Jsem ale rád, že jsem tuto práci poznal, poznal i lidi,

Transkript

1 Příloha Z rozmanitých oborů Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 8 (9 / 2006) www. premium.prosperita.info Jsem ale rád, že jsem tuto práci poznal, poznal i lidi, kteří jsou schopni "s tím něco udělat", řekl v rozhovoru pro náš časopis generální ředitel společnosti Kovohutě Příbram nástupnická Ing. Jiří Dostál prodej valiv ch loûisek z produkce»r a SR (ZVL - ZKL) autorizovan prodejce SKF ostatnì loûiska na objedn vku technicko-konzultaënì sluûby v etenov loûiska loûiska NN30 K Karel Dvo k, Lidick 301, Vlaöim, tel./fax: mobil: , loziska.vlasim@iol.cz Příbram, Mníšek pod Brdy, Dobříš, na druhé straně Mladá Boleslav, Poděbrady, Lysá nad Labem, Nymburk, Kralupy nad Vltavou, Kladno - body středních Čech, které jsem kdysi ze své novinářské práce měla v malíčku. A s tím zároveň všechny průmyslové i zemědělské podniky, výzkumné ústavy, vodní elektrárny, trafostanice, parky, cukrárny. Věděla jsem, kde zrají nejsladší jahody, kde umějí pěstovat prvotřídní květák, a jak je to s jadernými reaktory nedaleko Prahy. Znala jsem problémy se zaváděním nové linky na výrobu pálené krytiny stejně tak jako inovativní technologie ve výrobě lisovaného skla, poznala jsem tajemství duhy českého křišťálu i know how světového úspěchu kožených rukavic, kamarádila jsem s koumáky v chemických fabrikách, kteří učili poslouchat barevné molekuly hmoty tak, aby se to nevymklo ze stránek učebnic, ale rovnou psalo nové definice. Dokázala jsem proniknout do vývojářských prostor českých automobilů, aniž to tušilo více než pár odvážných, stejně jako do nejbližší možné vzdálenosti pecí, kde se tavila ocel, a kam "normální" člověk nesměl. Procházela jsem se mezi cihlami zlata, které chránil od zlodějů jen vrátný a telefon. Potvrdilo se mi, proč čeští plyšoví medvědi byli mazlíčky nejen našich dětí i to, že vůni lipového květu nemůže nic na světě nahradit Prostě bylo toho dost, ale ne tolik, aby mi to stačilo. Kdysi jsem zavìtala do KovohutÌ P Ìbram. P ihodilo se mi tam nïco, co jsem dodnes nerozluötila stejnï tak jako nïkolik lèka. Byl to asi m j osobnì p ÌbÏh se sloûit m koncem, kter pravdïpodobnï s KovohutÏmi nemïl nic spoleënèho, neû Ëas a mìsto dïje. A byla to prostï sm la, moûn varovn prst osudu, abych vëas skonëila s dobrodruûstvìm, kterè vöak bylo (a je!) tolik kr snè. Dnes uû si nevzpomìn m, zda Ël nek o tomto podniku vyöel nebo ne. VÌm vöak, ûe jsem si zaëala hodnï v ûit ûivota a vìtat kaûd den zvesela. VÌm takè, ûe jsem se tam jeötï jednou chtïla vr tit. Prozaicky. Abych si splnila, co bylo kdysi v pl nu. Abych napsala. P Ìleûitost p i- öla, byù zatìm poloviënì, Ìk se tomu rozhovor "po mailu". I tak jsem r da. Mohu v m p edstavit osobnost, jeû pat Ì k novodob m dïjin m podniku, kter si za sv j n zev p ipsal slovo n stupnick a do vìnku budoucnosti slovìëko spïch. Gener lnì editel Ing. Ji Ì Dost l m slovo: Zd se mi, jako by obëas lidè opovrhovali v robou. Vyr bït, to p ece nic nenì. Ale prod vat, to je nïco jinèho! Z pohledu generacì na tom m ûe nïco b t. AleÖ J osobnï (a to po vìce neû t icetiletè pr ci v obchodnìch organizacìchö) tvrdìm pr vï opak - dnes si tèmï kaûd p edstavuje podnik nì jako obchodov nì (n kup a prodej), ale ûe ten zajìmav artikl musì nïkdo nïkde a nïjak vyrobit, se tak trochu ztr cì. A pro obï oblasti je nïco velmi d leûitèho, co je spojuje - to je pèëe o z kaznìky. Tomu jsem se nauëil zejmèna ve spoleënosti Baùa, kdy z kaznìk urëoval, jak bude v roba, obchod a to ostatnì. Takûe si myslìm, ûe tïûkè je to na obou stran ch, ale podmìnky pro Ëinnost jsou daleko sloûitïjöì na pozici v roby. KovohutÏ P Ìbram pat Ìvaly k podnik m, kterè mìvaly image jeötï v dobï, kdy se u n s toto slovo nepouûìvalo. Jak je to s jejich jmènem dnes?»ìm se chlubìte, na Ëem si zakl d te? Ono to bylo troöku sloûitïjöì. N roën pr ce, rizikov pracoviötï, zneëiöùujìcì emise a dopady na ûivotnì prost edì v okolì apod. velmi poznamenaly v voj KovohutÌ. Je vöak nutno Ìci, ûe z sadnì zmïnou byla zmïna vlastnickè struktury - po kuponovè privatizaci a n sledn ch prodejìch zìskaly KovohutÏ majitele, kter neoëek val okamûitè v nosy, ale poskytl managementu prostor k tomu, aby se z tèto fabriky pokusil vytvo it firmu "evropskèho form tu", za kterou by se nemusel stydït p ed sv mi kolegy - podnikateli a takè se mohl kdykoliv podìvat do oëì i zamïstnanc m, obëan m Ëi p edstavitel m regionu s tìm, ûe se udïlalo vöechno pro to, aby pr ce pro tuto spoleënost byla nïëìm jin m, neû doposud lidè znali. M m-li hodnotit obdobì poslednìch deseti let, tak musìm Ìci, ûe se firma zmïnila k nepozn nì, a to v pozitivnìm slova smyslu. A je velmi potïöujìcì, kdyû tato slova slyöìte od zamïstnanc, kte Ì s KovohutÏmi spojili prakticky cel ûivot a mnohdy p ivedli i svè potomky, nebo od institucì, kterè majì sledov nì, kontrolu a dodrûov nì pravidel p Ìmo v popisu pr ce. SnaûÌme se b t prostï "spole- Ëensky odpovïdnì" k zamïstnanc m, ûivotnìmu prost edì, okolì, regionu, obchodnìm a vöem dalöìm partner m. NezapomÌn me p itom ani na bohatou historii podniku - podporujeme tradice regionu (Cech p Ìbramsk ch hutnìk a olov ) a letos v Ìjnu si p ipomeneme tradiënì akcì "OpÏt po roce" jiû 220 let existence novodobè hutï na mìstï souëasnèho z vodu (byù historie hutnictvì na P Ìbramsku je datov na jiû od poë tku 14. stoletì). pokraëov nì na stranï 12 Každý ekonomický subjekt, který má více než jednoho odběratele, a používá dodavatelský úvěr, je předmětem našeho zájmu, potvrdil pro n ö list p edseda p edstavenstva a gener lnì editel spoleënosti Euler Hermes»escob, vïrov pojiöùovna Ing. Julius Kudla Podnik te? NaË se nejëastïji pt te sami sebe? Zda je to cesta, kter v m p in öì to, co je jednìm z cìl firem, tedy zisk? Zda je to rovnïû radost, seberealizace, snaha zvìtïzit? Anebo dennï vst v te s ot zkou, zda vaöemu s. r. o. jiû koneënï zaplatili poslednì dva dluûnìci? Used - te brzy r no k poëìtaëi, abyste kliknutìm myöi zjistili, ûe m ûete sk kat radostì t i metry vysoko, protoûe jsou korunky uû na mìstï? Tedy na vaöem Ëtu? Anebo si uû nevìte rady, protoûe jde o obnos, kter, kdyû nedostanete, potopì vaöe smïlè pl ny nejmènï na rok? A ûe tentokr t nevìte, co platit d Ìve? Leasing, telefony, n jem, platy zamïstnanc m, odvody, a hlavnï vaöe zastoupenì ve t ech zemìch, kam jste zaëali exportovat? P ipad te si jako chodìcì kalkulaëka, mìsto abyste si od r na prozpïvovali a z kaznìci se jen hrnuli? Moûn proto, ûe se bojìte vyuûìvat nïkterè produkty finanënìho trhu. Zkuste se inspirovat n sledujìcìmi dky a n zorem Ing. Julia Kudly, p edsedy p edstavenstva a gener lnìho editele spoleënosti Euler Hermes»escob, vïrovè pojiöùovny: Jak se zmïnilo ËeskÈ podnikatelskè prost edì - vidïno vaöima oëima - za poslednì rok? Z pohledu editele spoleënosti, kter m v n plni Ëinnosti krytì rizik a hlavnï prevenci vzniku nedobytn ch pohled vek, by se dalo Ìct, ûe ËeskÈ podnikatelskè prost edì se p ibliûuje prost edì v EU se vöemi pozitivy i negativy. Pozitiva jsou zejmèna ve zvyöov nì transparentnosti obchodnìch operacì a vlastnick ch vztah. MajitelÈ a management spoleënostì se jiû mènï "stydì" p iznat spïch na ve ejnosti. Negativa vypl vajì ze st le vïtöìho vlivu ekonomick ch tlak z "Evroprostoru" ze vöemi d sledky. Ne vûdy se o existenci nebo neexistenci spoleënosti rozhoduje v»eskè republice a ne vöichni si na to zatìm zvykli. Jist m negativem ne p Ìliö obvykl m v EU je i snaha st tu o rozhodov nì a regulaci vztah v oblastech, kde si podnikatel pom ûe nejlèpe s m. PotÌûe m ûe zp sobit i tendence n r stu k p erozdïlov nì rozpoëtov ch prost edk. Co tedy pot ebuje podnikatel nejvìce? Jsou to st le penìze? StandardnÌ prost edì pro podnik nì ve vöech sfèr ch umoûnì podnikateli, aby se mohl svobodnï rozhodnout, za jak ch podmìnek a k jakèmu zdroji penïz se dostane. UmoûnÏnÌ vzniku vìce alternativ, ze kter ch si m ûe vybrat, je podle mne to hlavnì. Jste druhou nejvïtöì vïrovou pojiöùovnou v»r a v pojiöùov nì komerënìch rizik jedniëkou na dom cìm trhu. To je v znamn referenceö Reference je zavazujìcì, ale nelze spolèhat jenom na ni. Neust lè zkvalitúov nì sluûeb a hled nì cest, jak si zìskat a hlavnï udrûet klienta, je jednou z hlavnìch n plnì naöì Ëinnosti. pokraëov nì na stranï 6

2 ZRCADLO září N rodnì politika podpory jakosti 2. Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik nì 4. VybranÈ konference a semin e VzdÏl vacì agentury 1. VOX a.s. 5. Akce spoleënosti Point Consulting mezin rodnì konference Hled nì novè Evropy Veletrh Pragooffice - veletrh kancel skèho n bytku a vybavenì 8. VybranÈ semin e CzechTrade 9. Znojemsk hrozen SoutÏû Zlat koruna Konference GenderovÈ aspekty spoleëenskè zodpovïdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtïli b t? 12. SoutÏû MarketÈr roku 13. Motocykl roku Mezin rodnì konference Jakost roënìk 15. Konference CestovnÌ ruch na prahu 3. tisìciletì - 7. roënìk 16. Druh Komorov jarmark 17. Konference CAC LEASING v OstravÏ 18. FRANCHISING FORUM 19. Konference Organizace a ÌzenÌ podnikatelsk ch ËinnostÌ Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. Najdete nás Doba je drav, svït glob lnì a informace znaënï promïnnè.»asopis p en öìme i na internet. K tomu n m pom hajì nìûe uveden mìsta. MonitoringovÈ firmy Newton IT Anopress EkoInfo.cz V bïr z partnersk ch webov ch str nek Servery spoleënosti inet Solutions s.r.o Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r - Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r - RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R - N rodnì politika podpory jakosti - KatalogovÈ a fulltextovè vyhled vaëe 2 Z obsahu: str. 4 Mezinárodní strojírenský veletrh - křižovatka novinek str. 5 Čínští partneři jsou znalí problematiky a rozumějí obchodu str. 14 Malé podniky jsou kvůli nové chemické legislativě ohroženy str. 21 Reklama dělá zázraky - potvrzují odběrateké našich výrobků str. 43 Při polibku klobouk překáží Mediální partnerství v roce 2006 Dobrá rada nad zlato Česká pojišťovna se postará o všechny účastníky dopravní nehody»esk pojiöùovna zah jila p ed poslednìm pr zdninov m vìkendem, kter je pravidelnï charakteristick zv öen m provozem na silnicìch i poëtem dopravnìch nehod, novou sluûbu - asistenënì sluûby pro vöechny ËastnÌky dopravnì nehody. Jde o sluûbu, kter na ËeskÈm trhu zatìm nenì bïûn. Od poloviny srpna spustila»esk pojiöùovna nov projekt a nabìzì komplexnì likvidaënì servis pro poökozenè, jimû klienti»p p i dopravnì nehodï zp sobì ökodu. Z jejich povinnèho ruëenì se pak hradì veökerè platby poökozenèmu nejen za opravu zniëenèho vozidla a jinè n klady, ale i dalöì sluûby s tìm spojenè, mimo jinè i odtah nepojìzdnèho vozidla. MnozÌ klienti a zejmèna jejich "obïti" ani nevïdì, jak ch sluûeb mohou vyuûìt a hlavnï, ûe na nï majì v r mci pojiötïnì motorov ch vozidel n rok. "Jestliûe je vinìk nehody naöìm klientem, pak by mïl poökozen zavolat asistenënì sluûbu»p Asistent, kter poskytuje svè sluûby 24 hodin dennï, sedm dnì v t dnu. Ta mu v z nejen odt hne, ale dopravì jej do smluvnìho servisu, s nìmû uû si celou likvidaci, vëetnï prohlìdky mobilnìm technikem a vystavenì krycìho dopisu, vy ÌdÌ pojiöùovna sama. Poökozen nemusì mìt v ruce û dnè vlastnì finanënì prost edky a navìc veökerè kony spojenè s likvidacì jeho ökody se v znamnï zrychlì," vysvïtlil editel odboru spolupr ce s dodavateli»eskè pojiöùovny Filip Saidl. V zahraniëì je tento postup zcela bïûn a lèty zaveden. O tom, ûe asistenënì sluûby pro S tužkou za uchem A začíná kolotoč Ve vzduchu je jeötï cìtit teplo a zasnïnost z dovolen ch. Sem tam zaslechnu vypr vïnì o mo i. Anebo povìd nì o tom, kolik bylo tento rok na chalupï pr ce. Kdekdo se takè h dal s tch nì: "P ijela za n mi a do vöeho n m mluvila!" äumïnì mo e zaëìn b t ËÌm d l vzd lenïjöì. Dop edu se tlaëì povinnosti. N ö zn m kolobïh. V lètï se lecos nestihlo, je p Ìleûitost dohonit to pr vï teô. Ratata, p Ìpravy a pl ny. L mu si hlavu, jak se nenechat strhnout, jak si udrûet nadhled a klid? RozhodnÏ chci eöit vöe s smïvem a p ehledem. Vûdyù z Ì je tak kr sn mïsìc. M m dalöì telefon, dalöì sch zku, dalöì y. NenÌ Ëas na p em ölenì, natoû smutnïnì, ûe lèto je pryë. Beru do rukou opratï a vyjìûdìm s povinnostmi do boje. ZaËÌn kolotoë. MarkÈta BartÌkov Mobily ve Zlatých stránkách V pondïlì 4. z Ì 2006 byla zah jena distribuce Zlat ch str nek Praha 2006/2007, kterè vyd v spoleënost MEDIATEL ve spolupr ci s firmou TelefÛnica O2 Czech Republic. UûivatelÈ si mohou novè ZlatÈ str nky vyzvednout na urëen ch mìstech aû do 15. z Ì. NovÈ ZlatÈ str nky vych zì v celkovèm n kladu v tisk. ZlatÈ str nky pro Prahu vych zejì jiû popatn ctè. Je zde uve ejnïno vìce neû kontakt firem. NejobsazovanÏjöÌmi rubrikami jsou LÈka- i, ZubnÌ lèka i, Restaurace a vin rny. "NejËastÏji v praûsk ch Zlat ch str nk ch inzerujì restaurace a vin rny, stavebnì firmy, hotely a advok ti," ekl LubomÌr Pruûina, manaûer pro tisk a distribuci ve spoleënosti MEDIATEL. Zcela novou rubrikou ve Zlat ch str nk ch jsou Second handy a rubrika Nerez. V Ë sti InformaËnÌch str nek doölo na jednom mìstï ke spojenì mnoha d leûit ch a praktick ch informacì pro eöenì kaûdodennìch problèm. KromÏ d leûit ch kontakt na organizace v praûskèm regionu, celè»r nebo EU jsou zde uvedena i spojenì na sluûby pro ve ejnost - tìsúov vol nì, pomoc motorist m, poruchovè sluûby nebo dopravnì informace. RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s. Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia poökozenè zaëìnajì fungovat takè v»ech ch, se mohl p esvïdëit i turista z D nska, do nïhoû minul t den na d lnici D5 p ed Rozvadovem narazil majitel vozu pojiötïnèho u»eskè pojiöùovny. Poökozen D n mïl nepojìzdnè jak auto, tak karavan, a to ve chvìli, kdy mïl p ed sebou jeötï druhou polovinu dovolenè a v pl nu cestovat po st ednì EvropÏ.»P Asistent mu na lince zajistila ubytov nì a pron - jem osobnìho vozidla, takûe den potè mohl pokraëoval ve svè pl novanè cestï. NepojÌzdnÈ vozidlo i s karavanem z stalo zmìnïn t den uskladnïno v»ech ch a potè je odtahov sluûba p evezla do D nska, odkud zp tky do republiky p ivezla zap jëen automobil. Zavol nìm asistenënì sluûby spojenè s konkrètnìm pojiötïnìm vozu a pojiöùovnou se tak motoristè vyhnou i p Ìpadn m problèm m s neprofesion lnìmi a p edraûen mi "asistenënìmi a odtahov mi" firmami, jejichû z sahy se v poslednì dobï na naöich silnicìch mnoûì.»esk pojiöùovna je nejvïtöì dom cì pojiöùovacì stav s trûnìm podìlem 36 procent. M z kladnì kapit l 4 miliardy korun a spravuje p es 13 milion pojistn ch smluv.»esk pojiöùovna pat Ì do mezin rodnì finanënì skupiny PPF, kter spïönï spravuje aktiva v hodnotï p ibliûnï 250 mld. KË. Jedin m akcion em»p je spoleënost PPF Group N. V. Nejhezčí pozvánka na tiskovku Noblesa v černém Bylo to na nïkolik etap, bylo to tajuplnè a trochu zdlouhavè. Ale zase origin lnì, lehce agresivnì a ËlovÏka to nenechalo na pokoji, donutilo nezapomenout a zablokovat mìsto v di i... Na mysli m m pozv nku na tiskovku Canonu, kter se uskuteënila v Praze 24. srpna pod taktovkou agentury Panda Production. Pozv nek bylo vlastnï nïkolik, mailem a tiötïn ch aû po tu koneënou. N pad docela fajn a origin lnì. Jen pak ta tiskovka, i kdyû se agentura snaûila ji ukoëìrovat, jak jen to ölo, vypadala nakonec jako ökolenì pro prodejce, ach joö A byla to hrozn ökoda, protoûe Canon m v»r öikovnè odbornìky, kte Ì o svè pr ci umì b jeënï vypr - vït. Tentokr t vöak novin e zahltili p emìrou technick ch informacì, takûe pozornost nïkter ch padala aû po zav en vìëka, a to uû nebyl mikrosp nek. P esto samotn m pozv nk m d v me naöi redakënì jedniëku. Upoutaly a novin e drûely ve st ehu, na rozdìl od tiskovè konference, aû "do konce", tedy do zah jenì akce samotnè. (rix) Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, ředitel marketingu Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Unie podnikových právníků ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Sdružení CZECH TOP 100 Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Vítejte na www. Přehled na webu Sh nìte souhrnnè informace o nïkom, kdo rozumì nejen webov m str nk m, ale takè t eba internetov m kampanìm? Kdo se v m postar o grafick n vrh loga, vyrobì manu l a umìstì logo na vizitky aû po dopisnì ob lky nebo do z patì vaöich mail? P em ölìte, kdo by v m pomohl zorganizovat tiskovou konferenci a postaral se o zve- ejnïnì informacì o vaöì firmï? Pak jste na spr vnè adrese, totiû na. V pr vï zve ejnïnè broûu e se doëtete o vöem, ËÌm bychom v m mohli pomoci ve vaöem podnik nì. OzvÏte se kdykoli! Martin äimek, autor nejen internetov ch projekt, Prosperita Vyd v : RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Mgr. Marie VaöÌËkov, redaktorka a editorka mobil: vasickova@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: cervenkova@prosperita.info Jind iöka Hauptmanov, obchodnì manaûerka tel.: hauptmanova@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info Ing. Marie Sk lov, odborn komunikace tel., fax: mobil: skalova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Tisk a distribuce: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: )»asopis je v roce 2006 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo seriov ch publikacì ISSN

3 září 2006 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ STROJÍRNY POLDI fúzovaly s vlastnickými společnostmi KladenskÈ strojìrny sf zovaly se dvïma vlastnick mi spoleënostmi. Z p vodnì komplikovanè struktury tak vznikla jedin spoleënost - STROJÕRNY POLDI, a.s. F zì, kterou obchodnì soud zapsal k 1. srpnu 2006, doölo ke spojenì t Ì spoleënostì - BM Kladno, a.s., STROJÕREN POLDI, spol. s r.o. a akciovè spoleënosti SATURNUS Capital. N stupnick spoleënost nese obchodnì jmèno STROJÕRNY POLDI, a.s. Z kladnì motivacì k provedenì tèto zmïny bylo zjednoduöenì vlastnickè struktury. To potvrzujì i slova gener lnìho editele strojìren a novèho p edsedy p edstavenstva Ing. VladimÌra TrubaËe: "Struktura byla zbyteënï nep ehledn - dvï vlastnickè spoleënosti, kterè nevyvìjely Ëinnost, a jedna spoleënost v robnì." Aû do poë tku letoönìho roku totiû ovl dala strojìrny spoleënost BM Kladno, a.s. JejÌm majoritnìm akcion em se pak v noru 2006 stala brnïnsk SATURNUS Capital, a.s., kter pat Ì do investiënì skupiny Igora Faita - Jet Investment, a.s. Aktu lnì zmïna struktury se vöak nijak nedotkla v robnìho programu ani sìdla spoleënosti. TÌm z st v Kladno - DubÌ, Dubsk ulice Ë ZmÏnily se vöak identifikaënì daje: I»O a DI»:CZ "SamotnÈho fungov nì strojìren ani v konnèho managementu se tato zmïna takè nijak nedotkne," doplnil VladimÌr TrubaË a uzav el: "ZmÏna formy ze spoleënosti s ruëenìm omezen m na akciovou spoleënost spìö navenek posiluje naöi pozici." StrojÌrny Poldi,spol. s r.o. vznikly v roce 1992 vydïlenìm z holdingu Poldi Kladno. V roce 1993 se plnï privatizovaly a zp etrhaly vazby k hutìm Poldi. HlavnÌm v robnìm programem je produkce klikov ch h ÌdelÌ, n stroj a v lc. V roce 2005 spoleënost vyk zala trûby 778 mil. KË (meziroënì n r st 12,5 %) a zisk 21 mil. KË, v prvnìm ËtvrtletÌ letoönìho roku r st zisku akceleroval na tèmï 55 %. STROJÕRNY POLDI exportujì cca 79 % svè produkce. Mezi klìëovè odbïratele pat Ì SISU DIESEL z konsorcia AGCO. Jedin m dom cìm strategick m odbïratelem je brnïnsk ZETOR. StrategickÈ investice, kontinu lnì tlak na zvyöov nì efektivity pr ce a celosvïtov konjunktura strojìrenstvì - to jsou vlivy, kterè stojì za dobr mi hospod sk mi v sledky kladensk ch strojìren v letoönìm prvnìm pololetì. P i tèmï totoûn ch trûb ch jako v prvnìch mïsìcìch loúskèho roku (433 mil. KË) vytvo ila spoleënost zisk 52,7 mil. KË, coû je ve srovn nì s prvnìm pololetìm roku 2005 n r st o 73 %. "Do v raznèho meziroënìho r stu zisku se promìt i fakt, ûe STROJÕRNY POLDI letos nevytv ely pr bïûnou ËetnÌ rezervu na sezûnnì vlivy, tak jako v uplynulèm obdobì," komentoval aktu lnì ËÌsla finanënì editel STROJÕREN POLDI Frantiöek äim Ëek. Jeden z faktor, kter vyööì ziskovost v raznï ovlivnil, byl i dalöì n r st produktivity pr ce, kter za srovnatelnè obdobì stoupla o 8,4 %. StabilnÌ z st v sloûenì v robnìho programu strojìren - 65 % tvo Ì produkce h ÌdelÌ a 35 % v roba v lc a n stroj. Zhruba na stejnè rovni z st v i pomïr produkce na export (78 %) a pro dom cì trh (22 %). ELEKTROTECHNICKÝ ZKUŠEBNÍ ÚSTAV Notifikovan osoba Ë a Autorizovan osoba Ë. 201 Pod Lisem 129, Praha 8 - Troja, tel.: , fax: , info@ezu.cz, V m nabìzì svoje sluûby v oblasti zkouöenì, certifikace a posuzov nì shody Pro Vaöe v robky: PosouzenÌ shody pro znaëenì CE, certifikace n rodnì a mezin rodnì - ES»,»SN TEST, CB, CB EMC, CCA, ENEC, CCA-EMC, KEYMARK, HAR, prototypovè testov nì, kompletnì testov nì fin lnìch v robk, elektromagnetickou kompatibilitu, homologaci, osvïdëov nì VHP, speci lnì zkouöky - vibrace, hluk, hygiena, klimatickè zkouöky, odolnost proti vliv m prost edì, ovï enì obsahu nebezpeën ch l tek dle RoHS, environment lnì prohl öenì v robku EPD, revize elektrick ch za ÌzenÌ NN. Pro Vaöi firmu: Certifikace systèm ÌzenÌ EZ, CQS a IQNet podle:»sn EN ISO 9001,»SN EN ISO 14001,»SN EN ISO 13485, OHSAS 18001, BS , KvalitnÌ a bezpeën mont û, certifikaci sluûeb IT, ovï ov nì emisì sklenìkov ch plyn, ovï ov nì EMAS, Kvalifikace a klasifikace stavebnìch dodavatel, atestaci informaënìch systèm ve ejnè spr vy a metrologickè sluûby. ZKOUäÕME A CERTIFIKUJEME OD ROKU

4 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ září 2006 Klíčovými slovy určitě budou kvalita, konkurenceschopnost, vyspělé technologie, komplexní nabídky, uvedl v rozhovoru pro Prosperitu Ing. Jiří Rousek, ředitel obchodní skupiny Veletrhů Brno Září. Pro strojaře, energetiky, vývozce je to měsíc, na který se dlouho připravují. Většina z nich rok co rok míří na brněnské výstaviště. Letošní mezinárodní strojírenský veletrh je v pořadí již 48. Také tentokrát nabídne nejen řadu obchodních příležitostí, ale rovněž informací, z nichž žije svět. Slovo má Ing. Jiří Rousek, ředitel obchodní skupiny Veletrhů Brno: Pt t se na smysl Mezin rodnìho strojìrenskèho veletrhu by byla asi velmi nep Ìhodn ot zka; p esto - jak je jeho letoönì podtext a co jìm chcete sdïlit p edevöìm? V podtextu letoönìho roënìku je urëitï siln Ëesk ekonomika. Pr myslov v roba "trh " rekordy, rychle roste export a za tïmito spïchy nestojì jen automobilov pr mysl, coû pr vï Mezin rodnì strojìrensk veletrh urëitï uk ûe. NenÌ d leûitè, co chceme sdïlit my po adatelè, ale jakè bude sdïlenì vystavovatel. KlÌËov mi slovy urëitï budou kvalita, konkurenceschopnost, vyspïlè technologie, komplexnì nabìdky. To vöe jak na stranï zahraniënìch, tak i Ëesk ch dodavatel. OËek v se vïtöì Ëast vystavovatel neû loni? MyslÌm, ûe zejmèna tïch zahraniënìch bude o hodnï vìceö Ëast bude na rovni poslednìho roënìku, coû znamen öestn ct plnï vyprodan ch pavilon vëetnï p ilehl ch venkovnìch ploch; 2100 vystavovatel ze 32 zemì p edstavì svè nejnovïjöì v robky a sluûby v klìëov ch pr myslov ch oborech, zejmèna ve strojìrenstvì, elektrotechnice, automatizaci, energetice, v oblasti pr myslov ch subdod vek i informaënìch technologiì. I letos Příležitost pro odborníky z firem pokraëuje p Ìliv zahraniënìch vystavovatel. Jejich podìl na celkovè Ëasti opït dos hne 36 procent, p estoûe ada loúsk ch "nov Ëk " letos vystavuje prost ednictvìm svèho ËeskÈho z stupce. OpÏt totiû p ijedou desìtky zahraniënìch firem, kterè budou v BrnÏ vystavovat poprvè. VÌte jiû, ËÌm se budou snaûit zaujmout firmy z Asie? AsijskÈ firmy prost ednictvìm brnïnskèho veletrhu hledajì novè p Ìleûitosti nejen na ËeskÈm trhu, ale zajìm je cel st ednì a v chodnì Evropa, kam p esouvajì v robu v znamnì svïtovì producenti. Letos jsme zaznamenali rostoucì z jem firem zejmèna z jihov chodnì Asie. OËek v me adu premièrov ch ËastÌ nap Ìklad z»ìny, Taiwanu, Japonska, ale takè z Indie. P ijedou vystavovat p edevöìm mï icì a automatizaënì techniku a indiëtì vystavovatelè se poprvè z ËastnÌ Mezin rodnìho veletrhu obr bïcìch a tv ecìch stroj IMT, kter se kon soubïûnï s MSV. JakÈ bude naopak poselstvì expozic "starè" Evropy? Do Brna opït mì Ì firmy z celè Evropy. NejvÏtöÌ zahraniënì Ëast se samoz ejmï oëek v RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R by r d odbornou Ëten skou obec informoval o zajìmavèm specializovanèm setk nì na mezin rodnì rovni 5. Ìjna v Praze. Konference se kon v KaiserötejnskÈm pal ci, MalostranskÈ n mïstì 23, a jejìm st ednìm tèmatem bude "»esk pohled na novè rakouskè rozhodëì pr vo". VÌce informacì m ûete zìskat na webov ch str nk ch z NÏmecka, n sledujì firmy ze Slovenska, It lie a Rakouska. ÿada nov ch vystavovatel se p ihl sila takè ze äpanïlska, Polska, Francie, VelkÈ Brit nie, Belgie a dalöìch st t EvropskÈ unie. Nejde vöak jen o kvantitu, ale p edevöìm o kvalitu a technickou roveú prezentovan ch expon t. JmÈna vystavujìcìch firem z»eskè republiky i zahraniëì jsou z rukou, ûe n vötïvnìci zìskajì p ehled o öpiëkov ch v robcìch i nov ch trendech. MSV se ËastnÌ i lìd i evropskèho a svïtovèho trhu, nïkdy dokonce jako ËeötÌ vystavovatelè. P Ìkladem je firma Siemens, kter vzhledem k rozs hl m v robnìm kapacit m v»eskè republice pochopitelnï vystavuje jako tuzemsk subjekt, ale na svèm st nku prezentuje koncernovè v robky z celèho svïta. Export h be Ëeskou ekonomikou - jak se to projevì na MSV? Pokud vìm, znaën Ëasov prostor budou mìt aktivity Ministerstva pr myslu a obchodu»r a CzechTradu. Je to tak? Podpora exportu a zvyöov nì konkurenceschopnosti na evropsk ch trzìch st le pat Ì ke stïûejnìm tèmat m veletrhu. Agentura CzechTrade letos posìlì svou prezentaci a spolu s»eskou exportnì bankou a EGAP vytvo Ì trojici st nk v barv ch trikolory, kter bude fungovat jako z kladnì informaënì mìsto pro exportèry. V are- lu v staviötï budou rozmìstïny takè t i Info-net kiosky CzechTrade, na kter ch z jemci mohou zìskat aktu lnì informace o sluûb ch a pr vï probìhajìcìch akcìch nebo si domluvit sch zku se z stupci agentury. Mimo jin ch akcì CzechTrade chyst takè dvoudennì CzechTrade Meeting Point s ËastÌ editel sv ch zahraniënìch zastoupenì. DalöÌ centrum informacì a sluûeb pro podnikatele otev eme jako tradiënï v Business centru v pavilonu E. Garantem veletrûnìho St ediska pro podporu podnik nì je Ministerstvo pr myslu a obchodu»r a informace o projektech zamï en ch na podporu podnik nì a exportu jsou adresov ny p edevöìm mal m a st ednìm firm m. TakovÌ giganti jako je»ez, TOS Varnsdorf, Prodeco - ti se "dok ûì" na veletrhu takov ch rozmïr, jako je ten v ö, postarat o dokonalou prezentaci, jsou ost Ìlen mi ËastnÌky, dok ûì dob e vyuûìt Ëas na V staviöti proûit. Co vöak ty menöì firmy, kterè sem vstupujì poprvè a moc zkuöenostì nemajì? Co byste jim doporuëil? pokraëov nì na stranï 15 4 Česká spořitelna zakládá novou realitní REICO Investiční společnost ČS»esk spo itelna (»S) zakl d novou 100% dce inou spoleënost - REICO InvestiËnÌ spoleënost»s, kter bude spravovat realitnì fondy pro drobnè investory a kvalifikovanè investory. Firma TECHO rozšířila síť svých showroomů do Maďarska V Budapeöti bylo otev eno novè TECHOCENTRUM ËeskÈho v robce kancel skèho n bytku firmy TECHO, a.s. StejnÏ jako showroomy v Praze, BratislavÏ, Lond nï, Bukureöti se nach zì v prostor ch b valè tov rnì haly. Projektov nì a jedn nì s majitelem nemovitosti trvalo zhruba osm mïsìc. Telefonica 02 Czech republic prodala již pobočkových ústředen ATEUS - OMEGA SpoleËnost TelefÛnica O2 Czech Republic, a.s. bïhem pr zdnin prodala jubilejnì poboëkovou st ednu ATEUS Æ - OMEGA od p ednìho ËeskÈho v robce 2N TELEKOMUNIKACE. PoboËkov st edna byla slavnostnï p ed na spoleënosti ZP MikulËice a. s. PoboËkovÈ st edny ATEUS Æ - OMEGA jsou postaveny na systèmu vyvinutèm speci lnï pro malè a st ednì firmy. Internetové obchody míří do kamenných obchodních center O tom, ûe propojenì virtu lnìho a kamennèho obchodu se vyplatì, je p esvïdëen Martin Kasa, editel spoleënosti EUROCOMM Group. Proto takè internetovè obchodnì centrum KASA.cz otev elo poë tkem letoönìho srpna jiû druhou "kamennou" poboëku, tentokr t v obchodnìm centru Novodvorsk Plaza na Praze 4. "Jedn se o naöi prvnì prodejnu ve velkèm obchodnìm centru," vysvïtloval Martin Kasa.

5 září 2006 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ Čínští partneři jsou znalí problematiky a rozumějí obchodu Dovolím si tvrdit, že jsem v posledních čtyřech letech ještě nikdy nezastihla předsedu představenstva společnosti TOS Varnsdorf Ing. Jana Rýdla v poklidu. Kdykoli mu zavolám, uslyším však od srdce: "Jéje, jak se máte?" Odpovídám vyhýbavě, aby to neznělo stále stejně, že se mám dobře, bezvadně a fajn, až na to, že nevím, co dřív a že večer padám únavou Leč odpovídám radostně, neb jsem optimista a také hlavně proto, že slyšet Jana Rýdla, třeba jen do telefonu, znamená dostat injekci dobré nálady samosebou a navrch, a to kdykoli. Mluvit s ním znamená vstřebávat energii činorodosti, dostávat kyslík do buněk tělesných, ať si to přejete nebo ne. Jan Rýdl je plný života a šíří to dál, aniž to možná tuší. Neposedný dobrodruh, kterého baví pracovat a asi všechno, do čeho se pustí. Na firmě, k níž jeho jméno hodně let patří, je to také znát. Podívejte se na její web, a zjistíte, jak pronikla za hranice naší vlasti, kde všude se uplatňuje chytrost jejího týmu a zlatých českých rukou i mozků, chytrost, s níž pracují "její" mašinky - špičkové obráběcí stroje. TakÈ v z vïru srpna jsem Jana R dla zastihla (opravdu jako jiû tradiënï) den p ed odletem. VÏ te nevï te, j si nevym ölìm; kdykoli se mu ozvu, sdïluje: "JeötÏ jsem tu zìtra dopoledne, pak letìm do»ìnyö" Bud je to tolik n hod najednou, anebo smïr»ìna jsou uû pro nïj bïûnè manaûerskè cesty jako pro vïtöinu lidì t eba z Prahy do Brna. "Jestli bych mïl odpovïdït na p r ot zek, poölete je veëer mailem, to jeötï stihnu, zìtra jsem jeötï chvìli v podnikuö" ûasnè. Kolik vöeho ËlovÏk pot ebuje vy Ìdit, kdykoli se kamkoli chyst, aëkoli je pro adu z n s cestov nì po svïtï rutinou, kolik se toho najednou sejde p esnï v okamûik, kdyû Ëasu nenì nazbyt, a jako naschv l jeötï novin sk vöeteënostö NicmÈnÏ, zde jsou odpovïdi. VÏ Ìm, ûe v dobï, kdy se ada Ëesk ch firem uch zì o nav z nì komunikace s ËÌnsk mi obchodnìmi partnery, p ijdou vhod kaûdèmu z jemci: TOS VARNSDORF a.s. byla jednou z prvnìch firem, kterè spïönï pronikly na ËÌnsk trh. Co bylo z kladem tohoto kroku? A v kterè oblasti vaöe aktivity rozvìjìte? RozhodnutÌ vstoupit na ËÌnsk trh s produkty vyroben mi v»ìnï vyplynulo z v voje naöich prodej v tomto teritoriu. ZatÌmco ËÌnsk trh vykazoval meziroënì n r sty spot eby obr bïcìch stroj v desìtk ch procent, aû dos hl souëasn ch 20 % celosvïtovè spot eby, naöe prodeje stagnovaly. Proto jsme p ed t emi lety p ipravili projekt, vyhledali vhodnèho partnera a v loúskèm roce zah jili v robu ve spoleënèm podniku s ËÌnsk m partnerem v mïstï Kunming v provincii Yunnan. JakÈ stroje zde vaöe firma prod v a komu? TOS Kunming Machine Tool Co., Ltd. je mont ûnìm podnikem, kter prov dì koneënou mont û, prodej a servis stroj dle technickè dokumentace TOS VARNSDORF a.s. Jedn se o modernì CNC obr bïcì stroje v»ìnï oznaëovanè jako High technologie. Stroje jsou urëeny zejmèna pro z kaznìky ze sektor energetiky, automobilovèho pr myslu a nap. lodïnic. Vypl cì se v m mìt v»ìnï svè vlastnì zastoupenì, d se to finanënï unèst? Poskytujete nap Ìklad poradenskè sluûby o teritoriu a obchodnìch moûnostech dalöìm z jemc m z»r? Projekt spoleënèho podniku m velice rychlou n vratnost. A to nejen dìky niûöìm n klad m na v robu a dosahovan m cen m, kterè se dìky kvalitï z sadnï neliöì od cen evropsk ch, ale p edevöìm dìky rychlost,i s jakou se projekt realizoval. V roce 2005 jsme dok zali firmu nejen zaloûit, ale i p edat know how a vyrobit prvnì prototypy. V letoönìm roce poëìt me s trûbami kolem 5 mil. euro a v roce p ÌötÌm chceme produkci zdvojn - sobit. Firma se samoz ejmï financuje sama, my jsme do podnik nì vloûili naöe znalosti a nïkterè speci lnì v robnì pom cky. Zkuöenosti tedy m me a r di se o nï podïlìme s dalöìmi z jemci o podobnè podnik nì. Protoûe o naöich aktivit ch se v odborn ch kruzìch jiû delöì dobu vì, jsme pomïrnï Ëasto kontaktov ni. V»ÌnÏ jste byl jiû nesëetnïkr t - jakè poznatky byste r d p edal ostatnìm stroja m z komunikace s tamnìmi obchodnìky? Jsou znalì problematiky a rozumïjì obchodu. Jsou si vïdomi sìly ËÌnskÈ ekonomiky a r di d vajì najevo, ûe jejich ekonomika je svobodn a mohou si vybìrat. MajÌ ve zvyku se vracet k jiû uzav en m ot zk m a znovu o nich dlouze diskutovat. Jedn - nì jsou obvykle rozvl Ën. ChtÏjÌ, abyste si na nï udïlali dostatek Ëasu. V z vïru jedn nì, tlaëì-li je Ëas, dok ûou b t rozhodnì a snadnïji p istupujì na kompromisy. Pr vï na tyto okamûiky je nejlèpe nech vat si k projedn nì ty nejd leûitïjöì problèmy. D se Ìci, ûe celkovï jsou korektnìmi a dobr mi obchodnìmi partnery. za jasnè odpovïdi podïkovala Eva Brixi Atradius a pojištění českého exportu do Číny Pojiöùovna pohled vek Atradius Credit Insurance N.V., jedna z nejvïtöìch pojiöùoven pohled - vek na svïtï, a China Continent Property & Casualty Insurance Co. Ltd. (CCIC) v srpnu ozn mily podpis dohody o zah jenì vz jemnè spolupr ce. V r mci kooperaënìch aktivit bude CCIC nabìzet na ËÌnskÈm trhu pojiötïnì vïr pro st vajìcì klienty Atradius p sobìcìch v»ìnï, stejnï jako pro ËÌnskÈ spoleënosti. Prost ednictvìm spïönï fungujìcì poboëky Atradius v»r se tak i Ëesk m obchodnìk m vìce otevìrajì dve e do»ìny. Wilfried Verstraete, p edseda p edstavenstva spoleënosti Atradius uvedl: "Tato spolupr ce posiluje naöi strategii r stu v Asii. Snaha CCIC rozöì it produktovou nabìdku v»ìnï o pojiötïnì vïr a cìl Atradius nabìdnout sv m klient m eöenì pojiötïnì pohled vek na ËÌnskÈm trhu se dokonale doplúujì. StrategickÈ partnerstvì Atradius a CICC umoûúuje obïma spoleënostem svèho cìle dos hnout. SpoleËnÏ zlepöìme servisnì sluûby pro podniky, kterè v»ìnï podnikajì." TakÈ editelka ËeskÈho zastoupenì pojiöùovny Atradius MarkÈta StrûÌnkov rozöì enì sluûeb pro svè klienty do»ìny vìt : "»esk poboëka Atradius Ëasto pom h naöim podnikatel m v prosazenì se v zahraniëì. VÏ Ìm, ûe tento krok d le podpo Ì vz jemn obchod mezi»eskem a»ìnou. Ten meziroënï za prvnì pololetì 2006 vzrostl o 20 % a dalöì potenci l r stu nabìzì." T my odbornìk z obou pojiöùoven pracovaly na dosaûenì tohoto v sledku v pr bïhu nïkolika poslednìch mïsìc. Atradius poskytuje spoleënèmu projektu technickè z zemì a know how. CCIC dìky tomu m ûe podnik m se sìdlem v»ìnï nabìdnout aplikaci pojiötïnì pohled vek a p ÌpadnÈ ÌzenÌ pohled vek pro dom cì obchody. DÌky spoleënèmu silì bylo dosaûeno chvìle, kdy byla podeps na prvnì pojistn smlouva. Jiang Meng, p edseda p edstavenstva CCIC k uzav enèmu propojenì obou pojiöùoven ekl: "DÌky spolupr ci s pojiöùovnou Atradius bude CCIC v oblasti pojiötïnì pohled vek spïönïjöì neû d Ìve. pokraëov nì na stranï

6 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ září 2006 Každý ekonomický subjekt, který má více než jednoho odběratele a používá dodavatelský úvěr, je předmětem našeho zájmu pokraëov nì ze strany 1 Ke stabilitï spoleënosti p ispïla i skuteënost, ûe jedin m akcion em naöì spoleënosti se stal zn m Euler Hermes Kreditversicherungs AG, Ëlen svïtovè jedniëky na trhu vïrovèho pojiötïnì. P in öì to s sebou finanënì stabilitu, kvalitnì zajiötïnì pro naöi spoleënost a mnoho dalöìch v hod pro klienty. MyslÌte si, ûe je Ëesk v robce, obchodnìk Ëi exportèr hodnï n roën m nebo rizikov m klientem v porovn nì s podnikateli jin ch zemì? M te celosvïtov p ehledö Asi to nem co do ËinÏnÌ s n roënostì nebo rizikovostì, ale zatìm se, vöechna Ëest v jimk m, nepoda ilo u v mi zmiúovan ch subjekt p ekonat prvek ned vïry k novèmu a jak si setrvaënost. V pohledu na riziko moûnosti nezaplacenì pohled vky mi ze strany nïkter ch subjekt na trhu docela hodnï chybì prvek p edvìdavosti. Z naöì jedineënè zkuöenosti, kterou jsme zìskali v pr bïhu vìce neû devìti let, vìme, ûe klienti ËÌm d l vìce oceúujì preventivnì lohu pojiötïnì. OstatnÏ firm m poskytujete komplexnì informace o jejich souëasn ch nebo budoucìch klientech, chr nìte je p ed velk m rizikem. Dalo by se odhadnout, kolika z kaznìk m jste pomohli odvr tit p ÌpadnÏ nebezpeëì plynoucì z kontraktu s "neserioznìm" partnerem? Samoz ejmï existujì statistiky krytì obratu odbïratel naöich klient a z nich lze odvodit riziko nezaplacenì. V loúskèm roce byly pro naöe klienty pojiötïny pohled vky za vìce neû 90 miliard korun. Tyto krytè pohled vky p edstavujì jistotu zaplacenì pro klienty. Samostatnou kapitolou jsou odbïratelè, jejichû pohled vky nebyly v bec nebo plnï kryty. Zde m n ö klient moûnost regulovat platebnì podmìnky a vyhnout se nebo snìûit riziko nezaplacenì. Jak m mechanismem se dïje sledov nì finanënì pozice odbïratel vaöich klient? VyuûÌvajÌ tuto sluûbu spìöe vïtöì firmy, nebo ty menöì? Budov nì datab ze rizik je soustavn kontinu lnì proces zaloûen na obvykl ch analytick ch metod ch. PochopitelnÏ toto nepostaëuje, je pot ebn dlouh statistick historick ada a znalost sektor. V hodou je, kdyû ve skupinï pojistitel jako je naöe, m te partnery, kte Ì p sobì na trhu hodnï dlouho. Jenom pro ilustraci: Naöe sestersk organizace v USA byla zaloûena v roce Klienti v naöem portfoliu nejsou rozdïlov ni na vïtöì nebo menöì. Vöichni se ale snaûì vyuûìvat tuto sluûbu v co nejvïtöì mì e. Bez nì by pojiötïnì nefungovalo. Vym h nì pohled vek - p ib v firem, kterè oce- ÚujÌ tento zp sob, jak si zajistit "rychlè penìze"? V nabìdce sluûeb naöì dce inè spoleënosti existuje tento produkt samostatnï. Pro naöe klienty je poskytnutì tèto sluûby samoz ejmou souë stì pojistnè smlouvy. V hodou nenì dle mèho n zoru jenom rychlè zìsk nì prost edk, ale v naöem p ÌpadÏ i spora n klad. V nïkter ch teritoriìch skuteënï staëì, ûe se v zastoupenì naöeho klienta na dluûnìka obr tì naöe sestersk organizace, ozn mì mu, ûe se jedn o pohled vku krytou pojiötïnìm a dluûnìk uhradì pohled vku bez dalöìho prodlenì. Toto pochopitelnï lze oëek vat v p Ìpadech platebnì nev le. PlatebnÌ neschopnost v podobï konkurzu, vyrovn nì nebo podobnèho instrumentu podle typu pr va je sloûitïjöì na vy izov nì, ale opïtovnï pom h p Ìtomnost naöich sestersk ch organizacì na mìstnìm trhu. StaËÌ si jenom p edstavit, kolik silì m ûe vyûadovat v bïr pr vnìho z stupce bez zkuöenostì a znalosti mìstnìch zvyklostì a pr va. Vynaloûen Ëas a penìze mohou p ev öit samotnou sumu pohled vky a z st v trpk zkuöenost. Dobr start mïla on-line nabìdka pojiötïnì pohled vek pro malè a st ednì podniky, kterou jste uvedli na trh p ed dvïma roky. Jak je vyuûìv na nynì? Jak jsem jiû v jednè z p edchozìch odpovïdì uvedl, fenomèn ned vïry v novè p etrv v a zejmèna u mal ch a st ednìch podnik se pro n s st v do jistè mìry omezujìcìm faktorem rozvoje nabìdky produktu. ZatÌm se n m nepoda ilo naplnit naöe p edstavy o jeho öirokèm vyuûitì jako je tomu nap Ìklad u naöich sestersk ch organizacì ve Francii nebo v It lii. PochopitelnÏ, ûe se musìme zamyslet i nad naöimi zp soby nabìdky a vytv enì öiröìho povïdomì o moûnostech, kterè produkt nabìzì. NesmÌme zapomenout ani na dalöì zjednoduöenì pravidel, za kter ch lze tento produkt nabìdnout. Vych zìte vst Ìc firm m rovnïû p i pot ebï zv öit si vïrovou bonitu p i vyjedn v nì s bankou - jak m subjekt m tuto moûnost dnes nejvìce doporuëujete? DovolÌm si tvrdit, ûe pro kaûdou finanënì instituci, jakou je banka, je klient, kter se star o svoje pohled vky, klientem mènï rizikov m a tudìû vìce bonitnìm. Naöe spolupr ce tèmï se vöemi bankami na trhu»eskè republiky se neust le rozöi uje. V dohlednè dobï poëìt me se zavedenìm novèho produktu v oblasti z ruk, ale tady bych jeötï radïji neuv dïl detaily. Kaûdop dnï se n mi poskytovanè vïrovè pojiötïnì stalo bïûnou sou- Ë stì financov nì podnik. ZaklÌnadlo naöì doby - malè a st ednì podnik nì. Jak vnìm vaöe spoleënost tento sektor? Dok ûete se vïnovat i mikrofirm m? DovolÌm si nekomentovat situaci obecnï. Tam je takov, jak je. V portfoliu pojistn ch smluv naöì spoleënostì z hlediska poëtu pojistn ch smluv m me vìce neû öedes t procent mal ch a st ednìch podnik. DomnÌv m se, ûe je to jeötï po d m lo. Tento segment trhu by mïl b t nejdynamiëtïji se rozvìjejìcìm, i kdyû znaënï rizikov m. Nazval bych zejmèna novï vznikajìcì podniky jako velice k ehkè. ZejmÈna proto, ûe kdyû se tyto podniky setkajì s takzvanou druhotnou platebnì neschopnostì, nemajì dostatek zdroj, aby dok zaly dost t sv m vlastnìm z vazk m ve srovn nì s podniky s vïtöì kapit lovou silou. PojiötÏnÌ pohled vek a ÌzenÌ rizik by jim tuto krizovou situaci mohlo pomoct p ekonat. Kaûd ekonomick subjekt, kter m vìce neû jednoho odbïratele, a pouûìv dodavatelsk vïr, je p edmïtem naöeho z jmu. OdpovÏÔ znì: ano. za odpovïdi urëenè Ëten m Prosperity podïkovala Eva Brixi Čínská podnikatelská mise a kontrakty za 400 milionů korun»eskè firmy mïly moûnost setkat se s n kupëìmi z osmi v znamn ch ËÌnsk ch obchodnìch korporacì v r mci matchmakingu po danèho agenturou CzechTrade. V n vaznosti na zased nì Ëesko-ËÌnskÈho EkonomickÈho smìöenèho v boru, kterè se konalo v Pekingu v Ëervenci za Ëasti ËeskÈ delegace vedenè n mïstkem ministra pr myslu a obchodu Martinem Tlapou, pob vala ve dnech v Praze ËÌnsk delegace veden n mïstkem ministra obchodu Gao Huchengem. Z stupci firem z jeho doprovodu podepsali p Ìmo bïhem mise kontrakty s Ëesk mi partnery v celkovè hodnotï p esahujìcì 400 milion KË. PodnikatelskÈ mise se Ëastnilo osm v znamn ch ËÌnsk ch firem, kterè se v r mci kontaktnìch jedn nì po danèho agenturou CzechTrade, ve spolupr ci s Hospod skou komorou»r a Svazem pr myslu a dopravy»r, setkali se öirok m spektrem Ëesk ch firem, kterè majì z jem obchodovat s»ìnou.»eskè firmy se tak mïly p Ìleûitost zkontaktovat se z stupci velk ch ËÌnsk ch korporacì China Minmetals Corporation, China National Township Enterprises Corporation, China National Light Industrial Products, China New Era Group Corporation, China MEHECO corporation, Sinochem Corporation, China Chem Co., Ltd a CITIC TIANJIN CO., LTD., kterè pokr vajì obchod s celou ök - lou komodit, poëìnaje zemïdïlsk mi pr myslov mi chemik liemi a technikou, krmn mi smïsemi a semeny, hnojivy, d le obchodem kovy a miner lnìmi produkty, textilem a spot ebnìm zboûìm, ale i realitami a sluûbami nebo medicìnskou technikou a hi-tech v robky a dalöìmi komoditami a sluûbami. Podle slov n mïstka ministra pr myslu a obchodu Martina Tlapy, kter jedn nì s ËÌnskou stranou za»eskou republiku vedl, je cìlem nalèzt novè moûnosti ËeskÈho v vozu do»lr a p ispït tak k eöenì st vajìcìho pasivnìho obchodnìho salda»r v Ëi»LR. pokraëov nì na stranï 10 6 Další milník v rozvoji plzeňského pivovaru Po spïönèm dvoumïsìënìm zkuöebnìm provozu uvedl koncem Ëervna PlzeÚsk Prazdroj ve svèm pivovaru v Plzni do plnèho provozu dalöì Ë st modernizovanèho v robnìho komplexu. V r mci tzv. dvouap ltè etapy doölo k rozöì enì varny Pilsner Urquell a zprovoznïny byly novè cylindro-kûnickè tanky na kvaöenì piva. Jednorázové kapitálové životní pojištění se vrací do nabídky České pojišťovny»esk pojiöùovna oûivila produkt, kter spïönï sjedn vala jiû p ed nïkolika lety. Jednor zovï placenè kapit lovè ûivotnì pojiötïnì se vracì ve svè inovovanè verzi jako produkt maxim lnï jednoduch. Budějovický Budvar, n.p. vložil do modernizace pastérů piva 16 milionů korun Jedna z letoönìch nejvïtöìch investic BudÏjovickÈho Budvaru m p edevöìm pomoci snìûit provoznì n klady. Pivovar oëek v n vratnost prost edk investovan ch do p estavby pastèr lahvovèho piva do öesti let.»eskè BudÏjovice, 18. Ëervence V BudÏjovickÈm Budvaru zajiöùujì trvanlivost lahvovèho piva dva zmodernizovanè pastèry..a.s.a. obhájila kvalitu řízení Skupina spoleënostì.a.s.a. v»r, pat ÌcÌ k nejv znamnïjöìm a nejrespektovanïjöìm firm m podnikajìcìch v»eskè republice v odpadovèm hospod stvì obh jila v recertifikaënìm auditu renomovanè spoleënosti Det Norske Veritas svè certifik ty integrovanèho systèmu ÌzenÌ. Certifik t potvrzujìcì shodu se standardy ISO 9001, ISO a OHSAS p edal do rukou gener lnìho editele spoleënostì.a.s.a. v»r, Ing. Arnoöta Kastnera editel DNV pro»eskou a Slovenskou republiku Mgr. Viktor äaroch, Ph.D.

7 září 2006 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ Exportéři jsou jako dravé šelmy Odpovídá Ing. Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu Poslední vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k exportu zní povzbudivě: "Červnové výsledky znovu potvrzují, že zahraniční obchod bude i letos tahounem celé ekonomiky. Po mírných přebytcích obchodní bilance z letošního dubna a května, které byly dány zejména růstem dovozních cen ropy a plynu, je červnový přebytek téměř 9 miliard korun potvrzením dlouhodobé dynamiky našeho exportu. Naše firmy jsou vysoce konkurenceschopné a v řadě oborů patří k světové špičce. Mírný předstih tempa růstu dovozu před vývozem však není žádnou tragédií. Na jednu stranu je to samozřejmě dáno rostoucími dovozními cenami ropy a plynu. Zároveň se ale díky vysokému růstu exportu zvyšují i dovozy zařízení a komponent pro investiční projekty z minulých let (například automobilka TPCA nebo zahájení investic dodavatelů pro Hyundai). Je tedy zřejmé, i s ohledem na urychlování růstu v zemích Evropské unie, že vysoký růst naší ekonomiky bude pokračovat i v nejbližších letech. Očekáváme, že za celý letošní rok by mohl přebytek obchodní bilance dosáhnout zhruba 50 až 60 miliard korun." Uspokojit se s takovým prohlášením by však bylo málo. Proto jsem se náměstka ministra průmyslu a obchodu Ing. Martina Tlapy zeptala: Jak si doopravdy vede Ëesk v voz? Uû jsme si zvykli na samè dobrè zpr vy. Je p i hodnocenì exportu»eskè republiky v bec nïco, z Ëeho m te obavy?»esk export je ve velmi dobrè kondici, exportè i t hnou ekonomiku, tïûìme z v hodnèho pomïru kvality a ceny eöenì, a to navzdory slabèmu ekonomickèmu r stu ve vïtöinï zemì EU, zejmèna NÏmecku. To je velk spïch naöich firem. Moûn pr vï nynì je dobrè si uvïdomit i hrozby a nevyuûitè p Ìleûitosti. Mezi nï pat Ì vysok koncentrace exportu na zemï EvropskÈ unie (vìce neû 84 %), menöì sìla exportu mal ch a st ednìch firem, st le vysokè celnì a administrativnì barièry p i exportu na vzd lenïjöì trhy a hrozba ztr ty pozic u v roby s nìzkou p idanou hodnotou. V tom vidìm klìëovè nebezpeëì. ExportnÌ firmy jsou jako orli, kter m se neda Ì v p Ìliö tïönè kleci, ËÌm mènï barièr budou muset p ekon vat, tìm lèpe pro Ëeskou ekonomiku. MalÈ firmy a drobnì podnikatelè si obëas postesknou, ûe za sluûbami ministerstva pr myslu a obchodu Ëi za sluûbami CzechTrade musejì cestovat do Prahy. O tom, co by mïlo situaci zlepöit, jsme uû nïkolikr t psali. Chyst te v tomto smïru dalöì novinky? P Ìstup ke sluûb m st tu musì b t v regionech, aby podnikatel öet il n klady. Bezplatn zelen exportnì linka, spoleënè kancel e CzechTrade s hospod sk mi komorami a kvalitnì informace na internetu jsou p Ìklady projekt, kter mi chceme sluûby p iblìûit. Druhou vïcì je, aby sluûby st tu nebyly poskytov ny za dve mi, kterè je tïûkè otev Ìt. Profesion lnì jedn nì a ch p nì, ûe st t slouûì lidem, kte Ì platì danï, je z sadnì zmïna, kterou firmy musì Ëasem poznat. A d se v bec porovnat nabìdka toho, co dnes n ö st t nabìzì exportèr m, s tìm, jak je tomu jinde ve svïtï? M me vìcemènï stejnou nabìdku sluûeb, v nïkter ch segmentech jsme limitov ni poëtem lidì a finanënìmi moûnostmi. VlajkovÈ lodi exportu, instituce jako je CzechTrade,»EB a EGAP, si naöly svè klienty, majì solidnì hodnocenì kvality sluûeb. Ministerstvo pr myslu se vyprofilovalo jako servis firm m pro tvorbu politiky a profesion lnì "backoffice" pro zastupitelskè ady. V tomto smyslu m me poprvè od vzniku»eskè republiky systèm, kter n m z vidì i ada zemì EvropskÈ unie. Oproti jin m zemìm EU majì naöe firmy jistou konkurenënì nev hodu v niûöì intenzitï podpory exportu. KlÌËovÈ slabiny jsou zn mè - profesionalita st tnì spr vy je u n s horöì. ÿada zemì je p ed n mi v manaûerskèm zp sobu ÌzenÌ ve ejnèho sektoru, m me mènï dob e motivovan ch profesion l s jazykov mi a ÌdÌcÌmi schopnostmi, ednìci komunikujì spìöe s ednìky, neû aby slouûili firm m v tom nejlepöìm slova smyslu. St t nem dïlat vïci, kterè lèpe eöì priv tnì sektor. Pominu teorie informaënì asymetrie, Ëi ve ejnèho sektoru, abych h jil v znam podpory exportu. Z pragmatickèho hlediska je pro mï klìëovè, ûe podpora exportu dominuje hospod skè politice kaûdè vyspïlè zemï. JednÌm z kol st tu je zprost edkov vat firm m rovn p Ìstup k exportnìm p Ìleûitostem, sniûovat transakënì n klady p i vstupu na trhy, vytv et exportu p ÌznivÈ prost edì a bourat zbyteënè barièry. D leûitè je mï it efekty ËinnostÌ. Pokud se podìv me na ËÌsla, tak hodnota dodateënèho exportu, kter byl zprost edkov n dìky asistenci CzechTrade, nïkolikan sobnï p evyöuje prost edky na Ëinnost. Stejn p Ìstup musì platit k hodnocenì v sledk ostatnìch hr Ë v t mu.»as vöech lidì, kte Ì pracujì za st t na podpo e v vozu v zahraniëì, se musì mï it a porovn vat s hodnocenìm firem. M st t urëovat, kam exportovat? NenÌ to spìöe na strategii firem? ProexportnÌ politika»r poëìt s urëit mi prioritnìmi zemïmi - nepadnou ostatnì v zapomnïnì? Nejsme tak bohatì, abychom sluûby, prezentace i v sadky velvyslanectvì a kancel Ì st tu stavïli ve vöech zemìch. LidskÈ i finanënì zdroje musìme investovat tam, kde p inesou v nos v podobï r stu v vozu. Volba prioritnìch zemì a strategie jsou zp sobem dialogu naöeho ministerstva s podnikateli o tom, do kter ch zemì zamï it spoleënè aktivity, jakè veletrhy a mise organizovat, jakè obory mohou b t pro n s nejvìce perspektivnì. St t naötïstì firm m uû nic v tomto smïru neurëuje, firmy a jejich reprezentace jsou pro n s ale klìëovè ke zvolenì spoleënè cesty.»asto Ìk te, ûe podìl naöich mal ch a st ednìch firem na v vozu je st le nìzk. M te konkrètnì daje? PodÌl mal ch a st ednìch firem na exportu roste, na konci roku 2005 dos hl 39,7 %, tedy o 5,2 procentnìho bodu vìce neû v roce P esto v ha velk ch hr Ë na exportu je dominantnì, naöìm cìlem je marketingovè aktivity mal ch a st ednìch firem v zahraniëì d le podporovat. P Ìstupy budou obdobnè jako v jin ch zemìch. Iniciujeme jejich sdruûov nì do exportnìch aliancì, zdarma nabìzìme p Ìstup k informacìm, z evropsk ch fond p ispìv - 4. Ëinn asistence pro exportèy roku 2010 vzroste toto ËÌslo na 400. Tak budeme alespoú Ë steënï srovnatelnì s v sadky st tu podobnï otev en ch a velk ch zemì, disponibilnì Ëas pro klienty se v zahraniëì zv öì ze 70 na 350 tisìc hodin roënï. N r st neznamen jenom vìce vyslan ch lidì, ale takè zmïnu pomïru poëtu lidì doma a v zahraniëì, poëìt s rozöì enìm o mìstnì odbornìky. Ale zdaleka nejde jenom o poëty lidì. Sluûby pro exportèry jsou funkcì poëtu lidì a kvality toho, co a jak dïl me. Bez zvyöov nì kvality nem cenu p ibìrat dalöì pracovnìky. V pozici, jakou zast v te, hodnï cestujete. M ûete Ìci, co povaûujete pro spïch jedn nì za klìëovè? UËenÌ se a respektov nì odliönostì pat Ì k emeslu zahraniënìho obchodu. PodmÌnky obchodov nì jsou v jednotliv ch zemìch velmi odliönè. Je t eba respektovat kulturu zemï, se kterou obchodujeme, aù uû se to t k obleëenì, zvyklostì p i stolov nì, zp sobu prezentace. V nïkter ch zemìch je pot eba vìce trpïlivosti. V seversk ch zemìch je nutn dochvilnost, preciznost, a jedn nì jsou velmi stroh. V nïkter ch zemìch se zase spïch o trochu mènï, neû jak jsme zvyklì v»esku, to je JiûnÌ Evropa Ëi Latinsk Amerika. VelkÈ skalì je snaûit se b t za kaûdou cenu vtipn, neboù styl ËeskÈho humoru nenì plnï p enositeln do jin ch zemì. KvalitnÌ marketing je vïc, kterou se vöichni Bilance zahraničního obchodu České republiky BILANCE ZAHR. OBCHODU V MLD. K» Projekty a cíle exportní strategie Prosadit»eskou republiku ve svïtï prost ednictvìm obchodu a invace I. VÌce p ÌleûitostÌ pro podnikatele 1. UsnadÚov nì obchodu II. Poskytovat profesion lnì a Ëinnou podporu 10. SÌù pro export 5. Zv öenì v vozu sluûeb III. Zlepöit a rozvìjet kvalitu sluûeb 8. Nov systèm sluûeb st tu pro export 2. P sobenì na klì- Ëov ch trzìch Ing. Martin Tlapa (uprostřed) na tiskové konferenci uspořádané na téma strukturální fondy letos v Praze me finanënï na podpora marketingov ch aktivit v zahraniëì, zv hodúujeme Ëast na veletrzìch a v stav ch. NovÏ rozöi ujeme exportnì vzdïl v nì a zvyöujem n roky na kvalitu lidì, kte Ì za st t pom hajì exportu v zahraniëì. JednÌm z projekt novè proexportnì politiky je ExportnÌ akademie. M ûete vysvïtlit, co obsahuje a jakè jsou ambice autor tohoto projektu? ExportnÌ akademie je jeden z dvan cti projekt proexportnì politiky. PoslouûÌ ke zlepöenì kvality lidì, kte Ì za st t p sobì v zahraniëì, tedy z stupc CzechTrade a obchodnï ekonomick ch rad na zastupitelsk ch adech. Projekt definuje kompetence, dovednosti a nutnè znalosti. Po vstupnìm testu budou muset uchazeëi p esvïdëit n s a z stupce podnikatel, ûe majì profesion lnì v bavu pro nabìdku sluûeb st tu. Akademie bude navìc otev en i pro firmy, kterè by chtïly otestovat svè zahraniënì z stupce. Zah jenì "v uky" pl nujeme pro p ÌötÌ rok, partnery jsou ministerstvo zahraniëì, vysokè ökoly a podnikatelè. ProexportnÌ politika poëìt s n r stem poëtu lidì. NenÌ to zbyteënè? Firmy spìöe chtïjì, aby ednìk ve st tnì spr vï ub valoö Dnes m me v zahraniëì 130 vyslan ch lidì na zastupitelsk ch adech a kancel Ìch CzechTrade. SpoleËnÏ s mìstnìmi pracovnìky je tento poëet okolo 200. ProexportnÌ strategie poëìt, ûe do uëìme. DesÌtky let jsme û dn marketing nedïlali, v centr lnï ÌzenÈ ekonomice jsme ho ani p Ìliö neuplatnili. Schopnost Ëesk ch firem prezentovat se venku se vöak za poslednì roky ohromnï zvedla. Pro firmy i ednìky je nutn znalost jazyk, mìstnìch podmìnek, kultury a takè schopnost dob e prezentovat st t i nabìdku firem. Firmy obvykle nehledajì informace prost ednictvìm studiì Ëi sledov nìm trend a p ÌbÏh spïön ch, ale spìöe preferujì p Ìmou n vötïvu trh, Ëasto i za cenu zbyteënï vynaloûen ch n klad. JeötÏ k cestov nì, kterè k zahraniënìmu obchodu pat Ì. SvÈ zvyklosti a chutï ËeskÈ kuchynï musìte Ëastokr t pod Ìdit mìstnìm zvyklostem. Byl jste p i stolov nì v cizinï nïkdy v rozpacìch? Nikdy jsem nebyl nucen spo dat nïco jako zvì e- 6. Zv öenì p Ìm ch investic a akvizic do zahraniëì 9. Z kaznickè centrum IV. Zv öit kapacity pro export 11. RozöÌ enì financov nì ËeskÈho exportu 3. Budov nì kvalitnì znaëky»r ve svïtï 7. Rozvoj v voznìch aliancì 12. ExportnÌ akademie ,5-39,5-99,6-153,0-150,4-80,2-64, * -120,8-117,4-70,8-69,8-26,4 +40,4 +50,0 *) odhad ministerstva pr myslu a obchodu St t Klienti Procesy Zdroje cì oëi nebo uöi. Dokonce jsem se vyhnul i had m a dalöìm asijsk m delikates m. NejvÌce mi v hlavï, ale uû ne tak v ûaludku, utkvïly asi vzpomìnky na Uzbekist n a jejich öirokou nabìdku koúskèho masa na vöechny zp soby. V pozici n mïstka ministra pr myslu a obchodu jste dva roky. Jak byste s m zhodnotil v sledky vaöì dosavadnì pr ce, ËÌm se budete "obhajovat"? ProspÏönost a kvalitu musì p edevöìm hodnotit firmy. Ty musì Ìci, zda je podpora exportu kvalitnïjöì, neû b vala. Za dva roky se n m na ministerstvu pr myslu a obchodu snad p r vïcì povedlo. Chcete-li po mnï bilanci, pak k tomuto soudu nabìzìm p r argument. M me spïön systèm Ëerp - nì prost edk ze struktur lnìch fond EvropskÈ unie. VyËerp me vöechny unijnì prost edky, kterè byly pro toto obdobì urëeny, ekonomickè p Ìnosy pro firmy se projevujì v r stu v roby i exportu. Z hlediska»eskè republiky jsme se v Ëervenci vyöplhali na prvnì mìsto. Zv öil se poëet lidì, kte Ì slouûì za st t v zahraniëì, vzrostly finanënì prost edky na podporu obchodnï ekonomick ch aktivit. Export klient st tu vyskoëil i dìky novèmu systèmu ÌzenÌ, mï Ìme v sledky a sledujeme spokojenost klient. Nov exportnì politika se p etavila do dvan cti projekt, kterè se pod patronacì ministerstva rozbïhly. V obchodnì politice jsme prosadili liberalizaci obchodu se sluûbami v r mci EU, dos hli jsme pro n s v hodnïjöìho textu, neû prosazovaly nïkterè staröì zemï Unie, z sadnïji promlouv me do spoleënè obchodnì politiky, nap Ìklad p i sniûov nì celnìch barièr a liberalizace obchodu. Dob e funguje SOLVIT, kter m na starosti mimosoudnì eöenì spor firem plynoucìch z nespr vnè aplikace evropskèho pr va. Za prvnì dva roky ËlenstvÌ»eskÈ republiky v EvropskÈ unii jsme vy eöili 92 p Ìpad a podìl spïönï vy eöen ch spor od loúskèho do letoönìho kvïtna Ëinil 94 procent, coû n m vyneslo prvnì mìsto na ûeb- ÌËku vöech center Solvit v zemìch EU. Vytvo ili jsme, trouf m si tvrdit, jedineënou nabìdku pro exportèry, p ipravili zelenou linku pro bezplatn servis klient m a sjednotili nabìdku vöech st tnìch institucì pro exportèry. CzechTrade se stal respektovanou a spïönou agenturou, kter m p ed sebou velkou budoucnost. Na r zn ch jedn nìch i tiskov ch konferencìch jste naznaëil, jak by exportnì politika mïla b t u n s organizov na. Ned vno v ö n zor, resp. n zor MPO, podpo ila ada podnikatel na setk nì nad strategiì proexportnì politiky st tu. Hovo ilo se takè o ambici ministerstva zahraniëì opït pod- Ìdit ÌzenÌ obchodu v zahraniëì v hradnï jejich ad m. M te vöak spoleënï s firmami n zor odliön, pokud vìmö Jak by se to tedy mïlo vlastnï dïlat? Tak, jak je tomu jinde v exportnï spïön ch ekonomik ch. KvalitnÌ z zemì ekonomickèho ministerstva, kterè s podniky vytv Ì politiku, sluûby a ÌdÌ pr ci lidì, kte Ì za st t p sobì v zahraniëì. Soukrom sektor nabìzì, co umì nejlèpe a co mu p inese zisk. V adï projekt bude v hodnè se spojovat a vystupovat jako jeden t m. NenÌ to û dn vïda, klìëovè je trpïlivï, ale nekompromisnï mïnit ve ejn sektor, aby byl profesion lnì sluûbou. Pokud budeme testovat naöe kroky se soukrom m sektorem, tedy uûivateli, pak neudïl me chybu. Podniky a jejich z stupci si sami vyberou a eknou, co od n s nechtïjì, Ëi co naopak pot ebujì. za rozhovor podïkovala Eva Brixi 7

8 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ září 2006 INEKON GROUP míří s investičními celky do Vietnamu, Iráku, Tádžikistánu Šampaňské chutnalo sladce jako vítězství. Příležitost pro přípitek byla na půdě skupiny INEKON GROUP 7. srpna v Praze velká. Ta chvíle se totiž zapsala do historie obchodování České republiky s Vietnamskou socialistickou republikou dobře čitelným písmem. Za přítomnosti mnoha odborníků na otázky exportu v čele s Ing. Martinem Tlapou, náměstkem ministra průmyslu a obchodu, byl podepsán kontrakt v hodnotě 115 milionů eur (zhruba 3,3 miliardy korun) na výstavbu nové cementárny ve Vietnamu, a to mezi zástupci INEKON GROUP, a.s. a Phu Song Cement JSC. Tisková zpráva, vydaná k této příloežitosti, uváděla, že INEKON prolomil ledy v obchodě s Vietnamem. Financov nì zajistì vïrem»esk exportnì banka a investici je p ipraven pojistit EGAP. PrvnÌ dod vky do Vietnamu se uskuteënì v 1. ËtvrtletÌ roku Stavba bude dokonëena do t Ì let. "SlavnostnÌ podpis smlouvy znamen velk p Ìnos nejen pro n s, ale i pro zahraniënì obchod»eskè republiky. Jde o pr lom ve stagnujìcìm obchodnìm styku s Vietnamskou socialistickou republikou v oblasti pr myslov ch investiënìch celk," uvedl Ing. Josef Huöek, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel INEKON GROUP. "P edpokl d me, ûe v stavba cement rny je pouze prvnì z ady investic, kterè do tèto zemï vyvezeme. V souëasnè dobï jedn me o v stavbï dalöì cement rny, pravny odpadnìch vod, v stavbï zdravotnick ch za ÌzenÌ, energetick ch blok a dokonce i pivovaru." Kontrakt naplúuje i z mïry dvoustrannè dohody, kterou»esk republika uzav ela prost ednictvìm Ministerstva pr myslu a obchodu»r s Vietnamskou socialistickou republikou. "Jsem r d, ûe se n m poda ilo pomoci spïönè expanzi Inekonu do Vietnamu. Vietnam je pro ËeskÈ firmy prioritnì zemì. UspÏt zde vyûaduje trvalou p Ìtomnost na tomto trhu, proto naöe ministerstvo p ipravuje ve Vietnamu takè otev- enì kancel e CzechTrade. NavÌc v letoönìm roce hodl me zv öit ve Vietnamu prezentace Ëesk ch firem. SouË stì naöich aktivit bude i p ipravovan prezidentsk n vötïva, podnikatelsk mise a projekty k oûivenì Ëesko-vietnamskÈho vysokoökolskèho studia," uvedl p i tèto p Ìleûitosti Martin Tlapa. DoplÚme, ûe na zak zce ve vietnamskè provincii Ninh Binh se budou vedle INEKONU, kter je gener lnìm dodavatelem, podìlet i dalöì firmy. Subdodavatelem stavebnì Ë sti je zlìnsk spoleënost PSG International. StrojnÌ za ÌzenÌ, tj. obrovskè pece a ml ny, vyrobì strojìrny PSP Engineering P erov. Pro Inekon jde o tradiënì partnery, oba se totiû podìlejì i na realizaci zak zek v Ir ku. Elektroniku a systèmy ÌzenÌ pak dod spoleënost Valtech EZ - Siemens. Pro INEKON GROUP je vietnamsk zak zka jiû Ëtvrt m velk m kontraktem v pr bïhu poslednìch dvou let. Loni spoleënost uzav ela smlouvy na v stavbu cement ren v SevernÌm Ir ku a letos v Tadûikist nu v celkovè hodnotï 337 mil. eur (9,6 mld. KË). Zak zka v T dûikist nu p itom spïönï nav zala na dokonëenì prvnì etapy modernizace cement rny v Duöanbe. P ipomeúme v tèto souvislosti nïkolik dalöìch tiskov ch informacì: V Ir ku zaëne uû letos Praha, 13. ledna INEKON GROUP m ûe zah jit pr ce na dod vk ch cement rny do Ir ku. Na z kladï definitivnìho kontraktu, kter podepsal tento t den se soukrom m investorem, ir ckou spoleënostì S. J. Company, se v stavba urychlì a zaëne uû letos. Uzav en smlouva poëìt rovnïû s nav öenìm p vodnï pl novanè v robnì kapacity cement rny ze t Ì tisìc na öest tisìc tun cementu dennï. Hodnota zak zky dod vanè "na klìë" ËinÌ 328 milion eur. Cement rna vyroste v severnì Ë sti zemï a p edstavuje zatìm nejvïtöì Ëesk kontrakt v novodobè historii Ir ku. V stavbu podpo ila i Ëesk vl da, kter v Ëervnu 2004 schv lila v r mci programu podpory obnovy Ir ku dotace pro 11 tuzemsk ch projekt. P Ìpravu projektu cement rny podpo ila Ë stkou 660 tisìc eur (zhruba 20 milion korun). V stavba mïla b t podle p vodnìch pl n zah jena v roce 2007, investor ji vöak urychlì financov nìm z vlastnìch zdroj. "Oproti podmìnk m uveden m v r mcovèm kontraktu se z kaznìk rozhodl financovat dod vky prost ednictvìm akreditivu, kter otev e u Lebanese-Canadian Bank v Bejr tu," potvrdil p edseda p edstavenstva a gener lnì editel INEKON GROUP Josef Huöek. Na zak zce pro Ir n se budou vedle Inekonu, kter je gener lnìm dodavatelem, podìlet i dalöì ËeskÈ firmy. Subdodavatelem stavebnì Ë sti bude zlìnsk spoleënost PSG International. StrojnÌ za ÌzenÌ vyrobì p erovskè strojìrny PSP. INEKON GROUP jedn s S. J. Company o dod vce jeötï dalöì cement rny, na kterou by mïl uzav Ìt kontrakt bïhem nïkolika p ÌötÌch mïsìc. Pro jejì financov nì vyuûije syndikovan vïr»eskè exportnì banky a Citibank pojiötïn u EGAPu, kter INEKON GROUP p ipravoval uû pro prvnì zak zku.»esk technologie uspïla v NizozemÌ Wijk bij Duurstede, 16. nora Unik tnì Ëesk technologie spoleënosti Ecofluid Group na biologickè ËiötÏnÌ odpadnìch vod se poprvè uplatnì v NizozemÌ. INEKON GROUP v holandskèm mïstï Wijk bij Duurstede dokonëil prvnì Ë st rekonstrukce ËistÌrny, kter umoûnì zv öit mnoûstvì vyëiötïnè vody aû o t icet procent. Zak zka za p ibliûnï 18 milion korun byla realizov na na z kladï projektu brnïnskè firmy Ecofluid Group a v robnï mont ûnì t ebìëskè firmy MICo. INEKON a Ecofluid jiû delöì dobu spolupracujì p i dod vk ch ËistÌren odpadnìch vod do Irska, Jord nska a Lotyöska. Evropsk unie zvaûuje, ûe po ukonëenì test v Holandsku tuto technologii doporuëì pro rekonstrukce ËistÌren v EvropÏ. "Vodohospod sk spr va oblasti Utrecht se rozhodla pro n ö projekt, protoûe umoûúuje p i nìzk ch n kladech zv öit Ëinnost ËistÌrny a z roveú zlepöit kvalitu vyëiötïnè odpadnì vody. Pl nujeme, ûe slavnostnì p ed nì ËistÌrny z kaznìkovi se uskuteënì 1. Ëervence 2006 po dokonëenì druhè Ë sti rekonstrukce a ukonëenì zkuöebnìho provozu," uvedl Ing. Josef Huöek, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel INEKON GROUP, a.s. "V souëasnosti jedn me v NizozemÌ o dalöìch projektech rekonstrukce ËistÌren odpadnìch vod," dodal J. Huöek. Proces ËiötÏnÌ, kter je zaloûen na systèmu vyvinutèm vlastnìky spoleënosti ECOFLUID GROUP, je vhodn i pro rekonstrukce ËistÌren odpadnìch vod v»eskè republice. Parametry kvality takto vyëiötïnè vody odpovìdajì evropsk m standard m a jsou v souladu s vl dnìm na ÌzenÌm Ë.82/99 Sb., jenû stanovì ukazatele p ÌpustnÈho stupnï zneëiötïnì.»istìrny s touto technologiì u n s jiû delöì dobu fungujì nap. v pici, JaromÏ- i, NovÈm MÏstÏ nad MetujÌ, BroumovÏ aj. a v novè inovovanè koncepci vyvinutè s finanënì pomocì MPO»R ve ZlonicÌch a Drnholci.»esk technologie nazvan USBF je zaloûena na principu biologickèho ËiötÏnÌ a vyuûìv efektu vloëkovèho mraku - fluidnìho filtru. K oddïlov nì biologicky aktivovanèho kalu od vyëiötïnè vody doch zì mnohem rychleji neû u bïûnï pouûìvanèho procesu sedimentace. P i rekonstrukcìch zastaral ch ËistÌren vëetnï zvyöov nì jejich kapacit se technologick mi vestavbami USBF osazujì existujìcì n drûe a tìm se sniûujì investiënì n klady tïchto rekonstrukcì. DalöÌ v hodou je plnè vylouëenì z pachu, nìzkè provoznì n klady, konstrukënì flexibilita a spolehliv provoz. V Tadûikist nu postavì cement rnu za vìce neû 2,3 miliardy korun Praha, 2. dubna INEKON GROUP postavì do dvou let v tadûikist nskèm äart zu novou cement rnu. Kontrakt v hodnotï vìce neû 2,3 miliardy korun (100 milion USD) uzav eli z stupci spoleënosti s koncernem Izmoili Somonij. O v znamu zak zky pro rozvoj tèto st edoasijskè zemï svïdëì, ûe Ëeskou delegaci p ijal v hlavnìm mïstï Tadûikist nu Duöanbe i prezident E. ä. Rachmonov. Pr ce na novè cement rnï o v konu 500 tisìc tun cementu roënï s moûnostì nav öenì v konu aû na 2,5 miliûnu tun za rok zaënou jeötï letos. EGAP jiû p islìbil pojistit vïr, kter poskytne»esk exportnì banka. vïrov dohoda by mïla b t podeps na v kvïtnu, kdy by takè mïl b t poloûen z kladnì k men. "TÏöÌ n s, ûe se n m v Tadûikist nu poda ilo vybudovat d vïru v profesionalitu naöì pr ce a uzav Ìt smlouvu na novou cement rnu. Zak zka spïönï navazuje na kontrakt, kter jiû d Ìve INEKON GROUP podepsal s firmou GUP T dûikcement na modernizaci cement rny v Duöanbe v hodnotï 73 milion dolar," ekl p edseda p edstavenstva a gener lnì editel Inekon Group Josef Huöek. "P i naöem setk nì vzpomnïl prezident Tadûikist nu E. ä. Rachmonov na jedn nì, kterè vedl s Ëesk m prezidentem V. Klausem. Ocenil p itom, ûe podepsan kontrakt na novou cement rnu a plnïnì kontraktu na modernizaci jsou kroky k naplúov nì dohody o spolupr ci mezi T dûikist nem a»eskou republikou," dodal J. Huöek. INEKON GROUP je zatìm jedinou Ëeskou spoleënostì, kterè se poda ilo do Tadûikist nu proniknout. Pod jeho jmènem se vöak na realizaci budou podìlet takè dalöì ËeskÈ firmy. Subdodavatelem stavebnì Ë sti bude zlìnsk spoleënost PSG International. StrojnÌ za ÌzenÌ vyrobì p erovskè PSP Engineering. Jinou Ë st dod vek bude zajiöùovat firma CZMT. Koordinaci pracì a dod - vek bude mìt na starosti Inekon Power. "V Tadûikist nu se chceme rovnïû uch zet o zak zky na v stavbu nov ch vodnìch elektr - ren. TÏûÌme ze svè glob lnì obchodnì politiky zaloûenè na aktivnìm vyhled v nì podnikatelsk ch p ÌleûitostÌ ve svïtï. pokraëov nì na stranï 9 Tramvaje Trio jezdí v Olomouci Olomouc, 4. z Ì DvÏ ze t Ì nov ch nìzkopodlaûnìch tramvajì typu TRIO dnes p edali p edstavitelè INEKON GROUP, a. s., DopravnÌmu podniku mïsta Olomouce. SlavnostnÌ zah jenì provozu se uskuteënilo za Ëasti Ing. Martina Tesa Ìka, prim tora mïsta, a ady v znamn ch osobnostì. T etì z tramvajì p evezme mïsto bïhem mïsìce Ìjna. "Vozy typu Trio se dìky svè vysokè spolehlivosti adì k technick m öpiëk m. Jejich provozuschopnost se bïhem loúskèho roku nap. v OstravÏ pohybovala kolem %. Prostoje byly zp sobeny p edevöìm cizìm zavinïnìm, i proto vï Ìm, ûe obëanè Olomouce budou s tramvajemi spokojeni." uvedl Ing. Josef Huöek, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel INEKON GROUP, a. s. "U voz garantujeme Ëty icetiletou ûivotnost. Je tedy vìc neû pravdïpodobnè, ûe oslavì jeötï 150. v roëì tramvajovè dopravy v Olomouci," dodal Josef Huöek. Tramvaj INEKON 01 - TRIO je v sledkem spolupr ce dce in ch spoleënostì holdingu Inekon Group. Kolejov doprava, s. r. o., vytvo ila konstrukënì n vrh a Inekon Trams, a. s., zajistila jeho realizaci. KromÏ Olomouce jezdì tyto modernì t ÌËl nkovè soupravy jeötï v OstravÏ. Inekon Trams nynì vyr bì tramvaje pro americk Washington DC, Portland a Seattle. SouË stì aktivit Inekon Group je takè modernizace tramvajì a opravy kolejov ch tratì. V tèto oblasti skupina spïönï uzav ela kontrakty nap Ìklad v Sofii, Srbsku Ëi MoskvÏ. 8 Nové centrum ztrojnásobí kapacitu pražského překladiště Od poë tku srpna spustila z silkov sluûba DPD v ModleticÌch u Prahy zkuöebnì provoz novèho distribuënìho centra poblìû d lnice D1. Provoz novèho distribuënìho centra rozöì Ì kapacitu p vodnìho praûskèho p ekladiötï na trojn sobek. SouË stì komplexu je takè administrativnì centrum se sìdlem pro»r. Velký prodejce automobilů potřebuje velký informační systém SpoleËnost AUTO JAROV, s.r.o., dnes PrvnÌ obchodnì d m automobil je v souëasnosti jednou z nejvïtöìch firem ve svèm oboru v»eskè republice i v regionu st ednì Evropy. Od roku 2006 majì vöichni pracovnìci tèto v znamnè spoleënosti velmi uûiteënèho pomocnìka - informaënì systèm LCS Noris. OmniMount: špička ve světě audio a video nábytku OmniMount, americk v robce Hi-Fi n bytku, z vïsn ch systèm na LCD a plazmovè obrazovky p in öì na Ëesk trh n bytek pro audio a video techniku. OmniMount nabìzì nïkolik ad origin lnìho audio a video n bytku, kterè splúujì nejvyööì poûadavky, a to jak na technickou str nku n bytku, tak na str nku designovou. "N bytek znaëky OmniMount urëitï uspokojì i ty nejn roënïjöì z kaznìky," ekl produktov manaûer RÛbert Klopötock. Aquasoft: dodáváme systém pro podporu výkonu státní správy»esk telekomunikaënì ad se zab v mnoha sloûit mi agendami. K tomu, aby byly efektivnï spravov ny, pot ebuje podporu nejmodernïjöìch informaënìch technologiì. SpoleËnost Aquasoft, zab vajìcì se v vojem a dod vkami informaënìch systèm, v uplynul ch dnech podepsala jako vìtïz v bïrovèho ÌzenÌ s»esk m telekomunikaënìm adem (»T ) smlouvu na dod vku Modul rnìho spr vnìho systèmu (MOSS).

9 září 2006 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ Základní fakta o skupině INEKON Skupina INEKON vznikla jako ryze soukromá česká firma v roce Z počátečních obchodních aktivit - hlavně vývozu kolejových vozidel a dovozu surovin pro chemický průmysl - se postupně rozrostla v obchodně-výrobní holding zaměřený na čtyři hlavní oblasti podnikání: kolejová vozidla, tratě a příslušenství (elektrifikace, telekomunikace); chemie a čištění odpadních vod; vývoz investičních celků; softwarové programy. INEKON GROUP míří s investičními celky do Vietnamu, Iráku, Tádžikistánu pokraëov nì ze strany 8 V mnoha p Ìpadech jde takè o spolupr ci s firmami, kterè majì popt vku a pot ebujì silnèho partnera pro zajiötïnì financov nì a realizaci dod vek," vysvïtlil d vody spïchu INEKON GROUP na zahraniënìch trzìch J. Huöek. Pronikl na bulharsk trh Sofie, 21. nora Kontrakt v hodnotï tèmï 380 milion korun (13,3 mil. eur) na kompletnì modernizaci 18 tramvajì pro Magistr t mïsta Sofie podepsali v Bulharsku za Ëasti velvyslance»eskè republiky Petra Dokl dala prim tor mïsta Sofie Bojko Borisov a gener lnì editel INEKON GROUP, a. s., Josef Huöek. Na realizaci zak zky bude INEKON GROUP spolupracovat se öumperskou firmou Pars nova, a. s., a bulharskou spoleënostì TRAMCAR Sofie. V»eskÈ republice vznikne modernizacì jednè z tramvajì prototyp, kter bude p edlohou pro v robu zb vajìcìch voz p Ìmo v Bulharsku. TermÌn dokonëenì zak zky je napl nov n na konec roku "Podpisem smlouvy se n m poda ilo definitivnï proniknout na bulharsk trh. Jedn nì probìhala od roku 2003, kdy mïsto Sofie vypsalo prvnì v bïrovè ÌzenÌ na modernizaci tramvajì. V znamnou referencì pro n s byla spïön realizace obdobnè zak zky pro srbsk BÏlehrad a realizace kontrakt na nìzkopodlaûnì tramvaje do USA," uvedl Josef Huöek, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel INEKON GROUP, a. s. "Na financov nì se bude podìlet Evropsk banka pro obnovu a rozvoj. V souëasnosti se jiû uvaûuje o moûnosti dalöì etapy modernizace tramvajì po roce 2008," dodal J. Huöek. DvouËl nkovè tramvaje, kterè byly uvedeny do provozu p ed vìce neû 15 lety, se bïhem p ÌötÌch t iceti mïsìc zmïnì na modernì t ÌËl nkovè tramvaje s nìzkopodlaûnìm st ednìm Ël nkem. Budou tak jednoduöe p ÌstupnÈ i osob m se snìûenou pohyblivostì a matk m s koë rky. Ke zv öenì komfortu cestov nì takè p ispïje instalace nov ch podvozk ËeskÈ konstrukce. InteriÈry budou vybaveny mimo jinè kvalitnïjöìmi neho lav mi materi ly a elektronick m informaënìm systèmem. Pro kaûdodennì provoz bylo z pohledu investora d leûitè i dosaûenì spor snìûenìm spot eby trakënì energie o 30 aû 35 procent. Kontrakt v bulharskè Sofii se adì mezi nejvïtöì zak zky, kterè INEKON GROUP uzav el na modernizaci tramvajì v poslednìch pïti letech. P Ìmo navazuje na modernizaci tramvajì pro Moskvu, Iûevsk, Ufu a BÏlehrad. V»eskÈ republice se INEKON GROUP podìlel na modernizaci tramvajì pro DopravnÌ podnik PlzeÚ. Naöe lokomotivy pro Srbsko BÏlehrad, 17. kvïtna INEKON GROUP p edal z stupc m Srbsk ch ûeleznic poslednì dvï z deseti nov ch lokomotiv k zajiöùov nì posunovacì sluûby a p etah vlak. SpoleËnost tak splnila podmìnky kontraktu v hodnotï vyööì neû 180 mili- Pro obor kolejov ch vozidel m skupina vlastnì projekënì kancel (spoleënost Kolejov doprava), v robu v OstravÏ (INEKON Trams) a lokomotivy dod v»mks. Z klad chemickè vïtve tvo Ì financov nì dod - vek chemick ch surovin a v voz hotov ch v robk a d le majoritnì podìl ve spoleënosti Druchema. Nov m oborem je prodej biologick ch ËistÌren odpadnìch vod. V voz investiënìch celk a pr myslov ch za ÌzenÌ organizuje hlavnï mate sk spoleënost INEKON Group, na dod vky elektr ren a technologick ch za ÌzenÌ pro pr mysl se rovnïû specializuje dce in firma INEKON Power. KromÏ tïchto aktivit skupina obchoduje se strojìrensk mi produkty a hutnìm materi lem, zajiöùuje on korun. Dvoun pravovè posunovacì lokomotivy pro INEKON GROUP vyrobil Holding»MKS v z vodï v»eskè T ebovè. V loúskèm roce byl prototyp tèto lokomotivy ocenïn Zlatou medailì Mezin - rodnìho strojìrenskèho veletrhu v BrnÏ. "Kontrakt na dod vku deseti kus motorov ch lokomotiv jsme zìskali v r mci mezin rodnì soutïûe vypsanè Srbsk mi ûeleznicemi v roce Jde o zcela nov hnacì ûelezniënì vozidla, jejichû v roba byla zah jena takè s ohledem na p edpokl dan z jem z kaznìk z ostatnìch evropsk ch trh," uvedl Ing. Josef Huöek, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel INEKON GROUP, a.s. "V souëasnosti o dod vk ch tïchto lokomotiv jedn me takè s dalöìmi ûeleznicemi a pr myslov mi z vody v oblasti Balk nu," dodal J. Huöek. Lokomotivy pro SrbskÈ ûeleznice jsou urëenè pro st ednï tïûk posun a p etahy vlak. Poh - nì je motor Caterpillar C15 o v konu 392 kw. Tyto dieselelektrickè lokomotivy jsou vybavenè bezpeënostnìm za ÌzenÌm, elektrodynamickou brzdou, dvouëlenn m ÌzenÌm, elektronickou regulacì a diagnostikou. Podle poûadavku z kaznìka majì lokomotivy n pravov tlak 18 t na osu a dosahujì rychlosti 80 km/h. Otev e poboëku v Indii Praha, 18. Ëervna INEKON GROUP, a.s., jedn o moûnosti zaloûenì spoleënè firmy na v robu ËistiËek odpadnìch vod v indickèm BangalÛre. Detaily spolupr ce s indick mi partnery opravy a modernizace kolejov ch vozidel a nabìzì i v stavbu a opravy kolejov ch svrök. RelativnÏ nov m oborem podnik nì jsou dod vky na klìë pro nemocnice i jednotliv zdravotnick za ÌzenÌ. InformaËnÌ systèmy pro ÌzenÌ podnik a projekty zamï enè na podporu manaûerskèho rozhodov nì nabìzì v r mci holdingu dce in spoleënost INEKON Systems. Skupina INEKON zamïstn v zhruba 500 lidì. RoËnÏ pr mïrnï dosahuje v prodeji zboûì obratu ve v öi 1 miliardy korun, finanënì operace jsou v du nïkolika miliard korun. Letos oëek v lepöì v sledek, neboù se poda ilo uzav Ìt jiû zmìnïn kontrakt na dod vku cement rny do Ir ku. Zisk p ed zdanïnìm by se mïl pohybovat kolem 20 milion korun. se diskutovaly takè p i p Ìleûitosti p teënì n vötïvy S. N. Menona, 1. n mïstka ministra obchodu a pr myslu IndickÈ republiky, v Praze. INEKON GROUP pl nuje rozöì it svè aktivity v Asii. Po uzav enì dvou kontrakt na v stavbu cement ren v Tadûikist nu v celkovè hodnotï vyööì neû 170 milion USD (3,8 mld. KË) chce uspït takè na indickèm trhu. Za pouûitì ËeskÈ biotechnologie spoleënosti Ecofluid Group nabìzì eöenì mìstnìch problèm v oblasti ËiötÏnÌ odpadnìch vod.»istiëky vybavenè stejnou technologiì jsou jiû v provozu v Irsku, Jord nsku, Lotyösku a Holandsku. "Indick trh povaûujeme za velice perspektivnì. Ekonomika roste a to se odr ûì nap Ìklad i v öedes ti procentnìm meziroënìm zv öenì importu strojnìho za ÌzenÌ. Chceme tèto situace vyuûìt a nabìdnout unik tnì Ëeskou biotechnologii ËiötÏnÌ odpadnìch vod, jejìû doporuëenì pro rekonstrukce ËistiËek v EvropÏ v souëasnosti zvaûuje i Evropsk unie," uvedl p edseda p edstavenstva a gener lnì editel INEKON GROUP Josef Huöek. "KromÏ ËistiËek odpadnìch vod jsme se z stupci indickèho ministerstva obchodu a pr myslu jednali takè o moûnè v stavbï vodnìch elektr ren a spolupr ci p i v vozu IT technologiì," dodal J. Huöek. ZemÏ blìzkèho v chodu a Asie se postupnï st - vajì nej spïönïjöìm obchodnìm regionem INEKON GROUP. P ed zah jenìm je v stavba cement rny v Ir ku, jedn se o novè vodnì elektr rnï v Tadûikist nu. V minulosti Inekon dodal nap Ìklad takè lokomotivy do Kambodûi a Vietnamu. (rix) 9

10 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ září 2006 Obor, který má perspektivu Prodeco a.s. Teplice jako inženýrsko - dodavatelská společnost se zabývá více jak 60 let vývojem, projekcí a dodávkami zařízení pro povrchovou těžbu nerostů na klíč. Jedná se o jeden z mála oborů v České republice, který má svou tradici, velmi dobrou technickou úroveň a reference. Je všeobecně známo, že bez nerostných surovin se průmysl neobejde a prakticky na celém světě je nutně potřebuje, aby mohl vyrábět. Tato zařízení pracují nejen v oblasti těžby uhlí, ale v zahraničí i na těžbě železné rudy, fosfátů, síry, titanových písků a dalších nerostů. Je to obor, který má perspektivu. Akciová společnost Prodeco v současné době pracuje na projektech pro obnovu techniky na tuzemských uhelných společnostech. V exportu se soustřeďuje na země, kde má dobré reference z předchozích realizovaných dodávek a dále na státy, které mají bohaté zásoby nerostů. Dokud bude lidstvo existovat, bude pot ebovat suroviny. Za ÌzenÌ na jejich dob v nì je naöì domènou. M me kvalitnì, zkuöenè pracovnìky, kte Ì majì prostor se realizovat, a reference po celèm svïtï. Aklimatizovali jsme se v novèm podnikatelskèm prost edì, zìskali jsme adu zkuöenostì v oblasti obchodov - nì a financov nì. Otev el se n m prostor pro zvyöov nì technickè rovnï naöich v robk a za ÌzenÌ nap Ìklad tìm, ûe m ûeme subdod vku nakupovat na nejvyööì technickè rovni kdekoliv ve svïtï. Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel Čínská podnikatelská mise a kontrakty za 400 milionů korun pokraëov nì ze strany 6 SoubÏûnÏ s jedn nìmi ofici lnìch delegacì na rovni n mïstk ministr se uskuteënilo na p dï MPO kontaktnì jedn nì z stupc ËÌnsk ch firem s Ëesk mi podnikatelsk mi subjekty, nad kter m p evzala z ötitu agentura CzechTrade. "»Ìnsk trh v sobï pro ËeskÈ firmy sk t velk potenci l a pat Ì mezi prioritnì destinace ËeskÈho exportu. Z toho d vodu p ipravuje agentura CzechTrade v brzkè dobï otev enì druhè zahraniënì kancel e v tèto zemi. Z izujeme novè zahraniënì kancel e tam, kde se otevìrajì pro ËeskÈ podnikatele perspektivnì moûnosti a reagujeme tak na jejich pot eby a poûadavky," ekl v tèto souvislosti gener lnì editel CzechTrade Ivan Jukl. Prostředky pro malé a střední jihomoravské podniky Projekt UËit se praxì je program, kter ze zdroj EvropskÈho soci lnìho fondu podporuje malè a st ednì podniky na jiûnì MoravÏ. Jedn se o pomoc v oblasti ÌzenÌ a rozvoje lidsk ch zdroj, kter je urëena p edevöìm firm m z menöìch mïst a obcì. Projekt odstartoval v polovinï Ëervna a p ihl sit se do nïj mohou podniky se sìdlem na jiûnì MoravÏ, kterè zamïstn vajì do 250 zamïstnanc. MalÈ a st ednì podniky jsou p te Ì evropskè ekonomiky a nejlepöìm potenci lnìm zdrojem pracovnìch mìst a r stu. ZvyöujÌ konkurenënì dynamiku ekonomiky, p sobì na velkè podniky zejmèna v oblasti zvyöov nì efektivnosti a napom - hajì rozvoji region. Ide lnìm uchazeëem pro Ëast je firma z okres s vyööì nezamïstnanostì, jako je nap Ìklad Vyökov, HodonÌn nebo Znojmo. Pokud se firma projektu ËastnÌ, zìsk v moûnost zavèst a vyuûìvat progresivnì metody person lnì pr ce v praxi. OdbornÌ trenè i ve spolupr ci se z stupci podniku p ipravì p Ìmo na mìru tzv. KompetenËnÌ model, kter se n slednï do firmy implementuje. Cel proces trv nïkolik t dn a realizuje se prost ednictvìm pïti n vötïv ve firmï ËastnÌka. OdbornÌci nejprve provedou anal zu kompetencì jednotliv ch zamïstnanc. Na jejìm z kladï d l vytvo Ì KompetenËnÌ model, kter v danè firmï optimalizuje rozdïlenì kompetencì. PoslednÌm krokem je AsistenËnÌ program, ve kterèm se model uvede do praxe. Zaveden KompetenËnÌ model pak dlouhodobï zvyöuje nejen efektivitu ÌzenÌ, ale i produktivitu pr ce. Ëast v projektu je pro firmy zcela bezplatn. JihomoravskÈ podniky, kterè se ho chtïjì z Ëastnit, se mohou p ihl sit na webov ch str nk ch projektu v agentu e Motiv P nebo na kontaktnìm mìstï ObchodnÌ a hospod skè komory Brno. P edstavenì agentury Motiv P VzdÏl vacì a poradensk spoleënost Motiv P p sobì na trhu od roku Agentura se zamï uje na v bïr pracovnìk, poradenstvì, firemnì vzdïl v nì a anal zy v oblasti lidsk ch zdroj. Vytv Ì vlastnì know how v problematice Assessment a Development Centre. V cviky soust edì na prakticky vyuûitelnè znalosti a dovednosti vëetnï uëenì se vlastnì zkuöenostì, d raz klade p edevöìm na transfer zìskan ch znalostì a dovednostì do praxe. Vysok odbornost spoleënosti je garantov na experty, kte Ì p edn öejì na MasarykovÏ univerzitï a na ökol ch Brno Business School a Brno International Business School v r mci studiì MBA, certifikovan ch Nottinghamskou univerzitou. pokraëov nì ze strany 5 Spolupr ce s Atradius povede k vychov nì nov ch, vysoce kvalifikovan ch expert. Vz - jemnou spolupr ci CCIC a Atradius budeme jeötï d le posilovat, aby naöi klienti dostali ty nejlepöì sluûby. Douf me, ûe spolupr ce p inese obïma stran m i obchodnì spïchy." O spoleënosti Atradius: SpoleËnost Atradius je jednou z nejvïtöìch 10 Atradius a pojištění českého exportu do Číny pojiöùoven pohled vek na svïtï a jejì celkov obrat ËinÌ 1,3 miliardy EUR, coû je 24 % celosvïtovèho trûnìho podìlu. KaûdoroËnÏ chr nì svïtovè obchody v hodnotï 350 miliard EUR proti riziku nezaplacenì, zajiöùuje souhrnnou nabìdku transferu rizik, financov nì a pojiötïnì pohled vek z obchodnìho styku. ZamÏstnaneckou z kladnu spoleënosti Atradius tvo Ì pracovnìk ve vìce neû 90 kancel Ìch a 40 zemìch svïta. M tak p Ìstup k vïrov m informacìm vìce neû 45 milion spoleënostì na svïtï a dennï ËinÌ rozhodnutì o kreditnìch limitech. Atradius dos hl hodnocenì A od Standard & Poor s a A2 od Moody s a je majoritnï vlastnïn CrÈdito y CauciÛn, Seguros Catalana Occidente a Swiss Re. BliûöÌ informace na nebo Na ËÌnskÈm trhu p sobì Atradius jako Atradius Credit Information Consulting (Shanghai) Co., Ltd. ZastoupenÌ spoleënosti v»ìnï je v äanghaji. O spoleënosti CCIC: China Continent Property & Casualty Insurance Co. Ltd. (CCIC) je öest nejvïtöì pojiöùovacì spoleënost v»ìnï. HlavnÌ sìdlo m v äanghaji a v hlavnìch provinciìch a mïstech po celè»ìnï m dalöìch 29 poboëek. S dalöìmi 110 kancel emi pokr v CCIC cel ËÌnsk trh. MajoritnÌm akcion em je s podìlem 60 % China Re. BliûöÌ informace na

11 září 2006 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ Železniční dopravce Viamont rekordně investuje do obnovy vozového parku Jeden z předních soukromých dopravců na železnici, společnost Viamont, plánuje do konce roku 2006 obří investice do obnovy vozového parku. V součtu s rokem 2005 se letos v prosinci objem investic společnosti Viamont v nákladní dopravě vyšplhá na částku 46 milionů korun. To společnosti Viamont zajistí udržení vysoce kvalitních a špičkových služeb v oboru nákladní železniční přepravy. Tento způsob přepravy zboží nabude podle expertů ze společnosti Viamont na významu, protože politici chtějí kvůli stále rostoucí nákladní silniční dopravě v České republice podpořit ekologicky šetrnější železnici. StÏûejnÌm projektem obnovy vozovèho parku spoleënosti Viamont je modernizace lokomotivnì ady 740. Jedn se o lokomotivy urëenè pro posun na vleëk ch pr myslov ch podnik. "Tato lokomotiva je vybaven spalovacìm motorem»kd K 6 S 230 DR. Oproti dr ûnìmu provedenì lokomotiv 742, s maxim lnì rychlostì 70 km/hod a n pravov m zatìûenìm 18 tun, je ovöem vybavena dvïma vzduchov mi rozvadïëi, vûdy pro jeden podvozek, a nem vybavenì pro traù. V hled z lokomotiv tïchto ad takè nenì ide lnì," komentoval nedostatky tïchto lokomotiv technick editel spoleënosti Viamont Pavel Reöl. U lokomotiv je proto provedeno snìûenì zadnìho p edstavku, ËÌmû se podstatnï zlepöily rozhle- SpoleËnost Maersk Logistics, jedna z nejv znamnïjöìch firem na mezin rodnìm poli logistiky, p epravila prost ednictvìm konsolidovanè n mo nì dopravy (LCL) v prvnìm pololetì roku 2006 vìce neû 10 tisìc kubick ch metr z silek. V porovn nì se stejn m obdobìm roku 2005 tak zaznamenala n r st tèmï o 100 %. DalöÌ zv öenì objemu se oëek v s p Ìchodem novè sezûny a otvìr nìm nov ch koridor. "S v sledky, kter ch jsme za prvnì pololetì letoönìho roku dos hli, jsme velmi spokojeni, protoûe naplnily naöe oëek v nì," uvedl Oivind Magnus Giil, manaûer pro n mo nì p epravu spoleënosti Maersk Logistics. "Sluûbu LCL nabìzìme jiû vìce neû 4 roky a po celou dobu z jem z kaznìk i objem p epravy neust le roste. S p Ìchodem novè sezûny, kter zaëìn v z Ì, proto oëek v me dalöì zv öenì objemu p epravovan ch z silek," dodal Oivind Magnus Giil. Sluûba LCL (Less than a Container Load), nebo-li n klad o objemu menöì neû kontejner, kterou spoleënost Maersk Logistics poskytuje v»eskè republice a na Slovensku, p edstavuje v souëasnè dobï jednu z nejlepöìch sluûeb tohoto typu na trhu. "ZjednoduöenÏ eëeno se jedn o pravidelnè p ÌmÈ linky pro p epravu kusov ch z silek p edevöìm z asijsk ch p Ìstav, jako jsou Hong Kong, Shanghai, Kaoshiung, Yantian, Xiamen Ëi Huangpu p Ìmo do logistickèho termin lu v Praze Hostivici," vysvïtlil Oivind Magnus Giil. Maersk Logistics Czech Republic m v souëasnè dobï v»eskè Republice otev eny termin ly v Praze, MÏlnÌku, Olomouci a JaromÏ i. SpoleËnost Maersk Logistics povaûuje sluûbu LCL za velmi perspektivnì, proto se rozhodla investovat do jejìho rozvoje dalöì prost edky a silì vlastnìch odbornìk. "Investujeme do st le nov ch koridor, ËÌmû se v raznï odliöujeme od naöì konkurence," prozradil Oivind Magnus Giil. ZatÌmco jinè p epravnì spoleënosti kontejnery bïhem cesty otevìrajì, aby mohly p eloûit z silky na kamiony smï ujìcì do nejr znïjöìch destinacì, Maersk Logistics dopravì kontejner do cìlovèho termin lu v Praze ve stavu, v jakèm byl odbaven v Asii. "Cel proces p epravy totiû zajiöùujeme v hradnï vlastnìmi zdroji (sklady, celnì sluûby, lodï, trucky), takûe p eprava z silek je nejen rychlejöì, ale takè mnohem bezpeënïjöì," uvedl Oivind Magnus Giil. Nedoch zì totiû k p ebìr nì a p ekl d nì zboûì mezi jednotliv mi smluvnìmi MAERSK LOGISTICS zdvojnásobila objem zásilek přepravených prostřednictvím služby LCL dovè podmìnky pro strojvedoucìho. "D le je do lokomotiv dosazen vlakov zabezpeëovaë, vysìlaëka VS 47, elektronick rychlomïr, nez vislè topenì a klimatizace stanoviötï, mikrovlnn trouba, chladniëka a mycì koutek s temperovanou nerezovou n drûì. DosazenÌm nov ch pult strojvedoucìho s nov mi ovl daëi vznik prostor pro sklopenì opïradla sedaëky a jejìho zasunutì pod pult. StÏraËe jsou ovl d ny v hradnï elektricky," ekl Pavel Reöl. KromÏ toho jsou v lokomotiv ch instalov ny jeötï dalöì novè komponenty jako elektronick regul tor, z suvky dvojëlennèho ÌzenÌ; rychlost byla zv öena na 90 km/hod. Tato lokomotivnì ada nese ozna- ËenÌ K dneönìmu dni m spoleënost Viamont takto modernizov no 5 lokomotiv 740 na adu a jednu lokomotivu na adu 742. K rekordnìm investicìm do modernizace vozovèho parku spoleënost Viamont motivuje takè rostoucì Ëast na trhu mezin rodnì ûelezniënì p epravy. SpoleËnost VIAMONT p epravila za prvnìch öest mïsìc roku 2006 celkem 560 tisìc tun n kladu. P i porovn nì se stejn m obdobìm roku 2005 jde o n r st o 20 procent (vloni VIAMONT p epravil v prvnìm pololetì n klad v objemu 450 tisìc tun). NejËastÏji mezin rodnï p epravovan mi komoditami je uhlì, cement, obilì nebo pohonnè hmoty. "V roce 2005 jsme nap Ìklad vyvezli 160 tisìc tun obilì z»eskè republiky do Holandska. O cement je nejvïtöì z jem v Rakousku, kam jsme loni dovezli asi 40 tisìc tun. O pohonnè hmoty je zase popt vka v MaÔarsku. pokraëov nì na stranï 37 dopravci, kterè si jinè velkè logistickè spoleënosti v r mci spory n klad najìmajì. OtevÌr nìm st le nov ch koridor z roveú doch zì ke zrychlov nì p epravy, protoûe se zkracuje doba p epravy z silky od v robce do sbïrnèho koridoru a n slednï k z kaznìk m. "NaöÌ dominantou je p eprava z silek z Asie, kter je svou rozlohou obrovsk. V souëasnè dobï m me na tomto kontinentu 6 koridor a v letoönìm roce pl nujeme otev Ìt dalöì t i," ekl Oivind Magnus Giil. "NenÌ tedy nutnè vozit z silky p es p l kontinentu aû do Hong Kongu, ale z kaznìk m jsou k dispozici takè nap. koridory Shanghai, Kaoshiung, Yantian, Xiamen Ëi Huangpu. DÌky tomu jsme schopni p epravit z silku z Asie do Prahy p ibliûnï za 4-5 t dn," dodal Oivind Magnus Gill. "V porovn nì s leteckou dopravou se m ûe zd t tato doba p Ìliö dlouh, ale pokud si spoëìt te n klady na oba druhy p epravy, ekonomicky v hodnïjöì vyjde naöe sluûba LCL," uzav el Oivind Magnus Giil. Z kaznìky, kte Ì vyuûìvajì konsolidovanou n mo nì dopravu, jsou r znè spoleënosti dov ûejìcì nap. elektroniku, obleëenì, reklamnì p edmïty, dekorativnì p edmïty, stroje a p ÌsluöenstvÌ, sportovnì pot eby, hraëky Maersk Logistics, jako jedna ze spoleënostì A. P. Moller Group, pat Ì mezi nejv znamnïjöì firmy na mezin rodnìm poli logistiky. Maersk Logistics zahrnuje p es 200 poboëek ve vìce jak 90 zemìch svïta a svou sìù neust le rozöi uje. JejÌm hlavnìm cìlem je zajiöùovat öpiëkov servis ve vöech odvïtvìch logistiky a navrhovat sv m klient m nov eöenì vedoucì k optimalizaci n klad. Z kaznìk m tak nabìzì logistick eöenì öit na mìru podle individu lnìch pot eb zaloûen na znalosti lok lnìho trhu s vyuûitìm glob lnì sitï sv ch poboëek. Maersk Logistics garantuje maxim lnì bezpeënost p epravovan ch z silek, neboù na rozdìl od konkurence vyuûìv v hradnï vlastnìch dopravnìch prost edk, skladovacìch prostor a vysoce kvalifikovan ch zamïstnanc. DÌky tomu je schopna nabìzet komplexnì profesion lnì servis v r mci z sobovacìho etïzce, skladov nì a distribuce, celnìch sluûeb a n mo nì a leteckè p epravy. Na ËeskÈm trhu p sobì Maersk Logistics od roku 1996, kdy byl otev en hlavnì logistick termin l v Praze - Hostivici. 11

12 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ září 2006 Jsem ale rád, že jsem tuto práci poznal, poznal i lidi, kteří jsou schopni "s tím něco udělat" pokraëov nì ze strany 1 Kaûd öèf m svou firemnì vizi - jak je ta vaöe? Tak p ednï - firemnì vize nenì zcela urëitï jen vizì öèfa. Je to v sledek vz jemn ch dohod a ujedn - nì mezi oëek v nìm vlastnìk (majitel ), vedenìm spoleënosti a takè zamïstnanci. Moûn je urëitou chybou, ûe tak z sadnì vïci se vûdy snaûìme naformulovat do jednè Ëi dvou vït a tìm vyj d it vöechno, co hodl me s firmou v urëitèm horizontu udïlat a kam ji p ivèst. Naöe verze posl nì Ëi vize spoleënosti je v sledkem t movèho ujedn nì s tìm, ûe asi nejvïtöì d raz klademe na sluûbu spoëìvajìcì ve zhodnocov nì odpad olova, drah ch kov a elektroza ÌzenÌ, a to nejlepöìmi dostupn mi technologiemi recyklace. SouËasnÏ usilujeme o to, aby do tïchto proces byli velmi zapojeni zamïstnanci a takè pro nï jsme vytvo ili adekv tnì podmìnky. Zkr tka chceme b t i v postavenì uzn vanèho zamïstnavatele. 12 Strategie je v Ëase blìûe k ûivotu neû vize. Podle vaöich webov ch str nek bych ekla, ûe podnik - nì KovohutÌ P Ìbram n stupnickè je nïkolikavrstevnè, ûe to uû nenì zk specializace. Anebo je a j tomu moc nerozumìm? Naopak, rozumìte tomu velmi dob e a jsem r d, ûe to z tïch webov ch str nek je patrnè. Od dob, kdy jedinou a rozhodujìcì aktivitou byla v roba olova a st Ìbra z prim rnìch rud, uplynulo jiû hodnï Ëasu. Prakticky jiû vìce neû 30 let zìsk v me olovo a jinè z jmovè kovy pouze z druhotn ch surovin - odpad. A protoûe si myslìme, ûe naöe technologie, zkuöenosti a schopnosti ale i moûnosti jsou daleko öiröì a vïtöì, tak postupnï rozöi ujeme svoje aktivity, a to tak, abychom pr vï z roëili vöechno to, co jsme schopni zpracovat, zhotovit apod. I proto m me tzv. diviznì uspo - d nì firmy, jejìmû z kladem je nad le recyklace odpad s obsahem olova (zejmèna olovïn ch autobateriì), ale umìme z olova takè vyr bït (nap Ìklad p jky - a to i bezolovnatè, r znè plechy, folie, st elivo - diabolky, broky), recyklujeme takè odpady s obsahem drah ch kov (zlato, st Ìbro, paladium) a od loúskèho roku rovnïû elektroza ÌzenÌ. To je p Ìklad aktivity, kdy jsme vyuûili vöech schopnostì a moûnostì - jak znalostì, tak technologiì a snad i logistiky. Pr vï zde vidìme p Ìleûitost i v rozvoji - proto jsme zaloûili i dce inou spoleënost na Slovensku (Kovohuty Slovakia) a vlastnìme 70% podìl ve spoleënosti Galmet trade - obï spoleënosti jsou p Ìkladem moûnèho synergickèho efektu a vyuûitì rozdìln ch technologiì a moûnostì zpracov nì odpad. SnaûÌte se chovat öetrnï k ûivotnìmu prost edì - co to vlastnï ve vaöem pojetì je? HlavnÌm krèdem a prioritou spoleënosti je poskytov nì ekologick ch sluûeb v r mci celè republiky, struënï eëeno "podnik nìm pom h me ûivotnìmu prost edì". Jedn se p edevöìm o v kup a recyklaci olovïn ch odpad, odpad s obsahem drah ch kov a nynì takè odpadnìch elektrick ch a elektronick ch za ÌzenÌ (elektroörot). Ovöem jak vìte, kdyû se k cì les, lètajì t Ìsky, tzn. ûe zpracovat veökerè odpady do vyuûitelnè a prodejnè formy sebou p in öì urëitou spot ebu energiì, pomocn ch surovin a produkci dalöìch odpad a emisì. V d ÌvÏjöÌch letech si naöi p edkovè s tïmito problèmy hlavu p Ìliö nel mali a zanechali n m dïdictvì v podobï star ch ekologick ch z tïûì, kterè v du stovek milion korun nynì v souëinnosti se st tnìmi institucemi eöìme, a vï te mi, ûe vzhledem k mìstnìm specifik m a podmìnk m se jedn o kol n ramnï tïûk a sloûit. N ö p Ìstup je v poslednìch letech skuteënï diametr lnï odliön, o Ëemû svïdëì nejen obrovskè investice do modernìch v robnìch technologiì jako je nap. öachtov pec na zpracov nì olovïn ch bateriì, rafinace olova kyslìkem, linka na zpracov nì elektroörotu, ale takè do tzv. koncov ch technologiì - jako jsou nap. Ëinn odluëovacì za ÌzenÌ, ËistiËky odpadnìch vod nebo v voj technologiì na zpracov nì nebo minimalizaci v robnìch odpad, Ëasto velmi nebezpeën ch. V znamn m milnìkem bylo zìsk nì IntegrovanÈho povolenì k Ëinnosti v roce 2004; nechtïl bych takè opomenout pozitivnì d sledky zavedenì environment lnìho systèmu z hlediska zv öenì d vïryhodnosti pro partnery, penïûnì stavy, pojiöùovny apod. SmÏrem k zamïstnanc m se jedn rovnïû o zv öenì povïdomì a motivace ke zlepöenì ûivotnìho prost edì nejen v zamïstn nì, ale i mìstï bydliötï Ëi p i jin ch aktivit ch. Jsme pravideln m kaûdoroënìm ËastnÌkem soutïûe sdruûenì Business Leaders Fora o nejv raznïjöì posun v oblasti zdravì a bezpeënèho ûivotnìho prost edì. V roce 1998 jsme zvìtïzili s projektem öachtovè pece na zpracov nì olovïn ch bateriì, vloni jsme byli ve fin le a postoupili do evropskèho kola soutïûe s projektem odparnèho chlazenì skl dkov ch vod a letos jsme opakovanï zvìtïzili s projektem Elektropad. PostupnÏ zav dìme sledov nì tzv. environment lnìch n klad, k Ëemuû jsme si vytvo ili vlastnì postup nejbliûöì charakteru Ëinnosti podniku, kter je aplikov n pro sbïr, z znam, vyhodnocenì a podporu rozhodovacìch proces a kter lze souëasnï vyuûìt pro splnïnì nïkter ch povinnostì vypl vajìcìch z legislativnìch poûadavk. Jste rovnïû podnikem zp sobil m pro nakl d nì s odpady a jste Ëlenem (zakl dajìcìm?) asociace, kter se rozhodla jìt na likvidaci odpad systèmovï a vïdecky. ProË jste se dali zrovna touto cestou? Letos jsme po t ech letech spïönï obh jili certifik t Odborn podnik pro nakl d nì s odpady (dle norem Entsorgungsfachbetrieb), kter jsme v roce 2003 zìskali jako prvnì v»r. HlavnÌmi d vody byly p edevöìm p edmït naöì Ëinnosti a takè d sledky novèho z kona o odpadech, kter zp Ìsnil podmìnky pro nakl d nì s odpady a progresivnï zaëal zvyöovat poplatky za jejich ukl d nì. ZaËali jsme se takè intenzivnïji zab vat v vojem technik a technologiì, kterè by omezily d sledky skl dkov nì a zv öily moûnosti dalöìho vyuûitì zejmèna v robnìch odpad. V r mci asociace a ve spolupr ci s v zkumn mi institucemi m me takè mnohem vyööì öanci uspït v tvrdè konkurenci na trhu s odpady a podstatnï sniûovat v robnì n klady a myslìm, ûe p sobìme i vïrohodnïji zejmèna v dobï, kdy se objevuje st le vìce podez el ch subjekt (neleg lnì dovozy odpad apod.). KovohutÏ vlastnì podnikovou prodejnu, v nìû se d nakoupit ada pot ebn ch "vïcì" - od diabolek do vzduchovky aû po slitiny na v robu biûuterie. VÏ Ìm, ûe u v s hojnï zastavujì manûelskè p ry - d my nakupujì st elivo a p novè zase materi l na zmìnïnou biûuteriiö Je pravdou, ûe obëas se v naöì podnikovè prodejnï zastavì i manûelsk p r, ale zpravidla se jedn o emeslnìka, kter podnik s rodinn m p ÌsluönÌkem. Vedle zmìnïn ch diabolek a biûuternìch slitin m ûete u n s nakoupit mïkkè p jky pro elektroniku, tavidla v maloobchodnìm balenì, klempì skè p jky, olovïnè plechy pro stavebnìky a v robce st eönìch oken, plomby vëetnï plombovacìch dr tk a dokonce i plombovacì kleötïö; sortiment m me opravdu öirok. KromÏ produkt lze v naöì prodejnï nakoupit i malè mnoûstvì Ëist ch kov - naöich surovin - jako je olovo, cìn, antimon, vizmut nebo indium - v tomto budeme patrnï jedinì v republice. Vedle prodeje za hotovè realizuje prodejna takè z silkov prodej. V tèto Ëinnosti urëitï p evl d hledisko sluûby odbornè ve ejnosti p ed hlediskem vyslovenï ekonomick m. Vstoupil jste do soutïûe Manaûer roku, z toho plyne, ûe m te osobit vztah k manaûerskè pr ci, v sledky a chuù nïco mïnit.»ìm ji posilujete? Prakticky jiû opakovanï jsem byl finalistou tèto prestiûnì manaûerskè soutïûe. Beru to urëitï jako ocenïnì pr ce celèho t mu zamïstnanc, a to prosìm nepovaûujte za fr zi. Vûdyù j jsem skuteënï spìöe manaûer neû hutnìk a odbornìk ve v robï. Ale m m - podle mèho n zoru - pomïrnï dob e poskl dan t m na vrcholovè i tè st ednì rovni a da Ì se n m vz jemnï eöit z leûitosti spojenè s vedenìm a dalöìm smïrov nìm firmy pomïrnï spïönï. OsobnÏ si myslìm, ûe kvalitu a schopnosti manaûera nelze zhodnotit pouze poëtem ökol, titul, absolvovan ch kurz apod. D leûitè je zvl dnutì celèho rozsahu vedenì a ÌzenÌ lidì. A kdyû dovolìte, zde bych vzpomenul jednu osobu, kter m j profesnì ûivot a prakticky i karièru ovlivnila nejvìce - a to je pan Tom ö Baùa. Jeho n vrat do ZlÌna a nabìdka pro mï pracovat pro tuto spoleënost byly rozhodujìcì v mèm dalöìm ûivotï. Propracovan systèm pr ce s lidmi, vzdïl vacì procesy, soci lnì program, principy managementu apod., kterè jsem mohl poznat v konkrètnì pr ci a praxi, to je daleko vìce neû dlouhodobè studium. A z osobnìch rozhovor a jedn nì s panem Baùou jsem si skuteënï ovï il, ûe "zmïna je ûivot" a i kdyû jsem jiû 10 let mimo firmu, st le se k hlavnìm poznatk m a princip m vracìm a snaûìm se je nïjak m zp sobem p etvo it a uplatnit i v tak odliönèm oboru, jak m je "Ëern pr ce". A co mi nejvìce pom h a posiluje mne? UrËitÏ jsou to skuteënï dobrè v sledky firmy v poslednìch letech. I kdyû se musìme pot kat s vïcmi, kterè jsou prakticky mimo naöe moûnosti (kurz USD a EUR, burzovnì ceny kov, podnikatelskè prost edì a mnohdy protich dnè legislativnì pravy apod.), tak jsme dos hli sluön ch hospod sk ch v sledk, coû konec konc poznali i naöi zamïstnanci. SpoleËnost, jiû vedete, je Ëlenem mnoha profesnìch uskupenì. ProË? VÏ Ìte v to, ûe loha svaz, komor, sdruûenì, asociacì u n s poroste? J myslìm, ûe podnikatelè a manaûe i pot ebujì b t u n s daleko vìce slyöet, neû tomu zatìm je. Platforma profesnìch uskupenì k tomu d v dosti p ÌleûitostÌ. V tom m te naprostou pravdu. J osobnï se snaûìm, abychom v tïchto institucìch hr li aktivnì roli. D v m p Ìleûitost i naöim mlad m manaûer m - absolvent m r zn ch typ ökol, aby i oni mïli p Ìleûitost zìsk vat zkuöenosti Ëi naopak je sdïlit. V souëasnè dobï jsem nap Ìklad p edsedou Business Leaders Fora a prezidentem»eskè ekologickè manaûerskè asociace, Ëlenem p edstavenstva OkresnÌ hospod skè komory v P Ìbrami. V tïchto p Ìpadech si ale takè dob e uvïdomuji, jak propastn m ûe b t rozdìl, kdyû je pr ce a aktivita zaloûena pouze na "dobrovolnosti a nutnosti", neû kdyû je moûnost mìt urëit v konn apar t, kter je schopen aktivnï jednat a pro svè Ëleny za tzv. ËlenskÈ p ÌspÏvky odvèst skuteënï dobrou pr ci (ve formï informacì, r zn ch v stup, setk nì nebo moûnosti p ipomìnkov nì legislativy). Obor kovo - je opravdu tïûk, anebo se v nïm d najìt i romantika, dobrodruûstvì? P edevöìm - obor je skuteënï tïûk a v z kladï jde o Ëernou pr ci (recyklace odpad Ö). Jsem ale r d, ûe jsem tuto pr ci poznal, poznal i lidi, kte Ì jsou schopni "s tìm nïco udïlat" a hledat moûnosti zlepöenì. DobrodruûstvÌ - tak to urëitï, to je konec konc kaûd, zejmèna nov aktivita s rizikem, business Ëi podnik nì, jak chcete (nap Ìklad n ö projekt recyklace elektroodpadu). Ve fin le budete ocenïna nebo zavrûena, p ÌpadnÏ chvìli tolerov na. A romantika? To musìte umït trochu se zasnìt a oprostit se od bïûnèho, p ÌzemnÌho ûivota penïz, pravidel, z kon, danì, p edpis atd. A my si naöi "p ÌzemnÌ", Ëernou pr ci zp ÌjemÚujeme nap Ìklad vyd v nìm spole- ËenskÈho mïsìënìku XantypaÖ A tam uû je tè romantiky, umïnì, spoleëenskosti apod. daleko vìce. M ûete se konec konc p esvïdëit sami. za slova nejen o ûivotï manaûerskèm podïkovala Eva Brixi

13 září 2006 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ KOVOKON Popovice s.r.o. Společnost KOVOKON Popovice s.r.o., jako česká rodinná firma s patnáctiletou tradicí, staví na zásadách týmové spolupráce, moderních prvků řízení, ale i důvěry, odpovědnosti a na pravidlech lidské slušnosti. Základem firmy je vytvářet motivovaný, kvalifikovaný pracovní tým připravených plnit cíle společnosti se zaměřením na proces neustálého zlepšování. Expanze společnosti Elanor na ruský trh SpoleËnost Elanor spol. s r.o. vstoupila v Ëervenci roku 2006 na rusk trh. SlavnostnÌ zah jenì Ëinnosti probïhlo v prostor ch VelvyslanectvÌ»R v MoskvÏ za Ëasti velvyslance Miroslava Kostelky a strategick ch partner z ad mezin rodnìch, Ëesk ch i rusk ch spoleënostì. ÿeditelem novè dce inè spoleënosti se stal Vlastislav Mach, kter dosud Ìdil expanzi na trhy st ednì a v chodnì Evropy. SÌdlo spoleënosti je v MoskvÏ. Moment lnï probìhajì jedn nì o moûnè spolupr ci s potenci lnìmi partnery z ad nadn rodnìch i rusk ch spoleënostì. Na polskèm trhu p sobì od roku 2001 spoleënost Elanor Polska. Do konce roku 2005 p sobila pod n zvem Alister. ÿeditelem dce inè spoleënosti je Krzysztof D otko. SpoleËnost sv m klient m nabìzì nejen odbornou znalost systèmu polskèho ËetnictvÌ, ale samoz ejmostì je i zpracov nì dat podle mezin rodnìch standard. V r mci poskytovan ch sluûeb p ebìr vöechny, eventu lnï vybranè ËetnÌ a finanënì funkce, vede ËetnÌ agendu, poskytuje person lnì a mzdovè sluûby, sestavuje finanënì zpr vy a podìlì se na controlingu. SpoleËnost Elanor spol. s r.o. je p ednìm poskytovatelem person lnìho a mzdovèho outsourcingu. Jiû 15 let p sobì na ËeskÈm a slovenskèm trhu a od letoönìho roku takè v Polsku a Rusku. Na zemì»r a SR spoleënost vyuûìv vlastnì software Elanor Global. V Rusku bude pouûìvat software s n zvem 1C, coû je nejpouûìvanïjöì ËetnÌ SW na tomto trhu. SpoleËnost Elanor v pr bïhu svèho dlouholetèho p sobenì na ËeskÈm a slovenskèm trhu zìskala jedineënè zkuöenosti v oblasti ÌzenÌ lidsk ch zdroj. Poda ilo se jì vybudovat profesion lnì a stabilnì t m specialist, kte Ì jsou schopni eöit i ty nejsloûitïjöì problèmy z oblasti mzdovè agendy a pruûnï reagovat na individu lnì pot eby z kaznìk. D kazem vysokè kvality poskytovan ch sluûeb je i to, ûe se spoleënosti Elanor poda ilo oslovit prestiûnì z kaznìky, v znamnè ËeskÈ, slovenskè, polskè i nadn rodnì spoleënosti, kterè jsou Ëasto vedoucìmi p edstaviteli svèho oboru. DlouhodobÈ kontakty s tïmito z kaznìky garantujì spoleënosti Elanor ekonomickou stabilitu a vysokou spolehlivost. V souëasnè dobï probìh expanze spoleënosti Elanor na Ukrajinu a do Rumunska. Michaela Fleglov SÌdlo spoleënosti je od roku 2003 v are lu b valèho podniku Let Kunovice, kde se v souëasnè dobï rozöi ujì prostory o dalöì v robnì halu. Firma o 170 zamïstnancìch se zab v t Ìskov m obr bïnìm dìl na CNC strojìch. 65 % tèto produkce je urëeno pro elektrotechnick pr mysl. P edstavitelem tèto v roby je nap. obr bïnì litinov ch a hlinìkov ch komponent pro elektromotory. 25 % tvo Ì v roba pro automobilov pr mysl, zejmèna dìly pro klimatizaënì a chladicì jednotky automobil. Zbyl ch 10 % je zastoupeno kusovou v robou pro r znè Elanor spol. s r.o. KodaÚsk Praha 10 Tel: Fax: info@elanor.cz odbïratele, zde jsou hlavnì p edstavitelè firmy vyr bïjìcì CNC obr bïcì stroje. Naöe dìly putujì nejen po»eskè republice, ale takè do ävèdska, NÏmecka, Francie, äpanïlska a It lie. Od roku 1999 naöe spoleënost postupnï zìsk vala tyto certifik ty: ISO 9001:2001, ISO TS 16949:2002 a EMS 14001: D le jsme zìskali ocenïnì BezpeËn podnik K rozvoji spoleënosti napom - hajì dotace z fond EvropskÈ unie, nap. projekt SAPARD a PHARE. Tyto zìskanè prost edky n m umoûnily modernizaci v roby po ÌzenÌm v konnè CNC technologie. Projekt Rozvoj II. je zamï en na vytvo enì robotizovanèho pracoviötï. DalöÌ v adï je projekt "Rozvoje dodavatel " - cìlem tohoto projektu je zv öit konkurenceschopnost Ëesk ch dodavatel a st t se dodavatelem nadn - rodnìch spoleënostì. V znamnou kapitolou je realizace projektu "Rozvoje lidsk ch zdroj " - firma tìmto projektem naplúuje person lnì strategii v oblasti vzdïl v nì a rozvoje vöech pracovnìk. Na z kladï spolupr ce s odbornìky a externìmi ökoliteli si management spoleënosti zvyöuje odbornou kvalifikaci v oblasti ÌzenÌ firmy, t movè spolupr ce, projektovèho ÌzenÌ aj. 13

14 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ září 2006 Malé podniky jsou kvůli nové chemické legislativě ohroženy, upozornil ředitel Svazu chemického průmyslu ČR Ing. Ladislav Novák Co v současné době trápí chemický průmysl, jakými nejčerstvějšími změnami prochází? V čem pomáhá Svaz chemického průmyslu České republiky (SCHP ČR), na co se zaměřuje a kam míří? Ing. Ladislav Novák, ředitel svazu, působí jako odhodlaný člověk, který umí vybojovat nemožné. Když mluví, nechává někdy za větami pomyslný vykřičník. SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR VÁS ZVE NA SEMINÁŘ: "CHEMICKÁ LEGISLATIVA ZÍTRA - REACH. PARTNEŘI A PROGRAMY V&V V EU (NTP SusChem ČR, LRI, 7. RP)" Kdy: , 9-17 hod. Kde: Praha, Kongresové centrum, 5. května 65, Praha 4 Spoluúčast: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR - toto menším písmem Program semináře včetně přihlášky najdete na Bližší informace vám také poskytne Vladimír Janeček, SCHP ČR. Mobil: , vladimir.janecek@schp.cz. JakÈ je hlavnì posl nì a nejd leûitïjöì cìle Svazu chemickèho pr myslu? Nejd Ìve si dovolìm n ö svaz kr tce p edstavit. Svaz chemickèho pr myslu»eskè republiky byl zaloûen v roce 1990 jako dobrovolnè sdruûenì v robnìch, obchodnìch, projekënìch, v zkumn ch a dalöìch organizacì, kterè majì vztah k rafinèrskèmu, chemickèmu a farmaceutickèmu pr myslu a k pr myslu zpracov nì plast pryûe. Z p vodnìch t iceti sedmi subjekt se poëet naöich Ëlen vyöplhal k ËÌslu sto osm - a to vëetnï dvou kolektivnìch, kter mi jsou Asociace v robc n tïrov ch hmot a Svaz chemick ch obchodnìk a distributor. Pokr v me zhruba 70 % trûeb v chemickèm pr myslu a kolem 60 % zamïstnanc v chemii. K vaöì ot zce: HlavnÌm posl nìm, nebo vizì, chcete-li, je b t nejv znamnïjöìm n strojem podpory podnik nì v chemii v»eskè republice. AktivnÏ zastupujeme a d raznï prosazujeme z jmy chemickèho pr myslu a zejmèna z jmy naöich Ëlen. Podporujeme rozvoj chemickèho pr myslu p i zachov nì ochrany zdravì a ûivotnìho prost edì, p i bezpeënosti provoz. PodÌlÌme se na pokraëov nì soci lnìho dialogu a udrûenì vst ÌcnÈho soci lnìho klimatu. Velmi podporujeme rozvoj ökolstvì, vïdy a v zkumu v oblasti chemie. Chemie je jednìm z nejvìce inovativnìch obor, je z sadnìm dodavatelem surovin pro mnoho navazujìcìch obor pr myslu. Bez chemie a jejìch v robk si uû dnes nelze p edstavit budoucnost.»ìm motivujete svè Ëleny? JakÈ jim plynou v hody ze ËlenstvÌ a jakè oni naopak majì povinnosti v Ëi v m? Naöi ËlenovÈ za n mi musì vidït kus pr ce. Trouf m si Ìci, ûe se n m to da Ì. Hlas SCHP»R je opravdu slyöet - aù je to p i projedn - v nì chemickè nebo environment lnì legislativy, n rodnìm alokaënìm pl nu (emise CO2 a emisnì povolenky), vylepöov nì "image" chemickèho pr myslu Ëi jedn nì se soci lnìmi partnery. Jsme v kontaktu s exekutivou, parlamentem, s naöimi europoslanci v Bruselu i s exekutivou EvropskÈ unie. P en öìme poûadavky a podnïty od Ëlen a na p Ìsluön ch mìstech za nï lobujeme. Sv m Ëlen m takè p in öìme velkè mnoûstvì zajìmav ch informacì. Ti jsou povinni za to uhradit Ëlensk p ÌspÏvek. S kter mi profesnìmi uskupenìmi nap Ìklad spolupracujete, s k m pl nujete jeötï spolupr ci nav zat? V tuto chvìli jsme dn mi Ëleny Svazu pr myslu a dopravy»eskè republiky. TakÈ jsme dn mi Ëleny EvropskÈ rady pro chemick pr mysl (Cefic) v Bruselu a Ëleny EvropskÈho sdruûenì zamïstnavatel v chemickèm pr myslu (ECEG). Jsme v zkèm kontaktu s AsociacÌ mal ch a st ednìch podnik»r, Hospod skou komorou»r a Potravin skou komorou»r. Byli jsme takè inici tory spolupr ce chemick ch asociacì, kdyû p istoupily novè st edoevropskè zemï do EU (CEEC). Do budoucna se nebr nìme jakèkoli smysluplnè spolupr ci. Naopak, vìt me ji. Co je v souëasnosti nejaktu lnïjöìm problèmem chemickèho pr myslu? JednoznaËnÏ nadmïrnè poûadavky legislativy, aù uû jde o relikty p vodnìch z kon, doplúovanè r zn mi prov dïcìmi p edpisy, mnohdy jdoucìmi nad poûadavky EvropskÈ unie, anebo o novï p ipravovanou chemickou legislativu, zn mou pod zkratkou REACH. DalöÌm a dlouhotrvajìcìm problèmem chemickèho pr myslu je jeho "image". Ale i to se snaûìme zmïnit k lepöìmu. Nov legislativnì z kon REACH (Registration, Evaluation, Authorisation, Restriction of Chemicals) pat Ì mezi diskutovan tèmata. JakÈ dopady bude mìt na malè a st ednì podniky a v bec, jak na nïj nahlìûìte? REACH je pokusem EvropskÈ unie sjednotit chemickou legislativu. Jeho schv lenì bude mìt velmi z vaûnè dopady na cel chemick pr mysl, na navazujìcì pr mysly a nejvìce na mikro, malè a st ednì podniky. REACH m za kol otestovat (ale pozor, na n klady v robce nebo toho, kdo l tku dod v na trh!) vöechny zn mè, existujìcì chemickè l tky, zve ejnit jejich vlastnosti a ty pak aù uû kv li lidskèmu zdravì, nebo ûivotnìmu prost edì zak zat. Takov ch chemick ch l tek je v EvropÏ zhruba t icet tisìc a kolem jednoho tisìce v»eskè republice. P es pornou a takè spïönou snahu chemickèho pr myslu o zmïny v tèto legislativï se st le jedn o velmi administrativnï a finanënï n roënou proceduru. Pokud se pt te na malè a st ednì podniky - odhadujeme, ûe ponesou aû 80 % n klad spojen ch s implementacì tohoto na ÌzenÌ. Jsou tedy opravdu nejvìce ohroûeny. REACH p edstavuje velmi komplexnì a rozs hl text, jehoû tvar jeötï nenì koneën. I proto by si zaslouûil vìce prostoru. Pro svè Ëleny po d te semin o REACH. Co d le jim nabìdnete a kudy se vlastnï budete ubìrat a zviditelúovat na podnikatelskèm poli? Chceme se zamï it pr vï na legislativu REACH. Semin na toto tèma opravdu organizujeme. UskuteËnÌ se 5. Ìjna v KongresovÈm centru v Praze. Ve spolupr ci s»appo chceme takè uspo dat dalöì semin s tèmatem Biopaliva. Budeme d le zapojeni do projedn v nì N rodnìho alokaënìho pl nu. V r mci n mi zaloûenè N rodnì technologickè platformy pro udrûitelnou chemii chceme publikovat jejì vizi a prvnì n vrhy konkrètnìch projekt. Budeme pracovat i na p ipravovanè environment lnì legislativï. Ale asi nejpodstatnïjöì informacì je n ö z mïr zaloûit konzultaënï-servisnì st edisko tzv. ReachCentrum CZ. Centrum by mïlo slouûit k objasúov nì toho, co REACH poûaduje a pomoci p i jeho zav dïnì do praxe. za pouënè odpovïdi podïkovala Export je pro Zentivu živou vodou PoslednÌho Ëervence zve ejnila Zentiva N.V. zpr vu o hospoda enì za letoönì prvnì pololetì. Vyplynulo z nì, ûe celkovè trûby za obdobì od ledna do Ëervna dos hly 6 441,2 milionu korun, coû znamen meziroënì n r st o 17,6 %. V znamn vliv na dosaûen r st mïl pokraëujìcì trend v voje trûeb na hlavnìch trzìch, kde spoleënost dos hla n r stu o 1 358,5 % v Rumunsku, o 110,9 % v Rusku a o 45,4 % v Polsku. V uplynulèm obdobì se poprvè n r stem projevila soustavn snaha o zvyöov nì objemu prodeje znaëkov ch produkt na slovenskèm trhu. R st o 0,7 % na Slovensku je proto taûen znaëkov mi lèky na p edpis, kdyû se trûby z jejich prodeje zv öily o 19,5 %. "V tomto obodobì byl jednoznaënï potvrzen v znam geografickèho rozöi ov nì, kterèmu jsme se v poslednìch dvou aû t ech letech vïnovali," komentoval p edseda p edstavenstva a gener lnì editel spoleënosti Ji Ì Michal. Zentiva podala v prvnìm pololetì na vöech trzìch 155 nov ch û dostì o registraci, z toho 64 na pïti hlavnìch trzìch. Celkem m Zentiva pod no 295 û dostì, z toho 155 na hlavnìch trzìch. P itom 115 û dostì bylo pod no prost ednictvìm mezin rodnï platnè procedury vz jemnèho uzn v nì v r mci EU. V prvèm letoönìm pololetì zìskala Zentiva 140 nov ch registracì, z toho 43 na hlavnìch trzìch. Zopakujme: Zentiva N.V. je mezin rodnì spoleënost, kter se zamï uje na v voj, v robu a prodej modernìch znaëkov ch generick ch farmaceutick ch produkt. M vedoucì postavenì v»eskè republice, na Slovensku a v Rumunsku, rychle roste v Polsku, Rusku a v pobaltsk ch republik ch. JejÌ strategie spo- 14 ËÌv v zajiötïnì dalöìho zlepöov nì dostupnosti modernìch lèk pro pacienty prost ednictvìm poskytovatel prim rnì pèëe v r mci zemì EvropskÈ unie a v chodnì Evropy. Tato cesta bude op ena o pokraëujìcì organick rozvoj st vajìcìch podnikatelsk ch aktivit a takè dalöìmi akvizicemi. Na ot zky t kajìcì se exportu odpovïdïla Ing. VÏra Kudynov, tiskov mluvëì: Strategie Zentivy je p sobit v r mci zemì EvropskÈ unie a v chodnì Evropy. M vedoucì postavenì na trzìch v»eskè republice, SlovenskÈ republice a v Rumunsku. Velice dob e se usadila v Polsku, Rusku a pobalstsk ch republik ch. V jak ch principech se liöì export lèk t eba od exportu stroj nebo porcel nu? P edevöìm v tom, v Ëem se liöì prodej stroj a porcel nu od prodeje lèk takè v»esku. Ten hlavnì rozdìl plyne z faktu, ûe prodej lèk podlèh p ÌsnÈ regulaci st tem. Jak koli lèk, dokonce i jeho r znè modifikace pokud jde o formu lèku (nap. tablety nebo sirup) nebo jeho sìlu (mnoûstvì ËinnÈ l tky lèku v jednè tabletï) mohou b t na trh dod v ny pouze v p ÌpadÏ, ûe k tomu v robce zìsk speci lnì povolenì p ÌsluönÈho adu v zemi p sobenì. V tomto ohledu ovöem situaci v poslednì dobï v raznï zjednoduöuje v r mci EU zaveden spoleën registraënì procedura vz jemnèho uzn - v nì, ve kterè jde v principu o to, ûe zìsk -li p Ìpravek registraci kterèhokoli lèkovèho adu v EU, zìsk na z kladï tèto registrace p Ìstup na vöechny trhy EU. Druh m omezenìm, se kter m se exportè i lèk na rozdìl od v vozc jinèho zboûì pot kajì, je skuteënost, ûe ve zdravotnìch systèmech obvykle nïkdo jin spot ebov v (pacienti) a nïkdo jin platì (zdravotnì systèm, pojiöùovny a podobnï). Tady ovöem nic podobnï p ÌjemnÈho jako MRP - tedy vz jemnè uzn v nì - neexistuje. Kaûd zdravotnì systèm je jin, v kaûdè zemi se jinak stanovì cena lèku (Ëasto se na jejìm stanovenì podìlì nebo cenu v hradnï stanovì st t), v kaûdè zemi se odliönï vytv Ì systèm hrad (tedy rozhodnutì o tom, jakou Ë st ceny lèku zaplatì pojiöùovny a jakou Ë st doplatì pacient). Vyv ûet - to jsou takè pomïrnï v znamnè investice do zaë tk takov chto aktivit. Kdy se v m vr tì? To je velmi tïûkè vyëìslit, a to i proto, ûe v kaûdè zemi je kv li v öe zmìnïn m rozdìl m postup p i rozvoji obchodnìch aktivit jin. Ale i kdyby se to povedlo, nebyli by naöi obchodnìci moc r di, kdybych takov daj chtïla zve- ejnit. ObecnÏ snad mohu Ìci, ûe n ö p Ìstup na trhy je zaloûen na aktivnìm nabìzenì peëlivï zvolenèho produktu nebo nïkolika produkt, u kter ch vìme, ûe je pro nï na trhu mìsto. Takto vytvo enè pozice pak m ûeme kdykoli d le vyuûìvat p id v nìm dalöìch produkt do nabìdky na danèm trhu. Jak drahè jsou û dosti o povolenì k prodeji? Pokud vìm, nap Ìklad celkov poëet û dostì o povolenì k prodeji, kterè byly na konci Ëervna 2006 v procesu schvalov nì na vöech trzìch, Ëinil celkem 295. Jak objem finanënìch prost edk putuje z tohoto objemu do zahrani- ËÌ? Ceny za registraci se liöì v jednotliv ch zemìch, platì se za kaûdou registraci v kaûdè zemi zvl öù. PodmÌnky stanovujì a upravujì st tnì ady a je samoz ejmè, ûe s tìm v naöich rozpoëtech poëìt me. VyvÌjÌte speci lnï nïkterè lèëivè p Ìpravky pouze pro exportnì Ëely? To by nebylo efektivnì. Kdyû uû je nïjak p Ìpravek vyvinut, je samoz ejmï z jmem firmy prod vat ho na co nejvìce trzìch a rychleji tak zìskat zpït investice, kterè musely b t do v voje vloûeny. Kdyû se podìv te na p ehled nej spïönïjöìch produkt na jednotliv ch trzìch, najdete tam opakujìcì se n zvy lèk. JakÈ p Ìpravky z vaöeho portfolia se nejlèpe uchytily na v chodnìch trzìch a kterè majì podle vaöeho odbornèho odhadu p ed sebou slibnou budoucnost a proë? Kdyû ocituji z naöì zpr vy o pololetnìch v sledcìch, tak eknu, ûe v Rumunsku pat Ì k naöim spïön m lèk m Simvacard a Tralgit, v Polsku Penester, Zoxon, Helicid a opït Simvacard, v Rusku Lozap, Simvacard, Penester a Zoxon. Takûe jen opakuji, co jsem odpovïdïla na p edchozì ot zku. Pokud jde o slibnou budoucnost tïchto lèk, jistï ji majì - stejnï jako ada dalöìch naöich lèk. M ûeme to tvrdit proto, ûe naöe v robky - obecnï jim Ìk me znaëkovè ekvivalenty - jsou p Ìnosem pro zdravotnì systèmy. PoskytujÌ totiû stejnï modernì lèëbu jako lèky, kterè jeötï kr tce p ed jejich uvedenìm nabìzeli pouze jejich p vodnì, origin lnì v robci, ale poskytujì ji za podstatnï menöìch finanënìch n rok. za odpovïdi podïkovala Eva Brixi

15 září 2006 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ Klíčovými slovy určitě budou kvalita, konkurenceschopnost, vyspělé technologie, komplexní nabídky pokraëov nì ze strany 4 Pro malou firmu je urëitï obtìûnïjöì zajistit vöe vlastnìmi silami. Proto doporuëuji obr tit se na odbornìky, kte Ì si se zviditelnïnìm dok ûì poradit. M ûe to b t i spoleënost Veletrhy Brno, kter jako nejvïtöì realiz tor veletrûnìch expozic v»eskè republice zajiöùuje komplexnì servis - tzv. veletrûnì Ëast "na klìë" - a takè poradenstvì. K naöim sluûb m pat Ì nap Ìklad zajiötïnì tiskovè konference, doprovodnèho programu nebo reklamy v are lu. Novinkou letoönìho roënìku je moûnost prezentovat nabìdku st nku na velkoploön ch obrazovk ch v are lu v staviötï. Ale cest ke zviditelnïnì je daleko vìce. RozhodnÏ se vyplatì nespolèhat jen na kvalitu v robk a p istupovat k Ëasti aktivnï. Z pohledu po adatele mohu Ìci, ûe Ë st firem m st le urëit dluh ve vyuûitì vöech funkcì, kterè veletrûnì Ëast a expozice jako marketingov n stroj nabìzejì. éivïji se o MSV tentokr t zajìm nap Ìklad SdruûenÌ automobilovèho pr myslu v roli reprezentanta v robc pro automobilov pr mysl, potaûmo pomïrnï velk ch v vozc. Co s tìmto sdruûenìm chyst te? VÏtöina firem ze strojìrenstvì a dalöìch obor MSV dnes dod v pro automobilov pr mysl, p ÌpadnÏ o tuto pozici usiluje. Rozvoj strojìrenstvì je v z n na popt vku ze strany v robc automobil a na perspektivu tohoto klìëovèho odvïtvì v regionu st ednì Evropy. Proto jsme se spolu se SdruûenÌm automobilovèho pr myslu a jeho slovensk m partnerem rozhodli uspo - dat na letoönìm strojìrenskèm veletrhu panelovou diskusi Autoland»esko - Slovensko s ËastÌ p edstavitel mladoboleslavskè äkody a dalöìch automobilek.»esko a Slovensko se v kr tkè dobï stanou st ty s nejvyööì koncentracì automobilovèho pr myslu na svïtï a cyklick charakter popt vky po automobilech m ûe pro ekonomiku obou zemì znamenat urëit rizika. Pr vï jimi se panelov diskuse bude zab vat. A jakè budou aktivity dalöìch profesnìch uskupenì pro letoönì rok - Svazu pr myslu a dopravy»r, Svazu v robc a dodavatel strojìrenskè techniky a ostatnìch? Svaz pr myslu a dopravy»r na veletrhu po d tradiënì snïm, kter bude diskutovat aktu lnì problèmy naöì ekonomiky. TradicÌ se stala takè mezin rodnì konference IntegrovanÈ inûen rstvì v ÌzenÌ pr myslov ch podnik, kterou po d Svaz v robc a dodavatel strojìrenskè techniky - letos uû posedmè a s podtitulem ÿìzenì v konnosti a prosperity podniku. Svaz jako spolupo adatel veletrhu obr bïcìch a tv ecìch stroj IMT chyst jeötï prezentaci pro ruskè podnikatele. NaöÌm d leûit m partnerem je takè»eskomoravsk elektrotechnick asociace, kter se podìlì na p ÌpravÏ bien lnìho projektu AUTOMATIZACE - mï icì, ÌdicÌ, automatizaënì a regulaënì technika a letos po d mimo jinè odborn semin Vize v automatizaci. Dost v me se k doprovodnèmu programu. B v kaûdoroënï bohat, naë byste upozornil p edevöìm? Vedle jiû jmenovan ch akcì urëitï na panelovou diskusi VedlejöÌ n klady pr ce, kde z stupci tripartity posoudì moûnost snìûit sou- ËasnÈ vysokè zatìûenì mzdov ch n klad soci- lnì a zdravotnì danì. Z aktivit zamï en ch na podporu exportu a rozvoj mezin rodnìho obchodu bych r d zmìnil alespoú Slovensk n rodnì den a Business dny Ruska, Ukrajiny a BÏloruska. Ale zajìmav ch akcì je daleko vìc, takûe Ëten m doporuëuji otev Ìt si kompletnì doprovodn program na internetu. N vötïvnìci veletrhu vïtöinu Ëasu pochopitelnï str vì v pavilonech, ale bylo by dobrè, kdyby si udïlali Ëas i na nïkterou z doprovodn ch aktivit. Jejich tèmata jsou zajìmav a dob e zpracovan, p edn öejì je skuteënì experti. Za dvï nebo t i hodiny se tu m ûete dozvïdït, co byste jinak jen obtìûnï zjiöùovali. Pot eba nïkter ch profesì ve strojìrenstvì je v naöì zemi st le nalèhav, firm m vöak poslouûì k lepöì orientaci na trhu pr ce projekt ikarièraö Pr myslovè podniky jsou p i souëasnèm r stu v roby velmi perspektivnìm zamïstnavatelem, ale p esto se st le pot kajì s nedostatkem kvalifikovan ch pracovnìk. Protoûe mezi n vötïvnìky veletrhu je spousta student a absolvent technick ch obor, uvaûovali jsme uû d Ìve o zprost edkov nì kontakt s pr myslov mi firmami. Letos jsme nav zali spolupr ci s mezin - rodnì studentskou neziskovou organizacì IAESTE, kter m s podobn mi akcemi velkè zkuöenosti, a s jejìm know how realizujeme oborov veletrh pracovnìch p ÌleûitostÌ ikarièra Kon se ve dnech z Ì v pavilonu E a z jemci o pr ci v technick ch profesìch zde mohou nav zat kontakt s personalisty velk ch spoleënostì. P ihl öeno je zatìm 16 firem, mezi nimi i p ednì hr Ëi ËeskÈho pr myslu jako TPCA KolÌn, Bosch Diesel Jihlava, Alstom Power, Siemens AutomobilovÈ systèmy nebo Honeywell. Mezin rodnì strojìrensk veletrh vyrostl nejen jako p ehlìdka nov ch trend v oboru ve svïtï, ale zformoval se takè jako platforma vysokè spoleëenskè d leûitosti. Setk vajì se zde osobnosti pr myslu ËeskÈho i mezin rodnìho. Vzpomenete na nïjakou zajìmavou myölenku Ëi dohodu z loúska, kter vznikla pr vï na takovè p dï? MSV 2005 odr ûel pozitivnì v voj ËeskÈ ekonomiky a byl velmi spïön takè z pohledu uzav en ch kontrakt. Jeden p Ìklad za mnohè: spoleënost VÌtkovice Steel na veletrhu uzav ela kontrakt na dod vku plech pro finskou lodïnici Aker Finnyards v hodnotï 200 milion korun. Ohlasy vystavujìcìch firem hovo ily o tom, ûe veletrh p est v b t pouhou show, ale jde o konkrètnì obchodnì jedn nì. VÏ Ìm, ûe ve stejnèm duchu se ponese i letoönì roënìk. Vystavovatel i n vötïvnìk jsou vaöimi v znamn mi klienty. Co novèho mohou oëek vat v souvislosti s MSV tento rok? Ve srovn nì s loúskem se projevì v razn dominance obr bïcìch a tv ecìch stroj, prezentovan ch na bien lnìm veletrhu IMT. ËastnÌ se jej rekordnì poëet 500 vystavovatel z 21 zemì, mezi nimi polovina zahraniënìch. Druh m stïûejnìm tèmatem roënìku je projekt AUTOMATIZACE, kter se kon rovnïû jen v sud ch letech. Z doprovodn ch akcì je nejvïtöì novinkou veletrh pracovnìch p ÌleûitostÌ ikarièra 2006 a takè uû zmìnïn vïtöì podpora exportèr m dìky zesìlenè spolupr - ci s agenturou CzechTrade. Ve spolupr ci se Svazem v robc a dodavatel strojìrenskè techniky poprvè po d me soutïûnì v stavu NovÈ technologie ve strojìrenskè v robï - obr bïnì a tv enì. N vötïvnìk m se tady p edstavì ty nejzajìmavïjöì v sledky oborovèho b d nì na technick ch vysok ch ökol ch. Vöechny ËastnÌky veletrhu Ëek kompletnì nabìdka sluûeb od informaënìch st nk aû po stravov nì. A samoz ejmï se stejnï jako v minul ch letech mohou bezplatnï p ipojit na internet, a to na galerii pavilonu Z. O vöem zajìmavèm dïnì na v staviöti budeme pravidelnï informovat na str nk ch kde naleznete nap Ìklad seznam vystavovatel nebo kompletnì p ehled doprovodn ch konferencì a semin. za profesion lnì odpovïdi podïkovala Eva Brixi 15

16 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ září 2006 Hodně jsme se zabývali tím, jak nastavit optimální přístup ke klientovi Chtěli jsme odstranit punc úřadu, s nímž se nedá diskutovat. A to se nám podařilo, uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEB Ing. Josef Tauber Když byste se zeptali náhodně vybraných majitelů firem, zda by se jim hodily další finanční investiční prostředky, asi by byla odpověď jednoznačná. Jednou z oblastí, v nichž může při financování pomoci stát, je export. Je nespočet rozmanitých příběhů vývozních společností, za nimiž stojí měsíce práce a báječné výsledky. Zpravidla o nich nevíme, ne vždy je vhodné je publikovat. Je nespočet neviditelných příběhů, které píší historii podnikání v České republice. A je nespočet příběhů, které se váží k projednávání úvěrů na půdě České exportní banky. Jsou to příběhy proto, že jsou ze života a pro život. Podnikání má sloužit člověku. Proto jsou to příběhy o lidech, jejich usilování i výsledcích snažení. Záleží na tom, jak se to drama dne či budoucnosti pojmenuje. Základem působení České exportní banky je klientský přístup. Vidění případu očima firmy. Každá komunikace mezi klientem a bankou může vyústit v příběh. Na otázky časopisu Prosperita týkající se filozofie banky odpovídal předseda představenstva a generální ředitel Ing. Josef Tauber:»eskou exportnì banku vöichni ËeötÌ v vozci znajì. MnozÌ jejìch sluûeb vyuûìvajì. P esto - naë se nejëastïji ptajì?»eötì v robci, kte Ì n s znajì, vïdì, naë se pt t. NenÌ to öalamounsk odpovïô na tuto ot zku, jen bych r d naznaëil, ûe jejich dotazy jsou vysoce odbornè. Jin mi slovy, z stupci firem zkoumajì, jak pro nï m ûe b t naöe banka uûiteën a zajìmav. JakÈ m me rokovè sazby, jakè lh ty splatnosti vïr. TÏûiötÏ ot zek je samoz ejmï v rokov ch sazb ch, v ot zk ch na poplatky, v z jmu o teritoria, do kter ch pojiöùujeme, kde podporujeme exportèry.»astè dotazy jsou na ty oblasti, v nichû se v lëì, nebo kde v leën konflikt hrozì. P jëov nì finanënìch prost edk podporujìcìch v voz do takov ch mìst zpravidla brzdìme, i kdyû nutno p iznat, ûe svït je aû p Ìliö turbulentnìö»asto se st v, ûe klient p ijde, je p esvïdëen o smysluplnosti svèho projektu a divì se, ûe v jin ch finanënìch stavech neuspïl, a u n s ano. TÌm v û dnèm p ÌpadÏ ne Ìk m, ûe p jëujeme penìze kaûdè firmï, kter je k exportu pot ebuje. SpÌöe naznaëuji, ûe existuje urëit okruh podnikatelsk ch projekt, pro kterè je pr vï naöe banka sv mi produkty a zamï enìm vhodnïjöì, neû banky jinè a ziskovï orientovanè. Jako specializovan bankovnì instituce, jejìmû prost ednictvìm st t podporuje n ö export, se liöìte od jin ch bank, kterè poskytujì vïry. V Ëem p edevöìm? Kdyû si jako potenci lnì klient proëtete nap Ìklad na naöich webov ch str nk ch, jakè produkty a za jak ch podmìnek nabìzìme, budete si myslet, ûe je to u n s vìce neû jednoduchè. Sv m zp sobem budete mìt pravdu. Co se za tìm skr v? HodnÏ jsme se zab vali tìm, jak nastavit optim lnì p Ìstup ke klientovi. ChtÏli jsme odstranit punc adu, s nìmû se ned diskutovat. A to se n m poda ilo.to znamen, ûe jsme plnï klientsk banka, kter hled pro klienta eöenì, jeû mu pom ûe, nikoli, ûe se snaûìme ho nasmïrovat do byrokratick ch pravidel, kter mu sice pomohou, ale nevystihnou zcela jeho "exportnì" pot ebu. Od dodrûov nì litery p edpisu jsme se otoëili k firmï, a to se snahou poznat, oë usiluje p edevöìm, kde je merito jejìho snaûenì. Tento p Ìstup se n m zaëìn vracet: klienti jsou spokojeni. VÏtöÌ i ti menöì. Z roëuje se tak individu lnì p Ìstup k danèmu projektu, naöe snaha klienta vèst tou cestou, kterou pot ebuje on, tedy v mantinelech pravidel banky ho vèst tou cestou, kter je pro nïj nejefektivnïjöì, nejvst ÌcnÏjöÌ. Pro n s je to pr ce obtìûnïjöì, neû b vala, ale rozhodnï vede k lepöìmu pochopenì p nì a moûnostì, ke srozumïnì navz jem. VÌte, jsou zemï, kde takovè vïry "sekajì jako cviëky", ale to nenì naöe cesta. UvÏdomujeme si, ûe na trhu pro firmy p sobìme jako tzv. druh banka. SvÈ bïûnè Ëty, zamïstnaneckè prost edky a provoznì finance majì jinde, k n m se obracejì se specializovanou pot ebou. Nem ûeme se dìvat jen dop edu, ale takè napravo i nalevo nebo dozadu. MusÌme s klientem, jak jsem jiû uvedl, spolupracovat a snaûit se najìt eöenì, kterè se na prvnì pohled t eba ani nenabìzì. V znamn m aspektem je to, ûe mu Ëasto pom h me i p i tvorbï vlastnìho obchodnìho kontraktu, nejen v ot zce financov nì. Aniû bych se chtïl dotknout komerënìch bank, p esto si dovolìm tvrdit, ûe ony majì o nïco jednoduööì postup p i vy izov nì vïr - buô klient splúuje urëitè poûadavky nebo ne. Podle toho vïr zìsk nebo ne. äarm»eskè exportnì banky spoëìv v tom, ûe umìme udïlat obchodnì p Ìpad tak, aby mïl ruce a nohy. Podniku pom h me uöìt cel oblek, nejen t eba sako nebo kalhoty. StejnÏ jako v vozci m ûeme pomoci i zahraniënìmu dovozci, to se vöeobecnï mènï vì. DÏl me si vlastnì marketingov pr zkum, jehoû v sledky ÌkajÌ, ûe smïr, kter m jsme se vydali, je firmami oceúov n. Dominuje vst Ìcnost a snaha pomoci. M te v porovn nì s jin mi bankami skuteënï nejniûöì rokovè sazby pro exportujìcì podniky? OdpovÏÔ nenì jednoznaën. Nemohu to tak lehko potvrdit, na trhu porovn v nì rokov ch sazeb funguje trochu sloûitïji. Formuloval bych to tak, ûe na naöem trhu operujeme v oblasti Struktura stavu poskytnutých úvěrů k podle cílové země vývozu (celkem mil. Kč) nejniûöìch moûn ch sazeb. Tak, abychom podpo ili exportnì a takè investiënì aktivity podnikatel, abychom byli zajìmavì pro kupujìcìho i prod vajìcìho. Neûeneme se do toho, abychom udïlali jednu transakci se ziskem, na tom naöe banka nenì zainteresov na. Z vislì jsme na objemu podpory exportu. TakÈ musìm zd raznit, ûe existujì p esnè hranice v öe rok plynoucì pro n s z mezin rodnìch z vazk, urëitou mìru nesmìme p ekroëit. PodrobnÏjöÌ informaci doporuëuji Ëten m prostudovat si na naöem webu. ZjednoduöenÏ eëeno - st ty si hlìdajì, aby se mìra podpory vlastnìch podnik p Ìliö neliöila, a to z mnoha strategick ch d vod. Z vïr? UrËitÏ pat Ì»EB k nejv hodnïjöìm bank m u n s (z leûì samoz ejmï na "cenï" penïz, dèlce kontraktu apod.). pokraëov nì na stranï 41 Ukrajina 3% Uzbekist n 4% 16 ostatnìch zemì s podìlem pod 3%" Bulharsko 6%»LR 22% Turecko 25% FilipÌny 4% Õr n 8% Rusk federace 18% 240% 220% 200% Vývoj exportu ČR do Ruské federace (rok 2000 = 100%) r st v vozu»r r st v vozu do RuskÈ federace rok 2005»R mil. KË RF mil. KË 180% 160% 140% 120% %

17 září 2006 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ EGAP podpořil český vývoz za téměř 50 miliard V1. pololetí roku 2006 EGAP významně zvýšil objem a rozšířil spektrum nabízených forem podpory pro české exportéry. V tomto období bylo sjednáno celkem 209 nových pojistných smluv v celkovém objemu cca 17,8 mld. Kč, což je o 32 % více než ve stejném období loňského roku. VÌce neû polovinu objemu pojistn ch smluv uzav en ch do p edstavuje pojiötïnì bankovnìch odbïratelsk ch vïr, p ipadajìcìch z vïtöì Ë sti na financov nì rozs hl ch v voznìch kontrakt. KonkrÈtnÏ se jedn nap Ìklad o pojiötïnì vïru na financov nì projektu v stavby rychlostnì silnice v zerbajdû nu, multifunkënìho centra v Tunisu nebo na rekonstrukci a elektrifikaci ûelezniënì tratï Niköic-Podgorica v»ernè Ho e. KromÏ toho EGAP p ipravuje pojiötïnì dalöìch obchodnìch p Ìpad velkèho rozsahu, jejichû p Ìprava m dlouhodob charakter a z nichû nïkterè budou pojiötïny jeötï ve druhèm pololetì Velk z jem v vozc je rovnïû o pojiötïnì bankovnìch z ruk, a to v souvislosti s jejich ËastÌ v tendrech v Rusku,»ÌnÏ, ale takè UgandÏ, Alb nii, P kist nu a Ir ku. spïönï se rozvìjì takè pojiötïnì p edexportnìho financov nì a bankovnìch z ruk pro malè a st ednì podniky. Hodnota vöech v voznìch kontrakt podpo en ch pojiötïnìm EGAP dos hla za prvnìch öest mïsìc tohoto roku 46,1 mld. KË. V komerënìm pojiötïnì, kterè nabìzì dce in spoleënost KomerËnÌ vïrov pojiöùovna EGAP, a. s. (K P), byly pojiötïny pohled vky v celkovèm objemu 60,2 mld. KË, coû p edstavuje tèmï 25% n r st oproti 1. pololetì loúskèho roku. CelkovÈ v sledky EGAP a K P potvrzujì trend poslednìch let, kdy tempo r stu objemu novï pojiötïn ch vïr a z ruk v raznï p evyöuje tempo p Ìr stku celèho ËeskÈho exportu. Ing. Vlastimil Nesrsta, tiskov mluvëì EGAP Struktura úvěrů a investic pojištěných se státní podporou podle jednotlivých zemí ostatnì zemï (45 zemì pod 3%) 29% zerbajdû n 14% Bulharsko 8%»ern Hora 6% Ukrajina 8% Tunisko 7% Rusko 18% p edexportnì financov nì 10% Účast CzechTrade na MSV 2006 v Brně VÌce neû t i Ëtvrtiny ËeskÈho exportu tvo Ì strojìrenskè v robky. Proto takè proexportnì agentura CzechTrade klade velk d raz na prezentaci sv ch sluûeb pr vï na Mezin rodnìm strojìrenskèm veletrhu v BrnÏ. Na svèm st nku se jejì z stupci pravidelnï setk vajì s velk m z jmem ze strany strojìrensk ch firem a kaûdoroënï probìhajì desìtky konzultacì se specialisty agentury. Je to takè jedna z m la p ÌleûitostÌ pro ËeskÈ firmy, kdy se mohou na dom cì p dï s tïmito odbornìky setkat a zdarma konzultovat svoje exportnì z mïry s nïkolika zahraniënìmi z stupci najednou. Z programu publikovanèm v tomto vyd nì Prosperity upozorúujeme na samostatn st nek CzechTrade situovan letos poprvè na volnè ploöe p ed pavilonem Z. V prostoru brnïnskèho V staviötï se setk te rovnïû s CzechTrade Info Net Kiosky, kterè budou zajiöùovat online komunikaci vystavovatel a n vötïvnìk se z stupci CzechTrade, d le poskytovat informace o aktualit ch a programu CzechTrade na veletrhu, moûnost domluvenì sch zky a podobnï. P ipraveno je mnoûstvì rozmanit ch akcì - nap. chyst me»esko - severoamerick business day pro ËeskÈ firmy se z jmem exportovat do severnì a jiûnì Ameriky, kter vyvrcholì spoleëensk m veëerem, d le prezentaci metropolitnìho regionu Hafen Hamburg a jako vûdy bude i letos pokraëovat KontaktnÌ burza v pavilonu Brno. PodnikatelÈ se budou moci setkat se sv mi business partnery ze SevernÌho Por nì-vestf lska na KooperaËnÌ burze a nebude chybït ani tradiënì Holland Event - kaûdoroënï po dan spoleëensk veëer pod z ötitou nizozemskè ambas dy za Ëasti podnikatelskè mise z NizozemÌ. TermÌn: Samostatn patrov st nek CzechTrade situovan na volnè ploöe p ed pavilonem Z, vedle st nku EGAP a»eb (v barv ch trikolory, CzechTrade bude bìl ) 2. CzechTrade Info Net Kiosky - 3 kiosky (3x3m) rozmìstïnè v prostoru brnïnskèho v staviötï - online komunikace vystavovatel, n vötïvnìk se z stupci CzechTrade, informace o aktualit ch a programu CT na veletrhu, moûnost domluvenì sch zky apod. pokraëov nì na stranï

18 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ září 2006 Jednoznačná priorita - dlouhodobé vztahy s klienty CzechTrade patří mezi subjekty, s nimiž Prosperita spolupracuje systematicky, ráda a dlouho. Zprostředkovává tak vám, čtenářům, přísun čerstvých zpráv vztahujících se k exportu a podpoře exportujících firem. S tím, co vás zajímá, s informacemi o činnosti směřující k co nejzdatnějšímu počínání českých firem v zahraničí, k ambicióznímu exportu, za vámi přichází pravidelně každý měsíc. Není to rovněž tak dlouho, co jsme představili nového generálního ředitele této agentury - Ing. Ivana Jukla. Tentokrát jsme mu položili další sérii otázek, kterými jsme zamířili k samotné podstatě činnosti CzechTradu: P sobìte v agentu e CzechTrade bezm la p l roku. Poda ilo se v m jiû naplnit nïkterè zmïny, kterè jste na zaë tku pl noval? MyslÌm, ûe urëit posun je jiû zn t, ale nep iöel jsem do CzechTrade dïlat revoluci. NavÌc navazuji na vöechny spïchy, kterè agentura za sebou bezesporu m a na kter ch stavìme. SvÈ zkuöenosti ze soukromè sfèry vyuûìv m k posunutì ÌzenÌ agentury vìce manaûersk m smïrem a chci napomoci k prolomenì p edevöìm ment lnìho bloku, kter st le m ada podnikatel v Ëi p sobenì na zahraniënìch trzìch. Jako jednoznaënou prioritu vidìm budov nì dlouhodob ch vztah s klienty, kdy jim budeme partnery od stadia prvotnì p Ìpravy na export aû po jejich mezin rodnì expanzi. Chceme hr t "Ligu mistr ", coû znamen b t mezi nejlepöìmi proexportnìmi agenturami a poskytovat z kaznìk m öiröì nabìdku, komfort a lepöì dostupnost naöich sluûeb. Za d leûitè povaûuji dalöì zlepöenì modelu ÌzenÌ zahraniënìch kancel Ì. Ty musejì podstatnï vìce svè ËasovÈ kapacity vïnovat pracìm na konkrètnìch zak zk ch. MusÌme zvïtöit nabìdku teritoriì, ve kter ch bude mìt CzechTrade p ÌmÈ zastoupenì. P i ÌzenÌ zahraniënìch kancel Ì uû takè vych zìme z osvïdëenèho modelu mï enì v konnosti, a to nap Ìklad poëtem spïön ch p Ìpad nebo hospod sk m p Ìr stkem firem, kter m jsme poskytli sluûby.»innost kaûdè kancel e musì b t co nejefektivnïjöì. NovÏ jsme takè ve spolupr ci s Hospod skou komorou»r z Ìdili ve vöech krajìch pozice region lnìch exportnìch manaûer. P esouv me tìm svè sluûby blìû k podnikatel m v regionech. Pl nujete nïjakè zmïny v umìstïnì vaöich zahraniënìch kancel Ìch? Na prvnì pohled se n m zdajì nedocenïny nap Ìklad Asie, Afrika a Latinsk Amerika, kde jsou nynì pouze Ëty i kancel - e. A co nov teritoria? Z kladem systèmu zahraniënìch kancel Ì je flexibilita, kterou m ûeme nabìdnout pr vï jako mal a pruûnï fungujìcì agentura. SnaûÌme se optimalizovat jejich umìstïnì podle v voje na zahraniënìch trzìch a podle popt vky podnikatelskè sfèry. Samoz ejmï se p itom ÌdÌme st tnì exportnì strategiì. Jednoduöe eëeno, p jdeme tam, kde se objevì exportnì potenci l. Proto jsme ned vno otev eli novou zahraniënì kancel v Mexiku, posìlili jsme kancel v Rumunsku, jeötï v letoönìm roce otev eme novè kancel e v»ìnï, Indii, Vietnamu a Spojen ch arabsk ch emir tech. Na druhè stranï, tam, kde se exportnì potenci l v raznï sniûuje, jsme p ipraveni Ëinnost zahraniënì kancel e utlumovat a p ÌpadnÏ kancel i zruöit.»as od Ëasu se objevujì n zory, kterè up ednostúujì p ÌpadnÈ slouëenì agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism. MyslÌte si, ûe by tento krok mohl z sadnï ovlivnit proexportnì politiku st tu? AËkoli se jedn o st tnì agentury, jejich koly jsou znaënï odliönè. CzechTrade je pomocnou rukou pro ËeskÈ exportèry, CzechInvest se zamï uje hlavnï na zahraniënì investice v»esku, CzechTourism a»esk centra se ekonomick m vïcem nevïnujì. Smyslem zastupitelsk ch ad je zprost edkovat z kladnì informace o danèm trhu, sbìrat d leûitè kontakty a otevìrat dve e. SystÈm st tnì podpory exportu a podnik nì je vïcì politik. NaöÌ rolì je tuto politiku implementovat v praxi. Pokud ale m m Ìct sv j osobnì n zor, globalizujìcì se svït, kter vyûaduje schopnost reagovat na podnïty z trhu ve st le kratöìm Ëase, p eje spìöe mal m, pruûn m subjekt m. Aû na nïkterè v jimky jsou ve vïtöinï zemì EvropskÈ unie agentury na podporu investic a exportu oddïlenè. Je to logickè, protoûe majì ponïkud odliönè posl nì. To vöak neznamen, ûe by vöechny jmenovanè subjekty nemïly tam, kde je to opodstatnïnè, ËelnÏ spolupracovat a p i propagaci»eskè republiky vystupovat jednotnï. VÏ Ìm, ûe se tato spolupr ce rozvine, neboù pro ni jiû byly poloûeny z klady v podobï nïkolika pilotnìch projekt. MyslÌte si, ûe agentura CzechTrade musì b t nutnï p ÌspÏvkovou organizacì financovanou ze st tnìho rozpoëtu, nebo je podle v s moûnè, aby podobn agentura fungovala na ËistÏ komerënì b zi? Agentura na podporu exportu jako st tnì p ÌspÏvkov organizace je i v zahraniëì zcela bïûn model, neboù jde mimo jinè o subjekt, kter se ÌdÌ exportnì politikou danèho st tu a uplatúuje ji v praxi. Pokud bychom fungovali jako ryze komerënì organizace, museli bychom se chovat podle standardnìch trûnìch pravidel, Ìdili bychom se z konitostmi obchodu, nikoli st tnì politikou. Na druhè stranï m CzechTrade ve srovn nì s jin mi st tnìmi institucemi ponïkud odliönè postavenì v tom, ûe nenì zcela z visl na st tnìm rozpoëtu a m i vlastnì p Ìjmy z prodeje sluûeb. I kdyû, jak vìte, ceny za naöe sluûby jsou ve srovn nì s komerënìmi poradensk mi firmami nìzkè. V zahraniëì existujì takè polost tnì nebo dokonce soukromè subjekty s podobn m portfoliem sluûeb, ale z visì to takè hodnï na "vyspïlosti" z kaznìk. My jsme zatìm ve f zi samotnè p Ìpravy mal ch a st ednìch podnik na zahraniënì obchod. dïkuji za jasnè odpovïdi Eva Brixi Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: info@czechtrade.cz Podpořte svůj export z programu Marketing Získejte dotaci až 1 milion korun Do konce z Ì majì letos firmy poslednì öanci podat û dost o dotaci na svou propagaci ve svïtï. MalÈ a st ednì spoleënosti tak mohou zìskat aû miliûnovou dotaci na pr zkum trhu, studii exportnìho vstupu, tvorbu katalog a n klady spojenè s ËastÌ na zahraniënì v stavï Ëi veletrhu. Program Marketing financovan z OperaËnÌho programu pr myslu DalöÌ popt vky na a podnik nì (OPPP) nenì omezen pouze na Evropskou unii, zahrnuje i neëlenskè zemï. Firmy takè nemusejì dokl dat zkuöenost s v vozem, pouze slibn z mïr. P Ìjem û dostì konëì 1. Ìjna a rozhodnutì bude vyd no nejpozdïji do konce tohoto roku. Realizace schv len ch projekt pak m ûe probìhat aû do poloviny roku 2008 s tìm, ûe poslednì û dosti o platbu musì b t p ed ny do Ìjna ZatÌm bylo pod no 411 û dostì a z toho uspïlo 299. DalöÌ informace, celè znïnì programu a û dost ke staûenì naleznete na internetov ch str nk ch: nebo na tel.: servis CzechTrade ID N zev ZemÏ urëenì ZahraniËnÌ podnikatelsk subjekt, N zev Popis popt vky,»esk popis LodÏ, mimopalubnì motory NÏmecko (Germany) Labomess NÏmeck poradce hled pro etïûec Baumarket dodavatele a p ÌsluöenstvÌ r zn ch typ lodì, mimopalubnìch motor a p ÌsluöenstvÌ. BliûöÌ informace viz popis popt vky v AJ nebo p Ìmo popt vajìcì - komunikace moûn v NJ nebo AJ KrbovÈ d evo NÏmecko (Germany) DoKa Kaminholz NÏmeck spoleënost hled ËeskÈho dodavatele krbovèho d eva, na ezanèho na velikost 25, event. 33 cm, dub, buk Kyselina chlorovodìkov HCl Srbsko (Serbia) AOSTA Srbsk obchodnì firma AOSTA popt v kyselinu chlorovodìkovou HCl (technical grade). 18

19 září 2006 EXPORT, INVESTICE, STROJÍRENSTVÍ Rusko: připraveny obrovské investice do energetiky v Petrohradu Zajímavé možnosti pro české firmy Předseda představenstva energetického holdingu RAO EES Rossii, pan Čubajs a gubernátorka Sankt Peterburgu, paní Matvienková, podepsali ve čtvrtek smlouvu o realizaci projektu rekonstrukce, modernizace a výstavby kapacit energetického komplexu severní metropole Ruska. Jedná se o "historickou" smlouvu, která zajistí Sankt Peterburgu možnosti dalšího ekonomického rozvoje (současné energetické kapacity jsou vytíženy na 100 % a město je již nuceno "regulovat a odmítat" nové investiční projekty vzhledem k nedostatku energií). S Ivanem Juklem, generálním ředitelem agentury CzechTrade, na našem portálu JakÈ jsou moûnosti podnikatel»eskè republiky uspït na zahraniënìch trzìch? Na tuto a dalöì ot zky, kterè souvisejì s exportem tuzemsk ch v robc, odpovìdal Ivan Jukl, gener lnì editel agentury CzechTrade, na naöem port lu BusinessInfo. U p Ìleûitosti blìûìcìho se Mezin rodnìho strojìrenskèho veletrhu v BrnÏ, kde se o exportu povedou v znamn jedn nì, jeho Ë st p etiskujeme. DoporuËujeme, aby tomuto port lu vïnovali podnikatelè a manaûe i st le vìce pozornost, protoûe zde najdou tak ka vöechno, co pr bïûnï ke svè pr ci pot ebujì. PodÌl mal ch a st ednìch podnik na exportu je v zemìch EU v pr mïru okolo 50 %, u n s podstatnï mènï. CÌlem proexportnì politiky»r m b t nav öenì tohoto podìlu na roveú srovnatelnou se stejnï velk mi Ëlensk mi st ty EU. JakÈ vidìte hlavnì p ek ûky pro uskuteënïnì tohoto ide lu? Co bude konkrètnï dïlat pro malè a st ednì podnikatele agentura CzechTrade? Existuje sice ada p ek ûek vstupu na zahraniënì trh, ale za hlavnì povaûuji jak si ment lnì aspekt, jak si vnit nì blok, kter m st le jeötï ada podnikatel v Ëi p sobenì na zahraniënìch trzìch. MajÌ konkurenceschopn produkt nebo sluûby, ale bojì se jej nabìdnout za hranicemi d vïrnï zn mèho dom cìho zemì. Takûe za kol CzechTrade povaûuji pomoc p i prolomenì toho bloku a nalezenì odvahy vstoupit na zahraniënì trh, pokud m m re lnou öanci tam uspït. Nakolik se v m da Ì sladit aktivity CzechTrade se z jmov mi sdruûenìmi typu Hospod sk komora»r Ëi Svaz pr myslu a dopravy»r? Jak je spolupr ce na tèto rovni? Nedoch zì nïkdy ke zbyteënèmu zdvojov nì aktivit Ëi ke konkurenci tam, kde je efektivnïjöì spojit sìly? Kde si p ejete v raznè zintenzivnïnì a zkvalitnïnì kooperace s tïmito organizacemi? V r mci tohoto projektu budou v obdobì vybudov ny novè kapacity energetiky, probïhnou rekonstrukce st vajìcìch elektrick ch sìtì a bude postaveno 210 km novèho vysokonapïùovèho vedenì. Celkov objem investic, kterè se spoleënost RAO EES zav zala do tohoto bezpochyby grandiûznìho projektu vloûit, je na 300 miliard rubl. Z tèto Ë stky bude zhruba 100 miliard vloûeno do rozvoje energetiky v okrajov ch Ë stech Petrohradu a p es 200 miliard rubl bezprost ednï do modernizace energetickèho systèmu Petrohradu. TÈma energetiky bude nejen pro tento region Ruska v n sledujìcìch nïkolika letech urëitï jednìm z nejzajìmavïjöìch! ZahraniËnÌ kancel e CzechTrade v Rusku tento trend jiû delöì dobu monitorujì a snaûì se tyto informace p enèst blìûe k ËeskÈ podnikatelskè sfè e. Na podzim Účast CzechTrade na MSV 2006 v Brně pokraëov nì ze strany 17 Program: ter CzechTrade Meeting Point - dvoudennì doprovodn program viz nìûe MÌsto: pavilon Brno a. Speci lnì "kav rna CzechTrade" - vst Ìcn a p telsk prostor s odborn m zastoupenìm CzechTrade, p Ìstup na internet, moûnost p Ìm ch dotaz b. Prezentace HN, KB, mexickè ambas dy - panel + stolek s propagaënìmi materi ly c. VIP setk nì s key novin i - otev enì pavilonu Brno d. oddïlenè pracovnì panely - konzultace s editeli ZK + Ëast teritorialist z MPO - cel den Amerika, Jihov chodnì Evropa, Indie 4. Hafen Hamburg MÌsto: Business Center od do Prezentace metropolitnìho regionu Hafen Hamburg vëetnï oblasti Luebeck, Cuxhaven a Brunnsbuettel. Tento region pat Ì mezi nejsilnïjöì regiony v EU. Organizuje Hafen Hamburg Marketing e.v ve spolupr ci s CzechTrade 5. SpoleËensk veëer pro ËeskÈ firmy se z jmem exportovat do S a J Ameriky (Kanada, USA, BrazÌlie a Mexiko). Doprovodn program v mexickèm stylu za Ëasti velvyslance Mexika - p edstavenì novèho zastoupenì CzechTrade a prezentace Mexika jako zemï s exportnìm potenci lem, tombola (sombrèra, tequila apod.) MÌsto kon nì: TechnickÈ muzeum v BrnÏ Participace»eskÈ exportnì banky, a.s. Program: st eda Druh den pokraëov nì CzechTrade Meeting Point v pavilonu Brno Po cel den oddïlenè pracovnì panely - konzultace s editeli ZK + Ëast teritorialist z MPO EU, SNS, Rusko 7. Holland Event - kaûdoroënï po dan spole- Ëensk veëer pod z ötitou nizozemskè ambas dy za Ëasti podnikatelskè mise z NizozemÌ MÌsto kon nì - hotel VoronÏû Program: Ëtvrtek Setk nì s podnikateli ze SevernÌho Por nì- Vestf lska Podnikatelsk mise p ipravovan Pr myslovou komorou v Dortmundu a RacionalizaËnÌm a inovaënìm centrem nïmeckèho hospod stvì pro NRW. KooperaËnÌ burza probïhne v Business Centru v pavilonu E brnïnskèho v staviötï od 9 do 15 hodin. 9. OstatnÌ incomingovè mise Ëi jedn nì s firmami mohou b t zorganizov ny na st nku CzechTrade - nutn rezervace prostoru. 10. Media relations - TK: pavilon Brno Nem m pocit, ûe bychom se p Ìliö dublovali. Naopak se doplúujeme a zce spolupracujeme na vöech rovnìch. Uv dïl jsem nap Ìklad spolupr ci s Hospod skou komorou»r na vytvo enì sìtï region lnìch exportnìch kancel Ì, spolupracujeme se Svazem pr myslu a dopravy»r i s dalöìmu subjekty. Tady vidìm pr vï v hodu malè flexibilnì agentury. TÌm, ûe jsme pruûnì, jsme schopni reagovat na poûadavky spolupr - ce i se soukrom mi subjekty. Rusko: energo-holding RAO EES podepsal dalöì smlouvu o spolupr ci p i modernizaci st vajìcìch a v stavbï nov ch kapacit Po vzoru Moskvy a Petrohradu, kterè ned vno podepsaly dvoustrannè smlouvy o spolupr ci s energetick m holdingem RAO EES, se p ipojili z stupci dalöìch "klìëov ch region " - z hlediska ekonomick ch aktivit a dalöìho rozvoje Ruska. Jedn se o Tjumenskou oblast, Chanty-Masijsk autonomnìho okruh a Jamalo-NÏnÏck autonomnìho okruh. V tïchto regionech je jiû po dobu nïkolika rok zaznamen v n st l n r st spot eby elektrickè energie (5-9 % roënï). Tento n r st tïsnï souvisì s intenzifikacì pracì v oblasti tïûby nerostn ch surovin v regionu (p edevöìm ropy a plynu). SpoleËnosti, dob vajìcì suroviny, jsou hlavnìmi odbïrateli elekt iny a tudìû hlavnìmi "klienty" RAO EES. VedenÌ RAO EES se proto dohodlo s hlavnìmi tïûa sk mi spoleënostmi a zpracovatelsk mi kombin ty region o spoleënèm financov nì rozs hlèho projektu modernizace a v stavby energetick ch kapacit region. Do Ve Finsku funguje p i Federaci finskèho pr myslu a Asociaci finsk ch podnikatel organizace FINPRO. JejÌ sìù vznikla p evedenìm obchodnìch oddïlenì finsk ch ambas d z ministerstva zahraniëì do struktur asociace spravovanè p Ìmo pr myslem a podnikateli, takûe byla vlastnï privatizov na. FINPRO se vöak nezamï uje na zahraniënì obchod, export nebo import - jeho z kladnìm kolem je zvyöovat konkurenceschopnost finsk ch firem, jejich kompetence, profesionalitu, znalosti. NenÌ pouze prost ednìkem poskytujìcìm dotovanè sluûby, ale spoluhr Ëem ostatnìch organizacì: region lnìch a technologick ch agentur, specializovan ch vïrov ch institucì, venture kapit lu, v zkumu. NenÌ toto cesta i pro agenturu CzechTrade? Up ÌmnÏ eëeno, byl bych velmi zklam n, kdyby byl CzechTrade ch p n jako pouh prost ednìk, poskytujìcì dotovanè sluûby. Chceme b t pr vï tìm partnerem, kter bude vyhled van ne pro dotovanè sluûby, ale pro know-how. MusÌme jìt smïrem od asistence k poskytov nì komplexnìch eöenì pro z jemce o komerënì aktivity na zahraniënìch trzìch. To znamen zaëìt pracovat s danou firmou, jeötï d Ìve neû se z nì exportèr v bec stane. Cestou zmiúovanè agentury a jì podobn ch jsme se uû Ë steënï vydali. CzechTrade se hodl jako rozvojov agentura v oblasti pronik nì firem na zahraniënì trhy profilovat. OsvÏdËen m n strojem p Ìpravy jsou p edevöìm naöe programy exportnìho vzdïl v nì zajiöùovanè öpiëkov mi lektory i odbornìky s dlouholetou praxì v podnik nì. Agentura CzechTrade chce b t kvalitou a öì Ì sluûeb plnï srovnateln s analogick mi proexportnìmi agenturami v zemìch EU (nap. Finsko, Irsko, ävèdsko). V sledky pr ce vaöì agentury budou patrnï posuzov ny optikou statistick ch v sledk a srovn nìm tuzemskèho v vozu s v vozem tïchto zemì. NicmÈnÏ spïönost exportu z visì na mnoha dalöìch faktorech, jeû stïûì m ûete ovlivnit. Hodl se do budoucna CzechTrade vaöimi sty vyjad ovat k ostatnìm faktor m ovlivúujìcìm v voz? (nap. kurzov politika»nb podnikatelskè prost edì, byrokratick z tïû, podkapitalizace exportujìcìch MSP, apod.). Samoz ejmï m ûeme v r mci naöich moûnostì upozorúovat na p ek ûky, kterè brzdì Ëesk export. Jsme p ece agentura na podporu obchodu a pokud vìme o nïëem, co n m v ËinnÈ podpo e podpory exportu br nì, tak cìtìm dokonce jako povinnost na tuto skuteënost upozornit. D leûit je ale podle mï zpïtn vazba od podnikatel. ZajÌm n s jejich n zor proto, abychom dok zali operativnï nastavit naöe sluûby a na r zn ch fûrech - jako je nap Ìklad ExportnÌ klub CzechTrade- aktu lnì problematiku d le konzultovat. TÈmata, kter jste uvedl, na p du naöeho klubu pat Ì takè, a jsme r di, ûe tato iniciativa st le p itahuje pozornost firem, odbornìk i mèdiì. V mi Ìzen agentura CzechTrade by mïla napom hat k razantnïjöìmu zvyöov nì exportnì v konnosti nejen ve zboûì, ale novï i ve sluûb ch. Je ale vlastnï co nabìzet, co podporovat? Jak procentu lnì Ë st Ëesk ch sluûeb, jeû je tohoto roku p ipravuje zahraniënì kancel CzechTrade v Petrohradu spoleënï s Gener lnìm konzul tem»r v Petrohradu prezentaci Ëesk ch firem - v robc a dodavatel za ÌzenÌ pro energetiku. Na tuto akci budou pozv ni z stupci rusk ch energetick ch z vod, rozvodn ch sìtì, Ministerstva pr myslu a energetiky Ruska, obchodnìch organizacì. CÌlem tèto akce je informovat ruskè partnery o moûnostech Ëesk ch firem a "najìt nov tèmata" pro moûnou spolupr ci v tïchto projektech. Z jemci o Ëast na tèto akci se mohou podrobnïji informovat prost ednictvìm centr ly CzechTrade v Praze nebo p Ìmo u zahraniënì kancel e CzechTrade v Petrohradu. P edpokl dan termìn kon nì akce je v Petrohradu. Rusko: energo-holding RAO EES podepsal další smlouvu projektu je zapojena ada v znamn ch spoleënostì nap. GazpromnÏfù, SurgutnÏfÏgaz, JugansknÏftÏgaz, p ipraveny k podpisu jsou smlouvy se spoleënostmi Lukoil, RosnÏfù, atd. Hodnota projektu je ve stovk ch miliard rubl a kromï energo-holdingu RAO EES a tïûa sk ch spoleënostì se na financov nì tohoto rozs hlèho projektu budou Ë steënï podìlet i administrace jednotliv ch region a feder lnìho centra. Odborn ve ejnost takè jiû moûn vì, ûe v okolì Petrohradu (Sosnovyj Bor - Leningradsk oblast), kde je v provozu jadern elektr rna z sobujìcì hlavnï Petrohrad, se bude stavït zcela nov elektr rna (4 energobloky po 1000 MW kaûd ). M se jednat o nejmodernïjöì elektr rnu na zemì Ruska! Zah jenì stavby je v pl nu jiû v roce 2007, celkovè investice poëìt asi s 6 miliardami rubl. PostupnÈ spouötïnì jednotliv ch energoblok tèto elektr rny bude nahrazovat st vajìcì a Rusko dokonce poëìt s Ë steën m exportem elektrickè energie zde vygenerovanè do Finska! Seminář CzechTrade na téma Export služeb Export sluûeb je jednou z priorit v r mci ExportnÌ strategie MPO»R. Proto se rodì ada aktivit pr vï v tomto smïru. K jednè z prvo ad ch na zaë tku Ìjna bude pat it semin agentury CzechTrade pod n zvem Export sluûeb. TermÌn a mìsto: hotel Pyramida Praha 9,00-9,30 hod. registrace 9,30-12,00 hod. jednotliv vystoupenì 12,00-12,30 hod. Ìzen diskuse 12,30-13,00 hod. p est vka na obëerstvenì (n poje + studen st l) 13,00-15,00 hod. networking VystupujÌcÌ: 1) CzechTrade, Ing. Ivan Jukl, Gÿ TÈma: Role agentury CzechTrade a jejì pomoc Ëesk m exportujìcìm firm m 2) MPO, Ing. Lucie äest kov, odb. vnit nìho trhu a sluûeb EU TÈma: NovÏ schv len SmÏrnice o sluûb ch v EU se zd raznïnìm zmïn, kterè p in öì Ëesk m exportèr m 3) ad vl dy, Ing. Petra MaöÌnov, odb. pro informov nì o evropsk ch z leûitostech TÈma: Liberalizace sluûeb v EU a grantovè informaënì projekty vyhlaöovanè tìmto odborem 4) KB, Ing. Jitka HanzlÌËkov, Trade Finance TÈma: PlatebnÌ a zajiöùovacì n stroje financov nì v vozu, kterè KB exportèr m nabìzì 5) Hydroprojekt, Ing. Milan Moravec 6) ICT: Ing. Michal Z leö k TÈma spoleënè pro body 5 a 6: PraktickÈ zkuöenosti Ëlen v voznìch aliancì Cena: 1.500,- bez DPH Ëast: cca 50 osob (menöì s l) moûnè vyv ûet, je dle vaöeho n zoru v souëasnosti opravdu konkurenceschopn? Nikoliv cenovï, ale kvalitativnï a servisnìm z zemìm. Jako p Ìklad bych uvedl naöe öpiëkovè softwarovè firmy, kterè kromï softwaru velmi spïönï exportujì i doprovodnè sluûby. DalöÌ oblast v vozu sluûeb souvisì s outsourcingem. V dneönìm globalizovanèm svïtï je st le n roënïjöì vypo- dat se se sìlìcì levnou konkurencì z v chodu. Pokud se rozhodnete p evèst ztr tovou v robu do zahraniëì, nemusì to vûdy znamenat jen negativa v podobï ztr ty pracovnìch mìst. Ke svèmu produktu vyr bïnèmu v zahraniëì vyv ûìte pot ebnè sluûby. OpÏt m ûu uvèst p Ìklad z D nska. Tam se poda ilo spïönï revitalizovat skomìrajìcì n bytk sk a textilnì pr mysl p evedenìm v roby do zahraniëì. ParadoxnÏ pak tyto firmy vytvo ily doma vìce pracovnìch mìst ve sluûb ch, neû bylo p vodnï ve v robï. Ot zka spïönosti Ëesk ch v robk v zahraniëì je silnï propojen s ot zkou budov nì znaëky "»esk republika" jako takovè. Navrhuje CzechTrade vaöìm prost ednictvìm v tomto smyslu nïjakè razantnïjöì zmïny, n vrhy, opat enì apod.? ÿeknu to jednoduöe. NejlepöÌm ambasadorem kaûdè zemï v zahraniëì je spïön firma. Mohu to doloûit na osobnì zkuöenosti z D nska, kde tuto roli sehr la äkoda Auto. MÏ Ìtkem naöì p Ìsluönosti do zmìnïnè Ligy mistr bude jistï takè to, nakolik k produkci takov ch n rodnìch öampion p ispïjeme i my. CelÈ znïnì rozhovoru s Ivanem Juklem naleznete na port lu BusinessInfo.cz, konkrètnï zde: 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR září 2006 Auditoři pro vaši jistotu Význam správného účetnictví Zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala "věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky". Dále pak zákon uvádí další požadavky na účetnictví, které mají naplnit zmíněný obraz; účetnictví musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné, a vedené způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. A konečně zákon uvádí, že účetnictví je správné, jestliže neodporuje zákonu a ostatním právním předpisům, ani neobchází jejich účel. Uvedené požadavky jsou na první pohled jasné a jednoduché, ale ne tak již jejich naplnění. Z sada vïrnèho a poctivèho zobrazenì (true and fair view) finanënì situace ËetnÌ jednotky je ve vöech mezin rodnï uzn van ch ËetnÌch norm ch povaûov na za nejvyööì ËetnÌ z sadu ËetnÌho v kaznictvì, kterè musì b t vöechna ostatnì pravidla vedenì ËetnictvÌ pod Ìzena. V obecnè poloze se jedn o poûadavek, aby ËetnÌ z vïrka (tj. ËetnÌ v kazy spolu s p Ìlohou) vïrnï zobrazovala vöechny vykazovanè poloûky aktiv, dluh, vlastnìho kapit lu, n klad, v nos a z nich zjiötïn v sledek hospoda enì. Smyslem tèto z sady je, aby si pr mïrnï kvalifikovan uûivatel ËetnÌch informacì, kterè Ëerp ze zve ejnïnè ËetnÌ z vïrky, dok zal vytvo it spr vn n zor nejen na souëasnè postavenì podniku, ale p ÌpadnÏ i na jeho budoucì oëek van v voj. Na z kladï tohoto n zoru by pak mïl b t schopen p ijmout spr vnè rozhodnutì (investiënì, obchodnì apod.). PotÌû vöak spoëìv ve srovnatelnosti informacì mezi r zn mi ËetnÌmi systèmy a na nï navazujìcì ËetnÌ v kaznictvì. Jejich v voj byl v r zn ch zemìch, resp. v r zn ch Ë stech svïta r zn a na sobï nez visl, neboù vych zel z urëit ch historick ch tradic kaûdè zemï. Faktory, kterè tento v voj nejv raznïji ovlivúovaly, jsou: povaha pr vnìho systèmu zp soby zajiöùov nì kapit lu vztah ËetnictvÌ a danì. Povaha pr vnìho systèmu ovlivúovala i zp sob n rodnì regulace ËetnictvÌ. Z tohoto hlediska lze vysledovat dvï z kladnì koncepce, oznaëovanè jako anglosask, zaloûen na zvykovèm pr vu, a kontinent lnì, vych zejìcì z tradic ÌmskÈho pr va. RozdÌl v existujìcìm pr vnìm systèmu ovlivúuje podstatn m zp sobem ËetnictvÌ a ËetnÌ v kaznictvì z hlediska v znamu kladenèho na dodrûov nì obecnï uzn van ch a praxì p ijìman ch ËetnÌch z sad jako v razu zvykovèho pr va a dodrûov nì z kon jako v razu centr lnì regulace. Zajiöùovat kapit l pro podnikatelskou sfèru lze buô prost ednictvìm emisì akciì na burze, nebo formou bankovnìch vïr. Tam, kde informace z ËetnÌ z vïrky slouûì jako informace pro potenci lnì investory, tj. tam, kde existuje rozvinut a dob e fungujìcì finanënì trh, je v z jmu samotnèho podniku pod vat spr vnè a pr hlednè informace, kterè ovlivúujì cenu jeho akciì na trhu. V podmìnk ch p evaûujìcìho vïrov nì podnik nevych zì obvykle motivace k zajiötïnì dobrè vypovìdacì schopnosti ËetnÌ z vïrky zevnit, ale podniky jsou k tomu motivov ny zvnïjöku, nej- ËastÏji vl dou nebo daúov mi ady. Vztah ËetnictvÌ a danì v raznï ovlivúuje konkrètnì ËetnÌ soustavu tehdy, jestliûe m ûe b t zisk zjiötïn z ËetnictvÌ pouûit jako daúov z klad. Pokud p edpisy stanovì, v chodiskem pro v poëet danï z p Ìjm je ËetnÌ z vïrka (a to je vlastnì systèm m se silnïjöì centr lnì regulacì), majì podniky zpravidla snahu minimalizovat ËetnÌ v sledek hospoda enì (a tedy daúov z klad) a v r mci povolen ch pravidel zvyöovat svè n klady. Na rozdìl od toho tam, kde je z klad danï na ËetnÌm v sledku hospoda enì nez visl a naopak ËetnÌ zisk slouûì jako motivace pro odmïúov nì podnikovèho managementu, doch zì k nadhodnocov nì v nos a tìm i z kladny pro odmïúov nì, kterè m ûe vèst aû k podvod m, jak m jsme byli svïdky v souvislosti s ËetnÌmi skand ly v ned vnè minulosti. Z uvedenèho vypl v, ûe existuje podstatn rozdìl mezi tradicì zvykovèho pr va a kodifikovanèho pr va v p Ìstupu k poûadavku na vïrnè a poctivè zobrazenì majetkovè a finanënì situace podniku ( ËetnÌ jednotky) v ËetnÌ z vïrce. Z kladnìmi modely, kterè vymezujì formu a obsah ËetnÌ z vïrky a s nimiû se m ûeme setkat v naöich podmìnk ch a kterè r znï p edstavu vïrnèho a poctivèho zobrazenì naplúujì, jsou: smïrnice EvropskÈ Unie (4. smïrnice upravujìcì individu lnì ËetnÌ z vïrky a 7. smïrnice upravujìcì konsolidovanè ËetnÌ z vïrky) Mezin rodnì ËetnÌ standardy (Internationally Accounting Standards - IAS), resp. Mezin rodnì standardy ËetnÌho v kaznictvì (Internationally Financial Reporting Standards - IFRS) 20 AmerickÈ obecnï uzn vanè ËetnÌ z sady (Generally Accepted Accounting Principles - US GAAP).»tvrt smïrnice EU je v podstatï zaloûena na dvou skupin ch kriteriì. PrvnÌ skupinou je z sada dnèho bilancov nì, zahrnujìcì z sadu bilanënì opatrnosti, propojenosti, pravdivosti a jasnosti. Do druhè skupiny kriteriì pat Ì z sada zprost edkov nì vïrnèho obrazu majetkovè, finanënì a v nosovè situace vykazujìcì ËetnÌ jednotky. Tato z sada uv dì, ûe ËetnÌ z vïrka musì zprost edkovat vïrnè zobrazenì stavu majetku, finanënì situace, jakoû i hospod skèho v sledku spoleënosti. SmÏrnice d le umoû- Úuje v jimku z jejìho dodrûov nì; pokud by uplatnïnì nïkterèho p edpisu smïrnice bylo ve zvl ötnìm p ÌpadÏ nesluëitelnè s povinnostì vïrnèho zobrazenì, je povolena odchylka, aby byl vïrn obraz zajiötïn. Zde je tedy v slovnï p izn na nad azenost obsahu p ed formou. Mezin rodnì ËetnÌ standardy (IAS) a jejich nov ada Mezin rodnìch standard ËetnÌho v kaznictvì (IFRS) majì z sadu vïrnèho a pravdivèho obrazu Ëi vïrnèho vykazov nì obsaûenu v KoncepËnÌm r mci v kapitole o kvalitativnìch charakteristik ch ËetnÌ z vïrky. Za kvalitativnì charakteristiky jsou uv dïny rysy, kterè ËinÌ informace ËetnÌ z vïrky uûiteënè pro uûivatele. Je to p edevöìm srozumitelnost, relevance, spolehlivost a srovnatelnost. Aby byly informace uv - dïnè v ËetnÌ z vïrce srozumitelnè, p edpokl d se, ûe jejich uûivatelè majì dostateënè znalosti podnikatelsk ch a ekonomick ch aktivit, ËetnictvÌ a v li studovat informace s n leûitou pìlì. Aby tyto informace byly uûiteënè, musì b t z hlediska rozhodovacìch pot eb uûivatel relevantnì, coû jsou tehdy, pokud ovlivúujì jejich ekonomick rozhodnutì tìm, ûe jim umoûúujì hodnotit minulè, souëasnè nebo budoucì ud losti nebo pokud potvrzujì Ëi korigujì jejich minul hodnocenì. P itom relevance informacì je ovlivnïna jejich podstatou, v znamnostì a vëasnostì. SpolehlivÈ jsou informace tehdy, kdyû neobsahujì z vaûnou chybu a zkreslenì a kdyû d vïryhodnï zobrazujì transakce a ostatnì skuteënosti, kterè buô majì vyjad ovat, nebo u nichû lze opr vnïnï oëek vat, ûe je vyjad ujì. Podstatn m znakem d vïryhodnosti ËetnÌch informacì je takè to, ûe se bere v vahu obsah a ekonomick realita, nikoliv pouze jejich pr vnì forma. DalöÌmi poûadavky spolehlivosti jsou nestrannost, opatrnost, kterou se rozumì urëit stupeú obez etnosti p i posuzov nì ekonomick ch skuteënostì, a plnost. SrovnatelnostÌ se rozumì moûnost porovn nì informacì jednak v ËasovÈ adï, aby bylo moûnè rozpoznat v vojovè trendy, jednak moûnost porovn nì obdobn ch transakcì a jin ch skuteënostì za r znè podniky. KvalitativnÌ charakteristiky ËetnÌch informacì pak vy sùujì do poûadavku vïrnèho a poctivèho obrazu. Z vïreën pas û tèto Ë sti koncepënìho r mce uv dì, ûe "o ËetnÌ z vïrce se Ëasto Ìk, ûe je vïrn m a poctiv m obrazem, nebo ûe vïrnï zobrazuje finanënì pozici, v konnost a zmïny ve finanënì pozici podniku. AËkoliv se tento koncepënì r mec p Ìmo nezab v vymezenìm tïchto pojm, respektov nì z kladnìch kvalitativnìch charakteristik a p Ìsluön ch ËetnÌch standard vede bïûnï ke zpracov nì ËetnÌ z vïrky, kter vyjad uje to, co se obecnï povaûuje za vïrn a poctiv obraz nebo za vïrnè zobrazenì tïchto informacì." AmerickÈ obecnï uzn vanè ËetnÌ z sady (US GAAP) povaûujì z sadu vïrnèho zobrazenì za naprosto samoz ejmou. Je to z sada nepsan, v americk ch uëebnicìch Ëi jin ch v kladov ch pramenech se na rozdìl od ostatnìch z sad p Ìliö nerozebìr, avöak neoddiskutovatelnï se jimi prolìn. Ve svè podstatï dodrûov nì tèto z sady znamen dodrûov nì samotn ch US GAAP, kterè ve srovn nì s IAS jsou mnohem podrobnïjöì a propracovanïjöì. Je nutno zd raznit, ûe tento poûadavek i ostatnì principy uplatúovanè v americk ch standardech slouûì p edevöìm k ochranï investor. Proto je v tomto systèmu nesmìrnï d leûit loha auditor jako nez visl ch ovï ovatel ËetnÌch z vïrek, u nichû je p ÌsnÏ kontrolov no dodrûov nì EtickÈho kodexu AICPA (American Institute of Certified Public Accoun- tants), jehoû poruöov nì m ûe mìt za n sledek i poruöenì z sady vïcnèho zobrazenì ËetnÌch informacì obsaûen ch v ËetnÌ z vïrce.»esk ËetnÌ legislativa se k poûadavku "true and fair view" dopracov vala postupnï. TakÈ o p ekladu tohoto v razu se mezi odbornìky dlouho diskutovalo; p vodnï pouûìvan p eklad byl totiû "pravdiv a vïrn obraz". Od pouûìv nì v razu "pravdiv " v souvislosti s ËetnÌ z vïrkou se upustilo, neboù sv dì k p edstavï jedinè pravdy, coû m ûe b t zav dïjìcì p edstava vzhledem k r zn m koncept m ËetnictvÌ a ËetnÌho v kaznictvì v r zn ch zemìch. PouûÌv se tedy v raz "vïrn a poctiv ", p iëemû z kon o ËetnictvÌ tyto pojmy dokonce definuje takto: "ZobrazenÌ je vïrnè, jestliûe obsah poloûek ËetnÌ z vïrky odpovìd skuteënèmu stavu, kter je p itom zobrazen v souladu s ËetnÌmi metodami, jejichû pouûitì je ËetnÌ jednotce uloûeno na z kladï tohoto z kona. ZobrazenÌ je poctivè, kdyû jsou p i nïm pouûity ËetnÌ metody zp sobem, kter vede k dosaûenì vïrnosti. Tam, kde ËetnÌ jednotka m ûe volit mezi vìce moûnostmi danè ËetnÌ metody a zvolen moûnost by zastìrala skuteën stav, je ËetnÌ jednotka povinna zvolit jinou moûnost, kter skuteënèmu stavu odpovìd." Z kon d le uv dì, ûe pokud dojde ve v jimeën ch p Ìpadech k tomu, ûe pouûitì ËetnÌch metod stanoven ch prov - dïcìmi pr vnìmi p edpisy bude nesluëitelnè s povinnostì podat vïrn a poctiv obraz, m ûe se ËetnÌ jednotka od tïchto postup odch lit tak, aby vïrn a poctiv obraz byl dodrûen (v tomto smïru je v z konï podobnè ustanovenì jako ve 4. smïrnici EU). V z jmu zajiötïnì pr vnì jistoty uûivatel zve ej- Úovan ch ËetnÌch z vïrek potvrzuje dodrûov - nì z sady vïrnèho a poctivèho zobrazenì skuteënosti nez visl auditor. V tèto souvislosti je t eba si uvïdomit, ûe "vïrnost" p edstavuje objektivnì dodrûenì principu zobrazenì skuteënosti na z kladï p edem definovanèho r mce, podle nïhoû se ËetnÌ z vïrka sestavuje, zatìmco "poctivost" znamen subjektivnì p Ìstup toho, kdo ËetnictvÌ vede, ËetnÌ z vïrku na jeho z kladï sestavuje, nebo m na jejì sestavenì vliv a n slednï toho, kdo ji ovï uje. Z tohoto d vodu m nezastupiteln v znam profesion lnì odpovïdnost a etika v oblasti ËetnictvÌ a auditu. prof. Ing. Libuöe M llerov, CSc., Ëlenka Rady KA»R a p edsedkynï redakënì rady Ëasopisu AUDITOR