌkov Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok, mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC, a. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s. r. o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR Česká asociace pojišťoven Komora certifikovaných účetních Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Auto roku»eskè republiky Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 4. Znojemsk hrozen MarketÈr roku 6. Motocykl roku St echy Praha 8. CLUTEX - Klastr TechnickÈ textilie na veletrhu Styl 2007 ( nor) 9. Semin e AMSP»R 10. Konference Nov Evropa 11. Pojiöùovna roku kongres EOQ v Praze 13. Konference LinuxExpo Accenture Zlat koruna Konference Business Solutions 16. Konference Data workshop 17. SvÏtovÈ setk nì kouë v Praze Prosperita Vyd v : RIX, s. r. o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Ing. Jan Taraba, odborn obchodnì komunikace mobil: taraba@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Korektury: Mgr. Pavla RoûnÌËkov Tisk: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Distribuce: 5 P Agency, s. r. o. Masarykova 118 Business Park Mod ice Mod ice»asopis je v roce 2007 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo sèriov ch publikacì ISSN

3 říjen 2007 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ Aby dotace přišla na účet Potřebujete peníze? Určitě! Kdyby padaly z nebe, byli bychom možná daleko pokornější a pozornější, aby se na nás po právu dostalo Zkrátka podnikání je nejen o nápadech, ale také o financování, uvážlivých propočtech, střízlivém odhadu. Ne každý podnikatel a ne každá firma si ví rady, jak peníze získat či jak o ně nepřijít. Nezbývá, než si nechat kvalifikovaně poradit. Určitě se to vyplatí - ušetří se tak čas i nervy, zbytečná zklamání. Jedna z poradenských společností se jmenuje V.I.A. PRAHA, a. s. Na to, jak k penězům přijít, jsem se zeptala Mgr. Martiny Hřebejkové, která v této společnosti působí jako Executive Manager: Malé a střední firmy mají u nás konečně, alespoň teoreticky, zelenou. Celospolečenská vážnost menších roste. Přesto jsou to právě ony, které se potýkají stále s řadou problémů. Jaké se vám jeví jako hlavní? Co se t Ëe dotacì ze struktur lnìch fond EU, neexistuje snad û dn mal Ëi st ednì firma, kter by dnes o tèto moûnosti nevïdïla. Velk vïtöina z nich ale netuöì, jak zaëìt a co je nutnè udïlat pro to, aby dotace p iöla na Ëet. V prvè adï je nutnè poëìtat s tìm, ûe projekt musìm cel zainvestovat nejd Ìve z vlastnìch zdroj, a ûe dotace p ijde na Ëet, aû kdyû je vöe hotovo. Za druhè je nutnè poëìtat s velkou Ëasovou z tïûì. Pokud chci p ipravit kvalitnì projektov z mïr, musìm poëìtat s tìm, ûe mi nebude staëit jen dobr n pad a t den Ëasu. A to nemluvìm o Ëase, kter by podnikatel str vil hled nìm vhodnèho dotaënìho zdroje a studiem vöech pravidel, podmìnek a kritèriì pro p idïlenì dotace z konkrètnìho operaënìho programu. Studiem obs hl ch p ÌruËek a manu l nemajì zejmèna malì podnikatelè Ëas se zab vat. Velk m problèmem je, ûe se mnoho MSP v p ÌpadÏ, ûe projde spïönï v bïrov m ÌzenÌm a dotace je mu p islìbena, domnìv, ûe m vyhr no. Opak je pravdou. Pern pr ce zde teprve zaëìn, dotace jeötï nenì na Ëtu. S řadou subjektů však spolupracujete, v čem dokážete firmě vlastně pomoci, co nabízíte? Firm m nabìzìme pomoc jiû v samèm zaë tku. Klient za n mi zpravidla p ijde s n padem. Na n s je, abychom mu jeho n pad posoudili z hlediska moûnostì zìsk nì dotacì a p emïnili ho v projekt, kter bude v souladu s p Ìsn mi pravidly doporuëenèho dotaënìho zdroje. A nejen to. NaöÌm cìlem je, aby projekt zìskal v procesu hodnocenì co nejlepöì "zn mku" a z roveú aby jeho realizace nebyla z hlediska ekonomickè a technickè proveditelnosti komplikovan. Pro klienta samoz ejmï vypracujeme û dost o dotaci a jejì povinnè odbornè ekonomickè p Ìlohy. Pom ûeme s kompletacì ostatnìch povinn ch p Ìloh (nap. v pis z OR, trestnìho rejst Ìku, Ëestn prohl öenì, vyj d enì odbor kraje, ve kterèm bude projekt realizov n, podklady pro ekonomickè hodnocenì ûadatele atd.) tak, aby byla splnïna vöechna form lnì kritèria dan konkrètnìm dotaënìm programem. P i uzavìr nì smlouvy o poskytnutì dotacì a v pr bïhu realizace projektu poskytujeme klient m konzultace dle jejich aktu lnìch pot eb. Tyto konzultace se vztahujì nap. k p ÌpravÏ povinn ch p Ìloh nezbytn ch pro uzav enì smlouvy o poskytnutì dotacì, v bïrov m ÌzenÌm, monitorovacìm, etapov m Ëi z vïreën m zpr v m, zmïn m v projektu, povinnè publicitï projektu atp. S poradenskými společnostmi mají ale někteří podnikatelé špatné zkušenosti zejména z minulosti - zaplatili si služby, kdekdo jim radil, a výsledek žádný. Jak postupujete vy a jak si získáváte důvěru klientů? D vïru klient si snaûìme zajistit nejen absolutnï individu lnìm p Ìstupem k pot eb m klienta (to n s z roveú odliöuje od velkov roben projekt za 1,- KË), ale i profesion lnìmi zkuöenostmi, n pady a v neposlednì adï systèmem odmïúov nì za odvedenou pr ci. Naöe odmïna totiû p ev ûnï z visì na tom, zda klient skuteënï penìze na Ëet dostane. NeumÌme d t klientovi vyööì garanci spïchu neû to, ûe poneseme stejnè riziko jako on aû do fin le. Kdo se vlastně může stát vaším zákazníkem a co všechno mu dokážete nabídnout? Ten, kdo m alespoú vizi svèho rozvoje a chuù ji realizovat, ten, kdo chce b t konkurenceschopnïjöì. Nez leûì na tom, zda podnik v oblasti pr myslovè v roby, cestovnìho ruchu Ëi zemïdïlstvì. NejhoröÌ je, kdyû firmy o svèm rozvoji v bec û dnou p edstavu nemajì a chtïjì dotaci û dat jen proto, ûe dostanou "nïjakè penìze" a "ûe p eci do»r majì z EU p itèct miliardy a i j si chci na nï s hnout" anebo jeötï h e, pokud chtïjì dotaci na to, aby vy eöili svè akutnì ekonomickè problèmy. Opravdu dokážete firmě sehnat peníze z evropských zdrojů? Co když se to nepovede? Klient ztratí čas, V.I.A. PRAHA také Ano a nejen z evropsk ch fond. Jsme schopni klient m pomoci zìskat nap. takè investiënì pobìdky a dotace ze st tnìho rozpoëtu»r (pozn. ËeskÈ dotaënì programy jednotliv ch ministerstev). O tom, ûe svou pr ci umìme a ûe ji dïl me dob e, svïdëì konec konc i vybranè reference, kterè jsou uvedeny na naöich webov ch str nk ch ( a spïönost, kter p esahuje 85 %. Samoz ejmï, kaûd projekt nese riziko ne spïchu, posuzov nì a v bïr je na nïkom jinèm. My se vöak snaûìme potenci l projekt pro zìsk nì dotacì vyuûìt maxim lnï. Naöim klient m "nemaûeme med kolem st". Pokud se uk ûe, ûe riziko ne spïchu je p Ìliö vysokè (nap. v p ÌpadÏ pod nì projektu do programu Inovace, OperaËnÌ program pr mysl a inovace, vyhodnotìme projektov z mïr jako z mïr s velmi malou Ëi û dnou mìrou inovace, nebo v p ÌpadÏ nesplnïnì z kladnìch form lnìch kritèriì a poûadavk, kterè klade konkrètnì dotaënì program jak na projektov z mïr, tak i na osobu ûadatele) klientovi zpracov nì a pod nì û dosti o dotaci nedoporuëìme. Spolupracujete i s bankami? SnaûÌme se. NÏkterÈ velkè banky se na n s obracì s û dostì o konzultace, kterè se t kajì p esn ch podmìnek a systèmu fungov nì dotaënìch program financovan ch struktur lnìmi fondy EU. Na z kladï v bïrovèho ÌzenÌ jsme byli dokonce za azeni i do datab ze poradc»sob. Bohuûel, za celou dobu se na n s obr til jen 1 klient. Pro vïtöinu bank jsme vöak po d p Ìliö mal partner. Nakupujete některé služby a odborníky? StabilnÏ je n ö t m tvo en odbornìky a profesion ly z oblastì inovacì, investiënìch pobìdek, cestovnìho ruchu, ûivotnìho prost edì, zemïdïlstvì a vzdïl v nì. Pokud se ale jedn o specifickè Ëi vysoce odbornè tèma jako nap. nanotechnologie, biotechnologie, musìme takovèho odbornìka nakoupit. Co když přijde firma s požadavkem, že má něco za sebou, že něco umí, ale že chce být více vidět a především růst a potřebuje poradit, jak na to? Nejsme vöeznalci, ale na to, jak r st a rozvìjet se, recept m me. TakovÈmu klientovi m ûeme pomoci s projekty, na jejichû realizaci by bylo moûnè zìskat dotaci a z roveú i se zajiötïnìm publicity zd rnï realizovan ch projekt a tedy i jmènem ûadatele Ëi znaëkou jeho produkt. Toto je ide lnì situace. Nejprve vyhodnotìme "dotaënì potenci l" takovèto firmy, potè navrhneme portfolio moûn ch projektov ch z mïr a jejich vhodn ch dotaënìch zdroj. V z vislosti na rozvojov ch a investiënìch pl nech klienta spoleënï vytipujeme ty projekty, kterè zaëneme systematicky rozpracov vat v souladu s poûadavky a kritèrii konkrètnìch dotaënìch zdroj. Takto posilujeme "absorpënì kapacitu klienta", tzn. schopnost re lnï zìskat dotace na konkrètnì projekty. Pokud je absorpënì kapacita klienta vysok, m z roveú i öanci na to, aby z "uöet- en ch penïz" realizoval ty projekty, kterè dotaënï podpo it nelze. ZakonËila bych stokr t opakovanou pravdou: kdo hled, najde. A firm m bych doporuëila, aù se nebojì hledat. R di jim pom ûeme. za odpovïdi plnè uûiteën ch informacì podïkovala Eva Brixi 3

4 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ říjen 2007 CEBRE pro české podnikání EU podporuje informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie jsou v popředí zájmu EU a důkazem je i strategie i Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost přijatá v roce Strategie i2010 navazuje na Akční plán eeurope 2005, je rozšířena o oblast médií a zahrnuje rovněž oblast regulace a výzkumu a zabývá se informační společností a médii. Hlavní priority i2010 jsou označovány jako tři "i": inovace, investice a integrace do každodenního života. Strategie směřuje k naplnění těchto cílů: Vybudov nì jednotnèho evropskèho informaënìho prostoru (Single European Information Space). Ten by mïl podporovat otev en vnit nì trh pro elektronickè komunikace a digit lnì obsah, podpo it interoperabilitu a bezpeënost, zvyöov nì rychlosti p ipojenì k internetu a bohatosti nabìzenèho obsahu. PosÌlenÌ inovacì a investic do v zkumu v oblasti IKT. Pod tento cìl spad rovnïû rozvoj podnik nì v oblasti IKT a inovace proces v podnik nì a ÌzenÌ vyuûitìm IKT. InformaËnÌ spoleënost p Ìstupn vöem, kter podpo Ì r st a vytv enì nov ch pracovnìch mìst, lepöì ve ejnè sluûby a kvalitu ûivota. Strategii i2010 prov dì podle akënìho pl nu Komise ve spolupr ci s Ëlensk mi st ty a Skupinou na vysokè rovni i2010 sloûenou z expert z jednotliv ch Ëlensk ch st t. PlnÏnÌ strategie je vyhodnocov no kaûd rok na ja e KomisÌ ve v roënì zpr vï. LoÚsk V roënì zpr va za rok 2006 vyznìv vcelku pozitivnï. PozitivnÏ hodnotì zohledúov nì aspekt informaënì spoleënosti v jin ch souvisejìcìch oblastech a iniciativ ch, Z Monitoringu jsme vybrali: VEÿEJN KONZULTACE - Sniûov nì administrativnì z tïûe pro podnikatele Gener lnì editelstvì EvropskÈ komise pro podnik nì a pr mysl p ipravilo webovou str nku ve vöech ofici lnìch jazycìch EU, jejìmû prost ednictvìm se mohou podnikatelè, ËlenskÈ st ty a dalöì zainteresovanè strany vyj d it k p ek ûk m v podnik nì, se kter mi se setk vajì. V r mci str nky je k dispozici on-line dotaznìk takè ve vöech ofici lnìch jazycìch EU. Konzultace v ËeötinÏ: enterprise/admin-burdens-reduction/index _cs.htm OCHRANA SPOTÿEBITELE - Parlament jednal o nebezpeën ch hraëk ch z»ìny chv lì rostoucì investice firem do elektronickèho podnik nì (nap. systèmov software a aplikace), i rostoucì kvalitu on-line nabìzen ch ve ejn ch sluûeb. SouË stì v roënì zpr - vy jsou i statistiky, kterè porovn vajì daje v jednotliv ch Ëlensk ch st tech (nap. zp sob internetovèho p ipojenì, nej- ËastÏjöÌ d vod vyuûìv nì internetu, egovernment, ecommerce nebo IKT ve ökol ch a v zamïstn nìm, apod.). Jak jsou na tom»eöi? VÏtöina»ech (30,9 %) pracuje s internetem doma (pr mïr EU je 42,6 %) nebo v pr ci (19,8 %, pr mïr EU je 23 %). NejvyuûÌvanÏjöÌ sluûbou je ov komunikace (37,2 % oproti pr mïru EU 43,8 %) a dohled - v nì informacì o v robcìch a sluûb ch (31,7 % oproti pr mïru EU 42,9 %). Procento zamïstnanc pracujìcìch na poëìtaëi p ipojenèm k internetu od roku 2003 stabilnï stoup z 19,3 % na 28,6 % v roce V r mci EU to sice nenì aû tak z vratn v sledek (pr mïr EU je 36,1%), adì n s na 18. mìsto, ale vzhledem ke skladbï pracovnìho trhu a meziroënìmu r stu v du 8-19 % (p esto ûe se zpomaluje) jej lze hodnotit pozitivnï. HoröÌ hodnocenì si jiû vyslouûì pomïr zamïstnanc se z kladnìmi uûivatelsk mi IKT kompetencemi. I tïch p ib v z 15,6 % v roce 2003 na 17,3 % v roce 2006, ale o pozn nì pomaleji. MeziroËnÌ r st se pohybuje jen v du 2-5 %; v evropskèm srovn nì rovnïû zaost v me za pr mïrnou hodnotou 18,5 %. Uûivatel s profesion lnìmi IKT kompetencemi je v»r 3,9 %, coû je dokonce vysoce nad evropsk m pr mïrem (pr mïr EU Poslanci pozvali komisa ku pro ochranu spot ebitele Meglenu Kunevu do Parlamentu k jedn nì o rozsahu zdravotnìch rizik spojen ch s dovozem hraëek vyroben ch v»ìnï. Z kladem pro toto jedn nì byl fakt, ûe v srpnu firma Mattel st hla z trhu 21 milion panenek, kterè obsahujì olovo. Komise nynì p ipravuje zpr vu, kter m posoudit platn systèm kontrol na vnit nìm trhu EU. Zpr va bude p edloûena v pr bïhu Ìjna. Na druhè stranï i ËÌnskÈ ady jiû zak zaly pouûìv nì olova p i v robï hraëek. PODNIK NÕ V»ÕNà - DesetimÏsÌËnÌ ökolenì pro evropskè manaûery»ìna je druh m nejvïtöìm obchodnìm partnerem EU. Proto, aby evropskè firmy a jejich manaûe i mïli moûnost detailnï poznat p Ìleûitosti pro podnik nì v»ìnï a zvl ötnosti tohoto trhu, p ipravila EU program METP - EU-China Managers Exchange and Training Programme. Do programu se mohou p ihl sit manaûe i mal ch a st ednìch firem nebo neziskov ch organizacì, nebo i jednotlivci. Pades t vybran ch jedinc pak bïhem desìti mïsìc projde ökolenìm vëetnï intenzivnì jazykovè v uky obchodnì ËÌnötiny, semin, n vötïv firem a st ûe v»ìnï. Z programu jsou hrazeny n klady na vzdïl v nì a diety. P ÌötÌ ökolenì probïhne v termìnu b ezen leden Uz - vïrka p ihl öek je 19. Ìjna dalöì zpr vy z EU najdete na je 3,1%) a adì n s na 5. mìsto mezi Ëlensk mi st ty. FinanËnÌ podpora informaënìch a komunikaënìch technologiì Aktivity v r mci strategie i2010 jsou financov - ny z prost edk komunit rnìch program jako econtent Plus ( ), 7. R mcov program pro v zkum a R mcov program na podporu konkurenceschopnosti a inovacì (CIP). R mcov program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) je n strojem na podporu hospod skèho rozvoje, funguje od ledna 2007 a na sedmiletè obdobì m rozpoëet 3,62 mld. EUR. Prost edky se dïlì mezi t i pilì e programu - podpora podnik nì a inovacì (60 %), podpora vyuûìv nì informaënìch a komunikaënìch technologiì (20 %) a program InteligentnÌ energie pro Evropu (20 %). Program CIP je spravov n p Ìmo z Bruselu Evropskou komisì a ÌdicÌm v borem sloûen m ze z stupc Ëlensk ch st t a realizov n prost ednictvìm jednotliv ch tematick ch v zev publikovan ch na z kladï pracovnìho pl nu. Druh pilì programu CIP, program na podporu vyuûìv nì informaënìch a komunikaënìch technologiì (Information and Communication Technology Policy Support Programme), s celkov m rozpoëtem 730 mil. EUR podporuje plnè vyuûitì informaënìch a komunikaënìch technologiì (IKT) pro hospod sk r st, dokonëov nì jednotnèho evropskèho informaënìho prostoru, posilov nì inovacì a investic do v zkumu a inklusivnì evropskou informaënì spoleënost. Program je urëen takè MSP p sobìcìm v oblasti IKT, ale i tïm, kte Ì by dìky vyuûitè IKT chtïli vylepöit svè produkty, sluûby nebo firemnì procesy. Do 23. Ìjna 2007 je moûnè pod vat projekty! Evropsk komise vyhl sila v kvïtnu v zvu k pod v nì projekt v celkovè hodnotï 54 mil. EUR. Do 23. Ìjna 2007 je moûnè pod vat mezin rodnì projekty zamï enè p edevöìm na: Většina českých subjektů v Bruselu bude mít od října společnou adresu! Dne 11. Ìjna 2007 slavnostnï otev e mìstop edseda vl dy pro evropskè z leûitosti Alexandr Vondra a ministr zahraniënìch vïcì Karel Schwarzenberg»esk d m v ulici Rue du TrÙne. Bude to spoleënè sìdlo pro: diplomaty posilujìcì t m St lèho zastoupenì»r p i EU, VelvyslanectvÌ»R v Belgii, zastoupenì Ëesk ch kraj (Karlovarsk, Jihomoravsk, Kr lovèhradeck, Libereck, Moravskoslezsk, Olomouck, Pardubick, PlzeÚsk, VysoËina, steck a ZlÌnsk ),»eskè centrum, agentury CzechTourism, CzechInvest a Czech- Trade, EfektivnÌ a interoperabilnì sluûby elektronickè ve ejnè spr vy; ÿeöenì informaënìch a komunikaënìch technologiì (IKT) pro bezbarièrov p Ìstup, pro st rnoucì obyvatelstvo a pro soci lnì integraci; ÿeöenì IKT pro udrûitelnè a interoperabilnì zdravotnickè sluûby; Vöechny komunit rnì programy vyûadujì projekty podanè mezin rodnìm t mem. Hled nì zahraniënìch projektov ch partner je vûdy trochu problèm. EvropskÈ komise se proto v oblasti IKT pokusila podat pomocnou ruku vytvo enìm ve ejnï p ÌstupnÈ Datab ze partner, do kterè se mohou zdarma registrovat subjekty hledajìcì zahraniënì partnery. DalöÌ moûnostì p i hled nì projektovèho partnera je obr tit se na CEBRE -»eskou podnikatelskou reprezentaci p i EU a vyuûìt nabìdky projektov ch partnerstvì na str nk ch Pro z ijovou v zvu t etìho pilì e CIP, programu InteligentnÌ energie pro Evropu (IEE), tam bylo moûnè vybìrat z nabìdek partnerstvì subjekt z It lie, Rakouska a Slovinska. Kde najìt dalöì informace? Vöechny programy implementujìcì strategii i2010 jsou Ìzeny p Ìmo Evropskou komisì. KontaktnÌm mìstem pro program econtentplus na podporu IKT je Ministerstvo vnitra»r (b valè Ministerstvo informatiky), u 7. R mcovèho programu pro v zkum je to Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»r. Je tam ale moûnè zìskat pouze z kladnì informace. Informov nì podnikatel se v Ëlensk ch st tech snaûì zajiöùovat nap Ìklad Euro Info Centra (EIC) a InovaËnÌ a transferov st ediska (IRC). Michal Kadera CEBRE -»esk podnikatelsk reprezentace p I EU Ještě je čas zapojit se do ankety "ZNÁTE PROGRAMY A FONDY EU?" Do 10. Ìjna 2007 je jeötï moûnè zapojit se do ankety "Zn te fondy a programy EU?" a podïlit se o zkuöenosti s Ëerp nìm finanënìch prost edk EU. Kdo by neslyöel o struktur lnìch fondech EU a protahujìcìmu se, ale spïönèmu ËeskÈmu vyjedn v nì. Snad kaûd zn i OperaËnÌ program Pr mysl a podnik nì (OPPP). Ale co t eba program econtentplus nebo CIP (Competitiveness and Inovation Programme)? ZajÌm se vaöe firma o finanënì zdroje z EvropskÈ unie? M te jiû s nimi nïjakè zkuöenosti? PodÏlte se s n mi o svè n zory na fondy a programy EvropskÈ unie v r mci on-line ankety! Vyplnit jednoduch elektronick dotaznìk nezabere ani 10 minut! Anketu organizuje CEBRE -»esk podnikatelsk reprezentace p i EU ve spolupr ci s port lem pro podnik nì a export BusinessInfo.cz. Medi lnìmi partnery jsou mïsìënìk DOTACE a port l Euractiv.cz. ON-LINE DOTAZNÕK je moûnè vyplnit do 10. Ìjna 2007 na adrese (mk) CEBRE -»esk podnikatelsk reprezentace p i EU firmy»sa, zastoupenì»ez a Bohemia EU Planners. SlavnostnÌ otev enì bude mìt formu street party a umoûnì vöem n vötïvnìk m a kolemjdoucìm poznat i nïco z ËeskÈ kultury a gastronomie. CelÈ odpoledne budou p ed»esk m domem prezentaënì st nky vöech Ëesk ch subjekt v Bruselu, k dispozici budou i ËeskÈ pochutiny a n poje vëetnï plzeúskèho piva. Na venkovnìm pûdiu vystoupì skupiny DÏda Ml dek Illegal Band,»echomor a zpïvaëka Iva Fr hlingov a VIP hostè shlèdnou i mûdnì p ehlìdku zn mè ËeskÈ n vrh ky Beaty RajskÈ. 4 Zástupci KB a Středočeského kraje podepsali smlouvu Z stupci KomerËnÌ banky, VladimÌr Je - bek, v konn editel pro distribuënì sìù a Vlastimil Czabe, editel Regionu Praha a radnì St edoëeskèho kraje pro finance AntonÌn Podzimek podepsali smlouvu o vïru, kter lze Ëerpat aû do v öe Ëty i miliardy korun. GE Money Bank vypočte splátky pomocí SMS Vöichni z jemci o hypoteënì vïr mohou vyuûìt sluûby GE Money Bank a zjistit v öi svè budoucì hypotèky okamûitï pomocì SMS zpr vy. StaËÌ odeslat SMS s uvedenìm Ë stky, kterou by chtïli na bydlenì p jëit, poötovnìho smïrovacìho ËÌsla a obratem zjistì v öi svojì mïsìënì spl tky, rokovou sazbu s fixacì a dèlku spl cenì. epoptávka.cz: miliardové hodnoty V pr bïhu poslednìch öesti mïsìc dosahuje obrat on-line popt vkovèho systèmu epopt vka.cz konstantnï miliardovè hodnoty. V lednu aû srpnu 2007 proölo Ëesk m popt vkov m systèmem lìdra st edoevropskèho B2B segmentu tèmï popt vek s celkov m obratem KË. "Od minulèho listopadu, kdy jsme poprvè p ekonali hranici jednè miliardy, neklesl mïsìënì obrat popt vek ani jednou pod tuto hranici," ozn mil dnes Petr Valeö, vedoucì projektu epopt vka.cz "Doölo takè k n r stu poëtu popt vek o 32 %" dodal Valeö. HVB Bank - partner projektu o firemním stylu Projekt CI.CZ FiremnÌ styl v»eskè republice p in öì pohled na novodobou firemnì kulturu. Projekt vyvrcholil vernis ûì, kter se konala 17. z Ì 2007 v Galeriii Design centra»eskè republiky. HlavnÌm partnerem se stala HVB Bank. Z mïrem projektu CI.CZ bylo sezn mit laickou i odbornou ve ejnost s tìm nejlepöìm, co v oblasti firemnìho stylu v»eskè republice bylo po roce 1990 realizov no.

5 říjen 2007 INSPIRACE PRO VÁS Jednání zástupců Evropské komise o operačních programech MPO a MŠMT Tématem jednání zástupců MPO a MŠMT se zástupci Generálního ředitelství pro regiony, které proběhlo 12. září 2007, bylo nastavení koordinačních mechanizmů mezi operačními programy OPPI a VaVpI. Ve své druhé části se program týkal připravené verze Operačního programu Podnikání a inovace, který byl upraven dle připomínek zaslaných v pozičním dokumentu Evropské komise. Jednání se týkalo například přístupu českého státu k podpoře regenerace brownfieldů z programu OPPI Nemovitosti. "Dos hli jsme dohody o programu Nemovitosti, ËÌmû jsme uzav eli poslednì v znamn sporn bod naöeho operaënìho programu. D leûitè pro schv lenì programu Podnik nì a inovace Evropskou komisì je vy eöenì koordinace tohoto programu s programem MäMT V zkum a v voj pro inovace. ZapojenÌ CzechInvestu do implementace programu V zkum a v voj pro inovace vnìm V r mci nadn rodnìho projektu C2ENET Environment lnì sìù st ednì Evropy probïhla ve VsetÌnÏ ve dnech z Ì 2007 z vïreën mezin - rodnì konference. CÌlem projektu je nalèzt nejvhodnïjöì eöenì problèm, se kter mi se pot kajì obce v nov ch Ëlensk ch st tech EU v oblasti ûivotnìho prost edì. Projekt je podporov n z evropsk ch fond programem Interreg IIIB CADSES a jeho vedoucìm partnerem je mïsto VsetÌn. Ministerstvo pro mìstnì rozvoj»r jako koordin tor programu v»r vyslalo na konferenci svèho z stupce z odboru zemnìch vazeb, kter p edstavil pokraëov nì programu Interreg IIIB CADSES v obdobì pod nov m n zvem OperaËnÌ program Nadn rodnì spolupr - ce s p ibliûnï 1,06 mld. KË urëen mi pro»r. Podpora z programu Interreg IIIB CADSES se t k st edoevropskèho, jaderskèho, podunajskèho a jihov chodnìho evropskèho zemì. HlavnÌm smyslem je vytvo it v tïchto oblastech efektivnì dopravnì systèmy, zlepöit p Ìstup k informaënì spoleënosti, podpo it ekologickè nakl d nì s krajinou, p ÌrodnÌm a kulturnìm Komise p ÌznivÏ, protoûe m tato organizace s administracì struktur lnìch fond dobrè zkuöenosti," ekl n mïstek ministra a gener lnì sekret pro konkurenceschopnost Martin Tlapa, kter jedn nì vedl. Z jedn nì vyplynuly dva klìëovè z vïry. Bylo dosaûeno dohody o programu Nemovitosti. TÌm se uzav el poslednì v znamn sporn bod Ope- Nadnárodní projekt C2ENET podporuje oblast životního prostředí států střední Evropy dïdictvìm a chr nit ûivotnì prost edì. K podporovan m projekt m pat Ì r znè nadn rodnì studie, pilotnì akce a projekty s nadn rodnì dimenzì, v mïna know how a zkuöenostì mezi subjekty politiky zemnìho rozvoje a dalöì. ÿìdicìm org nem je italskè Ministerstvo infrastruktury a dopravy, koordin torem v»r zase Ministerstvo pro mìstnì rozvoj. Projekt C2ENET se zab v odpadov m hospod stvìm, energetikou a vodnìm hospod stvìm, a to po str nce technickè, organizaënì a finanënì. Partnery projektu jsou kromï mïsta VsetÌn takè Svaz mïst a obcì»r, Rakousk Asociace mïst, Svaz obcì MaÔarska, maôarsk mïsta Kerepes a Szigetszentmiklos a rumunskè mïsto Oradea. V r mci projektu byla zpracov na anal za legislativy partnersk ch st t a povinnostì obcì souvisejìcìch s novï zav dïnou legislativou evropskou. Z stupci partner se takè z Ëastnili nïkolika workshop zamï en ch na financov nì investic do ûivotnìho prost edì a rovnïû bylo realizov no nïkolik pilotnìch studiì v partnersk ch mïstech. raënìho programu Podnik nì a inovace v gesci MPO. Bude-li do 15. Ìjna dosaûeno dohody s KomisÌ o koneënè verzi programu, je moûnè p edpokl dat, ûe program bude KomisÌ schv len v prvnì skupinï operaënìch program, tedy do konce letoönìho roku. Druh m z vïrem jedn nì byla shoda MäMT a MPO se z stupci Komise o pot ebï zkèho propojenì program V zkum a v voj pro inovace v gesci MäMT a programu Podnik nì a inovace MPO. Komise jednoznaënï poûaduje, aby oba Více peněz a rychleji Ministerstvo pr myslu a obchodu»r letos s p edstihem splnilo poûadavky danè tzv. pravidlem N+2. Od ledna do konce srpna vyplatilo z dotaënìch prost edk OperaËnÌho programu Pr mysl a podnik nì tèmï 1,7 miliardy korun, 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Čerpání prostředků z OPPP programy vych zely z poûadavk podnikatelskè sfèry, kter je takè musì vyuûìvat pro zvyöov nì konkurenceschopnosti»eskè republiky. Schv - lenì tohoto propojenì bude v chodiskem pro zpracov nì novè verze programu V zkum a v voj pro inovace, kterè p edloûì MäMT do Bruselu v Ìjnu letoönìho roku. ZapojenÌ CzechInvestu do implementace programu V zkum a v voj pro inovace vnìm Komise p ÌznivÏ, zejmèna z d vodu dobr ch zkuöenostì tèto organizace s administracì struktur lnìch fond. 1-12/ / / /2007 nìm opat enìm a outsourcingu nïkter ch sluûeb tak MPO nehrozì, ûe by muselo EvropskÈ komisi vracet prost edky alokovanè v roce "Nepat Ìm mezi politiky, kte Ì opïvujì evropskè penìze. M m ale dobr pocit z toho, ûe restruk- coû o vìce neû 300 milion p esahuje souëet let 2005 a Se z ÌzenÌm specializovanè Sekce struktur lnìch fond letos v b eznu byla p ijata p ÌsnÏjöÌ opat enì, dìky kter m je ad schopen v mïsìënìm pr mïru proplatit nïkolikan sobnï vyööì sumy neû v p edch zejìcìm obdobì. DÌky zrychlenì administrativy, podp rn m person lturalizace adu, kterou jsem zah jil, p in öì hmatatelnè v sledky. PenÌze se k podnikatel m dost vajì mnohem rychleji neû d Ìve. Nevyplnily se tak p edpovïdi, ûe zmïny na ministerstvu a v mïna vedenì CzechInvestu fat lnï ohrozì dokonëenì starèho operaënìho programu," uvedl ministr M. ÿìman. 5

6 TRH INFORMACÍ říjen 2007 Mohou se již po osmé ucházet o titul Podnikatel roku Společnost Ernst & Young vyhlásila již osmý ročník soutěže Podnikatel roku. Zúčastnit se jí může každý tuzemský podnikatel, který je alespoň 20% vlastníkem firmy, jež existuje minimálně dva roky. Soutěží se v kategoriích Podnikatel roku České republiky, Technologický podnikatel roku a Začínající podnikatel roku. Kromě celorepublikového vítěze, který bude Českou republiku reprezentovat na světovém finále v Monte Carlu, porota vyhlásí také regionální vítěze. Již druhým rokem bude součástí projektu také soutěž Sociálně prospěšný podnikatel. "ZÌsk nì titulu m ûe b t pro ocenïnèho podnikatele a firmu povzbuzenìm do dalöì Ëinnosti, pozitivnï se projevì na jejìm renomè, vztazìch se z kaznìky, z jmu o pr ci ve spoleënosti i jejìm dalöìm hospod skèm rozvoji.»esk republika m bezesporu adu v jimeën ch podnikatelsk ch talent, kte Ì dìky sv m schopnostem a vlastnostem vybudovali silnè a dynamickè podniky. Pr vï takov m je soutïû o titul Podnikatel roku urëena," ekl Dirk Kroonen, vedoucì partner Ernst & Young v»eskè republice. SoutÏûe Podnikatel roku 2007 se m ûe z Ëastnit vlastnìk nebo manaûer spoleënosti s minim lnï 20% vlastnick m podìlem. MusÌ odpovìdat za v kon svè spoleënosti a b t aktivnìm Ëlenem jejìho nejvyööìho vedenì. SpoleËnost musì existovat minim lnï 2 roky. Nominovat nebo poslat tip na podnikatele do soutïûe m ûe takè jeho kolega, z kaznìk, zamïstnanec nebo manûel(ka). Nominace jsou p ijìm ny do 30. listopadu NominaËnÌ formul je p Ìstupn na str nk ch soutïûe Porota soutïûe je devìtiëlenn. P edsedou poroty je Pavel Ju ÌËek, gener lnì editel BRANO Group a Podnikatel roku Porota se ÌdÌ mezin rodnï platn mi pravidly. Mezi hlavnì kriteria hodnocenì pat Ì strategick orientace, glob lnì dosah a samoz ejmï finanënì v sledky podniku, kterè jsou jasn m ukazatelem zdravì a r stu firmy. D leûit m faktorem je i p Ìstup podnikatele k inovacìm. Proces hodnocenì je 1. VOX, a. s. S NÁMI BUDETE MÍT NÁSKOK A ZÍSKÁTE PŘEHLED! Aktuálně zařazujeme! SEZN MENÕ S REFORMOU VEÿEJN CH FINANCÕ S»INNOSTÕ OD (voln cyklus semin ) ŠKOLÍME I MIMO PRAHU! TERMÕN: 3. 11, , a Eurodance Center PlamÌnek, Praha 1 PÿEDN äõ: Mgr. Tom ö»ervinka (Vöeobecn zdravotnì pojiöùovna»r - oddïlenì v bïru pojistnèho) Ing. Ladislav PavlÌk (MF»R - vedoucì refer tu daúov ch rezerv a zdaúov nì neziskov ch pr vnick ch osob, odbor p Ìm ch danì) JUDr. Mgr. Robert Pelka (MF»R - legislativa spot ebnìch danì) Ing. Eva Sedl kov (MF»R - odbor legislativy danï z p Ìjm ) Ing. Ilona SouËkov (MF»R) Ing. Hana Strakov (MF»R - odbor nep Ìm ch danì) Ing. Marta éenìökov (MPSV»R - vedoucì oddïlenì nemocenskèho pojiötïnì) PROGRAM: Novela z kona o dani z p Ìjm, z kona o nemocenskèm a zdravotnìm pojiötïnì a soci lnìm zabezpeëenì pro fyzickè osoby s ËinnostÌ od (1. semin ) Novela z kona o DPH s ËinnostÌ od (2. semin ) Novela z kona o danìch z p Ìjm pro pr vnickè osoby vëetnï zmïn v oblasti z vazk, tvorby opravn ch poloûek a rezerv od (3. semin ) EkologickÈ a spot ebnì danï od (4. semin ) K D: CENA: 6990 KË (vëetnï 19% DPH a slevy ve v öi KË p i Ëasti na celèm cyklu p edn öek) JednotlivÈ semin e lze absolvovat i samostatnï! NemocenskÈ pojiötïnì a pojistnè na soci lnì zabezpeëenì, d chodovè a zdravotnì pojiötïnì - aktu lnï pro rok 2008 TERMÕN: K CENTRUM, Senov ûnè n mïstì 23, Praha 1 vöak mnohem komplexnïjöì a zohledúuje kromï ekonomick ch dat takè osobnost soutïûìcìho a jeho podnikatelsk p ÌbÏh. Porotci se tak mimo jinè zamï Ì na podnikatelsk duch nominovanèho, jeho Ëestnost a poctivost. "Titul Podnikatel roku mi umoûnil se sezn mit se spoustou v jimeën ch lidì z celèho svïta a p edevöìm z jin ch branûì, neû je automobilov pr mysl, ve kterèm pracuji vìce neû 25 let. Vzal mi anonymitu, na druhou stanu zaëal b t o firmu BRANO a mou osobu aû tèmï neuvï iteln z jem. Je bezesporu velk m p Ìnosem, ûe soutïû Podnikatel roku vytv Ì pozitivnì atmosfèru kolem podnikatel a podnik nì," ohodnotil p Ìnos soutïûe jejì loúsk vìtïz Pavel Ju ÌËek. Kategorie Do kategorie Technologick podnikatel roku se mohou p ihl sit podnikatelè, jejichû spoleënosti technologie vytv Ì nebo inovativnìm zp sobem vyuûìvajì. Nominace hodnotì speci lnì odborn porota, kterè p edsed Ond ej Bartoö, v konn editel sdruûenì TUESDAY Business Network. SdruûenÌ TUESDAY Business Network je odborn m garantem kategorie Technologick podnikatel roku. Na ocenïnì ZaËÌnajÌcÌ podnikatel roku m ûe b t nominov n podnikatel, kter podnik maxim lnï 5 let. Letos jiû podruhè Ernst & Young a Schwabova nadace pro soci lnì podnik nì ve spolupr ci s HR Partners vyhlaöuje takè soutïû Soci lnï prospïön podnikatel roku. Soci lnï prospïönì podnikatelè jsou lidè, kte Ì aplikujì z sady podnik nì tak, aby zmïnili svït k lepöìmu. VyuûÌvajÌ svè schopnosti a znalosti v projektech, kterè pom hajì pot ebn m skupin m obyvatel, angaûujì se v komunitnìch projektech, pom hajì chud m, zamïstn vajì hendikepovanè. Forem pomoci existuje cel ada a finanënì podpora je jen jednou z tïchto moûnostì. Drûitel hlavnì ceny pojede na svïtov Summit soci lnï prospïön ch podnikatel a region lnì setk nì SvÏtovÈho ekonomickèho fûra. VybranÌ podnikatelè budou tèû pozv ni na SvÏtovÈ ekonomickè fûrum v Davosu a v jeho r mci i na setk nì komunity Mlad ch svïtov ch v dc. V ned vn ch dnech ad pro ochranu hospod skè soutïûe vydal prvostupúovè rozhodnutì a z roveú zve ejnil informaci o dosud nejvyööì sankci, kterou jsme v oblasti zad v nì ve ejn ch zak zek uloûili. AËkoliv se jedn o pokutu zatìm nepravomocnou a sankcionovanè subjekty majì moûnost podat rozklad, p esto se domnìv m, ûe tato pokuta stojì za kr tkè zamyölenì a nejspìöe i vysvïtlenì. Nest v se totiû Ëasto, ûe by antimonopolnì ad trestal st tnì podniky. A uû v bec nenì bïûnè, abychom ukl dali za poruöenì z kona o ve ejn ch zak zk ch pokuty ve v öi nïkolika milion. Moje argumentace na dotazy, proë jsou n mi ukl danè sankce bïûnï v du desetitisìc, je st le stejn. OpakovanÏ p ipomìn m, ûe pokuty za drobn poruöenì z kona se musì pohybovat v takovè v öi, aby je mohli v koneënèm d sledku zaplatit konkrètnì lidè, kte Ì se pochybenì dopustili. Jinak p jde o pouhè p e- PÿEDN äõ: JUDr. Helena Pelik nov, JUDr. Ludmila Trnkov, JUDr. Frantiöek Vlas k K D: CENA: 1990 KË (vëetnï 19% DPH) Hradec Kr lovè Reforma ve ejn ch financì - aktu lnï TERMÕN: PÿEDN äõ: Ing. Ond ej Vaö tko K D: CENA: 1190 KË (vëetnï 19 % DPH) Novela z kona o DPH s ËinnostÌ od TERMÕN: PÿEDN äõ: Ing. V clav Benda K D: CENA: 1390 KË (vëetnï 19% DPH) Svitavy Reforma ve ejn ch financì - novinky a aktuality TERMÕN: PÿEDN äõ: Ing. Miloslav Kop iva K D: CENA: 990 KË (vëetnï 19 % DPH) Případ k velkému zamyšlení i vysvětlení Brno Sezn menì s daúovou reformou s ËinnostÌ od TERMÕN: PÿEDN äõ: Ing. Hana»erm kov, Ph.D. K D: CENA: 1290 KË (vëetnï 19 % DPH) Ostrava Sezn menì s daúovou reformou s ËinnostÌ od TERMÕN: PÿEDN äõ: Ing. Hana»erm kov, Ph.D. K D: CENA: 1290 KË (vëetnï 19 % DPH) SLEDUJTE AKTU LNÃ ZAÿAZUJEME NOV SEMIN ÿe K DA OV REFORMÃ! Tel JmÈno drûitele titulu Podnikatel roku 2007 bude, spolu s vìtïzi v dalöìch kategoriìch, vyhl - öeno 20. nora VÌtÏz z»eskè republiky se z ËastnÌ celosvïtovèho fin le, kterè se uskuteënì v Ëervnu 2008 v Monte Carlu. Partnerem soutïûe je spoleënost ABRA Software. SoutÏû podporujì Hospod sk komora»eskè republiky, agentura CzechInvest, sdruûenì TUESDAY business Network, Czech Venture Capital Association a US Business School Praha. Medi lnìmi partnery jsou denìk MF Dnes, t denìk EURO, mïsìënìk BIZ,»esk rozhlas Radioûurn l a idnes.cz. NominaËnÌ formul, jehoû prost ednictvìm m ûe podnikatele do soutïûe nominovat i ve ejnost, je k dispozici na internetovè str nce lèv nì penïz z jednè kapitoly st tnìho rozpoëtu do druhè. P Ìpad spoleënosti MoravskÈ naftovè doly, st tnì podnik v likvidaci, je ale urëitï jin. Zd razúuji, ûe o mnoho jin neû naprost vïtöina ostatnìch. V tomto p ÌpadÏ nejde totiû pouze o drobnè pochybenì ednìka, ani o nïëì odbytou pr ci. Tady jde o to, ûe likvid torka zmìnïnèho podniku podepsala smlouvu, o jejìmû osudu mohla sama p edpokl dat, ûe ji stejnï nebude moci plnit. Nebo snad oëek vala, ûe spoleënost v likvidaci s p r miliony na kontï a jiû zcela bez zamïstnanc bude realizovat zak zku v objemu nïkolika miliard korun? To pravdïpodobnï ne. NicmÈnÏ to, co pr vï popisuji, je p ÌbÏh spìöe pro policii neû pro n ö antimonopolnì ad. Ale jako by toho nebylo dost, v prvostupúovèm ÌzenÌ bylo zjiötïno, ûe panì likvid torka nïjak pozapomnïla vypsat na takovou zak zku dnè v bïrovè ÌzenÌ. Ono to ani neölo, protoûe podobn vïc se ned p ed p Ìsluön m ministerstvem utajit a pan ministr by v takovèm p ÌpadÏ jistï podpisu smlouvy zabr nil. DomnÌv m se, ûe z uvedenèho je dost jasnè, ûe mimo dnï vysok pokuta byla v tomto p ÌpadÏ zcela na mìstï. Budu proto takè doufat, ûe v tomto p ÌpadÏ zaplatì sankci skuteënï ti, kte Ì z kon tak neomalen m zp sobem poruöili. Martin Pecina p edseda adu pro ochranu hospod skè soutïûe PFČP si upevňuje pozici v ČR PenzijnÌ fond»eskè pojiöùovny (PF»P) zaznamenal za prvnì pololetì n r st poëtu klient o vìce neû 69 tisìc (69 317) a jejich celkov poëet 1,043 milionu klient je tak tèmï dvojn sobn ve srovn nì s druh m fondem na ËeskÈm trhu penzijnìho p ipojiötïnì. Podle daj Asociace penzijnìch fond»r (APF) je PF»P dle poëtu klient se sv m 27,4% podìlem na trhu nejsilnïjöìm fondem a jeho pozice se d le upevúuje. V polovinï roku 2007 bylo do systèmu penzijnìho p ipojiötïnì zapojeno jiû vìce neû 3,8 milionu obyvatel a v meziroënìm srovn nì se tak jejich poëet zv öil o 10 %. PenzijnÌ fond»eskè pojiöùovny s meziroënìm n r stem klient o 14 % se v tomto ohledu rozvìjì rychleji neû cel trh. "Za prvnì pololetì jsme zaznamenali n r st klient o tèmï 70 tisìc, coû je ve srovn nì s ostatnìmi fondy nejvìce. R stov potenci l zde st le existuje, jelikoû dle naöich odhad poëet lidì zapojen ch do penzijnìho p ipojiötïnì v letoönìm roce dos hne hranice 4 milion," doplnil Tom ö Matouöek, v konn editel PF»P. PF»P eviduje rovnïû absolutnï nejvyööì poëet smluv, na kterè kromï klienta p ispìv takè jeho zamïstnavatel. Celkem na tèmï jednu Ëtvrtinu smluv (22,5 %; klient ) v PF»P p ispìv obvykle formou pravideln ch mïsìënìch loûek vedle pojiötïnce i jeho zamïstnavatel. PenzijnÌ fondy spravovaly dle daj APF ke konci Ëervna letoönìho roku vìce jak 150 miliard korun sv ch klient - 22 % z tèto Ë stky, tj. 33,9 miliard korun svï ili klienti pr vï PF»P. 6 Klienti GE Money - výhra s platebními kartami Maestro Klienti GE Money, kte Ì splúujì podmìnky uvedenè v hernìm pl nu*, se mohou zapojit do soutïûe o n kupy v hodnotï 100 tisìc korun. PÏt drûitel platebnìch karet Maestro, kte Ì ji vyuûijì nejëastïji k n kup m v obdobì od 10. z Ì do 31. Ìjna letoönìho roku, zaûijì opravdovou n kupnì horeëku. Hned teď - jediný skutečný last minut Internetov port l HnedteÔ.cz vstupuje na internetov trh s lastminutov mi z jezdy. Vych zì z tradic dlouholetèho leadera na trhu cestovnìho ruchu - spoleënosti Sport-turist a modernì marketingovè spoleënosti s Ëetn mi zkuöenostmi v prodeji s v razn mi slevami. STROJÍRNY POLDI: Kontrakt se společností VOLVO SpoleËnost STROJÕRNY POLDI, a. s., uzav ela dlouhodob kontrakt se spoleënostì VOLVO. V kladensk ch strojìrn ch se budou novï vyr bït klikovè h Ìdele D12 urëenè n kladnìm automobil m. "Popt vka, a tìm p dem i v roba je ve strojìrenstvì na vrcholu, odr ûì se to i na naöich aktivit ch," komentoval spïönè jedn nì se ävèdy gener lnì editel a p edseda p edstavenstva Ing. VladimÌr TrubaË. ČS nemovitostní fond má první nemovitost»s nemovitostnì fond koupil 31. srpna 2007 administrativnì budovu Platinium. Jde o prvnì nemovitost v portfoliu fondu. Platinium se nach zì v atraktivnì lokalitï Brna. REICO InvestiËnÌ spoleënosti»eskè spo itelny (REICO) v bïrem tèto lokality potvrdila strategii, ûe nemovitosti nechce vybìrat pouze v hlavnìm mïstï, ale takè v regionech. Objem transakce Ëinil necelou jednu miliardu KË.

7 říjen 2007 OBCHOD VŠUDYPŘÍTOMNÝ Češi známkují obchodníky jako o závod Zájem spotřebitelů o možnost ohodnotit české obchodníky stále stoupá. Počet známek udělených obchodníkům prostřednictvím SMS a internetového hlasování v rámci ocenění GE Money Multiservis Obchodník roku 2007 přesáhl v půli září 480 tisíc. Jedná se o absolutní rekord v celé pětileté historii soutěže. V současnosti je na prvním místě společnost Lidl, následuje Datart a Penny Market. Konečné výsledky budou vyhlášeny a vítězové oceněni během slavnostního večera, který se uskuteční 10. října 2007 v pražském Slovanském domě. Na z kladï SMS a internetovèho hlasov nì, kterè probìhalo od 1. Ëervna do 30. z Ì 2007, bude v r mci ocenïnì GE Money Multiservis ObchodnÌk roku 2007 udïlena Cena ve ejnosti. V sledky v tèto kategorii se rovnïû poëìtajì do souboje o absolutnì vìtïzstvì a zisk titulu GE Money Multiservis ObchodnÌk roku Věřte odborníkům: rakovině tlustého střeva lze předejít ZboûÚujete krvav hovïzì steak nebo si r di d te voúavou uzeninu? TÏöÌv te se na setk nì s obchodnìmi partnery na po dnèm rautu, kde se snad koneënï jednou za Ëas dosytosti najìte Ëi p ejìte? Kde k nazdoben m jednohubk m p id te lososa, pl tek peëenèho vep Ìka na roûni, p r z kusk a zmrzlinov poh r? Pat Ìte mezi lidi, kte Ì zeleninu a ovoce zrovna nemusì? Pak moûn pr vï vy jste ohroûeni rakovinou tlustèho st eva a koneënìku, tedy tzv. kolorekt lnìm karcinomem. Je to nejëastïjöì zhoubn n dor tr vicìho strojì a»eöi uû lèta zaujìmajì v pomyslnèm svïtovèm ûeb ÌËku v skytu tohoto onemocnïnì p ednì p ÌËky. ExistujÌ odhady, podle kter ch jen letos onemocnì v»eskè republice rakovinou tlustèho st eva a koneënìku 7600 osob. Od zaë tku z Ì zaznamenala v pr bïûnèm po adì v razn spïch spoleënost Lidl, kter se poprvè dostala mezi prvnìch deset nejlepöìch, a to rovnou na prvnì mìsto. V prvnì desìtce se rovnïû novï objevila spoleënost Globus. DruhÈ mìsto drûì prodejce elektra Datart, na t etìm je diskont Penny Market. OnemocnÏnÌ hrozì ve zv öenè mì e lidem, jejichû rodiëe nebo sourozenci trpïli touto chorobou nebo jin m druhem rakoviny, a pak tïm, kte Ì si se zdrav m ûivotnìm stylem p Ìliö nel mou hlavu.»asto podnikatelè a manaûe i jsou tïmi, kte Ì aû p Ìliö podlèhajì kouzlu byznysu - naprosto nevhodn ûivotnì styl, v nïmû si nïkdy dokonce aû libujì, je souzë stì jejich veökerèho kon - nì. Jako by byl neoddïlitelnou podmìnkou spïchu. Alre chyba l vky. Pr vï zv öen spot eba ûivoëiön ch tuk a ËervenÈho masa pat Ì mezi rizikovè faktory. PracovnÌ obïdy a veëe e jsou toho Ëast m d kazem. NebezpeËn je takè nìzk obsah vl kniny ve stravï, tedy nedostateën konzumace ovoce a zeleniny. Riziko onemocnïnì navìc stoup s vïkem. Hlavní rizika: dïdiënost vïk nezdrav ûivotnì styl p Ìliö ûivoëiön ch tuk ve stravï obliba ËervenÈho masa nìzk obsah vl kniny ve stravï m lo ovoce a zeleniny Nejprve bez p Ìznak Nev hodou je, ûe poë teënì st dium onemocnïnì nevykazuje tèmï û dnè p Ìznaky. PrvnÌm z nich je pouh m okem neviditelnè krv cenì do stolice. PostupnÏ se karcinom tlustèho st eva projevuje nadmïrnou plynatostì, st Ìd nìm pr jmu a z cpy, kolikami b icha, uû viditeln mi stopami krve ve stolici a zd nlivï bezd vodn m hubnutìm. V sledek lèëby z visì na tom, jak brzo, nebo naopak pozdï je onemocnïnì zjiötïno.»ìm d Ìve je lèëba zah jena, tìm lepöìch v sledk lze dos hnout. Ten, kdo se vyh b preventivnìmu vyöet enì jen proto, "aby se nïco nenaölo", dïl tedy fat lnì chybu. Pr bïûnè po adì hlasov nì ve ejnosti k 20. z Ì 2007: 1. Lidl 2. Datart 3. Penny Market 4. C&A 5. IKEA 6. Shell 7. OBI 8. Hornbach 9. Baùa 10. Globus LetoönÌ roënìk ocenïnì GE Money Multiservis ObchodnÌk roku 2007 byl zah jen na tiskovè konferenci 5. Ëervna V sledky budou ozn meny 10. Ìjna 2007 bïhem slavnostnìho veëera v praûskèm SlovanskÈm domï. vìce informacì o ocenïnì naleznete na str nk ch I obava z "ned stojnèho" vyöet enì je lich. Mezi prvnì vyöet enì pat Ì totiû jednoduch laboratornì test zjiöùujìcì p Ìtomnost minim lnìho mnoûstvì krve ve stolici. Materi l pro laborato si odebìr kaûd s m doma v klidu. N vod je p iloûen k testaënì ob lce, kterou dostane od svèho praktickèho lèka e. Vyöet enì pro lidi nad 50 let zdarma LidÈ staröì pades ti let majì jednou za dva roky n rok na bezplatnè preventivnì vyöet enì, kterè je hrazeno z prost edk ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì. NevyuûÌt tèto p Ìleûitosti je tedy tèmï hazardov nì se ûivotem. MladöÌ lidè si musì vyöet enì zaplatit sami. StojÌ kolem dvou set korun. Ale pokud jsou klienty ZdravotnÌ pojiöùovny ministerstva vnitra»r, majì öanci dostat investovanè penìze zpït. ZP MV»R totiû nabìzì sv m pojiötïnc m tzv. BalÌ- Ëek onkologick ch screening, z nïhoû mohou Ëerpat roënï p ÌspÏvek aû 500 KË. Mezi vyöet- enìmi, pro kter se mohou v danèm roce rozhodnout, je i vyöet enì karcinomu tlustèho st eva. Je urëeno lidem od 40 do 50 let. Hrazeno je tedy z fondu prevence. Velice dob e si uvïdomujeme nechuù obëan k podobn m vyöet enìm. Na druhè stranï jsme pojiöùovna, kterè z leûì na zdravì jejìch klient. Proto jsme se rozhodli, ûe v pr bïhu z Ì oslovìme tèmï 300 tisìc naöich pojiötïnc od 40 do 60 let. Dostali osobnì dopis, ve kterèm se dozvïdïli o nebezpeëì rakoviny tlustèho st eva a z roveú o moûnosti preventivnìho vyöet enì s pozn mkou, ûe ti, kdo uû oslavili pades tku, majì n rok na vyöet enì zdarma, neboù je hrazeno ze z kladnìho pojiötïnì, a ti mladöì, ûe majì öanci dostat finanënì p ÌspÏvek od naöì pojiöùovny, jak jiû bylo uvedeno, z fondu prevence. vìce informacì o produktech naöì zdravotnì pojiöùovny je moûnè zìskat na webov ch str nk ch: nebo na infolince Karel äatera, gener lnì editel ZP MV»R Pro evropské záležitosti a přípravu předsednictví ČR v EU Dne 11. z Ì 2007 probïhlo jedn nì p edstavenstva Svazu obchodu a cestovnìho ruchu R, kde byl do funkce viceprezidenta pro evropskè z leûitosti a p Ìpravu p edsednictvì R v EU zvolen Michal äevera. M. äevera st l jiû p i zaloûenè Svazu obchodu v roce 1990 (poslèze rozöì en na Svaz obchodu a cestovnìho ruchu»r) a podìlel se po celou dobu jeho existence na jeho v voji. Po celou dobu dosavadnì Ëinnosti Svazu aktivnï p sobil v jeho p edstavenstvu. M. äevera je v souëasnè dobï i jedin m z stupcem»eskè Republiky v evropskèm podnikatelskèm sdruûenì Eurocommerce v Bruselu. Funkce viceprezidenta Svazu pro evropskè z leûitosti a p Ìpravu p edsednictvì»r v EU byla vytvo- ena na z kladï pot eby jmenovat odpovïdnèho p edstavitele Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r do poradnï pracovnì skupiny z stupc v znamn ch podnikatelsk ch svaz pro p Ìpravu p edsednictvì»r v EU. Michal äevera se v pozici viceprezidenta rovnïû aktivnï zapojì do p Ìpravy strategie Svazu, kter bude projedn v na valnou hromadou Svazu v dubnu p ÌötÌho roku. Retail In Detail "Convenience" Organiz to i konference Convenience, kter se kon dne 10. Ìjna 2007 v Praze, mïli velkè mnoûstvì z jemc o Ëast, jak z ad maloobchodnìk (majitel nez visl ch obch dk, provozovatel druûstevnìch prodejen, ËerpacÌch stanic, drogeriì apod.), tak i dodavatel na Ëesk maloobchodnì trh. PotÏöitelnÈ je, ûe toto tèma oslovuje i "malè podnikatele", kte Ì se takov chto setk nì jinak ËastnÌ spìöe v jimeënï. V zkumy spot ebitelskèho trhu vöak potvrzujì, ûe popt vkov strana vstupuje do novè v vojovè etapy a ûe mal m prodejn m rozhodnï neodzvonilo. Jestliûe p ed 10 lety hr ly tehdejöì trendy popt vky ve prospïch hypermarket a p ed 3 roky favorizovaly diskont, nynì se otevìr nov prostor pro rozvoj convenience stores - form tu pro spot ebitele se specifick m ûivotnìm stylem. 7

8 INOVACE PRO VÁS říjen 2007 TNT Express přichází s novým portfoliem služeb Společnost TNT Express uvedla na trh nové portfolio služeb, které zákazníkům nabízí rozšíření spektra standardizovaných mezinárodních i vnitrostátních služeb napříč kontinenty a za výhodné ceny, které jsou nyní dostupné pro každého. Tím, že ke stávajícím službám "9:00 Express" a "12:00 Express" přidala dvě nové služby s garantovanou dobou dodání - "10:00 Express" a "12:00 Economy Express", klade TNT silný důraz na dopolední dodání a nabízí nyní více služeb s doručením v dopoledních hodinách než konkurence. Nové portfolio možností pro zákazníky se otevřelo na celosvětovém trhu dnem 17. září. EU n kladovï efektivnì dod nì do dvou aû Ëty dn. Tyto produkty doplúujì portfolio sluûeb TNT s garantovan m dnem dod nì, nap Ìklad "Express" a "Economy Express", a zvl ötnìch sluûeb, jako je sluûba "Sameday", urëen pro z silky urëenè k doruëenì v dech hodin a minut. V nïkter ch zemìch TNT nabìzì jeötï dalöì moûnosti rannìho doruëenì. V NÏmecku a ve Francii TNT nap Ìklad jiû nabìzì produkt "8:00 Express". Na snímku Ing. Petr Chvátal, generální ředitel TNT Express v ČR Nové logistické centrum i adresa firmy TNT Express»esk republika vybudovala svoje novè logistickè centrum, kterè se z roveú stalo sìdlem spoleënosti. Kapacita centra TNT Express v Chr öùanech u Prahy umoûnì lepöì obsluûnost z kaznìk a p ispïje k dalöìmu rozvoji firmy. "NovÈ centrum n m umoûnì rychlejöì pr ci se z silkami a uöet Ì tak kaûd den vìce neû 60 minut pro pèëi o z kaznìky a jejich poûadavky. TNT Express je progresivnì a rostoucì firma, poûadavek na novè logistickè centrum byl proto zcela na mìstï," vysvïtlil Ing. Petr Chv tal, gener lnì editel TNT Express v»eskè republice. I p es poë teënì ned vïru ze strany obyvatel "P edevöìm 12:00 Economy Express je prvnì produkt svèho druhu v tomto odvïtvì, neboù z kaznìk m nabìzì sluûbu, kter je z roveú sporn a m garantovanou dobu dod nì. TÌm jsme o krok d l neû nap Ìklad spediënì sluûby, kterè nemohou p esn Ëas garantovat. NavÌc m me tuto sluûbu za ceny, kterè jsou dostupnè opravdu pro kaûdèho," ekl na ned vnèm setk nì novin v Praze Ing. Petr Chv tal, gener nì editel TNT Express v»eskè republice. PomocÌ synchronizace sluûeb spoleënost TNT svou nejnovïjöì nabìdkou vych zì vst Ìc univerz lnìm poûadavk m z kaznìk na garantovanè dopolednì doruëenì, rozs hlejöì v bïr sluûeb a jejich vïtöì jednoduchost. SpoleËnost TNT provedla rozs hl v zkum zahrnujìcì 7500 uûivatel expresnìch sluûeb na klìëov ch trzìch po celèm svïtï. V sledky ukazujì, ûe kromï moûnostì v oblasti rychlosti doruëenì, hmotnosti z silek a geografickèho pokrytì z kaznìci oëek vajì komfort, spolehlivost a kontrolu. Novinky TNT reagujì p Ìmo na tyto poûadavky. "TNT je spoleënostì, na kterou se m ûete obr - tit s jak mkoli poûadavkem na dopolednì doru- ËenÌ," prohl sila v konn editelka skupiny pro divizi TNT Express Marie-Christine Lombard. "Naöe nov nabìdka, kter zahrnuje i plnou novinku na trhu, vytv Ì p Ìleûitost k r stu a umoûúuje n m prod vat z kaznìk m vìce sluûeb s garantovanou dobou dod nì. P Ìnosem pro z kaznìky bude öiröì nabìdka sluûeb s dopolednìm dod nìm poskytujìcìch jednoduchè a p Ìmo- ËarÈ eöenì jejich pot eb." NovÈ portfolio sluûeb vyuûìv plnï integrovanè sìtï vzduönè a pozemnì infrastruktury TNT a nabìzì vïtöì geografickè pokrytì pro doruëenì v 9:00, 10:00 a 12:00 hodin do vìce mïst a obchodnìch lokalit po celèm svïtï neû kdykoli d Ìve. Pro podporu svèho novèho portfolia spouötì TNT mezin rodnì informaënì kampaú. V r mci tèto kampanï se vyuûìv tèma "DobrÈ r no!" a kombinuje se v nì inzerce v tisku s reklamou na venkovnìch ploch ch, vir lnì i direct marketing, online i internì komunikace. V r mci»eskè republiky bude TNT Express pro tuto kampaú plnï vyuûìvat svoji vlastnì webovou televizi "9:00 Express", "10:00 Express" a "12:00 Express" jsou sluûby p epravy z silek s vyzvednutìm i doruëenìm u z kaznìka a s garantovanou dobou dod nì, urëenè pro urgentnì z silky s doruëenìm n sledujìcì nebo nejbliûöì moûn pracovnì den do velk ch mïst a hlavnìch obchodnìch oblastì celèho svïta. "12:00 Economy Express" je sluûba p epravy z silek s garantovanou dobou dod nì v konkrètnì den, s vyzvednutìm i doruëenìm u z kaznìka, urëen pro mènï urgentnì z silky, nabìzejìcì v zemìch Chr öùan dnes starosta obce Pavel HrdliËka potvrzuje pozitivnì reakce na p Ìchod TNT Express: "LidÈ se na mï Ëasto obracejì s dotazy, zda bude moûnè v TNT Express najìt pracovnì mìsto. Vzhledem k mnoha jedn nìm s gener lnìm editelem firmy Ing. Petrem Chv - talem je mohu ujistit, ûe nabìdka ze strany TNT Express zde urëitï bude." NovÈ sìdlo TNT Express v Chr öùanech u Prahy se nach zì pouh ch 5 minut jìzdy od souëasnèho sìdla spoleënosti v Praze - ZliËÌnÏ, kde firma TNT Express p sobila vìce neû 6 let. Adresa spoleënosti je nynì: Prague West Business Centre, Chr ötany 206, okres Praha - z pad. Spouští komplexní program snižování emisí CO2 TNT Express p edstavila firemnì strategii pro zvyöov nì transparentnosti ekologickè stopy spoleënosti, drastickè snìûenì emisì CO2 z provoznì Ëinnosti firmy a povzbuzenì zamïstnanc spoleënosti, aby stejn opat enì zavedli i ve svèm soukromèm ûivotï. Program TNT Express byl nazv n Planet Me a je uplatúov n ve vöech zemìch, kde firma p sobì. "Jsme si vïdomi toho, ûe naöe letadla, auta a n kladnì automobily zneëiöùujì ûivotnì prost edì a protoûe jejich Ëinnost nem ûeme omezit, rozhodli jsme se aktivnìm p Ìstupem sniûovat emise, kterè naöìm provozem vytv Ìme," uvedl Ing. Petr Chv tal, gener lnì editel TNT Express v»eskè republice. A v Ëem konkrètnï program TNT Express spoëìv? Je zav dïn kvalifikovan systèm mï enì, hl öenì a ÌzenÌ emisì CO2, z roveú jsou realizov ny iniciativy v oblasti sniûov - nì emisì CO2 v osmi nejv znamnïjöìch provoznìch oblastech: leteck doprava, budovy, sluûebnì cesty, firemnì vozy, partnerstvì se z kaznìky, vozov park, n kup a investice. Planet Me navìc motivuje zamïstnance, aby spot ebov - vali mènï energie i doma a na silnici. Jejich osobnì p ÌspÏvek k partnerstvì TNT se SvÏtov m programem potravinovè pomoci uk zal, jak Ëinn m ûe takov osobnì podìl b t. "Po programu jako je Planet Me existuje siln spoleëensk popt vka. Z kaznìci, vl dy, naöi zamïstnanci a takè öirok ve ejnost st le ËastÏji sledujì, jak firmy reagujì na glob lnì oteplov nì. Jakoûto p ednì p edstavitel naöeho odvïtvì cìtìme odpovïdnost za proaktivnì eöenì tohoto problèmu," ekl v konn editel TNT Peter Bakker. "Pro TNT je sniûov nì emisì CO2 obrovskou v zvou. Technologie produkujìcì nìzkè emise uhlìky v oblasti dopravy buô v bec neexistujì nebo jsou p Ìliö drahè, aby se mohly bïûnï zav - dït. P es tyto problèmy znamen toto ozn menì zaë tek naöeho usilov nì o to, abychom se stali prvnìm poskytovatelem expresnìch a poötovnìch z silek s nulov mi emisemi na svïtï". informace o programu Planet Me najdete na adrese 8 MEWA: ochrana životního prostředí ve firmě I ve firm ch lze uvèst do praxe to, co v dom cnostech funguje: SystÈm vìcen - sobnèho pouûitì slouûì nejen k optimalizaci proces, ale p ispìv i znaënou mïrou k ochranï ûivotnìho prost edì. Jak toto funguje, ukazuje p Ìklad firmy MEWA certifikovan podle ISO. Česká pojišťovna nabízí nové životní pojištění»esk pojiöùovna p ich zì od letoönìho z Ì na trh s nov m jednor zovï placen m ûivotnìm pojiötïnìm GARANCE, kterè nabìzì investiënì p Ìleûitost spolu s krytìm rizika smrti a raz. Mezi jeho konkurenënì v hody pat Ì transparentnost, garantovan investice prost ednictvìm II. Automobilka Volvo Cars představuje alkoholový zámek SpoleËnost Volvo Cars je prvnì automobilkou, kter p edstavuje tak inovativnì prvek zamï- en na snìûenì poëtu dopravnìch nehod zp soben ch pod vlivem alkoholu. Alcoguard je plnï integrovan "alkoholov z mek", kter vyuûìv modernì technologie palivov ch Ël nk - eöenì, kterè je uûivatelsky p ÌvÏtivÈ a souëasnï spolehlivè. "Alcoguard je n stroj, jehoû Ëelem je pom hat idiëi p ijìmat st Ìzliv rozhodnutì. Do nebankovního registru vstoupily další firmy Do NebankovnÌho registru klientsk ch informacì (NRKI), kter sdruûuje informace o klientech p edevöìm leasingov ch a spl tkov ch spoleënostì, vstoupily dvï novè firmy. PoËet spoleënostì, kterè nebankovnì registr vyuûìvajì nap Ìklad k ochranï p ed neplatiëi nebo identifikaci p edluûen ch klient, tak k dneönìmu dni stoupl na rovn ch dvacet. "DvÏma nov mi Ëleny nebankovnìho registru jsou spoleënosti GMAC a Impuls Leasing Austria.

9 říjen 2007 TRH INFORMACÍ Soutěž Úřad roku "Půl na půl" - respekt k rovným příležitostem 2007 má vítěze Na jaře tohoto roku vyhlásila obecně prospěšná společnost Gender Studies společně s Ministerstvem vnitra České republiky nultý ročník ocenění Úřad roku "Půl na půl" - respekt k rovným příležitostem. Zúčastnily se ho úřady veřejné správy na obecní, městské i krajské úrovni. Na konferenci MV ČR "Problematika přípravy úředníků veřejné zprávy" v Olomouci byli vyhlášeni vítězové: NejlepöÌm adem v kategorii KrajskÈ ady se stal Krajsk ad KarlovarskÈho kraje NejlepöÌm adem v kategorii I - mïsta je MÏstsk ad P elouë. NejlepöÌm adem v kategorii II - obce se stal ad mïsta NÏmËice nad Hanou.»estnÈ uzn nì za öì enì myölenky rovnosti ûen a muû bylo udïleno KrajskÈmu adu KarlovarskÈho kraje. Vöechny ady, kterè se do soutïûe p ihl sily, obdrûely osvïdëenì o Ëasti v soutïûi. KRAJSK ÿad KARLOVARSK HO KRAJE Krajsk ad KarlovarskÈho kraje zìskal navìc jeötï ËestnÈ uzn nì za öì enì myölenky rovnosti ûen a muû. Z KarlovarskÈho kraje totiû zaslal vyplnïn dotaznìk do soutïûe nejvïtöì poëet obcì. Krajsk ad KarlovarskÈho kraje nabìzì sv m zamïstnanc m a zamïstnankynìm pruûnou pracovnì dobu a moûnost zkr cenèho vazku pro rodiëe s mal mi dïtmi. V are lu adu funguje letnì mate sk ökolka. Krajsk ad takè nep eruöuje po dobu mate skè/rodiëovskè dovolenè Polštáře a přikrývky získaly opět Czech Made V r mci veletrh STYL-KABO na brnïnskèm v staviöti byla 21. srpna firmï KLINMAM czech, spol. s r. o., slavnostnï prop jëena znaëka CZECH MADE pro v robek "Soubor loûnìch v robk KLINMAM CZECH". Diplom CZECH MADE p evzal editel spoleënosti p. Jaroslav Peö k a obchodnì editel p. Ivan LukaËoviË z rukou v konnèho editele SCJ Jaroslava Pracha e a ZdeÚka VorlÌËka, z stupce Rady»R pro jakost. KLINMAM CZECH je n zev souboru proöìvan ch pracìch p ikr vek, polöt a podloûek zhotovovan ch v r zn ch velikostech a provedenìch. V robky KLINMAM CZECH se vyznaëujì vysokou kvalitou vöech pouûìvan ch materi l, kterè spolu s profesion lnìm provedenìm tvo Ì v robky öpiëkovè rovnï s moûnostì pranì p i teplotï do 95 C a suöenì do 120 C. Jako povrchov materi l je u celèho souboru pouûita smïsov tkanina s prodlouûenou ûivotnostì (50% bavlny / 50% polyesteru). N plú p ikr vek a loûnìch podloûek je sloûena ze znaëkov ch dut ch polyesterov ch vl ken, polöt e obsahujì speci lnì n plú z polyesterov ch "kuliëek" a speci lnìch polyuretanov ch tyëinek. V robky KLINMAM CZECH jsou charakterizov - ny vynikajìcìmi uûitn mi vlastnostmi, kterè mohou uspokojit öirok okruh uûivatel. Jsou vzduönè, lehkè, mïkkè, pruûnè, h ejivè, tvarovï i vzhledovï st lè, s mnohaletou ûivotnostì a jednoduchou, hygienickou drûbou. Na ovï ov nì kvality a zdravotnì nez vadnosti se podìlì autorizovan st tnì zkuöebna TextilnÌ zkuöebnì stav v BrnÏ. Sv mi uûitn mi a fyziologick mi vlastnostmi jsou uvedenè v robky vhodnè p edevöìm do tïch dom cnostì, v jejichû okolì je zv öen praönost, kter klade n roky na ËastÏjöÌ pranì. Kvalita v robk KLINMAM CZECH byla potvrzena takè spïön m testov nìm v n roën ch podmìnk ch nemocniënìch pr delen; byla prok z na vhodnost pouûìv nì ve ve ejnèm sektoru, a to zejmèna ve zdravotnick ch za ÌzenÌch, kde jsou loûnì v robky vystaveny nejvyööì provoznì z tïûi. V robce m vytvo eny podmìnky pro zajiötïnì stability kvality ve v robï a drûitelem znaëky CZECH MADE je nep etrûitï od roku kontakt se sv mi zamïstnanci a zamïstnankynïmi, nabìzì jim vöechny zamïstnaneckè akce Ëi stejnè finanënì benefity. Krajsk ad v sou- ËasnÈ dobï zpracov v pr zkum spokojenosti obëan, od kterèho oëek v podnïty ke zlepöenì sluûeb. Chyst tèû ökolenì pro zamïstnance "RozpoËtov nì z hlediska ûen a muû v praxi". Na vedoucìch rovnìch je 52 % ûen. MÃSTSK ÿad PÿELOU» MÏstsk ad v P elouëi poskytuje sv m zamïstnanc m a zamïstnankynìm pruûnou pracovnì dobu (samoz ejmï s ohledem na ednì dny) a rovnïû i p ÌspÏvek na rodinnou rekreaci Ëi dïtskè t bory. MÏstsk ad podporuje p edökolnì a ökolnì za ÌzenÌ, r znè z jmovè tvary a rozöi uje jejich kapacitu. Na vedoucìch rovnìch je 63 % ûen. ÿad MÃSTA NÃM»ICE NAD HANOU ad mïsta NÏmËice nad Hanou nabìzì flexibilnì pracovnì dobu. PracovnÌ doba v mate skè ökolce je p izp sobena pot eb m obëan. NÏmËice nad Hanou se d le zamï ujì na vzdïl v nì rodië -»ESMAD BOHEMIA byl potvrzen jako Ëlen Rady vl dy»eskè republiky pro bezpeënost silniënìho provozu. Jeho z stupcem v radï byl jmenov n gener lnì tajemnìk SdruûenÌ»ESMAD BOHEMIA Ing. Martin äpryúar. Letos v Ëervnu Vl da schv lila nov statut Rady vl dy»r pro bezpeënost silniënìho provozu. Tu tvo Ì 25 Ëlen, z stupc org n st tnì spr vy a organizacì, jejichû Ëinnost m vliv na bezpeënost silniënìho provozu. KromÏ n mïstk ministerstev zde zasedajì i p edstavitelè z jmov ch organizacì a odborn ch sdruûenì, mezi nimi i»esmad BOHEMIA. SdruûenÌ»ESMAD BOHEMIA, kterè pat Ì k dlouhodob m Ëlen m BESIP, bude prost ednictvìm svèho z stupce projedn vat a p edkl - dat n vrhy opat enì, kterè by mïly zvyöovat bezpeëì na silnicìch a minimalizovat ztr ty jak poskytujì jim p Ìstup na internet a poëìtaëovou uëebnu. Na vedoucìch pozicìch pracuje 60 % ûen. JAK BYLA KRIT RIA PRO V BÃR NEJ ÿadu? PoËet ûen ve vedoucìch funkcìch ve vztahu k celkovèmu poëtu ûen v adu Existence antidiskriminaënìch opat enì uvnit adu ZohlednÏnÌ aspekt rovnosti ûen a muû a gender mainstreamingu v ofici lnìch dokumentech adu (pracovnì d, vnit nì platov p edpis, etick kodex) Opat enì adu zamï en na slaôov nì rodinnèho a pracovnìho ûivota a cìlen na zamïstnance/zamïstnankynï adu VzdÏl vacì akce pro zamïstnance/zamïstnankynï adu v oblasti rovn ch p ÌleûitostÌ ûen a muû. ČESMAD BOHEMIA opět členem BESIP na ûivotech, tak na ûivotnìm prost edì a okolì silniënìch komunikacì. RovnÏû bude usilovat, aby BESIP svè aktivity smï oval i u kamionovè dopravy p edevöìm do oblasti prevence, a d le tak pomohl snìûit zhruba 5% podìl tèto skupiny idië na zavinïnì nehod. "V propojenì mèho p sobenì v»esmad BOHEMIA a v RadÏ BESIP vidìm velk potenci l. BezpeËnost pat Ì k dlouhodob m priorit m naöeho SdruûenÌ, jsme signat i EvropskÈ charty bezpeënosti, realizujeme adu konkrètnìch krok pro jejì zv öenì, jako je proökolov nì idië, v roba a distribuce DVD DefenzivnÌ jìzda, projekt BezpeËn firma a dalöì. VÏ Ìm, ûe se mi poda Ì p ispït k takov m opat enìm, kter budou pro autodopravce p Ìnosem a nikoliv Ëelov m omezenìm," uvedl gener lnì tajemnìk SdruûenÌ a nov Ëlen Rady Martin äpryúar. Martin Felix 9

10 CZECHINVEST PRO FIRMY říjen 2007 České podniky opět nejúspěšnější - třetina investičních projektů pochází z ČR Česká republika prostřednictvím agentury CzechInvest přilákala za první pololetí letošního roku 83 investiční projekty v celkové hodnotě 49,025 miliard korun. Jednu třetinu z nich, přesně 26, přitom připravily společnosti z České republiky. "Je to už druhý rok v řadě, kdy největší podíl úspěšných projektů patří český firmám. To je pro domácí ekonomiku pozitivní zpráva a důkaz toho, že jsou české firmy stále silnější," komentoval na nedávné tiskové konferenci agentury CzechInvest v Praze statistiku Roman Čermák, generální ředitel jmenované agentury. ROK 2007 InvestiËnÌ projekty agentury CzechInvest prvnì pololetì 2007 Typ investice PoËet PracovnÌ mìsta V öe investice (mil KË) V roba SdÌlenÈ sluûby Celkem "Pro CzechInvest je d leûitè, ûe dom cìm firm m m ûeme nabìdnout kompletnì sluûby vëetnï podpory z fond EvropskÈ unie," pokraëoval R.»erm k. "SpoleËnÏ s Ministerstvem pr myslu a obchodu»r se poda ilo spïönï nastartovat OperaËnÌ program Podnik nì a inovace, p iëemû programy implementovanè CzechInvestem byly prvnìmi, ze kter ch je moûnè v novèm programovacìm obdobì û dat o evropskè dotace." CzechInvest spoleënï s MPO dosud spustily pït program z OperaËnÌho programu Podnik nì a inovace (Rozvoj, Marketing, Inovace, Potenci l, ICT v podnicìch a Eko-energie). Po vyhodnocenì finanënìho zdravì jednotliv ch podnik agentura zatìm odsouhlasila 1136 registraënìch û dostì podnikatel. Tito spïönì mohou jiû pod vat plnè û dosti a na jejich z kladï pak o definitivnìm rozdïlenì evropsk ch penïz rozhodne komise nez - visl ch expert.»eötì podnikatelè v r mci tïchto pïti program dosud zaû dali o 7,2 miliardy KË, EU jim poskytne dotaci ve v öi 4,5 miliardy KË. Stoup poëet sofistikovan ch investic Mezi projekty zprost edkovan mi v prvnìm pololetì agenturou CzechInvest stoup i poëet sofistikovan ch investic. Celkem CzechInvest spolupracoval na 83 investiënìch projektech - osm desìtek z nich bylo v robnìch a trojice spoleënostì investuje do center sdìlen ch sluûeb. KromÏ toho m ûe v»r s podporou EU vzniknout aû 20 dalöìch technologick ch center pro v zkum a v voj. "Ty ovöem celkov statistika investiënìch projekt agentury CzechInvest nezahrnuje," vysvïtlil Roman»erm k. "Dosud vznik technologick ch center podporoval p edevöìm vl dnì R mcov program na podporu technologick ch center a center strategick ch sluûeb, tato dvacìtka ovöem û d o dotace z OperaËnÌho programu Podnik nì a inovace z programu Potenci l. Proto je uv dìme oddïlenï, abychom nenaruöovali historii statistik agentury." Pravidla R mcovèho programu na podporu technologick ch center a center strategick ch sluûeb vl da inovovala a v ËerstvÈ podobï zaëal program platit aû od 18. dubna letoönìho roku. Do tè doby z nïj nebylo moûnè û dat o podporu a investo i Ëekali na nov pravidla. "Ve druhèm pololetì letoönìho roku se uû ovöem na z kladï upravenèho R mcovèho programu rozhodly zaloûit v»r svè centrum pro v zkum a v voj t i novè spoleënosti a s dalöìmi jedn me," dodal R.»erm k. StabilnÏ vysok p Ìliv investic Pokud odeëteme mimo dnou investici Hyundai, je objem investic i poëet novï vytvo en ch pracovnìch mìst v prvnìm pololetì letoönìho roku prakticky stejn jako v prvnìm pololetì roku V minulèm roce CzechInvest zprost edkoval projekty za 49,408 miliard KË, kterè vytvo Ì nov ch pracovnìch mìst. V letoönìch roce investo i p islìbili vytvo it pracovnìch mìst v projektech za 49,025 miliard korun. Zd nlivï niûöì poëet technologick ch center a center sdìlen ch sluûeb zp soben pozastaven m n rodnìm programem na jejich podporu spïönï vyrovn vajì projekty pro v zkum a v voj podporovanè z programu Potenci l, kter vloni neexistoval. NejvÏtöÌ poëet investor zamì il na jiûnì Moravu. Rozhodlo se pro ni 20 spoleënostì, kterè tu proinvestujì 8,648 miliard KË. Na druhèm mìstï skonëil steck kraj se 16 projekty. Sever»ech se ovöem m ûe pochlubit prvenstvìm co do objemu p islìben ch investic - vyrostou tu podniky za 15,257 miliard KË. T etìm nejoblìbenïjöìm regionem byl v oëìch investor v prvnì polovinï letoönìho roku Moravskoslezsk kraj. Rozhodlo se pro nïj devït spoleënostì. "PrvnÌ t i mìsta obsadily stejnè kraje jako v roce 2006, jen v jinèm po adì. St le tak platì, ûe se CzechInvestu da Ì smï ovat investice p edevöìm do region s vyööì nezamïstnanostì - tedy tam, kde pom hajì nejvìc," vysvïtlil Roman»erm k. Agentura pro podporu podnik nì a investic Czech- Invest vznikla v roce Od tè doby se podìlela na 862 investiënìch projektech v celkovè hodnotï 596 miliard korun. P Ìmo v podpo en ch projektech naölo pr ci tisìc lidì, v n vaznosti na podpo enè investice pak vznikly tisìce dalöìch pracovnìch mìst. Technologick centra, program Potenci l Typ investice PoËet V öe investice (mil CZK)» stka urëen pro program Technologick centra * mil KË *poëet schv len ch registraënìch û dostì, o 8 se jeötï rozhoduje ROK 2006 InvestiËnÌ projekty agentury CzechInvest prvnì pololetì bez automobilky Hyundai Typ investice PoËet PracovnÌ mìsta V öe investice (mil KË) V roba SdÌlenÈ sluûby Technologick centra Celkem

11 říjen 2007 CZECHINVEST PRO FIRMY Zahraniční zastoupení CzechInvestu na západním pobřeží USA CzechInvest v současné době vyhodnocuje přínos a efektivitu dosavadního zahraničního zastoupení v Kalifornii. Do 30. června 2007 byly v USA pobočky dvě, jedna v Silicon Valley a druhá v Chicagu. Po odchodu ředitele zahraničního zastoupení v Kalifornii kancelář nebyla obsazena a projektovou činnost za ni převzal zahraniční zástupce v Chicagu. Kancelář byla dočasně převedena na tzv. virtuální - tedy telefony, y i faxy jsou vyřizovány přímo v Chicagu. Dále sem byla postoupena také všechna práva, povinnosti, projekty či poptávky. O uzavření pobočky byli také informováni obchodní radové v USA. "D vodem vah o p Ìnosu a efektivitï poboëky v Silicon Valley je skuteënost, ûe tato poboëka dosud nezajistila û dn dokonëen projekt. Projekty dokonëenè s firmami se sìdlem v Silicon Valley byly dohodnuty jejich evropsk mi zastoupenìmi p Ìmo s st edìm CzechInvestu v Praze a zahraniënì z stupce pak byl povï en komunikacì v mìstï. Firmy, kterè sìdlì v Silicon Valley, majì p ev ûnï st edì v jinèm st tï USA. NevhodnÈ umìstïnì poboëky vypl v i ze skuteënosti, ûe nïkolik mïsìc po jejìm otev enì doölo k p du akciì technologick ch firem a ke splasknutì internetovè bubliny," sdïlil Michal KoryË nek, editel divize podnikatelsk ch nemovitostì a investic agentury CzechInvest. CzechInvest podle v sledk zmìnïnè anal zy rozhodne o p ÌpadnÈm umìstïnì druhèho zahraniënìho zastoupenì v USA. Lokalita se bude takè odvìjet podle novè strategie a s tou samoz ejmï souvisì i Ëinnost zahraniënìch z stupc. NovÏ se p ipravuje ve spolupr ci s CzechTradem vytvo- enì spoleën ch kancel Ì. V nïkter ch st tech totiû fungujì z stupci obou organizacì nez visle na sobï. SpojenÌm ËinnostÌ a vytvo enìm jednè kancel e dojde k vyööì efektivitï a lepöì prezentaci»eskè republiky. N klady na fungov nì kancel e v Kalifornii loni Ëinily vìce neû 3,1 milionu korun (bez mzdov ch n klad ). JejÌ person lnì obsazenì tvo Ì zahraniënì z stupce a jeden pomocn pracovnìk. V souëasnosti m agentura CzechInvest centr - lu v Praze, 13 region lnìch kancel Ì po celè»eskè republice a sedm zastoupenì ve svïtï: v Americe, VelkÈ Brit nii, NÏmecku, Belgii, Francii,»ÌnÏ a Japonsku. Specializovaný portál v korejštině Investice p evyöujìcì 42 miliard korun do nov ch podnik, kterè zamïstnajì bezm la 7,5 tisìce lidì - tolik projekt z JiûnÌ Koreje jen za poslednì dva roky p iv bila prost ednictvìm agentury CzechInvest»esk republika. A jejich poëet podle odhad agentury d l poroste. Ned vn m poëinem se opït ke korejsk m investor m CzechInvest p iblìûil. Spustil nov internetov port l o investov nì v»eskè republice v korejötinï. Z jemci ho najdou na adrese "Str nka bude uûiteën p edevöìm pro ty spoleënosti, kterè teprve zkoumajì terèn nebo se jeötï nerozhodly, kde svou investici uskuteënì," vysvïtlil Ëel korejsk ch str nek gener lnì editel agentury CzechInvest Roman»erm k. "Web poskytuje z kladnì informace o»eskè republice, o podnikatelskèm prost edì, o investiënìch p Ìleûitostech. Jeho cìlem tedy je p imït potenci lnì korejskè investory, aby udïlali to spr vnè rozhodnutì - p iöli do»eskè republiky." To potvrzuje i Kwang-Seok Kim, konzultant agentury CzechInvest pro korejskè investice: "»eskè prost edì se od toho korejskèho p ece jen v lec- Ëems liöì - a to nejen v podnik nì, ale i v bïûnèm kaûdodennìm ûivotï. Str nky pomohou nov m investor m rychle se zorientovat, protoûe v nich najdou komplexnì informace o»r - od popisu trhu pr ce, p es rozbor celnìho systèmu aû po nap Ìklad seznam Ëesk ch mïst na seznamu UNESCO," vypoëìtal S. Kim v hody port lu. "Chceme maxim lnï vyuûìt aktu lnìho z jmu korejsk ch firem o investov nì v»eskè republice. InformaËnÌ port l v korejötinï je jen jednìm z krok - pracuje pro n s speci lnì poradce pro korejskè investice, v korejötinï p ipravujeme i dalöì informaënì broûury," doplnil Roman»erm k. 11

12 TRH INFORMACÍ říjen 2007 Většina firem souhlasí se zavedením společného konsolidovaného základu daně Nová mezinárodní studie KPMG International uvádí, že více než tři čtvrtiny daňových odborníků z největších evropských firem souhlasí s návrhem* Evropské komise na zavedení společného konsolidovaného základu daně pro firmy podnikající ve více zemích EU. *Podle n vrhu EK by se zisky firem p sobìcìch ve vìce neû jednè ËlenskÈ zemi EU mïly poëìtat podle jednotnèho vzorce platnèho v celè EU mìsto 27 r zn ch, dnes pouûìvan ch metod. Zisky by pak byly rozdïleny do zemì, ve kter ch firma p sobì, a byly by takè v souladu s daúov mi sazbami p ÌsluönÈho st tu zdanïny. PouûitÌ spoleënèho konsolidovanèho z kladu danï (Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB) je pro firmy navrhov no jako moûnost volby, nikoliv jako povinnost. V pr zkumu KPMG International byli v Ëervenci a srpnu 2007 o n zor na n vrh EK poû d ni finanënì editelè a editelè a manaûe i pro daúovè z leûitosti z vìce neû 400 firem ze zemì EvropskÈ unie (EU) a äv carska. Myölenku CCCTB v r mci Evropy podporuje 78 % respondent. Na 86 % dotazovan ch obchoduje se zemïmi mimo EU a 42 % z nich dod v, ûe jednotn daúov z klad v r mci EU by zv öil jejich konkurenceschopnost na glob lnìch trzìch. "TakÈ v»eskè republice se n vrhu komise dostalo velkè podpory. Sv j souhlas s tìmto z mïrem zde vyj d ilo 100 % respondent," uvedl Jan é rek, partner spoleënosti KPMG»esk republika. Zhruba 82 % Ëesk ch respondent se p itom domnìv, ûe spoleën daúov z klad usnadnì jejich daúovè z leûitosti. Podle 55 % dotazovan ch jim umoûnì vytv et obchodnì pl ny s vïtöì jistotou. VÌce neû polovina Ëesk ch respondent by daúov z klad mezi jednotlivè zemï rozdïlovala na z kladï prodej spoleënosti v dan ch zemìch. I kdyû Evropsk komise nechce zavèst jednotnou sazbu danï, 69 % vöech evropsk ch respondent uvedlo, ûe by uvìtali spoleënou sazbu danï pro podniky. V»eskÈ republice se pro spoleënou sazbu vyj d ilo 82 % dotazovan ch. "Byli jsme p ekvapeni, jak v raznè podpory se n vrhu CCCTB dost v. P estoûe toto schèma jeötï nebylo ve ejnï p edstaveno, 34 % respondent odpovïdïlo, ûe jejich firma by se k nïmu zcela jistï p iklonila, a 48 % dotazovan ch s jeho hodnocenìm vyëk v, dokud nebudou mìt k dispozici podrobnïjöì informace," uvedla Sue Bonney, vedoucì partner oddïlenì DaÚovÈho poradenstvì KPMG pro Evropu, St ednì v chod a Afriku, na daúovèm summitu sìtï Ëlensk ch poradensk ch spoleënostì KPMG v portugalskèm Lisabonu, na kterèm se seöli deleg ti zastupujìcì p ibliûnï 300 klient sìtï KPMG, aby projednali evropskè daúovè z leûitosti. "SpoleËnÏ s podporou, kterè se dost v jednotnè evropskè sazbï danï z p Ìjmu pr vnick ch osob, d vajì tìmto firmy z etelnï najevo, ûe jsou pro jednoduööì a jasnïjöì daúov systèm, a to i p esto, ûe se budou muset vzd t v hod spojen ch s moûnostì vybrat si mezi daúov mi reûimy v r zn ch zemìch," dodala Sue Bonney. "N ö kaûdoroënì pr zkum sazeb danï z p Ìjmu pr vnick ch osob a nep Ìm ch danì ukazuje, ûe evropskè sazby danï z p Ìjmu pr vnick ch osob pat Ì k nejniûöìm na svïtï. Zd se, ûe se firmy snaûì z konod rc m vzk zat, ûe pokud se Ëlensk m zemìm EU poda Ì nìzkè sazby zkonsolidovat a zjednoduöit systèm pro soulad s p edpisy, majì evropskè firmy p Ìleûitost zajistit si trvalou konkurenënì v hodu v celosvïtovèm mï Ìtku," uzav ela Sue Bonney. Příloha HlavnÌ z vïry v zkumu Myölenku spoleënèho konsolidovanèho z kladu danï v r mci Evropy podporuje 78 % respondent : Nav öenì poëtu pracovnìch mìst, modernizace podniku ve VrchlabÌ a rozöì enì Kvasin jsou dìl- ËÌmi cìli vych zejìcìmi ze strategickèho rozhodnutì p edstavenstva äkoda Auto disponovat do roku 2010 t emi plnohodnotn mi z vody pro v robu a mont û vozidel. Mlad Boleslav se bude d le plnï soust eôovat na v robu model äkoda Fabia a Octavia. Pro uspokojenì vysokè popt vky po vozech z MladÈ Boleslavi pom ûe nav öit v robu octavie z vod Volkswagen v BratislavÏ, kter je na z kladï voln ch kapacit a person lu, kter je k dispozici, schopen v kr tkè dobï dodateënè vozy vyrobit. NavÌc pat Ì mezi nejmodernïjöì v koncernu. "DÌky rostoucì popt vce po modelu Octavia hled me vhodnè v robnì kapacity, kterè umoûnì rychle reagovat na enormnì z jem z kaznìk. S poslednìmi investicemi do rozöì enì v robnìch kapacit z vodu se nynì z hlediska v robnìho toku a logistiky nach zìme na hranici moûnostì," vysvïtlil Detlef Wittig, p edseda p edstavenstva spoleënosti äkoda Auto. Z vod ve VrchlabÌ zìsk v klìëovè postavenì v r mci aktu lnìho pl nov nì ve spoleënosti 100% se v jejì prospïch vyj d ili daúovì odbornìci v»eskè republice, D nsku a äpanïlsku, 96 % dotazovan ch se k nì p iklonilo v It lii, 90 % v ÿecku, Lucembursku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku a ävèdsku, 84 % v NÏmecku a 80 % v Rakousku, Finsku, MaÔarsku a Portugalsku. NejskeptiËtÏjöÌ z velk ch ekonomik byla Velk Brit nie, kde tuto myölenku podpo ilo 62 % dotazovan ch, 32 % bylo proti. VÏtöina respondent se proti n vrhu vyj d ila pouze v Irsku a na Slovensku - v tïchto zemìch bylo proti 50 % dotazovan ch. Komise zd razúuje, ûe nenavrhuje jednotnou evropskou sazbu danï z p Ìjmu pr vnick ch osob. 69 % respondent ale uvedlo, ûe by kromï spoleënèho z kladu danï z p Ìjmu pr vnick ch osob r di vidïli i jednotnou evropskou sazbu. Proti jednotnè sazbï se vïtöina respondent vyj d ila pouze ve VelkÈ Brit nii, na Kypru, v Irsku, Polsku a äv carsku. V D nsku je stejn poëet zast nc i odp rc, ve vöech ostatnìch zemìch se ale tèto myölence dost v v raznè podpory. Firmy l k vidina jednoduööìho systèmu pro soulad s p edpisy a lepöìho pl nov nì. ZatÌmco 22 % dot zan ch se domnìvalo, ûe by nov systèm mohl vèst ke zv öenì danì, kterè jejich firma odv dì, 21 % respondent bylo toho n zoru, ûe se jejich daúov z tïû snìûì a 42 % neo- Ëek v û dnè velkè zmïny. N vrhy majì b t zve ejnïny v roce 2008 a Evropsk komise douf, ûe se je poda Ì zavèst do roku MnozÌ z respondent se domnìvajì, ûe toto naëasov nì je optimistickè: 85 % vï Ì v jeho zavedenì od roku 2020, pouze 15 % dotazovan ch nevï Ì v uskuteënïnì tohoto pl nu. N vrh spoleënèho konsolidovanèho z kladu danï pr vnick ch osob P ed koncem p ÌötÌho roku pl nuje Evropsk komise zavèst pr vnì p edpis o uplatúov nì spoleënèho konsolidovanèho z kladu danï z p Ìjmu pr vnick ch osob (CCCTB) v celè EvropskÈ unii. HlavnÌm p edmïtem tohoto n vrhu je, aby zisky podnik p sobìcìch ve vìce neû jednom ËlenskÈm st tï EU byly vypoëteny spìöe podle jednotnèho vzorce platnèho v celè EvropskÈ unii neû podle 27 r zn ch vzorc, jeû se dnes pouûìvajì. Zisky by pak mïly b t p erozdïleny do zemì, kde jsou podniky ËinnÈ, a zdanïny podle daúov ch sazeb platn ch v tïchto zemìch. Komise v slovnï Ìk, ûe nenavrhuje harmonizaci daúov ch sazeb. ZvaûujÌ se r znè typy systèm pro p erozdïlov - nì zisku. Je moûnè p erozdïlovat zisk mezi zemïmi, kterè pouûìvajì opat enì zahrnujìcì objem mezd, hodnotu z kladu aktiv v r mci urëitè zemï (s v jimkou finanënìch aktiv), trûby nebo jin opat enì. Komise chce, aby konsolidovan systèm byl pro spoleënosti dobrovoln. To znamen, ûe spoleënosti si jako metodu v poëtu zdaniteln ch zisk budou moci vybrat mezi konsolidovan m systèmem a systèmy jednotliv ch st t. Komise zav dì tento n vrh v z jmu zjednoduöenì postup, zlepöenì Ëinnosti a snìûenì n klad na dodrûov nì p edpis u podnik, jenû p sobì na jednotnèm trhu. Škoda Yeti se bude vyrábět v České republice äkoda Auto a koncernu Volkswagen, mïl by se st t plnohodnotn m z vodem vëetnï lakovny. Po vy eöenì ot zky dopravnì obsluûnosti a n slednè investici do modernizace provozu se bude uch zet o zak zku s velk m objemem v roby nov ch voz, kterè koncern Volkswagen p edstavil na autosalonu ve Frankfurtu. P ipravovanè SUV Yeti bude spoleënost äkoda Auto vyr bït v Kvasin ch. V robu Yetiho v Kvasin ch obh jilo vedenì äkoda Auto i p es volnè kapacity ostatnìch z vod VW v EvropÏ. "N ö nejmodernïjöì z vod zìsk dìky modelu Yeti t etì v robnì pilì a bude moci nabìzet nov pracovnì mìsta. UmÌstÏnÌ v roby yetiho v»eskè republice je p es volnè v robnì kapacity v jin ch evropsk ch lokalit ch koncernu VW jasn m sign lem, kter m upevúujeme naöi pozici v»eskè republice. Takto velkè investice nezbytnï pot ebujì rozvoj region lnì infrastruktury v okolì naöich z vod. PevnÏ douf m, ûe vl da i kraje n ö rozvoj v»eskè republice podpo Ì," dodal Martin Jahn, Ëlen p edstavenstva odpovïdn za oblast ÿìzenì lidsk ch zdroj. 12 Helios Orange v cihlářském průmyslu SpoleËnost HELUZ cihl sk pr mysl, v. o. s., je nejen jednìm z nejvïtöìch Ëesk ch v robc cihl skèho sortimentu a souëasnï z kaznìkem informaënìho systèmu Helios Orange.»innost modernì cihl skè firmy bylo jiû v poë tcìch jejì novodobè historie t eba podpo it podnikov m informaënìm systèmem. Firma vöak dlouho vlastnila informaënì systèm na b zi MS DOS. Ten byl vcelku vyhovujìcì po str nce ËetnÌ, avöak zcela nedostaëujìcì pro pot eby obchodnìho oddïlenì i vrcholovèho managementu. PostupnÏ se takè projevoval st le vïtöì tlak na centralizaci prodeje a postupem Ëasu bylo takè nutnè zajiöùovat i dalöì sluûby, jako dopravu, kompletaci dod vek na konkrètnì stavby, technickè poradenstvì apod. NavÌc ve starèm systèmu zcela chybïlo pl nov nì v roby, CRM, sledov nì zak zek a podobnï. Nemoûnost vytv enì r zn ch pohled a zad v nì pot ebn ch kritèriì pro vyhodnocov nì pak nenì t eba zd razúovat. "St vajìcì software takè nebyl dostateënï flexibilnì, p iëemû moûnost jeho pravy podle naöich pot eb byla pouze velmi omezen," vzpomenul Ing. Jan Krampl, obchodnì editel spoleënosti HELUZ. Jiû v roce 2003 se proto management spoleënosti rozhodl pro po ÌzenÌ novèho podnikovèho informaënìho systèmu. ProbÏhlo v bïrovè ÌzenÌ, jehoû hlavnìm kritèriem byla p edevöìm p edpokl dan stabilita dodavatelskè firmy, tedy dostateën poëet implementacì, jejì z zemì a takè legislativa. D leûit mi hledisky byly takè flexibilita dod vanèho systèmu, dostupnost implementaënì firmy, bezproblèmovè fungov nì vöech poboëek on-line a variabilita v nastavenì uûivatelsk ch pr v. Firmu HELUZ zajìmala i moûnost komunikace s jin mi softwary a moûnost exportu, p Ìp. importu dat. RozhodujÌcÌm faktorem se nakonec uk zala b t dostupnost implementaënì firmy, firmy UNIPEX CZ, s. r. o., jejì z zemì a reference i vst Ìcn jedn nì. A v neposlednì adï i p Ìzniv cena. K podpisu smlouvy mezi spoleënostmi HELUZ, UNIPEX a LCS doölo 6. nora 2004, p iëemû jiû 1. Ëervna tèhoû roku byl zah jen ostr provoz. Zhruba öest t dn p ed tìmto datem byla dokonëena z kladnì implementace obchodnìho systèmu. Od 1. Ëervna pak fungovaly i veökerè ËetnÌ moduly kromï mezd a majetku, u nichû byl poûadov n termìn zah jenì ostrèho provozu od 1. ledna roku n sledujìcìho. V souëasnè dobï pracujì ve spoleënosti HELUZ se systèmem Helios Orange jiû t i roky. OceÚujÌ zde jak flexibilitu a variabilitu systèmu, tak moûnost doprogramov nì aplikacì a jeho schopnost komunikace s jin mi softwary. "SystÈm Helios Orange umoûnil zcela novou organizaci obchodu a prodeje u naöì firmy," konstatoval Jan Krampl a dodal: "Vzhledem k naöì spokojenosti jsme jej poslèze implementovali takè v r mci vöech naöich poboëek. SouËasnÏ s implementacì pak probìhalo i slouëenì poboëek do jednoho informaënìho systèmu pracujìcìho on-line. VlastnÌ implementace probìhala sice ponïkud hekticky, nicmènï bez vïtöìch problèm, coû bylo z sluhou velice profesion lnìho p Ìstupu zamïstnanc implementaënì firmy," doplnil.

13 říjen 2007 KVALITA PŘEDEVŠÍM Přínos certifikace systémů managementu bezpečnosti informací Informace a znalosti jsou v dnešní době významnými hodnotami, které tvoří tzv. nefinanční majetek podniku. I když hodnotu informací nelze v mnoha případech explicitně vyjádřit, tato hodnota se v dnešní informační společnosti neustále zvyšuje. Pochopení základních souvislostí mezi informacemi, znalostmi a technologickým rozvojem společnosti, v závislosti na změně jejího chování, je východiskem pro znalostní řízení podniků. Dominantní postavení informací v dnešní společnosti otevírá celou řadu problémů týkajících se jejich zabezpečení a ochrany proti zneužití. Aby to organizace dokázaly, musí objektivně posoudit míry rizika neočekávaných událostí, které by mohly vést k ohrožení podnikatelského subjektu a přijmout opatření k jeho minimalizaci. Norma ISO/IEC "SystÈmy managementu bezpeënosti informacì" je v vojov model pro bezpeënost informacì v organizacìch. O rovni zabezpeëenì informacì ve sv ch provozech rozhoduje vedenì spoleënosti na z kladï vyhodnocenì p Ìsluön ch rizik. M ûe k tomu vyuûìt celou adu nejen technick ch, ale p edevöìm organizaënìch opat enì. InformaËnÌ bezpeënost je disciplìna souvisejìcì nejen s rovnì zajiötïnì vyuûìvan ch informaënìch a komunikaënìch technologiì, ale p edevöìm s uvïdomïlostì, k znì a loajalitou zamïstnanc a partner, kte Ì se strategick mi informacemi p ich - zejì do styku. Co je cìlem SystÈm ÌzenÌ bezpeënosti informacì? CÌlem zavedenì SystÈm ÌzenÌ bezpeënosti informacì je p edevöìm prevence a zvl d nì bezpeënostnìch incident v oblasti citliv ch informacì. Ëelem certifikace tïchto systèm je zv öenì d vïryhodnosti v Ëi sv m partner m. SystÈmy managementu bezpeënosti jsou charakterizov ny tïmito z sadami: systematick p Ìstup, zaloûen na rozhodnutì vedenì o mì e p ijatelnosti rizik, a o zp sobech nakl d nì s tïmito riziky, vytvo enì povïdomì mezi zamïstnanci o vlivu kaûdèho zamïstnance na bezpeënost informacì, technick a objektov bezpeënost v organizaci, bezpeënost informaënìch technologiì, kter b v Ëasto p eceúov na na kor p edchozìch t Ì oblastì. Tato oblast se vöak rozvìjì nejrychleji, a proto m nejvïtöì dynamiku n r stu rizik. CÌlem zav dïnì systèm bezpeënosti informacì je pov öit tuto oblast mezi jednotnï ÌzenÈ disciplìny v r mci funkënìho integrovanèho systèmu managementu. Integrace systèmu managementu zajiötïnì bezpeënosti informacì do systèmu managementu celè organizace Norma ISO/IEC vyûaduje obdobn m zp sobem, jak m jsou systèmy ÌzenÌ jakosti, systèmy na ÌzenÌ ûivotnìho prost edì a systèmy pro ochranu a zajiötïnì zdravì p i pr ci, aby systèm pro zabezpeëenì informacì byl souë stì strategie ÌzenÌ podniku. V r mci vyhodnocenì rizik se analyzujì nejd leûitïjöì hrozby, kter m ËelÌ strategickè firemnì informace souëasnï s jejich dopady. VyhodnocenÌ je v chodiskem pro stanovenì vhodn ch opat enì pro dosaûenì poûadovanè rovnï ochrany. Certifikace tohoto systèmu m svè opodstatnïnì v celè adï oblastì, jako nap Ìklad ve zdravotnictvì, ve ejnè spr vï, bankovnictvì, ale nap Ìklad i tam, kde se pracuje na projektech nebo zak zk ch s velkou mìrou informaënìho embarga. P Ìnosem certifikace je nestrannè posouzenì a potvrzenì d slednèho zavedenì systèmu managementu bezpeënosti informacì v organizaci. Povaûuji za nutnè zd raznit slova d slednè zavedenì systèmu. PoloviËatÈ zavedenì systèmu m ûe znamenat ned slednou implementaci v znamn ch systèmov ch krok, mezi nïû pat Ì nap. zaznamen - v nì a statistickè vyhodnocov nì incident, bezpeënostnì audity citliv ch mìst nebo n cvik pl n kontinuity, coû m ûe vy stit do problèm s bezpeënostì informacì. Audito i EZ a CQS se certifikacì systèm managementu bezpeënosti informacì zab vajì od roku V roce 2004 byli audito i zapojeni do projektu EU nazvanèho DIGI Q, jehoû cìlem Schéma certifikace je patrné z obrázku: é dost 2. stupeú auditu VymezenÌ rozsahu VyhodnocenÌ 1. stupeú auditu bylo rozöì enì povïdomì o zajiötïnì systèmovèho p Ìstupu k bezpeënosti informacì v mal ch a st ednìch firm ch, a zìskali osvïdëenì auditora BSI pro certifikaci systèm zabezpeëenì informacì. dalöì informace viz nebo Ing. Marie äebestov, Elektrotechnick zkuöebnì stav autorka je souëasnï i vedoucì certifikaënìho org nu CQS, Ëlena celosvïtovè sìtï IQNet Vyd nì certifik tu Ukázka tabulky z portálu prezentuje postavení České republiky z pohledu celosvětově udělených certifikátů v této oblasti. Japan 2148* Korea 50 Czech republic 30 UK 313 USA 49 Ireland 18 India 288 China 48 Poland 16 Taiwan 121 Australia 44 Finland 14 Germany 70 Italia 43 VyhodnocenÌ Korekce na z kladï v sledk KaûdoroËnÌ sledov nì v voje Hungary 50 Netherlands 31 Relative Total

14 ČESKÁ LEASINGOVÁ A FINANČNÍ ASOCIACE říjen 2007 Společnosti ČSOB Leasing ani leasingovému trhu daňová reforma neuškodí Reforma veřejných financí přináší u leasingu a dalších finančních produktů několik důležitých změn. Jedná se především o prodloužení minimální doby trvání finančního leasingu a omezení daňové uznatelnosti z celkového souboru ročních leasingových splátek resp. úroků z úvěrů. Přestože dojde od 1. ledna 2008 k určité změně daňového režimu při využívání finančního leasingu, podle názoru největší leasingové společnosti na trhu neovlivní tyto změny negativně leasingový trh. Naopak reforma je příležitostí k dalšímu růstu obchodů pro silné leasingové společnosti. Skutečné finanční dopady daňového znevýhodnění leasingu jsou minimální, jak ČSOB Leasing dokládá na konkrétních příkladech kalkulací před a po zavedení reformy. Leasing si v»r zìskal trvalou oblibu mezi podnikateli a spot ebiteli dìky adï v hod. DaÚovÈ zv hodnïnì bylo pouze jednìm z tïchto faktor. LeasingovÈ financov nì z st v st le nejdostupnïjöì formou financov nì po ÌzenÌ majetku, jehoû v hodou je rychlost, uzavìr nì v mìstï prodeje financovanèho p edmïtu, doprovodnè sluûby (p edevöìm v hodnè pojiötïnì), administrativnì jednoduchost (minimum podklad poûadovanè od ûadatele o leasing) a schopnost leasingovè spoleënosti pruûnï reagovat na pot eby a specifika z kaznìka. U finanënìho leasingu dojde od novèho roku k prodlouûenì minim lnì doby leasingu automobil, stroj a za ÌzenÌ na dobu shodnou s dèlkou odepisov nì. KonkrÈtnÏ u osobnìch, uûitkov ch a n kladnìch automobil bude minim lnì doba trv nì leasingovè smlouvy prodlouûena ze 3 na 5 let. U leasingu stroj a za ÌzenÌ dojde k prodlouûenì ze 3 na 5 let (II. odpisov skupina) resp. ze 3 na 10 let (III. odpisov skupina). K v znamnèmu prodlouûenì minim lnì doby trv - nì smlouvy dojde u finanënìho leasingu nemovitostì - z 8 na 30 let. DalöÌ zmïnou je ustanovenì, podle kterèho z celkovèho souboru roënìch leasingov ch spl tek p esahujìcìho 1 milion korun nebude 1 % daúovï uznatelnè. PozitivnÌ zmïnou je zruöenì hranice 1,5 milionu korun pro daúovou uznatelnost osobnìch automobil. NovÏ tedy nebude limitov na daúov uznatelnost n jemnèho luxusnìch automobil. ZmÏny souvisejìcì s reformou ve ejn ch financì se dot kajì nejen finanënìho leasingu, ale i vïr vëetnï bankovnìch. P Ìkladem je daúov neuznatelnost finanënìch n klad ( rok a souvisejìcìch n klad ) z vïr nad limit 12M PRIBOR + 4 % p. a. u pr vnick ch osob a test tzv. nìzkè kapitalizace. Podle pravidel nìzkè kapitalizace nebudou daúovï uznatelnè finanënì n klady na vïr od sp ÌznÏn ch osob v p ÌpadÏ, kdy objem tïchto vïr p es hne dvojn sobek vlastnìho kapit lu dluûnìka. Novinkou je zavedenì testu nìzkè kapitalizace takè pro vïry od nesp ÌznÏn ch osob, u kter ch nebudou finanënì n klady daúovï uznatelnè v p ÌpadÏ, kdy objem vïr p es hne öestin sobek (v roce 2009 Ëty n sobek) vlastnìho kapit lu a hodnota finanënìch n klad p ev öì KË za rok. P Ìklad kalkulace p ed a po zavedenì reformy P i finanënìm leasingu na osobnì v z za 500 tisìc KË se 30% akontacì uzav enèm na 60 mïsìc p ed reformou je celkov spora na danìch 135 tisìc korun. Po zavedenì reformy podnik uspo Ì 110 tisìc korun, tedy o 25 tisìc mènï neû p ed reformou. Uveden rozdìl je vöak hlavnï zp soben snìûenou sazbou danï z p Ìjmu v roce 2008 a letech n sledujìcìch. Kdybychom srovnali kalkulaci uvedenèho p Ìkladu leasingu za st - vajìcì legislativy, ale pouûili bychom novou snìûenou sazbu danï z p Ìjmu, spora na danìch by byla za 60 mïsìc srovnateln, tedy 110 tisìc korun. V p ÌpadÏ financov nì uvedenèho vozu formou vïru od»sob Leasing na 36 mïsìc po zavedenì reformy, bude daúov spora 107 tisìc korun. Vliv omezenì hrnu leasingov ch spl tek p esahujìcìch 1 milion korun bude zanedbateln. V p ÌpadÏ, ûe souëet spl tek uvedenèho p Ìkladu leasingu p es hne tuto hranici, bude rozdìl v daúovè spo e za 5 let 1300 korun. "DaÚov reforma bude mìt vliv na leasing, ale tyto zmïny jsou spìöe nov mi p Ìleûitostmi neû p ek ûkami naöeho obchodnìho r stu. DÌky legislativnìm zmïn m m me öanci zìskat kv li ztìûenèmu p Ìstupu podnik k bankovnìm vïr m vìce z kaznìk neû dosud," ekl gener lnì editel»sob Leasing Karel BouËek. "OËek v - me Ë steën p esun Ë sti obchod z prvnìho ËtvrtletÌ 2008 na ËtvrtÈ ËtvrtletÌ 2007 a dalöì r st leasingovèho trhu v pr bïhu roku 2008," doplnil Karel BouËek. "Naöe spoleënost je na zmïny zp sobenè reformou zcela p ipravena. Jak vypl v v uvedenèho p Ìkladu kalkulace, nenì finanënì dopad reformy na podniky p i vyuûitì finanënìho leasingu nijak velk. RozdÌl v daúov ch dopadech na leasing p ed a po reformï je zp soben p edevöìm snìûenou sazbou danï z p Ìjmu. Z hlediska naöich obchod oëek v m spìöe Ë steën p esun popt vky podnik z finanënìho leasingu na operativnì leasing a spot ebitelsk vïr," ekl v konn editel pro finanënì ÌzenÌ Petr JenÌËek. "FinanËnÌ leasing z st v nad le konkurenceschopn m produktem, ale»sob Leasing nabìzì i adu dalöìch eöenì k uspokojenì pot eb naöich z kaznìk. Pokud bude prim rnìm motivem naöeho z kaznìka - podniku rozloûenì po izovacì ceny do spl tek, pak mu m ûeme nabìdnout n ö spot ebitelsk vïr. Pokud jde z kaznìkovi p edevöìm o daúovou a n kladovou optimalizaci, pak mu doporuëìme full service leasing. V p ÌpadÏ operativnìho leasingu vëetnï full service leasingu jsou mïsìënì spl tky plnï n kladovou poloûkou podle Ëesk ch i mezin rodnìch ËetnÌch standard. NavÌc m ûe z kaznìk vyuûìt ady doplúkov ch sluûeb, coû mu umoûnì vïnovat vìce Ëasu a energie svèmu p edmïtu podnik nì," ekl Radan äantora, Ëlen p edstavenstva a v konn editel pro obchod. "Tyto produkty nabìzìme jak pro osobnì a uûitkovè automobily, tak pro n kladnì automobily, stroje a za ÌzenÌ," doplnil Radan äantora. Reforma se nijak nedotkne soukrom ch osob, kterè budou po novèm roce vyuûìvat finanënì leasing. Smlouva sice bude muset b t uzav ena minim lnï na pït let, ale leasing je moûnè uzav Ìt s tzv. zrychlen m spl cenìm nap. na t i roky. Zb vajìcì dva roky pak z kaznìk platì jen form lnì poplatek a pojiötïnì. Pokud bude z kaznìk chtìt bïhem tïchto dvou let v z prodat, m ûe provèst tzv. cesi leasingovè smlouvy na novèho n jemce, kter tak m ûe vyuûìt velmi v hodn ch sazeb pojiötïnì, kterè jsou souë stì spl tek. DalöÌ moûnostì je doplacenì leasingu, kdy z kaznìk jednor zovï doplatì sumu spl tek zb vajìcìch do konce leasingovè smlouvy. 14

15 říjen 2007 V HLEDÁČKU AUTOMOBILY Firemní autoparky se zelenají, výrobci aut se musí přizpůsobit Výrobci automobilů musí nabízet ekologičtější vozidla, pokud chtějí být v budoucnu schopni vyhovět požadavkům velmi výnosného trhu podnikových aut. Změny ve zdanění firemních automobilů v evropských zemích budou pro podniky s vysokoemisními vozidly ve vlastním autoparku znamenat zvýšené výdaje. To by mělo povzbudit poptávku po dopravních prostředcích šetrných k životnímu prostředí. V Ëele boje proti firemnìm autopark m, kterè nadmïrnï zneëiöùujì ûivotnì prost edì, stojì Velk Brit nie. PoËÌnaje dubnem 2008 zaënou b t levy na dani za firemnì auta stanovov ny podle objemu uhlìkov ch emisì, kde klìëov mi hodnotami budou limity oxidu uhliëitèho 120g/km a 165g/km. V souëasnè dobï produkuje firemnì auto ve VelkÈ Brit nii v pr mïru g CO2 na 1 km. Vzhledem k tomu, ûe smlouvy mezi podniky a jejich zamïstnanci na soukromè uûìv nì firemnìch aut se obvykle uzavìrajì na dobu t Ì let, mohli by zamïstnanci p i v bïru auta v p ÌötÌm roce zatìûit jak sebe, tak svèho zamïstnavatele zv öenou danì, rozhodnou-li se pro neekologick v z. Mike Woodward, partner firmy Deloitte pro poradenstvì pro automobilov pr mysl, ekl: RekordnÌch 47 automobilov ch novinek je nominov no do ankety Auto roku 2008 v»r. Anketu jiû poëtrn ctè vyhl sil Svaz dovozc automobil a SdruûenÌ automobilovèho pr myslu ve spolupr ci s Klubem motoristick ch novin. Automobily nominovala do ankety odborn porota jmenovan KMN. M celkem 34 Ëlen - p ednìch motoristick ch novin z nejr znïjöìch druh mèdiì. Aby v z mohl b t do ankety za azen, musì b t prod v n na trhu»r nejpozdïji do konce roku 2007 a jeötï vyhovït nejmènï jednomu z n sledujìcìch kritèriì: MÌt zcela nebo v raznï novou strukturu karoserie a zcela nebo v raznï novè mechanickè strojì; MÌt strukturu karoserie nebo mechanickè strojì natolik zmïnïnè, ûe se v raznï zmïnil charakter vozu, jeho posl nì a pozice na trhu. Anketa je dvoukolov. V prvnìm kole kaûd porotce vybere pït finalist. Nej spïönïjöìch pït automobil - budou mìt nejvïtöì poëet nominacì - postupuje do druhèho kola (v p ÌpadÏ rov- "V roce 2002 p eöel systèm zdanïnì zamïstnaneckè v hody v podobï sluûebnìch vozidel na systèm zv hodnïn ch sazeb podle emisì a procento prodan ch aut na naftov pohon se z 20 % zv öilo na vìce neû 60 %. OËek v me, ûe navrûenè zmïny daúov ch lev t kajìcìch se firemnìch aut budou mìt podobn Ëinek a ûe se znaënï zv öì popt vka po vozidlech s emisemi pod 165 g oxidu uhliëitèho na kilometr. V robci musì reagovat na nast vajìcì daúovè zmïny, aby jejich automobily odpovìdaly nov m poûadavk m spr vc firemnìch autopark." "V öiröìm ËasovÈm horizontu zareagujì v robci na situaci produkcì ËistotnÏjöÌch motor na alternativnì paliva," vï Ì Mike Woodward. "V nejbliûöì dobï vöak oëek v me zmïny ve slo- Rekordních 47 kandidátů má anketa Auto roku 2008 v České republice Pět hvězd pro Tiguan! JeötÏ p ed uvedenìm na trh, kterè je v»esku ohl öeno na p elom tohoto roku, testovala organizace Euro NCAP bezpeënost novèho Tiguanu. Tiguan se stal nejlepöìm vozem ve svè t ÌdÏ. P i hodnocenì voz zkoum Euro NCAP t i bezpeënostnì oblasti: ochranu pasaûèr, bezpeënost dïtì a bezpeënost chodc. Tiguan zìskal pït hvïzdiëek za ochranu pasaûèr, Ëty i za bezpeënost dïtì a dvï hvïzdiëky za ochranu chodc. pokraëov nì na stranï 25 nosti postupujì vöechny vozy, kterè na poslednìm postupovèm mìstï obdrûely stejn poëet nominacì). Finalisty ozn mì odborn porota zaë tkem prosince. Pro druhè kolo se pouûije bodov systèm. Kaûd z porotc m k dispozici 25 bod, kterè rozdïlì mezi finalisty. P itom jednomu vozu m ûe p idïlit maxim lnï 10 bod, prvnìm dvïma voz m nesmì p idïlit shodn poëet bod a musì pìsemnï zd vodnit svè hodnocenì jednotliv ch automobil. NedodrûenÌ tohoto pravidla m za n sledek neplatnost hodnocenì p ÌsluönÈho porotce. V sledky hlasov nì budou zve ejnïny na galave- Ëeru, kter se bude konat ve druhè polovinï ledna Ve ejnost se m ûe do ankety zapojit prost ednictvìm tipovacì soutïûe - m ûe tipovat, kter v z se stane Autem roku S automobily nominovan mi do ankety se ve ejnost sezn mì v inzer - tech publikovan ch v denìcìch, motoristick ch, spoleëensk ch i ekonomick ch Ëasopisech a rovnïû v bulletinu vydanèm k anketï Auto roku 2008 v»r, reklama k anketï probïhne rovnïû na internetu a v rozhlase. SouË stì inzer t bude tipovacì kupon, kter je t eba vyplnit a zaslat organiz tor m, tipovat je moûnè i na internetu na TipovacÌ soutïû probìh od zaë tku Ìjna do konce listopadu SouË stì ankety je i dïtsk v tvarn soutïû, kter probìh ve stejnèm obdobì jako soutïû tipovacì. V uvedenèm obdobì mohou dïti rozdïlenè na kategorii do 10 let a let nakreslit obr zek na tèma Auto pro kamar dy a zaslat jej do soutïûe. HlavnÌ cenou pro ËastnÌky tipovacì soutïûe je pouk zka v hodnotï korun na n kup nïkterèho z p ihl öen ch voz. Celkov hodnota cen pro ve ejnost ËinÌ p es t i ËtvrtÏ milionu korun. SdruûenÌ automobilovèho pr myslu jako spoluvyhlaöovatel ankety Auto roku 2008 v»eskè republice vyhl silo v souvislosti s touto anketou opït akci Dodavatel pro Auto roku P ihl sit se do nì mohou jeho ËlenovÈ vyr bïjìcì dìly nebo p ÌsluöenstvÌ pro automobily nominovanè do ankety. Ti v robci, kte Ì budou dod vat svè produkty pro Auto roku 2008 v»r, budou moci pouûìvat oznaëenì Dodavatel pro Auto roku Partnery ankety jsou Alcar Bohemia, Spieshacker, Veletrhy Brno - po adatel v stavy Autotec, Continental, Castrol, Eurooil, BazÈny Desjouyaux, Foxtoys. HlavnÌmi medi lnìmi partnery ankety jsou Pr vo, Auto motor a sport, Automobil revue, AUTO7, AutoTIP a SvÏt motor. Medi lnìmi partnery jsou Annonce, Autocesty, Auto Data a News, Autoforum, Autohandl, Autohit, Automakers, internetov port l Automix, Autoprofi, Auto sport a tuning, Auto- TIP Extra, Camping, cars & caravans, Caravane magazine,»esk rozhlas - Radioûurn l, Grand auto, M j d m, Off Road, Playboy, Prosperita, Supermoto, SvÏt poëìtaë, Trucker, Yacht, Yachting revue, UdÏlej si s m a 4x4 automagazìn. ûenì vïtöìch vozov ch park, ve kter ch se objevì vìce nìzkoemisnìch aut. To m ûe mìt znaën dopad na nabìdku prod van ch vozidel." V»eskÈ republice je v souëasnè dobï motivace k obnovï parku osobnìch vozidel za vozy s nìzk mi emisemi slab. UplatÚuje se ve vïtöì mì e prakticky jen u firemnìch uûitkov ch vozidel, a to snìûenou sazbou silniënì danï o 40 aû 48 % v z vislosti na tom, zda vozidlo splúuje emisnì normy Euro 2, respektive Euro 3. Tato zv hodnïnì vöak s letoönìm rokem konëì a z stane v platnosti pouze daúovè znev hodnïnì v podobï 15% p ir ûky pro vozidla registrovan p ed rokem Britsk vl da ovöem jiû nïkter daúov opat enì zavedla, kdyû zv öila spot ebnì daú u aut s vysok mi emisemi oxidu uhliëitèho. Podniky, kterè budou mìt ve sv ch autoparcìch vysokoemisnì vozy, proto mohou p ijìt o nezanedbatelnou Ë st p Ìjm z dalöìho prodeje tïchto aut, protoûe jim daúovè znev hodnïnì snìûì cenu na trhu ojet ch vozidel. Z roveú je pravdïpodobnè, ûe vl da zavede opat enì, kter znev hodnì program vlastnictvì aut zamïstnanci, coû povede k n vratu k systèmu firemnìch aut. Pokud dojde k tïmto zmïn m, Deloitte p edpokl d, ûe se trh se sluûebnìmi vozy ve SpojenÈm kr lovstvì zaëne mïnit n sledovnï: firmy budou p i v poëtu celoûivotnìch n klad na auta zohledúovat danï a dokl dat tak rostoucì n kladovost vysokoemisnìch vozidel, moûnost uûivatel vybìrat si auta bude omezen, neboù auta s velmi vysok mi emisemi budou z autopark vy azena, firmy upustì od programu vlastnictvì aut zamïstnanci. Christopher Macgowan, editel SpoleËnosti v robc a prodejc automobil, uvedl: "V robci aut uû nïkolik let vyr bïjì st le ekologiëtïjöì vozidla a celè odvïtvì reaguje na novè pot eby pozitivnï - staëì se jen podìvat na novè technologie, kterè p ich zejì na trh, a pokrok je jasnï vidït." "V robci budou muset v kr tkè dobï vyhovït popt vce po ekologiëtïjöìch autech a takè p ispït k omezov nì emisì oxidu uhliëitèho. Spr vci autopark budou v r mci automobilovèho pr myslu pravdïpodobnï mezi prvnìmi, kte Ì budou muset Ëelit tlaku popt vky po autech s nìzkou produkcì oxidu uhliëitèho, aby tak dost li vlastnìm firemnìm z mïr m v ochranï ovzduöì." Automobily nominované do ankety Auto roku 2008 v České republice 1. Audi A4 2. Audi A5 3. Audi R8 4. BMW X5 5. Cadillac CTS 6. Cadillac Escalade 7. Cadillac SRX 8. CitroÎn C4 Picasso /Grand C4 Picasso 9. CitroÎn C-Crosser 10. Dodge Avenger 11. Dodge Nitro 12. Fiat Fiat Bravo 14. Fiat Linea 15. Ford Mondeo 16. Hyundai i Chrysler Sebrign 18. Jeep Compass 19. Jeep Patriot 20. Jeep Wrangler 21. Kia cee d 22. Lada Kalina 23. Lancia Ypsilon 24. Land Rover Freelander 25. Lexus LS 460/600h 26. Maserati Grandtourismo 27. Mazda2 28. Mazda CX Mercedes-Benz t Ìdy C 30. Mitsubishi Outlander 31. Nissan Qashqai 32. Nissan Tiida 33. Nissan X-Trail 34. Opel Antara 35. Opel GT 36. Peugeot Renault Laguna 38. Renault Twingo 39. Smart Fortwo 40. Subaru Impreza 41. Subaru Justy 42. äkoda Fabia 43. Toyota Auris 44. Toyota Corolla sedan 45. Volkswagen Tiguan 46. Volvo C Volvo V70/XC

16 říjen

17 říjen

18 EXPORT říjen 2007 Přehled užitečných příležitostí pro české firmy Závěr roku se neudržitelně blíží. Proto bychom tentokrát rádi připomenuli (i zopakovali) informace týkající se veletržních příležitostí, jichž máte možnost se účastnit. A když už byste se nestoihli na danou akci připravit, budete mít alespoň přehled o tom, čím se inspirovat příště. datum akce n zev akce mìsto kon nì gestor Elmia Nordic Rail 2007 Jˆnkˆping, ävèdsko Herzov Ve dnech se ve övèdskèm Jˆnkˆpingu uskuteënì prezentace ûelezniënìho pr myslu z»r prost ednictvìm CzechTrade na veletrhu Elmia Nordic Rail Elmia Nordic Rail sv m z bïrem komplexnï pokr v celou oblast ûelezniënì dopravy a je nejvïtöì akcì ve svèm oboru ve Skandin vii. Veletrh je p Ìstupn pouze firm m a odbornìk m a kon se 1x za dva roky TECHNODREV 2007 Petrohrad, Rusko Brodov V Ìjnu 2007 se bude v are lu petrohradskèho v stavnìho komplexu konat jeden z nejvïtöìch a nejkvalitnïjöìch oborov ch veletrh v oblasti Ruska zamï en ch na d eva skè technologie a zpracov nì d eva - "TECHNODREV 2007". Tento veletrh kaûdoroënï navötïvujì tisìce odbornìk nejen z oblasti severoz padnìho regionu RF, ale i z ostatnìch region a blìzk ch zemì. V severoz padnìm regionu Ruska je soust edïno tèmï 50 % celkov ch z sob d eva a d evozpracujìcì pr mysl zde m dominantnì postavenì. ZamÏ enìm akce je tïûba d eva, p eprava suroviny a polotovar, zpracov nì d evïnèho odpadu (peletov nì, briketov nì), d evoobr bïcì stroje, technologickè linky, n adì a instrumenty pouûìvanè p i opracov nì d eva, technologie a v roba n bytku, suöicì kamery, ekologickè projekty, atd BEST 2007 Liege, Belgie Jirouskov Ve dnech se bude v belgickèm Liege konat jiû p t roënìk veletrhu BEST. Veletrh je zamï en na celou adu oblastì souvisejìcìch s ekologiì (energie, voda, odpady), a proto jsou na nïm jiû tradiënï prezentov ny obory: obnovitelnè zdroje energie, novè technologie v oblasti energetiky a zpracov nì vody, v roba a transport energie Katalogov prezentace v r mci ofici lnì Ëasti»R na veletrhu CMTS 2007 Toronto, Kanada ämìdek CANADIAN MANUFACTURING TECHNOLOGY SHOW je tradiënì strojìrensk veletrh a pat Ì mezi nejv znamnïjöì p ehlìdky kanadsk ch v robnìch technologiì. StrojÌrenstvÌ se trvale adì k nejd leûitïjöìm obor m pro Ëesk export do Kanady. ZnaËky Ëesk ch obr bïcìch stroj jsou kanadskè odbornè ve ejnosti zn mè a je zde tedy moûnè nav zat na minulè spïchy a d le prohlubovat z jem o spolupr ci s Ëesk mi firmami ZEPS Gener lnì bosensko-hercegovsk veletrh Zenica, Bosna Herzov Veletrh ZEPS 2006, kter se kon ve mïstï Zenica v BosnÏ a HezegovinÏ je nejvïtöìm vöeobecn m veletrhem v tomto st tï. ZEPS je gener lnì veletrh, kde se vystavujì r znè v robnì programy a sortimenty v robk, od d eva skèho pr myslu, p es hornictvì a hutnictvì, stavenì stroje a stavebnì materi ly, informatiku, chemii, potravin sk pr mysl a komun lnì vybavenì aû po turistick ruch. V r mci ZEPSu se vûdy konajì i prezentace, odbornè porady, kulatè stoly a workshopy, kterè se zab vajì tèmaty aktu lnìmi pro bosensk trh, kterè organizujì r zn ministerstva, komory, odborn sdruûenì apod., za Ëelem bliûöìho sezn menì s rozvojem a p Ìleûitostmi celèho bosenskèho trhu. Od roku 1994, kdy se konal prvnì roënìk, ZEPS zaznamen v st l n r st jak vystavovatel, tak i n vötïvnìk Prezentace pr myslu z»r v oblasti obnoviteln ch zdroj energie Chengdu,»Ìna R û Dne po d CzechTrade v ËÌnskÈm Chengdu prezentaci pr myslu z»r, zamï enou na v oblasti obnoviteln ch zdroj energie. CÌlem tèto prezentace je podpora v vozu Ëesk ch v robk do»ìny, informov nì o moûnostech pr myslu»r a vyvol nì z jmu o Ëesk za ÌzenÌ a technologie.»ìna se bïhem poslednìch let stala nejvïtöìm investorem do obnoviteln ch zdroj energie (OZE). Pro»Ìnu jsou tyto zdroje strategickou alternativou k uhlì a ropï. Na prezentaci se p edpokl d Ëast cca 70 ËÌnsk ch odbornìk, na minulèm roënìku akce, kter se konala v Pekingu, se z Ëastnilo 73 odbbornìci z»lr a 8 Ëesk ch firem Subcontracting 2007 Antverpy Nozarov Subcontracting je v znamn m veletrhem v Beneluxu v oblasti strojìrensk ch a plastik sk ch subdod vek. LetoönÌ roënìk probïhne soubïûnï s veletrhem zamï en m na sva ov nì kov a plast Welding Week a n vötïvnìci budou moci na jednu vstupenku navötìvit oba veletrhy. Na obou veletrzìch je oëek v no cca 160 vystavovatel a vìce neû odborn ch n vötïvnìk Acquaria 2007 Verona, It lie ämìdek Jedn se o nov mezin rodnì veletrh s zce oborovou specializacì, kter se kon soubïûnï s 3 dalöìmi, svou specializacì blìzk mi veletrhy, MCM - pr myslov drûba, SAVE - automatizace a ÌzenÌ a CREA - klimatizace, vyt pïnì, chlazenì, alternativnì energie. Veletrh se kon v roce 2007 poprvè. Akce se odehr v ve veletrûnìm are lu ve VeronÏ, kter pat Ì k nejvïtöì v staviötìm v EvropÏ a kter je otev en nov m obchodnìm p Ìleûitostem a prezentacìm nov ch technologiì. Tento veletrh si vyû dala pot eba italskèho trhu, na kterèm doposud chybïla ucelen prezentace technologiì na pravu vody a vzduchu a bude se konat vûdy jednou za dva roky OutsourceWorld@Interop New York 2007 New York, USA BrzoÚov OutsourceWorld New York je nejvïtöìm veletrhem v severnì Americe zamï en m na tzv. business services. Z pohledu n vötïvnìk se veletrhu ËastnÌ z stupci firem s pot ebou outsourcingu custom softwarov ch aplikacì, managementu lidsk ch zdroj nebo kontaktnìch center. Veletrh je tak jedineënou p ÌleûitostÌ pro ËeskÈ firmy, kde mohou prezentovat svè sluûby, a nav zat tak vztah s potenci lnìm obchodnìm partnerem v USA Prezentace ËeskÈho pr myslu - dopravnì techniky K hira, Egypt Bruner BÏhem z Ì 2007 bude egyptsk zahraniënì kancel po dat prezentaci ËeskÈho pr myslu - dopravnì techniky. Smyslem tèto prezentace je p edstavit egyptskèmu civilnìmu a vojenskèmu sektoru ËeskÈ firmy, kterè majì z jem se podìlet na v stavbï egyptskè infrastruktury zamï enè na dopravnì problematiku - letiötï, ûelezniënì doprava, automobilov doprava apod Katalogov prezentace v r mci ofici lnì Ëasti»R na veletrhu MACTECH 2007 K hira, Egypt MÈzl HlavnÌm cìlem prezentacì (navazujìcìch ËasovÏ na mezin rodnì veletrh Mactech 2006) je zintenzìvnit styky s egyptsk mi firmami dìky misi v tïchto podnicìch a prezentaci sluûeb CzechTrade a vysokèho potenci lu v robc obr bïcìch a tv ecìch stroj z»r na odborn ch semin Ìch.»esk republika bude prezentov na jako tradiënì v robce strojìrenskè techniky, nabìzejìcì souëasnï novè postupy a technologie Katalogov prezentace v r mci ofici lnì Ëasti»R na veletrhu INDEX 2007 Dubaj, SAE Hejtm nek INDEX je nejvïtöì v stava svèho druhu na St ednìm v chodï a v Asii. Kon se kaûdoroënï v dubajskèm mezin rodnìm v stavnìm centru a pro letoönì 17. roënìk se p edpokl d Ëast firem z vìce neû 50 zemì svïta. Vystavovatel bylo v loúskèm roce 1575 a poëet n vötïvnìk p ekroëil V stava je zacìlena na odbornìky v oblasti interièr a n bytk stvì ze vöech arabsk ch zemì Z livu i okolnìch trh. INDEX Dubai 2007 je veletrh orientovan p edevöìm na: n bytek; bytovè doplúky; osvïtlenì interièr, lustry; podlahy;za ÌzenÌ pro kuchynï a koupelny;za ÌzenÌ do hotel a restauracì. Česká exportní banka tradičně na MSV v Brně DalöÌ popt vky na exportnì banka se tradiënï ËastnÌ Mezin rodnìho strojìrenskèho veletrhu v BrnÏ. Financov nì v vozu strojìrenskè a energetickè produkce je hlavnì souë stì podpory exportu, a proto je Ëast na veletrhu vyvrcholenìm tuzemsk ch aktivit banky vzhledem k soust edïnì jejìch klient a partnersk ch bank.»esk exportnì banka podpo ila za dobu svè existence od roku 1995 Ëesk v voz ve v öi tèmï 200 miliard korun. Financov nì exportu strojìrenskè produkce v celèm spektru tvo Ì 97 % souëasnèho vïrovèho portfolia»eb, jehoû v öe p esahuje 21 miliardu korun. Financov nì v vozu energetick ch celk a za ÌzenÌ z st v s 51 % podìlem hlavnì oblastì v vozu podpo enèho st tem prost ednictvìm»eb. V znamn podìl, tèmï 38 %, z toho zaujìm financov nì investic Ëesk ch podnikatelsk ch subjekt v zahraniëì do energetickèho sektoru, a to v zemìch s p edpokl dan m v razn m ekonomick m r stem, kterèho tito investo i chtïjì vyuûìt. Druh m pilì em, na kterèm je dlouhodobï zaloûena Ëinnost»EB, je financov nì ucelen ch strojnìch komplex pro r zn odvïtvì pr myslu, vëetnï souvisejìcì inûen rskè Ëinnosti s podìlem p esahujìcìm 39 % vïrovèho portfolia. Spektrum tïchto pr myslov ch obor sah od cukrovar, cement ren a rafinèriì aû nap. po polygrafick pr mysl a novï takè tïûbu surovin a geologick pr zkum. Trvale je jiû jeho souë stì financov nì projekt dopravnì a obëanskè infrastruktury prov dïnè zkuöen mi Ëesk mi stavebnìmi firmami. Spektrum aktivit»eb zamï en ch na podporu spïchu Ëesk ch firem ve svïtï pak doplúuje financov nì v vozu jednotliv ch stroj aù jiû kovoobr bïcìch nebo jin ch stroj obecnï pouûìvan ch v pr myslu nebo elektrotechnickèho za ÌzenÌ. K jsou v portfoliu»eskè exportnì banky poskytnutè vïry na financov nì v vozu do 30 zemì. KromÏ v znamnèho podìlu financov nì v vozu do zemì SNS (Rusk federace a Ukrajina, rozvìjì se Mold vie) je nov m teri- toriem oblast IndickÈho subkontinentu, jehoû zemï v d sledku rychlèho ekonomickèho r stu eöì pot ebu nov ch energetick ch zdroj. Dod vky Ëesk ch v vozc navazujì na investice z p edchozìch desetiletì. plnï novou zemì, kam pronikajì s finanënì pomocì»eb ËeskÈ firmy, je Mongolsko zejmèna p i snaze o vyuûitì jeho velkèho nerostnèho bohatstvì. Doprovodnou akcì veletrhu byla v tomto roce mezin rodnì v stava Transport a logistika. Tato oblast zìsk v v portfoliu»eb st le v raznïjöì mìsto. Za dobu svè existence banka financovala v vozy tèmï vöech druh dopravnìch prost edk (n kladnìch vozidel, dopravnìch prost edk pro ve ejnou dopravu - tramvajì, trolejbus, autobus - nov ch nebo repasovan ch cviën ch letadel a dìl pro nï, ÌËnÌch a mo sko- ÌËnÌch lodì) a dalöì techniky. V poslednì dobï takè ËeskÈ firmy vyv ûejì velkè stavebnì pr ce na infrastruktur lnìch liniov ch dopravnìch projektech, v stavbï silnic a ûeleznic. Pat Ì mezi nï nap Ìklad rekonstrukce a modernizace ûelezniënì trati NiköiË - Podgorica v»ernè Ho e v objemu 50 mil. EUR a rychlost- nì silniënì komunikace Baku - hranice RuskÈ federace a dalöì stavby v zerbajdû nu v cenï 180 mil. USD. V jedn nì jsou pr ce na v stavbï nov ch Ëi rozöì enì st vajìcìch p Ìstav.»esk exportnì banka se na veletrhu prezentovala jako nedìln souë st st tnì podpory exportu, kter obsahuje vedle financov nì a finanënìho poradenstvì i konzultaënì a marketingovè sluûby (Czechtrade) a zejmèna pojiötïnì v voznìch rizik (EGAP). pokraëov nì na stranï 19 Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: info@czechtrade.cz servis CzechTrade ReferenËnÌ ËÌslo: ZemÏ urëenì: Objem popt vky: Datum zve ejnïnì: Platnost do: Popis popt vky POCZ Rusko bohumil.sevcik@czechtrade.cz Administrativa rajonu hled dodavatele cihelny. POCZ Nizozemsko oldrich.vesely@czechtrade.cz Nizozemsk firma popt v hlinìkovè svitky pro v robu strop, v r zn ch variant ch (s p ÌrodnÌm povrchem i lakovanè, s relièfy i bez) a v n sledujìcìch rozmïrech: 0.28 x 1200 mm, 0.28 x 1000 mm, 0.32 x 1200 mm, 0.40 x 1200 mm, 0.42 x 1200 mm, 0.52 x 1200 mm POCZ Polsko miroslav.obruca@czechtrade.cz Centr lnì sklad etïzce prodejen s vybavenìm interièr JYSK chce nav zat dlouhodobou spolupr ci s dopravnì spoleënostì pro distribuci zboûì. PodrobnÈ podmìnky spolupr ce jsou popsanè v p iloûen ch souborech v polskèm jazyce (do tabulky je t eba napsat navrhovanè spediënì sazby v euro pro dopravu z Polska [Radomsko] do sklad v»eskè republiky, Slovensku a MaÔarsku a zaslat popt vajìcì firmï). 18

19 říjen 2007 TRH INFORMACÍ Výstupy z pražské konference na téma Public Private Partnership v ČR Šance a rizika partnerství veřejného a soukromého sektoru - tak se jmenovala konference uskutečněná 19. září v Praze v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, jež informovala o současné situaci a výhledech projektů realizovaných na bázi PPP v České republice. Konferenci pořádala Vysoká škola NEWTON College, a. s. společně se Vzdělávacím střediskem na podporu demokracie a za mediálního partnerství portálu BusinessInfo.cz. Název konference poměrně přesně reflektuje aktuální stav v dané oblasti. Nezbytnost obezřetného přístupu k problematice projektů PPP totiž zdůrazňovala ve svých vystoupeních naprostá většina přednášejících, ať již z řad odpůrců, či zastánců PPP. DopolednÌ blok byl zamï en na obecnè podmìnky pro fungov nì partnerstvì ve ejnèho a soukromèho sektoru v»r, zejmèna pak na vytv enì vhodnèho prost edì pro aplikaci princip PPP a politiku vl dy v tèto oblasti. Pr vï politika definuje moûnè p Ìnosy PPP i z kladnì p edpoklady pro jeho pouûitì, p edpokl d st tnì regulaci a akcentuje transparentnì princip p i uzavìr nì PPP transakcì. Jako z stupce regul tora vystoupila na konferenci se sv m p ÌspÏvkem Ing. Kate ina Helikarov, vedoucì refer tu regulace a metodiky PPP projekt Ministerstva financì»r. Kate ina Helikarov p ipomnïla klìëov vl dnì usnesenì zab vajìcì se z kladnìmi principy a postupy p i uplat- Úov nì PPP metod. Vzhledem k souëasn m problèm m se st tnì pokladnou a s hodnocenìm Ëelnosti, hospod rnosti a efektivnosti rozpo- Ëtov ch v daj podle nì vyvst v zcela z etelnï nezbytnost zavedenì tzv. integrovanèho rozpo- ËtovÈho systèmu To by se samoz ejmï nevyhnutelnï dotklo i oblasti PPP, neboù jak poznamenala Ing. Helikarov, rizikovè aspekty u PPP projekt jsou stejnè Ëi velmi podobnè jako u kter chkoliv jin ch investiënìch akcì realizovan ch z ve ejn ch rozpoët. Za omezujìcì okolnost pro öiröì uplatnïnì PPP metod u n s oznaëila K. Helikarov neochotu zadavatel postupovat podle urëit ch zaveden ch pravidel. Zkuöenosti ze zahraniëì p itom zcela jasnï hovo Ì ve prospïch podrobn ch, detailnìch metodik a standard. Co naöe ve ejn spr va zatìm dle K. HelikarovÈ d le postr d, jsou i nutnè dovednosti v hodnocenì ekonomickè efektivnosti v daj. Jde p edevöìm o hodnocenì dlouhodob ch ekonomick ch efekt velk ch investiënìch projekt. Nejen tedy nap. vlastnì zhodnocenì hospod rnosti realizace stavby, ale i vöech dalöìch souvisejìcìch aspekt. LegislativnÏ-pr vnì r mec pro fungov nì PPP v»r NavazujÌcÌ refer t JUDr. Jaroslava Kr le, editele odboru ve ejnèho investov nì Ministerstva pro mìstnì rozvoj»r p iblìûil strukturu platnèho legislativnï-pr vnìho r mce pro realizaci PPP projekt. Ta je vedle prim rnìho a sekund rnìho pr va EU d na p edevöìm p sobnostì KoncesnÌho z kona Ë. 139/2006 Sb. Tato norma vöak nenì vïcnï univerz lnì a jejì v klad je v z n na z kon Ë. 137/2006 Sb, o ve ejn ch zak zk ch. J. Kr l vyloûil nïkterè z kladnì pojmy koncesnìho z kona, vëetnï tolik diskutovanèho, problematickèho pojmu "kvazikoncesì". Ty jsou definov - ny v obou z konn ch norm ch jako nadlimitnì ve ejnè zak zky platnè po dobu nejmènï pïti let, p i nichû doch zì k p enosu nïkter ch ekonomick ch rizik na dodavatele. KoncesnÌ z kon se dle slov J. Kr le doëk jeötï v letoönìm roce tzv. technickè novely z d vodu vyhl öenì nov ch limit pro ve ejnè zak zky ze strany EvropskÈ komise. NejpozdÏji do konce roku 2009 by pak mïla b t p ijata tzv. vïcn novela z kona, kter bude reagovat na aktu lnì v voj v oblasti PPP zmïnami v obsahu z kona. PPP a souvisejìcì oblasti - ve ejn podpora, daúovè z kony, ËetnictvÌ Ing. Pavel»ern, konzultant v ot zk ch ve ejnè podpory, se ve svèm vystoupenì soust edil na sou- vislosti mezi z vazn mi pravidly pro poskytov nì ve ejnè podpory a realizacì PPP projekt. Regulace ve ejnè podpory je d na Ël nky 86 aû 88 Smlouvy o zaloûenì Evropsk ch spoleëenstvì. Mezi hlavnì znaky ve ejnè podpory p itom pat Ì, ûe je poskytov na ze st tnìch prost edk, naruöuje nebo hrozì naruöenìm hospod skè soutïûe, zv hodúuje urëitè podnik nì nebo odvïtvì v roby a ovlivúuje obchod mezi Ëlensk mi st ty. Co se t k evropskè pr vnì pravy problematiky PPP, mohou b t za ni povaûov ny kromï Ël nku 43 a 49 Smlouvy o zaloûenì Evropsk ch spole- ËenstvÌ zejmèna obecn pravidla upravujìcì ve ejnè zak zky a smïrnice 2004/18 o zad v - nì ve ejn ch zak zek na stavebnì pr ce, dod vky a sluûby. Ve ejn podpora v projektech PPP pak nenì obsaûena, je-li vylouëen jeden ze znak ve ejnè podpory, jedn -li se o podporu v souladu se sluûbami obecnèho hospod skèho z jmu, je zajiötïn princip trûnìho investora a jedn -li se sluûbu zajiöùovanou v hradnï ve ejn m subjektem. DoplÚujÌcÌ podmìnkou je samoz ejmï transparentnì, otev enè a nediskriminaënì v bïrovè ÌzenÌ. Mgr. Ing. Ji Ì Meduna, daúov poradce ze spoleënosti Law & Finance, s. r. o., doplnil, na pr vnì oblast zamï en vystoupenì sv ch p ed eënìk o struënou anal zu daúov ch a ËetnÌch aspekt souvisejìcìch s realizacì PPP projekt. Za hlavnì riziko oznaëil ot zku odloûenè danï, zejmèna pokud priv tnì partner pouûìv vïrovè pokraëov nì ze strany 18 CelosvÏtovÏ je systèm podpory exportu p Ìkladem efektivnì spolupr ce soukromèho a ve ejnèho sektoru. Optim lnìmi cestami financov nì v vozu se st tnì podporou a se zapojenìm soukrom ch vïrov ch zdroj se dosahuje vz jemnï v hodnè spolupr ce soukrom ch subjekt a st tu. SystÈm smï uje k tomu, aby se prosperita exportujìcìch dom cìch firem efektivnï a cìlenï podpo en st tem stala Ëinn m n strojem pro eöenì aktu lnìch problèm zejmèna v zamïstnanosti, soci lnì oblasti a v rozvoji vlastnìho zdroje. M ûe zde vznikat rozdìl mezi ËetnÌmi a daúov mi odpisy. Moûnosti a meze partnerstvì ve ejnèho a soukromèho sektoru Stranou pozornosti na konferenci nez staly ani makroekonomickè souvislosti a dalöì vlivy pouûitì PPP metod. TÏm se vïnovali ve sv ch vystoupenìch Ing. Jan Pavel z Katedry ve ejn ch financì VysokÈ ökoly ekonomickè v Praze a JUDr. Duöan T Ìska, rovnïû pedagog VäE. ZatÌmco J. Pavel poukazoval na fakt, ûe rostoucì z jem o PPP je d n hlavnï nedobr m stavem ve ejn ch rozpoët, D. T Ìska polemizoval s obecnou tezì, ûe priv tnì partner musì nutnï p sobit ËinnÏji neû ve ejn sfèra. "Nikdo nikdy neprok zal, ûe soukrom firma je efektivnïjöì neû st tnì podnik"..."je ale schopna rychlejöìho exitu neû st tnì podnik," uvedl D. T Ìska. Za nejvïtöì problèm myölenky PPP proto oznaëil jistou hybridnost tèto struktury, kdy de facto st t m ûe za jist ch okolnostì "br nit" soukromèmu subjektu krachovat, podobnï jako by tomu Ëinil u st tnìho podniku. pokraëov nì na stranï 27 Česká exportní banka tradičně na MSV v Brně podnikatelskèho prost edì. Na p dï PracovnÌ skupiny pro exportnì financov nì»eskè bankovnì asociace hled»eb se sv mi partnery rozöì enì moûnostì pro komerënì banky tak, aby p Ìmo nebo spolu s»eb mohly i ony poskytovat sv m klient m v jeötï öiröì mì e p Ìstup ke st tem podpo enèmu financov nì exportu. K veletrhu spustila 1. Ìjna»esk exportnì banka zkuöebnì provoz ruskè verze sv ch internetov ch str nek. Jan Stol r tiskov mluvëì»eb 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR říjen 2007 Auditoři pro vaši jistotu Největší finanční instituce na světě se potýkají s "bezpečnostním paradoxem" Podle nového průzkumu společnosti Deloitte sice incidenty v oblasti bezpečnosti informačních technologií nadále přitahují pozornost top managementu, avšak řešení předmětných problémů je stále vnímáno převážně jen jako úkol IT. Jen u 10 % respondentů je informační bezpečnost součástí řídící agendy ředitelů obchodních divizí. Tato zjištění jsou důkazem objevujícího se bezpečnostního paradoxu: obrovského rozdílu mezi povědomím o problému na straně jedné a chybějící aktivní podporou pro hledání vhodných řešení na straně druhé. MÈnÏ neû dvï t etiny (63 %) respondent, kte Ì se v roce 2007 Ëastnili Glob lnìho pr zkumu bezpeënosti v oblasti IT ve finanënìch institucìch, kter provedla spoleënost Deloitte (Global Security Survey), majì vypracov nu strategii v oblasti informaënì bezpeënosti. Pr zkum z roveú odhalil, ûe nejëastïjöì p ÌËinou vnïjöìch naruöenì bezpeënosti z st v "lidsk faktor": vlastnì zamïstnanci instituce, jejì klienti, t etì strany a obchodnì partne i. "LetoönÌ protich dn zjiötïnì skuteënï potvrzujì bezpeënostnì paradox, kterèmu finanënì instituce ËelÌ," uvedl Petr Brich, editel poradenstvì pro finanënì instituce Deloitte»R a SR. "Na jednè stranï je evidentnì, ûe ËastnÌci pr zkumu bez v jimky identifikovali hlavnì bezpeënostnì problèmy vëetnï opat enì, kter musì p ijmout, aby se zv öila bezpeënost i ochrana soukrom ch dat. Na stranï druhè vöak ada finanënìch institucì st le v h s realizacì konkrètnìch krok, p es mnoûìcì se incidenty naruöenì bezpeënosti z poslednì doby, jak vnit nì tak vnïjöì. I v naöem regionu jiû byly finanënì instituce p edmïtem externìch cìlen ch tok p edevöìm na systèmy internetovèho bankovnictvì, vyskytlo se i nïkolik spïön ch p Ìpad vnit nìho naruöenì provoznìch systèm, manipulace klientsk ch dat a defraudace. Firmy budou nuceny vïnovat problematice informaënì bezpeënosti v nadch zejìcìm obdobì zv öenou pozornost; tak jako obecnï aktivnìmu ÌzenÌ operaënìch rizik a rizik podvod. NaruöenÌ infor- 20 maënì bezpeënosti s n slednou manipulacì Ëi ztr - tou dat vïtöìho rozsahu by mohlo znamenat pro kteroukoli finanënì instituci nedozìrnè reputaënì d sledky". JednÌm z Ël nk, kter organizacìm dïl asi nejvïtöì starosti - hovo Ìme-li o naruöenì bezpeënosti - jsou klienti. Pr zkum spoleënosti Deloitte identifikoval n sledujìcì t i typy nejëastïjöìch pokus o naruöenì bezpeënosti. Jsou to poëìtaëovè viry a Ëervi, d le toky na systèmy elektronickè poöty (nevyû dan poöta - spam) a podvodnè techniky k zìsk nì citliv ch daj jako nap. tzv. phishing a pharming. Ke vöem tïmto tok m doch zì prost ednictvìm klient, kte Ì se tak st vajì nevïdom mi poskytovateli citliv ch informacì a kan ly vedoucìmi do nitra finanënìch institucìch. Avöak p estoûe jsou finanënì instituce tïmito toky p Ìmo ohroûov ny, nejsou zatìm ochotnè p ijmout odpovïdnost za bezpeënost poëìtaë sv ch klient, z ejmï z d vod obrovskèho rozsahu takovèho podniku. Na ot zku, zda by mïli nèst odpovïdnost za zajiötïnì ochrany poëìtaë sv ch klient, kte Ì s nimi komunikujì online, odpovïdïly dvï t etiny respondent (66 %), ûe nikoliv. KromÏ naruöenì bezpeënosti prost ednictvìm klient fungujìcìch jako jak si kan l do finanënìho domu pr zkum poukazuje na to, ûe vysok poëet naruöenì lze p ipsat takè vlastnìm zamïstnanc m: buô zneuûìvajì svou pozici a opr vnïnì ( myslnè jedn nì), nebo se dopouötïjì chyb a omyl (ne myslnè jedn nì). NaprostÈ vïtöinï respondent (91 %) dïlajì zamïstnanci v tomto ohledu v ûnè starosti a uv dïjì lidsk faktor jako hlavnì p ÌËinu selh nì informaënì bezpeënosti (79 %). Avöak zatìmco chyby a opomenutì ze strany zamïstnanc jsou obecnï identifikov ny jako v znamn bezpeënostì problèm, tèmï Ëtvrtina respondent (22 %) sv m zamïstnanc m za poslednì rok neposkytla û dnè ökolenì v oblasti bezpeënosti a pouze t etina respondent uv dì (30 %), ûe jejich zamïstnanci jsou vybaveni n leûit mi dovednostmi, dìky kter m mohou p ÌpadnÈ bezpeënostnì problèmy eöit. "P es uvedenè rozpory p edstavuje skuteënost, ûe problèmy byly jasnï identifikov ny, jiû zpola vyhranou bitvu, finanënì instituce tedy jednoznaënï vykroëily spr vn m smïrem, aby tato skalì p ekonaly," dodal Petr Brich. äkolenì v oblasti bezpeënosti a zvyöov nì povïdomì o bezpeënostnì problematice p edstavujì spolu s pokroëil m ÌzenÌm p Ìstupu a totoûnosti (access and identity management) zamïstnanc, klient a dodavatel a ochranou dat klìëovè iniciativy spoleënostì pro tento rok v kontextu neust le se mïnìcìho prost edì bezpeënostnìch hrozeb." DalöÌ klìëov zjiötïnì pr zkumu: NejËastÏjöÌ p Ìpady naruöenì bezpeënosti zven- ËÌ p edstavujì za poslednìch 12 mïsìc toky na elektronickou poötu (57 %). DvÏ t etiny respondent (66 %) nemajì pocit, ûe by mïli nèst odpovïdnost za ochranu poëìtaë, kterè pouûìvajì klienti vyuûìvajìcì online sluûeb elektronickèho a internetovèho bankovnictvì. Prakticky vöichni ËastnÌci pr zkumu (98 %) uvedli zv öen rozpoëet na bezpeënostnì ot zky, ale 35 % z nich se domnìv, ûe jejich investice do oblasti informaënì bezpeënosti zaost - vajì za obchodnìmi pot ebami. "P esun priorit" a "integraënì problèmy" byly identifikov ny jako hlavnì d vody selh nì projekt v oblasti informaënì bezpeënosti (u 48 % resp. 32 % respondent ). BliûöÌ pohled na jednotlivè regiony Evropa, St ednì V chod a Afrika (EMEA): Oblast zahrnujìcì Evropu, St ednì V chod a Afriku se ve srovn nì s ostatnìmi regiony vyznaëuje nejvyööìm procentem respondent (39 %), kte Ì se domnìvajì, ûe v souëasnè dobï majì poûadovanè dovednosti a kompetence k tomu, aby mohli ËinnÏ a efektivnï reagovat na st vajìcì a budoucì bezpeënostnì poûadavky. VÏtöina ËastnÌk (82 %) je takè toho n zoru, ûe ot zka bezpeënosti se dostala aû na roveú v konn ch editel Ëi p edstavenstva. VÌce neû t i Ëtvrtiny (77 %) se domnìvajì, ûe existuje snaha i zdroje k tomu, aby se eöila problematika dodrûov nì regulatornìch poûadavk. Co se t k naruöenì bezpeënosti informaënìch systèm, p evyöuje procento institucì v EvropÏ, na blìzkèm V chodï a v Africe, kterè zaznamenaly toky zevnit (31 %) i zvnïjöku (71 %), celosvïtov pr mïr, kde hodnoty dosahujì 30 a 65 %. SpoleËenstvÌ nez visl ch st t (SNS/CIS) - b valè svazovè republiky SovÏtskÈho svazu: Tento nov region, kter byl do pr zkumu zahrnut v roce 2007 a jenû se skl d z jeden cti b val ch republik SovÏtskÈho svazu, zaujìm prvnì mìsto co do zkuöenostì s naruöenìm bezpeënosti zvenëì. 63 % respondent ze SNS potvrdilo, ûe se setkalo s vnïjöìm tokem (celosvïtovï 65 %). Na druhè stranï m SNS druhè nejniûöì procento respondent (na prvnìm mìstï je Japonsko), kte Ì se v minulèm roce setkali s tokem zevnit. Tento region je spolu s Japonskem na prvnì p ÌËce v poëtu respondent, kte Ì potvrdili, ûe jejich organizace m bezpeënostnì strategii (75 %). Asie - Pacifik mimo Japonsko (APAC): VÌce neû dvï t etiny (78 %) respondent v tèto oblasti poukazujì na skuteënosti, ûe ot zka bezpeënosti se dostala na roveú nejvyööìch vedoucìch pracovnìk a na roveú p edstavenstva, kde je vnìm na jako z vaûn problematick oblast. TÈmÏ stejnè procento finanënìch institucì (62 %) takè potvrdilo, ûe jiû u nich zavedli bezpeënostnì strategii a jsou odhodl ni i finanënï vybaveni k tomu, aby p istoupili k eöenì regulatornìch poûadavk. Z roveú se vöak jen 7 % ËastnÌk pr zkumu, tedy celkovï nejniûöì procento ze vöech region, domnìv, ûe v souëasnosti disponuje pot ebn mi dovednostmi a kompetencemi k tomu, aby efektivnï reagovali na st vajìcì i p edvìdatelnè bezpeënostnì poûadavky. Japonsko: AËkoliv Japonsko jiû letos nenì suverènnìm lìdrem hned v nïkolika kategoriìch v oblasti bezpeënosti a ochrany soukrom ch dat, ve Ëty ech oblastech vöak v celosvïtovèm mï Ìtku nejvyööì p ÌËku st le zaujìm. Jedn se o tyto oblasti: existence bezpeënostnì strategie (75 % respondent ), vyëlenïnì vedoucìho pracovnìka odpovïdnèho za ochranu soukrom ch dat (100%), nejniûöì procento vnïjöìch (35 %) a vnit nìch (13 %) tok. Avöak v sledky pr zkumu ukazujì, ûe japonskè finanënì instituce zaost vajì za sv mi glob lnìmi kolegy v oblasti propojenì bezpeënosti s ohodnocenìm zamïstnanc IT (40 % versus 50 %). Na 71 % japonsk ch respondent se domnìv, ûe seniornì vedoucì pracovnìci a ËlenovÈ p edstavenstva povaûujì bezpeënost za z sadnìch oblast pro obchodnì Ëinnosti firmy, coû je ve srovn nì s ostatnìmi respondenty takè mènï. USA: USA zaujìmajì prvnì mìsto mezi regiony ve vïtöinï bezpeënostnìch ot zek vëetnï n sledujìcìch: poëet respondent, kte Ì potvrdili, ûe bezpeënost je pro nevyööì vedoucì pracovnìky a editele z sadnì oblast obchodnì Ëinnosti (89 %), prvo- ad snaha a pot ebnè zdroje pro eöenì regulatornìch poûadavk (80 %), propojenì ot zky bezpeënosti s osobnìm ohodnocenìm zamïstnanc oddïlenì IT (70 %) a poskytov nì alespoú jednoho ökolenì v oblasti bezpeënosti a povïdomì o problèmu sv m zamïstnanc m (v loúskèm roce 95 %). USA m takè nejvyööì procento (35 %) respondent, kte Ì se za poslednìch 12 mïsìc setkali s alespoú jednìm p Ìpadem toku na systèm zevnit. Kanada: Kanada pat Ì k region m, kterè problematiku ochrany soukromì ÌdÌ nejlèpe. V razn vïtöina respondent (91 %) potvrzuje existenci pozice manaûera odpovïdnèho za ochranu soukrom ch dat a 80 % respondent m k dispozici program pro ÌzenÌ bezpeënosti. Na druhè stranï Kanada zaost v za zbytkem svïta v tom, ûe nejniûöì poëet respondent se domnìv, ûe majì prvo- adou snahu i zdroje k tomu, aby eöili regulatornì poûadavky (50 %). V regionu se takè nach zì nejniûöì procento finanënìch institucì, kterè majì k dispozici bezpeënostnì strategii (27 %), p iëemû û dn respondent se nedomnìv, ûe bezpeënostnì strategii organizace vedou k tomu urëenì vedoucì pracovnìci. Latinsk Amerika a Karibik (LACRO): Jako tomu bylo v minul ch dvou letech, finanënì instituce v LatinskÈ Americe a v Karibiku z ejmï ot zk m ochrany soukrom ch daj nevïnujì p Ìliö pozornosti, jak dokazuje nejniûöì procento respondent, kte Ì majì k dispozici program pro dodrûov nì bezpeënostnìch poûadavk (31 %) nebo manaûera odpovïdnèho za bezpeënostnì ot zky (30 %). Region se takè nach zì na spodnì p ÌËce v oblasti poskytov nì ökolenì sv m zamïstnanc m v loúskèm roce (61 %). PozitivnÌ je ale skuteënost, ûe region se vyznaëuje jednou z nejvyööìch procentu- lnìch hodnot v oblasti disponibility bezpeënostnì strategiì (68 % finanënìch institucì ji m ). DalöÌm pozitivem je fakt, ûe v razn vïtöina respondent (88 %) se domnìv, ûe problematika bezpeënosti se dostala k seniornìm vedoucìm pracovnìk m, kte Ì ji vnìmajì jako z sadnì oblast pro obchodnì Ëinnost organizace. Metodologie Pr zkum, kter mïl podobu osobnìch interview a elektronick ch dotaznìk a jeû provedla skupina spoleënosti Deloitte vïnujìcì se odvïtvì glob lnìch finanënìch sluûeb (GFSI), se zamï il na vedoucì pracovnìky v oblasti informaënìch technologiì ( editelè tvar bezpeënosti, editelè pro bezpeënost informaënìch systèm, editelè pro informaënì technologie, t my pro ÌzenÌ bezpeënosti apod.) v adï finanënìch organizacì, kterè z celosvïtovèho hlediska pat Ì ke stovce vedoucìch firem. Ot zky se t kaly ÌzenÌ a spr vy, investic do bezpeënosti, ÌzenÌ rizik, vyuûitì bezpeënostnìch technologiì, kvality provozu a problematiky ochrany soukrom ch dat. Respondenti zastupovali ve ejnè i soukromè organizace ze vöech kontinent, kterè byly rozdïleny do pïti region, a to takto: Evropa, St ednì V chod a Afrika (EMEA), SpoleËenstvÌ nez visl ch st t (CIS), Asie-Pacifik (APAC), SevernÌ Amerika (NA), Latinsk Amerika a Karibik (LACRC). S ohledem na öirokè spektrum dotazovan ch institucì a kvalitativnì povahu pr zkumu nemusì b t nïkterè v sledky reprezentativnì pro kaûd identifikovan region. Celkov poëet dotazovan ch firem: 196 Mezi nejzn mïjöìmi finanënìmi institucemi, zahrnut mi do pr zkumu, byly: ABN Amro, Citibank, Commerzbank, Deutsche Bank, Fortis Bank, HSBC, ING, Raiffeisenbank