Vize je jasná: Modrá pyramida by měla být bankou pro rodinu

Transkript

1 Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (1 / 2007) www. premium.prosperita.info Vize je jasná: Modrá pyramida by měla být bankou pro rodinu Příloha Co dokáže textil VIETNAM EXPO 2007 a WMC Jedinou prezentacì»eskè republiky na 17. mezin rodnìm obchodnìm veletrhu VIETNAM EXPO 2007, kter se bude konat od 4. do 8. dubna v Hanoji, bude opït expozice praûskè marketingovè firmy WMC, kter se jiû 13 let specializuje v hradnï na Vietnam. Jiû deset naöich v robc se z vaznï p ihl silo k prezentaci v expozici WMC na tomto nejvïtöìm a nejprestiûnïjöìm vietnamskèm veletrhu, kter loni i v roce 2004 navötìvil prezident VSR se sv m doprovodem. Vzhledem k tomu, ûe z vïrem loúskèho roku byl Vietnam p ijat jako 150. Ëlen WTO (SvÏtovÈ obchodnì organizace), je z jem o dubnov veletrh v Hanoji z celèho svïta velk. pokraëov nì na stranï 2 Vracíte se rádi domů? To je ale otázka! Ale řekněte sami - většina z nás mívá kolem šesté večer myšlenky sešikované opravdu jen jedním směrem: už abych byl doma! A to je hodně vypovídající. Těšíte se tam, spěcháte tam, míříte tam, kde je vám dobře, aniž si to občas dokážete přiznat. Inu, ne nadarmo se říká, že doma je doma. Nač vlastně doopravdy myslíte, když vystupujete z auta před vjezdem na zahradu obepínající váš rodinný domek nedávno zkolaudovaný nebo když berete za kliku svého právě zrekonstruovaného bytu Dá se to možná nazvat jednoduše: pohoda, pohodlí, klídek, útočiště, místo, kde je mi fajn. Vidinou je častokrát každodenní radost ze setkání s těmi nejmilejšími a nejbližšími, pár příjemných slov na uvítanou, ale také, co si budeme nalhávat, postarší tričko, pohodlné pantofle, něco dobrého na zub, pár minut bez notebooku, zkrátka odpočinek, ten pravý, domácí, byť pravda, tak trochu nespolečenský, o to více ceněný. K příjemnostem, které patří k domovu, se váže i pocit, že se člověk nachází tam, kde se mu líbí. Kde to má zařízeno podle svého, kde se mu pěkně sedí, leží, kde má originálně vybavenou kuchyň a podle svého gusta třeba koupelnu s rozvernými soškami kamaráda keramika, nebo tělocvičnu z bývalé kůlny, či ateliér, šicí dílnu, výstavní síň, kde má sbírku tužek nebo motýlů, konečně přehlednou knihovnu. Každý z nás hledá totiž místo pro sebe. Nejde jen o místo na slunci, ale také o seberealizaci v prostoru, o kterém může říci, že mu patří. Zkrátka místo, kde nachází sám sebe, kde obnovuje síly, kde je schopen být veselý či moudrý, ale na jinou notu, než v roli jednatele společnosti či špičkového manažera, který řídí tým odborníků. Každý z nás se snaží mít takové místo s duší: domov. K tomu, abychom si mohli plnit takové sny a potřeby, slouží i stavební spoření. Jeden, jak specialisté uvádějí, z nejbezpečnějších a nejvýhodnějších finančních produktů na našem trhu vůbec. Pro téma našeho lednového vydání Prosperity Firmy: s jasnou představou do roku 2007 jsme vybrali Modrou pyramidu stavební spořitelnu. Troufnu si tvrdit, že tato stavební spořitelna má o letošním roce jasno A to zejmèna proto, ûe m za sebou velice spïön rok. Rok 2006 bude bezesporu nej spïönïjöìm obdobìm v historii ModrÈ pyramidy. Loni nejenûe poskytla nejvïtöì objem vïr za celou svoji historii, ale zìskala takè adu prestiûnìch ocenïnì. Jen zopakuji, ûe v Ìjnu 2006 se 100% akcion - em ModrÈ pyramidy stala KomerËnÌ banka. To napovìd tomu, ûe klient bude mìt jeötï lepöì podmìnky neû dosud. Z zemì tèto banky d v vynikajìcì p edpoklady pro dalöì rozvoj stavebnì spo itelny, pro zkvalitnïnì klientskèho servisu a p edevöìm pro rozöì enì obchodnì nabìdky tak, aby co nejvìce odpovìdala pot eb m rodiny.»ìsla majì pravdu Za rok 2006 poskytla Modr pyramida vïr v objemu 10,5 mld. KË, coû je o 20 % vìce neû v roce p edch zejìcìm a dosud nejlepöì v sledek v historii spo itelny. U ModrÈ pyramidy bylo v roce 2006 uzav eno smluv o stavebnìm spo enì s cìlovou Ë stkou 26,5 mld. KË. Celkem eviduje Modr pyramida smluv s celkovou cìlovou Ë stkou 205 mld. KË. Modr pyramida je nejdynamiëtïji se rozvìjejìcì stavebnì spo itelnou v»eskè republice, dle objemu depozit je t etì nejvïtöì stavebnì spo itelnou, dle objemu poskytnut ch vïr zaujìm druhou pozici. Klienti majì u ModrÈ pyramidy naspo eno 57,5 mld. KË, bilanënì objem vïr ËinÌ 24,7 mld. KË, bilanënì suma 63,7 mld. KË. Vlajkov loô Ëi "geni lnì hypo vïr" Modr pyramida byla prvnì stavebnì spo itelnou, kter uvedla na trh produkt tohoto typu. Kombinuje v sobï ide lnï v hody vïru ze stavebnìho spo enì a hypotèky. V loúskèm roce takè jako prvnì a dosud jedin nabìdla Hypo vïr 100, kter umoûúuje financovat aû 100 % ceny nemovitosti. Ne n hodou zìskal tento Hypo vïr jiû dvakr t Zlatou korunu - ocenïnì nejlepöì finanënì produkt roku, Hypo vïr 100 pak loni takè St Ìbrnou korunu. Za dobu existence Hypo vïru - tedy od b ezna roku 2005 poskytla Modr pyramida Hypo vïr v objemu p es 11 mld. KË. Loni to bylo 8000 Hypo vïr v objemu p es 6 mld. KË. Pr mïrn v öe Hypo vïru jiû p esahuje KË. StavebnÌ spo enì - nejoblìbenïjöì produkt»esk republika je s vìce neû 5,7 mil. smlouvami o stavebnìm spo enì na druhèm mìstï mezi zemïmi, kde tato forma existuje. Vloni zaznamenalo stavebnì spo enì oûivenì z jmu, klienti uzavìrali p edevöìm smlouvy s vyööìmi cìlov mi Ë stkami. A jeötï nïco - kdyû jsou»eöi v poëtu uzavìr nì smluv o stavebnìm spo enì na druhèm mìstï mezi zemïmi, kde tento zp sob ukl d nì penïz zako enil, a p ed nimi, tedy v Ëele, stojì NÏmci a jako t etì se nominovali RakuöanÈ, to jsou argumenty, kterè o oblìbenosti stavebnìho spo- enì v»r vïrohodnï vypovìdajì. NavÌc tendence peëovat o st echu nad hlavou sìlì a stavebnìci pot ebujì n stroj, kter jim öikovnï pom ûe. Je to stavebnì spo enì. Slovo má André Léger, předseda představenstva a ředitel Modré pyramidy stavební spořitelny: Koupě podílů Modré pyramidy byla loni jedním z nejvýznamnějších pohybů na našem finančním trhu. Co to bude pro značku Modrá pyramida znamenat? ZnaËku Modr pyramida chceme nad le udrûet, a co vìc - jeötï posìlit, protoûe to je velmi dobr znaëka. Chceme, aby jak KomerËnÌ banka, tak Modr pyramida vedle sebe existovaly jako dvï spïönè obchodnì znaëky. Vûdyù klienti k tèto stavebnì spo itelnï p iöli proto, ûe byla pro nï jako znaëka atraktivnì, a na tom nenì pot eba nic mïnit. V û dnèm p ÌpadÏ neölo o f zi. Do Ìjna loúskèho roku vlastnila KomerËnÌ banka jen 40 % ModrÈ pyramidy a o strategii firmy mohl vìce rozhodovat jejì majoritnì vlastnìk, coû byla nïmeck finanënì skupina BHW, kter mïla polovinu akciì. TeÔ je tomu p irozenï jinak a klienti se mohou tïöit na daleko vïtöì prov zanost s KomerËnÌ bankou, neû tomu bylo d Ìve. ObchodnÌ sìù ModrÈ pyramidy z stane takè zachov na, pot ebujeme obchodnì z stupce p edevöìm pro kvalitnì pèëi o klienty. A v sledky ukazujì, ûe jsou to velice schopnì lidè, kterè si chceme udrûet. Jejich prost ednictvìm a samoz ejmï takè prost ednictvìm sìtï poboëek KomerËnÌ banky chceme oslovovat klienty mnohem öiröì obchodnì nabìdkou - ze spoleënè dìlny banky a stavebnì spo itelny. pokraëov nì na stranï 23

2 ZRCADLO leden 2007 Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Auto roku»eskè republiky Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 4. Znojemsk hrozen MarketÈr roku Motocykl roku St echy Praha 8. CLUTEX - Klastr TechnickÈ textilie na veletrhu Styl 2007 ( nor) 9. VybranÈ konference spoleënosti 1. VOX, a. s. Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. 2 Z obsahu: str. 3 Outsourcing mezd a účetnictví str. 11 Deloitte podporuje novou vizi o poslání účetních a auditorů str. 12 ale já osobně se vždy těším na kontrolní či certifikační audity str. 20 Audit není jen o dokladech, ale především o rizicích spojených s podnikáním str. 21 Aby nám faktury dělaly radost VIETNAM EXPO 2007 a WMC pokraëov nì ze strany 1 WMC zajistila pro ËeskÈ vystavovatele expozici o rozloze 144 m 2 v hlavnìm pavilûnu A 1. JeötÏ je v nì mìsto pro 6 z jemc. Uz vïrka p ihl öek je 15. nora. Kaûd n ö vystavovatel bude zve ejnïn v katalogu veletrhu a v expozici WMC se m ûe prezentovat i se sv m DVD na velkoploönè televizi. Tento veletrh loni navötìvilo p es n vötïvnìk z 21 zemì. Pro vystavovatele je velmi v hodnè, ûe prvnì dva dny na veletrhu jsou urëeny jen pro odbornou ve ejnost a WMC tradiënï jeötï p ed zah jenìm veletrhu zve ejnì ve vietnamskèm tisku n plú svè expozice - prezentaci v robc z»eskè republiky. Magnetem slavnostnìho zah jenì dubnovèho 17. mezin rodnìho obchodnìho veletrhu VIETNAM EXPO 2007 bude slavnostnì svïtov premièra ËeskÈho traktoru pro vietnamsk r ûov pole od firmy VARI, a. s., Libice nad Cidlinou. Pozornost n vötïvnìk zìskajì i vystavenè vitaminovè a potravinovè doplúky firmy WALMARK, a. s., z T ince, ekologick stavebnì materi l FLEXIBUILD firmy VUVL, a. s., Brno, stavebnì kompozitnì materi ly firmy PREFA KOMPOZITY, a. s., Brno, hydromotory firmy GLENTOR, s. r. o., Praha 10, Ëi nabìdky vïtrn ch elektr ren firmy KV VENTI, s. r. o., Chodov. V expozici WMC se vietnamskèmu trhu p edstavì i Ëesk investor, kter chce ve Vietnamu postavit a provozovat vïtrnè elektr rny a vybudovat sìù modernìch cukr ren, ale takè z stupce finanënì firmy, kter se rozhodla nabìdnout pro zlepöenì hospod skè spolupr ce svè sluûby Vietnamc m. WMC zìskala v letech 2003 aû 2006 na tomto veletrhu vûdy nejvyööì ocenïnì - zlatou medaili, a proto se na tento veletrh spolu s vystavovateli peëlivï p edem p ipravuje. Pro z jemce po d podnikatelskou misi na tento veletrh v termìnu od 1. do 11. dubna. Podrobnosti o veletrhu lze naëerpat spolu s marketingov mi informacemi z VSR na OdbornÈ informace o moûnostech ve Vietnamu m ûete zìskat na semin i, kter po d 31. ledna od 9 hodin v Praze proexportnì agentura CzechTrade ve svèm sìdle v Praze 2, Dittrichova 21. Marcel Winter Majitel marketingovè firmy WMC»len ExportnÌho klubu Czech Trade Dobrá rada nad zlato Česká spořitelna internetem k vašemu komfortu»esk spo itelna nabìzì od ledna 2007 novou sluûbu SERVIS 24 - START pro klienty, kte Ì nemajì u»s Ëet a chtïjì mìt p ehled o sv ch produktech u dce in ch spoleënostì»s. Z roveú»s nasadila novè funkënosti u sluûby SERVIS 24 - klienti mohou zmïnit parametry smlouvy o stavebnìm spo enì, aktualizovat osobnì daje a sledovat transakënì historii u vkladov ch i vïrov ch Ët stavebnìho spo- enì. FiremnÌ klienti vyuûìvajìcì BUSINESS 24 zìskajì novï p ehled o vïrov ch Ëtech, mohou zakl dat vkladovè Ëty, vymïúovat si dokumenty s bankou a takè vyuûìvat nap. souhlasy s inkasem, trvalè p Ìkazy k hradï, k inkasu i k regulaci z statku. Sluûbu SERVIS 24 - START mohou vyuûìvat klienti dce in ch spoleënostì»eskè spo itelny - stavebnì spo itelny, pojiöùovny, penzijnìho fondu a investiënì spoleënosti, kte Ì nemajì u»eskè spo itelny û dn Ëet. PomocÌ novè sluûby mohou nahlìûet na Ëty stavebnìho spo enì, penzijnìho p ipojiötïnì, ûivotnìho pojiötïnì Ëi na majetkovè Ëty. SERVIS 24 - START umoûúuje.eu domény pro váš růst Uû jste si koupili domènu.eu? Jestliûe ne, pak je to ökoda, uvaûujte o jejìm v znamu s vïtöìm nadhledem. A jestli spìöe po d pochybujete, zkuste se zaëìst do zajìmavè publikace stejnèho n zvu:.eu domain name.eu domèna. V z vïru loúskèho roku ji vydalo nakladatelstvì C. H. Beck v edici C. H. Beck pro praxi; autory jsou P emysl Raban a Marie Moravcov a kolektiv. DomÈny.eu by mïly prohloubit elektronickou komunikaci na mezin rodnì rovni, mïly by p ispït nejen ke zviditelnïnì firem a dalöìch subjekt na webu, ale napomoci obchodov nì, propojenì trhu, rychlejöìmu toku informacì. P ÌruËka m za kol p iblìûit zp soby, formy a pravidla, jimiû se ÌdÌ vztahy p i registraci a sporech o opr vnïnost registrace domènov ch jmen pr vï v domènï nejvyööì rovnï.eu. Je prvnì dvojjazyënou publikacì u n s v oboru pr vnì literatury a p iöla tak p esnï vëas s cenn mi radami. Jak drûitel domènovèho jmnèna.eu, tak z jemce o zaregistrov - nì najde odpovïdi na nïkterè praktickè a pro nïj pravdïpodobnï sloûitè ot zky. Problematika takè zce souvisì s ochrann mi zn mkami apod. DomÈna.eu pat Ì v souëasnosti k nejpopul rnïjöìm na svïtï, byù se v»r zatìm tolik s podnikatelsk m prost edìm nesûila. Protoûe publikace p inesla ve formï ot zek a odpovïdì p ehled hlavnìch pravidel registrace domèn.eu a popisuje pravidla eöenì spor o tyto domèny, mohla by se st t v znamn m pomocnìkem tak- ka v kaûdè firmï. Obsahuje totiû takè informace o z kladnì evropskè legislativï t kajìcì se.eu domèny. V tèto souvislosti se sluöì p ipomenout, ûe to byl pr vï RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R, kter p esvïdëil odbornìky a legislativce v silnè mezin rodnì konkurenci o sv ch kvalit ch. V sledkem je, ûe SdruûenÌ EURid dne 12. dubna 2005 povï ilo Ëesk RozhodËÌ soud p i Hospod skè komo e»r a Agr rnì komo e»r se sìdlem v Praze (d le jen RozhodËÌ soud) vypracov nìm pravidel ADR (alternativnìho eöenì spor ) pro spory o domènov jmèna.eu. RozhodËÌ soud za asistence p ÌpravnÈho t mu IP a IT specialist z celè Evropy navrhl pravidla a postupy pro.eu ADR v souladu s pravidly ve ejnè politiky (Public Policy Rules, d le jen PPR) EvropskÈ komise pro.eu (smïrnice EvropskÈ komise - EC Regulation 7874/2004) a s doporuëenìmi WIPO. Dnes rozhoduje spory o.eu domèny. (rix) RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, specializovaný poradce Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, poradce společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia klientovi stejn rozsah sluûeb u produkt dce in ch spoleënostì»s jako SERVIS 24 z Ìzen ke sporoûirovèmu Ëtu. Z ÌzenÌ i vyuûìv nì tèto sluûby je zdarma. Sluûba SERVIS 24 zahrnuje Telebanking, Internetbanking a GSM banking. Vöechny t i sluûby m ûe klient vyuûìvat za jedin poplatek a s jedinou sadou p Ìstupov ch kûd. InternetovÈ bankovnictvì vyuûìvalo na konci minulèho roku zhruba klient, Telebanking klient a GSM banking klient. Sluûba BUSINESS 24 je urëena pro firemnì klientelu a v souëasnè dobï m tèmï uûivatel. Nejhezčí pozvánka na tiskovku Banka zvala do nemocnice ZaË tek roku nenì tak hojn na tiskovè konference, nicmènï letos v lednu jich nebylo zas tak m lo. N s zaujala jednoznaënï pozv nka GE Money Bank na 1. nora 2007 do nemocnice Na Frantiöku v Praze na prezentaci p evratnè produktovè novinky. VÌce jsme o tèto tiskovce vzhledem k uz vïrce naöeho listu nevïdïli. NaladÏni jsme vöak byli - pozv nka byla vyhotovena na recepisu na lèky. N pad, vtip - to bodovalo. (rix) S tužkou za uchem Vždy s pevnou vůlí Pat Ìte mezi ty, kte Ì si d vajì do NovÈho roku p edsevzetì? ProË n s vlastnï pr vï p Ìchod novèho roku l k nïco mïnit, proë si slibujeme, pl nujeme a zaë tkem roku nïkdy skuteënï ûijeme: zdravïji, sportovnïji, bez velkèho mnoûstvì cigaret, bez velkèho mnoûstvì alkoholu, bez tlustï namazan ch krajìc chleba s dlem, snaûìme se nerozëilovat, vìce usmìvat, b t milejöì, spo ivïjöì, lepöì, jinì? Jenûe po p r t dnech (ti odolnïjöì po p r mïsìcìch) zjistìme, ûe nem me tolik Ëasu, abychom jìm pl tvali: v posilovn ch - kdyû se sami sobï lìbìme i s tìm b Ìökem a povisl mi svaly na ruk ch, studiem cizìch jazyk - kdyû se nakonec stejnï nïjak domluvìme Ëi dlouh mi proch zkami - kdyû p ece m me auto! Ale nechme na hlavï. Moûn p ece jen pat Ìte mezi vytrvalce s v lì jako k men, kter m se da Ì cel rok sv p edsevzetì plnit. NakonecÖ uvidìme. Rok teprve zaëìn. MarkÈta BartÌkov Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok, mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. a. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s. r. o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Unie podnikových právníků ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Sdružení CZECH TOP 100 Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR Česká asociace pojišťoven Vítejte na www. Přibyde Prosperita Madam Business Nov, dosud nepravideln p Ìloha naöeho listu startuje od nora. Ponese jmèno Prosperita Madam Business a na webu prosperity najdete takè odkaz na novï se utv - ejìcì webovè str nky VÏ Ìme, ûe i novè logo, nov web a p edevöìm tèma, jeû si podnikatelky a manaûerky zaslouûì, totiû mèdium urëenè pr vï pro nï, zaujme nejen je, ale i vïtöinu v s, naöich Ëten. Na najdete jak celè znïnì p Ìlohy, tak doplúujìcì informace vëetnï kontakt a cenìk reklamy. Martin äimek, autor internetov ch projekt Prosperita Vyd v : RIX, s. r. o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: cervenkova@prosperita.info Jind iöka Hauptmanov, obchodnì manaûerka tel.: hauptmanova@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info Ing. Marie Sk lov, odborn komunikace tel., fax: mobil: skalova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Tisk: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Distribuce: 5 P Agency, s. r. o. Masarykova 118 Business Park Mod ice Mod ice»asopis je v roce 2007 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo sèriov ch publikacì ISSN

3 leden 2007 ÚČETNÍ, VÁŠ RÁDCE Outsourcing mezd a účetnictví Výhody oustourcingu si i v oblasti střední Evropy uvědomuje stále více firem. Je to logická možnost, jak snížit provozní náklady ve firmě a přitom zvýšit kvalitu provádění důležitých vedlejších činností. Outsourcing pak nepřináší pouze jednoznačné úspory nákladů, ale i uvolnění vlastních zdrojů a přístup k novým technologiím, informacím a prvotřídním znalostem. Základní myšlenka outsourcingu přenechat nevýdělečné činnosti ve firmě někomu jinému a sám se plně zaměřit na hlavní činnosti podnikání se plně uplatňuje i v oblasti účetnictví a mzdové agendy. Tato typická vedlejší činnost, která sice negeneruje zisk, ale je naprosto nezbytná pro chod firmy, je přímo učebnicovým příkladem činnosti, pro kterou lze výhody outsourcingu velmi dobře využít. NabÌdka spoleënostì, kterè poskytujì sluûby v oblasti outsourcingu mezd a ËetnictvÌ, je velice öirok. Je proto d leûitè vïnovat v bïru outsourcingovèho partnera pat iënou pozornost. Od vhodnèho poskytovatele tïchto sluûeb klient oëek v p edevöìm maxim lnì zabezpeëenì podnikov ch informacì. Mzdov a ËetnÌ data pat Ì k nejcitlivïjöìm informacìm, kter mi firma disponuje, a proto d vïryhodnost outsourcingovèho partnera hraje klìëovou roli. Vhodn partner by d le mïl b t flexibilnì bïhem plnïnì smlouvy ó musì b t schopen p izp sobovat svè sluûby aktu lnìm pot eb m klienta, p ÌpadnÏ s m navrhovat vylepöenì organizaënìch proces, kterè se vedenì ËetnictvÌ a mezd p Ìmo t kajì. Příklad porovnání nákladů outsourcingu a mzdové účetní ZamÏstnanc na HPP 55 ZamÏstnanc na VPP 8 Brig dnìci 3 RoËnÏ p ihl öek a odhl öek 10 Outsourcing mezd Zpracov nì mezd externì firmou dosud vyuûìvajì p edevöìm velkè, nadn rodnì koncerny, kterè uû majì pozitivnì zkuöenosti s touto sluûbou ze zahraniëì. Ale stejnè v hody jako velkè spoleënosti majì z outsourcingu mezd i st ednì a menöì firmy. Tyto v hody jsou n sledujìcì: V znamnï niûöì n klady na zpracov nì mzdovè agendy externì firmou oproti vlastnì mzdovè ËetnÌ (viz p Ìklad porovn nì n klad ). Klient öet Ì n klady na ökolenì, po izov nì hardwaru a softwaru, soci lnìm a zdravotnìm pojiötïnì, kancel sk ch pot eb ch atd. Vysok kvalita odvedenè pr ce. Outsourcingov spoleënost m dìky svè specializaci dokonal p ehled o aktu lnìch z konech a p edpisech, neust le sleduje politickou situaci a reaguje na ËastÈ zmïny v legislativï. EfektivnÌ vynaloûenì n klad. Klient p esnï vì, za co, kdy a kolik bude platit. NehrozÌ situace, kdy m vlastnì mzdovou ËetnÌ, kter je p etìûen t i dny v mïsìci, ale po zbytek doby pro ni nenì stoprocentnì vyuûitì. RozloûenÌ rizika. Outsourcingov spoleënost se podìlì na riziku, kterè prov zì zpracov nì mzdovè agendy. RuËÌ za spr vnost zpracovan ch daj, spr vnost v poëtu odvod a Ëist ch mezd, p esnï vyplnïn ch p ehled pro spr vu soci lnìho zabezpeëenì a zdravotnì pojiöùovny. VËasnÈ zajiötïnì sluûeb. Klient nemusì eöit situaci, kdy mu jeho vlastnì mzdov ËetnÌ onemocnì nebo hlìd dïti. Odpadnou mu starosti se zajiöùov nìm z skoku na poslednì chvìli, p ÌpadnÏ posouv nì termìnu v plat vlastnìm zamïstnanc m. DiskrÈtnost. Mzdy se zpracov vajì mimo firmu a klient tak minimalizuje riziko niku informacì o v öi mezd jednotliv ch zamïstnanc. NadstandardnÌ sluûby. NÏkterÈ spoleënosti nabìzì sv m klient m moûnost posìl nì Ëist ch mezd a odvod z bankovnìho Ëtu z ÌzenÈho speci lnï pro tento Ëel a d le tìm Mzdov ËetnÌ Outsourcing MzdovÈ n klady na ËetnÌ KË Zpracov nì mzdy HPP, VPP (osoba/mïs.) 250 KË Soci lnì, zdravotnì pojiötïnì 6600 KË Zpracov nì mzdy DPP, DP» (osoba/mïs.) 100 KË Stravenky 560 KË P ihl öka/odhl öka zamïstnance ( kon) 25 KË Celkem osobnì n klady KË RoËnÌ vy Ëtov nì z loh na daú, ELDP (za osobu) 250 KË äkolenì (roënï) 890 KË MÏsÌËnÌ n klady za vedenì mezd KË PC (jednor zovï) KË Celkem za p ihlaöov nì/odhlaöov nì zamïstnanc 250 KË SW (jednor zovï) KË RoËnÌ vy Ëtov nì KË RoËnÌ n klady na mzdovou ËetnÌ KË Jednor zovè n klady na mzd. ËetnÌ KË Celkem n klady KË Celkem n klady KË RozdÌl KË Příklad porovnání nákladů outsourcingu účetnictví a firemní účetní ZamÏstnanc na HPP 55 RoËnÌ obrat 50 mil. KË PoËet poloûek v ËetnÌm denìku/rok ËetnÌ Outsourcing MzdovÈ n klady na vlastnì ËetnÌ KË Pauö l ó mïsìënì KË Soci lnì, zdravotnì pojiötïnì 8250 KË P izn nì k dani z p Ìjmu 4000 KË Stravenky 560 KË RoËnÌ uz vïrka 4000 KË Celkem osobnì n klady KË V kazy pro banky ó kvart lnï 2000 KË äkolenì (roënï) 5500 KË Pauö l ó roënï KË PC (jednor zovï) KË P izn nì k dani z p Ìjmu 4000 KË SW (jednor zovï) KË RoËnÌ uz vïrka 4000 KË V kazy pro banky ó roënï 8000 KË RoËnÌ n klady na mzdovou ËetnÌ KË Jednor zovè n klady na mzd. ËetnÌ KË Celkem n klady za rok KË Celkem n klady za rok KË RozdÌl KË Helios Orange pomáhá při výrobě zářivých barev Firma HET je Ëeskou v robnì spoleënostì, kter si svè v raznè postavenì na trhu interi- Èrov ch a fas dov ch barev vydobyla v silnï konkurenënìm prost edì p edevöìm dobr m jmènem sv ch v robk, pruûnou a vst Ìcnou obchodnì politikou, vysoce profesnìm p Ìstupem sv ch pracovnìk ke kaûdèmu z kaznìkovi a takè dynamick m rozvojem sortimentovè nabìdky podle pot eb trhu. HET Slovakia, s. r. o., je jejì spïönou dce inou spoleënostì na slovenskèm trhu. Firma HET Slovakia pracovala p ed zakoupenìm informaënìho systèmu Helios Orange s r zn mi programy, kterè vöak nesplúovaly vöechny jejì poûadavky. Proto logicky p iölo rozhodnutì managementu: zmïnit informaënì systèm. Vzhledem k tomu, ûe mate sk firma v»r je zcela spokojen se systèmem Helios Orange, realizovala HET Slovakia zmïnu bez nejmenöìch problèm. Nebylo ani nutnè uspo dat v bïrovè ÌzenÌ. "Se systèmem pracovali ËeötÌ kolegovè, takûe jsme vïdïli, do Ëeho jdeme," ekl VladimÌr äkultèty, obchodnì manaûer firmy HET Slovakia. "Helios Orange n m zjednoduöil proces expediënìho a dodacìho listu a faktur. P inesl n m takè moûnost tvo it hl öenì pro Intrastat a zìsk vat podklady pro Ëely RecyklaËnÌho fondu. Jednoduch tvorba r zn ch statistik n m kaûd den ulehëuje pr ci," dodal. Smlouva mezi spoleënostmi LCS Slovensko a HET Slovakia byla podeps na 30. z Ì S implementacì se zapoëalo 21. listopadu 2005 a uû 1. ledna 2006 mïli pracovnìci firmy moûnost systèm Helios Orange pouûìvat. SpoleËnost HET Slovakia bude pro svoji Ëinnost vyuûì- vat: j dro systèmu, moduly Ekonomika, Obchod, Styk se z kaznìky, LidskÈ zdroje a ManaûerskÈ vyhodnocov nì. K dispozici majì i CelnÌ software a N stroje p izp sobenì. Celkov implementace byla dokonëena 11. ledna ZamÏstnanci firmy mïli tèmï rok na odzkouöenì a zabïhnutì systèmu. Dnes jsou na pr ci se systèmem Helios Orange jiû zcela zvyklì a jsou s nìm velmi spokojenì, neboù dok ûe splnit vöechny jejich poûadavky. O spoleënosti HET KvalitnÌ a souëasnï cenovï v hodnè malì skè barvy Hetmal Plus, Klasik, Brillant a Hetline si rychle zìskaly p Ìznivce ve vöech segmentech odbïratel. Mimo dnï spïön byl pro firmu rok 2003, kdy dosaûenè trûby p ekroëily 200 milion KË, p i meziroënìm n r stu 11 %. V roby Ëinila tun n tïrov ch hmot. V razn podìl na trhu zìskala firma na Slovensku. Export byl spïön do Bulharska. ObchodnÌ spïchy se projevily v posìlenì ekonomickè stability spoleënosti. To umoûnilo zv öit z kladnì jmïnì na 85 mil. KË. tak sniûuje riziko niku informacì. S tìm souvisì i moûnost tisku v platnìch lìstk do diskrètnìch ob lek ó tato moûnost je takè st le û danïjöì. Vhodn software na zpracov nì mezd. Po konzultaci s klientem a zjiötïnì jeho pot eb je poskytovatel outsourcingov ch sluûeb schopn nabìdnout vyzkouöen a osvïdëen software, kter umoûúuje p esnï splnit poûadavky klienta. Elektronick komunikace. St tnì instituce i zdravotnì pojiöùovny postupnï zaëìnajì preferovat komunikaci v elektronickè podobï. Pro zabezpeëenì pod v nì elektronick ch p ihl öek, odhl öek, p ehled apod. je t eba po Ìdit speci lnì software a za Ìdit elektronickè podpisy. SpolupracÌ s externì firmou se klient vöech tïchto problèm zbavì. Zastupov nì p ed spr vou soci lnìho zabezpeëenì a zdravotnìmi pojiöùovnami. Outsourcing ËetnictvÌ MenöÌm a st ednìm firm m se ve vïtöinï p Ìpad nevyplatì zamïstn vat vlastnì ËetnÌ. V hodnïjöìm eöenìm je outsourcing celèho ËetnictvÌ. Spolupr cì s externì ËetnÌ firmou zìsk v klient tyto v hody: Odbornost, specializace. Ve spleti st le se mïnìcìch ËetnÌch a daúov ch z kon a vyhl öek nenì jednoduchè se orientovat. ExternÌ firma zajiöùuje pravideln ökolenì a vzdïl v nì sv ch zamïstnanc, aby mïli p esnè znalosti a pat iënou odbornost ve svèm oboru. NÏkte Ì poskytovatelè ËetnÌch sluûeb spolupracujì v r mci jednè firmy s daúov mi poradci, auditory, odbornìky na evropskè a svïtovè ËetnÌ standardy, a jsou proto schopni nabìdnout sv m klient m skuteënï komplexnì sluûby. On-line p Ìstup k ËetnÌm dat m.»ast m argumentem odp rc p enech nì ËetnictvÌ externì firmï bylo, ûe nemajì p Ìstup k aktu- lnìm ËetnÌm dat m, komplikuje se p ed - v nì doklad, a tìm se zdrûuje cel proces Ëtov nì. PomocÌ modernìch komunikaënìch technologiì jiû velkè mnoûstvì spoleënostì tento problèm vy eöilo a klient m moûnost sledovat veöker data skuteënï v p ÌmÈm p enosu. OdpovÏdnost za chyby a ökody z nich vypl vajìcì. Na rozdìl od spoleënosti, kter nem vedenì ËetnictvÌ jako p edmït podnik nì, se ËetnÌ firma m ûe pojistit proti riziku, ûe udïl chybu, a tìm zp sobì ökodu Ëi finanënì jmu. P i souëasnè v öi pokut, kdy nap Ìklad finanënì ad m ûe uloûit pokuty i v dech statisìc aû miliûn korun, to nenì zanedbateln skuteënost. Je t eba br t v vahu i to, ûe r znè kontroly mohou probïhnout i nïkolik let nazp tek. Zastupov nì na kontrol ch u finanënìho adu. DÌky mnoûstvì kontrol, kterè ËetnÌ firma absolvuje s r zn mi klienty, m s jedn nìm se st tnìmi institucemi neocenitelnè zkuöenosti, kterè m ûe uplatnit p i dalöìch kontaktech s ady. Reporting na mìru, vìcejazyënè reporty. VÏtöina externìch ËetnÌch firem po prozkoum - nì pot eb klienta navrhne vhodnè sestavy report, kterè budou p esnï odpovìdat pot eb m manaûer spoleënosti. Samoz ejmostì jsou i reporty v cizìm jazyce. Moûnost plnï se zamï it na j dro vlastnìho podnik nì. VyuûitÌm sluûeb externì ËetnÌ spoleënosti odpad manaûer m mnoho starostì. NemusÌ zajiöùovat n bor kvalitnìch ËetnÌch, jejich ökolenì, zajiöùovat zastupitelnost. DÌky tomu majì vìce prostoru zamï- it se na to, co firmu skuteënï ûivì. V hody outsourcingu ËetnictvÌ a mezd jsou nezpochybnitelnè a zkuöenosti ze zahraniëì to jenom potvrzujì. HlavnÌm problèmem tak z st - v spìöe v bïr toho spr vnèho outsourcingovèho partnera. Ing. Ivan Blaûek Autor je v konn manaûer spoleënosti APOGEO Accounting & Payroll, s. r. o. Kontakt: APOGEO Accounting & Payroll, s. r. o. Tu anka Brno, Slatina Ivan Blaûek Tel.: blazek@apogeo.cz APOGEO Accounting & Payroll, s. r. o. KonÏvova 2660/ Praha 3 Ing. Lenka Schichmanov tel: schichmanova@apogeo.cz 3

4 EKONOMIKA V GRAFECH leden 2007 Číselné údaje pro vaši představu Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman představil v lednu výsledky v oblasti investičních pobídek za loňský rok. Ohlášeno bylo 176 investičních projektů, které by v budoucnu mohly přinést investice za 114,617 miliard korun. V rámci projektů, které získaly investiční pobídku, by v budoucnu mohlo vzniknout pracovních míst. Číselné údaje pro vaši představu Celkov poëet projekt 176 P edp. objem pl n. investic 114,6 mld. KË Kvalifikovan odhad celkov ch investic do ËeskÈ ekonomiky v roce mld. KË Z toho investice potenci lnï p il kanè p Ìslibem investiënì pobìdky 14 % Projekty, o kter ch bylo rozhodnuto v roce DaÚovÈ pr zdniny pro tyto projekty na 10 let 44,6 mld. KË Moravskoslezsk kraj 34 steck kraj 23 Jihomoravsk kraj "I kdyû se na prvnì pohled toto ËÌslo zd b t velik m, je zapot ebì je zasadit do celkovèho kontextu. Podle kvalifikovan ch odhad se celkov objem investic do ËeskÈ ekonomiky v loúskèm roce rovnal cca 780 miliard m korun. Z toho je onïch 114 miliard, kterè pr p il kajì vloni p islìbenè investiënì pobìdky, pouh ch 14 %. A v p edchozìch letech to bylo jeötï mènï," ekl ministr Martin ÿìman. "Je zapot ebì se podìvat i na odvr cenou stranu tèto mince a tou jsou n klady, kterè ponese st t, tedy vöichni daúovì poplatnìci. V znam Počet projektů podle jednotlivých regionů v roce HlavnÌ mïsto Praha St edoëesk kraj PlzeÚsk kraj Olomouck kraj P edpokl dan poëet nov ch pracovnìch mìst v n sledujìcìch letech Program na podporu tvorby pracovnìch mìst 25 firem P islìbenè dotace tïmto firm m 2,5 mld. KË Program na podporu ökolenì a rekvalifikace 193 projekt P islìbenè dotace tïmto projekt m 5,025 mld. KË ZlÌnsk kraj Pardubick kraj Kraj VysoËina JihoËesk kraj Libereck kraj Karlovarsk kraj Kr lovèhradeck kraj investiënìch pobìdek pro r st ËeskÈ ekonomiky nelze p eceúovat. Jen na ökolenì, rekvalifikace a tvorbu pracovnìch mìst st t v loúskèm roce p islìbil 7,525 miliard korun. A daúovè pr zdniny, kterè v roce 2006 zìskalo 144 firem, vyjdou st t na 44,6 miliard. To uû nenì tak pozitivnì informace pro daúovè poplatnìky," uvedl d le ministr. Ministr ÿìman takè informoval o dosavadnìch v sledcìch projektu odstraúov nì administrativnì z tïûe podnikatel a drobn ch ûivnostnìk, kter schv lila vl da 15. listopadu "Ukazuje se, ûe projekt nepobïûì tak hladce, jak jsme p vodnï p edpokl dali. VÏtöina Přehled investic v jednotlivých regionech za rok 2006 Rozdělení investic podle typu investice V robnì 132 SdÌlenÈ sluûby 30 Technologick centra 14 CELKEM 176 legislativnìch prav vyûaduje spolupr ci ostatnìch resort. U ady z nich jsme se zatìm spìöe neû s vst Ìcn m p Ìstupem setkali s klasick mi byrokratick mi pr tahy," ekl ministr ÿìman. "V souëasnè dobï p ipravujeme zmïnu koncepce ûivnostenskèho z kona, kter bude smï ovat k celkovèmu zjednoduöenì systèmu ûivnostì a snìûenì z tïûe podnikatel. V sou- ËasnÈ dobï takè m me ve SnÏmovnÏ novelu z kona o spr vï danì a poplatk, kterou bude zruöena dosavadnì povinnost podnikatel dokl dat ûivnostensk m ad m bezdluûnost," uvedl d le ministr. PoËet projekt PracovnÌ mìsta V öe investice (mil. CZK) Hl. m. Praha JihoËesk kraj Jihomoravsk kraj Karlovarsk kraj Kraj VysoËina Kr lovèhradeck kraj Libereck kraj Moravskoslezsk kraj Olomouck kraj Pardubick kraj PlzeÚsk kraj St edoëesk kraj steck kraj ZlÌnsk kraj CELKEM Technologick centra 8 % V robnì 17 % Celkový objem investic do české ekonomiky ve srovnání s přepokládanou výší pobídnutých investic (v mld. KË) CELKEM Celkov objem investic do ËeskÈ ekonomiky (»S ) P edpokl dan v öe pobìdnut ch investic (CI) SdÌlenÈ sluûby 17 % Přehled projektů podle jednotlivých průmyslových sektorů v roce 2006 PoËet firem PracovnÌ mìsta V öe investice (mil. CZK) automobilov Počet projektů v jednotlivých sektorech v roce 2006 biotechnologick, medicìnsk technika centrum sdìlen ch sluûeb d evozpracujìcì, papìrensk, tiska sk elektronick a elektrotechnick chemick, plastik sk, gum rensk informaënì technologie oprav rensk a technologick centra strojìrensk, kovozpracujìcì ostatnì CELKEM strojìrensk, kovozpracujìcì 17 % oprav rensk a technologick centra 10 % ostatnì 16 % informaënì technologie 10 % automobilov 14 % chemick, plastik sk, gum rensk 14 % biotechnologick, medicìnsk technika 2 % centrum sdìlenì sluûeb 5 % d evozprac., papìrensk, tiska sk 6 % elektronick a elektrotechnick 6 % 4 Synovate představuje výzkum značky Brand Value Creator Synovate spouötì nov revoluënì systèm marketingovèho v zkumu, kter firm m umoûnì d slednï p edvìdat vliv jejich marketingov ch investic na prodej znaëek. Brand Value Creator (BVC) byl vyvinut Janniem Hofmayerem, p ednìm svïtov m expertem na vazbu a hodnotu znaëky (brand equity). McAfee Avert Labs předpověděl deset největších bezpečnostních hrozeb v roce 2007 NebezpeËn malware, na kter by se mïli spr vci sìtì v roce 2007 zamï it, zahrnuje n r st webov ch str nek urëen ch ke zcizenì hesel, dalöì n r st spamu a pravdïpodobnost, ûe hacke i vyuûijì video form t. Moravskoslezský kraj investuje do bydlení Podle statistik spoleënosti Cetelem p edhonili obyvatelè MoravskoslezskÈho kraje ostatnì kraje v n kupech n bytku na spl tky. "N kup n bytku p edstavoval v listopadu 2006 cel ch 10 % objemu financovan ch n kup na spl tky, coû je t ikr t vìce neû celorepublikov pr mïr," up esnil ing. V clav Hor k, gener lnì editel spoleënosti Cetelem. V MoravskoslezskÈm kraji vede stejnï jako jinde v n kupech na spl tky dlouhodobï spot ebnì elektronika. Stále častěji se budují administrativní budovy mimo Prahu Na nedostatek kancel Ì si tuzemötì n jemci rozhodnï nemohou stïûovat. K dispozici majì dnes skoro 2 mil. m 2 prostoru prvnì kategorie a dalöì objekty se budujì. P itom nabìdka pomïrnï v raznï p evyöuje popt vku. Nov m trendem je orientace developer na regiony, administrativnì budovy rostou v BrnÏ, Plzni Ëi OstravÏ. NovÈmu v voji se proto takè vïnuje veletrh URBIS INVEST v BrnÏ.

5 leden 2007 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ Společnost Import VOLKSWAGEN Group zvýšila v roce 2006 prodej o 9 % ve srovnání s rokem 2005 na automobilů Společnost Import VOLKSWAGEN Group (IVG), největší tuzemský importér osobních a užitkových automobilů, reprezentující značky Volkswagen - osobní vozy, Volkswagen - užitkové vozy, Audi a SEAT, zvýšila v loňském roce počty registrovaných vozidel o 9 % a s celkovým prodejem automobilů dosáhla v Česku nového historického rekordu. Ve 13. roënìku ankety Auto roku v»eskè republice, tentokr t roku 2007, zvìtïzil v z Opel Corsa (121 bod), druh se umìstil automobil äkoda Roomster (120 bod ), na t etìm mìstï skonëil Fiat Grande Punto (117 bod ), na ËtvrtÈm Toyota Yaris (98 bod ) a na p tèm Suzuki SX4 (94 body). V z Opel Corsa zvìtïzil mezi 36 automobilov mi novinkami na z kladï hlas odbornè poroty, kter rovnïû nominovala vozy do ankety. Anketu vyhl sil Svaz dovozc automobil a SdruûenÌ automobilovèho pr myslu ve spolupr ci s Klubem motoristick ch novin a gener lnìmi partnery Construct a Santander Consumer Finance. Anketa je dvoukolov. V prvnìm kole kaûd porotce vybral pït finalist. Nej spïönïjöìch Dokonalý triumf vozu Opel Corsa V dokonal triumf Corsy se promïnilo fin le ankety Automobil roku 2007 v»eskè republice, kterè v p ÌmÈm p enosu uv dïla televize Prima: Na z kladï hodnocenì osmadvaceti p ednìch motoristick ch novin se kr lem Ëesk ch silnic pro rok 2007 stal nov Opel Corsa! "Titul "Auto roku»eskè republiky" je nejenom odrazem nesporn ch kvalit novè Corsy, ale i n dhern m ocenïnìm pr ce celèho t mu tuzemskèho zastoupenì Opelu a dealer znaëky," ekl Wojciech Masalski, editel ËeskÈho zastoupenì koncernu General Motors. O tom, ûe nov Corsa mì Ì vysoko, svïdëilo uû to, ûe se p es hendikep pozdnìho vstupu na tuzemsk trh probojovala v z vïru loúskèho roku do druhèho kola soutïûe, do kterèho ze 36 nominovan ch Ëty kolov ch novinek postoupilo jen 5 nejlepöìch. A v souboji fin lovè pïtice potom za sebou nechala tak silnè soupe e, jak mi bezesporu jsou Suzuki SX4, Toyota Yaris, Fiat Grande Punto a p edevöìm dom cì äkoda Roomster! Vûdyù porazit v anketï "Automobil roku»r" dom cì äkodu v roce, kdy uv dïla na trh nov model, se dosud nikdy û dnèmu automobilu SpoleËnost IVG v loúskèm roce zaznamenala jeötï dalöì dva rekordy - celkov prodej voz Volkswagen, Audi a SEAT od zah jenì Ëinnosti importèra na ËeskÈm trhu v roce 1991 p es hl hranici kus a podle p edbïûn ch daj vyk ûe IVG za loúsk rok i nejlepöì finanënì v sledky za dobu svè existence. Podle zatìm neauditovan ch v sledk dos hl vloni obrat spoleënosti 13 miliard KË a zisk p ed zdanïnìm 311 miliûn KË. Pl novan hodnota tak byla p ekro- Ëena o 37 %! "SkvÏlÈ v sledky loúskèho roku jsou d ny kombinacì naöeho modernìho produktovèho portfolia, velkèho nasazenì celè obchodnì sìtï a spr vnè obchodnì politiky mate sk ch automobilek Volkswagen, Audi a SEAT," ekl Rudolf Javurek, gene- Titul Auto roku 2007 v České republice v lednu slavnostně předán Sdružení automobilového průmyslu vyhlásilo "Dodavatele pro Auto roku 2007 v ČR" SdruûenÌ automobilovèho pr myslu bylo spoluvyhlaöovatelem ankety "Auto roku 2007 v»eskè republice". Jiû pot etì uspo dalo v r mci tèto ankety akci "Dodavatel pro Auto roku 2007 v»r". Do tèto akce se mohly p ihl sit ËlenskÈ firmy SdruûenÌ AP, kterè vyr bïjì dìly, p ÌsluöenstvÌ a doplúky na automobily nominovanè do ankety. V robci dod vajìcì svè produkty pro vìtïzn v z pak mohou pouûìvat oznaëenì "Dodavatel pro Auto roku 2007 v»r". P ihl silo se tïchto 16 firem SdruûenÌ AP: BARUM CONTINENTAL, s. r. o. BRANO GROUP, a. s. CADENCE INNOVATION, k. s. CONSTRUCT CZECH, a. s. DEFEND GROUP, a. s. D PLAST-EFTEC, a. s. ESSA CZECH, s. r. o. FEZKO, a. s. HP Pelzer, k. s. MANN+HUMMEL (CZ), s. r. o. SAINT-GOBAIN SEKURIT»R, s. r. o. TANEX, PLASTY, a. s. TRW - DAS, a. s. Visteon-Autopal, s. r. o. WITTE Nejdek, s. r. o. ZPV Roûnov, s. r. o. Firma CONSTRUCT CZECH, a. s., byla souëasnï jednìm z gener lnìch partner ankety "Auto roku 2007 v»eskè republice" a firma BARUM pït automobil postoupilo do druhèho kola. Ve druhèm kole mïl kaûd porotce k dispozici 25 bod, kterè rozdïlil mezi finalisty. V sledky hlasov nì byly uloûeny v uzav en ch ob lk ch - otev eny byly a body byly seëteny na galaveëeru, kter se konal 18. ledna 2007 a v p ÌmÈm p enosu jej vysìlala TV Prima. Ve ejnost se mohla do ankety zapojit prost ednictvìm tipovacì soutïûe - tipovala, kter v z se stane Autem roku Do ankety p iölo celkem tip. Pro tipujìcì byly urëeny ceny za vìce neû KË; prvnì cenu, tj. pouk zku v hodnotï KË na n kup nïkterèho z automobil nominovanèho do ankety, zìskala Iva V born z»eskè LÌpy. K cenï d le zìskala mechanickè zabezpeëenì vozidel proti kr deûi Construct od stejnojmennè firmy, vïr Ëi leasing s nulov m nepoda ilo! "Na jednu stranu mï vìtïzstvì Corsy nep ekvapilo - technicky jde o mimo- dnï poveden model, a to motoristiëtì novin i dok ûou ocenit. Ale na druhou stranu musìm up ÌmnÏ konstatovat, ûe jsem ve vìtïzstvì p Ìliö nevï il: ZvÌtÏzit v tak silnè konkurenci model v podstatï stejnè t Ìdy a navìc v p ÌmÈm souboji s novinkou dom cìho v robce - to je skuteënï n dhern triumf Corsy," uvedl Martin Hejral, tiskov mluvëì ËeskÈho zastoupenì koncernu General Motors. Uzn nì a ocenïnì ze strany n roën ch motoristick ch publicist je bezesporu skvïl m doporuëenìm. Ovöem na automobilovèm trhu rozhodujì prodeje. "I v tomto ohledu Corsa na ËeskÈm trhu "boduje" - uû v prosinci 2006, pouhè t Ì mïsìce po uvedenì na trh, se Corsa prosadila do pozice lìdra svèho segmentu," sdïlil Martin Krob, prodejnì a marketingov manager divize Opel ËeskÈho zastoupenì koncernu General Motors. "Jsem si jist, ûe tak siln sign l, jak m titul od t icìtky n roën ch motoristick ch novin bezpochyby je, se musì odrazit i v dalöìm posilov nì pozice naöì novinky." CONTINENTAL, s. r. o., byla v pozici partnera tèto ankety. D kazem öirokèho "portfolia odbïratel " dom cìch dodavatel autopr myslu je skuteënost, ûe i pouze 16 do akce p ihl öen ch firem (z celkovèho poëtu 117 Ëlensk ch firem SdruûenÌ AP z ad dodavatel ) dod v dìly nebo Ë sti na 50 % ze vöech 36 automobil nominovan ch do ankety Auto roku 2007 v»r. Tyto vozy p itom poch zejì z r zn ch zemì a svïtadìl. Ze 36 nominovan ch voz bylo 12 voz evropsk ch znaëek, silnè bylo zastoupenì asijsk ch znaëek (21 voz ) a celkov poëet doplúovaly 3 vozy americkè.»eskè firmy dod vajì svè produkty na vöechny nominovanè vozy evropsk ch znaëek a mezi pïti finalisty ankety Auto roku 2007 v»r (Fiat Grande Punto, Opel Corsa, Suzuki SX4, äkoda Roomster a Toyota Yaris) nebyl ani jedin, kter by nemïl dodavatele z»eskè republiky. Pro vìtïzn v z Opel Corsa je dodavatelem (samoz ejmï mimo jinè, avöak do akce nep ihl öenè firmy z»r) 6 firem, kterè tak zìskaly opr vnïnì pouûìvat oznaëenì "Dodavatel pro Auto roku 2007 v»r" a obdrûì p ÌsluönÈ osvïdëenì. Jsou to: BARUM CONTINENTAL, s. r. o. CONSTRUCT CZECH, a. s. DEFEND GROUP, a. s. HP Pelzer, k. s. TRW - DAS, a. s. WITTE Nejdek, s. r. o. Ing. AntonÌn äìpek, editel r lnì editel Import VOLKSWAGEN Group. "UrËitÏ n m pom h i to, ûe Ëesk z kaznìk dok ûe ocenit vysokou technickou vyspïlost naöich model. Jestliûe nap Ìklad Audi vyhraje dìky svè high-tech technologii z vod 24 hodin Le Mans, m to na prodej tïchto model velmi pozitivnì vliv." Nej spïönïjöì automobilovou znaëkou importovanou do»eskè republiky za rok 2006 se s celkov m prodejem vozidel (+ 12 % ve srovn nì s rokem 2005) stal Volkswagen. V loúskèm roce se pro osobnì vozy Volkswagen rozhodlo 7116 (+ 2,74 %) z kaznìk a 6018 (+ 25,93 %) si zakoupilo nïkter z uûitkov ch voz, nebo p estavïn ch osobnìch voz tèto znaëky. TakÈ Audi opït hl sì rekordnì prodeje, kterè na tuzemskèm trhu rostou uû 12 let po sobï - vloni nav öenìm pokud by si vybrala v z nad korun aû do v öe po izovacì ceny korun od spoleënosti Santander Consumer Finance a komplexnì pojiötïnì GLOBAL na jeden rok, kterè zahrnuje povinnè ruëenì a havarijnì pojiötïnì od pojiöùovny Kooperativa. SdruûenÌ automobilovèho pr myslu jako spoluvyhlaöovatel ankety Auto roku 2007 v»eskè republice vyhl silo v souvislosti s touto anketou t etì roënìk akce Dodavatel pro Auto roku P ihl sit se do nì mohli jeho ËlenovÈ vyr bïjìcì dìly nebo p ÌsluöenstvÌ pro automobily nominovanè do ankety. Ti v robci, kte Ì dod vajì svè produkty pro Auto roku 2007 v»r, budou moci pouûìvat oznaëenì Dodavatel pro Auto roku Jsou to spoleënosti Barum Continental, Construct Czech, HP Pelzer, TRW-DAS, Witte Nejdek. se v»r prodalo 2804 tïchto prèmiov ch model, coû oproti 2548 voz m prodan m v roce 2005 p edstavuje desetiprocentnì n r st. Audi je opït ne spïönïjöì prestiûnì znaëkou na ËeskÈm trhu. ZnaËka SEAT zaznamenala s prodejem 2439 automobil sedmiprocentnì pokles. ImportÈr voz Volkswagen, Audi a SEAT zah jil svou Ëinnost na tuzemskèm trhu roku V souëasnè dobï v importèrskè spoleënosti pracuje 127 zamïstnanc. Vozy znaëek Volkswagen, Audi a SEAT prod v prost ednictvìm sìtï 124 autorizovan ch prodejc HlavnÌm partnerem ankety byl DenÌk a hlavnìm partnerem galaveëera pojiöùovna Kooperativa. Partnery ankety byly ACA1213, Alcar Bohemia, Spieshacker, Pioneer, Veletrhy Brno - po adatel v stavy Autosalon, Continental, Eurooil, BazÈny Desjouyaux, Lease Plan, Foxtoys a Maxcars. HlavnÌmi medi lnìmi partnery ankety byly televize Prima, Auto motor a sport, Automobil revue, Autotip a SvÏt motor. Medi lnìmi partnery byly Annonce, Auto 7, Autocesty, Auto Data a News, Autoforum, Autohandl, Autohit, internetov port l Automix, Autoprofi, Auto sport a tuning, Autotip Extra, Camping, cars & caravans, Caravane magazine,»esk rozhlas - Radioûurn l, Doma atd., Grand auto moto, Grand auto moto Brno, Maxi tuning, Off Road, Playboy, Pr vo, Prosperita, Rodinn d m, Supermoto, SvÏt poëìtaë, Trucker, Wojciech Masalski, ředitel českého zastoupení koncernu GM, přebírá od ministra průmyslu a obchodu Martina Římana pohár pro Corsu, která se stává "Automobilem roku 2007 České republiky" Foto: Pavel Dvořák Ford Transit českým šampiónem! NejslavnÏjöÌ uûitkov v z svïtovè historie a "panujìcì" Dod vka roku 2007, Ford Transit, zaznamenal dalöì v znamn spïch. V roce 2006 se totiû stal absolutnï nejprod vanïjöìm dov ûen m automobilem v»eskè republice. Nejde p itom "jen" o pozici nej spïönïjöìho importovanèho uûitkovèho vozu: Transit podle ofici lnìch statistik registracì vydan ch Ministerstvem dopravy»r poëtem 3049 dovezen ch aut poko il vöechny ostatnì modely ve vöech kategoriìch! LÈpe neû Ford Transit se totiû v roce 2006 v»eskè republice neprod val v bec û dn dov - ûen automobil v û dnèm segmentu - od mini aut k luxusnìm limuzìn m a od SUV ke sportovnìm a uûitkov m voz m. Tabulka deseti nejúspěšnějších modelů na českém trhu v minulém roce pak vypadá následovně: Po ZnaËka 2006 Model OA LUV Celk. 1 äkoda Fabia äkoda Octavia Ford Transit VW Passat CitroÎn Berlingo Renault Thalia Hyundai Getz Renault Megane Ford Focus Peugeot Rok 2006 byl p itom v historii v bec prvnìm, kdy se nejprod vanïjöìm dov ûen m vozem v»r stalo uûitkovè auto - a takè p inesl Fordu Transit zatìm v bec nejlepöì prodejnì v sledek na ËeskÈm trhu. OnÏch 3049 registrovan ch voz p itom nezahrnuje n kladnì vozy nad 3500 kg a autobusy, z nichû bylo p ihl öeno dalöìch 32 Transit. Nedosti na tom, Ford Transit se dìky z jmu Ëesk ch z kaznìk dostal na pomyslnè stupnï vìtïz v absolutnìch prodejìch: obsadil totiû t etì mìsto hned za produkty dom cìho v robce. SpoleËnost FORD MOTOR COMPANY, s. r. o., jako dovozce voz s modr m ov lem ve znaku se p itom nemusì stydït ani za v sledky dalöìch sv ch model. Do prvnì desìtky se propracoval jeötï dev t Ford Focus a ve t icìtce nejlepöìch je Ford zastoupen hned pïti vozy (jeötï Fiesta, Mondeo a Fusion). "Historick spïch Fordu Transit jen potvrzuje to, co d vno vìme - a co takè dob e vïdì odbornìci, novin i i z kaznìci. ée totiû Ford Transit je nejen nejlepöìm vozem svèho segmentu, ale ûe ve svè kategorii znamen i nejlepöì nabìdku. My ji v letoönìm roce jeötï rozöì Ìme o verze s pohonem vöech kol a dalöì novinky - a j jsem si jist, ûe z jem o Transit bude v»r jeötï stoupat," komentoval spïch Fordu Transit gener lnì editel FORD MOTOR COMPANY, s. r. o., VladimÌr Voöick. 5

6 ÚHOS - PRAVIDELNÝ HOST leden 2007 Také Sdružení AP o novém Zákoníku práce - chybí nejen přehlednost Ve firmě TPCA Czech Kolín - Ovčáry proběhlo 7. prosince 2006 za rekordní účasti členské základny v pořadí již 62. zasedání Rady ředitelů (Valná hromada) Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP). Mimo interní záležitosti Sdružení AP byly na tomto zasedání, za účasti místopředsedy Odborového svazu KOVO pana Jaroslava Součka a generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy pana Ing. Zdeňka Lišky, diskutovány otázky týkající se nového Zákoníku práce a souvisejících právních norem. V novèm Z konìku pr ce (ZP) je dle n zoru Ëlen SdruûenÌ AP, vych zejìcìho z re lnèho prost edì v robnìch firem, zapot ebì v co nejkratöì dobï odstranit jeho diskutovanè nedostatky, p iëemû za prioritnì zmïny se povaûuje p edevöìm: zp ehlednïnì ZP z hlediska jeho praktickè pouûitelnosti a pochopitelnosti jak ze strany zamïstnanc, tak i zamïstnavatel ; doporu- Ëuje se ustanovenì t kajìcì se st tnìch zamïstnanc a zamïstnanc st tnìch samospr v nebo jim na roveú postaven ch institucì eöit v z konï o st tnì sluûbï; ustanovenì t kajìcì se moûnosti pouûitì kont Společnost Škoda Auto vyhlásila deset nejlepších dodavatelů originálních dílů roku 2006 V oblasti zajiöùov nì origin lnìch dìl spolupracuje spoleënost äkoda Auto v souëasnè dobï s vìce neû 1000 tuzemsk mi i zahraniënìmi dodavateli. HlavnÌmi kritèrii p i jejich hodnocenì byla p edevöìm flexibilita, spolehlivost a samoz ejmï kvalita dod van ch produkt. Mezi nejspolehlivïjöìch deset partner v oblasti dod vek äkoda origin lnìch dìl tak byly za azeny firmy: Brisk T bor, FAB Rychnov nad KnÏûnou, FILTRAUTO Francie, FRAPE Behr Service Barcelona, GE Industrial Brno, HELLA Autotechnik Nova Mohelnice, MANN + HUMMEL (CZ) Ok Ìöky, MUBEA - HZP ProstÏjov, SOGEFI FILTRATION Slovinsko a TPB Mlad Boleslav. äkoda Auto Parts Center - logistickè centrum origin lnìch dìl a p ÌsluöenstvÌ - byl uveden do provozu v roce Po rozöì enì v roce 2004 je nynì k dispozici m 2 ploch pro uskladnïnì zhruba origin lnìch dìl a p ÌsluöenstvÌ vöech znaëek koncernu VW. P ibliûnï polovinu tïchto dìl tvo Ì origin lnì dìly a p ÌsluöenstvÌ znaëky äkoda na modely Favorit, Felicia, Fabia, Roomster, Octavia Tour, Octavia a Superb. Sklad je vybaven modernìmi informaënìmi systèmy, kterè ÌdÌ vöechny Ëinnosti od p Ìjmu aû po v dej zboûì, p iëemû veökerè pohyby zboûì jsou evidov ny pomocì snìm nì Ë rovèho kûdu a p ed v nì dat p es mobilnì i stacion rnì r diovï ÌzenÈ termin ly. Ze äkoda Auto Parts Centra je dennï vyexpedov no zhruba 90 kamion a zak zkov ch poloûek urëen ch pro 330 smluvnìch partner v tuzemsku a 161 zahraniënìch odbïratel p edevöìm z ad importèr znaëky äkoda Auto v jednotliv ch zemìch. äkoda Auto Parts Centrum je v souëasnosti nejvïtöì logistickè centrum automobilov ch origin lnìch dìl a p ÌsluöenstvÌ v»eskè republice a je povaûov no za jedno z nejmodernïjöìch logistick ch center ve st ednì EvropÏ. Z ministerských skříní vypadávají kostlivci A jsou to kostlivci pïknï straöidelnì. AlespoÚ tak to vypad dle vyj d enì, kterè v lednu poskytl»tk n mïstek ministra dopravy Ji Ì HodaË. Podle nïj bude p i realizaci druhè etapy m tnèho pouûita satelitnì technologie a na m tnèm st t nejenûe nevydïl letos tolik jako na zn mk ch, ale bude moûn jeötï dopl cet. PouûitÌ dvou technologiì na v bïr m ta v jednom st tï bude nepochybnï svïtovou raritou. Nejenûe upadl v zapomnïnì slib o kompatibilitï naöich st vajìcìch palubnìch jednotek s ostatnìmi evropsk mi systèmy, ale zd se, ûe v dohlednè dobï p ibude dalöì. Daleko z vaûnïjöì je vöak p izn nì faktu o nerentabilitï systèmu. CestujÌcÌ vyuûìvajìcì autobusovou dopravu jiû zv öenè n klady dopravc pocìtili na svè k ûi, ty se brzy ale dotknou n s vöech. DramatickÈ zv öenì n klad dopravc, kterè m to p in öì, se totiû d Ìve nebo pozdïji odrazì ve vöech komodit ch putujìcìch po silnici. M to neovlivúuje pouze dopravu zboûì do obchod, ale p edevöìm v robnì procesy, bïhem nichû se suroviny, polotovary a v robnì souë sti mnohokr t ocitnou na zpoplatnïn ch komunikacìch. Nejen dopravci, kter m vzrostly n klady za uûìv nì d lnic aû dvacetin sobnï, ale vöichni obëanè se tak nutnï musì pt t, kam jdou jejich penìze, kterè mïly vylepöit ûalostn stav naöì infrastruktury. P edstavy o p echodu podstatnè Ë sti dopravy na ûeleznici jsou zcela nerealistickè, coû ukazujì zkuöenosti SRN a Rakouska a v»esku to potvrdì nejbliûöì budoucnost. M -li tedy n mïstek HodaË pravdu a pl novanè roënì v nosy 10 mld. KË do naöì infrastruktury se rozplynuly na nulu, mïla by b val vl da a p edevöìm exministr äimonovsk p ijmout veökerou odpovïdnost za svè chybnè rozhodnutì a souëasn (a budoucì) vl da uëinit okamûitè kroky k n pravï. (tz Ëesmad) Vozidla do 12 tun by zatím mýto platit neměla Bez ohledu na vahy, zda se p ÌötÌ rok posune hranice pro placenì elektronickèho m ta aû na 3,5 tuny, jiû dnes m to platì vozidla nedosahujìcì limitu 12 tun. DÏje se tak vinou nep esnè formulace z kona a podle SdruûenÌ»ESMAD BOHEMIA takè kv li jeho chybnèmu v kladu Ministerstvem dopravy»r. MajÌ-li vozidla do 12 tun taûnè za ÌzenÌ a v technickèm pr kazu uvedeno, ûe v soupravï mohou dos hnout vyööì hmotnosti, podlèhajì podle ministerskèho v kladu v konovèmu zpoplatnïnì, i kdyû jedou sûlo. NÏkte Ì dopravci se tak dostali do nez vidïnìhodnè situace, kdy sv vozidla do 12 tun opat ili d lniënìmi zn mkami a navìc po nich nynì st t poûaduje placenì m ta.»esmad BOHEMIA vstoupil opïtovnï v jedn - nì s MD»R, aby sv j v klad upravilo ve smyslu z kona a poûadovalo v konovè zpoplatnïnì pouze u vozidel, jejichû maxim lnì hmotnost m ûe na silnici re lnï dos hnout 12 tun, a nikoliv u vozidel, u kter ch mont û taûnèho za ÌzenÌ pouze hypoteticky dovoluje tuto hranici p ekroëit p i zapojenì do soupravy. V p ÌpadÏ nedohody ohlednï v kladu z kona, bude SdruûenÌ usilovat o jeho neodkladnou zmïnu. (tz Ëesmad) pracovnì doby (ß 86 a ß 87) - p izp sobit praktick m pot eb m zamïstnavatel ; souhlas kaûdèho zamïstnance je v re lnèm prost edì firem v podstatï nemoûn (delegovat do kolektivnìch smluv respektive do vnit nìho p edpisu); mzdy ve vyrovn vacìm obdobì (ß 121 a ß 122 p edstavuje dvojì ËetnictvÌ, n rok zamïstnance na 80 % pr mïrnèho v dïlku - tato Ë stka m ûe z ady d vod p ev öit sjednanou mzdu, coû je vlastnï v rozporu s principem zavedenì kont pracovnì doby); zrovnopr vnïnì firem, ve kter ch p sobì odborov organizace s firmami bez odborovè organizace - to, co lze umoûnit kolektivnì smlouvou (u firem s odborovou organizacì), by mïlo b t ekvivalentnï umoûnïno i firm m bez odborovè organizace (vnit nì p edpis postavit na roveú kolektivnì smlouvy jak v ZP, tak v navazujìcìch, zejmèna pak daúov ch z konech a to zcela jednoznaënï); moûnost okamûitèho zruöenì pracovnìho pomïru nev zat pouze na poruöenì povinnosti "vypl vajìcì z pr vnìch p edpis vztahujìcìch se k jìm vykon vanè pr ci zvl öù hrub m zp sobem", ale tèû na to, ûe "p i v konu pr ce Ëi v p ÌmÈ souvislosti s nìm dojde k poruöenì pracovnì povinnosti zvl öù hrub m zp sobem"; obdobnï i p i posuzov nì n hrady ökody; pracovnì smlouva a pr ce p esëas (ß 114), manaûerskè smlouvy - umoûnit (tak jako tomu bylo v z konï o mzdï) stanovenì v öe dojednanè mzdy s p ihlèdnutìm k p ÌpadnÈ I nformace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Energetika v roce 2007 V dobï hektick ch ud lostì na poli energetiky cìtìm jako p edseda adu pro ochranu hospod skè soutïûe, ale i jako spoluautor platnè energetickè koncepce»r a koneënï i jako obëan, kterèmu leûì na srdci osud naöì zemï, nutnost vyj d- it se k souëasnèmu v voji. V minul ch dnech doölo k ud losti, kter pat Ì mezi medi lnï velmi vdïënè, hrozivï vypadajìcì, ale pro n ö bïûn ûivot v tomto okamûiku prakticky bezv znamnè. M m na mysli uzav enì ropn ch kohout mezi Ruskem a BÏloruskem. To, ûe k tomu doölo, nenì p ekvapenì. To, ûe k tomu bude doch zet i v budoucnu, je jasnè. Jedn se o mocensk n stroj v rukou velmoci. A kaûd velmoc, ale i kaûd jin zemï majìcì ve svè moci strategickè suroviny se vûdy bude chovat tak, aby tèto svè v hody vyuûila. Na tom nenì nic divnèho ani nelegitimnìho. Tak jako se chov dnes Rusko, by se choval kaûd. DivnÈ ale je, jak se chov me my a koneënï i prakticky cel Evropsk unie. Rozs hl plynofikace»eskè republiky je niëìm ve srovn nì se z vislostì na tèto surovinï, do kterè postupnï upadajì zemï na z pad od naöich hranic. P i vïdomì vyëerp nì vlastnìch z sob v SevernÌm mo i v nejbliûöìch desetiletìch je stavba kaûdè novè plynovè elektr rny nïëìm, co oslabuje naöi vyjedn vacì pozici. Je totiû nïco plnï jinèho topit plynem na vesnicìch s tìm, ûe mohu plyn rychle nahradit d evem nebo elektrickou energii a nïco plnï jinèho je vyr bït pr vï elekt inu v plynov ch elektr rn ch a oslabovat tak svou nez vislost v tèto oblasti, kter je krvì nejen naöì ekonomiky, ale je p Ìmo spjata se z klady naöì civilizace. Jsem velmi r d, ûe se v EU v poslednì dobï zaëìnajì oz vat novè hlasy volajìcì po zmïnï. NovÏ p edstaven energetick politika kladoucì d raz na jadernou energetiku je urëitï dobr m zaë tkem. Ale jenom zaë tkem. Pokud se pr ci p esëas, ponechat institut manaûerskè smlouvy a jejì vazby na vyööì odpovïdnost, neû je jen bïûn zamïstnaneck pomïr; soubïhy p est vek (bezpeënost a ochrana zdravì p i pr ci, na jìdlo a oddych) - zlepöenì celkovèho systèmu; hmotn zodpovïdnost zamïstnanc z pohledu praktickè proveditelnosti a ve vazbï na ostatnì legislativu a Ëasovou logiku; Zlepöit bude nutno i prov zanosti Z konìku pr ce a ObËanskÈho z konìku (jednoznaënost), d leûitou ot zkou jsou i v klady soudu. Ve vïci tïch ustanovenì novèho Z konìku pr ce, na kterè byla pod na stavnì stìûnost (z nichû nïkter obsahuje i souëasn ZP), se jako racion lnì jevì vyëkat na rozhodnutì stavnìho soudu. D le byl vyj d en n zor, ûe je ned stojnè, aby se p edstavitelè odborov ch centr l a vrcholov ch organizacì zamïstnavatel vz jemnï napadali ve sdïlovacìch prost edcìch namìsto urychlenèho hled nì moûnosti n prav v ZP. V souëasnè dobï je do Ëinnosti SdruûenÌ AP zapojeno vìce neû 150 firem a organizacì, kterè p Ìmo zamïstn vajì tèmï osob. PodÌl firem automobilovèho pr myslu na pr myslovè produkci a exportu»eskè republiky tvo Ì vìce neû 21 % a v raznï kladn m zp sobem ovlivúuje zahraniënï obchodnì bilanci»eskè republiky. Pr mïrnè mzdy ve firm ch SdruûenÌ AP p esahujì v uplynul ch letech o 10 aû 11 % pr mïrnou mzdu vyk zanou za celou»eskou republiku. Ing. AntonÌn äìpek editel nechceme dostat do velk ch problèm, musìme postupovat rychle. Spot eba elektrickè energie roste dramaticky. Tak, jak doh nìme svè z padnì sousedy pokud se t k ûivotnì rovnï a pr myslovè v roby, doh nìme je i ve spot ebï elektrickè energie. NenÌ totiû pravda, ûe by spot eba nap Ìklad v NÏmecku nebo Rakousku byla niûöì neû u n s. To je pouze rozöì en demagogie. Opak je pravdou. Z vïrem bych se chtïl vyj d it jeötï k jednè rozöì enè energetickè povï e. Ujiöùuji vöechny obëany»eskè republiky, ûe ot zka nestojì tak, ûe si m ûeme vybrat mezi vïtrnou energiì a energiì jadernou. Tak tomu nenì. MusÌme mìt dostatek takzvan ch tvrd ch zdroj. To znamen elektr ren jadern ch, uheln ch nebo plynov ch, abychom byli schopni uspokojit spot ebu elekt iny, i kdyû pr vï nefouk vìtr. To je myslìm jasnè a pochopitelnè. V stavba vrtulì neuöet Ì stavbu ani jednè elektr rny. M ûe pouze uöet it uhlì nebo plyn, ale uheln Ëi jin elektr rna se bude muset stejnï vybudovat. To bychom si mïli uvïdomit vûdy, kdyû slyöìme o z zraënè loze obnoviteln ch zdroj v naöem energetickèm mixu. Jsem r d, ûe»esk republika m energetickou koncepci modernì a zdravou. A jsem rovnïû r d, ûe jsme sv mi vizemi z doby p ed nïkolika lety p edbïhli naöe kolegy z vyspïlejöìch zemì. Martin Pecina p edseda adu pro ochranu hospod skè soutïûe 6 GRISOFT uspěl v soutěži Poštovní spořitelna Firma roku 2006 GRISOFT, p ednì dodavatel bezpeënostnìho softwaru, zìskal 2. mìsto ve fin le soutïûe PoötovnÌ spo itelna Firma roku 2006, kterou vloni vyhl sil denìk Hospod skè noviny. OcenÏnÌ p evzal v reprezentaënìch prostor ch»eskèho muzea hudby marketingov editel spoleënosti GRISOFT Miloslav Korenko. Mittal Steel Ostrava dokončila fúzi s Vysokými pecemi Ostrava NejvÏtöÌ Ëesk ocel sk spoleënost Mittal Steel Ostrava dokonëila proces f ze s dce inou spoleënostì VysokÈ pece Ostrava. Krajsk soud v OstravÏ povolil z pis slouëenì tïchto spoleënostì do ObchodnÌho rejst Ìku ke dni SpoleËnosti o slouëenì informovaly prost ednictvìm dopis obchodnì partnery Vysok ch pecì Ostrava. Kultivujeme gastronomii v ČR - tvořte její normy! Akciov spoleënost Veletrhy Brno, tradiënì po adatel mezin rodnìch veletrh, p ipravuje na letoönì b ezen 3. Mezin rodnì veletrh gastronomie, hotelov ch sluûeb a ve ejnèho stravov nì G+H. Mezin rodnì veletrh gastronomie, hotelov ch sluûeb a ve ejnèho stravov nì je ta spr vn aktivita pro kaûdèho, kdo se chce zorientovat na trhu s gastronomick m vybavenìm, technologiemi a potravinami. S novým zákoníkem práce se prohloubí nedostatek řidičů P ipravovanè na ÌzenÌ vl dy, kter m se stanovì odchyln prava pracovnì doby a doby odpoëinku zamïstnanc v dopravï, m b t promìtnutìm smïrnice EvropskÈho parlamentu a Rady Ë. 15 z roku JejÌm proklamovan m Ëelem je stanovit minim lnì poûadavky t kajìcì se pravy pracovnì doby s cìlem zlepöit ochranu zdravì a bezpeënost osob vykon vajìcìch mobilnì Ëinnosti v silniënì dopravï.

7 leden 2007 PRO VAŠI INSPIRACI Jak účinně snížit spotřebu elektrické energie? Řešením je AMM Proces liberalizace na trhu s elektrickou energiì zaëal na poë tku tohoto stoletì a od nejvïtöìch odbïratel se postupnï p es st le jemnïjöì sìta propadal aû ke koncov m z kaznìk m v dom cnostech. Tento proces byl ukonëen na poë tku roku 2006 a od tè doby m kaûd z kaznìk pr vo nakupovat elektrickou energii od libovolnèho obchodnìka. V odbornè terminologii se i dom cnosti staly tzv. "opr vnïn mi z kaznìky". Liberalizace trhu s elektrickou energiì je relativnï sloûit proces, kter s sebou nesl nutnost vybudov nì operaënìho centra spr vce trhu (OTE»R - Oper tor trhu s elekt inou»r), kde vlastnì obchody s elektrickou energiì probìhajì. D le bylo nutnè rozdïlit energetickè firmy na subjekty zab vajìcì se v hradnï obchodem a nebo v hradnï distribucì elektrickè energie (unboundling) a provèst mnoho dalöìch dìlëìch krok. Nesporn m problèmem je, ûe p i souëasn ch technologiìch spr vy odbïrn ch mìst a pr ce se z kaznìkem jsou pro obchodnìky d leûitì pouze velcì odbïratelè. O malè (dom cnosti) nem nikdo z jem, protoûe n klady na zìsk - nì a vlastnì zmïnu dodavatele jsou jak pro fin lnìho z kaznìka, tak pro obchodnìka tak velkè, ûe se to p i souëasnèm z kaznickèm systèmu energetick ch spoleënostì prakticky nevyplatì ani jednè stranï. V re lnèm provozu lze Ìci, ûe liberalizace zatìm nep inesla snìûenì ceny elektrickè energie pro koncovèho z kaznìka. P Ìliö mnoho ot zek - jedna odpovïô ZatÌm jsme popisovali ËernÈ zìt ky, kterè evropskè resp. ËeskÈ energetice hrozì. Je na Ëase se zeptat, jestli existuje nïjakè uspokojivè eöenì celè situace. é dn eöenì nejsou ËernobÌl a takè energetick koncepce je vïcì velmi koöatou. Kdyû se na to ovöem podìv me mìrnï zjednoduöujìcìm pohledem, jsou eöenì dvï: PrvnÌ je extenzivnì. Znamen napl novat novè zdroje (nejspìö jadernè, protoûe fosilnì paliva nen vratnï mizì), rychle je postavit a ËÌm vìce se bude spot ebov vat, tìm vìce se bude vyr bït. Bohuûel v stavba trv mnoho let, provoz zatïûuje krajinu a celkovï se jedn o pl tv nì s p ÌrodnÌmi zdroji a hazardov nì s p Ìrodou. Druh je cesta spor. Lze öet it elektrickou energii jak ve velkoodbïrech, tak v dom cnostech. Je pot eba zrovnomïrnit odbïrovè diagramy, nenajìûdït öpiëkovè zdroje, prostï lèpe Ìdit spot ebu. Zde je z sadnì rozdìl oproti prvnìmu eöenì, kde se ÌdÌ pouze strana v roby. To vöak nelze dïlat p i souëasnèm technologickèm vybavenì distribuënìch spoleënostì. ExistujÌ systèmy, kterè ÌdÌ stranu spot eby a navìc jsou pro koncovèho z kaznìka velmi komfortnì. Tyto systèmy se oznaëujì AMM (Automated Meter Management) a majì schopnosti komplexnï eöit nejenom v öe zmìnïnè problèmy. AMM - komplexnì eöenì SystÈm AMM je stavïn v nïkolika vrstv ch. NejËastÏji se jedn o t i vrstvy, kterè plnï zajiöùujì funkënost systèmu. Z pohledu "zdola" je z kladnìm kamenem nejniûöì vrstvy digit lnì inteligentnì elektromïr s funkcì regulace a öirokou ök lou komunikaënìch moûnostì. Ten komunikuje pomocì r zn ch komunikaënìch sbïrnic s prost ednì vrstvou datov ch koncentr tor. Koncentr tory jsou dohledov mi p Ìstroji vûdy pro skupinu elektromïr, se kter mi komunikujì (v praxi max. stovky kus ). SbÌrajÌ z nich data a p ed vajì povely z centra. S nejvyööì vrstvou centr lnì ÌdÌcÌ aplikace komunikujì po vysokorychlostnìch sbïrnicìch protokolem TCP/IP. V centr le se data archivujì a d le zpracov vajì v z kaznick ch a CRM (Customer Relationship Management) systèmech. Databáze Komunikační kanály Datové koncentrátory Elektroměr Vrstva elektromïr ElektromÏr je z kladnìm stavebnìm kamenem celèho systèmu. Dok ûe mï it desìtky parametr elektrickè sìtï a uchov vat jejich trendy po dobu mïsìc. To je velmi d leûitè pro zpïtnou anal zu vyhodnocenì öpiëkov ch spot eb. Pr vï "öpiëkov " energie je nejdraûöì a jejì omezenì nese nejvïtöì efekt. TÌm, ûe z kaznìk dostane dostatek informacì, p enese se na nïho zodpovïdnost za öet enì penïz za drahou energii. DalöÌ vlastnostì elektromïru je moûnost odpojenì elektrickè energie p i poruöenì smluven ch podmìnek. D vodem m ûe b t nap Ìklad opakovanè p ekraëov nì limit spot eby nebo neplacenì Ët za spot ebovanou elektrickou energii. SystÈm dokonce umoûúuje nastavenì odpìnacìho limitu, takûe nap. dom cnost m ûe fungovat na omezen z kladnì reûim, kter ale neumoûúuje plnï komfortnì chod dom cnosti. ExistujÌ st ty, kde pr vï o tuto funkcionalitu majì velk z jem. ElektromÏr m öirokè komunikaënì moûnosti. EnergetickÈ spoleënosti by r dy vidïly jako hlavnì komunikaënì cestu silovè nap jecì kabely. DneönÌ technologie to umoûúujì a ve svïtï pouûìvanè systèmy jsou skuteënï postaveny na tzv. PLC - Power Line Communication, tj. komunikaci modulovanè na silovèm vedenì. NejËastÏji se pouûìv zkop smov modulace BPSK (binary phase shift key modulation) ve frekvenënìm p smu 132,5 nebo 115 khz. Tyto systèmy majì v praxi dosah aû stovky metr, nicmènï velmi z leûì na parametrech nap jecì sìtï ( tlum, öum, stojatè vlnïnì, p echodovè odpory atd.). Neust le se pracuje na zdokonalov nì princip komunikace, kterè by jmenovanè nedostatky odstranily. VyvÌjÌ se za ÌzenÌ s tzv. komunikaënì HASH technologiì, kdy kaûd elektromïr m ûe b t z roveú opakovaëem zpr v ostatnìch elektromïr. TÌm je zaruëeno, ûe se p edajì zpr vy i od vzd lenïjöìch elektromïr bez p ÌmÈho dosahu ke koncentr toru. DÌky tèto komunikaci se elektromïr domluvì jak s koncentr torem, tak s p Ìpadn mi dalöìmi za ÌzenÌmi jako je dom cì energetick monitor. Jde o p Ìstroj, kter na malèm displeji upozorúuje na urëitè nestandardnì stavy (pr vï t eba p ekro- ËenÌ povolenè spot eby), p ÌpadnÏ m ûe zobrazovat informace od dodavatele jako jsou slevy, speci lnì akce, stavy omezenì nebo nebezpeëì a dalöì. Tento monitor m ûe b t umìstïn na kuchyúskè lince nebo na jinèm snadno p ÌstupnÈm mìstï v dom cnosti. Fin lnì komunikaënì eöenì pro miliony z kaznìk nebude velmi pravdïpodobnï ËistÏ homogennì. Bude se jednat o v bïr z nïkolika komunikaënìch mèdiì, zde zejmèna r diovè spojenì na frekvenci stovek MHz a vyuûitì GSM/GPRS spojenì. Vrstva koncentr tor Elektroměr pro systém AMM Koncentr tory plnì velmi d leûitou funkci. Tou je schopnost reakce systèmu v rozumnèm defino- vanèm Ëase. Cel systèm je navrûen pro miliony elektromïr s poûadovanou dobou odezvy do jednotek minut od konkrètnìho elektromïru. Proto je cel systèm rozdïlen do skupin, kde je ÌdÌcÌm prvkem koncentr tor. Doba odezvy mezi centr lou a koncentr torem je prakticky nulov, a veöker doba odezvy tak pad na komunikaci mezi elektromïrem a koncentr torem. UrËit data m koncentr tor v sobï uloûena, jin zìsk v na povel od elektromïru. D le vykon v lohy podle pl novaëe, nap. sbïr dat v urëit Ëas. OstatnÌ desìtky tisìc jin ch koncentr tor si eöì svoje problèmy a napl novanè lohy. Jde tedy o distribuci inteligence. DalöÌ v raznou funkcì koncentr tor je detailnì anal za sìtï. Tuto anal zu nem ûou prov dït elektromïry, protoûe technologie je st le jeötï p Ìliö drah a navìc by Moduly, které doplňují flexibilitu elektroměrů ZPA Smart Energy se zìsk vala z velkè Ë sti redundantnì data. OsazenÌ vysokorychlostnì komunikace TCP/IP do kaûdèho elektromïru by v dneönì dobï bylo p Ìliö n kladnè, nicmènï do budoucna to nelze spolu s postupujìcìm technologick m v vojem vylouëit. Vrstva datovè centr ly - ÌzenÌ a vyhodnocenì ÿìdìcìm j drem celèho systèmu je datov centr la, coû je robustnì informaënì systèm s propojenìm do z kaznickèho informaënìho systèmu obchodnìka (ZIS) a dalöìch CRM systèm. Data se ukl dajì do velk ch datab zov ch sklad, kde jsou k dispozici pro dalöì anal zu. Vzhledem k tomu, ûe systèm zaznamen v historickè trendy obvykle s periodou nïkolika minut (typicky 15), jde o dramaticky vïtöì mnoûstvì zpracov van ch a uchov van ch dat neû v dobï, kdy se zjiöùovala z elektromïr pouze absolutnì spot ebovan energie. Datov centr la zad v do systèmu povely s dlouhou dobou odezvy, ale i ËasovÏ kritickè povely. Struktura systèmu umoûúuje obslouûit oba tyto koly. Na rozdìl od pouze odeëìtacìch systèm p ebìr na sebe AMM i funkci regulace a d v povely k zapnutì nebo vypnutì silov ch spot ebië (analogie funkce HDO - hromadnè d lkovè ovl d nì). Aby mïl cel systèm smysl, musì b t dotaûen aû do konce. MusÌ b t vypracov na zpïtn vazba k z kaznìkovi. Ide lnì prost edì nabìzì internet, kter umoûúuje za Ìdit personifikovanè port ly pro kaûdèho z kaznìka. Z kaznìk pak m ûe sledovat svoji spot ebu, ale navìc m ûe velmi jednoduöe mïnit tarif anebo dokonce dodavatele. Technologie osobnìch port l je dneska naprosto bïûn a velmi Ëasto vyuûìvan, nap Ìklad u telekomunikaënìch oper tor. Ukázka portálu zákazníka KontaktnÌ daje: ZPA Smart Energy, s. r. o. KomenskÈho Trutnov Tel.: Fax: zpa@zpa.cz NasazenÌ v re lnèm povozu EnergetickÈ spoleënosti si v souëasnè dobï uvïdomujì jak mïnìcì se poûadavky trhu, tak technologickè novinky, kterè umoûúujì eöenì novï vznikl ch problèm. Od plnèho nasazenì systèmu si lze slibovat znaënè provoznì spory, omezenì budov nì nov ch zdroj a tedy i emisì CO2, omezenì neleg lnìch odbïr a v neposlednì adï i lepöì kontrolu nad spot ebou, kter by mohla p edejìt nechvalnï zn m m velk m v padk m sìtï (black-outs), kterè mohou nap - chat obrovskè ökody v ekonomice. Pro z kaznìky by to mïlo p inèst lepöì kontrolu nad vlastnì spot ebou a tedy i spory. Firma ZPA Smart Energy p sobì na trhu mï ÌcÌ a regulaënì techniky pro energetiku jiû mnoho let a je v dëì firmou v»eskè republice. JejÌ domènou je v voj a dod vky ucelen ch eöenì pro energetiku anebo komponent pr vï pro systèmy AMM. Firma se zamï uje zejmèna na prvnì dvï vrstvy systèmu (elektromïry a koncentr tory). Firma vyr bì a dod v inteligentnì digit lnì elektromïry s komunikaënì infrastrukturou, vëetnï koncentr tor. ElektromÏry se vyznaëujì nejvyööì moûnou funkcionalitou zahrnujìcì i nejnovïjöì komunikaënì technologie. K hlavnìm funkcìm pat Ì evidence elektrickè pr ce ve vìce tarifech pr bïhov m profilem, mï enì vybran ch parametr kvality dod vky elektrickè energie, ÌzenÌ vybran ch skupin spot ebië, vzd lenè odpojenì z kaznìka, odesìl nì alarmov ch hl öenì a mnoho dalöìch. VeökerÈ v praxi ûivotaschopnè systèmy musì b t postaveny na standardech. Na tïchto standardech m svè eöenì postavena i firma ZPA Smart Energy, kter nabìzì dod vku systèmu AMM tzv. na klìë. Firma disponuje siln m v vojov m t mem, projekënìm a inûen rsk m oddïlenìm, kterè zajiöùuje nejen projektov nì systèm, ale i jeho instalaci, technickou podporu a poradenstvì v energy managementu. Oblast komponent pro systèm AMM je pro ZPA Smart Energy strategickou rozvojovou prioritou. Ing. Aleö Mikula, MBA, technick editel spoleënosti 7

8 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ leden 2007 Více než polovina držitelů značky KLASA zaznamenala růst prodeje Logo značky KLASA na obalech výrobků se producentům kvalitních tuzemských potravin začíná vyplácet. Rostoucí povědomí o značce KLASA mezi spotřebiteli a masivní marketingová kampaň se příznivě promítá do prodeje výrobků označených logem národní značky kvality KLASA. ZnaËku KLASA m jiû 187 v robc pro sv ch 1297 v robk. Z v zkumu, kter koncem minulèho roku zadal St tnì zemïdïlsk intervenënì fond renomovanè v zkumnè agentu e STEM/MARK vyplynulo, ûe 70 % drûitel pouûìv logo znaëky KLASA ve vlastnì marketingovè komunikaci a dalöìch 20 % je rozhodnuto ji pouûìvat v budoucnu. ZatÌmco drûitelè znaëky KLASA, kte Ì se adì k velk m podnik m nad 250 zamïstnanc s obratem nad 50 milion euro, preferujì v komunikaci tiötïn mèdia, televiznì reklamu a reklamu v rozhlasu, drûitelè z ad mal ch a st ednìch podnik d vajì p ednost propagaënìm akcìm, let k m a za azenìm do katalog. ObÏ skupiny podnik takè oëek vajì od znaëky KLASA nïco jinèho. "Management velk ch firem chce pomocì znaëky KLASA posìlit vlastnì image. MalÈ a st ednì podniky vyuûìvajì znaëku KLASA vìce ke zv öenì prodeje v robk," uvedla Jitka Rambouskov povï en ÌzenÌm Odboru pro marketing. VÌce neû polovina tazatel ned vno realizovanèho pr zkumu uvedla, ûe se prodeje jejich v robk ocenïn ch znaëkou KLASA zv öily. Podle 17 % respondent se prodeje zv öily pr vï dìky znaëce KLASA, 68 % dot zan ch se domnìv, ûe znaëka KLASA byla jednìm z faktor ovlivúujìcìch r st obratu. VÌce neû 90 % drûitel hodnotì dosavadnì reklamnì kampaú znaëky KLASA pozitivnï, podle 37 % z nich je dokonce velmi zda il. DrûitelÈ oceúujì, ûe se dìky znaëce dost vajì jejich v robky do povïdomì a spot ebitelè je dìky tomu uzn vajì. ZnaËka KLASA je pro v robce v razem prestiûe a ocenïnìm kvality jejich v robk. V robci potravin jsou se znaëkou KLASA spokojeni. SvÏdËÌ o tom i fakt, ûe 48 % z nich je rozhodnuto a 28 % zvaûuje zaû d nì o ocenïnì KLASA i pro dalöì v robky, p iëemû vìce lze tuto snahu zaznamenat u velk ch podnik. VilÈm FrËek, tiskovè oddïlenì SZIF S Pečetí kvality DieselovÈ motory si oblibu zìsk vajì p edevöìm pro sv j dobr v kon a nìzkou spot ebu. Jejich idië m vöak mohou s prvnìmi mrazy nastat problèmy se studen m startem.»esk republika leûì v mìrnèm klimatu, a proto dod vky zimnì motorovè nafty kaûdoroënï zaëìnajì 16. listopadu a konëì 28. nora. "Aditivovan nafta zlepöuje mazacì a detergentnì vlastnosti motorovè nafty, zlepöuje pr bïh spalov nì, a tìm öet Ì palivov systèm, motor i ûivotnì prost edì. Pro zimnì obdobì je aditivace doplnïna p Ìsadami pro zlepöenì tekutosti nafty za nìzk ch teplot a zabr nïnì vypad v nì parafin," vysvïtlil Ing. VladimÌr T ebick, CSc. z stavu paliv a maziv v Praze. "Kvalitu prod vanèho paliva potvrzuje zn mka PeËeù kvality naöeho stavu, kter je pro ovï ov nì kvality paliv akreditovan m inspekënìm org nem a akreditovanou zkuöebnì laborato Ì. Ne kaûd etïzec benzinov ch pump vöak PeËeù kvality vlastnì," dodal. SystÈmu vst ikov nì je u vznïtov ch motor zapot ebì vïnovat zv öenou pèëi, a proto se tankov nì aditivovanèho zimnìho dieselu vyplatì. Nafta totiû obsahuje parafiny, kterè p i silnèm ochlazenì krystalizujì, zan öejì jemnè otvory palivovèho filtru, a tìm zabraúujì pr toku paliva k vst ikovacìmu Ëerpadlu. Po jeho ucp nì se p Ìvod paliva zastavì a motor p est v pracovat. OdbornÌci proto idië m doporuëujì v zimï maxim lnï vyuûìvat schopnosti "oöet enè" motorovè nafty. PouûÌvanÈ p Ìsady zabraúujì vytv enì velk ch krystal parafin, jejich vypad v nì a ucp v nì palivovèho filtru. Palivo tak m ûe pracovat i p i velmi nìzk ch teplot ch. Nez visl m org nem, kter m ûe odbornï posoudit kvalitu paliv, je stav paliv a maziv v Praze. Symbol "PeËeù kvality" zaruëuje, ûe palivo je pravidelnï, nïkolikr t v roce, testov no a vyhovuje p ÌsluönÈ jakostnì normï. Kvalitu kontroluje inspekënì org n akreditovan pro oblast paliv, zkouöky zajiöùuje akreditovan laborato, kter prov dì zkouöky podle n roën ch zkuöebnìch norem. Kulat Ëerveno-zelen "PeËeù kvality" s logem stavu paliv a maziv b v umìstïna p Ìmo na v dejnìch stojanech. NajÌt ji m ûete na ËerpacÌch stanicìch BENZINA, Shell Czech Republic, KM-PRONA, ETK... 8 Vítkovice investují miliardu korun do rozšíření výroby Ostravsk strojìrensk spoleënost VÕTKOVICE HEAVY MACHINERY, a. s. pl nuje za bezm la miliardu korun zmodernizovat a rozöì it technologickè z zemì pro v robu dìl lodì, vïtrn ch elektr ren, turbìnov ch h ÌdelÌ a dalöìch strojìrensk ch v robk s vysokou p idanou hodnotou. Mýtné u nás - světová rarita M tnè - to je pïknï straöideln kostlivec v ËeskÈ sk Ìni. AlespoÚ tak to vypad dle vyj d enì, kterè letos v lednu poskytl»tk n mïstek ministra dopravy Ji Ì HodaË. Podle HodaËe bude p i realizaci druhè etapy m tnèho pouûita satelitnì technologie a na m tnèm st t nejenûe nevydïl letos tolik jako na zn mk ch, ale bude moûn jeötï dopl cet. GE Money Bank nabízí nový produkt financování obnovy bytových domů vïr na obnovu bytov ch dom mohou spoleëenstvì vlastnìk a bytov druûstva zìskat i s GE Money Bank. Nov produkt Renovace Plus slouûì k financov nì aû 100 % n klad na renovaci domu a lze ho pouûìt i v p ÌpadÏ, ûe rekonstrukce jiû probïhla. vïr banka nabìzì i bez zajiötïnì, jeho maxim lnì v öe nenì stanovena a z visì na individu lnìch pot eb ch a finanënìch moûnostech klienta. HVB Bank nabízí nové internetové bankovnictví HVB Bank spustila nov Online Banking - internetovè bankovnictvì vyööì generace urëenè zejmèna pro priv tnì a podnikatelskou klientelu. Nov aplikace m kromï ady novinek takè modernì design a d raz je kladen na uûivatelsk komfort. HVB Bank si za celkovè rozöì enì a vylepöenì aplikace ne Ëtuje nic navìc, poplatky za nov Online Banking z st vajì stejnè jako u p edeölè verze.

9 leden 2007 FIRMY A STAVEBNICTVÍ Zastavme klimatické změny - používejme dřevo Dřevo je vynikající materiál, jehož používání ve výrobě je bohužel opředeno řadou mýtů, které chceme vysvětlit. Pro nás je dřevo hlavní surovina, a proto nechceme pouze prezentovat produkty z tohoto materiálu, ale chceme vyvolat diskusi o vztahu laické i odborné veřejnosti ke dřevu jako surovině. Na tuto notu zněla slova z úst reprezentantů Dřevozpracujícího družstva v Lukavci. Tiskov konference, kter se uskuteënila loni v listopadu v JihlavÏ, mïla vysvïtlit nepravdiv tvrzenì jako jsou: NejekologiËtÏjöÌ je ponechat les s m sobï nebo-li, ûe les se musì öet it TÏûba d eva lesu ökodì PouûitÌ d eva prim rnï ke spalov nì je ekologickè Spalov nì d eva a jeho nahrazenì jin mi materi- ly pro v robu uûitn ch p edmït zvyöuje mnoûstvì uvolúovanèho CO2 do atmosfèry. Proto hovo ili z stupci DDL na tiskovè konferenci takè o postoji k souëasn m podp rn m program m EU ke spalov nì biomasy v kontrastu s moûnostmi uûitì d eva jako obnovitelnè suroviny. V nïkterèm z dalöìch ËÌsel Prosperity se k tïmto myölenk m vr tìme. P ÌrodÏ vracìme, z kaznìk m plnìme p nì DDL - D evozpracujìcì druûstvo je v znamn m v robcem eziva a deskov ch materi l na b zi d eva s vìce neû pades tiletou tradicì. Jsme specialistè na v robu öirokèho sortimentu n bytkov ch dìlc, p edevöìm z laminovan ch d evot Ìskov ch a MDF desek, r zn ch kvalit (standardnì n bytk skè, speci lnì pro lakov - nì, frèzov nì atd.). Od roku 2005 vyr bì DDL spolu se svou dce inou spoleënostì DH Dekor na nejmodernïjöìch technologiìch pouûìvan ch pro n bytkovè dìlce. Z roveú druûstvo vyr bì a dod v d evot ÌskovÈ a MDF desky, vëetnï povrchovï upraven ch p ÌrodnÌ d hou nebo laminov nìm. Sv m z kaznìk m nabìzìme takè ezivo od surovèho aû po hoblovanè. DÌky znaën m investicìm do v roby z kaznìk m poskytujeme ide lnì spojenì v robce d evot Ìskov ch desek a MDF, spoleënï s laminacì a vlastnì impregnacì, velkokapacitnì n ezovè centrum a v robu n bytkov ch dìlc. Pr vï v oblasti n bytkov ch dìlc je takovè spojenì velk m benefitem a konkurenënì v hodou pro z kaznìka. P ibliûnï 60 % celkovè produkce exportujeme do vìce neû dvou desìtek evropsk ch st t. Jsme drûitelem mnoha certifik t a splúujeme nejen poûadavky normy ISO 9001:2001. Dok ûeme se p izp sobit pot eb m z kaznìka a nechat se certifikovat podle jeho pot eb. P Ìkladem je i certifikace IWAY od firmy IKEA. HlavnÌm cìlem naöì spoleënosti je spokojenost z kaznìka a individu lnì p Ìstup k eöenì jeho poûadavk. Naöim klient m nabìzìme kompletnì a kvalitnì dodavatelsk servis, vëasnè vy ÌzenÌ objedn vek a plnïnì uzav en ch dohod. Nejsme jen dodavatelem materi lu, ale cestou pro z kaznìky, od materi lu, p es polotovar aû k samotnèmu produktu, kter doplnìme i poradensk mi sluûbami. KlÌËem k spïchu firmy jsou kompetentnì a loaj lnì zamïstnanci, kte Ì vïdì, co si z kaznìk p eje, a umì pro nïj najìt to nejlepöì eöenì. Chceme, aby se k n m z kaznìci vraceli, jako ke spolehlivè firmï, kter poskytuje komplexnì sluûby a drûì slovo. Pades tilet tradice n s zavazuje k tomu, abychom jako spr vnì hospod i p ÌrodÏ vraceli to, co od nì dost v me. Proto ekologie a kultivace les pat Ì k naöim prvo ad m z jm m. KvalitnÌ d evo je z kladem spokojenosti naöich z kaznìk, proto je i naöìm z jmem o kvalitu lesnìch porost peëovat. Jen tak m ûeme nad le v budoucnu poskytovat z kaznìk m vysok standard naöich v robk a sluûeb. RychlÈ a spolehlivè dod vky, ovï en kvalita, vysok flexibilita, individu lnì p Ìstup ke kaûdèmu z kaznìkovi, schopnost vyr bït malè sèrie a pestr nabìdka exkluzivnìch dekor. To jsou naöe hlavnì p ednosti, kterè naöi p Ìznivci a partne i stabilnï oceúujì. Ing. Ji Ì Majer, p edseda druûstva Ekologické veletrhy Brno pro odborníky, podnikatele i samosprávu EkologickÈ veletrhy Brno se opït uskuteënì na brnïnskèm v staviöti ve dnech kvïtna Jde o jedin Ëesk veletrh tohoto oboru, kter se m ûe pochlubit vysokou mezin rodnì ËastÌ a dobr m renomè v zahraniëì. Uû nynì jsou p ihl öeny firmy z pïti zemì vëetnï Kanady. V znam projektu, kter zahrnuje mezin rodnì veletrh techniky pro tvorbu a ochranu ûivotnìho prost edì ENVIBRNO a mezin rodnì vodohospod skou v stavu VODOVODY - KANALIZACE, podporuje vysok podpora t Ì ministerstev - zemïdïlstvì, ûivotnìho prost edì a pr myslu a obchodu, kte Ì jsou jeho garanty. EkologickÈ veletrhy Brno jsou p Ìnosem pro nïkolik skupin. Pro ve ejnost, kter se m ûe pod jednou st echou a na odbornè rovni infor- movat o trendech a novink ch v nïkolika oblastech ûivotnìho prost edì a zìskat praktickè rady a osobnï posoudit r znè alternativy. P Ìnosem je takè pro podnikatele, kte Ì mohou nabìdnout svè produkty a know-how, zjistit, jak pracuje jejich konkurence a jak m smïrem by se mïli nad le ubìrat, a koneënï i pro pracovnìky st tnì spr vy a samospr vy. Ti si mohou ovï it, jak jsou postupy a legislativa, kterè prosazujì, vyuûìv ny v praxi a spoleënï s v robci projednat jejich skalì a objasnit si nïkterè problèmy. Skladba vystavujìcìch firem v BrnÏ bude pr ezem vöech vz jemnï propojen ch obor zamï en ch na ûivotnì prost edì. PodstatnÏ vïtöì prostor bude vïnov n odpadovèmu hospod stvì, kterè pat Ì letos ke zv raznïn m obor m. V p ÌötÌch sedmi letech m ûe»esk republika prost ednictvìm OperaËnÌho programu ûivotnìho prost edì (OPéP) zìsk vat z evropsk ch zdroj na ekologickè investice zhruba dvacet miliard korun roënï. Jednou z priorit OPéP je pr vï zkvalitnïnì nakl d nì s odpady a odstraúov nì star ch ekologick ch z tïûì. Podle informacì odboru odpad MéP by mïlo b t na tuto kapitolu v obdobì let vynaloûeno z OperaËnÌho programu celkem EUR, z toho p ÌspÏvek spoleëenstvì z Fondu soudrûnosti m dos hnout EUR. LetoönÌ roënìk bude rozöì en o dalöì v stavnì plochu, vedle haly B a D se novï otev ou prostory pavilonu C. Vystavovatel m, zab vajìcìch se oborem odpadovè hospod stvì a s nìm souvisejìcì stavebnì a dodavatelskou ËinnostÌ, bude vyëlenïna spoleën plocha, aby n vötïvnìk zìskal komplexnì p ehled o nabìdce firem a jednotliv ch produktech. Tento obor poprvè zast eöì»esk asociace odpadovèho hospod stvì (»AOH).»esk asociace odpadovèho hospod stvì byla zaloûena v roce 1997 k ochranï a prosazov nì z jm soukrom ch firem v odpadovèm hospod stvì p edevöìm p i p ÌpravÏ novè odpadovè legislativy. Sdruûuje na stovku v znamn ch podnikatelsk ch subjekt, kterè podnikajì v oblasti sbïru, svozu, vyuûìv nì, recyklace a odstraúov nì odpad a souvisejìcìch ËinnostÌ. Od jejìho poë tku vykon v funkci v konnèho editele JUDr. Ing. Petr MÏchura, jenû se ot zkami ûivotnìho prost edì zab v jiû p es 30 let. "V souëasnosti p ipravujeme p ijetì i zb vajìcìch Kupte pozemek a dům s Cetelem solidnìch subjekt v odpadovèm hospod stvì do naöì asociace a tìm posìlenì jejì lohy p i zastupov nì jejich z jm. TÏsnÏ spolupracujeme s MéP a ostatnìmi asociacemi u n s i v zahraniëì na vytv enì standardnìho podnikatelskèho prost edì, p edevöìm pak zav dïnìm oborovè certifikace Odborn podnik pro nakl d nì s odpady, ËÌmû by se zamezilo i neleg lnìmu obchodov nì s odpady," konstatoval P. MÏchura, jenû je tèû v konn m editelem SdruûenÌ pro udïlov nì certifik tu Odborn podnik pro nakl - d nì s odpady a Ëlenem p edsednictva evropskè organizace pro oborovou certifikaci EVGE. Cetelem p iöel s v hodnou nabìdkou ËelovÈ OsobnÌ p jëky s rokovou sazbou od 6,5 % p. a. (RPSN od 6,7 %), kter je urëen pro financov nì bydlenì. Klienti mohou pouûìt tuto p jëku na koupi pozemku, bytu nebo domu a jejich p Ìpadnou rekonstrukci. "V loúskèm roce smï ovala polovina vöech osobnìch p j- Ëek na bydlenì. Rozhodli jsme se tedy p ipravit pro naöe klienty speci lnì nabìdku s nìzkou rokovou sazbou, kter jim umoûnì rozloûit vysokè n klady na po ÌzenÌ bydlenì do delöìho ËasovÈho obdobì," uvedl Jan Pangerl, editel spr vy p ÌmÈho prodeje spoleënosti Cetelem. V hodnou p jëku na bydlenì mohou klienti spl - cet aû 10 let a rozloûit si tak spl cenì na delöì obdobì, neû nabìzì bïûnè spot ebitelskè vïry. V pr bïhu spl cenì mohou klienti navìc mïnit v öi spl tky nebo dèlku spl cenì, a to jiû po zaplacenì prvnìch öesti spl tek. 9

10 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN leden 2007 Risk management - dobré jméno společnosti Ochrana reputace společnosti patří mezi nejdůležitější a také nejobtížnější úkoly nejen vrcholového vedení, ale i všech pracovníků společnosti. Právě úloha nižšího managementu a zejména servisního či prodejního týmu je klíčová v každodenní odpovědnosti za vztahy s klienty, dodavateli či dalšími stranami. Dobré jméno a důvěra se řadí nepochybně k důležitým firemním aktivům a jejich ochrana může být velmi obtížná v případě zásadního vnitřního pochybení či ataku zvenčí společnosti. Proto se riziko reputace v posledních letech řadí mezi priority rizikových manažerů. Protože při správném nastavení procesu risk managementu je riziko vždy spojeno s příležitostí, přináší dobré jméno společnosti, její reputace na trhu, vždy značnou konkurenční výhodu, posilující tržní postavení, hodnotu značky a celkově zvyšující-se hodnotu společnosti. Nebezpečí ohrožení dobrého jména může přicházet ze značné šířky zdrojů - nedodání základních standardů služeb klientovi, nespokojenost investorů, neetické praktiky, nedodržení právních či regulatorních požadavků, vnější útok konkurence apod. 10 Samoz ejmï m ûeme diskutovat o tom, zda riziko reputace posuzovat jako plnï samostatnou kategorii v celkovèm procesu risk managementu spoleënosti, anebo jako d sledek chybnèho nebo nedostateënèho ÌzenÌ prvoliniov ch rizik (trûnì, vïrovè, operaënì Ëi dalöì v jemnïjöìm ËlenÏnÌ). ZatÌmco pro tato rizika existuje dnes jiû cel ada n stroj, model a standard, ochrana reputace je spìöe ve stavu poë teënìm, nedostateënï rozvinut ch n stroj, technik a nïkdy nedostateën ch priorit a jednoznaënè odpovïdnosti za tuto oblasti ÌzenÌ rizik. RozdÌln pohled je logicky uplatúov n dle oboru Ëinnosti - jin pohled na problematiku m v robnì strojìrensk z vod, jin je uplatúov n u finanënì instituce, kde pr vï reputace m ûe b t v znamn m faktorem spïchu nebo ne spïchu na trhu. Takûe konkrètnì nastavenì ÌzenÌ reputaënìch rizik bude nepochybnï ovlivnïno postojem danèho subjektu. ZatÌmco riziko reputace m ûeme posuzovat urëit m pohledem jako nez vislè p i dopadu na spoleënost, je souëasnï z ejm jeho z vislost na zp sobu a kvalitï ÌzenÌ ostatnìch rizik a celkovèm v konu firmy. Kdyû nech me ot zku p esnè definice jeötï otev enou, potom p Ìpadn negativnì dopad je vcelku z ejm a velmi v znamn ve finanënìm vyj d enì. KonvenËnÌ oblasti ÌzenÌ rizik p ipomìnajì v tomto kontextu viditelnou Ë st ledovce, zatìmco riziko reputace m ûeme srovn vat s Ë stì skrytou pod hladinou. Reputace je d leûit m aktivem, ale souëasnï velmi dynamick m. MÏnÌ se s uv dïnìm nov ch produkt na trh, se zmïnou podmìnek a situace. Velmi dlouho a obtìûnï dobrè jmèno spoleënosti a znaëky budujeme, velmi rychle m ûe dojìt k jeho poökozenì s nevratn mi n sledky. KlÌËovÈ prvky ochrany dobrèho jmèna spoleënosti: FinanËnÌ v sledky a dlouhodob investiënì hodnota firmy Dlouhodob akcion sk hodnota PoctivÈ a transparentnì ËetnÌ knihy OdpovÏdnost editel za transparentnì a plnè ËetnictvÌ PouûitÌ mezin rodnï srovnateln ch ËetnÌch standard Zp sob ÌzenÌ spoleënosti (corporate governance) a schopnosti vedenì P esvïdëiv a jasnï prezentovan vize a strategie VedenÌ spoleënosti je odpovïdnè, s kvalitnì Pojišťovny neregistrují nižší škody z dopravních nehod ZatÌmco z policejnìch statistik jednoznaënï vypl v, ûe za prvnì 3 mïsìce roku 2006 od zavedenì Ëinnosti novèho silniënìho z kona ( ) se poëet dopravnìch nehod ve srovn nì se stejn m obdobìm roku 2005 v raznï snìûil (3/Q/ nehod, 3/Q/ nehod), pr bïûnè informace Ëlensk ch pojiöùoven»ap o pojistn ch ud lostech vöak tyto z vïry nepotvrzujì. PoËet vöech pojistn ch ud lostì na poëet pojiötïn ch vozidel sice ve 3. ËtvrtletÌ 2006, v porovn nì s 2. ËtvrtletÌm 2006, resp. 3. ËtvrtletÌm 2005, mìrnï poklesl, avöak vzrostla pr mïrn ökoda na jednu pojistnou ud lost, ËÌmû doölo k "vymaz nì" uvedenèho efektu. NavÌc je nutno vzìt v vahu t Ìletou promlëecì lh tu, ve kterè se budou hodnoty nahl öen ch a vy Ìzen ch pojistn ch ud lostì jeötï mïnit. Rozpor mezi policejnìmi statistikami a skuteënostì je zcela logick. Svoji v raznou roli totiû sehr v fakt, ûe novela silniënìho z kona upravila hranici ökody, p i kterè nemusì idië p i Statistika pojistných událostí - pojištění motorových vozidel (komparativní údaje k platnosti nového silničního zákona od ) rovnì integrity, dynamickè - ale ne autokratickè EfektivnÌ p edstavenstvo, adekv tnï vyv ûenè s ohledem na zastoupenì r zn ch vlastnick ch skupin, s kvalitnìmi znalostmi, zkuöenostmi a osobnostmi OdpovÌdajÌcÌ zp sob odmïúov nì v konnèho managementu RelevantnÌ a efektivnì Ëinnost v bor p edstavenstva (audit, risk management apod.) KomplexnÌ a systematick p Ìstup k ÌzenÌ rizik a systèm m internì kontroly RobustnÌ dohled nad ËinnostÌ v konnèho vedenì spoleënosti pln a transparentnì prezentace zp sobu ÌzenÌ spoleënosti SplnÏnÌ regulatornìch poûadavk PlnÏnÌ pr vnìch a regulaënìch poûadavk PlnÏnÌ tïchto poûadavk nejen podle litery z kona, ale i v jeho duchu Dod nì p Ìslib z kaznìk m Kvalita a p imï enè ceny DodrûenÌ p Ìslib prezentovan ch p i propagaci v robk a sluûeb Schopnost doruëit p islìbenè produkty a sluûby Citlivost a flexibilita p i vy izov nì poûadavk a z jm z kaznìk Inovace v souladu s pot ebami vyvìjejìcìho se trhu OdpovÏdn p Ìstup v dodavatelskèm etïzci a marketingov ch praktik ch UvÏdomov nì si nebezpeëì poökozenì dobrèho jmèna ze strany klient Kultura pracoviötï a pr ce s talenty P imï en odmïna za pr ci a kvalitnì pracovnì podmìnky ZamÏstnanci p edstavujì hodnotu, jsou respektov nì, a majì d vïru EfektivnÌ proces p ijìm nì, ökolenì a rozvoj pracovnìk FiremnÌ kultura chr nì a zvyöuje reputaci dopravnì nehodï volat policii, na v öi KË oproti p edchozìm KË. ÿidiëi, kte Ì zp sobili menöì ökodu neû zmìnïn ch , to zpravidla policii nehl sì v obavï z pokuty a ztr - ty bod, na pojiöùovnu se vöak obracejì. SamotnÈ policejnì statistiky ukazujì, ûe po prudkèm poklesu poëtu nehod loni v Ëervenci a srpnu se situace postupnï vracì do p vodnìho stavu. PoËty nehod vyk zanè v z Ì a Ìjnu se jiû p Ìliö neliöì od stavu ve stejnèm obdobì p ed rokem. Ukazatel jednotka 3/Q/2005 2/Q/2006 3/Q/2006 index 3/Q/06 index 3/Q/06 k 3/Q/05 k 2/Q/06 PoËet pojiötïn ch vozidel celkem - POV 1) ks ,8 100,6 732 PoËet pojiötïn ch vozidel celkem - havarijnì pojiötïnì 1) ks ,5 102,3 987 PoËet pojistn ch ud lostì z POV 2) ks ,9 90, PoËet pojistn ch ud lostì z havarijnìho pojiötïnì 2) ks ,5 85, PojistnÈ ud losti celkem 3) tis. KË ,4 90,6 342 PojistnÈ ud losti z POV tis. KË ,3 90,8 124 PojistnÈ ud losti z havarijnìho pojiötïnì 4) tis. KË ,7 90,4 218 Pozn mky: POV - pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla. 1) Stav k poslednìmu dni danèho obdobì. 2) ZapoËteny pouze pojistnè ud losti vzniklè v danèm obdobì bez ohledu na obdobì, v nïmû byly nahl öeny, podle stavu ke dni zjiöùov nì. 3) ZapoËtena koneën v öe vy Ìzen ch pojistn ch ud lostì a odhadovan v öe nevy Ìzen ch nahl öen ch pojistn ch ud lostì. 4) ZapoËteny pojistnè ud losti t kajìcì se provozu na pozemnìch komunikacìch (nehody). Inovované logo Kooperativy vyjadřuje příslušnost k silné mezinárodní skupině Kooperativa, druh nejvïtöì pojiöùovna v»eskè republice, zaëala od 1. ledna 2007 postupnï pouûìvat inovovanè logo. Pod tradiënì troj helnìkov piktogram a n pis Kooperativa je nynì novï umìstïn n pis Vienna Insurance Group - n zev silnè mezin rodnì skupiny, jìû je Kooperativa souë stì. N pisy jsou oddïleny linkou ËervenÈ barvy, kter je korpor tnì barvou koncernu. "UpravenÈ logo odkazuje na naöi p Ìsluönost ke skupinï Vienna Insurance Group a zd razúuje mezin rodnì rozmïr a rostoucì v znam Kooperativy jako nejvïtöì firmy koncernu mimo dom cì, rakousk trh," vysvïtlil Ëlen p edstavenstva a n mïstek gener lnìho editele Kooperativy Ing. Martin Diviö, MBA. Z roveú vöak dodal, ûe Kooperativa nad le z st v tou firmou, kterou znajì ËeötÌ obëanè - finanënï siln m, profesion lnìm a laskav m partnerem, kter rozumì sv m klient m, jejich problèm m a nebezpeëìm, kter na nï ËÌhajÌ v kaûdodenìm ûivotï. pokraëov nì na stranï 11 Komunikace p i krizovè situaci Komunikace je Ëestn, p esn, kompletnì, transparentnì, rychl a citliv k mïnìcìm se pot eb m jednotliv ch stakeholder Koordinace a konzistence mezi nez visl mi komunikaënìmi zdroji Tvorba, kontrola a efektivnì implementace krizov ch pl n Z uveden ch prvk je vcelku evidentnì, ûe û dnè podnik nì nebo Ëinnost nemohou b t spïönè bez spokojen ch z kaznìk. PorozumÏnÌ plnèho dopadu neschopnosti uspokojit klienta m ûe napomoci p i tvorbï pot ebn ch strategiì proaktivnìho ÌzenÌ z kaznickè spokojenosti. Ztr ta kaûdèho z kaznìka znamen snìûenì potenci lnìho v nosu a navìc zv öenè n klady s jeho n hradou. NavÌc nespokojen z kaznìk automaticky zp sobì mnohem vìce ökody, protoûe se okamûitï podïlì se sv mi negativnìmi zkuöenostmi se sv m okolìm. Ve fin le posìlì konkurence a firma ztr cì schopnost realizovat vyööì ceny. Pozn mky a reference: Stakeholder - termìn, kter se v poslednì dobï st le vìce objevuje. ProzatÌm neexistuje adekv tnì Ëesk ekvivalent. Moûn definice dle»eskè spoleënosti pro jakost je: TermÌn oznaëuje vöechny aktèry, kte Ì ovlivúujì naöi organizaci a kterè ovlivúujeme my. Z roveú sem pat Ì vöichni, kte Ì s n mi p iöli do p ÌmÈho nebo nep ÌmÈho kontaktu. Skupina stakeholder se skl d z tïch, jejichû z jem o firmu p esahuje finanënì dimenzi. Jedn se o vöechny aktèry, kte Ì stojì s firmou v p ÌmÈ nebo nep ÌmÈ v mïnï a kte Ì majì materi lnì nebo nemateri lnì poûadavky (Stake) na firmu - dodavatelè, obchodnì partne i, z kaznìci, zamïstnanci a nep Ìmo takè komunita, ve ejnost, mèdia a vl da. S. Ward - Risk Management Organization and Context (2005) Economist Intelligence Unit, 2005 Ing. VladimÌr Pulchart Česká asociace pojišťoven na nové adrese s novým logem Praha (17. prosince 2006) - Od zmïnila»esk asociace pojiöùoven (»AP) svoje sìdlo - p estïhovala se do budovy City Empiria v Praze 4 - Pankr c. ZmÏna sìdla byla uskuteënïna v r mci novè strategie zmïny stylu pr ce, vnit nì i vnïjöì kultury asociace, jejìmû v sledkem je kromï person lnì i procesnì restrukturalizace takè pot eba novï uspo dat pracovnì mìsta pro racionalizaci Ëinnosti asociace. SouËasnÏ se zmïnou sìdla bylo upraveno a modernizov no logo»ap. NovÈ logo navazuje na charakter p edchozìho symbolu, pouûìvanèho 13 let, je vöak dynamiëtïjöì a vìce odpovìd charakteru souëasnèho modernìho pojetì pojiöùovnictvì i vlastnì asociace. Symbol kooperace mezi Ëlensk mi pojiöùovnami naznaëuje "deötnìk" v podobï pìsmen "a" a "p", p iëemû pìsmeno "Ë" symbolizuje komunikujìcì osobu. Autorem loga je zn m v tvarnìk Pavel Rakuöan. "ModernÌ logo i modernì kancel skè prostory n m d vajì z kladnì p edpoklad pro spïönou realizaci probìhajìcìch zmïn naöì internì kultury a vnïjöì identity. CÌlem tïchto zmïn je aktivnì pozitivnì komunikace, v raznïjöì zviditelúov nì pojistnèho trhu a vïtöì ochrana z jm pojiöùoven i jejich klient," Ìk Tom ö SÌkora, gener lnì tajemnìk»ap.»esk asociace pojiöùoven je z jmov m sdruûenìm 26 komerënìch pojiöùoven, jejichû podìl na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v»r je zhruba 98 %. Posl nìm asociace je zastupovat, h jit a prosazovat z jmy pojiöùoven i jejich klient ve vztahu k org n m st tnì spr vy, dalöìm pr vnìm subjekt m i ve vztahu k zahraniëì, a podporovat tak rozvoj pojiöùovnictvì a pojistnèho trhu v»eskè republice.»esk asociace pojiöùoven City Empiria Na Strûi 1702/65, Praha 4 Tel.: Fax: sekretariat@cap.cz Web:

11 leden 2007 ÚČETNÍ, VÁŠ RÁDCE; ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN Deloitte podporuje novou vizi o poslání účetních a auditorů Generální ředitelé šesti největších účetních a auditorských společností na světě, včetně firmy Deloitte, vytvořili společnou vizi toho, jak by měly fungovat a jaké úkoly by měly plnit účetní a auditorské firmy v nových podmínkách, které vytváří dynamické 21. století. Společný dokument nazvaný Globální kapitálové trhy a globální ekonomika: Vize ředitelů Mezinárodní auditorské sítě zveřejnili na mezinárodním sympoziu Světová veřejná politika, které se konalo 8. listopadu 2006 v Paříži. "SpoleËnost Deloitte si v ûì toho, ûe se mohla podìlet na p ÌpravÏ n vrhu vize, neboù jsme p esvïdëeni, ûe souëasnè finanënì v kaznictvì se musì zmïnit, aby vyhovïlo pot eb m investor ve 21. stoletì," ekl William G. Parrett, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel Deloitte Touche Tohmatsu, na mezin rodnìm sympoziu SvÏtov ve ejn politika. "V dobï pokroëil ch technologiì, kdy jsou informace k dispozici on-line a roste popt vka po dajìch vyhovujìcìch konkrètnìm Ëel m, nabìzì odbornìci na finanënì v kaznictvì n mïty, jak tïmto poûadavk m vyhovït," ekl W. G. Parrett. "SouËasn systèm finanënìho v kaznictvì je funkënì a umoûúuje vykazov nì takov ch informacì, jako jsou nap Ìklad historick data. NicmÈnÏ budoucnost vyûaduje vìce. Jednou z klìëov ch ot zek, na kterou jsme se ve Vizi a n sledn ch diskuzìch snaûili najìt odpovïô, je, co se od auditor oëek v a jak je jejich role." FinanËnÌ v kazy b valy d Ìve urëeny zkèmu kruhu profesion l, dnes ale slouûì jak vzdïlan m manaûer m odpovïdn m za miliardovè investice, tak milion m drobn ch investor, kte Ì si öet Ì na d chod. DneönÌ pravidla auditu vznikala v dobï, kdy ËetnÌ psali inkoustov m Inovované logo Kooperativy vyjadřuje příslušnost k silné mezinárodní skupině pokraëov nì ze strany 10 "Kooperativa i nad le z st v Pojiöùovnou pro ûivot, jak je," zd raznil M. Diviö. prava loga se t k podle jeho slov vöech spoleënostì skupiny a tento krok navazuje na zavedenì spoleënè novè "zast eöujìcì" znaëky Vienna Insurance Group na poë tku loúskèho roku. Tento n zev (vedle decentralizovan ch a nez visl ch znaëek na jednotliv ch trzìch) slouûì ke zd raznïnì finanënì sìly skupiny jako velkèho st edoevropskèho pojiöùovacìho koncernu s st edìm ve VÌdni. Vöechny lok lnì firmy si vöak ponech vajì svè n zvy, coû souvisì s celkovou strategiì skupiny - je majortnìm akcion em v nïkter ch p Ìpadech i nïkolika r zn ch pojiöùoven na jednom n rodnìm trhu (nap Ìklad v Rakousku to je Wiener St dtische Versicherung AG, Donau Versicherung, Bank Austria Creditanstalt Versicherung a Union Versicherung), kterè fungujì autonomnï pod vlastnìmi znaëkami. "V kaûdè ze 17 zemì Evropy, kde koncern p sobì, bude jiû z loga klient m, obchodnìm partner m i ve ejnosti z ejmè, ûe firma pat Ì do Vienna Insurance Group, do druhè nejvïtöì pojiöùovacì skupiny ve st ednì a v chodnì EvropÏ, kter na sv ch stïûejnìch trzìch v Rakousku, v»r, na Slovensku, v Bulharsku a Rumunsku, zaujìm prvnì Ëi druhè mìsto na pojistnèm trhu," doplnil M. Diviö. Kooperativa, pojiöùovna, a. s., je druhou nejvïtöì pojiöùovnou v»r. V souëasnè dobï m vìce neû 300 obchodnìch mìst a produkty Kooperativy lze sjednat i v poboëk ch»eskè spo itelny. Klient m je k dispozici d le nïkolik tisìc externìch perem, kapit l se koncentroval v nïkolika m lo svïtov ch centrech a informace se öì ily rychlostì bïûce. Tato pravidla nemohou obst t tv Ì v tv popt vce po informacìch v dneönì dobï globalizovanè ekonomiky vyuûìvajìcì modernì informaënì technologie. Podnik nì je mnohem sofistikovanïjöì, existuje mnohem vìce zp sob, jak zìsk vat kapit l a vydïl vat penìze, objevujì se nov rizika. Kapit l, zboûì i sluûby volnï p ekraëujì hranice. FinanËnÌ v kaznictvì se vöak tïmto nov m podmìnk m tèmï nep izp sobilo. V dneönì dobï je snadnè ot st d vïrou investor. Po skand lu s Enronem a adou dalöìch ve ejnï obchodovan ch firem udïlaly auditorskè a ËetnÌ spoleënosti i n rodnì regulaënì org ny velk kus pr ce. K plnè obnovï investorskè d vïry to ale jeötï nestaëì. MusÌ se zcela zmïnit pojetì auditu. Vize auditorsk ch firem v prvnì adï zd razúuje, ûe je zapot ebì celosvïtovï sladit ËetnÌ a auditorsk pravidla. Akcion i a investo i musejì obdrûet souhrnnè, dostupnè a auditovanè daje v konzistentnì podobï kdekoliv na svïtï. PodobnÏ by se mïla sjednotit regulaënì pravidla. D le se finanënì zpr vy musejì zjednoduöit. NÏk- Správa registru - vítaná pomoc při práci s dokumenty TÈmÏ kaûd manaûer se pot k s velk m mnoûstvìm dokument a dat, kterè musì zpracov vat. Samoz ejmï to zdrûuje a ruku na srdce, nenì to pr vï oblìben Ëinnost. Coû cel proces zjednoduöit, zrychlit a jeötï mìt nad nìm plnou kontrolu? K tomu pom ûe tzv. Spr va registru, kter umoûnì automatizovat agendu organizace a odstranì tak ËasovÏ n roënè, ale rutinnì Ëinnosti. EfektivnÌ sledov nì zpracov nì z silek, jejich rychl dostupnost, monitorov nì dokument po dobu jejich ûivotnìho cyklu, to vöe p in öì eöenì urëenè pro vöechny organizace, kterè pot ebujì zpracov vat vïtöì mnoûstvì dokument. Aplikace je urëen uûivatel m jak ze st tnì spr vy, tak i z podnikatelsk ch subjekt. InformaËnÌ systèm Spr va registru je vybudovan na z kladï platnè legislativy jako je Z kon Ë. 395/2002 Sb. a Vyhl öka ministerstva vnitra SR Ë. 628/2002 Sb. VyuûÌv vöechny moûnosti podnikovè sìtï, a tìm neporovnatelnï ulehëuje a zefektivúuje p Ìjem, evidenci, tvorbu a vy izov nì z znam. UmoûÚuje spr vu papìrov ch dokument po jejich zpracov nì jako evidenci umìstïnì spis, v p jëkov reûim a samotn proces skartace a archivace. HLAVNÕ PÿÕNOSY ÿeäenõ Aplikace umoûnì manaûer m vïnovat se skuteënèmu ÌzenÌ a oprostì je od kontrolnì rutiny, kterou plnï p evezme informaënì systèm. Zv öen efektivita pracovnìch postup. Rychl dostupnost poûadovan ch informacì o z znamech. TransparentnÌ kontrola p Ìstupu k dokument m. EfektivnÌ kontrola proces souvisejìcìch s vy izov nìm dokument. P ehledn distribuce toku dokument v organizaci. Automatizovan podpora pr ce s fyzick mi dokumenty a tvorba p Ìsluön ch sestav a report. VÌce na spolupracovnìk, nonstop zelen linka a internetovè str nky Firma m z kladnì kapit l 2,8 miliardy KË. V loúskèm roce zv öila p edepsanè pojistnè o 9,8 % na 26,5 miliardy KË, coû je s v razn m n skokem nejvïtöì p Ìr stek pojistnèho na ËeskÈm trhu. RekordnÌho v sledku dos hla Kooperativa rovnïû v oblasti zisku, jehoû v öe p ed zdanïnìm Ëinila za loúsk rok 1304 milion KË - v meziroënìm srovn nì o 70 % vìce. Kooperativa je souë stì jednè z nejvïtöìch evropsk ch pojiöùovacìch skupin Vienna Insurance Group, kter zìskala od prestiûnì agentury Standard & Poor s rating A+ se stabilnìm v hledem. Koncern Vienna Insurance Group je vedoucìm rakousk m pojiöùovacìm koncernem ve st ednì a v chodnì EvropÏ. V mezin rodnìm srovn nì zaujìm skupina v tomto prostoru celkovï druhè mìsto. Vedle dom cìho trhu v Rakousku p sobì skupina v Bulharsku, NÏmecku, Gruzii, Chorvatsku, Lichtenötejnsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Srbsku, na Slovensku, v»eskè republice, MaÔarsku, na UkrajinÏ a v BÏlorusku. V It lii a ve Slovinsku mimoto existujì poboëky. Do skupiny Vienna Insurance Group v Rakousku pat Ì vedle spoleënosti WIENER STƒDTISCHE Versicherung AG takè Donau Versicherung, Bank Austria Creditanstalt Versicherung a Union Versicherung. D le m podìl v pojiöùovnï W stenrot Versicherung a Sparkassen Versicherung. V Rakousku, Bulharsku, v»eskè republice, na Slovensku a v Rumunsku zaujìm skupina Vienna Insurance Group prvnì Ëi druhè mìsto na trhu. terè b vajì natolik komplexnì a sloûitè, ûe jim rozumì jen velmi m lo uûivatel. "MusÌme vytvo- it nov model obchodnì zpr vy, kter bude mènï komplexnì, ale mnohem uûiteënïjöì," konstatujì editelè auditorsk ch firem. Tento model by mïl mj. zahrnovat mènï finanënìch a vìce nefinanënìch informacì. KromÏ hmotn ch aktiv jsou pro investory d leûitè takè vztahy mezi zamïstnanci, vïrnost z kaznìk, hodnota znaëky, vzdïlanost pracovnìk atd. V neposlednì adï by audito i mïli zìskat vìce pravomocì k odhalov nì podvod a zpronevïr. Dokud nebudou korporace a jejich akcion i platit auditor m za kontrolu vöech transakcì, kterè firma uskuteënì, budou mìt audito i jen velmi m lo hmotn ch indiciì k tomu, aby vëas rozeznali podvodnè jedn nì. "ZatÌm p etrv vajì velkè rozdìly mezi tìm, co investo i, obchodnìci a ostatnì zainteresovanè subjekty od auditor oëek vajì, vëetnï p edstav, ûe audito i by mïli b t schopni odhalit podvody d Ìve," Ìk W. G. Parrett. "SnaûÌme se tyto rozdìlnè p edstavy uvèst na pravou mìru. NenÌ pochyb o tom, ûe audito i majì p i zajiötïnì ochrany akcion a investor p ed podvody Elanor s novým vedením SpoleËnost Elanor p sobì na ËeskÈm a slovenskèm trhu jako p ednì dodavatel v oblasti v voje a implementace informaënìch systèm pro ÌzenÌ lidsk ch zdroj a je jednìm z nejv znamnïjöìch poskytovatel mzdovèho a person lnìho outsourcingu. SpoleËnost Elanor vznikla v roce 1991, m sìdlo v Praze a neust le rozöi uje sìù poboëek v»eskè republice, kterè jsou nynì situovanè v BrnÏ, OstravÏ, ätïtì, Plzni a JihlavÏ. Na Slovensku pokr v jejì aktivity dce in spoleënost Elanor Slovakia a od roku 2006 p sobì i na polskèm a ruskèm trhu. Miroslav äteffek se v lednu roku 2007 stal jejìm nov m v konn m editelem. V letech p sobil jako gener lnì editel a p edseda p edstavenstva v telekomunikaënì spoleënosti TA Systems, a. s. V p edchozìch letech pracoval ve vedoucìch pozicìch u p ednìch IT a v robnìch spoleënostì. Miroslav äteffek je absolventem ElektrotechnickÈ fakulty Z padoëeskè univerzity v Plzni. Širší nabídka investování s Generali Generali Pojiöùovna, a. s. rozöi- uje svè st vajìcì portfolio internìch fond o zahraniënì fondy spoleënosti Generali Investments Luxembourg SA. Tato spoleënost je souë stì celosvïtovèho koncernu Generali. V souladu s p Ìsluön mi lucembursk mi z kony o institucìch kolektivnìho investov nì a s na ÌzenÌmi EU byla tato spoleënost zaloûena v roce Ve spr vï mïla k ,64 mld. eur. Fondy nabìzenè Generali Investments Luxembourg SA byly dnï zaregistrov ny a zìskaly vöechna pot ebn opr vnïnì a povolenì od»nb. V nabìdce investiënìho ûivotnìho pojiötïnì samoz ejmï nad le z st vajì d ÌvÏjöÌ fondy: dluhopisov, akciov, penïûnì a smìöen. NovÈ fondy nabìdnou z kaznìk m atraktivnïjöì investiënì strategie a öiröì volbu rozhodov nì o umìstïnì financì. P ehled nov ch fond EUROPEAN EQUITIES DYNAMIC C InvestiËnÌ manaûer: AMB Generali Asset Manager Kapitalanlagegesellschaft mbh Tento evropsk akciov fond je orientovan zejmèna na akcie spoleënostì kûtovan ch na burz ch Ëlensk ch zemì OECD. KromÏ toho m ûe fond investovat i do cenn ch papìr, jejichû v nos je odvozen od v voje kapit lov ch trh, do konvertibilnìch dluhopis, prioritnìch akciì atd. InvestiËnÌm cìlem je dos hnout dlouhodob r st investovanèho kapit lu a p ekon - vat v kon benchmarku, kter m je index Dow Jones Euro Stoxx 50. NejvyööÌ zastoupenì v portfoliu majì zemï Velk Brit nie, Francie a NÏmecko a sektory finance, energetika, zdravotnictvì a spot eba - necyklick. CENTRAL AND EASTERN EUROPEAN EQUITIES C InvestiËnÌ manaûer: Generali Capital Management GmbH Tento evropsk akciov fond je orientovan na akcie spoleënostì, kterè podnikajì ve st ednì p esnï stanovenou lohu, podobnï jako vedenì spoleënostì, ËlenovÈ p edstavenstev a ÌdicÌch struktur, vëetnï zaveden ch internìch kontrol. Naöe Vize d v tèma kolektivnì odpovïdnosti k ve ejnè diskuzi. Vytv et prost edì, kterè umoûúuje odhalov nì podvod, je vïcì vöech z ËastnÏn ch stran, neboù zahrnuje takè podnikovou kulturu a styl pr ce nejuûöìho vedenì." W. G. Parrett na z vïr dodal: "Douf me, ûe Vize odstartuje rozs hlou diskuzi o tom, jak by se postupy auditu ve ejnï obchodovan ch spoleënostì a sestavov nì finanënìch v kaz mïly zmïnit, aby lèpe vyhovovaly pot eb m svïtov ch kapit lov ch trh." V»eskÈ republice poskytujì sluûby spoleënosti Deloitte Czech Republic B. V. - prost ednictvìm Deloitte Czech Republic B. V, organizaënì sloûka, Deloitte, s. r. o. a Deloitte BPO G&I, a. s. (spoleënï tèû "Deloitte»esk republika"), kterè jsou p idruûen mi spoleënostmi Deloitte Central Europe Holdings Limited. Deloitte»esk republika je jednou z p ednìch organizacì poskytujìcìch v tèto zemi odbornè sluûby v oblasti auditu, danì, poradenstvì p i ÌzenÌ podnik a finanënìho poradenstvì, a to prost ednictvìm sv ch 625 mìst- Slovnaft Česká republika jde po vzoru své mateřské společnosti - "outsourcuje" mzdy a personalistiku u společnosti Elanor Slovensk petrochemick spoleënost SLOVNAFT, a. s. je spokojen m z kaznìkem spoleënosti Elanor Slovakia, s. r.o. jiû 10 let. Dce in spoleënost Slovnaft»esk republika, s. r. o., se vydala po vzoru svè "matky" a od ledna 2007 zaëala outsourcovat person lnì a mzdovou agendu u spoleënosti Elanor, s. r. o., v»r. SpoleËnost Elanor je jednìm z p ednìch poskytovatel mzdovèho a person lnìho outsourcingu v»eskè i SlovenskÈ republice, coû dokazuje jejì mnohalet p sobnost na obou trzìch a zìskanè zkuöenosti z ady v znamn ch Ëesk ch i mezin rodnìch firem. a v chodnì EvropÏ a jsou kûtovanè na burz ch. KromÏ toho m ûe fond investovat i do cenn ch papìr, jejichû v nos je odvozen od v voje kapit lov ch trh, do konvertibilnìch dluhopis, prioritnìch akciì atd. InvestiËnÌm cìlem je dos hnout dlouhodobèho r stu a p ekonat v kon benchmarku, kter m je index Nomura Central and Eastern Equities ex Russia. NejvyööÌ zastoupenì v portfoliu majì zemï Polsko, MaÔarsko a»esko a sektory finance, energetika a telekomunikace. GLOBAL LIFE STYLE C InvestiËnÌ manaûer: AMB Generali Asset Manager Kapitalanlagegesellschaft mbh Tento svïtov akciov fond investuje do akciì spoleënostì, kterè podnikajì v sektoru spot eby a trend ûivotnìho stylu po celèm svïtï. CÌlem je generovat zhodnocenì kapit lu v dlouhèm obdobì s orientacì na st ednï a dlouhodob v voj sektor. Benchmarkem je kombinace index FTSE Global Cyclical a FTSE Global Non- Cyclical. NejvyööÌ zastoupenì v portfoliu majì USA, Anglie, äv carsko, Francie a dalöì nejvyspïlejöì zemï svïta a sektory potravin sk pr mysl, maloobchod a zboûì dlouhodobè spot eby. GLOBAL MULTI UTILITIES C InvestiËnÌ manaûer: AMB Generali Asset Manager Kapitalanlagegesellschaft mbh Tento svïtov akciov fond investuje do akciì spoleënostì, kterè se zamï ujì na zpracov nì omezen ch p ÌrodnÌch surovin a p sobì v prim rnìm sektoru energetiky, spot eby, telekomunikacì po celèm svïtï. CÌlem je generovat zhodnocenì kapit lu v dlouhèm obdobì s orientacì na st ednï a dlouhodob v voj sektor. Benchmarkem je kombinace index FTSE Global Utilities a FTSE Global Energy a FTSE Global Telecom. NejvyööÌ zastoupenì v portfoliu majì zemï USA, Anglie, NÏmecko a Francie a sektory energetika, telekomunikace a spot eba. 11

12 KVALITA V CENTRU POZORNOSTI leden 2007 ale já osobně se vždy těším na kontrolní či certifikační audity Kolik zbytečného času jsem proplýtvala řadou návštěv banky, když mi díky nestoudné lidské chybě přestala fungovat kreditní karta! Kolik času prohýřím den co den přešlapováním v autobuse, než se dostanu z jednoho místa Prahy na druhé! Kolik minut protelefonuji tím, že upozorňuji dlužníky, aby zaplatili to, co je jejich svatou povinností? A jak nepříčetného jsem učinila jednoho obchodního partnera, jemuž jsem zapomněla poslat včas cenovou nabídku? Ano, chybujeme všichni, ale Na tèma kvality bylo pops no mnoho str nek. ExistujÌ projekty, programy, systèmy, jak se ke kvalitï v jejì jednoduchosti i sloûitosti dostat. Kvalitu p edn öejì specialistè na vysok ch ökol ch, o kvalitï se mluvì doma, na pracoviöti. Vöichni kvalitu vyûadujeme, m me na ni svatè pr vo. Avöak umìme ji takè nabìzet, d vat, poskytovat? To uû je tïûöì, j vìm. Snad pr vï proto jde o st le diskutovan pojem, i kdyû bychom jej mïli ch pat jako cosi, o Ëem uû nenì nutno hovo it. M m tìm na pamïti, ûe by n m vnit nï, v kaûdè myölence, mïlo na kvalitï z leûet tak, aby n m bylo vlastnì dïlat vïci nejlèpe, jak umìme. MÏlo by n m z leûet na sobï sam ch. V zvou budiû i n sledujìcì dky. Na ot zky Prosperity odpovìdal Ing. Ji Ì Dost l, gener lnì editel KovohutÌ P Ìbram n stupnick : Kvalita. Mluví se o ní stále a ve všech možných souvislostech. Kvalita života, kvalita zboží, kvalita životního prostředí, kvalita lidského charakteru Jak byste charakterizoval tento pojem ve vaší společnosti? Tedy Kovohutě Příbram nástupnická a kvalita. Co to je? StejnÏ jako ve v mi vyjmenovan ch oblastech. Vöichni uzn v me kvalitu jako nïco v jimeënèho, aniû bychom si p iznali, ûe to m b t (nebo spìöe mïlo by b t) samoz ejmèö Takûe dodrûenì vöech dohodnut ch pravidel, postup, proces, poûadavk, z sad vöech moûn ch obor a institucì atd. tak, aby naöe sluûby, Ëinnosti a produkty splúovaly poûadavky z kaznìk. Moûn je to u n s trochu sloûitïjöì, protoûe m me hodnï diverzifikovanè aktivity a kaûd z nich m moûn jinou definici konkrètnì kvality a p edstav konkrètnìho z kaznìka. Získali jste certifikát managementu jakosti. K čemu vám dopomohl a k čemu slouží dnes? 12 Tento certifik t si dovolìm povaûovat za z kladnì a nezbytn tèmï pro vöechny ûivotaschopnè a perspektivnì firmyö Ono to hodnï souvisì s vaöì p edchozì ot zkou - co je vlastnï kvalita? A glob lnì z kaznìci tento dokument prostï p Ìmo vyûadujì - aù jiû p i v bïrov ch ÌzenÌch, osobnìch kontaktech nebo bïûnè obchodnì Ëinnosti. Ne ekl bych, ûe n m p Ìmo k nïëemu pom h, ale m velkou v hu p i konkrètnìch jedn nìch a v podstatï prokazov nì schopnostìö Moûn by to byla zajìmav ot zka pro z kaznìky (odbïratele, dodavatele), zda se pro n s rozhodli na z kladï nïjakèho certifik tuö Co bylo na cestě k němu nejsložitější? Bylo to nïkolik vïcì - diskuze s managementem a klìëov mi zamïstnanci, s majoritnìm vlastnìkem a n slednï p esvïdëenì v öe uveden chö NicmÈnÏ - kdyû uû jsme se rozhodli, bylo to trochu p ÌjemnÏjöÌ. MusÌte ale takè najìt firmu, s kterou konkrètnì certifikaci chcete dïlat a kter v m takè poskytne nezbytnou souëinnost. My jsme ji naöli v tehdejöìm RWTUV Praha; a co je hlavnì, pokraëujeme s touto spoleënostì i p i r zn ch organizaënìch zmïn ch na obou stran ch. Promiňte mi tu upřímnost, ale - jak ho vnímají zaměstnanci? Vědí o něm vůbec? A jak se jich týká? NejlepöÌ by bylo se jich p Ìmo zeptat, dot zatö Nechci hovo it za nï, ale osobnï jsem - dìky jiû dlouholetèmu procesu certifikace, internìch audit, komunikace se zamïstnanci, nastavenì a prosazov nì integrovanèho systèmu ÌzenÌ, opakovan m a pravideln m ökolenìm - p esvïdëen o tom, ûe kaûd z naöich zamïstnanc je srozumïn s pojmem kvality a integrovanèho systèmu Ìze- nì. R d bych v s pozval na pravidelnè ökolenì provoznìch zamïstnanc z oblasti integrovanèho systèmu, systèmu internìch audit a jejich zjiötïnì a pak m ûeme diskutovat d leö Další certifikát se nazývá Systém environmentálního managementu. Co si pod ním v podmínkách Kovohutí představit? To je pro n s asi ûivotnï d leûit z leûitost - jsme i dìky nïmu schopni prok zat, ûe se firma jiû adu let chov ekologicky, m ohled na vnit nì i vnïjöì dopady sv ch aktivit a v souvislosti s jejì sou- Ëasnou ËinnostÌ (prokazovanou mï enìmi a monitoringem p Ìsluön ch oblastì) se neprokazujì û dnè negativnì d sledky. JistÏ ch pete, ûe hutnì provoz, recyklace nebezpeën ch odpad apod. bude velmi ost e sledov na jak obëany, tak p Ìsluön mi org ny. Proto je i prioritnìm pilì em naöeho integrovanèho systèmu. Chystáte se na nějakou další certifikaci? ÿekl bych, ûe nejsme sbïrateli certifik t, ale jsou prostï oblasti, Ëinnosti, aktivity apod., kde se bez nich neobejdete. TÈmÏ jako nadstandardnì jsme zrealizovali akreditaci (certifikaci) naöì firemnì laborato e podle ISO To n m ve svèm d sledku p ineslo i trochu komplikacì v r mci naöeho integrovanèho systèmuö M me osvïdëenì "BezpeËn podnik" a zvaûujeme, zda jìt i do Ë steënï certifikovanèho systèmu bezpeënosti ochrany zdravì p i pr ci dle OHSAS Vzpomenete si, co vlastně dalo podnět k tomu, aby se Kovohutě Příbram nástupnická vydaly cestou certifikace? JistÏ, j m m jeötï pamïù dobrouö, ale v dobï p Ìprav a rozhodnutì o p Ìstupu k certifikace jsem byl pouze externìm spolupracovnìkem KovohutÌ. NicmÈnÏ z diskuzì s managementem a zamïstnanci vyplynulo, ûe je nutno reagovat nejen na "poûadavky doby" a z kaznìk, ale pokusit se i o prosazenì systèmovèho p Ìstupu v r mci organizace, a to hned nejen v oblasti jakosti, ale i environmentu, bezpeënosti pr ce a v hledovï i dalöìch. V r mci ökolenì, diskuzì, worshop apod. jsme se navz jem dok zali p esvïdëit o tom, ûe je to cesta spr vn. CENA ZDRAVÍ A BEZPEČNÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ prodloužení uzávěrky přihlášek Organizace Business Leaders Forum (BLF) vyöla vst Ìc Ëetn m û dostem o prodlouûenì termìnu pod v nì p ihl öek do soutïûe Cena zdravì a bezpeënèho ûivotnìho prost edì 2006 a posouv uz vïrku na 31. leden spïönè firemnì projekty zìsk vajì moûnost Ëasti v "EvropskÈ cenï ûivotnìho prost edì pro podnikatele" po - danè Evropskou komisì. SoutÏû "Cena zdravì a bezpeënèho ûivotnìho prost edì 2006" vyhlaöuje BLF kaûdoroënï a poëet p ihlaöovan ch projekt se rok od roku zvyöuje. MotivacÌ pro Ëast v tèto soutïûi je bezesporu prestiûnì ocenïnì a navrûen nominace do EvropskÈ ceny, kter je po d na kaûdè 2 roky Evropskou komisì. Cena zdravì a bezpeënèho ûivotnìho prost edì 2006 je p ÌleûitostÌ pro vöechny organizace, kterè znateln m a mï iteln m zp sobem dobrovolnï p ispìvajì ke zlepöenì ûivotnìho a pracovnìho prost edì ve svèm mìstï p sobnosti. Jak koliv subjekt, kter ve sv ch strategiìch zohledúuje hledisko zdravì, ûivotnìho prost edì a zlepöov nì podnikovè kultury d v najevo sv m chov nìm z jem o spoleëenskou odpovïdnost, protoûe jednìm z aspekt spoleëensky odpovïdnèho chov nì firem je pr vï ochrana ûivotnìho prost edì, problematika bezpeënosti pr ce a podpora vzdïl v nì v oblasti ekologie. CSR neboli spoleëensk odpovïdnost firem je p itom jednou z podmìnek dlouhodobï udrûitelnèho rozvoje. Mezi vìtanè kandid ty na prestiûnì ocenïnì Business Leaders Fora se adì jak pr myslovè a servisnì podniky, tak i mìstnì komunity, zastupitelstva nebo nevl dnì organizace, kterè p ispïjì k minimalizov nì ökodliv ch emisì, redukci odpad a jinak prospïjì prost edì, ve kterèm p sobì, aù uû nov m v robkem, inovovan mi procesy, technologiemi nebo zavedenìm nov ch systèm. Za nejlepöìho ËastnÌka soutïûe je pak povaûov n ten, kter dìky sv m inovativnìm technik m dos hl nejlepöìho mï itelnèho v sledku v dan ch oblastech. SoutÏûnÌ projekt je nutno shrnout na 1 aû 2 str nky s uvedenìm konkrètnìch p Ìnos a vynaloûen ch n klad a zaslat na adresu Business Leaders Fora (Pal c Lucerna, ätïp nsk 61, Praha 1) v tiötïnè nebo elektronickè formï na blf@blf.cz do 31. ledna Ze soutïûe budou vylouëeny ty projekty, kterè byly realizov ny pod hrozbou restrikce Ëi pen le Jak se díváte na osud malých firem, třeba těch s 15 zaměstnanci? V čem by jim mohla certifikace pomoci? Nehovo il bych o osudu, spìöe jde o dalöì fungov - nì a rozvoj firmy. Samoz ejmï z leûì na prost edì, konkurenci, z mïrech apod. Ale osobnï si myslìm, ûe z kladnì certifikace zejmèna oblasti kvality bude nutnostì i pro nï (myslìm si totiû, ûe nerozhoduje poëet zamïstnanc, obrat apod., ale aktivity, z mïry, rozvojov potenci l apod.). Kr tkozrak p Ìstup (n klady versus p Ìnosy) nenì eöenìm. A jakou největší zkušenost v řízení podniku jste v souvislosti s certifikáty učinil? Moûn v s trochu p ekvapìm, ale j osobnï se vûdy tïöìm na kontrolnì Ëi certifikaënì audity, protoûe od nich a jejich ËastnÌk - a to z obou stran - oëek v m n zor (kromï toho, co dïl me dob e), jak bychom se mohli zlepöit a co bychom mohli zdokonalit. M me pomïrnï sluön systèm internìch audit, takûe bychom nemïli b t p ekvapeni neoëek van mi zjiötïnìmi. A nejlepöìm pocitem je, kdyû i tzv. adov zamïstnanec (nap Ìklad hutnìk) je schopen formulovat odpovïdi na ot zky typu, kterè jste mi kladla vyö dïkuji za odpovïdi i v zvy Eva Brixi anebo z nutnosti plnïnì legislativy. P ihl öenè projekty budou posouzeny komisì sloûenou z v znamn ch odbornìk v oblasti ûivotnìho prost edì v Ëele s prof. RNDr. Bed ichem Moldanem, CSc, editelem Centra pro ot zky ûivotnìho prost edì UK. SlavnostnÌ p ed nì ceny probïhne na ja e roku 2007 za Ëasti p ednìch p edstavitel pr myslu a obchodu, ve ejnè spr - vy a nevl dnìch organizacì. Mezi firmy, kterè doposud zìskaly ocenïnì, pat Ì Komtesa Kutn Hora, T ineckè ûelez rny, Fiomo Praha, Synthesia Pardubice, Barum Continental Otrokovice, KovohutÏ P Ìbram,»esk rafinèrsk, VÌtkovice, Elektr rny Opatovice, Komutex, Tesla Sezam, Metrostav, TC Mach, Wiegel CZ û rovè zinkov nì, Juwital, KovohutÏ P Ìbram n stupnick. Zvl ötnì ocenïnì obdrûela Zä Mol kova, äkola Mesit a Karvin 2000, MÏstsk ad Fr dlant nad OstravicÌ, Veskom spolu s ObecnÌm adem Borov Lada, Diakonie Broumov, MÏstsk ad Holeöov a Obec Vrutice, TARMAC CZ a. s., MUCOS Pharma CZ, s. r. o. a St edo- ËeskÈ sbïrnè suroviny. Evropsk ekologick cena BLF se rozhodlo vyuûìt svè moûnosti a prov zat Cenu zdravì a bezpeënèho ûivotnìho prost edì s "Evropskou ekologickou cenou pro podnikatele" (The European Business Award For Environment). NejlepöÌ projekty, kterè jsou p ihl - öeny do Ceny zdravì a bezpeënèho ûivotnìho prost edì, jsou proto nominov ny do EvropskÈ ceny, ve kterè se utk vajì z stupci st t EU a Turecka. Ta je rozdïlena do kategoriì environment lnì management, produkt, proces a mezin rodnì spolupr ce. Minul roënìk zaznamenal rekordnì poëet p ijat ch p ihl öek (celkem 139), coû je nezvratn d kaz o rostoucìm z jmu podnikatelskèho svïta o ûivotnì prost edì a uvïdomïnì si v hod Ëasti v tèto soutïûi. StÏûejnÌ silì "EvropskÈ ekologickè ceny pro podnikatele" smï uje k projevenì uzn nì a ocenïnì firem, kterè integrujì koncept udrûitelnèho rozvoje do sv ch aktivit, a st vajì se tìm vzorem pro ostatnì. Business Leaders Forum Ing. Tom ö Nejedlo tel: , blf@blf.cz

13 leden 2007 SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB Předběžná informace o podmínkách poskytování podpor malým a středním podnikatelům v roce 2007 Předpokládané zahájení programů podpory od Pro rok 2007 jsou p ipravov ny n sledujìcì programy podpory pro malè a st ednì podnikatele: PROGRAM S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ PROGRAM CERTIFIKACE MalÌ a st ednì podnikatelè mohou zìskat tyto podpory: P ÌspÏvek na zìsk nì certifik tu ve v öi 50 % vynaloûen ch n klad na odbornè poradenskè sluûby externìch konzultant spojenè s certifikacì ISO nebo zavedenìm programu EMAS. V öe p ÌspÏvku je omezena Ë stkou 300 tis. KË v p ÌpadÏ certifikace integrovanèho systèmu norem ISO a ISO 9001, v ostatnìch p Ìpadech Ë stkou 200 tis. KË. St ednìm podnikatel m je poskytov na podpora pouze p i certifikaci integrovanèho systèmu norem ISO a ISO 9001 nebo zavedenì programu EMAS. Z ruka za n vrh do v bïrovèho ÌzenÌ ve v öi 50 tis. aû 5 mil. KË je poskytov na za n vrh do obchodnì ve ejnè soutïûe nebo soutïûe o ve ejnou zak zku vyhl öenè subjektem se sìdlem na zemì»r. Z ruku lze poskytnout, pokud p edmïtem v bïrovèho ÌzenÌ je dod vka v robk, zboûì, sluûeb a stavebnìch pracì. PROGRAMY S PŮSOBNOSTÍ MIMO ÚZEMÍ PRAHY PROGRAM Z RUKA MalÌ a st ednì podnikatelè mohou zìskat tyto z ruky za bankovnì vïry: Zv hodnïn z ruka Je poskytov na ve v öi aû 80 % jistiny zaruëovanèho vïru. Cena z ruky ËinÌ 0,1 aû 0,3 % p. a. z v öe z ruky. V n vaznosti na zmïny legislativy EU dojde pro ûadatele o podpory v programu PANEL k tïmto zmïn m: 1. ZmÏny v procesu pod v nì û dosti PrvnÌ krok éadatel o podporu p edloûì û dost pouze s Ë stì p Ìloh. Povinnou souë stì û dosti ke dni jejìho p edloûenì jsou: a) v pis z katastru nemovitostì, b) prohl öenì vïrujìcì banky, ûe je ochotna poskytnout vïr s vyuûitìm z ruky»mzrb (specifick p Ìloha k û dosti o zv hodnïnou z ruku), c) vïrov smlouva (k û dosti o dotaci na hradu rok ), d) odbornè stanovisko poradenskèho a informaënìho st ediska k poskytnutì podpory. Druh krok Na z kladï kladnèho posouzenì zaslan ch podklad»mzrb potvrdì ûadateli z sadnì zp sobilost û dosti k podpo e. T etì krok Po obdrûenì tohoto potvrzenì ûadatel p ed»mzrb zb vajìcì p Ìlohy û dosti, vë. smlouvy s dodavatelem stavby, a souëasnï m ûe zah jit stavebnì pr ce. M ûe tèû uzavìrat smlouvy Přípustné intenzity veřejné podpory Zv hodnïn z ruka s finanënìm p ÌspÏvkem - pouze pro malè podnikatele Je poskytov na za stejn ch podmìnek jako zv hodnïn z ruka a to pouze: mal m podnikatel m, realizujìcìm projekty ve vybran ch regionech, zejmèna s vyööì nezamïstnanostì, k vïr m do 5 mil. KË se splatnostì delöì neû 3 roky. FinanËnÌ p ÌspÏvek je poskytov n ve v öi 10 % vyëerpanèho zaruëovanèho vïru. ZÌsk nì finanënìho p ÌspÏvku je podmìnïno ukonëenìm realizace projektu do dvou let od uzav enì smlouvy o z ruce. PodmÌnky StavebnÌ pr ce na projektu nesmì b t zah jeny a smlouvy s dodavateli stroj a za ÌzenÌ nesmì b t uzav eny p ed datem pod nì û dosti o podporu (pokud nenì û dan podpora podle de minimis). Zp sobilè v daje Po ÌzenÌ a rekonstrukce dlouhodobèho hmotnèho majetku, resp. hmotnèho majetku a pozemk, po ÌzenÌ dlouhodobèho nehmotnèho majetku, po ÌzenÌ z sob, vëetnï drobnèho hmotnèho majetku, po ÌzenÌ drobnèho nehmotnèho majetku, koupï podniku v konkurzu (jen u zv hodnïn ch z ruk bez finanënìho p ÌspÏvku). PROGRAM PROGRES MalÌ a st ednì podnikatelè mohou zìskat: Pod Ìzen vïr Dlouhodob v hodn zdroj financov nì, velmi blìzk vlastnìmu kapit lu podnikatele, je poskytov n: aû do v öe 25 mil. KË s pevnou rokovou sazbou 3 % p. a. Změny v programu PANEL od s dodavateli stroj a za ÌzenÌ, kterè vöak jiû nenì nutno»mzrb dokl dat. Pokud jsou pod v ny û dosti o obï formy podpory (z ruka, dotace na roky), musì b t nejprve pod na û dost o z ruku a potvrzenì o zp sobilosti k podpo e je vyd v no jen u tèto û dosti. 2. ZmÏny v limitech v öe ve ejnè podpory Na vlastnìky panelov ch dom a p Ìjemce podpory v programu PANEL je vûdy pohlìûeno jako na podnikatele. Proto jsou pro poskytovanè podpory platn omezenì, kter se t kajì relativnì v öe poskytovanè ve ejnè podpory. do od Mal podnikatel 20 % 35 % St ednì podnikatel 20 % 25 % Velk podnikatel 10 % 15 % Autor: Miloš Krmášek FyzickÈ osoby - obëanè jsou povaûov ni za malè podnikatele. Obce s mènï neû 5000 obyvateli a s celkov mi p Ìjmy niûöìmi neû 10 mil. EUR jsou povaûov ny za st ednì podnikatele, ostatnì obce za velkè podnikatele. plnè informace jsou na a se splatnostì aû 11 let a odkladem spl tek jistiny aû o 6 let Je poûadov no zajiötïnì smïnkou vystavenou ûadatelem a avalovanou dalöì fyzickou nebo pr vnickou osobou. Pod Ìzen vïr s finanënìm p ÌspÏvkem Je poskytov n za stejn ch podmìnek jako pod Ìzen vïr. FinanËnÌ p ÌspÏvek ve v öi 10 % vyëerpanèho pod ÌzenÈho vïru je poskytov n formou prominutì poslednìch spl tek jistiny vïru. ZÌsk nì finanënìho p ÌspÏvku je podmìnïno zv öenìm zamïstnanosti u p Ìjemce podpory, a to minim lnï o 3 zamïstnance, a udrûenì zv öenè zamïstnanosti po dobu nejmènï 2 let. PodmÌnky StavebnÌ pr ce na projektu nesmì b t zah jeny a smlouvy s dodavateli stroj a za ÌzenÌ nesmì b t uzav eny p ed datem pod nì û dosti o podporu. K financov nì projektu musì b t soubïûnï doloûeno pouûitì jinèho bankovnìho vïru, leasingu nebo vïru poskytnutèho pr vnickou osobou. Zp sobilè v daje Po ÌzenÌ a rekonstrukce dlouhodobèho hmotnèho majetku, resp. hmotnèho majetku a pozemk, po ÌzenÌ dlouhodobèho nehmotnèho majetku, koupï podniku v konkurzu. PROGRAM START Program je urëen pro drobnè zaëìnajìcì podnikatele, tj. osoby vstupujìcì do podnik nì poprvè nebo s delöìm Ëasov m odstupem, kte Ì mohou zìskat podporu v tïchto form ch: Bez roën vïr Je poskytov n se splatnostì aû 7 let, a to do v öe 0,75 mil. KË, resp. do v öe 1,5 mil. KË (pro pr vnickou osobu s vìce spoleënìky), nejv öe vöak do 90 % p edpokl dan ch zp sobil ch v daj projektu. Je poûadov no zajiötïnì smïnkou vystavenou ûadatelem a avalovanou dalöì fyzickou nebo pr vnickou osobou. Zv hodnïn z ruka s finanënìm p ÌspÏvkem Je poskytov na aû do v öe 80 % jistiny vïru. ZaruËov ny mohou b t vïry do v öe 1,5 mil. KË. Cena z ruky ËinÌ 0,1 % p. a. z v öe z ruky. Spolu se z rukou je poskytov n finanënì p ÌspÏvek ve v öi 15 % vyëerpanèho zaruëovanèho vïru. PodmÌnky P Ìjemci podpory mohou b t podnikatelè zaëìnajìcì podnikat poprvè nebo minim lnï po 7 letech od ukonëenì p edch zejìcì podnikatelskè Ëinnosti a nejsou ani nebyli spoleënìky Ëi Ëleny jinè pr vnickè osoby po stejnè obdobì. Zhodnocení programů podpory malého a středního podnikání v roce 2006 Za 11 mïsìc roku 2006 se projevily tyto hlavnì rysy realizace program podpory malèho a st ednìho podnik nì: OperaËnÌ program Pr mysl a podnik nì Programy KREDIT a START Programy poskytujìcì podpory formou r zn ch forem vïr spïönï Ëerpaly prost edky struktur lnìch fond. Prost edky pro tyto programy jsou plnï vyuûity. CelkovÈ zdroje pro tyto programy Ëinily v letech vìce neû 2 mld. KË. Podporu formou zv hodnïn ch vïr zìskalo okolo podnikatel, coû je vìce neû 60 % poëtu vöech poskytnut ch podpor v tomto operaënìm programu. Pod ÌzenÈ vïry se i dìky struktur lnìm fond m staly nejrozöì enïjöì formou zv hodnïn ch vïr, kterè»mzrb poskytovala v roce 2006 mal m a st ednìm podnikatel m. N rodnì programy podpory mal ch a st ednìch podnikatel U bez roënèho vïru je nutno doloûit certifik t o absolvov nì vzdïl vacìho programu "Z klady podnik nì" akreditovanèho MäMT. ZÌsk nì finanënìho p ÌspÏvku je podmìnïno ukonëenìm realizace projektu do dvou let od uzav enì smlouvy o z ruce. Zp sobilè v daje Po ÌzenÌ a rekonstrukce dlouhodobèho hmotnèho majetku, resp. hmotnèho majetku a pozemk, po ÌzenÌ dlouhodobèho nehmotnèho majetku, po ÌzenÌ z sob, vëetnï drobnèho hmotnèho majetku, po ÌzenÌ drobnèho nehmotnèho majetku. PROGRAM S PŮSOBNOSTÍ NA ÚZEMÍ PRAHY PROGRAM TRH Program je urëen pro drobnè, malè a st ednì podnikatele, kte Ì mohou zìskat: ZaËÌnajÌcÌ drobn podnikatel Bez roën vïr Je poskytov n se splatnostì aû 7 let, a to do v öe 0,75 mil. KË, resp. do v öe 1,5 mil. KË (pro pr vnickou osobu s vìce spoleënìky), nejv öe vöak do 90 % p edpokl dan ch zp sobil ch v daj projektu. Je poûadov no zajiötïnì smïnkou vystavenou ûadatelem a avalovanou dalöì fyzickou nebo pr vnickou osobou. Je nutno doloûit certifik t o absolvov nì vzdïl - vacìho programu "Z klady podnik nì" akreditovanèho MäMT. Zv hodnïn z ruka s finanënìm p ÌspÏvkem Je poskytov na aû do v öe 80 % jistiny vïru. ZaruËov ny mohou b t vïry do v öe 1,5 mil. KË. Cena z ruky ËinÌ 0,1 % p. a. z v öe z ruky. Spolu se z rukou je poskytov n finanënì p ÌspÏvek ve v öi 15 % vyëerpanèho zaruëovanèho vïru. ZÌsk nì finanënìho p ÌspÏvku je podmìnïno ukonëenìm realizace projektu do dvou let od uzav enì smlouvy o z ruce. Mal a st ednì podnikatel Zv hodnïn z ruka Je poskytov na ve v öi aû 80 % jistiny zaruëovanèho vïru. Cena z ruky ËinÌ 0,1 aû 0,3 % p.a. z v öe z ruky. Zp sobilè v daje Po ÌzenÌ a rekonstrukce dlouhodobèho hmotnèho majetku, resp. hmotnèho majetku a pozemk, po ÌzenÌ dlouhodobèho nehmotnèho majetku, po ÌzenÌ z sob, vëetnï drobnèho hmotnèho majetku, po ÌzenÌ drobnèho nehmotnèho majetku, koupï podniku v konkurzu (jen u zv hodnïn ch z ruk bez finanënìho p ÌspÏvku). Programy Z RUKA a TRH Zv hodnïnè z ruky p edstavovaly v roce 2006 produkt, kter byl nejrozs hlejöì formou podpory pro malè a st ednì podnikatele. Do konce listopadu 2006 bylo poskytnuto 611 z ruk v celkovè v öi 2659 mil. KË. V roce 2006 poprvè»esk spo itelna p edstihla KomerËnÌ banku ve vyuûìv nì z ruk pro malè a st ednì podnikatele. Pro jejì klienty bylo vystaveno vìc neû 40 % z ruk. NejËetnÏjöÌ formu podpory p edstavovaly finanënì p ÌspÏvky na certifikaci ISO. Jednalo se o vìce neû 1100 p ÌspÏvk v Ë stce cca 110 mil. KË. Program PROGRES V znamn m p Ìnosem pro podnikatele bylo poskytov nì pod ÌzenÈho vïru v programu PROGRES. Velk z jem podnikatel o tento typ vïru p ekroëil finanënì moûnosti zdroj na jeho realizaci jiû na poë tku z Ì KladnÏ vyhodnoceno bylo dosud 64 û dostì v celkovèm objemu 525 mil. KË a je re ln p edpoklad, ûe banka uzav e dalöì smlouvy ve v öi 20 mil. KË. 13

14 SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV leden 2007 Naši v Bratislavě aneb jak si po roce stojí slovenská bytová družstva Zatímco v Česku se podařilo i po rozdělení republiky v roce 1993 udržet bytové družstevníky pohromadě a transformovat Svaz českých a moravských bytových družstev do stabilního a respektovaného profesního sdružení, bytová družstva na Slovensku procházela cílenou likvidací. Proto je dnes postavení Slovenského zväzu bytových družstiev (SZBD) o mnoho slabší. Proto má tamní svaz méně členů. Přesto ale i na Slovensku myšlenky bytového družstevnictví nadále žijí a současné vedení svazu se chce veřejnosti i vládě více připomenout. z kona o ät tnom fonde rozvoja b vania (äfrb). "Jde o to, aby fond rozdïloval st tnì prost edky nejen na v hodnï roëenè vïry na rekonstrukci bydlenì, ale aby podporoval p Ìmou bonifikaci rok komerënìch vïr poskytovan ch bankami. Uvaûujeme takè o jin ch podp rn ch n strojìch st tu, nap Ìklad v daúovè oblasti, kterè by öly z prost edk äfrb," uzav el pr vnìk Jaroslav Kov Ë. V tèto souvislosti je zajìmavostì, ûe Slovensk z ruën a rozvojov banka (SZRB) VedenÌ Svazu Ëesk ch a moravsk ch bytov ch druûstev navötìvilo koncem minulèho roku kolegy v BratislavÏ. Se z stupci SlovenskÈho zv zu bytov ch druûstiev jednali o moûnostech dalöì vz jemnè spolupr ce v legislativnì, technickè a ekonomickè oblasti. V roli host vystupovali p edseda S»MBD VÌt VanÌËek, v konn editel svazu Miloö Hejda, öèf pr vnìho oddïlenì Ji Ì ZatoËil a vedoucì technickè sekce Martin Han k. Ekonomy reprezentoval Ji Ì V cha, kter si i kr tce zavzpomìnal: "P ed vznikem samostatn ch republik jsme se sch zeli snad kaûd Ëtvrtek, ale rokem 1993 tyto kontakty skonëily. TeÔ se setk v me po straönï dlouhè dobï." Na stranï hostitel zastupovali slovenskè druûstevnìky J n MajernÌk, p edseda svazu, Jaroslav Kov Ë za legislativnì oddïlenì, technici Daniel Mr z a Jozef Popluh r, editelka ekonomickè sekce Eleonora Lehotayov a asistentka p edsedy Vlasta Simonidesov, kter m na starosti propagaci SZBD. Pozv nì Ëesk ch koleg na Slovensko bylo v sledkem dlouholetè snahy o obnovu zkè spolupr ce a v mïny zkuöenostì. "V»eskÈ republice vidìm vïtöì podporu bytovè politiky ze strany st tu. My si t eba takè netroufneme poûadovat od Ëlensk ch bytov ch druûstev povinnè statistickè daje nap Ìklad o finanënìch prost edcìch, obnovï bytovèho fondu apod. A musìm ocenit, ûe Ëesk svaz m lèpe zpracovanou i medi lnì politiku," hodnotil setk nì p edseda SZBD J n MajernÌk. Pochvala ale zaznïla takè z ËeskÈho t bora. "I kdyû SZBD v mnoha aktivit ch zaëìn znovu, jejich poznatky a zkuöenosti z tïchto nov ch zaë tk byly pro n s nejen zajìmavè, ale i podnïtnè. VÏ Ìm, ûe tomu tak bude rovnïû p i dalöìm setk nì v Praze," vracel komplimenty slovensk m partner m v konn editel S»MBD Miloö Hejda. Pr vnì oblast Pr vnìci si vymïúovali informace a n zory na pr bïh rekodifikaënìch pracì na novèm obëanskèm a obchodnìm z konìku v»esku a na moûnost existence samostatnèho z kona o druûstvech, p ÌpadnÏ o bytov ch druûstvech. ÿeë p iöla takè na nov z kon o druûstevnì bytovè v stavbï a ËeskÈ zkuöenosti s jeho (ne)uplat- Úov nìm, na realizaci z kona o vlastnictvì byt a souvisejìcì problematice p evod pozemk a na zkuöenosti z rozhodovacì praxe soud. "Z diskuze m m j osobnï dojem, ûe aû na v jimky m n ö Ëesk svaz podstatnï vïtöì autoritu p i prosazov nì z jm bytov ch druûstev a je vöeobecnï mnohem vìce respektov n z konod rnou, v konnou, p ÌpadnÏ soudnì mocì i nap. penïûnìmi stavy," shrnul svè dojmy z jedn nì JUDr. Ji Ì ZatoËil. "Slovensk svaz bytov ch druûstev se dlouhodobï snaûì prosadit p ijetì samostatnèho z kona, kter by upravoval podmìnky Ëinnosti bytov ch druûstev p i zabezpeëov nì investiënì v stavby bytov ch dom se st tnì podporou, zejmèna n jemnìho bydlenì pro soci lnï slaböì vrstvy obëan," popisoval aktivity SZBD JUDr. Jaroslav Kov Ë, asistent pr vnì sekce. DosavadnÌ zkuöenosti s politiky ale majì naöi slovenötì kolegovè öpatnè. "MusÌm bohuûel Ìci, ûe dosud nar ûìme na odmìtavè stanovisko nejvyööìch st tnìch org n, ba co vìc - ofici lnì snahou slovenskè vl dy je naopak rozbitì bytovèho druûstevnictvì. D vodem je nepodloûenè tvrzenì, ûe tento typ sdruûenì obëan dajnï nedok ûe vytvo it pot ebnè demokratickè n stroje kontroly Ëinnosti druûstva - coû nenì pravda," dodal JUDr. Kov Ë. Technick oblast Z stupci technick ch sekcì obou druûstevnìch bytov ch svaz mluvili p edevöìm o podmìnk ch pro realizaci oprav a regeneraci panelov ch budov. Touto problematikou se totiû Slovensko zaëalo zab vat s p ibliûnï desetilet m zpoûdïnìm za»eskou republikou. Slovensk zv z bytov ch druûstiev v souëasnosti spravuje asi byt, tj. 22 % celkovèho poëtu byt na Slovensku. HlavnÌ n plnì svazu je - po dokonëenì privatizace byt - komplexnì rekonstrukce spravovanèho bytovèho fondu. DevÏt z deseti spravovan ch byt je v panelovè v stavbï. S ohledem na shodnè podmìnky pro v stavbu tïchto byt se slovensk druûstva 14 Tabulka Ë. 1 Regenerace bytů na Slovensku - základní údaje PoËet byt, kterè je t eba rekonstruovat: P edpokl dan doba realizace: Objem v roby /cenov roveú 2004/: Pr mïrn n klad na jeden byt: (z toho SZBD) cca 20 let 400 miliard Sk Sk Moûn spora energiì: 0,2-0,4 Gj/ m 2 FinanËnÌ spora /p i spo e 0,1Gj/m 2 /: P edpokl danè zdroje financov nì pot kajì s podobn mi technick mi problèmy jako Ëesk. (viz tabulka Ë. 1) Jako nejd leûitïjöì pro zlepöenì situace na Slovensku se koleg m z SZBD jevì snìûenì DPH pro stavebnì Ëinnost souvisejìcì s komplexnì rekonstrukcì panelov ch dom. DalöÌm v znamn m faktorem je vytvo enì tlaku na dodavatele energiì, aby odv dïli Ë st zisk do programu na sporu paliv s tìm, ûe by tyto prost edky byly opït vyuûitelnè na komplexnì rekonstrukce. A za d leûitè povaûujì slovenötì druûstevnìci takè vyuûitì zdroj z evropsk ch fond. "Do nabìdky financov nì revitalizace bytovèho fondu se zapojujì uû i komerënì banky. Jako prvnì p iöla s n vrhem financov nì obnovy»sob, kter nabìzì vïr do ,-- Sk na jeden byt, bez ruëenì nemovitostì. Z jem o spolupr ci majì takè Slovensk spo itelna, a. s., a UniBanka, a. s.," komentovala dïnì okolo revitalizacì na Slovensku Vlasta Simonidesov, jejìmû kolem je mimo jinè dostat SZBD opït do podvïdomì ve ejnosti. Samostatn m tèmatem byla snaha o zmïnu Tabulka Ë Sk 60 % vlastnì zdroje - vïr 20 % st tnì podpora 20 % eurofondy Základní statistické srovnání základních výsledků na Slovensku a v České republice Slovensko»esko N klady na m ,-- Sk (cca 1500,-- KË) 2544,-- KË N klady na 1 byt (65 m 2 ) ,-- Sk (cca ,-- KË) ,-- KË Regenerace v roce 2005 s vyuûitìm St tnìho fondu rozvoje bydlenì (cca) 1700 byt 4500 byt Rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení na podporu oprav bytového fondu Slovensko»esko mil. Sk (cca 187,5 mil. KË) 450 mil. KË milion Sk (cca 525 mil. KË) 4,9 mld. KË Finanční skupina České spořitelny poskytla loni úvěry na bydlení za více než 44,5 miliardy Kč»esk spo itelna a StavebnÌ spo itelna»eskè spo itelny (SS»S) poskytly v minulèm roce priv tnì hypotèky a vïry na bydlenì v celkovèm objemu 44,5 mld. KË. Z toho»esk spo itelna financovala priv tnì hypotèky v objemu 35,7 mld. KË, coû v meziroënìm n r stu ËinÌ 44 %. SS»S uzav ela loni podle p edbïûn ch v sledk vïry na bydlenì v objemu 8,83 mld. KË, meziroënï jde o n r st 26,5 %. "Klienti loni popt vali vyööì Ë stky - pr mïrn v öe hypotèky Ëinila 1,5 milionu KË, pr mïrn doba splatnosti hypotèk vzrostla o necelè 2 roky a dos hla 22 let. Z roveú doölo k n r stu»s HypotÈk na poëk nì, kdy klienti p ivìtali moûnost uzav Ìt si hypotèku a pak n slednï bez stresu vybìrat nemovitost," komentoval trendy minulèho roku Kamil Kosman, editel seku realitnìch a hypoteënìch obchod. "Letos oëek v me podobnï spïön rok - meziroënì n r st priv tnìch hypotèk cca o 40 % oproti roku 2006, a to i p es oëek van mìrn n r st rokov ch sazeb na trhu," dodal K. Kosman. poskytuje do 10 let z ruku aû do v öe 100 % jistiny vïru. (viz tabulka Ë. 2) "DevÏt z deseti naöich byt je v panelov ch domech a vzhledem ke shodn m podmìnk m a okolnostem jejich vzniku vykazujì podobnè technickè problèmy jako v»ech ch," vöiml si ing. Daniel Mr z. Slovensk ät tn fond rozvoja b vania podporuje zateplov nì budov za tïchto podmìnek: äfrb poskytuje zv hodnïnè vïry. PodmÌnkou je spora minim lnï 20 % spot eby tepla. Fond potom poskytne vïr s niûöìm rokem a prodlouûì splatnost bankovnì z ruky. Na zateplenì m ûe äfrb poskytnout vïr do v öe 80 % celkov ch n klad se splatnostì 20 let. Podpora se neposkytuje na vypracov nì projektovè dokumentace ani energetickèho pr kazu Ëi auditu. Ekonomick oblast Na setk nì ekonom se z stupci SZBD sezn - mili s v vojem v»esku od rozdïlenì republiky aû "TakÈ SS»S dos hla v roce 2006 rekordnì v öe poskytnut ch vïr. Avöak mnohem vìce neû objem novï poskytnut ch vïr n s tïöì jejich poëet, kter v roce 2006 vzrostl na tèmï N r st je d kazem nejen dostupnosti, ale i zvyöujìcì se atraktivnosti vïrovè nabìdky Bu inky," uvedl Tom ö Nidetzk, mìstop edseda p edstavenstva a prvnì n mïstek gener lnìho editele StavebnÌ spo itelny»eskè spo itelny. Hypoteční úvěry České spořitelny pro občany: Rok Celkov poëet hypotèk v ks Celkov objem hypotèk mld. KË 24,85 35,7 Pr mïrn v öe hypotèky v mil. KË 1,4 1,5 Úvěry na bydlení Stavební spořitelny České spořitelny (úvěry překlenovací a ze stavebního spoření): Rok Celkov poëet vïr v ks Celkov objem vïr mld. KË 6,98 8,83 Pr mïrn v öe vïru v tis. KË 220,4 260,8 do 1. ledna Ze srovn van ch daj jednoznaënï vypl v, ûe podmìnky na Slovensku a v»esku se podstatnï liöì a v adï p Ìpad se obï zemï vydaly zcela opaën m smïrem. V»eskÈ republice p ekroëil pr mïrn plat ,-- KË a ve SlovenskÈ republice je pr mïrn plat ,-- Sk. Po kurzovnìm p epoëtu to p edstavuje cca ,-- KË. Porovn nì cen z kladnìch produkt v p epoëten ch cen ch p itom ukazuje, ûe ceny jsou na obou stran ch hranice prakticky totoûnè, v nïkter ch p Ìpadech je dokonce cena na Slovensku vyööì. M ûeme z toho odvozovat, ûe ûivotnì roveú je u n s p ibliûnï 1,75kr t vyööì, neû na Slovensku. Z ejmï nejvïtöì obdiv naöich slovensk ch koleg si vyslouûil fakt, ûe S»MBD zìsk v od Ëlensk ch bytov ch druûstev statistickè daje vìce neû pades ti poloûek. V hodou takè je, ûe evidujeme v vojovè statistickè ady uû od roku 1999, zatìmco na Slovensku bytov druûstva vyplúujì pouze obecnè v kazy, ne speci lnì pro bytov druûstva. Svaz Ëesk ch a moravsk ch bytov ch druûstev se na speci lnìm v kaznictvì (danèm z konem o statistice) dohodl s»esk m statistick m adem s tìm, ûe pro vykazov nì daj v r mci EvropskÈ unie budou pouûity daje ze statistickèho öet enì prov dïnèho S»MBD. InspirativnÌ byla pro hostitele takè informace o smlouv ch s nïkolika penïûnìmi institucemi, kterè m S»MBD uzav eny. DÌky jednè z nich takè svaz domluvil pro bytov druûstva moûnost zhodnocov nì voln ch finanënìch prost edk prost ednictvìm novï zaloûenèho otev enèho podìlovèho fondu urëenèho speci lnï pro bytov druûstva a spoleëenstvì vlastnìk jednotek. P edpisy upravujìcì ekonomickou oblast v obou zemìch se dost liöì. Nap Ìklad v oblasti DPH. "MyslÌm si, ûe lepöì podmìnky jsme si prosadili u n s," ekl vedoucì ekonomickèho oddïlenì S»MBD ing. Ji Ì V cha. A potvrzuje to i jeho rezortnì kolegynï Ing. EleonÛra Lehotayov. "V hodou je t eba specifickè posuzov nì ekonomickè Ëinnosti bytov ch druûstev ve vztahu k druûstevnìk m, fyzick m osob m, p i zabezpeëov nì jejich bytov ch pot eb a dalöìch plnïnì souvisejìcìch s bytov mi pot ebami Ëlen. KromÏ toho je zatìm velkou v hodou pro Ëesk druûstva 5% sazba DPH na stavebnè pr ce t kajìcì se v stavby a obnovy bytovèho fondu. Na Slovensku m me sazbu jednotnou na rovni 19 %," zakonëila sv j ekonomick exkurz Ing. Lehotayov. Co slovenötì kolegovè v»esku nejvìce oceúujì: silì o posìlenì postavenì Ëlen svazu respekt, kter m S»MBD u st tnìch a ve ejn ch institucì S»MBD je otev enou pr vnickou osobou sdruûujìcì spr vce bytovèho fondu bez rozdìlu jejich pr vnì formy ËlenovÈ S»MBD respektujì povinnosti v Ëi svazu v evidenënì a statistickè Ëinnosti, v oblasti pojiötïnì majetku a zodpovïdnosti za ökodu bytov ch druûstev podle r mcovè pojistnè smlouvy S»MBD v hodn 5% DPH na stavebnì pr ce öiröì podpora ze strany St tnìho fondu rozvoje bydlenì Frantiöek Tlap k, manaûer pro vnit nì a vnïjöì komunikaci S»MBD Nebudou platit za překlenovací úvěry Od 2. ledna 2007 aû do 28. nora 2007 StavebnÌ spo itelna»eskè spo itelny (SS»S) mimo- dnï zv hodnì klienty, kte Ì uzav ou smlouvu o p eklenovacìm vïru. Klient m poskytne vïr zdarma, tj. bez hrady za uzav enì smlouvy. Klienti Bu inky tak mohou uöet it aû 9500 KË ( hrada za uzav enì smlouvy ËinÌ 1 % z v öe vïru, maxim lnï 9500 KË). SS»S poskytnutìm p eklenovacìch vïr bez hrady zesiluje trend zvyöov nì dostupnosti vïr pro klienty, kter zah jila v roce SS»S od 1. Ìjna loúskèho roku zjednoduöila nabìdku p eklenovacìch vïr, nepoûaduje u nich poë teënì vklad nebo spo enì, prodlouûila dobu splatnosti aû na 28 let a uvedla na trh vïr HYPO TREND, kter m variabilnì rokovou sazbu s t Ìletou garancì. vïry Bu inky je moûnè splatit kdykoli a bez sankcì.

15 leden 2007 ČESKÁ PLYNÁRENSKÁ UNIE V Praze 3. ročník Gas Business Breakfast opět více než aktuálně Za účasti významných představitelů státní správy, zástupců Parlamentu ČR i soukromého sektoru se uskutečnila loni v prosinci v Praze konference pod názvem Otevřený trh s plynem - výzva pro dodavatele i odběratele. Opět byla organizována vydavatelstvím EURONEWS (za mediálního partnerství Prosperity), a. s., ve spolupráci s Českou plynárenskou unií. Ústředními tématy tohoto zajímavého setkání byl současný stav na trhu se zemním plynem v České republice a Evropské unii a také oddělení, tzv. unbundling, plynárenských společností. V rámci Gas Business Breakfast vystoupily přední osobnosti českého plynárenství a energetiky a to jak soukromého, tak i státního sektoru. Hlavní část konference zahájil předseda představenstva RWE Transgas, pan České plynárenství - součást evropského trhu se zemním plynem "Plyn renstvì spolu s v robou cementu a kuliëkov ch loûisek, je jedno z nejnudnïjöìch odvïtvì pr myslu v bec!" st lo jeötï v roce 1990 v renomovanèm anglickèm ekonomickèm Ëasopisu "The Economist". Nuûe, nemohu sice mluvit za ty dva zb vajìcì pr myslovè obory, ale plyn renstvì se mezitìm rozhodnï stalo jednìm z nejnapìnavïjöìch odvïtvì ekonomiky. Tato zmïna se uskuteëúuje prudk m tempem a nese s sebou zmïnu pohledu na toto odvïtvì.»eskè plyn renstvì v celosvïtovèm kontextu Pokud se podìv me na p ehlèdnutelnè obdobì 3 aû 5 let, tak se jistï shodneme na nïkter ch faktech: Pot eba plynu bude nad le r st nejen v EvropÏ, ale i na celèm svïtï. Mezin rodnì agentura pro energii (IEA) spoëìtala celosvïtovou spot ebu plynu v roce 2003 na 2700 miliard m 3. Pro rok 2010 jiû prognûzuje spot ebu ve v öi 3200 miliard m 3, tedy n r st o tèmï 19 %. Do roku 2030 IEA p edpokl d roënì n r st pot eby plynu o 2,1 %. Pot eba plynu rozhodnï poroste i v EvropÏ. Zde se poëìt se zv öenìm spot eby plynu ze 414 miliard m 3 v roce 2001 na 664 miliard m 3 do roku PoselstvÌ tohoto v voje je jasnè: v budoucnu dojde k vystupúov nì soutïûe o objemy plynu, tyto pot eby vöak bude moci uspokojit jen hrstka dodavatel. DalöÌ vöeobecnï platn v povïô se t k pot eby investic do plyn renskè infrastruktury. I zde bude nutno vyvìjet znaënè silì pro uspokojenì p edpokl - danè pot eby plynu. Mezin rodnì plyn rensk unie (IGU), kter jednou za t i roky po d t dennì kongres, letos odhadla celosvïtovou pot ebu investic do plyn renskè infrastruktury v letech 2001 aû 2030 na neuvï itelnou Ë stku 3150 miliard dolar. Zd se jasnè, ûe takto vysokè Ë stky lze financovat pouze na z kladï dlouhodob ch odbïrnìch smluv. Z toho vöak takè vypl v, ûe z kladem pro skuteënï velkè smlouvy o dod vk ch bude i nad le vazba cen zemnìho plynu na cenu ropy. Toto propojenì na ropu jako energetick zdroj bylo a je z kladem porovnatelnosti ceny plynu na urëitèm trhu s dalöìmi energetick mi zdroji. Po delöì dobu to asi tak i z stane. PotvrzenÌ tèto teze vidìme nap Ìklad zrovna ve VelkÈ Brit nii, kde po vyëerp nì vlastnìch zdroj plynu pr vï doch zì k renezanci cenov ch vzorc bïûn ch v kontinent lnì EvropÏ. Toto tèma n s automaticky p iv dì k ot zce bezpeënosti z sobov nì. P es velmi v ûnou situaci na poë tku roku 2006, kdy doölo k opravdovè h dce o plyn mezi Ruskem a Ukrajinou, se moûnost fyzickèho z sobov nì Evropy zemnìm plynem na p ÌötÌch t i aû pït let jeötï nestala tìûiv m tèmatem. Na n sledujìcì obdobì bude ale zapot ebì koncentrovanèho silì evropskè politiky a ekonomiky na stranï jednè a producent na stranï druhè, aby dos hli dlouhodobèho eöenì ot zky bezpeënosti z sobov nì. V tèto souvislosti je nutno zohlednit tu skuteënost, ûe v roce 2001 se do EU dov ûelo zhruba 31 % spot ebovanèho plynu, zatìmco pro rok 2025 mluvì odhady o podìlu importu ve v öi 59 %. McKinsey odhaduje, ûe by Evropa musela navìc vynaloûit asi 50 miliard EUR, kdyby se mïl plyn dov ûet z jin ch neû rusk ch zdroj - pokud je v bec moûnè takovè zdroje vëas najìt a vyuûìvat. Na druhou stranu by muselo Rusko vynaloûit obdobnï vysokou sumu, kdyby bylo t eba dopravit z padosibi sk plyn na budoucì novè trhy na V chodï jako je»ìna, Korea, Japonsko nebo Indie. ObraznÏ eëeno se situace jevì tak, jako by Rusko a EU sice sedïly v jednom Ëlunu, ale nedohodly se ani na stejnèm tempu z bïr vesel, ani na stejnèm smïru plavby. Ceny zemnìho plynu v EvropÏ a v»eskè republice Kdyû se podìv me na evropsk plyn rensk trh, zjistìme, ûe je velice rozt ÌötÏn. V USA vytv Ì zn m Henry Hub z kladnì cenu plynu, od kterè se potom r zn mi p ir ûkami a slevami odvozujì region lnì ceny. P iëemû je t eba pouk zat p edevöìm na vysokou volatilitu cen plynu na tomto zcela liberalizovanèm trhu. V kyvy cen o vìce neû 100 % bïhem jednoho dne nejsou nic mimo- dnèho! V EvropÏ v tomto kontextu chybì obecn referenënì hodnota, od kterè by bylo moûnè odvodit (celo)evropskou cenu plynu. CenovÈ rozdìly, ÌdÌcÌ se porovnatelnostì s energetick m trhem p ÌsluönÈ zemï s jeho specifick m energetick m mixem, jsou historicky vzniklou charakteristikou evropskèho plyn renskèho prost edì. ExistujÌ snahy na rovni EvropskÈ unie o vytvo enì alespoú region lnìch svazk za Ëelem vïtöìho sjednocenì p edevöìm v ot zk ch p epravy. CÌlem je, aby se plyn tìmto zp sobem postupnï stal lèpe obchodovatelnou komoditou. Projevem tïchto snah je nap Ìklad zaloûenì region lnì iniciativy Skupiny evropsk ch regul tor, ve kterè jsou v jednom tzv. Jihov chodoevropskèm svazku sdruûeny zemï jako je»esko, Slovensko, Rakousko, Polsko, MaÔarsko, ale tèû It lie a ÿecko. Jiû sloûenì tohoto svazku nïco vypovìd o problèmech, kterè s tìm jsou spojeny. Na druhè stranï budou p edevöìm producenti kl st d raz na tzv. porovnatelnost cen plynu, kter je i nad le neoddïlitelnou souë stì dod vkov ch smluv s v robci. To vyjde najevo nejpozdïji p i cenov ch revizìch s v robci. Kdyû se v nïjakè zemi v pr bïhu doby vytvo Ì cena nach zejìcì se pod pr mïrem ostatnìch evropsk ch cen, jako je tomu v»eskè republice, dojde podle ekonomickè teorie k narovn nì cen. Je samoz ejmï pochopitelnè, ûe se st t snaûì udrûet ceny ve prospïch sv ch obëan na nìzkè rovni. Tato "cenov ochrana" spot ebitel je ale v p ÌmÈm rozporu s myölenkou konkurence a liberalizace plyn renskèho trhu. MyslÌm, ûe i Ëesk regul - tor vidì svou rozporuplnou pozici: snaûì se jednak podporovat hospod skou soutïû a k tomu stanovuje p Ìsluön opat enì, na druhou stranu se ale snaûì chr nit z kaznìky p ed v kyvy cen p edevöìm smïrem nahoru. ée by tady ölo o starè p ÌslovÌ, "aby se vlk naûral a koza z stala cel "? Evropsk komise pouk zala v kaûdèm p ÌpadÏ v pr bïûnè zpr vï z pr zkumu v branûi na to, ûe cenov regulace p sobì v Ëi podpo e soutïûe kontraproduktivnï. Ud losti poslednì doby PoË tkem tohoto roku vstoupil v platnost nov model trhu. Jiû je moûnè volnï obchodovat zemnìm plynem ve virtu lnìm obchodnìm bodï. Tento smïl krok, kter zde regul tor uëinil, si vyû dal velkè silì plyn renstvì v roce 2006! To platì zejmèna, pokud vezmeme v potaz paralelnï probìhajìcì unbundling vöech distribuënìch spoleënostì a ukonëenì ned vno opït zavedenè cenovè regulace uprost ed roku, tj. k 1. dubnu P ed zavedenìm novèho modelu trhu jsme v mnoha diskuzìch s regul torem poukazovali na nïkterè vedlejöì aspekty, kterè z ejmï nebyly p vodnï takto zam öleny. Je to jako u kaûdèho lèku, kter ËlovÏk uûìv, aby se mu udïlalo lèpe: mïl by si nejd Ìve peëlivï proëìst p Ìbalov let k a informovat se o p Ìpadn ch vedlejöìch ËincÌch! V novèm modelu trhu jiû nenì samoz ejmostì, ûe bude neust le k dispozici dostatek plynu pro pot eby»eskè republiky. Kdyby se RWE Transgas choval p ÌsnÏ ekonomicky, vystupoval by jako "market maker" a plyn, kter je k dispozici, by prostï ve virtu lnìm bodï prodal v draûbï. D sledkem by byl n r st cen, protoûe vzhledem k Ëesk m cen m by vznikla velk popt vka ze zahraniëì. Ve skuteënosti RWE Transgas nevyuûije maxim lnì p eshraniënì kapacity a nebude co nejvìce plynu exportovat. Daleko spìöe m me v myslu d t v roce 2007 ËeskÈmu trhu k dispozici mnoûstvì, kterè pot ebuje, a sice s marûemi, kterè budou definovanè ex-ante regul torem (ER ) a antimonopolnìm adem ( OHS) jako opr vnïnè. R d bych v tèto souvislosti upozornil na velice sloûit jedn nì v roce 2006 ohlednï poûadavk soutïûnìho pr va. Kdyû jsme na z kladï v tek vznesen ch adem pro ochranu hospod skè soutïûe ( OHS) byly nuceni zmïnit strukturu st vajìcìch smluv, museli jsme jako nejvïtöì ËastnÌk trhu zohlednit adu parametr. To vedlo k tomu, ûe jedn nì s ER a OHS byla velice zdlouhav a komplikovan. Poda ilo se ale nastavit novou strukturu smluv tak, Ulrich Jobs, který si pro účastníky snídaně připravil přednášku na téma "České plynárenství - součást evropského trhu se zemním plynem; bezpečnost dávek a nové výzvy; další možnosti využití zemního plynu". Jan Zaplatílek z ministerstva průmyslu a obchodu se ve svém příspěvku zaměřil na právní aspekty otevřeného trhu se zemním plynem. Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, pohovořil o zkušenostech se zavedením regulace cen v roce 2006 a vývoji cen po skončení této regulace. Dalším zajímavým tématem byla budoucnost plynárenského průmyslu, kterou v příspěvku "Vize evropského plynárenství - závěry Eurogas; vazby evropské vize na české plynárenství" přednesl Roman Budinský, prezident České plynárenské unie. ûe obstojì p i provïrce z hlediska soutïûnìho pr va a splúuje i vöechny regulaënì poûadavky novèho modelu trhu. Z vïrem mohu tedy Ìci: RWE Transgas se jako dominantnì spoleënost na trhu bude chovat z hlediska kartelovèho pr va zcela nez vadnï! V tèto souvislosti jeötï musìm dodat, ûe nov struktura smluv byla vypracov na spoleënï s ER a OHS, zatìmco starè smlouvy byly kritizov ny teprve ex post po provedenè provïrce. Jak vöichni vìte, byl RWE Transgas v roce 2006 konfrontov n se dvïma r zn mi ÌzenÌmi. Spr vnì ÌzenÌ u antimonopolnìho adu v souëasnè dobï jeötï probìh, v p ÌpadÏ cenovè kontroly prov dïnè regulaënìm adem jsme se prozatìm rozhodli nevyuûìt moûnosti soudnì cesty. Ne z toho d vodu, ûe bychom si byli vïdomi nïjakè viny ve smyslu zneuûìv nì naöeho postavenì na trhu. RozhodujÌcÌ p i tïchto vah ch byla spìöe zanedbateln v öe pokuty udïlenè ER, kter uû sama o sobï m urëitou vypovìdacì hodnotu. D le jsme se zam öleli nad tìm, kolik dalöìch kapacit by si takovè ÌzenÌ u n s vyû dalo. Jsme toho n zoru, ûe nejde o to, abychom mïli pravdu za kaûdou cenu! M me spìöe z jem na vypracov nì sch dn ch a fèrov ch eöenì do budoucna, kterè zohlednì vöechny sloûitosti souëasnè zmïny paradigmatu v plyn renstvì. VÏ te mi, rozhodnï to nenì jednoduch kol a v ûe na sebe spoustu manaûerskè kapacity! MyslÌme si, ûe je lepöì tento Ëas a silì investovat do jedn nì s naöimi dodavateli. Kdyû se podìv me na sloûenì ceny plynu, je okamûitï vidït, ûe z sahy regulaënìho adu ovlivúujì z kaznickè ceny za desetinnou Ë rkou. Ale spïönè jedn nì s producenty ovlivnì cenu p ed desetinnou Ë rkou. Jiû jsme prok zali, ûe jsme schopni v tomto bodï odvèst pro ËeskÈho spot ebitele dobrou pr ci. RegulaËnÌ jistota a z sobnìky V tèto souvislosti jeötï p r vït z sadnì povahy. Jak jsem jiû uvedl, evropsk plyn rensk svït se zcela mïnì. V dobï velk ch zmïn je ale nevyhnutelnè mìt k dispozici regulaënì stabilitu a jistotu. RegulaËnÌ systèm p edstavuje urëitè mantinely, v jejichû r mci se z ady parametr vytv Ì nov rovnov ha. Pokud se tyto orientaënì hranice bïhem kr tkè doby a moûn dokonce bez diskuze s dotëen mi subjekty zmïnì, m ûe to vèst k ohroûenì funkce celèho systèmu. To nenì v niëìm z jmu! NenÌ moûnè d Ìve stanoven pravidla ex post mïnit a "pacta sunt servanda" (smlouvy je t eba dodrûovat) musì platit pro vöechny stejnï! Dovolte mi na z vïr zmìnit jeötï jedno d leûitè Česká plynárenská unie se rozšiřuje tèma: z sobnìky. V roce 2006 jsme nechali u spoleënosti McKinsey vypracovat mezin rodnì studii ke skladov nì, kter n m p inesla adu d leûit ch poznatk. V tka, ûe RWE Transgas p es z sobnìky izoluje Ëesk trh, nenì udrûiteln. Vöichni ËastnÌci trhu majì moûnost zìskat flexibilitu.»esk republika nenì û dn m izolovan m "skladovacìm ostrovem", v mïna skladovacìho v konu se sousednìmi zemïmi je moûn a Ë steënï uû takè probìh. SpÌöe zde hrozì nebezpeëì, ûe vzhledem k nìzkè rovni cen za skladov nì v»eskè republice m ûe v budoucnu dojìt k v vozu skladovacìch sluûeb do zahraniëì. Faktem takè je, ûe zv öenì st vajìcìho skladovacìho v konu p ipad v vahu pouze za p edpokladu odpovìdajìcì rentability projektu. NejlepöÌm p edpokladem je tedy Ëesk trh se skladovacì kapacitou, kter odr ûì roveú evropskèho trhu a nenì umïle regulov n smïrem dol. SoutÏû na trhu se z sobnìky je nejlepöìm vyrovn vacìm Ëinitelem vedoucìm k opodstatnïnè cenï. P edevöìm v novèm modelu trhu, tak jak bude v tèto zemi existovat od roku 2007, povede regulaënì intervence na stranï z sobnìk k deformacìm trhu, a tìm p ÌpadnÏ k nep Ìliö optim lnìmu zajiötïnì skladovacì kapacity pro»eskou republiku. Aby se RWE Transgas p ipravil na oëek vanou konkurenci, zakl d nynì pr vnï samostatnèho provozovatele podzemnìch z sobnìk v»eskè republice a na tuto novou dce inou spoleënost p evede öest st vajìcìch z sobnìk. Nov firma, RWE Gas Storage, s. r. o, zah jì Ëinnost v roce 2007 a bude zodpovìdat za dosavadnì aktivity RWE Transgas v oblasti strategickè spr vy z sobnìkov ch aktiv a prodeje skladovacì kapacity. RWE Gas Storage slouëì Ëinnosti nediskriminaënìho prodeje skladovacìch kapacit a p ispïje tak ke zv öenì transparentnosti a kvality sluûeb pro z kaznìky. Dr. Ulrich Jobs, p edseda p edstavenstva RWE Transgas, Euro Gas Business Breakfast 8. prosince 2006 (redakënï zkr ceno) Od 1. ledna 2007 se»esk plyn rensk unie rozrostla o 8 nov ch Ëlen na celkov poëet 18 Ëlen. V lednu totiû v»r doölo k dalöì zmïnï uspo d nì trhu se zemnìm plynem. Vzhledem k z konem danè povinnosti pr vnìho rozdïlenì byly k tomuto datu rozdïleny na dvï pr vnï samostatnè Ë sti vöechny region lnì distribuënì spoleënosti v»r. Stalo se tak v souladu a poûadavky smïrnice EvropskÈ unie a novely energetickèho z kona, podle kter ch muselo dojìt k pr vnìmu oddïlenì distribuce zemnìho plynu od obchodu se zemnìm plynem, k tzv. unbundlingu. "RozdÏlenÌ spoleënostì neboli pr vnì unbundling m zajistit rovnopr vnost p Ìstupu z kaznìk k distribuci plynu a obchodu se zemnìm plynem a souvisì s procesem liberalizace. SpoleËnosti rozdïlily organizaënì strukturu, ËetnictvÌ a informaënì systèmy a n slednï se i k 1. lednu 2007 pr vnï oddïlily. Na rovni jednotliv ch kraj tedy od 1. ledna 2007 zvl öù pracujì nez vislì provozovatelè distribuënì soustavy a zvl öù obchodnìci se zemnìm plynem," ekl Josef Kastl, gener lnì sekret»eskè plyn renskè unie. Vöechny novï vzniklè spoleënosti, Praûsk plyn rensk - Distribuce, a. s., St edoëesk plyn rensk Net, s. r. o., SeveroËesk plyn rensk Net, s. r. o., JihoËesk plyn rensk - Distribuce, s. r. o., Z padoëesk plyn rensk Net, s. r. o., V chodo- Ëesk plyn rensk Net, s. r. o., Severomoravsk plyn rensk Net, s. r. o., Jihomoravsk plyn - rensk Net, s. r. o., se staly takè nov mi Ëleny»eskÈ plyn renskè unie. Jiû v lednu 2006 se podobnï rozdïlil RWE Transgas, a. s. P estal vykon vat roli provozovatele p epravnì soustavy, kterou p evzala novï vytvo en spoleënost RWE Transgas Net, s. r. o., a podnik jiû v hradnï jako obchodnìk se zemnìm plynem. 15

16 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ leden 2007 Štikou českého byznysu 2006 je Svoboda TMS, s. r. o. Žebříček Štiky českého byznysu, který loni již třetím rokem vyhodnotil nejdynamičtější podniky České republiky, má nového vítěze. Za rok 2006 se jím stala pardubická společnost Svoboda TMS, s. r. o., jež se zabývá strojní výrobou a obráběním kovů. Celkem se loni do žebříčku Štiky českého byznysu, který vyvinula společnost Coface Czech a který představuje dosud nejkomplexnější posouzení střednědobé ekonomické výkonnosti, platební schopnosti a dynamiky domácích podniků, kvalifikovalo na základě svých hospodářských výsledků za roky rekordní množství firem: Tab. 1 TOP 10 žebříčku Štiky českého byznysu 2006 Po adì 2006 Index 1000 Coface Firma Kraj ZamÏstnanci Obrat 2005 Zisk 2005 NACE (obor Ëinnosti) ,4 Svoboda TMS, s. r. o. Pardubick Zpracovat. pr m., obchod, opravy ,6 TRADE and Praha Doprava, spoje, TECHNOLOGY, a. s. obchod, opravy, zpracovat. pr m ,5 ALFA CLASSIC, a. s. Praha Obchod, opravy, nemov., podnik., zpracovat. pr m ,1 D & M Rolety CZ, s. r. o. JihoËesk Zpracovat. pr m., obchod, opravy ,8 B. Braun Medical s. r. o. Praha Obchod, opravy ,2 Jaroslav Canka St edoëesk Zpracovat. pr m. a syn, ATMOS ,3 BEC odpady, s. r. o. steck n. a Ost. sluûby, obchod, opravy ,6 TESLA TECH, s. r. o. St edoëesk Zpracovat. pr m., nemov., podnik ,8 3P-CHEM, s. r. o. St edoëesk Obchod, opravy ,2 HRANIPEX, a. s. VysoËina Zpracovat. pr m., obchod, opravy KromÏ poëtu z ËastnÏn ch firem zaznamenal ûeb ÌËek ätiky ËeskÈho byznysu 2006 i dalöì rekord. "OpÏt se zv öila pr mïrn hodnota Indexu 1000 Coface, kter rozhoduje o umìstïnì firem v soutïûi. Tato skuteënost dokl d, ûe dynamiënost Ëesk ch firem se z ejmï i v souladu s r stem celè dom cì ekonomiky v poslednìch letech zvyöuje," ekl editel Coface Czech Radek LaötoviËka. "VÌtÏznÈ firmï Svoboda TMS se dokonce poprvè v historii soutïûe poda ilo p ekonat hranici 800 bod z 1000 moûn ch," dodal. VysokÈ bodovè ohodnocenì zìskala spoleënost Svoboda TMS za vïtöinu z pïti posuzovan ch kritèriì a p edevöìm pak za v bornou n vratnost vlastnìho kapit lu (ROE) i aktiv (ROA), za n r st likvidity a za snìûenì jiû beztak dobrè zadluûenosti. JejÌ Index 1000 Coface tak dos - hl dohromady 821,4 bodu. Pozici druhè nejdynamiëtïjöì firmy»eskè republiky si vybojovala akciov spoleënost Trade and Technology z Prahy, kter poskytuje obchodnì a technickè sluûby souvisejìcì s digit lnìm vysìl nìm televiznìch a rozhlasov ch program. ZÌskala celkem 773,6 bodu a to zejmèna za velmi vysokè hodnoty ROA i ROE a za n r st obratu v posuzovanèm t ÌletÈm obdobì. T etì p ÌËku celost tnìho ûeb ÌËku pak s odstupem pouhè jednè desetiny bodu za Trade and Technology obsadila rovnïû praûsk akciov spoleënost Alfa Classic zamï ujìcì se na v robu a distribuci pracìch a ËisticÌch prost edk. TakÈ v jejìm p ÌpadÏ souvisì v bornè umìstïnì s pozitivnìm v vojem obratu i hodnot ROA a ROE. V r mci ûeb ÌËku ätiky ËeskÈho byznysu 2006 byli poprvè vyhl öeni i vìtïzovè v kategorii vel- Tab. 2 Zastoupení krajů v TOP 100 ČR (poëet podnik mezi prvnì stovkou) Kraj Praha Jihomoravsk St edoëesk 10 4 JihoËesk 8 10 Pardubick 7 6 ZlÌnsk 7 10 Kr lovèhradeck 5 7 steck 5 4 VysoËina 5 1 Libereck 4 2 Moravskoslezsk 4 4 PlzeÚsk 4 2 Karlovarsk 2 0 Olomouck k ch podnik s roënìm obratem nad 1 miliardu korun a s vìce neû 1000 zamïstnanci. PrvnÌ mìsto v tèto kategorii "sumc " zìskala spoleënost Philip Morris»R, a. s., n sledovan spoleënostmi RWE Transgas, a. s., a Robert Bosch, s. r. o. KromÏ vìtïz si vysokè ocenïnì zaslouûì i firmy, jimû se poda ilo bïhem vöech t Ì roënìk ûeb ÌËku ätiky ËeskÈho byznysu udrûet mezi stovkou nejlepöìch v zemi. Takov ch spoleënostì je jen nïkolik: Medatron, VSP Data, Nypro hutnì prodej, Kasko, Remak, Trask Solutions, Bibus, Ven, Albis Plastic CR, Philip Morris»R, Elmep a Brusivo. VÌtÏze za jednotlivè kraje»r a podle oboru Ëinnosti uv dì P Ìloha 1, resp. P Ìloha 2. éeb ÌËek ätiky ËeskÈho byznysu ( vyvinul Coface Czech s cìlem nabìdnout podnikatelskè a odbornè ve ejnosti objektivnì n stroj k posouzenì st ednïdobè dynamiky Ëesk ch firem na celost tnì i region lnì rovni. Firm m z roveú ûeb ÌËek umoûúuje lèpe identifikovat jejich potenci lnì obchodnì partnery a prov dït marketingovou segmentaci. HodnocenÌ nenì zatìûeno û dnou individu lnì volbou, opìr se jen o objektivnì ekonomickè ukazatele (viz P Ìloha 3 - Metodika ûeb ÌËku). Projekt je unik tnì takè v tom, ûe v celkovèm hodnocenì - po prvotnì kvalifikaci firem - uû nehraje û dnou roli velikost podniku, a na p ednìch mìstech se tak mohou umìstit i mènï zn mè menöì firmy. Oproti p edchozìm roënìk m ätik ËeskÈho byznysu se z etelnï zmïnily charakteristiky podni- P Ìloha 1 k z prvnì stovky mìst ûeb ÌËku. KromÏ vzestupu pr mïrnè hodnoty Indexu 1000 Coface z 683 bod na 685,3 bodu je nejv raznïjöìm rozdìlem n r st pr mïrnèho zisku: ten stoupl z 61,1 mil. KË na 78,1 mil. KË, coû je dosud nejvyööì hodnota za t i roënìky soutïûe. Zv öil se i pr mïrn obrat, a to z 395,5 mil. KË na 430,7 mil. KË, i pr mïrn poëet zamïstnanc - z 81 na 90,5. Obr til se tedy trend sniûov nì hodnoty tïchto ukazatel, kter bylo moûnè pozorovat loni. Z region lnìho pohledu m v prvnì stovce firem ûeb ÌËku ätiky ËeskÈho byznysu 2006 nejvìce z stupc kraj Praha - 25 (loni 24), na druhèm Tab. 3 Charakteristika firem z TOP 100 krajových žebříčků Štiky českého byznysu 2006* Kraj Pr m. zisk Pr m. obrat Pr m. Index Pr m. poëet (mil. KË) (mil. KË) 1000 Coface zamïstnanc JihoËesk 33,9 519,5 493,5 135,6 Jihomoravsk 28,9 405,3 574,7 93,6 Karlovarsk 14,9 317,4 363,9-115,6 Kr lovèhradeck 24,8 311,5 482,3 ^ 127,1 Libereck 43,1 521,1 448,4 199,7 Moravskoslezsk 69,9 1360,0 535,8 248,0 Olomouck 37,6 533,3 462,7 146,2 Pardubick 39,3 379,5 511,8 ^ 126,9 PlzeÚsk 31,2 397,3 475,7 133,1 Praha 140,7 1194,8 629,4 91,8 St edoëesk 128,5 2608,7 529,6 371,8 steck 113,8 1020,7 480,9 188,0 VysoËina 39,9 710,2 477,4 228,2 ZlÌnsk 32,3 618,6 542,4 129,0 * pr mïry z ûeb ÌËk TOP 100 ve vöech krajìch»r, maxima jsou oznaëena ËervenÏ, minima mod e Vítězové žebříčku Štiky českého byznysu 2006 v jednotlivých krajích ČR mìstï se umìstil Jihomoravsk kraj s 15 podniky (loni jich vöak bylo 23), t etì mìsto pat Ì St edoëeskèmu kraji s 10 podniky (ten si naopak v raznï polepöil - loni se v top 100 umìstily jen Ëty i). Naopak firmy z OlomouckÈho kraje se tentokr t do prvnì stovky neprobojovaly (viz tab. 2). Coface Czech sestavil takè ûeb ÌËky sta nejdynamiëtïjöìch firem pro vöech 14 kraj»r. Mezi jednotliv mi regiony zemï jsou p itom znaënè rozdìly. NejvÏtöÌ nejvyööì pr mïrn obrat a nejvyööì pr mïrn poëet zamïstnanc majì firmy ze St edoëeskèho kraje, nejvyööìm pr mïrn m ziskem a nejvyööì pr mïrnou hodnotou Indexu 1000 Coface se mohou pochlubit firmy z Prahy. Naopak nejniûöì pr mïrn zisk i nejniûöì hodnotu Indexu 1000 Coface vykazujì podniky z KarlovarskÈho kraje, nejniûöì obrat majì v pr mïru spoleënosti z Kr - lovèhradeckèho kraje a nejmenöì co do poëtu zamïstnanc jsou v pr mïru firmy z Prahy, obdobnï jsou ale na tom i brnïnskè firmy (viz tab. 3). ZajÌmav je pohled na v voj Indexu 1000 Coface v jednotliv ch krajìch. Proti loúsku se pr mïrn hodnota tohoto indexu, poëìtan za prvnì stovku nejlepöìch podnik, zv öila pouze v PardubickÈm a Kr lovèhradeckèm kraji a KarlovarskÈm kraji z stala stejn ; ve vöech ostatnìch regionech se snìûila. To kontrastuje s n r stem pr mïrnè hodnoty Indexu 1000 Coface pro prvnì stovku nejdynamiëtïjöìch spoleënostì v celost tnìm ûeb ÌËku. "Znamen to, ûe odstup nejlepöìch firem v celost tnìm mï Ìtku od nejlepöìch firem v krajìch se proti loúsku zv öil," uvedl Radek LaötoviËka. SpoleËnost Coface, zaloûen v roce 1946, je dce inou spoleënostì francouzsk ch finanënìch institucì Natexis Banques Populaires a Banque Populaire Groupe, jejichû z kladnì kapit l na konci roku 2005 Ëinil 14,63 miliardy eur. Coface m ratingovè hodnocenì AA od agentury Fitch, Aa3 od Moody's a AA- od S&P. pokraëov nì na stranï 17 Kraj Index 1000 Firma ZamÏst. Obrat 2005 Zisk 2005 NACE (obor Ëinnosti) Coface JihoËesk 772,1 D & M Rolety CZ, s. r. o Zpracovat. pr m., obchod, opravy Jihomoravsk 719,5 CONTAR PLUS, s. r. o Obchod, opravy Karlovarsk 685,1 TREIBACHER Zpracovat. pr m. SCHLEIFMITTEL, s. r. o. Kr lovèhradeck 728,4 HORA MONT, s. r. o StavebnictvÌ, ubytov., strav., zpracovat. pr m. Libereck 681,5 LEGNEX, s. r. o Nemov., podnik., obchod, opravy Moravskoslezsk 678,1 RPF, s.r. o Zpracovat. pr m. Olomouck 639,6 VELOX - WERK, s. r. o Zpracovat. pr m., tïûba surovin Pardubick 821,4 Svoboda TMS, s. r. o Zpracovat. pr m., obchod, opravy PlzeÚsk 668,8 VSK Profi, s. r. o Obchod, opravy, zpracovat.pr m. Praha 773,6 TRADE Doprava, spoje, obchod, opravy, and TECHNOLOGY, a. s. zpracovat.pr m. St edoëesk 737,2 Jaroslav Canka a syn ATMOS Zpracovat. pr m. steck 736,3 BEC odpady, s. r. o. n..a Ost. sluûby, obchod, opravy VysoËina 729,2 HRANIPEX, a. s Zpracovat. pr m., obchod, opravy ZlÌnsk 681,1 OFFICIAL ELECTRONIC, s. r. o Obchod, opravy

17 leden 2007 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ Systém Helios Green v distribuci autodílů Společnost Auto Kelly, přední importér a distributor autodílů pro osobní a lehké užitkové vozy všech světových značek, se v srpnu 2005 stala zákazníkem podnikového informačního systému Helios Green. Pilotní provoz v novém systému probíhal od 1. ledna 2006 tak, aby přechod na nový ekonomický systém souhlasil s přechodem do nového účetního období. Dokončení implementace účetnictví proběhlo k 31. březnu V současné době už jsou všichni pracovníci Auto Kelly plně obeznámeni se vším, co jim nový informační systém nabízí, a celá společnost s jeho pomocí velmi úspěšně pracuje. V obdobì p ed rokem 2005 byla v Auto Kelly eöena oblast ËetnictvÌ externìm dodavatelem, pomocì na zak zku vytvo enèho sofware, jehoû kapacita nedostaëovala aktu lnìm pot eb m spoleënosti. Pro vedenì spoleënosti byla nep Ìjemn takè absence analytick ch a manaûersk ch n stroj. ChybÏla zde i kvalitnì podpora software, kter byl neschopen pot ebnè flexibility a rozvoje. S rozvojem spoleënosti Auto Kelly se poslèze ËÌm d l nalèhavïji projevovala pot eba zavedenì manaûerskèho a vìceokruhovèho ËetnictvÌ, insourcing a integrace ËetnictvÌ jako celku, vëetnï majetku a mezd, do jednoho informaënìho systèmu. P ÌsluönÌ pracovnìci spoleënosti pot ebovali ke svè pr ci kvalitnì mïsìënì ËetnÌ z vïrky a zpracov nì kontrolingov ch v stup. Jako d leûit faktor pro jejich pr ci se jevila tèû moûnost flexibilnìho p Ìstupu k historick m dat m a samoz ejmï dostateën kapacita a ök lovatelnost systèmu. To vöe mimo jinè prost ednictvìm kvalitnì podpory systèmu ze strany dodavatele. V roce 2005 se tak vedenì spoleënosti rozhodlo p istoupit k realizaci v bïrovèho ÌzenÌ na dodavatele systèmu. V bïru p edch zela kvalitnì anal za poûadavk spoleënosti, po nìû n sledovalo vytipov nì vhodn ch produkt a dodavatel. S nimi pak probïhlo t ÌkolovÈ v bïrovè ÌzenÌ. BÏhem prvnìho kola bylo vybr no celkem osm potenci lnï vhodn ch eöenì. kolem druhèho kola byl v bïr Ëty preferovan ch eöenì. Ve t etìm kole pak probïhl z vïreën v bïr informaënìho systèmu, jìmû se stal Helios Green od spoleënosti LCS. HlavnÌmi kritèrii v bïru systèmu byly reference, mnoûstvì realizovan ch implementacì, rychlost rozvoje systèmu, öì e podpory systèmu ze strany dodavatele a moûnost individu lnìch prav systèmu dle pot eb spoleënosti. D leûit m kritèriem byl takè pomïr po izovacìch a provoznìch n klad ve srovn nì k funkcionalitï systèmu. DalöÌmi vlastnostmi systèmu Helios Green, kter nakonec vedla Auto Kelly k tèto volbï, byly i moûnost zajiötïnì aktualizacì systèmu na z kladï legislativnìch zmïn, zajiötïnì dod vky nov ch verzì systèmu v r mci podpory a customizovatelnost systèmu na rovni administrace. Svou roli sehr ly takè p Ìzniv dèlka a n roënost implementace, struktura ÌzenÌ uûivatelsk ch opr vnïnì, uûivatelsk ergonomie systèmu a integrovatelnost s dalöìmi systèmy spo- Silná koruna ovlivnila společnost Batist příznivě P ednì Ëesk v robce a distributor zdravotnick ch a hygienick ch prost edk, spoleënost Batist, s. r. o., z»ervenèho Kostelce, loni zv öila trûby o 30 miliûn na celkov ch 230 miliûn korun. Podle p edbïûn ch hospod sk ch v sledk, kterè uvedl obchodnì editel spoleënosti Ing. Tom ö MertlÌk, firma udrûì i hrub zisk na p edloúskè hranici 16 miliûn korun a pro rok 2007 poëìt s dalöìm r stem trûeb na 276 miliûn i mìrn m zv öenìm zisku. Podnik vyr bì p edevöìm obvazov materi l z g zy, fixaënì a elastick obinadla, hygienickè v robky z buniëitè vaty a dalöì spot ebnì zdravotnick materi l. Zhruba 30 % produkce firma exportuje na Slovensko, do Polska, Belgie, NÏmecka, äpanïlka, Portugalska a It lie. "St le posilujìcì koruna naöe hospoda enì ovlivnila spìö p ÌznivÏ, dov ûìme suroviny a nïkterè polotovary, nap Ìklad g zu v rolìch, z dolarov ch trh. P Ìzniv kurz k dolaru n m tak kompenzoval ztr ty v trûb ch na trzìch EU," vysvïtlil T. MertlÌk. Firma Batist pat Ì ve svèm oboru mezi t i nejv znamnïjöì ËeskÈ v robce. Loni podnik investoval celkem 23 miliûn do novèho logistickèho centra, ve kterèm se ztrojn sobil poëet paletov ch mìst, a d le do nïkter ch nov ch technologiì. "InvestiËnÌ pl ny m me i pro letoönì rok. PoËÌt me, ûe za p ibliûnï 12 miliûn korun vybudujeme dva novè provozy pro ËistÈ technologie a nakoupìme nïkterè modernì technologie, ËekajÌ n s takè pravy administrativnì budovy," uvedl T. MertlÌk. SpoleËnost Batist plnï ovl d dce inou spoleënost Linon, s. r. o., vyr bïjìcì tampûny k oöet enì ran. Podnik v obou firm ch zamïstn v p es 200 lidì, p iëemû dce in spoleënost Linon zamïstn - v ze 47 pracovnìk 43 lidì se zdravotnìm postiûenìm. "Je to urëit v hoda, protoûe nïkte Ì naöi odbïratelè si n kupem zboûì od firmy Linon napl- ÚujÌ z kon o povinnèm zamïstn v nì lidì se zdravotnìm postiûenìm," vysvïtlil d le T. MertlÌk. Firma se z kladnìm kapit lem 8 miliûn korun (vlastnì kapit l 63 milion korun) je ryze Ëesk a ovl dajì ji fyzickè osoby. V letoönìm roce pl - nuje uvèst na trh nïkterè novè v robky, ale kv li konkurenënìmu prost edì na ËeskÈm trhu zatìm neuv dì, o jak zdravotnick materi l se bude jednat. leënosti a se standardnìmi n stroji, nap. sadou MS Office. Implementace systèmu byla n roën vzhledem k exponovanèmu ËasovÈmu harmonogramu, jìmû byl pevn termìn spuötïnì pilotnìho provozu. V nïkter ch p Ìpadech musela b t proto omezena öì e zad nì projektu s n slednou doimplementacì nïkter ch jeho souë stì. Z kladnì Ë st implementace byla dokonëena podle pl nu, tak, aby pilotnì provoz mohl b t zah jen od 1. ledna 2006, tak aby byl p echod na nov ekonomick systèm sladïn s p echodem do novèho ËetnÌho obdobì. Implementace ËetnictvÌ pak byla dokonëena 31. b eznu V souëasnè dobï je systèm vyuûìv n celou spoleënostì Auto Kelly, neboù je provozov n v cent- 1. VOX, a. s., vás srdečně zve na březnové konference! E-learning fûrum roënìk Setk nì na tèma e-learningu v souëasnèm vzdïl v nì TERMÕN: 6. b ezna Hotel Olympik - Tristar, Praha 8 PROGRAM: 7. roënìk setk nì uûivatel, autor, metodik a ostatnìch odbornìk zab vajìcìch se efektivnìm vyuûìv nìm modernìch ICT ve vzdïl v nì. Knowledge Management v souvislostech a praxi Knowledge Management z jednè i z druhè strany TERMÕN: 7. b ezna Hotel Olympik - Praha r le spoleënosti s moûnostì vzd lenèho p Ìstupu z jednotliv ch poboëek. O spoleënosti Auto Kelly SpoleËnost Auto Kelly je p ednìm importèrem a distributorem autodìl na osobnì a lehkè uûitkovè vozy vöech svïtov ch znaëek. P sobì na trhu s n hradnìmi dìly v»eskè republice a na Slovensku vìce neû 12 let. Je partnerem mnoha v znamn ch svïtov ch v robc autodìl, kter m zajiöùuje distribuci jejich produkce. JednoznaËn m cìlem vöech zamïstnanc Auto Kelly je spokojen z kaznìk. Společnost PPL otevřela další modernizované depo SpoleËnost PPL CZ poë tkem novèho roku p esunula jedno ze sv ch p te nìch dep - depo 06 Brno. Depo se nynì nach zì v novï vybudovanèm, modernìm objektu a je vybaveno pokrokovou t ÌdÌcÌ a p epravnì technologiì Van Riet. SpoleËnost pokl d modernizaci dep a technologiì za jeden z nejd leûitïjöìch krok na cestï k zajiötïnì prosperity. Otev enì brnïnskèho depa proto plynule navazuje na modernizaci dep, jeû probïhla v roce 2006, kdy byla otev ena celkem 3 nov depa (Ostrava, Praha ÿeporyje,»eskè BudÏjovice. Do konce roku se poëìt s otev enìm dalöìch dep, budovan ch ve spolupr ci s DHL (PlzeÚ, Teplice, Hradec Kr lovè). SpoleËnost PPL CZ pomalu zavröuje svè prvnì roënì p sobenì ve skupinï Deutsche Post Word Net, kdy na zemì»eskè republiky plnï spolupracuje se svou sesterskou spoleënostì DHL Express (Czech Republic). SpoleËnost PPL CZ v loúskèm roce p epravila celkem 11,65 miliûn z silek, coû p edstavuje meziroënì n r st o 36 %. Tohoto v sledku bylo dosaûeno takè za pomoci z kaznìk DHL, kter m byla v r mci migrace produktu DHL Czechpack nabìdnuta spolupr ce pr vï s PPL CZ. Samotn proces migrace byl v loúskèm roce nejvïtöìm spoleën m projektem obou spoleënostì. V letoönìm roce spoleënost pl nuje p epravit 14,5 miliûn z silek, tedy hodl dos hnout meziroënìho r stu 25 %. Z roveú PPL CZ p ipravuje pro svè z kaznìky nïkolik nov ch sluûeb a vyuûitì mezin rodnì sìtï DHL pro p epravu balìkov ch z silek a dalöì. V listopadu roku 2006 bylo v r mci zkvalitúov nì poskytovan ch sluûeb vybudov no takè novè telefonickè z kaznickè centrum. ÿìzenì znalostì v souvislostech v m p edstavì odbornìci z p ednìch Ëesk ch Univerzit (VäE, Z»U,»ZU, atd.). O svè zkuöenosti s ÌzenÌm znalostì se s v mi podïlì odbornìci z menöìch i velk ch firem (Sindat, Linet,»esk Pojiöùovna a dalöì). Podrobné informace o programu naleznete na našich internetových stránkách Vaše dotazy zodpovíme na informační lince Štikou českého byznysu 2006 je Svoboda TMS, s. r. o. pokraëov nì ze strany 16 Posl nìm spoleënosti Coface je napom hat rozvoji glob lnìho B2B obchodu. Sv m klient m nabìzì Ëty i produktovè linie, kterè jim umoûúujì plnï nebo Ë steënï outsourcovat ÌzenÌ obchodnìch vztah a financovat a chr nit jejich Ëty pohled vek: vïrovè pojiötïnì, obchodnì informace o podnicìch a rating firem, ÌzenÌ pohled vek P Ìloha 2 a factoring. Coface d le nabìzì pojiötïnì z ruk, odborn ökolenì v oblasti Ët pohled vek a ve Francii rovnïû spr vu st tnìch exportnìch z ruk. Coface m p ÌmÈ zastoupenì v 58 zemìch, lok lnì servis pro klient zajiöùuje 4850 zamïstnanc spoleënosti. Prost ednictvìm sv ch partner v celosvïtovè sìti CreditAlliance vyuûìvajìcìch spoleën integrovan systèm ÌzenÌ vïrovèho rizika zvan Common Risk System nabìzì Coface sluûby celkem v 93 zemìch. Coface Czech Credit Management Services, s. r. o. (Coface Czech), je stoprocentnì dce inou spoleënostì rakouskèho holdingu Coface Central Europe Holding AG se sìdlem ve VÌdni, jehoû prost ednictvìm je souë stì francouzskè skupiny Coface. Vítězové žebříčku Štiky českého byznysu 2006 v jednotlivých oborech činnosti Obor Ëinnosti Index 1000 Firma SÌdlo ZamÏst. Obrat2005 Zisk2005 Coface Doprava, spoje 658,7 Spedition Rosner, s. r. o. Chuderov Energie, voda 645,5 International Power Opatovice, a. s. Opatovice n. L LesnictvÌ 420,2 W-LES, s. r. o. HrabynÏ n. a Obchod, opravy 773,6 TRADE and TECHNOLOGY, a. s. Praha-Michle OstatnÌ sluûby 736,3 BEC odpady, s. r. o. Lovosice n. a Rybolov 354,8 Blatensk ryba, s. r. o. Blatn StavebnictvÌ 728,4 HORA MONT, s. r. o. Hradec Kr lovè TÏûba surovin 667,1 Wienerberger cihl sk pr mysl, a. s.»eskè BudÏjovice Ubytov nì, stravov nì 618,6 SYRMAX, s. r. o. Praha 1 n. a VydavatelstvÌ 648,3 Vogel Burda Communications, s. r. o. Praha VzdÏl v nì 646,1 ADK, s. r. o. Praha ZemÏdÏlstvÌ 613,7 TAURUS, druûstvo Protivanov Zpracovatelsk pr mysl 821,4 Svoboda TMS, s. r. o. Pardubice P Ìloha 3 Metodika ûeb ÌËku ätiky ËeskÈho byznysu Do ûeb ÌËku ätiky ËeskÈho byznysu jsou za azeny firmy se sìdlem v»r, jeû mïly v hodnocenèm t ÌletÈm obdobì (v nynïjöìm roënìku jde o obdobì ) obrat vyööì neû 1 milion EUR a splnily kvalifikaënì kritèria: mïly v hodnocenèm obdobì alespoú jeden kladn v sledek hospoda enì a prok zaly schopnost dost t sv m z vazk m. Tato kvalifikaënì kritèria splnilo celkem firem (loni 9273 firem, v nultèm roënìku 7599 firem). Pro vlastnì umìstïnì v ûeb ÌËku je rozhodujìcì hodnota Indexu 1000 Coface, kter je poëìt n na z kladï pïti ekonomick ch kritèriì: n r stu obratu, ROE (pomïru hospod skèho v sledku po zdanïnì k vlastnìmu kapit lu), ROA (pomïru hospod skèho v sledku po zdanïnì k celkov m aktiv m), bïûnè likvidity a mìry zadluûenosti. Za kaûdè z tïchto pïti kritèriì lze zìskat aû 200 bod, a maximum tak je 1000 bod. Projekt ätiky ËeskÈho byznysu je otev en pro vöechny dom cì firmy. éeb ÌËky jsou sestavov - ny na z kladï existujìcì datab ze Coface Czech, ale hodnocenì se m ûe z Ëastnit kter koli firma, kter organiz tor m poskytne svè ekonomickè v sledky. Projekt ätiky ËeskÈho byznysu je unik tnì tìm, ûe v celkovèm hodnocenì nehraje û dnou roli velikost podniku, a na p ednìch mìstech se tak - po prvotnì kvalifikaci - mohou umìstit i mènï zn mè menöì firmy. HodnocenÌ navìc nenì z roveú zatìûeno û dnou individu lnì volbou, opìr se jen o objektivnì ekonomickè ukazatele. 17

18 EXPORT leden 2007 Exportní klub CzechTrade zahájil rok 2007 Po krátké novoroční přestávce zahájil Exportní klub CzechTrade sezónu 2007 odborným seminářem o právních aspektech podnikání a investování v Číně. Organizátoři akce pružně využili pracovní návštěvy tří špičkových čínských právníků White&Case - pánů Li Xiaominga, Freda Changa a Johna Learyho. Všichni tři specialisté přijeli do Prahy v rámci celosvětového sjezdu partnerů (společníků) White&Case konaného poprvé v historii mimo území Spojených států - a to právě v Praze! Prostřednictvím odborného semináře se tak organizátorům akce a Exportnímu klubu podařilo společně vytvořit pro české podnikatele jedinečnou příležitost ke specializovaným konzultacím na ožehavá témata spojená se stále rostoucím počtem obchodů s Čínou a s dalšími asijskými zeměmi. V pr bïhu roku chyst ExportnÌ klub CzechTrade vìce podobn ch akcì zamï en ch na perspektivnì trhy. Jiû v noru budou mìt podnikatelè v r mci tzv. ExportnÌho veletrhu CzechTrade moûnost setkat se s editeli 32 zahraniënìch kancel Ì, kte Ì asistujì Ëesk m firm m p i jejich aktivit ch na nejv znamnïjöìch zahraniënìch trzìch. SpecialistÈ CzechTrade v zahraniëì kontaktujì potenci lnì klienty, asistujì p i p ÌpravÏ i v pr bïhu obchodnìch jedn nì, vyhled vajì a studujì obchodnì i investiënì p Ìleûitosti a p in öejì Ëesk m firm m n vody a cesty k jejich vyuûitì.»eötì podnikatelè mohou ExportnÌho veletrhu vyuûìt nap Ìklad k zìsk nì informacì o nov ch p Ìleûitostech v zahraniëì, k bezplatnè konzultaci a dotvo enì svèho exportnìho pl nu Ëi investiënìho z mïru nebo i k sjedn nì konkrètnì asistence na vybran ch zahraniënìch trzìch. V polovinï dubna se uskuteënì pracovnì konference k moûnostem pr niku Ëesk ch firem na trhy Rumunska a Bulharska, vëetnï v mïny informacì o moûnèm vyuûitì jedineën ch investiënìch i obchodnìch p ÌleûitostÌ, jakè plynou z ËerstvÈho ËlenstvÌ tïchto zemì v ad ch EvropskÈ unie. EkonomovÈ oëek vajì podobn boom, jak jiû nïkolik let probìh v»eskè republice a v zemìch Visegr dskè Ëty ky, vnìmajì je vöak rovnïû jako potenci lnì hrozbu pro pozici st vajìcìch dodavatel na evropskè trhy. V voj v Rumunsku i v Bulharsku se proto rozhodnï vyplatì bedlivï sledovat a hledat cesty k vyuûitì v jimeën ch öancì k posìlenì vlastnì trûnì pozice v mï Ìtku Evropy i okolnìch trh. InvestiËnÌm p Ìleûitostem bude vïnov n takè cyklus pracovnìch workshop ExportnÌho klubu s n zvem "Investice v zahraniëì". V öesti pracovnìch setk nìch budou diskutov na tèmata p Ìm ch investic a akvizic v zahraniëì, p ÌleûitostÌ a p ek ûek pro ËeskÈ investory, v vozu knowhow a sluûeb prost ednictvìm investic, p esunu v roby, ochrany investic i minimalizace rizik a takè bezprost ednìch zkuöenostì Ëesk ch investor na zahraniënìch trzìch. NovÏ se Ëlen m a partner m otevìr takè moûnost po d nì spoleën ch akcì pod z ötitou ExportnÌho klubu CzechTrade. Tuto spolupr ci otevìr me od letoönìho roku pro exportèry ze vöech Ë stì republiky a t k se vöech akcì, kterè vytv ejì p Ìleûitosti k setk v nì exportèr, vz jemnè v mïnï informacì o zahraniënìch p Ìleûitostech i o spïön ch exportnìch strategi- Ìch a postupech a kterè napom hajì vytv et proexportnì prost edì v»eskè republice. PodrobnÈ informace o aktivit ch ExportnÌho klubu CzechTrade a moûnosti zapojenì do jeho aktivit najdete na str nk ch Michal Rozkyd lek, ExportnÌ klub CzechTrade Nový program Marketing zvyšuje možnost dotací z jednoho na dva miliony Celkem 549 projekt v hodnotï 326 milion korun bylo p ijato v r mci OperaËnÌho programu ìpr mysl a podnik nì (OPPP) î do programu ìmarketingî, kter je jedin m svèho druhu v»eskè republice a jehoû prost ednictvìm mohou malè a st ednì firmy snìûit svè n klady p i vstupu na zahraniënì trhy. CzechTrade, kter je jeho implementaënì agenturou, se poda ilo vyuûìt prost edky, jeû se otev- ely po vstupu»eskè republiky do EU, se 100% spïchem. K proplacenì jiû bylo schv leno 69 projekt v hodnotï tèmï 27 milion korun, finance vöak mohou b t Ëerp ny aû do poloviny roku 2008, potè co budou projekty postupnï realizov ny. "Program Marketing mohl vyuûìt kaûd mal a st ednì podnik, kter chtïl se sv mi sluûbami Ëi zboûìm expandovat do zahraniëì; a my m me radost, ûe se n m poda ilo takto podpo it dalöì zaëìnajìcì exportèry," uvedl gener lnì editel CzechTrade Ivan Jukl. "Nebyl omezen pouze na st ty EU, zahrnoval i trhy neëlensk ch zemì unie. Mezi v bïrov mi kritèrii nebyla p edchozì zkuöenost s exportem, pouze nutnost prok zat promyölenost svèho z mïru na zahraniënìm trhu," dodal. Program umoûúuje zìskat dotaci 46 % (maxim lnï 1 mil. KË) na pr zkumy trhu, zìsk nì informacì o zahraniënìch trzìch, studie vstupu na trh, tvorbu internetov ch str nek, avöak z vïtöì Ë sti jej klienti vyuûili na tvorbu katalog a dalöìch propagaënìch materi l v cizìch jazycìch (42 %) a n klady spojenè s ËastÌ na zahraniënì v stavï Ëi veletrhu - pron jem, z ÌzenÌ a provoz st nku (40 %). Podle oboru Ëinnosti lze projekty rozdïlit takto: 79 % smï ovalo do v roby, 12 % mïlo vztah k obchodu a 9 % ke sluûb m. NejvÌce projekt vzniklo v JihomoravskÈm (19 %), PardubickÈm (11 %) a ZlÌnskÈm (10 %) kraji. Na OperaËnÌ program ìpr mysl a podnik nìî (OPPP) navazuje OperaËnÌ program ìpodnik nì a inovace (OPPI) î. Jeho ÌdÌcÌ org n, Ministerstvo pr myslu a obchodu»r, p edpokl - d vyhl öenì nïkter ch osvïdëen ch program jiû poë tkem roku s p Ìjmem û dostì od V tèto prvnì vlnï by mïl b t opït takè program ìmarketingî, a to konkrètnï jeho Ë st, kter se t k podpory vstupu mal ch a st ednìch podnik na zahraniënì trhy, aù uû individu lnï nebo v seskupenì. DalöÌ Ë sti, zahrnujìcì spoleënou Ëast na specializovan ch v stav ch a veletrzìch v zahraniëì, oborovè a katalogovè prezentace realizovanè agenturou CzechTrade a rozvoj sluûeb agentury CzechTrade v oblasti mezin rodnìho obchodu by mïly n sledovat. Program ìmarketingî p in öì novï adu pozitivnìch zmïn, jmenujme nap Ìklad skuteënost, ûe maxim lnì v öe dotace se zvyöuje z 1 na 2 miliony korun a m ûe pokr t aû 50 % zp sobil ch v daj, coû je o 4 % vìce neû v minulèm obdobì. Z jemci mohou b t jak malè a st ednì podniky a pr vnickè osoby, tak i osoby fyzickè, a to nejen v r mci individu lnì Ëasti, ale takè jako seskupenì (aliance). Forma pod nì û dosti se p itom zjednoduöuje a p ech zì se na elektronick systèm - e-account. Po form lnì str nce budou û dosti vyhodnocovat pracovnìci Czech- Trade. VeökerÈ prost edky v r mci OPPI jiû schv lila vl da»r, v souëasnè dobï se oëek v ofici lnì souhlas EvropskÈ komise. Z jemci o program ìmarketingî zìskajì informace v CzechTrade na telefonnìm ËÌsle nebo je naleznou na str nk ch a Aleö ÿih Ëek tiskov mluvëì CzechTrade Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 Tel.: , Fax: info@czechtrade.cz Autor: Miloš Krmášek Změny pro podnikatele od roku 2007 Port l BusinessInfo.cz jiû tradiënï na sv ch str nk ch nabìzì podnikatel m p ehled novinek, kterè jim p in öì nov rok. Letos mezi nejv znamnïjöì ud losti pat Ì nov z konìk pr ce a souvisejìcì zmïny ve vztazìch mezi zamïstnavateli a zamïstnanci a d le pak dotaënì p Ìleûitosti novèho programovacìho obdobì EvropskÈ unie ( ). Tyto a dalöì informace naleznete na port lu BusinessInfo.cz v sekci Aktu lnì tèmata pod 18 n zvem ZmÏny od roku 2007 na TÈmata obsaûen na tèto str nce: DaÚovÈ povinnosti v roce 2007 Soupis daúov ch povinnostì, mìstnì p Ìsluönost poplatnìka Ëi pl tce danï, pravidla pro registraci k dani. Podrobnosti k daúovèmu p izn nì a jeho oprav m, k platebnìmu styku s finanënìmi ady a informace o d sledcìch nesplnïnì povinnostì daúov m subjektem. Sazby danï z p Ìjm pro zdaúovacì obdobì roku 2006 Od doölo ke snìûenì sazeb danï z p Ìjm fyzick ch osob a k rozöì enì daúov ch p sem pro zdanïnì progresivnì sazbou. ZmÏny se dotkly poplatnìk s p Ìjmy v prvnìch dvou daúov ch p smech. D le byly nezdanitelnè Ë sti danï nahrazeny tzv. slevami na dani. DaÚov kalend pro rok 2007 DaÚov kalend pro rok 2007 vyjmenov v termìny pro pod v nì daúov ch p izn nì a odvod pro danï z p Ìjm, daú z p idanè hodnoty, spot ebnì danï, daú silniënì i daú z nemovitostì. Nov z konìk pr ce S ËinnostÌ od 1. ledna 2007 se pracovnïpr vnì vztahy ÌdÌ zejmèna nov m z konìkem pr ce vydan m pod Ë. 262/2006 Sb. P ehled nejd leûitïjöìch zmïn, kterè tento nov pr vnì p edpis p in öì. pokraëov nì na stranï 19

19 leden 2007 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ Vysokoškoláci chtějí podnikat, potřebují ale pomoc Na českých vysokých školách vyrůstá nová generace podnikatelů. Stovky posluchačů především z posledních ročníků uvažují o tom, že se postaví na vlastní nohy. Schází jim ale informace o možnostech podpory. Vyplynulo to z pilotního výzkumu dvou regionálních kanceláří agentury CzechInvest, které se pokoušely zjistit, jaký vztah má mladá generace k podnikání a co o něm ví. DotaznÌk vyplnilo p es 600 student Univerzity PalackÈho v Olomouci a Univerzity Jana Evangelisty PurkynÏ v stì nad Labem. P ev ûnï ölo o posluchaëe poslednìch roënìk magisterskèho studia. "V sledek pr zkumu je p ekvapujìcì. O podnik nì uvaûuje v pr mïru 50 % vöech n mi osloven ch student. VÏtöinou chtïjì podnikat v ekonomice a ve sluûb ch. U n s jsme nejvïtöì z jem (65 %) zaznamenali na fakultï tïlesnè kultury a na lèka skè fakultï (59 %)," ekl editel Region lnì kancel e CzechInvestu pro Olomouck kraj Ji Ì Herinek. ObdobnÈ v sledky uvedla i Region lnì kancel CzechInvestu pro steck kraj. Podle region lnìho projektovèho manaûera Jaroslava KoutskÈho jde o jasn argument pro z stupce univerzit, mïst a dalöìch subjekt, aby zakl dali podnikatelskè inkub tory a vöemoûnï se snaûili perspektivnìm absolvent m usnadnit vstup do podnik nì. "Velk Ë st dot zan ch si myslì, ûe do zaë tku pot ebujì hlavnï penìze a informace. O dalöìch moûnostech podpory vöak studenti vïdì jen m lo. PodnikatelskÈ inkub tory, jejichû vznik ötïd e dotuje st t i Evropsk unie, jim p itom poskytnou nìzk n jem, poradenstvì, technickè vybavenì a dalöì v hody," vysvïtlil Jaroslav Koutsk. "Pouze necel 2 % z jemc o podnik nì û dnou pomoc neoëek vajì a nepot ebujì," dodal. "Kolik lidì s Ëerstv m diplomem opravdu zaëne podnikat, je ale ot zka. HodnÏ to z leûì i na podpo e od st tu, ökol a dalöìch institucì. Studenti vïtöinou û dajì pomoc s financemi (tj. vy ÌzenÌ vïr, zajiötïnì startovacìho kapit lu apod.), obecnè informace o podnik nì (pomoc se zaloûenìm firmy, vedenì ËetnictvÌ) a prostory pro podnik nì. Vyskytovaly se takè poûadavky na poskytov nì odbornèho poradenstvì k danè podnikatelskè Ëinnosti (odborn legislativa, marketingovè poradenstvì) a zprost edkov nì kontakt. Velkou Ë st z toho p itom zast eöujì pr vï podnikatelskè inkub tory," up esnil v sledky pr zkumu Ji Ì Herinek. V Olomouci uû podnikatelsk inkub tor majì. Vznikl p i vïdeckotechnickèm parku Univerzity PalackÈho a nabìzì prostor zhruba dvaceti zaëìnajìcìm firm m. "V stavbu podnikatelsk ch inkub tor jsme v uplynulèm programovacìm obdobì podporovali z programu ìprosperitaî (souë st OperaËnÌho programu ìpr mysl a podnik nìî), ze kterèho jsme rozdïlili p es 1,3 miliardy korun. Stejnojmenn program vyhl sìme i v r mci novèho programovacìho obdobì Z prost edk st tu a EvropskÈ unie je v nïm k dispozici 11,8 miliard. Smyslem dotacì z ìprosperityî je podpora rozvoje podnikatelskè infrastruktury, tj. vïdeckotechnick ch park a podnikatelsk ch inkub tor, pro vznik nov ch inovativnìch firem," uzav el editel Divize rozvoje podnik nì CzechInvestu Luboö LukasÌk. VÕCE O PODPOÿE PODNIKATELSK CH IKUB TORŸ PROGRAM ìprosperitaî Projekty programu ìprosperitaî fungujì v zkè spolupr ci s vysok mi ökolami, vïdeck mi pra- coviöti a v zkumn mi stavy, ËÌmû doch zì k zapojov nì akademik i student do podnikatelskè praxe. Z celkovèho poëtu 69 podan ch projekt do programu ìprosperitaî (v letech ) bylo schv leno a podpo eno 31 projekt. P Ìmo vysokè ökoly uspïly s 8 projekty a v dalöìch projektech figurujì jako partner spolupr ce. P idïlenè dotace podpo Ì vznik a provoz vìce jak m 2 vïdeckotechnick ch park a m 2 podnikatelsk ch inkub tor. Na tèto ploöe bude bïhem n sledujìcìch pïti let zasìdleno vìce jak 530 inovativnìch firem a vytvo eno 2200 nov ch pracovnìch mìst. PODPORA PODNIKAVOSTI Problematikou nedostateënè podnikavosti vysokoökolsk ch student se zaëal CzechInvest zab vat jiû d Ìve. Ve spolupr ci s BIC PlzeÚ a Z padoëeskou univerzitou v Plzni uspo dal na podzim roku 2006 kurz "InovaËnÌ podnik nì - od teorie k praxi". Tento t ÌdennÌ kurz byl urëen pr vï student m s cìlem poskytnout informace o podnik nì a motivovat k zah jenì vlastnìho podnik nì a vstupu do podnikatelskèho inkub toru. Na tento projekt chce CzechInvest v letoönìm roce nav zat dalöìmi aktivitami. POČET DOTÁZANÝCH STUDENTŮ NA JEDNOTLIVÝCH FAKULTÁCH A SROVNÁNÍ JEJICH PODNIKAVOSTI Univerzita PalackÈho v Olomouci Fakulty PoËet dot zan ch student Z jem podnikat (v %) P ÌrodovÏdeck fakulta ,7 LÈka sk fakulta 91 59,3 Fakulta tïlesnè kultury 63 65,1 Pr vnick fakulta 24 54,2 Filozofick fakulta 11 45,5 celkem ,5 Univerzita Jana Evangelisty PurkynÏ v stì nad Labem Fakulty PoËet dot zan ch student Z jem podnikat (v %) Fakulta soci lnï-ekonomick ,3 Fakulta v robnìch technologiì a managementu 55 58,2 Fakulta ûivotnìho prost edì 60 26,7 P ÌrodovÏdeck fakulta 12 58,3 celkem ,3 Nabídka seminářů a akcí CzechTrade - 1. pololetí 2007 Vyberte si z pestrè palety: vzdïl vacì semin e v Praze vzdïl vacì semin e v regionech kurz International Trade Specialist - vìce informacì naleznete na: moûnost individu lnìho ökolenì p Ìmo ve VaöÌ firmï - vìce informacì naleznete na: Pot ebnè detailnì informace o vöech akcìch jsou k dispozici na internetov ch str nk ch agentury CzechTrade nebo m ûete Změny pro podnikatele od roku 2007 pokraëov nì ze strany 18 Minim lnì mzda od 1. ledna 2007 Minim lnì mzda je nejniûöì p Ìpustn v öe odmïny za pr ci v pracovnïpr vnìm vztahu. JejÌ z kladnì pr vnì prava je stanovena z konìkem pr ce. Z kladnì sazba hrubè minim lnì mzdy pro stanovenou t dennì pracovnì dobu 40 hodin ËinÌ od 1. ledna 8000 KË za mïsìc nebo 48,10 KË za hodinu. Zdroje financov nì z EU v obdobì Na z kladï definovan ch cìl a priorit N rodnìho rozvojovèho pl nu»r pro obdobì a N rodnìho strategickèho referenënìho r mce p ipravuje»r pro vyuûìv nì fond EvropskÈ unie letech celkem 24 operaënìch program pro novï koncipovanè 3 CÌle Politiky hospod skè a soci lnì soudrûnosti EU. OperaËnÌ program Podnik nì a inovace (OPPI) V r mci OPPI pro obdobì je p ipravov no celkem 15 program podpory, z nichû Ë st bude navazovat na pozitivnì ohlasy program podpory z OperaËnÌho programu Pr mysl a podnik nì (OPPP) a Ë st budou p edstavovat programy zcela novè. 7. r mcov program pro v zkum a v voj Evropsk parlament definitivnï schv lil 7. r mcov program EU pro v zkum a v voj (7. RP) na obdobì RP je z kladnìm n strojem EU pro financov nì v zkumu pro obdobì s rozpoëtem 50,5 miliard EUR. N rodnì programy podpory MSP na rok 2007 N rodnì programy jsou zamï eny na podporu podnikatel formou z ruk za bankovnì vïry pro malè a st ednì podnikatele a bez roën ch vïr pro zaëìnajìcì podnikatele na zemì hlavnìho mïsta Prahy a d le p ÌspÏvk a dotacì pro podnikatele na celèm zemì»eskè republiky. Pro rok 2007 byly schv leny programy TRH, CERTIFIKACE, DESIGN, ALIANCE a V VOJ. volat na bezplatnou telefonnì linku Ëi napsat sv j dotaz na info@czechtrade.cz. ËastnÌci celèho vzdïl vacìho cyklu Investice v zahraniëì zìskajì 20% slevu. Cena celèho cyklu je: KË. Semin e v Praze jsou po d ny v agentu e CzechTrade, Dittrichova 21, Praha 2, p ÌpadnÏ v prostor ch Ministerstva pr myslu a obchodu, Politick ch vïzú 20, Praha 1 nebo Na Frantiöku 32, Praha 1. Program a p ihl öky naleznete na VÏtöÌ podpora mal m a st ednìm podnik m Evropsk komise navrhla nav öit roveú vl dnìch dotacì, kterè mohou malè podniky zìskat, aniû by doölo k rozporu s pravidly pro poskytov nì st tnì pomoci. Podle souëasnèho Na ÌzenÌ o st tnì pomoci "de minimis" udïlovanè firm m se finanënì podpora, kter nep es hne v öi EUR bïhem t Ì let nepokl d za podporu, kter by mïla v znamn dopad na konkurenënì prost edì a obchod mezi Ëlensk mi st ty, a proto se nepokl d za st tnì pomoc. Na ÌzenÌ EvropskÈ komise od 1. ledna 2007 tento strop zvyöuje. Centr lnì registraënì mìsta (CRM) Od srpna 2006 poskytujì podnikatel m sluûby CRM vöechny obecnì ûivnostenskè ady. Na jednom mìstï lze p i ohl öenì ûivnosti nebo pod nì û dosti o koncesi uëinit pomocì JednotnÈho registraënìho formul e souëasnï i ozn - menì v Ëi dalöìm spr vnìm ad m. R dce pro zah jenì podnikatelskè Ëinnosti Popis vstupu do podnik nì fyzick ch a pr vnick ch osob a souvisejìcì povinnosti spojenè s podnik nìm. P Ìklady postup pro zìsk nì ûivnostenskèho opr vnïnì, schèma proces na Centr lnìm registraënìm mìstï (CRM) a adres - e. RegistraËnÌ pokladny odloûeny Z kon zruöen nebyl, byla pouze odloûena povinnost zajistit evidenci hotovostnìch plateb prov - dïn ch v r mci maloobchodnìho prodeje a hostinskè Ëinnosti prost ednictvìm registraënì pokladny s fisk lnì pamïtì. NovÏ nejpozdïji k 1. lednu SmÏrnice o sluûb ch SmÏrnice vytv Ì pravidla pro spoleënosti a jednotlivce, kte Ì chtïjì poskytovat svè sluûby v jinè ËlenskÈ zemi EU, neû ze kterè poch - zejì. Sektor sluûeb se podìlì na tvorbï hrubèho n rodnìho produktu EvropskÈ unie p ibliûnï ze 70 %. CzechTrade PRAHA VyplnÏnÈ p ihl öky m ûete zasìlat on-line, em na adresu: seminare@czechtrade.cz nebo faxem na ËÌslo: Aktu lnì informace o semin Ìch m ûete dost vat pravidelnï do svèho u jako souë st sluûby CzechTrade dennï. Pro klienty agentury CzechTrade je tato sluûba zdarma. VÌce na adrese: Semin e pro podnikatele naleznete tèû na adrese: Datum N zev semin e KÛd Cena (bez DPH) ExportnÌ p Ìleûitosti pro ËeskÈ firmy ve Vietnamu , Novinky CzechTrade pro exportèry 461 ZDARMA Kontrola exportu zboûì dvojìho pouûitì a strategickèho materi lu 462 ZDARMA Cyklus - Investice v zahraniëì ,- P ÌmÈ investice v zahraniëì - p Ìleûitosti a p ek ûky Jedeme na veletrh , ExportnÌ veletrh (vyuûijte jedineënou p Ìleûitost konzultovat Vaöe obchodnì z mïry v zahraniëì se z stupci CzechTrade z vìce neû 30 zemì svïta) Akce EK ZDARMA Podpo te Vaöe podnik nì dotacemi ze struktur lnìch fond EU (programovacì obdobì ) , Jak zaujmout Vaöimi propagaënìmi materi ly v zahraniëì - logo a grafick design , Jak uspït ve v bïrov ch ÌzenÌch SvÏtovÈ banky 467 ZDARMA PlatebnÌ styk a platebnì n stroje v zahraniënìm obchodï , Cyklus Investice v zahraniëì V voz know-how a sluûeb cestou investic v zahraniëì , Jak efektivnï vèst zahraniënì jedn nì , Cyklus Investice v zahraniëì P esun v roby, osvïdëen cesta k zahraniënìm trh m , INCOTERMS 2000 a jin smluvnì ujedn nì v obchodï se zboûìm , Cyklus Investice v zahraniëì Investujeme v zahraniëì: ochrana a minimalizace rizik , Customer Care - v anglickèm jazyce , P epravnì rizika , INTRASTAT - vykazov nì vnitrounijnìho obchodu se zboûìm na praktick ch p Ìkladech + zmïny v roce , Cyklus Investice v zahraniëì Financov nì p Ìm ch investic a akvizic v zahraniëì , Interkultur lnì specifika frankofonnìho prost edì , Jak zaloûit poboëku v zahraniëì , Gesch ftsverhandlung - v nïmeckèm jazyce , Cyklus Investice v zahraniëì Zkuöenosti Ëesk ch investor v zahraniënìch trzìch , P Ìleûitosti pro ËeskÈ firmy v Mexiku - s editelem zahraniënì kancel e v Mexiku ,-- Pozn mka: EK - ExportnÌ klub ZmÏna termìnu vyhrazena. 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR leden 2007 Auditoři pro vaši jistotu Audit není jen o dokladech, ale především o rizicích spojených s podnikáním Pro většinu z nás už je rok 2006 ten tam. I když, jak se to vezme. Žít vizí budoucnosti je krásné, zaobírat se přítomností nezbytné a vracení se k číslům nedávné minulosti pro upřesnění většiny záměrů firem zase více než napínavé. Ukazuje se, že filozofie, již čísla vyprovokují, začíná stále a postupně košatěji sloužit i menším subjektům. Zasvěcený komentář je jako dobrá rada na zlato. Firmy, jejich účetní a auditory čeká nyní vlastně náročný závěr minulého roku - hodně se počítá, ještě více rekapituluje. Nebo spíše analyzuje, hledají se východiska pro další úspěchy v podnikání. Profese auditora získává na významu. O tom však již prezident Komory auditorů České republiky Doc. Ing. Vladimír Králíček, CSc.: Jak hodnotí loňský rok Komora auditorů ČR z hlediska svého poslání? Vycházím-li z toho, co jsme publikovali na stránkách Prosperity, úkolů tedy rozhodně nebylo málo Komora hodnotila rok 2006 vlastnï jiû na XVI. snïmu konanèm loni 27. listopadu. SnÏm konstatoval, ûe vïtöina kol byla splnïna, zamï enì na kvalitu veökerè naöì Ëinnosti bylo spr vnè a ËelnÈ jak pro n s, tak p edevöìm pro uûivatele naöich zpr v a stanovisek. Je zajìmavè, ale z roveú i logickè, ûe i p es adu dìlëìch v hrad k Ëinnosti jednotliv ch auditor Ëi auditorsk ch spoleë- nostì je o naöi pr ci z jem. Audito i totiû dok ûì nejen "zkontrolovat" ËetnictvÌ a ËetnÌ z vïrku, ale v mnoha p Ìpadech dok ûì i pomoci. ZkusÌm uvèst p Ìklad, ale z d vodu obchodnìho tajemstvì nebudu jmenovat ani auditorskou firmu, ani klienty. Dovozci osobnìch automobil prod vajì svoje v robky zpravidla prost ednictvìm "dealer " Ëi "koncesovan ch prodejc ", p iëemû mezi dovozcem a dealerem jen z Ìdka b v majetkovè propojenì. Sv z ni jsou smlouvou o obchodnìm zastoupenì Ëi jin m vhodn m typem smlouvy. Je pochopitelnè, ûe dobrè jmèno "znaëky" souvisì nejen s kvalitou vozu, marketingovou, cenovou a jinou politikou dovozce, ale do znaënè mìry i s povïstì dealera. Ten totiû zajiöùuje nejen prodej, ale tèmï vûdy i servis a dalöì souvisejìcì sluûby. Moûn se zept te, jak toto vöe souvisì s auditory. Zd nlivï nijak, ale opak je pravdou. Auditorsk spoleënost byla poû d na jednìm z dovozc, aby "diagnostikoval" slab mìsta, nedostatky, dìlëì Ëi z sadnì neplnïnì smluvnìch podmìnek, finanënì stabilitu Ëi obecnï d vïryhodnost jednotliv ch dealer. N slednï byla odsouhlasena metodika diagnostikov nì, provedeny provïrky a kontroly u vöech v znamn ch prodejc a zpracov ny dìlëì zpr vy (dle prodejc ) i z vïreën zpr va. Prodejce, byù za zak zku zaplatil nemalè prost edky, byl velmi spokojen, z vïry ze zpr vy mu umoûnily realizovat manaûersk rozhodnutì p i ÌzenÌ prodejnì sìtï. Co je pozoruhodnè, ûe benefit z tèto aktivit mïli i mnozì prodejci, tedy p edevöìm ti, kte Ì to s podnik nìm myslì v ûnï a preferujì dlouhodobïjöì horizont. Jeden z nich byl dokonce tak nadöen, ûe se zmìnil o tèto aktivitï jinèmu dovozci (nïkte Ì prodejci, jak je vöeobecnï zn mo, prod vajì dvï, t i i vìce znaëek) a ten po kr tkèm v h nì si objednal zak zku s velmi obdobn m obsahem i rozsahem. Znovu p ipomìn m, ûe se nejednalo o ovï ovacì zak zky, ale o poradenstvì s vysokou p idanou hodnotou, kterou mohou poskytovat audito i pr vï proto, ûe znajì velmi dob e nejen ËetnictvÌ a finanënì ÌzenÌ podnik, ale i souvisejìcì disciplìny nezbytnè pro efektivnì ovl d nì podnik. Podařilo se v činnosti auditorů některé prvky zjednodušit, anebo to je spíše naopak? Ke zjednoduöenì v oblasti auditu ËetnÌ z vïrky a v roënì zpr vy nedoölo a ani v budoucnu s nìm nenì moûnè poëìtat. D raz na kvalitu a zejmèna d raz na zdokumentov nì veöker ch ËinnostÌ, test, odhad a jedn nì, kterè auditor v pr bïhu zak zky musì uskuteënit, vede k ËasovÈ n roënosti i zd nlivï jednoduch ch audit. P edstava, ûe "m me p r set doklad, to p eci musìte mìt za den hotovo", je scestn jednak proto, ûe audit nenì jen o dokladech (jak jsem se pokouöel osvïtlit v Ël ncìch otiötïn ch na str nk ch Prosperity), ale p edevöìm o rizicìch spojen ch s podnik nìm jako takov m, ale i proto, ûe veökerè kroky musì auditor zdokumentovat. Jen tak m ûe ochr nit s m sebe, ale zprost edkovanï i svèho klienta, pokud se v budoucnosti bude kdokoli domnìvat, ûe auditor neodvedl pr ci v poûadovanè kvalitï Ëi klient nespr vnï vyk zal nïkterè skuteënosti, kterè jsou p edmïtem zobrazenì prost ednictvìm ËetnictvÌ. Prohloubili jste komunikaci s některým z partnerských profesních uskupení nebo začali spolupracovat s dalším, novým? DomnÌv m se, ûe Èra, ve kterè doch zelo k navazov nì vz jemn ch vztah mezi profesnìmi uskupenìmi, je jiû d vno za n mi. Vöechny profese "svobodn ch povol nì", tedy tïch, jejichû Ëinnost nenì upravena ûivnostensk m z konem, ale z kony speci lnìmi, se pravidelnï informujì o dìlëìch problèmech, pokud je povaûujì za zobecnitelnè. NavÌc se zpravidla jednou roënï setk v me na rovni prezident komor, coû je pochopitelnï vìce spoleëensk, neû odborn z leûitost. Z povahy naöì profese pak vypl v, ûe velmi zkè vztahy m me s Komorou daúov ch poradc, Svazem ËetnÌch, Institutem internìch auditor (snad jsem na nikoho nezapomnïl). Jinou ot zkou je prohlubov nì vztah. Zde k jist m krok m doch - zì, zejmèna s v öe uveden mi, p edevöìm na poli vz jemnèho uzn v nì zkouöek Ëi vzdïl nì, ale myslìm, ûe jsme teprve na poë tku definov nì a n slednèho eöenì problèm. A jakou nejpodstatnější zkušenost jste si přivezli od zahraničních kolegů? Snad tu, ûe rozmanitè problèmy je t eba eöit nejen u n s, ale kdekoli na svïtï. Kaûd zemï m sice sv specifika, dan historick m v vojem, politick m uspo d nìm, ekonomickou silou Ëi jin mi parametry, ale ada ot zek je shodn ch Ëi alespoú podobn ch. NavötÌvil jsem nap Ìklad Argentinu, kter se st le jeötï nevyrovnala s hr zovl dou v obdobì v oblasti politickè, (vojensk junta m na svèm kontï cca zmizel ch politick ch odp rc, n slednï byla sice udïl na tlust Ë ra za jejich dïnìm, ale v poslednìch letech je opït diskutov no o nep ijatelnosti takovèhoto eöenì zloëinnèho chov nì tehdejöì vl dnì garnitury), ani s velkou ekonomickou krizì poë tkem tohoto stoletì. MÏl jsem moûnost kr tce pob t v Turecku, kterè usiluje o vstup do EU, ale z roveú je zmìt no adou vnit nìch problèm ; byl jsem v LitvÏ, kter, byù politicky ovl dan kontroverznìm politikem je, alespoú dle kr tkèho n hledu, jenû mi byl umoûnïn, plnï rozvinutou Ëlenskou zemì EU v mnoha ohledech srovnatelnou s naöì zemì (snad i ta paralela s komun lnìmi politiky, kdy pr vodkynï po Vilnjusu v souvislosti s v stavbou ady objekt v hlavnìm mïstï prozradila p ezdìvku jinak velmi popul rnìho prim tora - "Mr. 10 %" mi p ipadala smïvn ); byl jsem na kongresu ve Francii, kde na mne dolehla jak si nostalgie z postupnè ztr ty n rodnì identity p edevöìm v hlavnìm mïstï, zatìmco moje oblìben BretaÚ se zd b t tèmï nedotëen globalizacì. A tak bych mohl pokraëovat. OpÏt zd nlivï vahy nespojenè s auditem, ale zase musìm nesouhlasit. Auditor, tedy odbornìk p edevöìm na ot zky ËetnictvÌ a podnik nì, si musì b t vïdom toho, ûe neposuzuje podniky a jejich v sledky "an sich", ale ve vöech v znamn ch ekonomick ch, politick ch a soci lnìch souvislostech. Pokud tak neëinì, nenì to dle mèho n zoru kvalitnì auditor. Čím bude pro Komoru a její členy charakteristický rok 2007? Rok 2007 bude z jednoho pohledu stejn, jako roky p edchozì. Naöich vìce jak 1200 auditor a tèmï 1000 asistent auditor se "vrhne" na individu lnì i konsolidovanè ËetnÌ z vïrky klient, podrobì je "konstruktivnì kritice" a vyd zpr vy. Vzhledem k tomu, ûe ËetnÌ jednotky jiû nïkolik let majì moûnost si posunout ËetnÌ obdobì oproti kalend nìmu roku, je tak pr ce roztaûena prakticky do celèho roku, byù s d razem na prvnì pololetì. Rok 2007 bude vöak i trochu jin, neû roky p edchozì. Bude rokem, v nïmû se musì dokon- Ëit pr ce na novèm z konu o auditorech, kter bude v souladu s novou smïrnicì EU o statut rnìm auditu. Bude i rokem p Ìprav oslav 15. let zaloûenì Komory auditor, byù samotnè oslavy probïhnou aû v Ëervnu roku Bude i rokem pomïrnï velk ch zmïn v person lnìm obsazenì volen ch org n, kdy ada funkcion -, kte Ì se na chodu Komory lèta podìleli, vzhledem k povinnè rotaci, nebude moci kandidovat na listopadovèm volebnìm snïmu. Kdo kandidovat bude, se dovìme jiû koncem b ezna, aû volebnì komise soust edì veökerè kandid tky do rady, dozorëì i k rnè komise a p ipravì materi ly pro jedn nì snïmu. Chci zd raznit, ûe volby v naöì profesnì organizaci nemajì snad v bec nic spoleënèho s v znamem slova "volby", jak jej znajì politici. Volby jsou u n s spìöe potvrzenìm toho, ûe navrûen kandid t je profesnï i lidsky p ijateln pro vïtöinu auditor. To nejpodstatnïjöì vöak je, aby kandid t byl ochoten vïnovat sv j Ëas profesi, a to i na kor svèho osobnìho volna. za odpovïdi podïkovala Eva Brixi 20