Je mnoho otazníků, k nimž hledáme tečku i pomocí sázek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Je mnoho otazníků, k nimž hledáme tečku i pomocí sázek"

Transkript

1 Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (8 / 2007) Také máte občas chuť si vsadit? To své štěstíčko pokouší snad každý nebo pokusil se o ně alespoň jednou v životě. Vyhraji, nevyhraji? Je to snad jediná otázka, která se dá srovnat s tou, zda bylo na světě nejprve vejce či slepice Názory na sázení se různí. Někdo je jeho velkým přítelem, jiný ho odsuzuje. Jsou tací, kteří říkají, že podnikatel, který začne sázet, je na pokraji sil. Nemyslím si to zcela, protože návštěva sázkové kanceláře dnes plní trochu jiný účel, než kdysi. Svým způsobem už jde o záležitost společenskou, adrenalinovou, tak trochu hodící se i k image firmy, pokud se to korektním a zajímavým způsobem třeba medializuje. Není to tak dávno, co si jedna velká pojišťovna působící na domácím trhu vsadila, kdy k ní přijde podepsat smlouvu milióntý klient. Proč ne? Je mnoho otazníků, k nimž hledáme tečku i pomocí sázek. Protože rozum a racionální uvažování jsou příliš malými pány na to, abychom věděli, zda bude do konce týdne pršet, nebo bude-li v Praze překonán teplotní rekord za posledních 50 let. Nahlédněme tedy do podnikání v sázení největší sázkové kanceláře ve střední a východní Evropě - Tipsportu. Na otázky mi odpověděl Ing. Lubomír Ježek, ředitel pro vnější vztahy: Tipsport má dobré jméno a nemálo příznivců, dá se říci, věrných klientů. Jaký je profil takového běžného sázkaře? Jde o ËlovÏka niûöì, maxim lnï pr mïrnè p ÌjmovÈ skupiny, mezi nï poëìt me takè studenty. A z 95 % jsou to muûi. Ti se r di vracì do naöich, dovolìm si tvrdit modernï vybaven ch sbïren nebo sportbar, kde vïdì, s k m se potkajì, popovìdajì, a vsadì. VÏrn ch z st v velkè mnoûstvì n vötïvnìk proto, ûe v pèëi o nï hodnï spolèh me na n ö obsluhujìcì person l na jednotliv ch poboëk ch. Jejich prvo adou povinnostì je kaûdèmu, aù st lèmu, Ëi novï p ÌchozÌmu, poradit, vysvïtlit, vèst ho. Zbavit ho p ÌpadnÏ ostychu z toho, ûe nïëemu nerozumì, ûe nem tolik zkuöenostì. Doslova s zìme na lidskè slovo, osobnì komunikaci, vst Ìcnost. To se vypl cì. Zmínil jste sportbar. Co to přesně je? Spr vn n zev je Tipsportbar. Tak se naz vajì vlastnï naöe poboëky, kterè jsou umìstïnè do prost edì, kde je moûnè spolu se s zenìm spojit obëerstvenì a sledov nì sportovnìch p enos na velkoploön ch projekënìch pl tnech Ëi televiznìch obrazovk ch. To prostï k s zenì pat Ì, dnes dvï t etiny poboëek z celkovèho poëtu 1020 provozujeme pr vï ve sportbarech. V souvislosti se sázkovými hrami se hovoří většinou o mužích. Ale co ženy? Ty nemají chuť si čas od času vsadit? Dnes se ûen v tomto prost edì pohybuje skuteënï poskrovnu. Ale v pr zkumu, kter jsme si ned vno zadali, vyölo, ûe je to nap Ìklad proto, ûe nemajì tolik moûnostì, kde a p i jakè p Ìleûitosti vsadit. Do sportbar vïtöinou nechodì, nenì to pro nï plnï vhodnè prost edì. A do cukr ren se moc s zky nehodì. R suje se vöak jako nejvìce pravdïpodobnè, ûe v okamûiku, kdy se pustìme do s zenì p es internet, pokud to legislativa povolì, ûen urëitï p ibude. Bude to pro nï soci lnï sch dnè, zabere to m lo Ëasu, a s zet pak budou moci ûeny na mate skè dovolenè stejnï jako ty, kterè jsou v podnikatelsk ch a manaûersk ch profesìch, Ëi ty, kterè pracujì z domova a nemajì Ëasu nazbyt. Pokud vím, rozšířili jste aktivity za hranice naší země V loúskèm roce Tipsport expandoval do Polska www. premium.prosperita.info a na Slovensko, snaûìme se zde samoz ejmï zìskat vïtöì podìl na trhu. V Polsku jsme koupili podìl v menöì s zkovè kancel i MEGA-TYP a p ejmenovali jì na Tipsport PL. RozöÌ ili jsme poëet poboëek - m me jich zatìm 142 a dalöì budou p ib vat. Na Slovensku, kde jsme stoprocentnìm vlastnìkem b valè s zkovè kancel e DOXX, m me po rebrandingu na Tipsport SK 329 poboëek a trûby za leden aû kvïten 2007 jsou ve v öi Sk, coû je mimochodem zhruba desetkr t mènï neû v»esku. Vraťme se na území České republiky. Kdy jste začínali? S zkov kancel Tipsport byla zaloûena v kvïtnu 1991.»innost provozuje na z kladï licence ministerstva financì»r podle z kona Ë. 202/90 Sb., o loteriìch a jin ch podobn ch V září 160 let českého plynárenství»esk plyn rensk unie v s spolu s Praûskou plyn renskou, a. s., zve na Den otev- en ch dve Ì v Plyn renskèm muzeu, kter se kon 15. z Ì od hodin. Je uspo- d n u p Ìleûitosti oslav 160 let ËeskÈho plyn renstvì. Pro dïti i dospïlè je p ipraven bohat z bavn program. Prov zet bude filmov historik Karel» slavsk. N vötïvnìci Dne otev en ch dve Ì si budou moci prohlèdnout historickè expon ty muzea, jako je nap. praëka na zemnì plyn, Ëastnit se vypr vïnì Karla» slavskèho k film m z historie plyn renstvì v»ech ch, ale i v stavy aut na zemnì plyn. pokraëov nì na stranï 2 Je mnoho otazníků, k nimž hledáme tečku i pomocí sázek Na otázky tak trochu letní odpovídá Ing. Lubomír Ježek, ředitel pro vnější vztahy společnosti Tipsport Příloha Madam Business hr ch. HlavnÌm p edmïtem jejì Ëinnosti jsou kursovè s zky, p edevöìm na sportovnì ud losti, ale takè na ËÌselnÈ hry (nap Ìklad ruleta) Ëi ud - losti ve ejnèho z jmu. Po öestn cti letech je podìl Tipsportu na ËeskÈm trhu kursov ch s zek tïsnï pod 50 %. R d bych zd raznil, ûe Tipsport byl zaloûen a dodnes je provozov n jako ryze Ëesk soukrom firma, bez jakèkoli Ëasti st tu Ëi zahraniënìho kapit lu. Podle jednoho z ûeb- ÌËk Czech TOP 100 pat Ìme mezi stovku nejvïtöìch firem v»r. MyslÌm, ûe to nenì öpatn reference. Pořád se setkávám s názorem, že herní průmysl kazí lidi. Jak byste mi oponoval? Velmi jednoduöe. Je to podnik nì jako kaûdè jinè, z nïhoû navìc plynou pomïrnï velkè prost edky do st tnì pokladny. ÿadï lidì d v me vlastnï moûnost finanënï si p ilepöit, p sobìme na poli z bavy, uölechtil mi metodami a prost edky rozvìjìme moûnosti vyuûitì volnèho Ëasu lidì. UrËitÏ je lepöì zajìt do s zkovè kancel e, pobavit se tam s kamar dy, neû fetovat v parku. M ûeme se postavit po bok kin m, divadl m, sportovnìm ud lostem. OstatnÏ - ke sportu m me p ece nejblìûe. A to je dost p dn argument. A pak - kdyû se podìv te na n ö web, doëtete se t eba, ûe zvyöov nì poëtu poboëek a rozöi ov nì a zkvalitúov nì nabìdky sluûeb vedlo nejen k n r stu klientely, ale mïlo vliv i na posìlenì d vïryhodnosti Tipsportu a jeho pozice na trhu. To mimo jinè dokl d ocenïnì, kterèho se n m dostalo v Ìjnu 2003, kdy byl v r mci prestiûnìho projektu Czech Sector Award vyhl öen nejlepöìm podnikem»eskè republiky za rok Do ûeb- ÌËku, kter na z kladï porovn nì ekonomick ch ukazatel zpracov vajì spoleënosti CRA Rating Agency a informaënì agentura»ekia, bylo p itom za azeno vìce neû 1600 firem, kterè majì vlastnì kapit l vïtöì neû 20 mil. KË, nebo jejich roënì trûby p esahujì 40 mil. KË. HodnocenÌ spoleënostì je prov dïno na z kladï 16 finanënìch pomïrov ch ukazatel z oblastì likvidity, rentability, zadluûenosti a aktivity. KaûdÈ firmï je udïlena zn mka vypovìdajìcì o jejì investiënì atraktivitï, Tipsport obdrûel nejvyööì ranking A1. "»eöi jsou n rod s zka," poznamenal tehdy k v sledk m roku 2002 Vladislav Hr ch, analytik CRA. A jsou? ÿekl bych, ûe skuteënï ano.»eöi jsou podle mne hodnï nedoëkavì, jsou zvïdavì i zvìdavì, zajìmajì se o spousty vïcì, jsou pruûnì v myölenì, majì sny, pl ny, jsou ËinorodÌ. R di se skuteënï i s zì, odr ûì se v nïm trochu to naöe typickè furiantstvì. V EvropÏ nenì mnoho podobn ch n rod. Uvažuji nad tím, zda si může firma vsadit, nebo ne, i když už to zaznělo v souvislosti s pojišťovnou. Avšak co se bude dít s penězi, když vyhraje? Vsadit si urëitï m ûe, ale prost ednictvìm svèho zamïstnance, majitele, jednatele, prokuristy - musì to b t fyzick osoba, kter pod s zenku. pokraëov nì na stranï 9 Společnost CAC LEASING očekává uzavření smlouvy Ve druhè polovinï letoönìho roku uzav e spoleënost CAC LEASING jiû smlouvu o financov nì. Pro klienta, kter podepìöe pr vï tuto smlouvu, je p ipravena l kav prèmie v podobï KË. DalöÌ ceny jako nap Ìklad poukaz na z jezd v hodnotï KË a KË nebo karta CCS Bonus s KË ËekajÌ na ty, kter m se poda Ì spr vnï tipnout datum uzav enì smlouvy. Dnem 23. Ëervence 2007 otev ela spoleënost CAC LEASING tipovacì soutïû "Tipuj ". TipujÌcÌ vybìrajì den a mïsìc uzav enì smlouvy o financov nì. Tipovat je moûnè do konce pr zdnin prost ednictvìm formul e na internetovè adrese Kaûd m ûe odeslat pouze jeden tip, do ukonëenì hlasov nì vöak je moûnè sv j tip po zad nì registraënìho hesla mïnit. Jak sdïlila Erika Duchanov, editelka marketingu a komunikace CAC LEASING, ke konci kvïtna 2007 uzav ela od doby svèho vzniku spoleënost CAC LEASING jiû vìce neû platn ch smluv o financov nì a uzav enì smlouvy oëek v tedy ve druhè polovinï letoönìho roku. TipovacÌ soutïû ve spolupr ci s CAC LEASING p ipravily spoleënosti Mather Public Relations a AMI Praha. Tipov nì je rozdïleno do dvou kategoriì - pro novin e a pro öirokou ve ejnost, p iëemû pro kaûdou z kategoriì jsou p ipraveny ceny. HlavnÌmi cenami jsou poukazy na z jezd od cestovnì kancel e Fischer v hodnotï a KË a karta CCS Bonus s KË.

2 ZRCADLO srpen 2007 Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. 2 Z obsahu: Str. 7 Užitečná navigace pro zaměstnavatele i zaměstnance Str. 8 Hledáme nové dimenze kvality Str. 16 Generace Y mění tvář výrobní sféry Str. 17 Kdo a jak vydělává na inovacích? Str. 21 Česká republika je v desítce investorsky nejatraktivnějších zemí světa V září 160 let českého plynárenství pokraëov nì ze strany 1 V prostor ch muzea budou d le vystaveny fotografie z cesty kolem svïta, kter letos cel objela pos dka vozu s pohonem na stlaëen zemnì plyn (CNG) a promìt ny filmy. BÏhem celèho dne bude na vöechny atrakce vstup zdarma a takè pohoötïnì bude bezplatnè. Do muzea je bezbarièrov p Ìstup. Pro dïti bude p ipravena bohat z bava a soutïûe, horolezeck stïna, pavouëì sìù a jinè. Na vìtïze soutïûì ËekajÌ zajìmavè ceny. Ale ani dospïlì nep ijdou zkr tka. NavÌc kaûd soukrom motorista, kter navötìvì Den otev en ch dve Ì a Plyn renskè muzeum, si bude moci natankovat CNG zcela zdarma!!! Atlas a Seznam při vyhledávání Atlas a Seznam spojily svè sìly ve vyhled v - nì. Od srpna 2007 zìsk vajì vöichni uûivatelè Atlasu v sledky vyhled v nì, kterè jsou v»eskè republice vnìm ny jako nejd vïryhodnïjöì. Od srpna 2007 je na Atlasu spuötïno fulltextovè vyhled v nì s nejd vïryhodnïjöìm zdrojem v»eskè republice - Seznamem. Jde o unik tnì spolupr ci na ËeskÈm internetu, kter vypl v z ned vno ohl öenè strategie port lu pod internìm n zvem Atlas+. Atlas si vybral cestu, kter je postavena na kvalitnìch obsahov ch a port lov ch sluûb ch. DosavadnÌ sluûby éena (zena. atlas.cz), Pikant.cz, novï spuötïn Nejhezčí pozvánka na tiskovku Pojištěný orkán Na tu tiskovku jsem se tedy tïöila. V pozv nce byl n pad. N pad t kajìcì se toho, jak propagovat»sob pojiöùovnu. Byl v tom, ûe se prost ednictvìm pojiöùovny prezentovalo tèma, kterè v lètï zabìr, tedy vich ice, ork n, smröù. OdpovÏÔ na ot zku, zda rostou vïtrnè ökody v»esku a ve svïtï, kaûd pr mïrnï pozorn novin naöel. Organiz tor m pìöeme jedniëku s hvïzdiëkou. (rix) Dobrá rada nad zlato Na českých silnicích už 50 čerpacích stanic BENZINA plus ZaË tkem srpna dokonëila spoleënost BENZINA modernizaci 50. ËerpacÌ stanice znaëky BENZINA plus. TÌm se dostala tèmï do poloviny pl nu, kter stanovuje do roku 2009 p ebudovat celkem 102 tradiënì ËerpacÌ stanice BENZINA na prèmiovè BENZINY plus. V kaûdèm kraji»eskè republiky jsou dnes v provozu dvï aû Ëty i ËerpacÌ stanice BENZINA plus. Modernizace v po adì 50. stanice byla dokonëena v Jablonci nad Nisou. Celkem 78 benzinov ch stanic bude p ebudov no do konce roku a stejn poëet stanic bude modernizov n pod tradiënì znaëkou BENZINA. "Mezi dalöì ned vno otev enè ËerpacÌ stanice BENZINA plus pat Ì nap Ìklad stanice v N mïöti nad Oslavou a v HlubokÈ nad Vltavou. ZejmÈna ze stanice v HlubokÈ m me radost. Nejenûe se nach zì v atraktivnì turistickè oblasti, kde je p es lèto pomïrnï ruöno, ale navìc sv m designem, rozlohou a polohou pat Ì k nejzda ilejöìm p estavïn m stanicìm," uvedl Martin DurË k, jednatel BENZINY. Modernizace sìtï ËerpacÌch stanic spoleënosti BENZINA za celkem 1,3 miliardy korun, v jejìmû r mci se do roku 2009 p estavì a vylepöì 202 klasickè BENZINY a 102 BEN- ZINY se promïnì v BENZINY plus, je nejen nejvïtöì podobnou akcì v historii BENZINY, ale Vítejte na www. Newsletter - kompletní řešení PoËÌnaje Ëervnem jsme rozöì ili nabìdku o systèm pro zpr vu vaöich newslettr (zpravodaj ) vëetnï datab ze p Ìjemc a grafick n vrh. SystÈm poskytovan naöì spoleënostì je vysoce sofistikovan, z roveú rychl a v neposlednì adï intuitivnï ovladateln. Zajiöùujeme takè pr vnì poradenstvì v oblasti ochrany osobnìch daj. Newsletter je forma Ëasopisu vyd van danou spoleënostì pro svè z kaznìky (v jimeënï i pro svè zamïstnance). Z kaznìk chce b t v kontaktu se spoleënostì, a proto se na jejìch webov ch str nk ch zaregistruje k odbïru takovèho Ëasopisu - newsletteru. Z staúte v kontaktu se sv mi z kaznìky! PouûitÌ newsletteru buduje loajalitu z kaznìk plus hodnotu znaëky. Martin äimek, autor internetov ch projekt mobil: ( .atlas.cz) Ëi unik tnì amapy.cz jsou uk zkou toho, ûe se n m da Ì naöi vizi plnit. Stejnou kvalitu chceme nabìdnout i v oblasti vyhled v nì. Zde jsme zvolili cestu partnerskè spolupr ce, kter naöim uûivatel m nabìdne produkt, kter je oceúov n pro svou d vïryhodnost. Jsem r d, ûe tìmto krokem podpo Ìme Ëesk produkt a z roveú poskytneme naöim uûivatel m kvalitnì vyhled - v nì. "Ze strany Seznamu je projekt s Atlasem prvnìm z ady tïch, kterè chceme na internetovèm trhu spoleënï s dalöìmi Ëesk mi subjekty podniknout. Naöe vyhled v nì poprvè nabìzìme jako komerënì sluûbu se vöemi jeho kvalitami a vï Ìme, ûe p inese uûivatel m Atlasu ten nejlepöì uûivatelsk z ûitek," ekl k novè spolupr ci editel Seznamu Pavel Zima. Seznam.cz jako nejpouûìvanïjöì Ëesk vyhled - vaë zvìtïzil v dnèm v bïrovèm ÌzenÌ. Spolupr ce dvou Ëesk ch port l v oblasti vyhled - v nì bude znamenat pro z kaznìky Atlasu, z ad menöìch a st ednìch firem, vyööì efektivitu jejich komunikace a medi lnìch kampanì na port lu Atlas. RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, specializovaný poradce Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, poradce společnosti CAC LEASING, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia z roveú i nejrozs hlejöì modernizacì v dïjin ch ËeskÈho maloobchodnìho trhu ËerpacÌch stanic. "Transformace sìtï se vypl cì," ekl Martin DurË k a dodal: "P ebudovanè a vylepöenè ËerpacÌ stanice BENZINY, kterè jsou jiû nïkolik mïsìc v provozu, vykazujì kumulativnì n r st v konnosti nad roveú zbytku sìtï. Ve srovn nì s rokem 2006 se jedn o n r st v pr mïru o 20 %, v p ÌpadÏ prodej v obchodech je to zv öenì dokonce o 25 %." Vedle v razn ch venkovnìch prav, kterè se t kajì samotnè stanice, v dejnìch a servisnìch mìst Ëi nejbliûöìho okolì, se transformace dot k i interièru a nabìdky sluûeb. Budovy stanic zìsk vajì modernì vybavenì a doch zì ke zvïtöenì prostor prodejen s oddïlen m mìstem pro gastronomickè sluûby. Velk d raz bude kladen zejmèna na kvalitu stravov nì, p Ìstup a profesionalitu person lu ËerpacÌch stanic, kter je pravidelnï ökolen a trènov n. VÏtöina ËerpacÌch stanic bude navìc novï v provozu 24 hodin dennï. SouË stì vylepöenèho sortimentu je i vysoce kvalitnì benzin Verva 100, kter dìky sv m vlastnostem v raznï zvyöuje v kon, prodluûuje ûivotnost motoru a sniûuje spot ebu. S tužkou za uchem Jako v dokumentárním filmu Doba po dovolen ch m zvl ötnì atmosfèru. MÏsta znovu oûìvajì. Silnice jsou opït plnè aut, ulice plnè lidì, jsou vidït ökol ci s aktovkami na z dech, maminky, co vedou dïti do ökolky, spïchajìcì, op lenì lidè. Do vzduchu se r zem vnesl chaos a trochu i zmatenost. Abychom stihli to a to a to. Je tu civilizaënì spïch, kterèmu jsme se na dovolen ch zd rnï br nili. To se nemuselo nic. Nic eöit, s niëìm si l mat hlavu, na vöe byl Ëas. P edstavte si, ûe by najednou, v jednu chvìli, utichly vöechny zvuky. é dn slova, û dn k ik, zvonïnì tramvajì, klap nì prst do kl vesniceö S nadhledem bychom pozorovali pouliënì, kancel sk a rodinn dïj jako v dokument rnìm filmu. Je to vlastnï kouzelnè. Jak se vöe vr tilo do star ch kolejì. Jak jsme zase najeli do sv ch zn m ch, pracovnìch stop. A hlavnï, jak se vöe rok co rok opakuje. ScÈn je moûn trochu jin, ale celkov obraz je stejn. NynÌ n m z staly vzpomìnky, fotografie a snad i trocha toho odpoëinku. V kancel Ìch, na obïdech, mezi p teli, se jeötï chvilku budou probìrat jinè zemï, hotely, cizokrajn jìdla, mo eö Neû zcela zapadneme do stereotypu a nastartujeme motor na plnè obr tky. A za rokö MarkÈta BartÌkov Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok, mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC, a. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s. r. o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR Česká asociace pojišťoven Komora certifikovaných účetních Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Auto roku»eskè republiky Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 4. Znojemsk hrozen MarketÈr roku 6. Motocykl roku St echy Praha 8. CLUTEX - Klastr TechnickÈ textilie na veletrhu Styl 2007 ( nor) 9. Semin e AMSP»R 10. Konference Nov Evropa 11. Pojiöùovna roku kongres EOQ v Praze 13. Konference LinuxExpo Accenture Zlat koruna Konference Business Solutions 16. Konference Data workshop Prosperita Vyd v : RIX, s. r. o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: Martin äimek, obchodnì editel mobil: MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: Miloö Krm öek, ilustr tor mobil: Korektury: Mgr. Pavla RoûnÌËkov Tisk: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Distribuce: 5 P Agency, s. r. o. Masarykova 118 Business Park Mod ice Mod ice»asopis je v roce 2007 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo sèriov ch publikacì ISSN

3 srpen 2007 SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB Program START již využilo mnoho set začínajících podnikatelů Téměř každý, kdo vstupuje do podnikání, potřebuje peníze naléhavěji než firma, která se již v byznysu pohybuje delší dobu. Tok finančních prostředků má svůj obvyklý rytmus a finanční plánování běží na základě určitých zkušeností. Ale i střední firmy, které si na investování dokáží vydělat, a čerpají tedy při pořizování strojů, zařízení či budov zejména z vlastních zdrojů, čas od času uvažují o tom, zda by úvěr nebyl přece jen také atraktivním řešením. Pak ke slovu stále častěji přichází nabídka Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ta v červenci přinesla řadu příznivých zpráv. O komentář k nim jsme požádali Ing. Ladislava Macku, generálního ředitele této banky: Programy PROGRES, START a Z RUKA navazujì na osvïdëenè a podnikateli hojnï vyuûìvanè n stroje p Ìstupu ke kapit lu uplatúovanè v p edchozìch letech. V roce 2007 doch zì k nïkter m zmïn m, kterè ovlivúujì jak postup p edkl d nì û dosti, tak rozsah podklad, kterè jsou v û dosti p ed v ny. Dvouf zovè pod v nì û dosti o podporu Tento postup se nevztahuje na p Ìpady, kdy je podpora poskytov na v reûimu de minimis (podpora malèho rozsahu). Je nutno ho pouûìt u û dosti o pod ÌzenÈ vïry v programu PROGRES a vïtöì z ruky v programech Z RUKA a TRH. DoporuËen postup p edloûenì û dosti se sest - v ze dvou krok : PrvnÌ krok VyplnÏn û dost bez p Ìloh se zaöle elektronicky na ovou adresu zvolenè poboëky»mzrb nebo se p ed osobnï (adresy na v Ë sti "Kontakty"). Na z kladï informacì v û dosti vyhodnotì»mzrb p ijatelnost projektu a zaöle ûadateli poötou potvrzenì, ûe projekt je p ijateln. Z hlediska z kladnìch podmìnek programu ho p Ìp. informuje, ûe projekt nelze podpo it. PotvrzenÌ o p ijatelnosti projektu vöak neznamen, ûe vïr je schv len. Je pouze vstupnì podmìnkou pro moûnost za azenì do programu PROGRES. UpozornÏnÌ é dost je nutno p edat p ed zah jenìm stavebnìch pracì a podeps nìm smluv s dodavateli stroj a za ÌzenÌ Ëi podpisem leasingov ch smluv t kajìcìch se stroj za ÌzenÌ (viz kapitola 1, Ë st "Projekt a jeho p ijatelnost"). Druh krok éadatel po obdrûenì potvrzenì o p ijatelnosti projektu doloûì vöechny poûadovanè p Ìlohy û dosti. Podnikatelé si určitě oddechli - od začátku července přijímáte žádosti o zvýhodněné úvěry a záruky, jak publikujeme na této tiskové straně. Co byste v souvislosti s těmito informacemi žadatelům doporučil? PrvnÌ vïc, kterou mohu doporu- Ëit, je, aby si z jemci o zìsk nì zv hodnïnè z ruky Ëi vïru podrobnï prostudovali naöi webovou str nku, a to konkrètnï v Ë sti vïnovanè podpo e malèho a st ednìho podnik nì. Zde naleznou texty vyhl öen ch program podpory, formul e û dostì, pokyny pro ûadatele a dalöì pot ebnè informace. Podnikatel by si mïl potom zhodnotit, zda je jeho podnikatelsk z mïr z hlediska oboru Ëinnosti, regionu realizace a finanënìho rozsahu vhodn k zìsk nì podpory v nïkterèm z program, kterè banka na z kladï povï enì od Ministerstva pr myslu a obchodu realizuje. Pokud ûadatel pot ebuje Změny v postupech poskytování zvýhodněných úvěrů a záruk pro malé a střední podnikatele v roce 2007 M ûe tèû zah jit stavebnì pr ce a uzav Ìt smlouvy s dodavateli stroj a za ÌzenÌ Ëi uzav Ìt leasingovè smlouvy na jejich pron jem. P edkl d nì p Ìloh Pro platnost elektronicky podanè û dosti je nutnè do 3 mïsìc od pod nì û dosti (dle prvnìho kroku) doruëit do poboëky»mzrb p Ìlohy û dosti a û dost podepsat. P Ìlohy poûadovanè v listinnè podobï p edkl d ûadatel osobnï na poboëce»mzrb. P Ìlohy poûadovanè v elektronickè podobï lze p edat se û dostì na CD ROM, disketï 3,5 nebo zaslat na ovou adresu zvolenè poboëky. Adresy poboëek lze zjistit na ZmÏny v podmìnk ch poskytov nì bez roën ch vïr pro zaëìnajìcì podnikatele Pokud je ûadatelem o bez roën vïr fyzick osoba, je poûadov no zajiötïnì smïnkou vystavenou p Ìjemcem podpory avalovanou nejmènï jednou fyzickou nebo pr vnickou osobou. Pro rok 2007 se mïnì poûadavky na avalisty takto: a) pokud je navrhovan avalista fyzick osoba, nem ûe jìm b t manûel Ëi manûelka ûadatele, pokud nedoölo ke z ûenì spoleënèho jmïnì manûel, b) pokud je ûadatelem pr vnick osoba, je poûadov no zajiötïnì smïnkou vystavenou p Ìjemcem podpory avalovanou vöemi spoleënìky nebo vöemi komplement i a komanditisty nebo vöemi Ëleny druûstva. V regionech, kterè nejsou povaûov ny za struktur lnï postiûenè, je maxim lnì v öe bez roënèho vïru omezena na 70 % p edpokl dan ch zp sobil ch v daj projektu. P ehled struktur lnï postiûen ch region je uveden na malèho a st ednìho podnik nì. probrat z sadnì ot zky spojenè s v bïrem vhodnèho programu, je moûnè p ÌpadnÈ nejasnosti konzultovat pomocì u, telefonicky Ëi osobnï s pracoviöti naöì banky v BrnÏ,»esk ch BudÏjovicÌch, Hradci Kr lovè, OstravÏ, Plzni Ëi Praze. Velice využívaným je program START. Bezúročný úvěr již pomohl řadě firem i živnostníků. Co na něm z praxe nejvíce oceňují? Program START jiû vyuûilo jako vstup do spïönèho podnik nì mnoho set zaëìnajìcìch podnikatel, pro kterè byla l kav p edevöìm bez roënost vïru, p imï en doba jeho splatnosti a velmi nìzkè n roky na zajiötïnì. Pro dalöì v voj programu vöak povaûujeme za podstatnè p edevöìm vïtöì zapojenì bank, protoûe bez roënè vïry jsou v jistèm smyslu nouzovè eöenì, kterè reagovalo na situaci na vïrovèm trhu v p edchozìch letech. Tato situace se vöak podle naöeho n zoru mïnì, a proto nabìzì program START od letoönìho roku alternativnì moûnost podpory v podobï z ruky kombinovanè s finanënìm p ÌspÏvkem k zaruëovanèmu vïru, a to ve v öi 15 % tohoto vïru. VÏ Ìme, ûe vzhledem k velmi rychlèmu a jednoduchèmu zìsk nì z ruky se tìm pro zaëìnajìcì podnikatele nabìzì stejnï atraktivnì nabìdka, jako je bez roën vïr. V programu PROGRES můžete v jednom případě prominout poslední splátky. Za jakých podmínek a kolik splátek lze "umazat"? Podnikatel, kterèmu je poskytnut pod Ìzen vïr z programu PROGRES, m ûe souëasnï zìskat finanënì p ÌspÏvek, jehoû v öe je rovna 10 % vyëerpanèho pod ÌzenÈho vïru. PodmÌnkou p izn nì p ÌspÏvku je zv öenì zamïstnanosti o 3 osoby a udrûenì zv öenè zamïstnanosti nep etrûitï po dobu 2 let, a to kdykoliv v obdobì prvnìch Ëty let od poskytnutì vïru. Novinky v úvěrových a záručních programech v Operačním programu Podnikání a inovace Programy PROGRES, START a Z RUKA navazujì na osvïdëenè a podnikateli hojnï vyuûìvanè n stroje usnadúujìcì p Ìstup ke kapit lu uplatúovanè v p edchozìch letech. P in öejì vöak takè novinky jak ve form ch pouûitè podpory, tak v podmìnk ch jejich poskytov nì. M-z ruka Poskytov nì M-z ruk v programech Z RUKA a START bylo zah jeno od , v programu TRH jsou û dosti p ijìm ny od M-z ruka p edstavuje kvalitnì, vysoce likvidnì, cenovï velmi dostupn typ z ruky, kterou m ûe podnikatel nabìdnout vïrujìcì bance, a usnadnit si tak zìsk nì vïru a posìlit svoji pozici p i jedn nì s vïrujìcì bankou o cenï vïru. Z ruky jsou poskytov ny do v öe 70 % jistiny vïru (80 % pro zaëìnajìcì podnikatele). V öe zaruëovanèho vïru je omezena na 5 mil. KË. Cena z ruky ËinÌ 0,1 % p. a. z v öe z ruky. M-z ruka vyûaduje zpracov nì jen pomïrnï malèho rozsahu podklad, kterè musì podnikatel v r mci û dosti o z ruku p edloûit. é dost o z ruku lze zaslat elektronicky, poötou nebo p edat osobnï. Po p ed nì plnè û dosti bude rozhodnutì o poskytnutì z ruky uëinïno do 5 pracovnìch dn. M-z ruka (bez finanënìho p ÌspÏvku k zaruëovanèmu vïru) poskytovan v programech Z RUKA a TRH je urëena pro zìskanì vïr k öirokè ök le podnikatelsk ch projekt financovan ch s vyuûitìm investiënìch i provoznìch bankovnìch vïr. M-z ruka spojen s finanënìm p ÌspÏvkem k zaruëovanèmu vïru m omezenïjöì pouûitì. Je urëena pouze pro zaëìnajìcì podnikatele (programy START a TRH) a pro podnikatele, kte Ì realizujì projekty ve struktur lnï postiûen ch regionech (Karlovarsk, Moravskoslezsk a steck kraj a vybranè Ë sti nïkter ch dalöìch kraj ). ZaruËovan vïr musì b t poskytnut na dobu delöì neû 3 roky. M-z ruku lze uplatnit pouze k vïr m bank, kterè majì s»mzrb uzav enu dohodu o spolupr ci. Jejich p ehled je uveden na FinanËnÌ p ÌspÏvky k pod Ìzen m vïr m a z ruk m FinanËnÌ p ÌspÏvky, kter mi jsou v nïkter ch p Ìpadech doplnïny z ruky Ëi vïry, zvyöujì motivaci k dosaûenì vybran ch cìl p ÌsluönÈho programu podpory Ëi d vajì ûadateli moûnost alternativnì volby zp sobu podpory. Moûnost alternativnì volby Program PANEL Pr bïh realizace programu PANEL Za obdobì leden - Ëerven 2007 bylo rozhodnuto o poskytnutì: z ruk ve v öi 660 mil. KË, kterè umoûnì ûadatel m zìskat vïry na opravy panelov ch dom ve v öi mil. KË, dotacì na hradu Ë sti rok z vïr v celkovè v öi mil. KË, kter mi byly podpo eny vïry na opravy panelov ch dom ve v öi mil. KË. Program PANEL zaznamenal v roce 2007 pokraëov nì svèho dynamickèho v voje, kter byl zah jen poë tkem roku 2006 (viz tabulka). Nov typ z ruky v programu PANEL Od 2. Ëervence 2007 doölo ve znïnì programu To je ostatnï uvedeno v jednè z naöich informacì, kterè jsou souë stì tèto tiskovè strany. Technicky bude vöe eöeno tak, ûe poslednì spl tka vïru bude stanovena pr vï ve v öi finanënìho p ÌspÏvku. Na nedávné tiskové konferenci jste sdělili, že banka významným způsobem šetří veřejné prostředky. Jak vlastně? spora prost edk je dosahov na dvojìm zp sobem. V p ÌpadÏ vïr lze dìky opakovanèmu pouûitì spl tek vïru podpo it t i aû pïtin sobek n klad projekt v porovn nì s pouûitìm stejnèho mnoûstvì prost edk formou dotace. U z ruk je zajìmav tzv. p kov efekt, kdy vloûenì 1 KË do vïrovèho fondu opït dok ûe podpo it realizaci vïtöìho mnoûstvì projekt neû p i jejich pouûitì dotaënì formou. Souhlasím s vaší myšlenkou - na setkání s novináři jste uvedl, že čím jednodušší produktové portfolio banky, tím se v tom klient lépe vyzná. Přesto - dá se očekávat v budoucích letech nějaká novinka ve vaší nabídce týkající se Operačního programu Podnikání a inovace? Banka pr bïûnï svoje produkty inovuje. NejvÏtöÌ inovacì pro souëasnè obdobì je zavedenì velmi jednoduchèho zp sobu poskytov nì z ruk k vïr m do 5 mil. KË. R di bychom rozöì ili naöi nabìdku pro dalöì lèta i pro dalöì skupiny podnikatel, p ÌpravnÈ pr ce jiû byly zah jeny. VÏ Ìme, ûe se koncem roku 2007 Ëi na poë tku roku 2008 poda Ì ve spolupr ci s MPO nabìdnout dalöì zajìmavè moûnosti financov nì jejich projekt. za doplúujìcì informace podïkovala Eva Brixi Tuto moûnost nabìzì pro zaëìnajìcì podnikatele z ruka s finanënìm p ÌspÏvkem k zaruëovanèmu vïru jako alternativu k bez roënèmu vïru v programu START. FinanËnÌ p ÌspÏvek je poskytov n ve v öi 15 % vyëerpanèho zaruëovanèho vïru. ZÌsk nì finanënìho p ÌspÏvku je podmìnïno ukonëenìm realizace projektu do dvou let od uzav enì smlouvy o z ruce. P ÌspÏvek je vypl cen p evodem na Ëet, kter si urëì podnikatel. Zvyöov nì zamïstnanosti Pokud podnikatel, kterèmu je poskytnut pod- Ìzen vïr v programu PROGRES, zajistì zv öenì zamïstnanosti minim lnï o 3 zamïstnance a udrûì zv öenou zamïstnanost po dobu nejmènï 2 let, zìsk v finanënì p ÌspÏvek ve v öi 10 % vyëerpanèho pod ÌzenÈho vïru. P ÌspÏvek je poskytov n formou prominutì poslednìch spl tek jistiny pod ÌzenÈho vïru. Podpora projekt mal ch podnikatel ve vybran ch regionech Mal m podnikatel m (s mènï neû 50 zamïstnanci) realizujìcìm projekty ve vybran ch regionech (Karlovarsk, Moravskoslezsk a steck kraj a vybranè Ë sti nïkter ch dalöìch kraj ) lze v p ÌpadÏ z ruk poskytnut ch k vïr m do 5 mil. KË se splatnostì delöì neû 3 roky poskytnout finanënì p ÌspÏvek ve v öi 10 % vyëerpanèho zaruëovanèho vïru. ZÌsk nì finanënìho p ÌspÏvku je podmìnïno ukonëenìm realizace projektu do dvou let od uzav enì smlouvy o z ruce. FinanËnÌ p ÌspÏvek je vypl cen p evodem na Ëet, kter si urëì podnikatel I - VI/2007 Z ruky (poëet) Dotace na roky (poëet) Z ruky (mil. KË) Dotace na roky (mil. KË) PANEL k pravï, kter p in öì moûnost zìsk nì novèho typu z ruky. Nov typ z ruky, kter je oznaëov n jako M-z ruka PANEL, je vyuûiteln pro vïry do 10 mil. KË poskytnutè bankou, se kterou m»mzrb uzav enu dohodu o spolupr - ci (p ehled na V hodou tohoto novèho typu û dosti je menöì poëet vyûadovan ch p Ìloh, protoûe nejsou vyûadov ny daúov p izn nì, v hledy hospoda enì atd. Po p ed nì vöech doklad lze zìskat vyj d enì k û dosti do cca 5 dn. Za poskytnutè z ruky je hrazen pouze jednor zov poplatek ve v öi 0,3 % z v öe z ruky. 3

4 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ srpen 2007 CEBRE pro české podnikání Podnikatelé, využijte svého práva vyjádřit se k připravovaným evropským iniciativám a legislativě! Co jsou ve ejnè konzultace Stav k : TermÌn N zev konzultace VÌce informacì Soulad pracovnìho a osobnìho ûivota Soci lnì situace a trendy v evropsk ch zemìch Zelen kniha o adaptaci a boji proti dopad m klimatick ch zmïn Nov opat enì proti diskriminaci Reorganizace a likvidace vïrov ch institucì - smïrnice 2001/24/EC Zelen kniha o bezpeënè likvidaci star ch lodì Evropsk charta pr v spot ebitel energie PosÌlenÌ konkurenceschopnosti ICT sektoru v EU Mobilita spot ebitele ve vztahu k bankovnìm Ët m Evropsk v zkumn prostor Hluk zp sobovan ûelezniënì dopravou Zelen kniha o vyuûitì trûnìch n stroj pro Ëely ekologick ch politik Etick kodex v oblasti sluûeb Pr va akcion Z monitoringu jsme vybrali: INSTITUCE - ZaËÌn portugalskè p edsednictvì EU Od 1. Ëervence p evzalo p edsednickou ötafetu p edsednictvì EvropskÈ unie od NÏmecka Portugalsko. Jako hlavnì priority si Portugalsko pro svè p edsednictvì vybralo n sledujìcì 4 hlavnì oblasti: Budoucnost EU - v druhè polovinï Ëervence by mïla b t svol na mezivl dnì konference, kter by mïla p ipravit revizi souëasn ch smluv. Na tom se shodly ËlenskÈ st ty na ËervnovÈm Summitu EU v Bruselu. Lisabonsk strategie - v r mci ekonomickè dimenze se bude p edsednictvì zamï ovat na revizi vnit nìho trhu, podporu MSP, kulturu, turistick ruch a definov nì evropskè Ve ejnè konzultace slouûì EvropskÈ komisi ke zjiötïnì n zor zainteresovan ch subjekt na urëitou problematiku. Mohou mìt r znou formu. NejobvyklejöÌm zp sobem je vyd nì ZelenÈ nebo BÌlÈ knihy, kterè obsahujì sadu ot zek a termìn pro jejich zodpovïzenì. Zelen kniha obvykle zahajuje diskuzi o tèmatu, ot zky jsou obecnïjöì a termìn Ëasto v dech mïsìc. Evropsk komise se zpravidla pt, zda m b t podle respondent problematika v bec na evropskè rovni upravov na a jak m zp sobem. BÌl kniha pak b v jak msi druh m krokem, ot zky v nì poloûenè jsou Ëasto konkrètnïjöì, termìny pro odpovïdi b vajì v dech t dn aû mïsìc, a Evropsk komise zjiöùuje n zory respondent na jiû navrûen opat enì. K jednoduööìm a techniëtïjöìm ot zk m vyhlaöuje Evropsk komise ve ejnè konzultace jen prost ednictvìm sv ch internetov ch str nek. V takovèm p ÌpadÏ je pot eba mìt k zapojenì se schopnost reagovat v kr tkèm termìnu a p edevöìm se o existenci konzultace dozvïdït. Do ve ejn ch konzultacì se m ûe zapojit kdokoli: obëan, podnikatel, firma, asociace, svaz, profesnì komora, nevl dnì neziskov organizace, univerzita, Ëlensk st t, komora parlamentu, atd. V hu jednotliv ch odpovïdì pak Evropsk komise zcela logicky hodnotì podle postavenì respondenta a jeho reprezentativnosti. Jedn -li se nap Ìklad o problematiku, kter bude vyûadovat legislativnì pravu, bude mìt vïtöì v znam stanovisko ËlenskÈho st tu a p ÌsluönÈ oborovè asociace nebo profesnì komory Ëi reprezentativnì nevl dnì neziskovè organizace neû jednoho obëana. Kaûdou ve ejnou konzultaci Evropsk komise vyhodnocuje a zve ejúuje jejì v sledky. V nïkter ch p Ìpadech je moûnè dohledat i odpovïdi konkrètnìho subjektu, v jin ch je provedena syntèza odpovïdì a k prostudov nì jsou p ehlednè grafy. V sledky ve ejnè konzultace pouûìv Evropsk komise jako od vodnïnì n sledn ch navrhovan ch opat enì, Ëasto ve formï p Ìlohy nebo tzv. vyhodnocenì dopadu ("impact assesment"), obdobï naöì d vodovè zpr vy. Jak se do ve ejnè konzultace zapojit? politiky v n mo nì oblasti (maritime policy). Portugalci by chtïli takè dokonce dot hnout debaty o vytvo enì EvropskÈho technologickèho institutu. V soci lnì oblasti budou hlavnìmi tèmaty flexicurity, sladïnì osobnìho a pracovnìho ûivota nebo rovnopr vnost muû a ûen. V oblasti ûivotnìho prost edì budou hlavnìm tèmatem klimatickè zmïny. Justice a vnitro - nosn m tèmatem v tèto oblasti je imigrace, a to jak leg lnì, tak i ta ileg lnì a boj proti nì. Evropa a svït - Portugalsko se chce zamï it na podle nïj v poslednì dobï ponïkud opomìjenè oblasti jako je st edomo Ì, Afrika, Latinsk Amerika. Chce nav zat i bliûöì spo- ZapojenÌ do ve ejn ch konzultacì vyhlaöovan ch Evropskou komisì je v dneönì dobï velice jednoduchè. PryË jsou doby, kdy bylo nutnè sepisovat dlouhè litanie a polemiky. VÏtöinu ot zek nastolen ch Evropskou komisì je moûnè odpovìdat prost ednictvìm jednoduch ch a p ehledn ch elektronick ch formul. Co podnikatel pot ebuje, aby se mohl do konzultace zapojit? Pot eba element rnì znalosti problematiky je dìky jasn m a otev en m ot zk m relativnï nìzk. StaËÌ tedy jen p ipojenì k internetu, a bohuûel, znalost nïkterèho ze svïtov ch jazyk - ada konzultacì nebo elektronick ch formul je zpracov na jen v angliëtinï, francouzötinï a nïmëinï. PoslednÌm, ale asi nejd leûitïjöìm p edpokladem zapojenì je dozvïdït se o tom, ûe nïjak konzultace k zajìmavèmu tèmatu v bec byla vyps na. AËkoli existuje port l EvropskÈ komise "YourVoice" (http://ec.europa.eu/yourvoice/), na kterèm by mïly b t vöechny konzultace zve ejúov ny, ada z nich se tam neobjevuje. Port l "YourVoice" navìc zatìm nekomunikuje Ëesky. Jednoduch m eöenìm pro podnikatele je tedy sledovat internetovè str nky CEBRE-»eskÈ podnikatelskè reprezentace p i EU, na kter ch se ve ejnè konzultace objevujì i s anotacemi v ËeötinÏ. V p ÌpadÏ, ûe se do nïjakè konzultace zapojìte, nenech vejte si svè odpovïdi pro sebe! Jestliûe je budete sdìlet nap Ìklad se svojì oborovou asociacì nebo s CEBRE -»eskou podnikatelskou reprezentacì p i EU, m ûete dos hnout podstatnï vïtöìho efektu, jelikoû se vaöe stanovisko dostane na vìce mìst, sezn mì se s nìm vìce zainteresovan ch subjekt a dost moûn se budou rovnïû inspirovat. Otev enè ve ejnè konzultace K 16. Ëervenci 2007 je v evidenci CEBRE -»eskè podnikatelskè reprezentace p i EU celkem 14 ve ejn ch konzultacì k r zn m oblastem, do kter ch se mohou ËeötÌ podnikatelè zapojit. Ve ejnè konzultace se zamï ujì na oblasti: vnit nìho trhu (3) - posìlenì konkurenceschopnosti ICT sektoru v EU, etick kodex v oblasti sluûeb a pr va akcion ; ochrany spot ebitele (2) - evropsk charta pr v spot ebitel energie a mobilita spot ebitele ve vztahu k bankovnìm Ët m; ûivotnìho prost edì (3) - adaptace a boj proti dopad m klimatick ch zmïn, bezpeën likvi- lupr ci EU a BrazÌlie a p ipravuje v bec prvnì vz jemn summit EU-BrazÌlie. Portugalsko se spoleënï s NÏmeckem a Slovinskem (to bude p edsedat EU v 1. pololetì 2009) podìlelo na spoleënèm 18mÏsÌËnÌm p edsednickèm programu. VNITÿNÕ TRH - Rakousko, NÏmecko, äpanïlsko a Velk Brit nie omezujì voln pohyb sluûeb dace star ch lodì a vyuûitì trûnìch n stroj pro Ëely ekologick ch politik; soci lnìch vïcì (3) - soulad pracovnìho a soci lnìho ûivota, soci lnì situace a trendy v evropsk ch zemìch a opat enì proti diskriminaci; danì a financì (1) - reorganizace a likvidace vïrov ch institucì; v zkumu (1) - evropsk v zkumn prostor; dopravy (1) - hluk zp sobovan ûelezniënì dopravou. Kr tkè pojedn nì si zaslouûì nap Ìklad ve ejn konzultace k ZelenÈ knize o EvropskÈm v zkumnèm prostoru (ERA), kterou Evropsk komise vyhl sila v kvïtnu Jak je moûnè vyëìst z internetov ch str nek vrchnìho editelstvì EvropskÈ komise pro v zkum (bohuûel jen v angliëtinï, francouzötinï a nïmëinï), cìlem konzultace je zìskat co nejvìce poznatk zainteresovan ch subjekt : k odstranïnì institucion lnìch a n rodnìch p ek ûek volnèho pohybu osob ve v zkumu; ke zlepöenì pracovnìch podmìnek a moûnostì karièrnìho r stu pro vïdeckè pracovnìky; k rozvoji infrastruktury pot ebnè pro v zkum svïtovè kvality; a ke spoleënèmu sdìlenì souvisejìcìch n klad. Evropsk komise poû dala ve 35 otev en ch ot zk ch o n zor ostatnì evropskè instituce vëetnï EvropskÈho hospod skèho a soci lnìho v boru a V boru region, vyzvala k n rodnìm i region lnìm diskuzìm o tomto tèmatu na rovni Ëlensk ch st t a poû dala takè o p ÌmÈ zapojenì v zkumn ch pracovnìk a v zkumn ch organizacì, institucì vysokoökolskèho vzdïl v nì, podnik, nevl dnìch neziskov ch organizacì, soci lnìch partner a obëan. Na z kladï odpovïdì na ot zky provede Evropsk komise anal zu a v roce 2008 navrhne nov opat enì. Ofici lnì odpovïdi za»r zpracov v Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»r. Je pot eba vyzdvihnout, ûe se do ve ejnè konzultace zapojil i V bor pro z leûitosti EU Sen tu Parlamentu»R, kter uspo dal diskuznì kulat st l se z stupci akademickè obce, Akademie vïd, Ministerstva ökolstvì, ml - deûe a tïlov chovy»r, Svazu pr myslu a dopravy»r (viceprezident Karel äperlink) a obëanskè spoleënosti a v stup pak po projedn nì na plènu zaöle EvropskÈ komisi jako samostatn p ÌspÏvek. Vytvo Ì takè ËeötÌ podnikatelè samostatn p ÌspÏvek do diskuze? Do ve ejnè konzultace se m ûete prost ednictvìm jednoduchèho elektronickèho formul e zapojit i vy! Podrobnosti o aktu lnìch ve ejn ch konzultacìch: Michal Kadera, CEBRE -»esk podnikatelsk reprezentace p i EU Evropsk komise ûaluje u EvropskÈho soudnìho dvora Rakousko a NÏmecko za poruöenì komunit rnìho pr va. Rakousko si pod nì ûaloby vyslouûilo svojì restriktivnì pravou p sobenì zahraniënìch patentnìch z stupc v Rakousku, v p ÌpadÏ NÏmecka je d vodem nïmeck dohoda s Polskem, podle kterè mohou b t na stavebnì pr ce prov dïnè nïmeck mi firmami vysìl ni jen zamïstnanci polsk ch subdodavatel. äpanïlsku a VelkÈ Brit nii Evropsk komise zaslala form lnì od vodnïnè upozornïnì, v nïmû poûaduje vysvïtlenì, proë mìstnì ady odmìtly dodateënè proplacenì n klad na neodkladnou zdravotnì pèëi poskytnutou jejich obëan m v zahraniëì. STATISTIKY - MaloobchodnÌ obrat v r mci EU roste Aktu lnì statistiky Eurostatu dokl dajì r st maloobchodnìho obratu. V meziroënìm porovn nì (kvïten kvïten 2006) doölo v r mci EU- 27 k r stu o 1,8 %, v eurozûnï pak jen o 0,4 %. Obrat maloobchodu rostl v jeden cti Ëlensk ch st tech, v öesti klesl a v dalöìch st tech stagnoval. NejvÏtöÌ p Ìr stky zaznamenali v LitvÏ (+3,6 %), Estonsku (+2,7 %), Slovinsku (+2,7 %). NejdramatiËtÏjöÌ pokles zaznamenali v Lucemburku (-10,6 %). dalöì zpr vy z EU najdete na 4 Společnost Renault Leasing nabízí leasing s 0% navýšením SkuteËnou 0% rokovou sazbu nabìzì sv m klient m od zaë tku Ëervence RENAULT LEA- SING CZ, znaëkov leasingov spoleënost pro financov nì voz Renault a Dacia. Od 30% akontace tak klienti zaplatì bïhem letnìch pr zdnin p i koupi novèho osobnìho nebo uûitkovèho vozu na leasing stejnï jako za hotovè. Jak je v České republice využíván internet? PodÌl uûivatel internetu v»eskè republice p ekroëil v prvnì polovinï letoönìho roku 50% hranici. K internetu se tedy p ipojuje jiû vìce neû polovina populace»r ve vïku nad 15 let. DlouhodobÏ je internet vyuûìv n p edevöìm ke komunikaci pomocì u a k vyhled v nì informacì. Vyt ËenÈ p ipojenì se st v historiì. Společnost Dell uvedla na trh ultralehký, ultramobilní notebook SpoleËnost Dell uvedla na trh nov notebook Latitude D430, kter p edstavuje pro z kaznìky to nejlepöì mobilnì eöenì. Notebook Latitude D430 nabìzì nejmodernïjöì technologie ve stylovèm a ötìhlèm öasi. Byl vytvo en speci lnï pro profesion ly, kte Ì si cenì mal ch rozmïr, velkè mobility, nìzkè hmotnosti, vysokè konektivity a dlouhè v drûe baterie. "DneönÌ spoleënosti vyûadujì, aby jejich firemnì notebooky splúovaly specifick technologick kritèria pro snazöì obsluhu a niûöì n klady. Státní zemědělský intervenční fond - propagace bioproduktů schválena Evropsk komise schv lila dne 10. Ëervence 2007 t Ìlet program "Propagace ekologickèho zemïdïlstvì a jeho produkt ", kter v noru 2007 p edloûil St tnì zemïdïlsk intervenënì fond (SZIF). CÌlem programu je propagace ekologickèho zemïdïlstvì a biopotravin v»eskè republice.

5 srpen 2007 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ Česká spořitelna je opět exkluzivním partnerem SP ČR Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) uzavřel v červenci dohodu o prodloužení dosavadní nadstandardní spolupráce se společností Česká spořitelna, a. s. Novou smlouvu o partnerství podepsal za svaz prezident SP ČR Jaroslav Míl a za Českou spořitelnu generální ředitel Gernot Mittendorfer. Svaz bude na z kladï dohody o partnerstvì zastupovat»eskou spo itelnu v jedn nìch zamïstnavatel,»esk spo itelna bude mìt statut "Partnera SP»R". Tato smlouva je uû druh v po adì, prvnì smlouvu s platnostì na jeden rok podepsali oba partne i vloni v Ëervnu. Podobnou exkluzivnì Nov mi Ëleny p edstavenstva Svazu pr myslu a dopravy»r se v polovinï Ëervence stali: Doc. Ing. Ji Ì CIENCALA, CSc - p edseda p edstavenstva a gener lnì editel T ineck ch ûelez ren, prezident OdvÏtvovÈho svazu HutnictvÌ ûeleza, Ing. ZbynÏk FROLÕK - zakladatel a gener lnì editel spoleënosti LINET, nositel titulu "Podnikatel roku 2004", dohodu o spolupr ci m svaz rovnïû se spoleënostì RWE Transgas a se spoleënostì T-Mobile Czech Republic. Svaz bude zastupovat»eskou spo itelnu nap Ìklad v poradnìm org nu ËeskÈ vl dy - RadÏ hospod skè a soci lnì dohody. N vrhy tohoto part- Petr PUDIL - p edseda p edstavenstva akciovè spoleënosti CzechCoal P edstavenstvo Svazu pr myslu a dopravy»r (SP»R) v souladu se stanovami SP»R kooptovalo do tohoto vrcholnèho org nu svazu t i novè Ëleny. Ji Ì Ciencala, ZbynÏk FrolÌk a Petr Pudil tak doplnì nynïjöì dvan ctiëlennè p edstavenstvo zvolenè na valnè hromadï svazu v dubnu tohoto roku. P edstavenstvo je nejd leûitïjöìm rozhodovacìm nera uplatnì takè p i p ÌpravÏ a jedn nì o zmïn ch legislativy.»esk spo itelna se bude moci podìlet na obhajov nì spoleën ch z jm zamïstnavatel v zahraniëì, formulov nì stanovisek na mezin - rodnì rovni. Svaz reprezentuje Ëeskou podnikatelskou sfèru v evropskè konfederaci zamïstnavatel BUSINESSEUROPE a je rovnïû Ëlenem mezin rodnì organizace zamïstnavatel IOE. ObÏ strany se v dohodï zav zaly, ûe budou spolupracovat na vytv enì pozitivnì spoleëenskè atmosfèry podporujìcì uplatúov nì etick ch princip podnik nì. SpoleËn m postupem chtïjì rovnïû dos hnout toho, aby z kony, kterè se t kajì podnik nì, byly motivaënì a nebrzdily rozvoj podnikatelskèho Představenstvo SP ČR má tři nové členy - významné osobnosti českého průmyslu org nem svazu. Podle stanov rozhoduje o posl - nì svazu, m rozhodujìcì slovo p i p ÌpravÏ strategie jeho Ëinnosti. Projedn v a schvaluje stanoviska svazu a urëuje lobistickè cìle tèto zamïstnavatelskè organizace.»lenstvì v p edstavenstvu je Ëestnou a dobrovolnou funkcì, plnïnì kol uloûen ch p edstavenstvem nezakl d n rok na odmïnu. Svaz byl zaloûen s cìlem h jit spoleënè z jmy Ëlensk ch podnik a Ëlensk ch svaz, a to prost edì. "Kultivace podnikatelskèho prost edì pat Ì mezi priority svazu. Jsme p esvïdëeni, ûe zlepöenì podmìnek podnik nì, tak jak je poslednì roky prosazujeme, prospïje celè spoleënosti," ekl prezident Svazu pr myslu a dopravy Jaroslav MÌl. "Chceme podporovat myölenky Svazu pr myslu a dopravy, a tak p ispìvat k dalöìmu rozvoji pr myslu v»r. VÏ Ìme, ûe toto partnerstvì bude p Ìnosem nejen pro naöi spoleënost, ale i pro naöe z kaznìky p sobìcì v tèto oblasti.»esk spo itelna se dlouhodobï hl sì k princip m spoleëenskè zodpovïdnosti. Sama p i svèm podnik nì d slednï uplatúuje z sady "corporate social responsibility (CSR). Svaz proto chceme podpo it p edevöìm v jeho snaze o prosazov nì z kladnìch etick ch hodnot," zhodnotil uzav enè partnerstvì Gernot Mittendorfer, gener lnì editel»eskè spo itelny, a. s. zejmèna aktivnì ËinnostÌ smï ujìcì k vytv enì vhodnèho podnikatelskèho prost edì a prosazov nìm etick ch z sad podnik nì. Jeho hlavnìm kolem je ovlivúovat hospod skou a soci lnì politiku ËeskÈ vl dy a prosazovat z jmy Ëesk ch zamïstnavatel takè v EU a na mezin rodnì rovni. Firmy potřebují kvalifikované síly Z jem zamïstnavatel o novè pracovnìky podle nejëerstvïjöìch v sledk v voje nezamïstnanosti neust le roste, nabìdka voln ch pracovnìch mìst je nejvyööì od zaë tku sledov nì. Na druhè stranï se podle informacì ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì do evidence ad pr ce hl sily rekordnï nìzkè poëty nov ch uchazeë. Hospod sk komora»r prov dïla v jarnìch mïsìcìch obs hlè öet enì mezi mal mi, st ednìmi i velk mi zamïstnavateli v»eskè republice nap ÌË vöemi obory i regiony. ZÌskan zjiötïnì z jem firem o novè zamïstnance potvrzuje, bezm la 40 % podnikatelsk ch subjekt pociùuje z sadnì pot ebu dalöìch pracovnìch sil. JeötÏ v letoönìm roce dvï t etiny tïchto firem, kterè eöì person lnì nouzi, hodlajì p ijìmat novè zamïstnance, vìce neû desetina aû v roce p ÌötÌm a zhruba t etina dokonce pl nuje p ijìmat dalöì pracovnìky v obou tïchto obdobìch. P echodn m eöenìm mohou b t tzv. zelenè karty, rozhodnï je ale t eba pracovat na systèmov ch zmïn ch, kterè do budoucna zamezì vzniku takovè situace. ZvyöujÌcÌ se popt vka je zp sobena enormnìm r stem ekonomiky, vliv na deformaci pracovnìho trhu m takè investiënì politika st tu. Prostor»eskÈ republiky je p einvestov n, obzvl öù pobìdky na vytv enì nov ch pracovnìch mìst jsou v dneönì dobï jiû p eûitè. V praxi podporujì z jednè poloviny vznik mìst pro zahraniënì pracovnìky, z druhè poloviny vytv Ì pozice pro st vajìcì zamïstnance jin ch firem, kte Ì jen zmïnì zamïstn nì. MPSV: " ady pr ce evidovaly k celkem voln ch pracovnìch mìst. Je to o 3777 mìst vìce neû v p edchozìm mïsìci a o mìst vìce neû v Ëervnu Za mïsìc Ëerven bylo na adech pr ce novï nahl öeno nebo uvolnïno pracovnìch mìst a voln ch pracovnìch mìst bylo novï obsazeno nebo zruöeno. Na jedno volnè pracovnì mìsto v souëasnè dobï p ipad v pr mïru 3,0 uchazeëe, z toho nejvìce v okresech JesenÌk (28,3), DÏËÌn (14,2), Karvin (14,1), Brunt l (11,5) a Most (11,3)." "Firm m se naplúovat voln mìsta neda Ì, nenì to ale jejich chyba. Popt vka po kvalifikovan ch i nekvalifikovan ch zamïstnancìch u n s st le p evyöuje nabìdku, a to bez souvislosti s v vojem nezamïstnanosti. ParadoxnÏ i v nejproblematiëtïjöìch regionech jsou na pr ci najìm ni zamïstnanci z Polska, Slovenska i dalöìch st t. NedostateËn kontrola vede k tomu, ûe si podle nïkter ch odhad aû polovina nezamïstnan ch p ivydïl v naëerno. St le u n s navìc p etrv v stav, kdy se dìky ötïdrèmu soci lnìmu systèmu vypl cì nepracovat," sdïlil JaromÌr Dr - bek, prezident Hospod skè komory»r. Mezi nejëastïji û danè klasifikace zamïstnanc (podle öet enì HK»R) u vìce neû t etiny firem pat Ì emeslnìci, kvalifikovanì v robci, zpracovatelè a oprav i. N sleduje popt vka po zamïstnancìch na pozici obsluha stroj a za ÌzenÌ, techniëtì, zdravotniëtì a pedagogiëtì pracovnìci. Naopak na chvostu z jmu zamïstnavatel se nach zejì niûöì administrativnì pracovnìci a pomocnì, nekvalifikovanì pracovnìci. 5

6 PRAVIDELNÉ INFO Z ÚOHS A RHK BRNO srpen 2007 Tentokrát o pivu - spotřebitel má možnost výběru Až o 4 % vzrostl podle odhadů v letošním prvním pololetí odbyt tuzemských pivovarů. Loni přitom domácí pivovary zvedly svou produkci až na necelých 20 milionů hektolitrů, přičemž zhruba pětina z toho šla na export. To jsou jen některé ze statistik, které dokazují, že se českým pivovarům nebývale daří. Není také náhodou, že na nejrůznější druhy českých piv dnes narazíme nejen v restauracích ve všech evropských státech, ale i v řadě vyloženě exotických zemí. Nejde přitom zdaleka jen o světoznámé značky Plzeňský Prazdroj či Budvar, ale často jsou to i produkty z méně známých českých pivovarů. P esto slyöìme od ady v robc piva nejr znïjöì n ky. ZejmÈna p edstavitelè nïkter ch menöìch pivovar si stïûujì na f ze velk ch pivovarnick ch spoleënostì, na investiënì pobìdky pro nïkterè subjekty. Kritici p itom asi zapomìnajì, ûe tyto pobìdky jsou v souladu s pravidly EvropskÈ unie, s Ëesk mi z kony a ûe tahounem r stu je pr vï export. MnozÌ z roveú zapomìnajì na skuteënost, ûe tzv. malì v robci piva s v stavem do 200 tisìc hektolitr majì jiû adu let slevu na spot ebnì dani. Ano, koncem 90. let se f zì PlzeÚskÈho Prazdroje a pivovaru Radegast, kterou posuzoval ad pro ochranu hospod skè soutïûe, Ëesk trh rozdïlil na velkè pivovary, kterè se zamï ujì zejmèna na dod vky do obchodnìch etïzc a na export, a na ty malè, kterè si budujì svou pozici p edevöìm v regionech. Vznikl subjekt s dominantnìm postavenìm, kter se stal sou- Ë stì druhè nejvïtöì pivovarnickè skupiny na svïtï SAB Miller. NemyslÌm si ale, ûe by obecnï vstup zahraniënìch spoleënostì na Ëesk trh v podobï n kupu nïkter ch dom cìch znaëek znamenal nïjakè naruöenì konkurenënìho prost edì a omezenì v bïru pro spot ebitele. Ten je p ece r d, kdyû si nap Ìklad na VysoËinÏ m ûe vybrat mezi toëenou desìtkou z mìstnìho pivovaru za cenu pod 15 korun, nebo plzeúskou dvan ctku za dvojn sobek. Pr vï pestrost v nabìdce, kter se net k zdaleka jen ceny, je urëitï ozdobou ËeskÈho pivovarnictvì, a i proto se tomuto odvïtvì v poslednìch letech mimo dnï dob e da Ì. KvalitnÌ konkurenënì prost edì, rostoucì export (u nïkter ch menöìch pivovar i o 100 %) i zvyöujìcì se v stav jsou toho d kazem. Role soutïûnìho adu je vöak i p esto nad le d leûit. OHS tu vöak nenì od toho, aby chr nil jedny spoleënosti Ëi z jmovè skupiny p ed jin mi. KlÌËovÈ je fungov nì soutïûe zajiöùujìcì pestrost nabìdky a tedy zejmèna sniûov nì objemu v zan ch odbïr piva Ëi ruöenì protisoutïûnìch ustanovenì, kter se objevujì ve smlouv ch jednotliv ch pivovar a smï ujì k z kazu export piv. Martin Pecina p edseda OHS ÚOHS připravuje konferenci o veřejných zakázkách ad pro ochranu hospod skè soutïûe pat Ì k tïm relativnï mladöìm soutïûnìm ad m. V loúskèm roce si OHS p ipomenul "teprve" patn ct let svè existence a z roveú patn ctè v roëì aplikace soutïûnìho pr va v»eskè republice. D stojn m vyvrcholenìm tohoto jubilea byla dvoudennì mezin rodnì konference s n zvem SoutÏû a konkurenceschopnost, kter koncem listopadu za Ëasti desìtek p ednìch odbornìk na zmìnïnou problematiku z Evropy i ze z mo Ì probïhla na brnïnskèm v staviöti. Velk spïch zmìnïnè konference se stal do jistè mìry inspiracì k uspo d nì obdobnè akce. Konference na tèma ve ejn ch zak zek se m stejnï jako loni, uskuteënit takè v listopadu. Spolupo d ji ad pro ochranu hospod skè soutïûe ve spolupr ci s obëansk m sdruûenìm Europlatform a s Region lnì hospod skou komorou Brno, kter byla organiz torem loúskèho setk nì expert na soutïûnì pr vo. "Mezin rodnì konferenci vïnovanou problematice ve ejn ch zak zek p ipravujeme z toho d vodu, abychom odbornè i öirokè ve ejnosti zprost edkovali informace, kterè jsou d leûitè pro kaûdodennì praxi. OsobnÏ se totiû domnìv m, ûe informovanost zadavatel i uchazeë o ve ejn ch zak zk ch v»r nenì jeötï na zcela dostateënè rovni. Samoz ejmï, ûe se o to zaslouûila i nïkoliker zmïna p ÌsluönÈho z kona," uvedl p edseda OHS Martin Pecina. P ipomnïl z roveú, ûe po adatelè konference se proto budou snaûit sdïlit maximum informacì maximu posluchaë. NejvhodnÏjöÌm prost edkem pro poskytnutì takov chto informacì je podle p edsedy Peciny pr vï konference za Ëasti renomovan ch odbornìk. (kch) 6 T-Mobile nabídl výhodné volání do členských zemí EU Od 1. srpna 2007 nabìdl T-Mobile sv m z kaznìk m nov roamingov tarif splúujìcì podmìnky EvropskÈ unie. Se zv hodnïnìm EU, kterè oper tor p in öì d Ìve, neû stanovuje evropskè na ÌzenÌ, zìskajì turistè v hodnè vol nì v r mci 27 unijnìch st t. Už milion a půl klientů využilo nabídku Home Creditu NabÌdku vïrov ch produkt spoleënosti Home Credit vyuûilo uû 1,5 mil. klient. P l milionu z nich se p itom na Home Credit obr tilo opakovanï. V uplynul ch pïti letech se celkov poëet klient spoleënosti zvyöoval v pr mïru o 30 % roënï. O nïco vìce klient m Home Credit mezi muûi, nejpoëetnïjöì skupinou jsou lidè od 30 do 50 let. Výrobní linka Rockwool, a. s., v Bohumíně zahájila provoz O 50 % vyööì kapacitu m nynì z vod na v robu izolaënìch systèm spoleënosti Rockwool, a. s., v BohumÌnÏ. ProbÏhla zde totiû bïhem pouh ch osmi t dn odst vky rozs hl modernizace. "Nov linka pom ûe nejen trhu s izolacemi, po kter ch je velk popt vka, ale takè stabilizaci naöì v robnì z kladny," uvedl Petr Stejskal, editel Business Unit Rockwool»esk republika. Téměř osm tisíc nových klientů BÏhem marketingovè kampanï, kter byla zamï ena na podporu prodeje penzijnìho p ipojiötïnì na poboëk ch KomerËnÌ banky, uzav elo na poboëk ch KB smlouvu o penzijnìm p ipojiötïnì tak ka osm tisìc nov ch klient. V obdobì kampanï mohli zìskat novì klienti PenzijnÌho fondu KomerËnÌ banky (PF KB) p ÌspÏvek 500 KË od KomerËnÌ banky. PodmÌnkou bylo uzav Ìt smlouvu na poboëce KomerËnÌ banky na mïsìënì p ÌspÏvek vïtöì neû 300 KË v obdobì od

7 srpen 2007 KONFEDERACE ZAMĚSTNAVATELSKÝCH A PODNIKATELSKÝCH SVAZŮ ČR Užitečná navigace pro zaměstnavatele i zaměstnance Vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se vyvíjejí a životní praxe přináší spousty situací, které se jen těžko dají "zaškatulkovat" do jakéhokoli předpisu. Nad novým zákoníkem práce probíhalo a probíhá mnoho diskuzí, názorových střetů. Každý v něm hledá sám sebe - majitel firmy stejně jako její uklízečka nebo správce webových stránek. A protože jde o základní pracovněprávní vztahy, které mají mnoho vazeb a souvislostí a dotýkají se života každého z nás, zrodil se jeden rozsáhlý a nadmíru užitečný projekt. Více o něm předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner a vedoucí tajemník tohoto uskupení Jan Zikeš: Ot zky pro Jana Wiesnera: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů participuje na zajímavém projektu, který má prostřednictvím lepší informovanosti a vzdělanosti zaměstnavatelů a zaměstnanců napomoci k jejich vzájemné spolupráci. Projekt má dlouhý název: Realizace systému rozvoje lidských zdrojů sociálních partnerů v ČR v oblasti sociálního dialogu a práva z pohledu zvyšování adaptability pracovní síly a konkurenceschopnosti podniků. Oč v něm jde především? HlavnÌm cìlem projektu je pokraëov nì a zdokonalov nì systèmu rozvoje lidsk ch zdroj soci lnìch partner v»r a d le zabezpeëit zvyöov nì vzdïlanosti a informovanosti zamïstnanc v oblastech soci lnìho dialogu, pracovnìho pr va a podìlet se na zabezpeëov nì cìl n rodnìho pl nu reforem (tzv. Lisabonsk proces). V neposlednì adï je projekt zamï en na zvyöov nì kapacit a lohy soci lnìch partner v ekonomickè a soci lnì oblasti. Nositelem projektu je Českomoravská konfederace odborových svazů - znamená to, že zaměstnavatelé a odbory se shodují v tom, že je potřeba najít rozumnou cestu komunikace, tedy východiska k tomu, aby firmy a jejich pracovníci nerozdmychávali žabomyší války, ale na základě nosných informací a zkušeností hledali taková řešení v pracovně právních vztazích, aby byla přínosná jak pro zaměstnance, tak pro podniky? Ano, nositelem projektu je v Ëi st tu (MPSV) skuteënï»mkos, s nìû majì dalöì soci lnì partne i uzav eny dìlëì smlouvy. Jde o administrativnì z leûitost, realizace samotnèho projektu je skuteënï na velmi partnerskè (nadstandardnì) rovni. V projektu jsou tedy zastoupeny organizace zastupujìcì pr va a z jmy zamïstnanc (»MKOS, ASO) a pr va a z jmy zamïstnavatel (SP»R, KZPS»R). Prost ednictvìm uveden ch reprezentativnìch organizacì soci lnìch partner v»r, zastoupen ch v RadÏ hospod skè a soci- lnì dohody»r (RHSD) rozvìjìme existujìcì systèm rozvoje lidsk ch zdroj ve vlastnìch organizacìch. Vych zìme z v sledk a v stup pilotnìho projektu z roku 2006, kter uk zal pot ebnost tohoto rozvoje, zejmèna z pohledu mïnìcìch se ekonomick ch, pr vnìch, organizaënìch a technologick ch podmìnek na pracoviötìch. V souladu s cìli projektu naplúujeme rozvoj soci- lnìho dialogu, kter je jednou z nejd leûitïjöìch Na snímku předseda KZPS ČR JanWiesner oblastì Ëinnosti z stupc zamïstnavatel a zamïstnanc v prov zanosti na nov z konìk pr ce a na z kon o kolektivnìm vyjedn v nì. Především však sázíte na kartu vzdělanosti - společně se všemi zodpovědnými subjekty organizujete semináře, kde přednáší lektoři - kapacity na obor pracovně právních vztahů. Kdo se takových seminářů hlavně účastní a co všechno se může dovědět? Semin se tak jako v loúskèm roce mohou z Ëastnit z jemci z ad svaz, sdruûen ch v naöì Konfederaci zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r, d le Svazu pr myslu a dopravy»r; ze strany odbor potom z»mkos a ASO. Jsou p ipraveny dva typy semin a jejich obsahov n plú m za cìl poskytnout zejmèna vedoucìm zamïstnanc m v obecnè rovinï informace o z konìku pr ce a dalöìch souvisejìcìch pr vnìch prav ch, vëetnï informacì o problematice soci lnìho dialogu, a zamïstnanc m person lnìch tvar podrobnïjöì informace k vybran m okruh m problèm z konìku pr ce a dalöìch pracovnïpr vnìch prav. Obsah semin vych zì p edevöìm z dosavadnìch poznatk aplikaënì praxe a poûadavk zamïstnavatel. ËastnÌci vzdïl vacìch semin budou sezn meni nejen s p Ìsluönou pracovnïpr vnì pravou, ale budou informov ni tèû o jejìch dalöìch dopadech, nap. v oblasti danì, nemocenskèho pojiötïnì, pojistnèho na soci lnì pojiötïnì atd. Na vzdïl vacìch semin Ìch budou uvedeny tèû p Ìklady z praxe, vëetnï jejich eöenì, a aktu- lnì informace o zmïn ch v z konìku pr ce a stavu projedn v nì n vrh na zruöenì nïkter ch ustanovenì z konìku pr ce podan ch k stavnìmu soudu. VzdÏl vacì semin e budou organizov ny v rozsahu cca 6 hodin, a to v dobï od 10. z Ì 2007 do 10. prosince Konečnou praxí by pak měl být asi racionálněji vedený sociální dialog mezi zaměstnavateli, zaměstnanci, státem - rozumím tomu správně? Ano, to jsem jiû rozvedl v p edchozìch bodech. HlavnÌm p Ìnosem musì b t to, ûe soci lnì dialog vede ke zlepöenì vz jemn ch vztah mezi tïmito partnery, kterè zase vede k pochopenì cìl a vyööì efektivitï pr ce. Vzejdou z této aktivity i nějaké další připomínky k případným změnám v zákoníku práce? Samoz ejmï, kaûd takov diskuze s p edstaviteli jednotliv ch firem, kte Ì ten kter z kon aplikujì, vede i ke zjiötïnì mnoha nesrovnalostì, kterè je t eba v dalöì novele Ëi p i tvorbï novèho z kona upravit. Zahraniční investoři poukazují nejvíce na to, že podnikání v České republice, ať jejich, či naše vlastní, brzdí špatná přizpůsobivost pracovní síly k potřebám firem. Určitě to neznamená jen to, že se Češi neradi stěhují, ale třeba i to, že legislativa svazuje pohyb zaměstnance i požadavky firem Jsem p esvïdëen, ûe obojì je pravda a postupem Ëasu je t eba se nov m podmìnk m p izp sobit. Ale hlavnï - tïch p ÌËin je mnohem vìc. Dle mèho n zoru podstatn je neprov zanost a nulov vz - jemn spolupr ce p i zpracov nì r zn ch koncepcì mezi ministerstvy zejmèna ökolstvì, pr myslu, mìstnìho rozvoje a financì. Kaûd rezort zpracov v "svè" materi ly bez vazeb na budoucì v voj u n s i ve svïtï. Projekt skončí v závěru letošního roku. Co bude s výstupy, poznatky? Předáte je někomu? Budeme je vyuûìvat p i projedn v nì ve vöech oblastech s cìlem o tom pozitivnìm p esvïdëit kolegy ve st tnì spr vï. Ot zky pro Jana Zikeöe Když konfederace do projektu vstupovala, určitě si její zástupci byli vědomi toho, že ne v každé firmě bude vůle vysílat např. zaměstnance na seminář, kde by získal vědomosti o svých právech a začal je uplatňovat "proti" svému zaměstnavateli. Jak to vidíte? OdpovÌm troch jinak. V r mci projektu budou zpracov ny manu ly: pro odbory pod n zvem "PracovnÌ pr vo a realita pro zamïstnance" a pro n s zamïstnavatele potom "PracovnÌ pr vo a realita pro zamïstnavatele" a d le spoleën manu l Soci lnì dialog v praxi zamïstnavatel a zamïstnanc. StejnÏ tak pro zamïstnavatele budou organizov ny dva typy semin, a to "Semin k obsahu z konìku pr ce, dalöìm souvisejìcìm pr vnìm prav m a k soci lnìmu dialogu" (semin je urëen pro vedoucì zamïstnance) a d le "Semin k vybran m okruh m problèm z konìku pr ce a dalöìm pracovnïpr vnìm prav m (semin je urëen pro zamïstnance person lnìch tvar ). TÌmto se snaûìm odpovïdït, ûe u zamïstnavatel ËastnÌci semin, kterè jsou podle mèho n zoru nosnou p te Ì celèho projektu, budou zejmèna z okruhu vedoucìch pracovnìk personalist atd. Samoz ejmï kaûd majitel firmy musì zv ûit, zda sv m pracovnìk umoûnì Ëast na semin i, Ëi ne. Je to v jeho kompetenci. Ale vzhledem k tomu, ûe se jedn o vysoce kvalitnì semin e vedenè zkuöen mi lektory a za minim lnì n klady pro firmu Ëi podnik, si neochotu vyslat svè zamïstnance p edstavuji dost obtìûnï. Kdo se vlastně může na seminář přihlásit; jak semináře dosud probíhaly a jaké jsou ohlasy? To souvisì s mou p edch zejìcì odpovïdì. Ve druhè polovinï loúskèho roku byl organizov n pilotnì projekt k soci lnìmu dialogu a vïdïli jsme, ûe je pot eba pokraëovat. Byly i skeptickè hlasy, ûe Z konìk pr ce je schv len, vedoucì pracovnìci proökoleni, tak co zase vym ölet. Ale: P ijetìm novèho Z konìku pr ce, d le tzv. technickè novely, se v praxi ukazujì novè a novè problèmy, vazby, souvislosti, na kterè musì b t zamïstnavatelè p ipraveni je eöit. Pokud vloni byly urëitè problèmy s obsazov nìm semin, letos se po nich jen "zapr öilo". Pro dokreslenì situace: celkovï se bude organizovat 200 semin, po 100 zamïstnancìch a zamïstnavatel, KZPS m k dispozici 50 semin. O moûnosti pokraëov nì semin byli jednotlivè svazy naöì KZPS informov ny od poë tku, takûe kdyû zaznïl startovnì v st el dne 19. dubna 2007 (den podpisu projektu mezi»kmos a MPSV), vïtöina do projektu zapojen ch svaz jiû mïla jasno. Jedn se o projekt hrazen z prost edk MPSV, kter pokr v vïtöinu n klad spojen ch s organizacì semin, tisku manu l, informaënìch broûur atd. Proto, a teô se vr tìm k p edch zejìcì ot zce, si tïûko p edstavuji nechuù vyslat svè zamïstnance na tyto semin e. Samoz ejmï na trhu vzdïl vacìch aktivit existuje mnoho komerënìch moûnostì, ty jsou ale finanënï plnï nïkde jinde, tak proë toho nynì nevyuûìt. Na stranï druhè je pot eba si uvïdomit, ûe zprost edkovanï hospoda Ìme s prost edky st tu (tedy n s daúov ch poplatnìk ), tak k tomu musìme n leûitï p istupovat. Myslíte si, že znalosti o pracovním právu se za posledních pět let u nás zvýšily - co semináře zatím ukázaly? Anebo jinak - zajímají se např. firmy více o to, co mohou a nemohou v souvislosti se zaměstnáváním pracovníků? Samoz ejmï obï strany, tedy zamïstnavatelè i zamïstnanci si uvïdomujì pot ebu znalostì v oblasti pracovnìho pr va, kterè se neust le vyvìjì. Zde mne napad paralela, ûe se vlastnï jedn o dvï strany, ale tèûe mince. Proto soci- lnì dialog. JistÏ, na trhu pr ce si kaûd ze stran bude snaûit protlaëit svè priority, svè myölenky a vtïlit je do z kon vìce vyhovujìcìm tè Ëi onè stranï. To je ale vïc politik. ZamÏstnavatelÈ i zamïstnanci se potom setk vajì v danè realitï, na trhu pr ce a je na nich, jak spolu budou hovo it (= soci lnì dialog). Z kterých oborů je o proškolení zaměstnanců největší zájem, a kde byste ho naopak uvítali? P estoûe je KZPS druh m nejvïtöìm sdruûenìm zamïstnavatel v»r a jejì zamïstnavatelsk struktura je hodnï pr ezov, tak bych nerad generalizoval. SpÌöe to vidìm z hlediska velikosti firem (druûstev) Ëi podnik.»ìm je firma vïtöì a m vìce pracovnìk, kte Ì se profesnï zab vajì pracovnïpr vnìmi vztahy, tìm je z jem vïtöì. Jednak v podniku jsou osoby, kterè se pracovnìm pr vem zab vajì a mohou b t vysl ny na semin. U mal ch podnik (druûstev) to je obtìûnïjöì. Koho vybrat, kdyû jedna a t û osoba Ëasto vykon v vìce funkcì. Na druhè stranï malè Ëi velkè firmy eöì z hlediska soci lnìho dialogu principi lnï stejnè problèmy. Pouze ty vïtöì na to majì vìce prost edk a vìce osob. Proto bych osobnï vidïl v budoucìm moûnèm projektu vïtöì zapojenì tïch menöìch firem, pro kterè je dnes vysl nì sv ch zamïstnanc na komerënì ökolenì znaënou finanënì z tïûì. Pro jistotu ještě jednou - jsou tedy semináře určeny spíše pro malé a střední firmy, či pro ty úplně začínající, anebo se na nich může dovědět něco přínosného i personalista velké společnosti?» steënï jsem na to jiû odpovïdïl v p edch zejìcì ot zce. Principi lnï jsou semin e urëeny pro vöechny firmy, podniky, druûstva, kter jsou prost ednictvìm sv ch svaz Ëi uniì Ëleny KZPS. Vöichni majì moûnost se zapojit. Je z leûitostì managementu rozhodnout, koho vyöle k Ëasti na semin i. Jedin m limitem jsou poëty semin, mnoûstvì vytiötïn ch manu l Ëi informaënìch broûur, ale i ty jsou k dispozici na webov ch str nk ch z ËastnÏn ch partner ke staûenì Ëi vytiötïnì. V p ÌpadÏ z jmu mne mohou z jemci kontaktovat Už jsme se dověděli, kdy se semináře v září rozběhnou, jak se na ně nyní připravujete? Zopakujme tedy, ûe semin e podle vytv enèho harmonogramu (opït k dispozici na webu) budou probìhat od 10. z Ì do 10. prosince V souëasnè dobï probìhajì p ÌpravnÈ pr ce. DokonËuje se harmonogram semin, v bïr lektor, v z vïru je tvorba uëebnìch manu- l i informaënìch broûur. Tedy takovè p ÌpravnÈ pr ce, kterè sice nejsou moc vidït, ale na jejich zvl dnutì bude z viset celkov pr bïh semin. KZPS m v tomto ohledu koordinaënì funkci, takûe pokud se nïkdo po p eëtenì tohoto rozhovoru bude pt t, proë se ne ËastnÌm(-e), mïl by se pt t zejmèna u sv ch svazov ch p edstavitel, pop ÌpadÏ proë nejsou Ëleny KZPS. Vyhodnotíte-li projekt jako nad očekávání přínosný, je šance v něm pokračovat nebo na něj podobnými aktivitami navázat? Dobr ot zka. Tak jako jsme na konci loúskèho roku, kdy konëil pilotnì projekt, chtïli pokra- Ëovat v dalöìch semin Ìch, tak uû nynì vìme, ûe by bylo vynikajìcì pokraëovat i nynì. Koneckonc jednìm z cìl probìhajìcìho projektu je p edloûenì individu lnìho projektu soci lnìch partner v»r na Ëerp nì finanënìch prost edk z EvropskÈho soci lnìho fondu na obdobì za vyëerp vajìcì odpovïdi podïkovala Eva Brixi 7

8 ČESKÁ SPOLEČNOST PRO JAKOST srpen 2007 Hledáme nové dimenze kvality Přijali byste do firmy člověka, o němž víte, že schválně chodí "do práce" pozdě? Koupili byste si svetr, který by měl díru na rukávu? A co software - implementovali byste takový, o kterém tušíte, že ho stejně budete za pár dnů reklamovat? Jsou to možná nesmyslné otázky, ale pokládám je schválně. Všichni z nás totiž požadujeme kvalitu. Ve vztahu zákazník a prodejce, ve vztahu rodinném, i ve firemním prostředí. Samozřejmostí je kvalitní pitná voda i kvalitní zemní plyn, kvalitní postel a kvalitní léky. Kvalitní řízení firmy se pozná hůře a až po čase, kvalitní marketingová strategie rovněž. I když si všichni kvalitu přejeme dostávat a myslíme si, že pracujeme s nejvyšším a nejzodpovědnějším nasazením, ne vždy ji získáme a ne vždy ji odevzdáváme. Česká společnost pro jakost, o. s., vyrostla jako platforma, na níž se toho o kvalitě dozvíte mnoho. Patří k ní špičkoví odborníci, teoretici i praktici. Stojí u mnoha zajímavých aktivit, které podporují celospolečenský zájem o kvalitu. A není to tak dávno, kdy na její půdě došlo k několika významným změnám, například ve vedení. O tom však již naši dva hlavní aktéři, jimž Prosperita, dlouholetý partner České spolenosti pro jakost, položila několik otázek. Slovo mají předseda ČSJ Ing. Milan Trčka a výkonná ČSJ ředitelka Ing. Štěpánka Steinbachová: OdpovÌd Ing. Milan TrËka: Není to tak dávno, co jste stanul v čele České společnosti pro jakost. Jaký hlavní cíl jste si vytknul? SpoleËnost se ÌdÌ svou strategiì, kter je platn pro volebnì obdobì pïti let. Na p ÌpravÏ strategie jsem se podìlel a prezentoval ji na ËervnovÈm sjezdu SpoleËnosti. Novou strategickou oblastì»sj je PR a marketing. M me z jem se vìce profilovat ve zviditelnïnì u odbornè ve ejnosti i spot ebitel. Kvalita m ûe mìt podobu rozvoje dodavatelsk ch etïzc, spokojenèho z kaznìka i d slednè ochrany spot ebitele. M me z jem vyhled vat novè spolupracovnìky a partnerskè organizace a Ëlen m i z kaznìk m SpoleËnosti vìce p iblìûit poûadavky na modernì managament kvality. Na poli kvality nejste nováčkem, určitě máte svoji vizi právě pro tak široký pojem, jakým kvalita je. Co se v České republice obecně ve firmách a ve státní správě pro povýšení kvality udělalo a co se naopak rýsuje jako aktuální problém? Kvalita je snadno uchopiteln a kaûd si ji dok ûe p edstavit, kdyû si nïco koupì nebo obdrûì sluûbu. V podnicìch je spìöe zast v n p Ìstup, ûe kvalita je samoz ejmostì, kterou se management "nemusì zaobìrat". Kvalita je "dan " kvalitativnìmi znaky produkt, st ednì a vïtöì podniky zamïstn vajì manaûery kvality a trend je p en öet poûadavky na cel dodavatelsk etïzec. Spolupr ci nabìzìme vöem subjekt m, nevyh b me se podnikatel m ani st tnì spr vï. Jsme obëanskè sdruûenì a jako neziskov organizace hled me novè "dimenze kvality". Jin mi slovy proölap v me cestu vöude tam, kde o to projevì z jem a poû dajì - teô m m na mysli p edevöìm st tnì spr vu. NaöÌm posl nìm je podporovat vöechny aktivity vedoucì k rozvoji organizacì prost ednictvìm nejr znïjöìch p Ìstup k managementu kvality. Iniciujeme tèû aktivity zviditelúujìcì v jimeënè organizace aspirujìcì na n rodnì nebo mezin rodnì ocenïnì. Hodně se přetřásá pojem certifikace. Jedni tvrdí, že by to měla být samozřejmost, tak proč tolik humbuku tehdy, když firma získá certifikát, jiní zase hlásají, že je třeba medializovat jakýkoli krok v tomto směru, někteří namítají, že se dá proces certifikace šikovně podplatit. Jaký na to máte názor? Z ejmou nev hodou certifikace je, ûe se jedn o zpoplatnïnou sluûbu. Je-li to p edmïtem z jmu podnikatelsk ch subjekt, budou se chovat trûnï. Jistotu m ûe p inèst akreditaënì systèm, kter se postupnï zp ÌsÚuje a m ûe napomoci ve zkvalitnïnì certifikace. M m tìm na mysli, aby se sjednotily n roky na kvalifikaënì kriteria certifikaënìch org n a aby jejich v klad kvalifikoval zp sobilè, ale i diskvalifikoval nezp sobilè. NynÌ se v tèto oblasti chyst reforma akreditaënìho procesu. Asi by bylo zajìmavè, kdyby certifikaënì spoleënosti ve ejnï oznamovaly, kter m klient m odebìrajì certifik t, a d vody, kterè pro to majì. To je souë stì certifikace, o kterè se moc nemluvì. M me z jem takovè informace distribuovat, aby si podniky nemyslely, ûe je bez ostudy na ve ejnosti moûnè p ijìt o certifik t. KromÏ negativnìho PR chceme podporovat spoleënosti, kterè se rozhodly b t v jimeënè, jdou cestou excelence. Je zde tèû druh strana mince. Akreditace vytv Ì certifikaënìm org n m omezen manèvrovacì prostor pro vyuûìv nì marketingov ch n stroj, trûnì prost edì sniûuje cenu, na druhou stranu profesion lnì audito i jsou osoby s obvykle vyööì kvalifikacì neû manaûer nebo poradce. Tady je neurëitost, kterou chce»sj v budoucnu eöit. Kaûd certifikaënì spoleënost je odpovïdn za udrûov nì profesnìho rozvoje sv ch auditor. KvalifikaËnÌ kriteria normy ISO vyuûìvajì paradoxnï podniky pro svè internì audity, p itom se jì nïkterè certifikaënì spoleënosti nemusejì Ìdit, respektive nevyûadujì normu jako z vaznou pro profesion lnì auditory. To chceme v nejbliûöì dobï napravit zkou spolupracì s certifikaënìmi spoleënostmi, u nichû je p edpoklad, ûe si budou udrûovat vysok kredit a majì z jem o rozvoj sv ch klient. KoneËnÏ, SpoleËnost cìtì odpovïdnost za profesnì rozvoj auditor, kte Ì majì jejì certifik t. Ing. Milan Trčka, předseda ČSJ Na snímku vlevo Ing. Štěpánka Steinbachová, výkonná ředitelka ČSJ Česká společnost pro jakost sdružuje velké množství firem. Poroste i nadále členská základna? Máte zájem o další příznivce? Do SpoleËnosti se kaûd mïsìc hl sì novì ËlenovÈ, snaûìme se vytv et atraktivnì podmìnky, jako je poskytov nì slev na naöe odbornè akce a ökolicì kurzy, ËlenovÈ dost vajì Ëasopis Perspektivy jakosti, kter m vysokou odbornou roveú.»sj chce b t profesnì platformou pro odbornou v mïnu informacì, m me adu odborn ch skupin, do kter ch zveme experty. M ûe to b t pro nï p Ìleûitost pro zviditelnïnìö Jaký vztah má ČSJ k malému a střednímu podnikání - co všechno může být pro menší firmy z vašeho programu zajímavé? St le sledujeme nejnovïjöì trendy v oboru managementu kvality, ale i rozvoje integrovanèho managementu obecnï. MusÌme si postesknout, velkè a st ednì podniky se tv Ì "ûe uû vöechno znajì" a menöì "ûe na to nemajì". Bez odbornìka pro management kvality, znalèho firemnìch proces, si nedovedu p edstavit dlouhodobï prosperujìcì mal Ëi st ednì podnik. Proto naöi pozornost soust edìme spìöe oborovï - zce spolupracujeme nap Ìklad v automobilovèm pr myslu, potravin stvì a zemïdïlstvì, m me p ipraveny ökolicì programy pro informaënì bezpeënost Ëi pro klidovè firmy. Jinak je tomu ve st tnì spr vï, tam roveú kvality poskytovan ch sluûeb zaëìn b t ve st edu z jmu. Právě od těch drobnějších společností často slyšíme, že proces certifikace i přes řadu změn je stále příliš složitý, administrativně náročný, zabere hodně času Je praxe skutečně taková? Kaûd druh podnik nì m sv specifika a dnes do managementu kvality investujì i malè organizace do 10 zamïstnanc. Setkal jsem se s p Ìpadem dotovanèho projektu, kde firmy o jednom zamïstnanci zavedly dokumentovan systèm managementu s adou smïrnic, podporovan softwarem. To nenì spr vn cesta. HodnÏ z leûì na volbï poradce, kterèho si organizace vybere. FungujÌcÌ systèmy ÌzenÌ jsou dnes öity na mìru, po certifikaci existuje dalöì prostor pro optimalizaci proces a zlepöov nì. Tehdy zaëìn kvalita firmï vydïl vat, ne kdyû se tvo Ì smïrnice. N ö kontakt s podnikateli m ûe b t zajìmav a uûiteën. Zkuste to. OdpovÌd Ing. ätïp nka Steinbachov Česká společnost pro jakost doznala vlastních, výrazných organizačních změn. Proč k tomu došlo a čemu to poslouží? SpoleËnost dozn v, ekla bych spìöe, person lnìch zmïn, a to - s nads zkou eëeno - nep etrûitï od listopadu loúskèho roku. Od zmïny na pozici v konnèho editele, p es p eobsazenì funkce editele vzdïl v nì a editele certifikacì, tedy vedoucìho certifikaënìho org nu, aû po zmïnu nejv znamnïjöì. Jak vìte, SpoleËnost je obëanskè sdruûenì a statut rnìm org nem je p edsednictvo, sloûenè ze zvolen ch Ëlen SpoleËnosti. A pr vï letoönì rok byl pro SpoleËnost rokem d leûit m. Jednak se v kvïtnu konal 51. Kongres EvropskÈ organizace pro kvalitu, o kterèm byli vaöi Ëten i informov ni a kter jsme zvl dli zorganizovat tak spïönï a v takovèm rozsahu, v jakèm se konal, ale tèmï z hy - poë tkem Ëervna - se konal sjezd kolektivnìch a individu lnìch Ëlen SpoleËnosti, kter v tomto roce byl sjezdem volebnìm. Byli tedy zvoleni ËlenovÈ sou- ËasnÈho p edsednictva a je na tomto p edsednictvu, jak m zp sobem nastavì na n sledujìcì t i roky strategii dalöìho smï ov nì a rozvoje SpoleËnosti. pokraëov nì na stranï 9 8 Vozy Škoda se už montují také na Ukrajině Oba nejnovïjöì modely v produktovè paletï automobilky äkoda - Roomster i Fabia druhè generace - se jiû montujì takè na UkrajinÏ. V z vodï Eurocar v ukrajinskèm Solomonovu probìh mont û voz äkoda jiû od roku LoÚsk produkce Ëinila bezm - la voz. Microsoft - nejlepší pobočka na světě Deset mïsìc od p edstavenì novè obchodnì strategie Microsoftu v»eskè republice p ineslo velmi dobrè v sledky. Za necel rok se Microsoftu poda ilo dvakr t za sebou zìskat ocenïnì pro nejlepöì poboëku na svïtï. Jako prvnì poboëka v historii svè prvenstvì ËeskÈ zastoupenì obh jilo ve dvou po sobï n sledujìcìch obdobìch. Antivirový systém AVG chrání i mobilní telefony GRISOFT, dodavatel bezpeënostnìho software AVG, ohl sil rozöì enì portfolia bezpeënostnìch aplikacì o produkt AVG Mobile Security. SlouûÌ k ochranï mobilnìch telefon na platformï Symbian UIQ 3.0. SystÈm pracuje na p ÌstrojÌch Sony Ericsson P990i, M600i a W950i a obsahuje antivir s antispamem SMS zpr v, tedy ochranu proti nevyû dan m sdïlenìm p edevöìm reklamnìho typu. Šetřete si oči - zkuste ochranné brýle od 3M Zrak je nejd leûitïjöì smyslov org n, a proto nenì divu, ûe ochrana zraku pat Ì mezi nedìlnou souë st osobnìch ochrann ch prost edk p i vïtöinï pracovnìch ËinnostÌ. SpoleËnost 3M, p ednì v robce osobnìch ochrann ch prost edk, p iöla se zcela novou adou ochrann ch br lì. Tyto br le p edstavujì kombinaci Ëinnosti, designu a pohodlì a jsou vybaveny velmi pevn mi, polykarbon tov mi zornìky, kterè poskytujì spolehlivou ochranu proti n raz m.

9 srpen 2007 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ První česká firma vyhrála ESA projekt Malý a střední český vesmírný průmysl slaví další úspěch v Evropské Vesmírné Agentuře (ESA) Iguassu Software Systems, člen České vesmírné aliance (ČVA), asociace malých a středních podniků pod záštitou CzechTradu, je první ryze českou firmou, která vyhrála ESA projekt v mezinárodním kompetitivním tendru. Tento první úspěch České Republiky v tomto oboru je důležitý krok k plnému členství ČR v ESA. ČR bude přijata teprve až přesvědčí, že její průmysl je schopen vyhrávat v kompetitivních tendrech celý český příspěvek do ESA (řádově 25 milionů Kč ročně). "VÌtÏzn tendr byl v sledkem spolupr ce se zkuöenïjöìm partnerem, Italskou firmou ACS. NemÌt strach otev Ìt se zahraniënìm partner m a urychlit n r st zkuöenostì spolupr cì s nimi doporuëujeme i Ëlen m naöì aliance. MnozÌ se tomu z p ÌliönÈ opatrnosti vyh bajì a ztr cì tìm p Ìleûitosti, kterè se n m jiû dnes v ESA nabìzì. Ten, kdo Ëek na plnè ËlenstvÌ v ESA, ho nejen oddaluje, ale takè promeök v nïkterè v hody, kterè v sou- ËasnÈm p echodnèm statusu m me," ekl editel Iguassu Software Systems Petr Bareö. ESA byla zaloûena s cìlem zv öit konkurenceschopnost pr myslu Ëlensk ch zemì na svïtovèm trhu technologiì. Drtiv vïtöina jejìho rozpo- Ëtu, kter tvo Ì ËlenskÈ st ty, se Ëerp ve formï komerënìch pr myslov ch projekt, kterè se ale musì vyhr t v konkurenënìm boji. Vzhledem ke komplexnosti projekt, ale i k politick m d vod m, se projekty vesmïs zad vajì mezin rodnìm konsorciìm. ZmÌnÏn spïch malè ËeskÈ firmy potvrzuje, ûe se Ëesk pr mysl dok ûe nejen prosadit z technickèho hlediska, ale i zìskat d vïru nezbytn ch zahraniënìch partner. V tomto p ÌpadÏ budeme vyvìjet systèm automatizovanè extrakce praktick ch informacì ze satelitnìch snìmk. NaöÌ lohou je hlavnï dodat expertìzu ve vyuûìv nì technologie GRID pro zefektivnïnì a urychlenì ËasovÏ a poëìtaëovï velmi n roën ch v poët. Mimo tohoto technickèho projektu byla naöe mezin rodnì aktivita ocenïna takè tìm, ûe jsme jako Ëlen mezin rodnìho vesmìrnèho konsorcia SME4space zìskali smlouvu od ESA na studii pot eb MSP k spïönè Ëasti v ESA. "Jiû jsme opït vyz v ni k Ëasti na dalöìm kompetitivnìm tendru ESA v oblasti d lkovèho pr zkumu zemï. Toto dokazuje, jak rychle je moûnè si vybudovat reputaci v novèm oboru, o kterèm jsme p ed 2 lety nic nevïdïli. Kvalita "Ëesk ch hlaviëek" a tvrd pr ce dok ûe rychle vykompenzovat zatìm u n s prakticky neexistujìcì pr myslovè zkuöenosti ve vesmìrn ch oborech. Vyz v me tedy Ëesk pr mysl, aby se neost chal a p idal se do party. Dobr poë teënì zdroj praktick ch informacì je»esk vesmìrnè aliance dodal Petr Bareö. Iguassu Software Systems tìmto rozbìh jiû 4. projekt v r mci moûnostì otev en ch zapojenìm»eskè republiky do p echodnèho ESA programu PECS. VÌce informacì: pokraëov nì ze strany 8 Je mnoho otazníků, k nimž hledáme tečku i pomocí sázek pokraëov nì ze strany 1 V hra takè bude vyplacena jednotlivci, kter si se s zenkou pro ni p ijde. To je jednoduchè pravidlo, kterè se ned obejìt. To, jak bude s penïzi naloûeno potè, aû p ijde v hra, to uû musì ve firmï eöit sami. StejnÏ tak jako kdo vsadì a kdo v hru vybere. A co s penïzi? Mohou jìt na charitativnì Ëely, m ûe se za nï uspo dat veëe e pro management Ëi obchodnì p tele, m ûe za ni jet nïkdo na dovolenou - tïmito ot zkami jsme se tak dalece nezab vali, neboù se bezprost ednï naöì Ëinnosti net kajì. Moûn by to st lo za öiröì pr vnì a daúov - Ëetnick v klad. Jedno je zatìm jistè - neslyöel jsem, ûe by nïjak finanënì ad uznal s zenku jako daúovï uznateln n klad. Hodně se v poslední době v souvislosti s podnikáním hovoří o etice. V sázkovém oboru často s vykřičníkem. Co vy na to? JistÏ, kultivace podnikatelskèho prost edì je t eba. U v robc poëìtaë stejnï jako t eba u peka, soudc i v loterijnìm pr myslu. MusÌm vöak zd raznit, ûe Tipsport se snaûì b t mor lnì firmou, dohody a z vazky plnìme. A to nejen smïrem k obchodnìm partner m, ale i s zka m - k jejich jistotï p ispìv navìc fakt, ûe kaûd Nač se chcete tedy v činnosti soustředit do konce tohoto roku především? Posl nìm SpoleËnosti je öì it myölenky kvality a ÌzenÌ kvality. Z tohoto d vodu je SpoleËnost opït organiz torem ady odborn ch akcì kaûdoroënï po dan ch v r mci akce Listopad - MÏsÌc kvality. Akce po d me vûdy nejen v Praze, kde se kon tradiënì Mezin rodnì konference kvality, ale ve spolupr ci s naöimi poboëkami takè mnoûstvì akcì v regionech. SpoleËnost je takè spolupo adatelem slavnostnìho veëera, na kterèm budou na PraûskÈm hradï p ed v na ocenïnì programu N rodnì cena»r pro jakost a ocenïnì Manaûer kvality roku DalöÌ aktivitou, na kterou se moment lnï zamï ujeme a kterou naöi z kaznìci urëitï zaregistrujì, jsou novè webovè str nky»eskè spoleënosti pro jakost. Str nky budou spuötïny v nejbliûöì dobï a jsou koncipov ny vìce klientsky. Jejich hlavnì rozliöenì je na str nky pro Ëlenskou z kladu SpoleËnosti a na str nky vïnovanè naöim sluûb m a produkt m. Douf m, ûe tato zmïna bude zmïnou k lepöìmu. D le si dovolìm Ëten e upozornit, ûe pr vï v r mci tïchto nov ch str nek bude spuötïna takè elektronick verze Ëasopisu Perspektivy jakosti vyd vanèho naöì SpoleËnostÌ. A vzhledem k tomu, ûe Perspektivy jakosti byly ve v zkumu projektu N rodnì politiky podpory jakosti oznaëeny jako jeden z nejv znamnïjöìch zdroj informacì a aktualit z oblasti kvality, p edpokl d m, ûe tento koncept uvìtajì vöichni z jemci o tyto informace. provozovatel tohoto druhu loterie je povinen sloûit p ed udïlenìm licence na zvl ötnì Ëet jistinu ve v öi 10 milion korun. Tato Ë stka slouûì kromï jinèho jako garance v plat v her s zejìcìm. I to zvyöuje d vïryhodnost naöeho p sobenì na trhu. Máte vlastní etický kodex? Mnoho firem ho přijalo, řada jich takový dokument připravuje. Kodex zatìm nem me, ale chyst me se p ijmout ten, kter bude v brzkè dobï vytvo en pro novou asociaci, jejìmû je Tipsport zakl dajìcìm Ëlenem. Toto profesnì uskupenì se jmenuje Asociace provozovatel kursov ch s zek a jedna z priorit kromï systèmovèho obhajov nì podnikatelsk ch pr v a spolupr ce s legislativci bude pr vï zmìnïn kodex. MÏl by pov öit principy naöeho podnik nì a samoz ejmï upozornit na to, ûe stejnï jako v roba osobnìch automobil nebo öitì odïv je i podnik nì naöeho smïru serioznì a korektnì. Stále rozšiřujete portfolio možností, nač vsadit. Ale ono to není zrovna jednoduché, a existuje zde řada omezení. To m te pravdu. P ed rokem jsme vyöli s unik tnìm projektem takzvan ch individu lnìch Určitě také přemýšlíte, jak obohatíte program společnosti v roce Dá se již něco prozradit? NÏkterÈ aktivity jsou jiû p ipravov ny, m m na mysli p edevöìm konferenci vìtïz EvropskÈ a N rodnì ceny za kvalitu, jejìmû po adatelem je»sj. RoËnÌk 2008 se uskuteënì 12. nora v TOP Hotelu Praha a dovoluji si vaöe Ëten e co nejsrdeënïji pozvat. Jiû nynì mohu prozradit, ûe je p ipravov n zajìmav program, nejen prezentaënì ve v znamu p edstavenì vybran ch vìtïz ocenïnì, ale takè program odborn, kter bude zamï en zejmèna na jednotlivè modely evropsk ch cen. D le pl nujeme zv öit osvïtovou Ëinnost a vìce öì it myölenky, zkuöenosti a dobrou praxi z oblasti kvality v regionech, a to nejen za vyuûitì prost edk z EU. Jedna z naöich dalöìch - v znamn ch - aktivit bude p edstavena na listopadovè konferenci, o kterè jsem jiû hovo ila - doporuëuji proto se konference z Ëastnit. Nebylo by od věci některé aktivity více medializovat? Informací o tom, co děláte, koho potřebujete oslovit a co byste rádi sdělili odborné veřejnosti, je jistě ve vašich týmech dostatek UrËitÏ je ada vïcì, kterè se dajì zlepöovat, to si asi uvïdomujeme vöichni. V»SJ v oblasti medializace jist zlepöenì pl nujeme, ostatnï to jiû v odpovïdi na jednu z ot - zek naznaëil prezident SpoleËnosti Milan TrËka. Hovo ila jsem jiû o p ipravovan ch webov ch str nk ch, kterè se majì st t centrem informacì o kvalitï, ËtvrtletnÏ vyd - v me Ëasopis Perspektivy jakosti, je p ipravov na jeho elektronick verze, spolupracujeme s mèdii p i v znamn ch ud lostech. Zde si ale neodpustìm trochu kritiku do vaöich ad - k mèdiìm obecnï. DomnÌv m, ûe nemènï d leûit role v tèto oblasti spoëìv pr vï na mèdiìch - z jem mèdiì o oblast kvality, o aktu lnì informace nebo o informace o v znamn ch ud lostech rozhodnï nelze oznaëit jako aktivnì. Chystá se Listopad - Měsíc kvality. Co nového přinese? Jiû jsem uvedla, ûe»esk spoleënost pro jakost v r mci Listopadu - MÏsÌce kvality organizuje adu odborn ch akcì. Nejv znamnïjöì je samoz ejmï kaûdoroënì Mezin rodnì konference kvality. A co bude novèho? LetoönÌ konference zcela urëitï nese jinè motto neû p edchozì roënìky - letoönì celoevropskè motto stanovenè Evropskou organizacì pro kvalitu je "Inovace a pèëe o kvalitu". A pr vï v tomto duchu je p ipravena konference. PrvnÌ Ë st s zek a tuto moûnost nabìzìme jako jedin s zkov kancel u n s. Jde o to, ûe k n m m ûete p ijìt a navrhnout, ûe byste si vsadila na to, zda zìtra bude v BerounÏ bou ka, nebo ûe za rok 2007 stoupne export Ëesk ch firem o 10 % v porovn nì s rokem 2006Ö Naöi specialistè, bude vïnov na inovacìm a p inese informace o novink ch v tèto oblasti a o moûnostech Ëerp nì na inovaënì projekty Ëi programy z evropsk ch fond. Druh Ë st vïnovan pèëi o kvalitu bude zamï ena na kvalitu certifikovan ch systèm managementu kvality a vïnov na kvalitï certifikaënìch org n. D le se uskuteënì sekce na aktu lnì tèmata. OpÏt bych si dovolila vaöe Ëten e na konferenci pozvat, zaëìn me 6. listopadu! DalöÌ novinkou - letos v jimeënou - je mìsto kon nì konference; 51. Kongres EOQ ovlivnil stejnï jako celou SpoleËnost takè koncept konference. Ta letoönì tedy probïhne tradiënìm zp sobem pouze prvnì den, to znamen, ûe pouze prvnì den konference se bude konat v Praze v N rodnìm domï na Vinohradech. DalöÌ dva dny bude konference pokraëovat ve sportovnìm centru v Nymburku. Co vás osobně přivedlo k tomu, abyste se začala zabývat záležitostmi kolem kvality? Je to pro vás výzva, je to koníček, zdá se vám, že jste dostala zajímavý prostor, jak pro kvalitu práce, vztahů, atd. udělat více a jinak? S problematikou ÌzenÌ kvality jsem se setkala jiû po absolvov nì vysokè ökoly, kdy jsem nastoupila na Ministerstvo vnitra»r, do odboru, kter se p Ìmo zab val kvalitou a modernizacì ve ejnè spr vy. Zde jsem pochopila v znam a d leûitost kvality nejen pro ady, ale pro jakoukoliv organizaci, pro jejì vnit nì ÌzenÌ a fungov nì. PotÈ jsem na adu vl dy Ìdila jiû nïkolik projekt a aktivit, u nichû byla implementace metod kvality cìlem. Takûe sama vidìte, ûe kvalita mne prov zì po celou dobu profesnìho ûivota. V zvou pro mne bylo p ihl sit se do v bïrovèho ÌzenÌ na pozici v konnèho editele SpoleËnosti, kter nejen v»eskè republice p edstavuje nositele kvality jako takovè. Od tè doby se mè v zvy ztotoûúujì s v zvami SpoleËnosti. Na tento post jsem nastupovala v listopadu loúskèho roku a v zvou se stalo spïönè dokonëenì certifikace celè SpoleËnosti, dalöì v zvou se stalo po - d nì v»r v jimeënèho Kongresu EOQ. MusÌm ale takè s urëitou nads zkou p iznat, ûe nïkdy je pro mne v zvou po n roënèm p edchozìm dni r no vst t. tzv. bookmake i, n mït projednajì, musì to b t re ln s zka, musì b t vsazeno na to, co ËlovÏk nem ûe ovlivnit, a musì to splúovat nïkolik dalöì aspekt. Kdyû v ö n vrh splnì vöechna kriteria, jdeme do toho. PoslednÌ takovou atraktivnì individu lnì s zkou byla s zka jednoho studenta marketingovè komunikace, ûe film VratnÈ lahve p ekon v kinech dosavadnì div ck rekord SvÏr kov ch film, kter drûì Kolja s poëtem div k. RekordnÌho ËÌsla musì dos hnout do 30. z Ì 2007, jinak bude jeho tip prohr vajìcì. Vsadil 5000 KË v kursu 3:1, takûe mu jde teô o patn ct tisìc. Nač "sázíte" jako Tipsport, pokud jde o rozvoj odvětví? To je celkem tïûk ot zka. N ö byznys hodnï ovlivúujì z konod rci, tak snad budou jednat stejnï korektnï jako se my pohybujeme na poli podnik nì. V lobov nì za rozvoj podnikatelskèho prost edì pom ûe naöe nov asociace. VÏ Ìm takè, ûe tahy konkurence posìlì a budou inspirovat ty ostatnì. Z Ëehoû plyne, ûe n ö klient, aù je jìm firemnì idië, ûivnostnìk, ûena v dom cnosti nebo gener lnì editel velkè spoleënosti, z toho bude mìt v hody, kterè si urëitï zaslouûì. za rozhovor na tèma, kterè v ProsperitÏ nenì tak ËastÈ, podïkovala Eva Brixi 9

10 ČESKÝ SVAZ ZAMĚSTNAVATELŮ V ENERGETICE srpen 2007 Sektorové rady: aby se ve školách učilo to, co průmysl potřebuje Sektorové rady ano, či ne? Chceme-li si odpovědět na tuto otázku, musíme nejprve vyhodnotit v minulosti nastavené systémy spolupráce sociálních partnerů s vzdělávacími institucemi a určit, zda je nutné "inovovat", či ne. Postupně se dostaneme k vysvětlení samotného pojmu sektorová rada 1.»esk republika nem du lnì systèm, kter p Ìmo svou podstatou p edurëuje spolupr ci mezi vzdïl vacìmi institucemi a zamïstnavateli. V du lnìm systèmu vzdïl v nì je vöe zaloûeno na tom, ûe zamïstnavatelè chtïjì absolventy urëit ch profesì a vzdïl vacì za ÌzenÌ je jejich dodavatelem - Ëasto p Ìmo napojen m na urëitou firmu. Za odbornè vzdïl v nì je pak zodpovïdn subjekt sdruûujìcì zamïstnavatele, Ëasto Hospod sk komora. 2. Po roce 1989 se v»eskè republice p eruöilo pouto mezi vzdïl vacìmi institucemi a velk mi firmami, kterè v podstatï mïly ve svè patronaci odborn v cvik se vöìm vöudy. Po kr tkè epizodï, kdy byla vzdïl vacì za ÌzenÌ pod Ìzena Ministerstvu hospod stvì»r, p eölo celè odbornè ökolstvì pod Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy»r. Tak se tedy pomalu, ale jistï zaëala vzdalovat teorie od praxe. Firmy tato situace nijak zvl öù nezajìmala, protoûe se v tè dobï restrukturalizovaly a nedostatek pracovnìk tedy nepociùovaly. UbÌhal Ëas, osazenstvo podniku st rlo, novè obory nevznikaly a nïkterè starè vzdïl vacì obory dokonce zanikaly. N zory typu pot ebujeme vìce gymnazist a lidì s vöeobecn m vzdïl nìm zaëaly p evl dat. TakÈ podniky pot ebovaly manaûery, pr vnìky, ekonomy a tak se i v podvïdomì ve ejnosti staly technickè profese druho ad mi, o uëebnìch oborech ani nemluvï. T etì tisìciletì a p Ìliv modernìch technologiì vöak otev elo tento problèm v celè öì i. Podnik m zaëaly chybït nïkterè profese vysokoökol ky poëìnaje a vyuëenci konëe. äkoly tyto profese vöak neuëì, uëitelè nejsou vyökolenì a nejsou ani uëebnì dokumenty, uëebnice a pom cky. Proto se zaëali dov ûet odbornìci technick ch profesì, ale takè zednìci, sv eëi, slèvaëi atd. äkoly v d sledku uvedenèho nekoncepënìho p Ìstupu st tnì spr vy dosud produkujì profese, kterè nikdo nepot ebuje, kterè je pak nutnè rekvalifikovat (coû stojì dalöì penìze). Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy vy eöilo sv j problèm tìm, ûe st ednì ökoly p evedlo pod kraje, ËÌmû se samoz ejmï v bec nic nevylepöilo. MezitÌm nast v tèmï pln likvidace obor Varianty budoucího fungování Design Centra ČR Ministerstvo pr myslu a obchodu»r v souëasnè dobï p ipravuje nov model podpory ËeskÈho pr myslovèho designu. P ÌpravnÈ pr ce probìhajì v diskuzi s odbornou ve ejnostì, kterè se ËastnÌ takè z stupci Design Centra»eskÈ republiky, kterè jako organizaënì sloûka st tu pod Ìzen MPO podporu pr myslovèho designu uskuteëúuje. Z dosavadnì debaty o budoucnosti Design Centra»eskÈ republiky zatìm vyplynuly Ëty i varianty pr vnì formy, ve kterè by v budoucnu mohlo Design Centrum»eskÈ republiky existovat. Jedn se o zachov nì st vajìcì pr vnì formy, p evedenì na p ÌspÏvkovou organizaci Ëi obecnï prospïönou spoleënost nebo o transformaci na akciovou spoleënost. Podklady pro rozhodnutì ministra pr myslu a obchodu Martina ÿìmana budou p ipraveny do poloviny srpna tak, aby bylo moûnè zmïnu realizovat k 1. lednu ve stavebnictvì, textilnìm a koûedïlnèm pr myslu, hornictvì. Tyto obory jsou zcela z vislè na zahraniënìch dïlnìcìch. 3. Do hry vstupuje st le vìce Evropsk unie, kter pot ebuje, aby pracovnìci vöech Ëlen mïli transparentnì vzdïl nì, a tìm byli v r mci EU mobilnì. SlouûÌ k tomu ada evropsk ch projekt v jako je ECVET (Evropsk systèm p enosu kredit ve vzdïl v nì), EQF (Evropsk systèm kvalifikacì), EURO PASS (Evropsk doklad o vzdïl nì) atd. A v tèto chvìli, kdy se i»esk republika ËastnÌ tïchto projekt na n rodnì rovni, se zaëìn p ipravovat projekt, kter by mohl mìt zajìmavou budoucnost - uvaûuje s tzv. sektorov mi radami jako s v znamn m pojìtkem mezi firmami a vzdïl vacì sfèrou. Zept te se, co to sektorov rada vlastnï jeö Jde o n stroj zamïstnavatel p i prosazov nì z jm sektoru v oblasti lidsk ch zdroj ve vztahu ke st tnì spr vï a ke vzdïl vacìm institucìm. SamostatnÈ sektorovè rady vznikajì zatìm jen v nïkter ch odvïtvìch. V znamnou v tomto ohledu je Sektorov rada pro energetiku, kter zaëala pracovat 1. b ezna 2006 a jejìmû z izovatelem byl»esk svaz zamïstnavatel v energetice. Rada je 12Ëlenn a sdruûuje z stupce nejv znamnïjöìch organizacì z oblasti elektroenergetiky a tepl renstvì. SvÈ zastoupenì majì i vzdïl vacì instituce. Rada se zab v p edevöìm definov nìm pot eb v oblasti lidsk ch zdroj a konzultuje tyto pot eby se ökolami. SOLVIT ví jak na byrokracii v EU Zah jenìm projektu (jde o ve ejnou zak zku), kter m za cìl vytvo it N rodnì soustavu povol nì, doölo k sjednocenì pravidel pro Ëinnost dosud vznikl ch sektorov ch rad a k vytv enì rad u dalöìch sektor pr myslovè Ëinnosti. I Sektorov rada pro energetiku se do projektu zapojila. Cel projekt je zaötiùov n konsorciem, jehoû Ëleny jsou Svaz pr myslu a dopravy»r, Institut svazu pr myslu»r, Hospod sk komora»r a sdruûenì Trexima, spol. s r. o. Projekt s m m za cìl nastartovat cel systèm sektorov ch rad tak, aby se tyto v budoucnu staly tìm, kdo bude zastupovat zamïstnavatelskou sfèru a urëovat jejì pot eby v lidsk ch zdrojìch. Na vzdïl vacì instituce bude tak vytv en tlak, aby se uëilo to, co je pot eba a co naöe podniky pot ebujì. Jsou nastaveny i parametry uzn - v nì pln ch a dìlëìch kvalifikacì, uzn v nì v sledk neform lnìho vzdïl v nì. CelkovÏ lze Ìci, ûe sektorovè rady jsou öance, moûn i poslednì, jak vytvo it fungujìcì systèm na trhu s pracovnìmi silami a zajistit pr myslu dostatek zamïstnanc s poûadovanou profesì. Ing. Pavel Chejn, p edseda SektorovÈ rady pro energetiku V polovinï Ëervence uplynulo pït let od zaloûenì systèmu SOLVIT, kter ve vöech st tech EvropskÈ unie nabìzì bezplatnou pomoc p i eöenì spor vypl vajìcìch z nespr vnèho pouûitì pr vnìch p edpis EU pro oblast vnit nìho trhu. SÌù SOLVIT center, kter pom hajì podnikatel m i obëan m eöit problèmy zp sobenè nespr vn m postupem ad Ëlensk ch st t EU, pokr v celou Evropskou unii a Norsko, Lichtenötejnsko a Island. O Ëinnosti ËeskÈho SOLVIT centra, kterè vzniklo se vstupem»eskè republiky do EU v kvïtnu 2004, se naöi Ëten i dovìdali prost ednictvìm tiskov ch informacì MPO»R. SOLVIT centra jsou souë stì st tnì spr vy jednotliv ch zemì a nabìzì eöenì problèm v kr tkè lh tï deseti t dn. SvÈ sluûby poskytuje SOLVIT bezplatnï. Od svèho vzniku eöilo ËeskÈ SOLVIT centrum, z ÌzenÈ p i MPO, 185 p Ìpad, z nichû se poda ilo 144 spïönï uzav Ìt. NejvÏtöÌ poëet p Ìpad se t k soci lnìho zabezpeëenì, p Ìstupu na trh jinèho ËlenskÈho st tu a uzn nì kvalifikace. Vedle toho odpovìdajì pracovnìci SOLVIT centra takè na mnoûstvì dotaz z oblasti pr va EU. SÌù SOLVIT, zaloûen v roce 2002 Evropskou komisì a Ëlensk mi st ty, se v pomïrnï kr tkè dobï stala fungujìcì alternativou k tradiënìm zp sob m eöenì spor jako je pod nì ûaloby nebo stìûnosti EvropskÈ komisi. StÌûnost i ûaloba jsou ËasovÏ i finanënï velice n roënè. V adï p Ìpad se p itom ze strany chybujìcìho adu jedn jen o chybn postup jednoho ednìka nebo o nedorozumïnì. SOLVIT nap Ìklad pomohl islandskèmu lèka i s uzn nìm kvalifikace ve VelkÈ Brit nii, nizozemskèmu uëiteli se zv öenìm platu podle dèlky jeho praxe v Belgii nebo ËeskÈ spoleënosti s prodejem jejìch potravin sk ch v robk na Slovensku. Pro sìù SOLVIT je charakteristick neform lnì p Ìstup a snaha vyjìt maxim lnï vst Ìc sv m klient m. Ëinnost systèmu SOLVIT jako celku se od jeho zaloûenì zv öila öestin sobnï. ZatÌmco v roce 2002 bylo v celèm systèmu registrov no p ibliûnï 10 nov ch p Ìpad mïsìënï, v sou- Ëasnosti je to jiû 60 p Ìpad. PodÌl vy eöen ch p Ìpad z st v konstantnì okolo 80 %, pr mïrn Ëas pot ebn k vy eöenì p Ìpadu poklesl o t etinu ze 79 na 54 dnì. Maxim lnì lh ta pro vy eöenì p Ìpadu je p itom pouze deset t dn. DvÏ t etiny p Ìpad, kterè SOLVIT dosud eöil, se t kaly problèm obëan zejmèna v oblastech soci lnìho zabezpeëenì, danì a uzn v nì profesnìch kvalifikacì. PotÌûe podnikatel se t kaly p ev ûnï daúov ch ot zek, p Ìstupu na trh v robk, poskytov nì sluûeb a svobody usazov nì. SOLVIT centra, kter jsou p te Ì systèmu, existujì ve vöech Ëlensk ch st tech a jsou koordinov na Evropskou komisì. ObËanÈ a podnikatelè se mohou se sv mi stìûnostmi obr tit na centrum ve svè domovskè zemi - to pak jejich problèm eöì ve spolupr ci s kolegy ze zemï, kde problèm vznikl. vìce informacì o systèmu SOLVIT: web MPO: web EvropskÈ komise: 10 SIMAR a dvě databáze SIMAR dlouhodobï peëuje o kultivaci oboru v zkumu trhu, a to zejmèna vypracov v nìm doporuëen ch kvalitativnìch standard a jejich dodrûov nìm Ëlensk mi agenturami. JednÌm z pozitivnìch krok v tomto smïru bylo vytvo enì dvou datab zì - ËastnÌk skupinov ch rozhovor a chybujìcìch tazatel. Potvrzuje to nïkolikaletè vyuûìv nì tïchto datab zì. Poda ilo se dos hnout stanovenèho cìle, totiû omezit a znesnadnit Ëast tzv. "profesion lnìch" respondent, ËastnÌcÌch se realizovan ch skupinov ch rozhovor v Ëlensk ch agentur ch. TakovÌ respondenti totiû ztr cejì schopnost pravdivï odpovìdat, b t nez visl mi, a proto ohroûujì validitu zjiötïn ch v sledk. Druh datab ze se t k tazatel, kte Ì neplnì pokyny pro v zkum, nepostupujì seriûznï p i terènnìch öet enìch a takè nekvalitnï rekrutujì ËastnÌky skupinov ch rozhovor. P itom b v dost bïûnè, ûe jeden tazatel pracuje pro vìce v zkumn ch agentur. Tato datab ze umoûúuje agentur m nespolupracovat s nïk m, kdo se projevil jako nespolehliv v pr ci pro jinou agenturu. V Ëervnu schv lily ËlenskÈ agentury SIMARu nov doporuëen kvalitativnì standard, t kajìcì se tèto problematiky. SouËasnÏ odsouhlasily, aby uvedenè datab ze mohly - za platu - vyuûìvat i neëlenskè agentury. Z jemci se budou muset Ìdit striktnï stanoven mi podmìnkami, jejich pracovnìci budou muset absolvovat p Ìsluön ökolenì. V sledkem by mïlo b t dalöì zv öenì kvality v pr ci agentur v zkumu trhu. Ing. JUDr. Stanislav ZahradnÌËek, v konn editel SIMARu Nový web SOS V polovinï Ëervence skonëil projekt financovan z programu EvropskÈ unie Transition facility zamï en na posìlenì spot ebitelsk ch periodik. V r mci projektu byla p ipravena nov podoba webu SOS a Ëasopisu vyd vanèho SOS, d Ìve pod n zvem ätìt spot ebitele. WebovÈ str nky jsou d leûitou souë stì komunikace SOS s ve ejnostì. Web SOS celkovï navötìvilo jiû p es jeden a p l milionu n vötïvnìk. DennÏ lze na nïm najìt mnoûstvì aktu lnìch informacì a novinky, datab zi zkuöenostì a rad pro spot ebitele. V r mci projektu proöly webovè str nky restrukturalizacì, kter p inese lepöì orientaci, p ehlednïjöì vyhled v nì i vylepöenou grafickou pravu.

11 srpen 2007 TRH INFORMACÍ Význam nepřímých daní ve světě roste Státní rozpočty stále více spoléhají na příjmy z nepřímých daní jako jsou daň z přidané hodnoty (Value Added Tax, VAT) nebo daň ze zboží a služeb (Goods and Services Tax, GST). Vlády naopak již několik let snižují zatížení firem v oblasti daně z příjmu. Země se tím totiž stávají atraktivnější pro zahraniční investory. Vyplývá to z pravidelného výzkumu KPMG International, který každoročně probíhá po celém světě již od roku PoË tkem devades t ch let minulèho stoletì se sazby danï z p Ìjm pr vnick ch osob pohybovaly v pr mïru okolo 38 %. Od tè doby vöak nastal trval a dlouhodob pokles, a tak se v roce 2007 pr mïrnè sazby ocitly na necel ch 27 %. Nejv raznïjöì pokles zaznamenaly zemï EvropskÈ unie, kde firmy odv dïjì 24,2 % sv ch p Ìjm. Nejpomaleji naopak klesajì sazby v Asii a Tichomo Ì. V raznï mènï odv dïjì takè ËeskÈ firmy. ZatÌmco v roce 1995 to bylo 41 %, dnes se jim zisk vlivem p Ìm ch danì sniûuje o 24 %. Vl dy spolèhajì na DPH MÌsto danì z p Ìjmu se do pop edì z jmu dost - vajì nep ÌmÈ danï. ZatÌmco sazby danì z p Ìjmu pr vnick ch osob klesly za poslednìch öest let o vìce jak deset procentnìch bod, sazby nep Ìm ch danì z st vajì vìcemènï stabilnì. Vl dy jsou tak na nep Ìm ch danìch vìce z vislè. V celkov ch p Ìjmech st tnì kasy tvo Ì ve st tech OECD tèmï t etinu (32,1 %). V nïkter ch zemìch jako nap Ìklad Turecko nebo Mexiko p edstavujì dokonce celou polovinu st tnìch p Ìjm. V»eskÈ republice je DPH na rovni 19 %, vìce m nap Ìklad Francie, Rakousko, Slovinsko, Finsko nebo Polsko. NejmenöÌ sazbu uvalily vl dy latinskoamerickè Aruby (3 %), Panamy Ëi Japonska (5 %). AËkoliv zemï EvropskÈ unie masivnï sniûujì sazby danì z p Ìjmu pr vnick ch osob, daúov z tïû v podobï DPH nebo danï ze zboûì a sluûeb pat Ì mezi nejvyööì na svïtï. V pr mïru se jejich sazba pohybuje v EU na 19,5 %, v zemìch OECD na 17,7 %, v LatinskÈ Americe na 14,2 a v Asii na 10,8 %. CelosvÏtov mi öampiony je pak trojice seversk ch zemì, D nsko, ävèdsko a Norsko, u nichû sazby nep Ìm ch danì p ekroëily hranici 25 %. "V r mci v zkumu jsme narazili takè na ot zku, proë se vl dy nespolehnou na nep ÌmÈ danï jeötï vìce. JednÌm z d vod m ûe b t to, ûe pro politiky je obtìûnè vysvïtlit zvyöov nì nep Ìm ch danì ve ejnosti. Kaûd, kdo chodì nakupovat, si hned spojì zv öenì sazby DPH s r stem cen zboûì. Naproti tomu souvislost mezi snìûenìm sazby danï z p Ìjmu pr vnick ch osob, dìky kterèmu p ijde do zemï vìc zahraniënìch investor, kte Ì pak posìlì infrastrukturu a zvednou zamïstnanost, nenì na prvnì pohled vöem patrn," uvedl Jan é rek, partner spoleënosti KPMG»esk republika. V hodou, kterou orientace na nep ÌmÈ danï vl d m p in öì, je takè rozloûenì daúov ch p Ìjm v pr bïhu roku oproti jednor zovèmu placenì velk ch Ë stek. Z roveú je vöak pot eba, aby firmy, jeû nep ÌmÈ danï platì, mïly kvalitnì ËetnÌ systèm, kter poskytne p esnè informace o transakcìch a danìch s nimi spojen mi. S tìm, jak roste z vislost vl d na nep Ìm ch danìch, se budou zp ÌsÚovat i poûadavky na poskytov nì informacì a bezpeënost daúov ch systèm firem ze strany st tnìch daúov ch org n. Pokles danì nep estane LetoönÌ pr zkum KPMG International jasnï uk - zal, ûe sazba danï z p Ìjmu pr vnick ch osob po celèm svïtï kles i nad le. Z 92 zemì, kterè se zapojily do v zkumu, jich letos 18 snìûilo sazby danï z p Ìjmu pr vnick ch osob. V znamnè sniûov nì probïhlo v Turecku (z 30 na 20 %) a takè v EvropskÈ unii, kde sazba poklesla v sedmi zemìch. Z Ëlensk ch st t EU m nejvyööì sazbu NÏmecko (40 %), nejniûöì Kypr a Bulharsko (10 %). NÌzk pr mïr udrûuje EU zejmèna dìky st t m, kterè do nì vstoupily v letech 2004 a éeb ÌËku tïchto 12 zemì vèvodì Bulharsko,»esk republika (24 %) je spoleënï s Maltou (35 %) na opaënèm konci. Jiû dnes je jasnè, ûe sazby danï z p Ìjm firem budou klesat i v p ÌötÌm roce. Sniûov nì pl nuje Velk Brit nie, äpanïlsko, NÏmecko a pravdïpodobnï takè»esk republika. Sazby daně z přidané hodnoty nebo daně ze zboží a služeb, země Evropské unie 2007 Denmark Sweden Poland Finland Belgium Ireland Portugal Slovenia Austria Bulgaria Hungary Italy France Czech Republic Netherlands Romania Slovak republic Germany Greece Estonia Latvia Lithuania Malta United Kingdom Spain Luxemburk Cyprus , Česká manažerská asociace a Svaz průmyslu a dopravy ČR vás srdečně zvou na 3. celostátní konferenci pod názvem BUDOVÁNÍ FIREMNÍ KULTURY VE ZNALOSTNÍ ORGANIZACI která se uskuteční dne 13. září 2007 od 9:00 do 15:00 hodin v Hotelu Olympik Praha, ul. Sokolovská 138, Praha 8 ZatÌmco optimalizaci v konu vöech ËinnostÌ organizace a jejich spr vnè strategickè orientaci vïnuje vedenì jakèkoliv organizace mimo dnou pozornost, ovlivúov nì stavu firemnì kultury Ëasto nepat Ì mezi priority jejìch manaûer. D vodem tèto situace je mj. i to, ûe firemnì kultura je tïûko definovateln fenomèn, kter specifikuje kvalitu soci lnìho klimatu uvnit organizace. Na konferenci proto budou p edstaveny metodickè p Ìstupy a praktickè zkuöenosti z toho jak tento fenomèn, kter oslovuje spìöe pocity neû racion lnì vahy jedince, vhodnï ovlivnit a efektivnï vyuûìt k dalöìmu rozvoji organizace. 40 % 35 % 30 % 25 % 38 Rady, které uvítáte! Sluûby spojenè s uûìv nìm bytu TERMÕN: CÕL: Podat p ehled podmìnek korektnìho stanovenì hrad za nejv znamnïjöì sluûby poskytovanè s uûìv nìm bytu. P inèst orientaci v pr vnìm r mci p edmïtnè oblasti. Sezn mit se zkuöenostmi s praktick mi aplikacemi, kterè ministerstvo pro mìstnì rozvoj, ministerstvo pr myslu a obchodu a St tnì energetick inspekce m k dispozici prost ednictvìm zpïtnè vazby s uûivateli. Vybavit absolventy ökolenì technick mi, technologick mi a ekonomick mi poznatky, pot ebn mi k p ekon nì skalì p i uplatúov nì r zn ch pravidel stanovenì hrad v praxi. Posoudit spr vnost zp sobu v poëtu hrad za sluûby. PÿEDN äõ: Ing. Ji Ì Skuhra, CSc. (MMR»R - odbor bytovè politiky) CENA: 1790 KË Pr vnì prava n jmu bytu a n jemnèho z bytu, n jem nebytov ch prostor TERMÕN: CÕL: Sezn mit odbornou ve ejnost se z kladnìmi principy platnè pr vnì pravy, upozornit na nej- ËastÏjöÌ nedostatky v praxi a zp soby jejich eöenì, informovat o z sadnìch judik tech. Jiû od 1. Ëervence 2007 je ËinnÈ sdïlenì Ministerstva pro mìstnì rozvoj s daji pro jednostrannè zv öenì n jemnèho z bytu na rok 2008! PÿEDN äõ: JUDr. Josef Darebn (MMR»R - odbor bytovè politiky, spoluautor z kona) CENA: 1890 KË Mezin rodnì p eprava a zasilatelstvìl Sazby daně z příjmu právnických osob, všechny země v průzkumu 37,3 37,7 37,7 33,2 32, ,1 31,4 30, TERMÕN: PÿEDN äõ: JUDr. Ing. Radek Nov k, CSc., Ing. LubomÌr Zelen, CSc. PROGRAM: Problematika p epravy a zasilatelstvì Problematika mezin rodnì kamionovè dopravy a zpoplatnïnì silniënì infrastruktury CENA: 3390 KË (zv hodnïn cena p i Ëasti na obou semin Ìch) Nenechte si ujìt a zapiöte si do di e! Celost tnì konference "Nov z kon o padku jako jeden z n stroj ke zkvalitnïnì podnikatelskèho prost edì v»r" TERMÕN: Odborn ve ejnost se na tèto konferenci sezn mì s novou pr vnì pravou postavenì insolvenënìch spr vc, soud a insolvenënìch vï itel po p ijetì novèho z kona o padku a zp sobech jeho eöenì. PÿEDN äõ: Mgr. Petr BudÌn, Ing. Erich Deutsch, Mgr. MarkÈta H lov, Ph.D., JUDr. Bohumil Havel, Ph.D. JUDr. Pavel Janout, Mgr. Jan Koz k, JUDr. Jolana MaröÌkov, Ing. Aleö Michl, Mgr. Ivana Mlejnkov, JUDr. Tom ö Richter, LL.M., Ph.D., Bc. Petr Taranda, JUDr. Jarmila Vesel, Ing. Miroslav Z meënìk CENA: 5990 KË Podrobn program, mìsta kon nì a celou vzdïl vacì nabìdku na II. pololetì roku 2007 naleznete na informaënì linka ,9 27,2 27,1 26,9 11

12 TRH INFORMACÍ srpen 2007 Zemní plyn pro naši dopravu Vozidla na zemní plyn jsou bezpečnější než vozidla používající benzin, naftu nebo LPG. Tento fakt vyplývá z fyzikálních vlastností zemního plynu i ze zkušeností z dlouhodobého provozu. Zemní plyn je, proti kapalným palivům (benzinu, naftě, LPG), lehčí než vzduch, jeho zápalná teplota je oproti benzinu dvojnásobná a silnostěnné plynové tlakové nádoby, vyráběné z oceli, hliníku nebo kompozitních materiálů, jsou bezpečnější než tenkostěnné nádrže na kapalné pohonné hmoty. Tlakové nádoby procházejí řadou zkoušek mnohem přísnějších oproti zkouškám nádrží kapalných paliv. Zkouší se odolnost proti nárazu, požáru, zvýšení tlaku. Ve vozidle jsou tlakové nádoby navíc vybaveny bezpečnostními pojistkami (průtokové,přetlakové). Ani v praktickém provozu, při havárii plynových vozidel, resp. prováděných crash testech, kdy byl automobil totálně zničen, nebo po požáru garáže plynových autobusů, nedošlo k významnějšímu poškození plynových nádob. Co br nì, blokuje rychlejöì zav dïnì autobus na zemnì plyn v Ëesk ch mïstech?»ekalo se na rozhodnutì st tnì spr vy, zda vytvo- Ì nezbytnè podmìnky. kterè rozvoj uûitì zemnìho plynu v dopravï umoûnì. UsnesenÌ vl dy Ë. 563 ze dne 11. kvïtna 2006 uû konkrètnï hovo Ì o doporuëenì hejtman m a prim tor m mïst s mïstskou hromadnou dopravou zavèst krajskè a mïstskè p ÌspÏvky na po ÌzenÌ autobus na plynov pohon pro mïstskou dopravu a ve ejnou linkovou dopravu. EU doporuëuje nahradit alternativnìmi palivy do roku 2020 cca 20 % klasick ch ropn ch produkt v silniënì dopravï a zemnì plyn- CNG by mïl tvo it celou polovinu z veöker ch alternativnìch paliv! Celkem uû bylo dosud ve vìce neû 50 zemìch svïta prod no 5,5 milionu CNG vozidel. CNG autobus dnes m ûe b t pro provozovatele levnïjöì aû o 3,3 milionu KË. St t poskytuje dotaci 800 tisìc KË na jeden CNG autobus, 200 tisìc KË p ispìvajì plyn renskè spoleënosti, a navìc je moûno vyuûìt dotace 2,3 milionu KË na nìzkopodlaûnì verzi. DopravnÌ podnik mïsta Brna porovnal spot ebu autobus poh nïn ch zemnìm plynem a naftou a celkov spoëìtan spora n klad pro jednu vozovnu v BrnÏ za 12 let by Ëinila aû 170 milion KË. A to vych zel z platnè spot ebnì danï na CNG, pokud vezmeme v vahu Pokud v podniku vznikajì jako odpad pevnè l tky zneëiötïnè tuky nebo oleji, musì podnikatelè nebo odpovïdnì vedoucì pracovnìci prokazovat jejich dnou likvidaci co do druhu, mnoûstvì i zbytk na mìstï. I kdyû se ochrana ûivotnìho prost edì stala ve vïtöinï podnik samoz ejmostì, z st vajì tyto povinnosti n kladov m a Ëasov m faktorem. ProË tedy, pokud to jde, nep edat Ë st odpovïdnosti nïkomu jinèmu? P inejmenöìm tam, kde se jedn o ËiötÏnÌ stroj p i ofsetovèm tisku, hlubotisku nebo flexotisku, p ÌpadnÏ o pranì pogumovan ch textiliì pouûìvan ch v ofsetovèm tisku, mohou vedoucì techniëtì pracovnìci, editelè i majitelè tisk ren uöet it hodnï Ëasu. 12 souëasnou nulovou daú, skuteënè spory by byly jeötï o 20 % vyööì. Na z kladï tïchto skuteënostì BrnÏnsk radnice zaëala v ûnï uvaûovat o öiröìm vyuûìv nì voz na stlaëen zemnì plyn. Praha se vyj d ila, ûe se v hromadnè dopravï bude orientovat na vozidla splúujìcì normu Euro IV. a V., a ty obï jiû dnes bohatï splúujì pr vï CNG vozidla. CNG je dnes nadïjì mnoha mïst o obcì, kter jsou v souëasnè dobï pln zplodin z v fuk benzinov ch a dieselov ch motor. Autobusy CNG majì mnoho dalöìch v hod: jejich dlouhou ûivotnost zaruëujì tuhè nerezovè konstrukce s garancì 12 rok, v bornè jìzdnì vlastnosti a provoznì komfort, kter se projevuje nap. vynikajìcìm tahem autobusu do kopc a zrychlenìm vozu, kterè je d leûitè zejmèna pro rychlè za azenì vozidla do proudu vozidel, a p edevöìm jiû zmìnïnè velmi nìzkè provoznì n klady. V neposlednì adï je nutno zmìnit niûöì hluënost, kter takè p ispìv ke komfortu cestujìcìch. M lo stanic CNG, ale p ibyde jich Tou nejvïtöì p ek ûkou je zatìm Ìdk sìù plnicìch stanic CNG. V»eskÈ republice bude do konce letoönìho roku v provozu 20 plnicìch stanic CNG a bïhem 12 let se oëek v zv öenì jejich poëtu aû na 400. Stovku z nich se zav zaly za urëit ch pod- Evropská komise schválila propagaci bioproduktů Evropsk komise 10. Ëervence schv lila t Ìlet program "Propagace ekologickèho zemïdïlstvì a jeho produkt ", kter v noru 2007 p edloûil St tnì zemïdïlsk intervenënì fond (SZIF). CÌlem programu je propagace ekologickèho zemïdïlstvì a biopotravin v»eskè republice. PropagaËnÌ aktivity budou zahrnovat reklamu v tisku, billboardy, www str nky, infocentrum, soutïûe, roadshow po obchodnìch centrech spojenou s ochutn vkami, let ky atd. RozpoËet tohoto t ÌletÈho programu ËinÌ 866 tis. Eur (tedy zhruba 25 mil. KË bez DPH). Polovinu z n klad uhradì Evropsk komise a polovinu SZIF. Program St tnìho zemïdïlskèho intervenënìho fondu byl jednìm z 23 schv len ch z celkem 56 navrhovan ch. "Jsem r d, ûe se v Bruselu poda ilo usilovnou pracì a jedn nìm nad p ipomìnkami EvropskÈ komise tento projekt prosadit a bioprodukty tak budou zase vìce vidït", ekl editel SZIF, Ing. Tom ö RÈvÈsz. äet enì Ëasem s ËisticÌmi utïrkami v kompletnìm servisu UtÏrky na ËiötÏnÌ stroj, kterè nabìzì spoleënost MEWA v plnèm servisu, nejsou ani i p i plnèm nas knutì barvou nebo olejem povaûov ny za odpad ve smyslu z kon upravujìcìch zpracov nì odpad v uzav enèm cyklu. Proto si nemusì z kaznìk dïlat starosti s prokazov nìm jejich likvidace a n slednèho vyuûitì. ZneËiötÏnÈ utïrky odvezou servisnì idiëi spoleënosti a MEWA tìm p ebìr veökerou odpovïdnost p epravce, nap Ìklad za jejich oznaëenì jako nebezpeën n klad. N slednï se vöechny odpadovè l tky z pranì utïrek mìnek vybudovat plyn renskè spoleënosti a investovat do nich 1 miliardu korun. PlnÌme z vazky vypl vajìcì z uzav enè DobrovolnÈ dohody se st - tem a nynì uû pït plnicìch stanic jsme vybudovali v krajsk ch a okresnìch mïstech a dalöì stanice hodl me budovat na st vajìcìch ËerpacÌch stanicìch pohonn ch hmot. Jedn me s majiteli a provozovateli tïchto stanic (Shell, Benzina, OMV a dalöì), na kter ch bychom chtïli umìstit v dejnì plnicì stojan, resp. kompresnì stanici, kter bude slouûit pro plnïnì vozidel stlaëen m zemnìm plynem. Tyto stanice m me vytipov ny i na hlavnìch tazìch - na silnicìch 1. t Ìdy a na d lnicìch tak, aby mohla b t zajiötïna pr jezdnost vozidel na stlaëen zemnì plyn p es zemì»eskè republiky od jihu na sever a od v chodu na z pad. Samoz ejmï tato cesta vede ke snìûenì investiënìch n klad na plnicì stanici, a to z d vodu vyuûitì st vajìcì infrastruktury, kdy vyuûijeme vozovky, soci lnì za ÌzenÌ, obchod, myëku, eventuelnï elektro p Ìpojku atd. Je zapot ebì samoz ejmï p ivèst plyn na stanici, postavit kompresnì stanici, eventuelnï elektro p Ìpojku zesìlit, ponïvadû n roënost na p ivadïë elektrickèho proudu je podstatnï vyööì neû u klasickè benzinovè stanice. Podot k m, ûe ËerpacÌch stanic je v»eskè republice nïco kolem 5 tisìc, nïkterè jsou z vodovè, tïch ve ejn ch je nïco kolem 3 tisìc. My samoz ejmï z hlediska dostupnosti plynu - tzn. minimalizace n klad na plynovodnì p Ìpojku - hled me mìsta tak, abychom pokryli»eskou republiku, a zajistili tak p Ìsluön akënì r dius CNG vozidel. PoËÌt me i s tìm, ûe budeme budovat spoleënè stanice na CNG a klasickè pohonnè hmoty, kterè budou vznikat jeötï novï p i rozöi ov nì d lniënì sìtï! éivotnì prost edì, CO2 v EvropÏ VezmÏte si, ûe v Pekingu je dnes registrov no kaûd t den 5 tisìc nov ch voz a podle studie Mezin rodnìho mïnovèho fondu se v»ìnï do roku 2030 zv öì poëet aut ze souëasn ch 2 mil. na neuvï iteln ch 390 mil. voz. U n s jezdì na zemnì plyn jen asi 640 vozidel, nicmènï meziroënì n r st byl tèmï 25 %. V souëasnè dobï se snaûìme dos hnout p ijetì a vytvo enì z kladnìch podmìnek umoû- ÚujÌcÌch nastartov nì rozvoje uûitì zemnìho plynu, v tèto oblasti tedy vyuûìv nì vysoce ekologickè pohonnè hmoty a re lnè alternativy ke klasick m kapaln m paliv m. Plyn renskè spoleënosti jsou Tabákový průmysl razí nové trendy SkuteËnost, ûe v EvropskÈ unii je zak zan medi- lnì reklama na tab kovè v robky a veöker propagace se soust edì do mìst prodeje, nutì v robce a distributory mnohem vìce p em ölet o nov ch form ch zviditelnïnì produkt a p il k nì z kaznìk. Nap Ìklad p ed ned vnem realizovala nïmeck poboëka spoleënosti Burgopak pro klienta ve äv carsku speci lnì obaly - krabiëky pro cigarety Winston. KromÏ praktickèho obalu na patentovanèm obalovèm systèmu Burgopak z kaznìci zìskali k cigaret m p idanou hodnotu v podobï sirek, kterè se vysunuly z druhè strany krabiëky Textilní průmyslové utěrky MEWA představují ekologické řešení s kompletním servisem INEKON GROUP, a. s., v tïchto dnech dokonëuje v stavbu Ë stì modernìch tramvajov ch tratì a p ejezd v centru hlavnìho mïsta BaökirskÈ republiky Ufa. Jde o nïkolik na sebe navazujìcìch zak zek v celkovè hodnotï 2,2 milionu eur (p es 62 mil. KË). Pat Ì k nim i v roba Ëty nov ch tramvajì. INEKON GROUP je jedinou Ëeskou firmou, kterè se v poslednìch letech poda ilo uzav Ìt tak v znamnè obchodnì smlouvy s touto republikou leûìcì na Urale. "PrvnÌ Ë st tratï jsme zprovoznili na jednom z frekventovan ch n mïstì Ufy jiû koncem loúskèho roku. NynÌ dokonëujeme vöechny zb vajìcì seky tratì a p ejezdy, kterè byly souë stì uzav en ch kontrakt," konstatoval Ing. Josef Huöek, gener lnì editel a p edseda p edstavenstva INEKON GROUP, a. s. "P i stavbï vyuûìv me modernì technologie, p i nìû jsou blokovè kolejnice ukl d ny do ocelov ch ûlab v ûelezobetonov ch velkoploön ch panelech. JejÌ p ednostì je rychl postup pr ce, dlouh ûivotnost a minim lnì n klady na dalöì technickou drûbu. Podstatnou zmïnou proti dosud vyuûìvanè trati v UfÏ je vöak bezpraönost, snìûenì hluënosti a odstranïnì komplikacì p i p ejezdu kolejiötï osobnìmi a n kladnìmi automobily." éelezobetonovè velkoploönè panely umoûúujì variabilnì rozchod kolejì od 1000 aû do 1524 mm, kterè jsou pouûìv ny pro provoz tramvajì v zemìch b valèho SovÏtskÈho svazu. (U n s je to 1435 mm). Na 1,3 kilometru rekonstrukcì tramvajov ch tratì bylo do Ufy vzd lenè 3450 km v chodnï od Prahy pot eba dopravit celkem 1502 tuny panel a 160 tun kolejì. P eprava materi lu, 34 vagony po ûeleznici a 3 kamiony po silnici, probìhala ve dvou etap ch, a to pr bïûnï od Ëervence do Ìjna 2006 a potè od kvïtna do Ëervence Cesta jednoho vlaku z»r aû na mìsto trvala v rozmezì dnì. Na stavbu v z vodech MEWA vyuûìvajì na v robu energie nebo se ekologicky upravujì. Savost 250 %»isticì utïrka na vìce pouûitì umì vìc neû jen chr - nit ûivotnì prost edì. TextilnÌ utïrky MEWA pojmou p ibliûnï dvaap lkr t vìc olejovit ch tekutin, neû samy v ûì - za nïkolik sekund a bez n slednèho odkap v nì. Jsou p itom odolnè proti roztrûenì Ëi odïru a zvl dajì i ty nejdrsnïjöì provoznì podmìnky bez toho, aby p Ìliö ztr cely na formï. KompletnÌ servis MEWA Inekon vyrábí nové tramvaje pro hlavní město Baškirské republiky SpoleËnost MEWA pokr v v souëasnè dobï ze dohlìûejì st ÌdavÏ t i ËeötÌ specialistè ze stavebnì a inûen rskè spoleënosti ISAM v Plzni, kter je v tèto zak zce partnerskou firmou INEKON GROUP. VlastnÌ v stavbu pak prov dïjì pracovnìci z Ufy. Vzhledem k tomu, ûe starè tratï, kter ch je v UfÏ st le vïtöina, neumoûúujì provoz û dnèho z nìzkopodlaûnìch tramvajì typu INEKON, vyuûije Ufa novè 4 vozy "vysokopodlaûnìho" typu T3M. Budou vöak vybaveny modernì trakënì v zbrojì typu TV-Progress, kter v raznï p ispïje ke zv öenì spolehlivosti tramvajì, spor m elektrickè energie a n hradnìch dìl dìky bezkontaktnìmu ÌzenÌ silovè Ë sti v zbroje. D le budou na tramvaji provedena nïkter vylepöenì souvisejìcì se ztìûen mi klimatick mi a provoznìmi podmìnkami provozu v hlavnìm mïstï BaökirskÈ republiky. RovnÏû interièr bude splúovat souëasnè n roky na bezpeënost a pohodlì cestujìcìch. Vöechny Ëty i tramvaje by mïl Inekon Group p edat z kaz- p ipraveny investovat cca 1 mld. KË do v stavby 100 plnicìch stanic na stlaëen zemnì plyn (CNG). PodobnÏ jsou p ipravenì investovat do tèto oblasti i v robci vozidel a navazujìcìch technologiì. K eöenì problèm ochrany ûivotnìho prost edì p ed zne- Ëiöùov nìm poch zejìcìm z dopravy p istoupila ada st t Evropy i svïta. V»R je doprava spolu s dom cnostmi nejvïtöìmi zneëiöùovateli ovzduöì. Podle zpr vy IEA z roku 2005 na jednotku HDP m me mezi 26 Ëlensk mi zemïmi IEA nejvyööì zne- ËiötÏnÌ CO2. Snad se k tomuto v znamnèmu trendu p ipojì v budoucnu i»r. V EvropskÈ unii m doprava podìl 26 % na spot ebï veöker ch energiì a p ispìv 24 % z celkovèho objemu emisì CO2. Ochrana p Ìrody a ekologick rovnov ha jsou v ûn tèmata a zp sobujì problèmy, kterè bychom nemïli br t na lehkou v hu. " Jaroslav Tom nek Senior Manager»esk plyn rensk unie Češi mohou využívat nové navigační turistické mapy ZajÌmav m produktem jsou novè verze navigaënìch turistick ch map Topo Czech urëenè pro GPS navigace znaëky Garmin. "Pro tvorbu tèto mapy jsme vyuûili nejnovïjöìch technologiì americkè spoleënosti Garmin. Po Ëty ech letech vz jemnè spolupr ce se n m poda ilo americkèho partnera p esvïdëit o v jimeënosti znaëenì turistick ch tras u n s a poprvè v historii je navigaënì mapa zhotovena s barevn m znaëenìm odpovìdajìcìm barv m znaëek v terènu. NavÌc je doplnïna o nov digit lnì model terènu s vrstevnicemi, kter dod v mapï v poëìtaëi plastick vzhled," uvedl Ivo Steiner, obchodnì a marketingov manaûer spoleënosti Picodas Praha, s. r. o. oproti z suvce s cigaretami. Z kaznìk tak byl uöet en hled nì zapalovaëe Ëi samostatnè krabiëky z palek nïkde v taöce. Byl to öikovn n pad s benefitem, p iëemû prodejnì cena z stala stejn, jako u norm lnì krabiëky cigaret. "Tento form t je dobrou uk zkou nejnovïjöìch poûadavk na spot ebnì a marketingovè obaly v poslednì dobï - dobr myölenka, kterou lze opakovanï pouûìt za r zn m Ëelem," konstatoval Jan KotrË, editel spoleënosti Copacking Service, kter znaëku Burgopak zastupuje na ËeskÈm a slovenskèm trhu. sv ch 35 z vod celou Evropu. NabÌzÌ pracovnì a ochrannè obleëenì, textilnì ËisticÌ utïrky, sacì rohoûe, textilie pro gastronomii a zdravotnictvì v kompletnìm servisu, stejnï jako ochrannè pracovnì a technickè pom cky. ZboûÌ si z kaznìci mohou objednat buô na z kladï katalogu, nebo online. SpoleËnost MEWA je vlastnìkem certifik tu podle celoevropsky platnè normy kvality DIN EN ISO 9001 a Nízkoenergetické bydlení v ČR bude mít vlastní televizi Jednu z nejprogresivnïjöìch developersk ch spoleënostì zab vajìcìch se nìzkoenergetick m bydlenìm GIP Group zìskala do svèho klientskèho portfolia agentura Genius Idea, kter se bude starat o kompletnì komunikaënì strategii firmy. GIP Group chce na naöem trhu vybudovat pozici silnè a stabilnì znaëky v oblasti zdravèho bydlenì. Pro eöenì sv ch PR aktivit si na z kladï tendru vybrala spoleënost Genius Idea. "Pro GIP Group jsme vytvo ili projekt ZdravÈ bydlenì v chytr ch domech, kter p edstavìme poë tkem z Ì," ekl V clav Friedmann z PR agentury Genius Idea. Sestersk produkënì spoleënost Genius Media, provozujìcì internetovou televizi mojetelevize.cz, spustì v nejbliûöìch t dnech speci lnì kan l urëen pr vï nìzkoenergetickèmu bydlenì. "Div ci tu najdou nejen report ûe z dïnì v GIP Group, ale takè informace o nejnovïjöìch trendech ve zdravèm bydlenì, n zory odbornìk, lèka i obyvatel nebo projektant nìzkoenergetick ch dom. Pro vöechny, kdo chtïjì zdravï bydlet, to bude jistï zajìmav zdroj informacì," p iblìûil obsah webovè televize David Kol Ëek ze spoleënosti Genius Media.

13 srpen 2007 TRH INFORMACÍ Inovacemi se generuje hospodářský růst - zástupci z celé EU diskutovali v Nizozemsku Ve dnech 14. a 15. června 2007 se ve městě s-hertogenbosch, které je metropolí nizozemské provincie Severní Brabantsko, konalo pod názvem Innovation Society 2007 setkání zástupců inovačních regionů z celé EU, kteří si zde vyměňovali poznatky o podpoře inovací. Jednou z konkrétních prezentovaných meziregionálních iniciativ byl i technologický projekt MATEO, v jehož rámci vzniká například mechatronické centrum při Západočeské univerzitě v Plzni, program Tracenet umožňující sledovat původ potravin napříč celou EU, projekt MedScout pro přenos lékařských znalostí v EU či panevropský školicí projekt pro manažery výzkumu E-CLUE 4 MATEO. Na příkladě projektu MATEO je vidět, jak může úspěšně fungovat sdílení inovací a vzájemná spolupráce vědeckých institucí i technologicky orientovaných firem mezi regiony "staré" a "nové" Evropy, tedy mezi regiony s různým inovačním potenciálem. Že se v případě inovací jedná o velmi horké téma, ukázalo rovněž setkání skupiny G8 v Heiligendammu, kde světoví lídři zdůraznili podporu inovacím i v závěrečné deklaraci. Ovšem Evropská unie byla nucena při nedávném hodnocení svého výkonu konstatovat, že inovační potenciál Evropy neroste tak rychle, jak se v Lisabonské strategii předpokládalo a udržuje se na úrovni 90. let minulého století. Meeting Innovation Society 2007 v Nizozemsku byl teprve druh m ofici lnìm setk nìm tohoto otev enèho uskupenì inovaënìch region Evropy, kterè pod n zvem Innovation Alliance vzniklo v srpnu loúskèho roku ve Stockholmu, jakoûto nejvyspïlejöì inovaënì oblasti Evropy.»leny Innovation Alliance jsou evropskè regiony, kterè vnìmajì sv j dalöì ekonomickosoci lnì rozvoj v p ÌmÈ vazbï na modernì technologie z nejr znïjöìch oblastì, jeû jsou na jejich zemì vyvìjeny. SouËasn Evropa totiû akcentuje nejen v oblasti inovacì daleko vìce regiony neû jednotlivè st ty a pr vï podpora region lnìch inovacì, kterè by se mïly odrazit do vyööì spïönosti EU v mezin rodnìm mï Ìtku, byla hlavnìm tèmatem tohoto dvoudennìho nizozemskèho jedn nì. Z sadnì zmïny na vrcholov ch pozicìch se odehr ly k 1. srpnu letoönìho roku ve spoleënostech Asseco Czech Republic a LCS International. Druh jmenovan je od kvïtna souë stì skupiny ASSECO. DosavadnÌ gener lnì editel Asseco Czech Republic, Marian Pijarski, se k tomuto datu stal prezidentem spoleënosti a mìstop edsedou p edstavenstva. Na pozici gener lnìho editele a p edsedy p edstavenstva Asseco Czech Republic byl jmenov n Jan P erovsk. Na uvolnïnè pozici gener lnìho editele a p edsedy p edstavenstva LCS stanul Stanislav S kora, dosavadnì editel divize Helios Orange a Ëlen p edstavenstva spoleënosti LCS International. Po akvizici LCS a spoleënosti BERIT p istupujì nynì akcion i Asseco Czech Republic ke kroku, jehoû cìlem je postupn konsolidace ËeskÈho trhu informaënìch technologiì a celkovè posilov nì konkurenceschopnosti skupiny ASSECO. Od 1. srpna 2007 se proto rozhodli pro uvedenè posìlenì na vrcholov ch pozicìch. DalöÌ zmïny se budou t kat dozorëì rady LCS International, jejìmû p edsedou bude Jan P erovsk. "M m cìlem nynì je posìlit synergie spoleënostì skupiny ASSECO, a tìm i pozici celè skupiny na ËeskÈm trhu a prost ednictvìm IPO do konce letoönìho roku spïönï vstoupit na kapit lov trh," ekl Jan P erovsk. "Tento krok znamen, ûe sice odch zìm z exekutivnì pozice v LCS, ale v roli p edsedy dozorëì rady budu i nad le p ispìvat k rozvoji spoleënosti, kterou jsem pom hal budovat od z klad aû do dneönì podoby a povaûuji ji za svè dospìvajìcì dìtï," dodal. Region lnì p Ìstup k inovacìm "Kdyû budeme analyzovat region lnì ekonomiky, dok ûeme se z makroekonomickèho pohledu lèpe p iblìûit k oblastem, kde se skuteënï generuje hospod sk r st, a lèpe uvidìme, jak dopad majì aktivity ve ejnè spr vy pro ekonomiku tïchto oblastì v praxi," vysvïtlila d leûitost region lnìho pohledu komisa ka EK pro regiony Danuta H bnerov, kter na konferenci vystoupila jako jeden z hlavnìch eënìk. V tom, ûe inovace v regionech jsou klìëov m p edpokladem pro spïch LisabonskÈ strategie, se s nì shodla i vyslankynï nizozemskè kr lovny pro oblast SevernÌho Brabantska Hanja Maij-Weggen. Ta d le zd raznila stïûejnì princip, jehoû se hostitelsk region SevernÌ Brabantsko drûì p i podpo e inovacì "spojov nì vìtïz " (v tèto zemi za poslednì obdobì vzniklo 50 nov ch inovaënìch cluster, jejichû ËlenovÈ spolupracujì na inovaënìch projektech) a "vytv enì vìtïz " (podpora vzniku mal ch inovaënìch start-up - za poslednì obdobì p ibylo p ibliûnï 300 nov ch podnikatel ). "V praxi je velmi efektivnì, kdyû je podpora inovacìm postavena na "trojnoûce" tvo enè aktivitami ve ejnè spr - vy na rovni regionu i celèho st tu, inov tory v nejr znïjöìch institucìch a firm ch a koneënï podnikatelsk mi subjekty," zd raznila H. Maij-Weggen. Asseco Czech Republic a LCS posilují vedení Autor: Miloš Krmášek Marian Pijarski k tomu poznamenal: "DneönÌ strategie skupiny ASSECO je namì ena na expanzi, novè akvizice. JejÌm cìlem je nejen posìlenì pozice na ËeskÈm trhu, ale p edevöìm budov ni konkurenceschopn ch kompetenënìch center v evropskèm mï Ìtku. Realizace tïchto cìl vyûaduje jin p Ìstup k rozdïlenì kompetencì v r mci Asseco Czech Republic. Moje p sobenì na Ëeskem trhu se bude nad le soust eôovat na vedenì strategick ch projekt se souëasn m aktivnìm podìlem na vytv enì strategiì v r mci "Rady editel " skupiny ASSECO." Stanislav S kora ke zmïn m podotkl: "Vzhledem k tomu, ûe jsem byl poslednìch patn ct let spolutv rcem v voje LCS, chci pochopitelnï nav zat na st vajìcì koncepci. SouËasnÏ vï Ìm, ûe dìky zkè spolupr ci s ostatnìmi Ëleny skupiny ASSECO se LCS stane lìdrem konsolidace ËeskÈho trhu ERP a poda Ì se jì takè spïönï proniknout na zahraniënì trhy." SpoleËnosti skupiny ASSECO z st vajì podle p vodnìho z mïru vlastnìk i nad le samostatnè, avöak p edpokl d se maxim lnì posìlenì synergick ch efekt mezi nimi. Z mïrem vlastnìk je i to, aby jednotlivì manaûe i skupiny v budoucnu zast vali takovè pozice, na nichû by dok zali dokonale zhodnotit svè schopnosti a zkuöenosti ve prospïch celè skupiny. O spoleënosti Asseco Czech Republic Asseco Czech Republic pat Ì mezi poskytovatele komplexnìch eöenì a sluûeb v oblasti informaënìch a komunikaënìch technologiì a rozs h- Jihoz pad»ech mezi inov tory V oblasti JihoËeskÈho a PlzeÚskÈho kraje jsou pro inovace, spolupr ci vïdeckov zkumnè a v robnì sfèry a prosazov nì nejmodernïjöìch trend v poslednìch letech takè vytv eny velice dobrè podmìnky. Jiû zmìnïn projekt MATEO (Matching of Technologies and Opportunities) je navìc mezi technologick mi inovacemi st le ËastÏji uv dïn jako vzorov p Ìklad meziregion lnì spolupr ce a adì se k nejv znamnïjöìm projekt m tohoto druhu v souëasnè EvropÏ. Partnery projektu jsou kromï ËeskÈho regionu NUTS II Jihoz pad takè öpanïlskè Katal nsko, italsk Lombardie a pr vï nizozemskè SevernÌ Brabantsko, kde se konala tato konference. Jeho hlavnìm cìlem je konkrètnì podpora technologickè spolupr ce region EU a rozvoj inovaënìch proces mezi mal mi a st ednìmi podniky a v zkumn mi institucemi. MATEO z roveú usiluje o propojenì v zkumnè a v vojovè sfèry, tedy zejmèna univerzit a pracoviöù Akademie vïd»r s podnikatelsk m sektorem, a do projektu je intenzivnï zapojena i ada uzn van ch odbornìk. InovaËnÌ v konnost region Evropy Na konferenci byla mimo jinè prezentov na studie European Innovation Scoreboard za rok 2006, kter shrnovala inovaënì v konnost jednotliv ch evropsk ch region podle sofistikovan ch ukazatel. Na prvnìch t ech mìstech se umìstily regiony Stockholm (s potenci lem 0,90), övèdskè V stsverige (0,83) a Mnichov (0,79); Praha skoëila na 15. mìstï (0,70), SevernÌ Brabantsko na 20. (0,68) a Jihoz padnì»echy s koeficientem 0,34 zhruba v polovinï tohoto ûeb ÌËku. "Celkov inovaënì v konnost vyj d en ËÌslem je ale nïco jinèho, neû konkrètnì pr ce firem a institucì a jejich inovaënì Škoda Auto stále úspěšná Skupina äkoda Auto dos hla v prvnì polovinï letoönìho roku 10 mld. KË zisku p ed zdanïnìm. To p edstavuje meziroënì n r st o 22,1 %. Z mont ûnìch linek od zaë tku roku sjelo voz znaëky äkoda. V porovn nì se stejn m obdobìm roku 2006 p edstavuje tento objem n r st o voz (+9,1 %). Model äkoda Roomster byl zatìm spïönï zaveden na vöechny relevantnì trhy, coû podstatnou mïrou p ispïlo ke zv öenì odbytu. V sledky prvnìho pololetì d le podpo ila st le se zvyöujìcì popt vka po modelu äkoda Octavia. Odbyt modelu äkoda Superb dosahoval rovnï roku p edeölèho. Popt vku po vozech znaëky äkoda d le podpo ilo i zavedenì druhè generace modelu Fabia. CelosvÏtovÈ dod vky z kaznìk m se v prvnìm pololetì 2007 s n r stem o 13,2 % oproti srovnatelnèmu obdobì roku 2006 vyvìjely velice l ch informaënìch systèm v»r. KomplexnÌ eöenì dod v zejmèna st tnì spr vï a samospr vï. Mezi nï pat Ì nap Ìklad informaënì systèmy pro zemnï spr vnì celky, outsourcing provoznìho systèmu pro St edisko cenn ch papìr spolu s jiû zah jenou p Ìpravou Depozit e cenn ch papìr a dopravnì a telematickè systèmy. Pro finanënì instituce a pro zdravotnì pojiöùovny provozuje port ly, homebanking, internetbanking. V komerënì sfè e nabìzì outsourcing proces, ERP systèmy, eöenì pro spr vu a digitalizaci dokument. Trûby Asseco Czech Republic dos hly v roce 2006 rovnï vìce neû 1 mld. CZK. bliûöì informace na O spoleënosti LCS SpoleËnost LCS je jednìm ze t Ì nejv znamnïjöìch producent podnikov ch aplikacì (ERP) na ËeskÈm trhu. Od kvïtna 2007 je Ëlenem nadn - rodnì skupiny ASSECO. Zab v se v vojem, implementacì a podporou specializovan ch informaënìch systèm pro v robu, sluûby a obchod. Produkty spoleënosti LCS - podnikovè informaënì systèmy Helios Red, Helios Orange a Helios Green - pokr vajì nejöiröì spektrum pot eb podnik. Vöechny systèmy jsou doplnïnè öirokou nabìdkou sluûeb a partnersk ch program. V souëasnosti spoleënost zamïstn v tèmï 200 pracovnìk. Obrat spoleënosti LCS za fisk lnì rok 2007 Ëinil 255 mil. KË. SpoleËnost LCS je od roku 2006 n pady, kterè v naöem regionu vznikajì," up esnil Ji Ì KoleËek z Region lnì rozvojovè agentury RERA jiûnìch»ech, kter byl Ëlenem ËeskÈ delegace na konferenci Innovation Society "Pr vï projekt MATEO spojil naöe inovaënì pracoviötï s firmami a v zkumn mi institucemi v Katal nsku, Lombardii a SevernÌm Brabantsku, coû bychom jinak nebyli schopni zvl dnout. V souëasnè dobï se meziregion lnï eöì 10 dìlëìch projekt, na nichû pracujì lidè z jihoz padnìch»ech. Pokud tedy m me hovo- it o konkrètnìm networkingu a clusterov nì nap ÌË regiony EU, projekt MATEO je jasnou uk zkou, kter skuteënï funguje." Sniûov nì inovaënìho deficitu mezi regiony EU je klìëovou v zvou pro novou evropskou region lnì politiku. V r mci p Ìprav 4. koheznì zpr vy, kterou ned vno p ijala Evropsk komise, bylo zjiötïno, ûe 68 region z 268 region Evropy m inovaënì potenci l menöì neû pr mïr EU, p i- Ëemû nejvìce se jich nach zì v nov ch Ëlensk ch st tech, äpanïlsku, ÿecku, Portugalsku a jiûnì It lii. PozitivnÌ skuteënostì vöak na druhè stranï je, ûe nïkterè regiony Finska, ävèdska, D nska a NÏmecka majì vyööì inovaënì kapacitu neû USA nebo Japonsko. Projekt MATEO (Matching Technologies and Opportunities) podporuje inovaënì procesy mezi mal mi a st ednìmi firmami a v zkumn mi a v vojov mi institucemi. M b t dokonëen v prosinci 2007 a probìh mezi vybran mi regiony»eskè republiky, NizozemÌ, äpanïlska a It - lie. Jeho prost ednictvìm plyne do regionu NUTS II Jihoz pad tèmï öedes t milion korun a st v se tak v znamn m zdrojem evropsk ch penïz do oblasti aplikovanèho v zkumu a v voje v tomto zemì. Z roveú podporuje posìlenì konkurenceschopnosti mìstnìch firem, zv öenì z jmu zahraniënìch investor o region a v znamnï p ispìv rovnïû k prezentaci jiûnìch a z padnìch»ech v EvropskÈ unii. Na zemì»eskè republiky je projekt v znamnï podporov n Jiho- Ëesk m krajem. vìce informacì o MATEO naleznete na nebo na pozitivnï. Celkem bylo z kaznìk m dod no voz znaëky äkoda. Trûby za skupinu dos hly v prvnìm pololetì 2007 hodnoty 113,5 mld. KË. Tento n r st o 8,7 % je tèmï shodn s r stem objemu prodeje. Holger Kintscher, Ëlen p edstavenstva spoleënosti äkoda Auto zodpovïdn za oblast ekonomie, k tomu poznamenal: "Tento spïch vnìm me jako potvrzenì naöì modelovè a are lovè strategie. TÏöÌ n s zejmèna dalöì zlepöov nì hospod skèho v sledku skupiny äkoda Auto. Z sluhu na tom m i d slednè sledov nì naöich n klad." Od zaë tku roku investovala äkoda Auto do hmotnèho majetku celkem 2,4 mld. KË. NejvÏtöÌ Ë st tèto hodnoty smï ovala do produktov ch investic (1,6 mld. KË). Do obnovy v robnìch z vod a do zlepöov nì infrastruktury bylo v tomto obdobì investov no dalöìch 460 mil. KË. drûitelem certifik tu kvality ISO 9001:2000. bliûöì informace lze nalèzt na Skupina ASSECO Skupina ASSECO vznikla v roce JejÌmi prvnìmi Ëleny se staly Asseco Poland a Asseco Slovakia. V dubnu 2007 se ke skupinï p ipojil jejì t etì Ëlen, Asseco Czech Republic, p iëemû Ëtvrt m pilì em skupiny se v kvïtnu stalo Asseco Romania. V polovinï Ëervna tèhoû roku vznikl uû p t n rodnì pilì skupiny - Asseco Adria. Jeho prvnì investicì je akvizice dvou IT spoleënostì v Srbsku a v Makedonii. AmbicÌ skupiny ASSECO je st t se stabilnìm a konkurenceschopn m softwarov m centrem v oblasti poskytov nì ICT sluûeb ve st ednì a v chodnì EvropÏ. KromÏ pïti n rodnìch pilì (Polska, Slovenska,»eskÈ republiky, Rumunska a Adrie), p ibyly v roce 2007 do skupiny ASSECO dva novè subjekty - Asseco Business Solutions, s orientacì p edevöìm na ERP eöenì a e-learning a Asseco Systems, jako provoznì subjekt pro spr vu sìtì, dod vky HW a outsourcing. KromÏ n rodnìch Ëlen skupiny ASSECO jsou jejìmi dalöìmi Ëleny ICT spoleënosti ve vöech uveden ch st tech. V»R to jsou LCS a BERIT. bliûöì informace lze nalèzt na 13

14 INSPIRACE PRO VÁS srpen 2007 Dnešní spotřebitelé jsou nároční a složití Spotřebitelé mají čím dál větší nároky - očekávají a dostávají čím dál více za čím dál méně. Dnešní nakupující vyhledávají výhodné nabídky, prvotřídní zboží i dobré jídlo, a to všechno současně. Společnost a její stravovací návyky se také mění. Obliba "pomalého občerstvení" roste, a jak ukazuje náš spotřebitelský průzkum, rodiny znovu pokládají za velmi důležité jíst společně. Třebaže všichni vítáme výhody hotových jídel, rostoucí počet domácností se vrací ke klasickému vaření bez polotovarů jako zdravější alternativě. Držet krok s těmito rychlými spotřebitelskými trendy znamená získávat velké příležitosti, přestože to není vždy snadné: uděláte chybu a můžete si pořádně spálit prsty. Potravin skè spoleënosti eöì adu st le sloûitïjöìch problèm a ot zek. V poslednìm roce prov dïl t m pro potravin sk pr mysl spoleënosti Deloitte pr zkum mezi Ëleny ÌdicÌch org n vìce neû sedmdes ti p ednìch v robnìch a maloobchodnìch spoleënostì a spoleënostì poskytujìcìch potravin skè sluûby. Tento pr zkum n m dal jedineënou moûnost sezn mit se s p ek ûkami, kterè potravin skè odvïtvì p ekon v. "Konkurence sìlì, tlak na procesy a marûe pokra- Ëuje, distribuënì a dalöì vstupnì n klady rostou," uvedl Martin Tesa, partner v oddïlenì auditu spoleënosti Deloitte v»eskè republice. "V poslednì dobï se v celèm odvïtvì a spot ebitelsk ch priorit ch odr ûejì rostoucì z jem o klimatickè zmïny a vïtöì odpovïdnost firem. Dnes je ûivotnï d leûitou souë stì obchodnì strategie z jem o ekologii a ve ejn propagace tohoto z jmu." PodÌv me-li se pït let dop edu do roku 2012, jakè novè v zvy potravin skè odvïtvì pravdïpodobnï ËekajÌ? SouËasnÈ problèmy jistï nezmizì: cena ropy pravdïpodobnï neklesne, tlak na ochranu ûivotnìho prost edì poroste, ve st edu z jmu z stane zdravì a v ûiva, nìzkon kladovè ekonomiky nabìzejìcì levnïjöì v robnì p Ìleûitosti nezmizì a spot ebitelè neztratì touhu po novink ch, pestrèm v bïru a skvïlè hodnotï. RostoucÌ vyuûìv nì alternativnìch kan l, jako je internet, m ûe vyvolat n r st prodeje od dodavatel potravin p Ìmo z kaznìk m. Moûn se doëk me i vïtöì regulace obsahu soli, cukru a tuku vl dami, kterè se ne navnï zab vajì pot ebou eöit dlouhodobè ekonomickè d sledky souëasn ch ot - zek ve ejnèho zdravì. Je jasnè, ûe p ÌötÌch pït let p inese sloûitïjöì problèmy a p ek ûky, kterè bude potravin skè odvïtvì eöit. Jedno je vöak jistè: do roku 2012 bude ukonëena rozprava o odpovïdnosti odvïtvì za propagaci spr vnèho stravov nì a zdravèho ûivotnìho stylu. Postupovat spr vnï a b t p i tom vidïn bude povaûov no za z klad pro dobrou povïst znaëky a v koneënèm d sledku i pro podnikatelsk spïch v odvïtvì. DneönÌ spot ebitelè a nakupujìcì jsou n roënì a sloûitì. Doby, kdy mohli maloobchodnìci a v robci pohodlnï roz adit populaci do pïti nebo öesti st l ch segment, d vno minuly. Dnes je jich zpravidla dvacet nebo t icet. "Jak zd razúuje n ö glob lnì pr zkum, spot ebitele budou l kat reklamnì nabìdky t Ì v robk za cenu dvou Ëi druhèho v robku zdarma, ale do koöìku budou p id vat i drahè zboûì prvot ÌdnÌ kvality a luxusnì doplúky, coû je Ëast uk zka z sadnìho rozporu mezi z mïrem a skuteën m chov nìm," dodal Martin Tesa. Pro vïtöinu dneönìch nakupujìcìch jsou normou velk n kupnì st ediska s rozs hl m sortimentem v robk. OËek vajì, ûe na reg lech najdou vöechno, co chtïjì, a jsou st le mènï tolerantnì k vyprod nì z sob. VÌce neû polovina nakupujìcìch (53 %) uv dì pohodlnou dostupnost z mìsta bydliötï jako nejd leûitïjöì faktor p i rozhodov nì, kde nakupovat. V pop edì z jmu jsou takè niûöì ceny (42 %), kvalita za vynaloûenè prost edky (42 %), ËerstvÈ ovoce a zelenina a celkov kvalita zboûì. Karty pro loaj lnì z kaznìky hrajì roli jen pro 17 % dotazovan ch. Na ot zku, co mohou superm a r k e t y a v robci potravin udïlat, aby lèpe plnily poûadavky z kaznìk, byla nejëastïjöì odpovïô v pr zkumu zvïtöit v bïr a pestrost nabìdky (16 %). VÌce neû dvï t etiny nakupujìcìch aktivnï hledajì nabìdky druhèho produktu zdarma a podobnè speci lnì akce, aëkoli se z roveú neradi vzd vajì moûnosti koupit si nïco pro radost - 29 % dot zan ch, kte Ì vyhled vajì v hodnè koupï, uvedlo, ûe nynì nakupuje vìce kvalitnïjöìho zboûì neû v minulosti. V odpovïdi na ot zku, co mohou supermarkety a v robci potravin udïlat, aby splnili jejich poûadavky p i n kupu potravin, za adilo vìce neû 15 % respondent na prvnì mìsto zv öenì v bïru a pestrosti, niûöì ceny se s 8 % staly druhou nejëastïjöì odpovïdì. Z kaznìk v roce 2012 DneönÌ spot ebitelè ch pou vztah hodnoty a ceny a jsou zvyklì vybìrat si z mnoûstvì marketingov ch akcì, kterè jsou na nï zamï eny. Spot ebitele zìt ka bude jeötï tïûöì charakterizovat, p esvïdëit, dostat na svou stranu a udrûet je, zejmèna v souvislosti s fragmentacì spot ebitelsk ch n vyk a rostoucìm v znamem nov ch mèdiì oproti tïm star m. Je zajìmavè, ûe podle naöeho pr zkumu odvïtvì p edpokl d, ûe budoucì hlavnì trendy jsou pro n s vïtöinou zn mou veliëinou. HlavnÌ ot zkou bude nejlepöì zp sob, jak se vypo dat s budoucìmi trendy, kterè nabìzejì ohromnè p Ìleûitosti k spïchu nebo proh e. KlÌËem k budoucìmu spïchu bude spr vnè p edvìd - nì v znamu tïchto trend a v sledn ch dopad na spot ebitelskou popt vku a preference. ZatÌmco nïkterè trendy budou obecnè povahy, mnoho z nich bude mìt velmi specifickè d sledky pro jednotlivè sektory, kan ly a kategorie. Spot ebitelè chtïjì vïtöì pestrost, vïtöì v bïr, zdravè produkty, akënì nabìdky, lepöì kvalitu a samoz ejmï dobrè ceny. SpoleËnosti ËelÌ rostoucìm n klad m, p ÌsnÏjöÌm regulatornìm a kontrolnìm mechanizm m, dynamick m pohyb m v glob lnì ekonomice a st le n roënïjöìm spot ebitel m. Co tedy mohou potravin skè podniky v tomto nest lèm a n roënèm prost edì udïlat, aby dos hly ziskovèho r stu a vytvo ily hodnotu? "Jsme si tèmï jisti, ûe toto odvïtvì nabìzì skuteënou p Ìleûitost pro vytvo enì v znamnè hodnoty," doplnil Martin Tesa. Mají se ženy po mateřské dovolené kam vrátit? Byli jste po dobu svè mate skè dovolenè v kontaktu se sv m zamïstnavatelem? Pl nujete n vrat? A vyhovì v m v ö zamïstnavatel, drûel pro v s mìsto? Jak uk zal v zkum na tèma RovnÈ p Ìleûitosti muû a ûen v Ëesk ch firm ch spoleënosti SC&C, spol. s r. o., kter nechala udïlat organizace Gender Studies, o. p. s., z leûì na tom, jakou jste ve firmï zast vala pozici. ZamÏstnavatelÈ/-ky eöì n vraty z mate skè dovolenè a rodiëovskè dovolenè podle Z konìku pr ce: "... to je danè ze z kona, my ûeny po mate skè musìme vzìt zp tky, ale nemusìme jì zaruëit stejnou funkci..." U bïûn ch zamïstnanc /-kyú (v roba a niûöì administrativa) se zamïstnavatelè/-ky nezab vajì vytv enìm nïjak ch speci lnìch opat enì (ökolenì, informace em apod.), kter by usnadnila ûen m n vrat do pr ce po mate skè dovolenè. VÏtöinou s nimi udrûujì jen minim lnì kontakt. OmezujÌ se pouze na zjiötïnì, zda se ûena do firmy vr tì. U manaûerek a odbornic je to vöak jinè. Potvrdila se tendence vytv enì individu lnìch dohod s majiteli/kami a/nebo personalisty/-kami firem. Pro ilustraci uv dìme nïkolik p Ìklad zmìnïn ch ve v zkumu: "...finanënì editelka m jako tïhotn plnï jinè podmìnky... m k dispozici notebook, telefon, st le je s n mi v kontaktu... je p irozenè, ûe jinak se ËlovÏk chov k manaûerovi, kterèho chce a pot ebuje, neû k adovèmu zamïstnanci..." "...z st v me se ûenami v kontaktu, zvaûujeme jejich moûnosti, o co majì z jem... nabìzìme pr ci z domova... anal zy ad... p eklady... z skok... spolupr ci na projektechö Tato kontinuita se n m hodnï vypl cì a takè z druhè strany je o ni velk z jem (chcete s n mi z stat v kontaktu, p ÌpadnÏ od kdy, jakè jsou vaöe moûnosti, dok ûete dojìûdït?) - je to ale jen u pozic od niûöìho managementu a v ö." 14 Firmy ûen m ve vyööìch pozicìch umoûúujì uchovat si bïhem mate skè a rodiëovskè dovolenè kvalifikaci a podporujì jejich dalöì vzdïl v nì: "... jazyky, PC. Zkr tka vöe pro to, aby ËlovÏk co nejrychleji mohl zaëìt pracovat." Z diskuzì vyplynulo, ûe hlavnì v hodou individu lnìch dohod je udrûenì zamïstnankynï, kter m know-how. Zv öì se jejì loajalita a n slednï takè jejì v konnost: "Ö kdyû se n vrat povede, tak je to super, neboù ûena je pak nesmìrnï loaj lnì, na zkr cenèm vazku dokonce odvede vìce neû na plnèm." Kv li nevyhovujìcì legislativï vöak majì firmy problèm s odmïúov nìm ûen na mate skè a rodiëovskè dovolenè. Odchody muû na rodiëovskou dovolenou jsou u n s zatìm minim lnì, ve v zkumu s nimi nemïla zkuöenost û dn firma.

15 srpen 2007 SVAZ OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU ČR Trend rozšiřování nabídky obchodů o doplňkový sortiment potrvá Z červnové ankety uspořádané mezi nejvýznamnějšími obchodníky v České republice v rámci ocenění GE Money Multiservis Obchodník roku 2007 vyplynulo, že většina z nich (70 %) nabízí zcela záměrně i produkty z jiného segmentu, než na který jsou primárně zaměřeni a plánuje jejich další rozšiřování. Podíl jiného sortimentu na celkových tržbách se pohybuje v rozmezí od 5 % do 20 % a má stále rostoucí tendenci. Všichni zúčastnění obchodníci navíc uvedli, že plánují i rozšiřování služeb pro zákazníky. V anketï, kter oslovila 50 nejv znamnïjöìch obchod v»r, se jejich z stupci vyjad ovali k ot zce rozöi ov nì sortimentu a sluûeb ve sv ch prodejn ch. Z v sledk öet enì jednoznaënï vypl v, ûe obohacenì sortimentu o jin druh zboûì, neû na kter jsou prodejci ve sv ch obchodech zamï eni, je st le v raznïjöìm trendem a z ejmou snahou o vytv enì konkurenënì v hody. Nap Ìklad ve spoleënosti dm drogerie markt, kter je p ednìm prodejcem drogistickèho zboûì v»r, si dnes mohou z kaznìci nakoupit takè nejr znïjöì potravinovè doplúky, biopo- Nezávislý maloobchodní trh vytrvale roste již 15 měsíců po sobě Nez visl obchod v»eskè republice i nad le vytrvale roste - dokl d to i poslednì v sledek Makro-Incoma indexu, kter tento trh sleduje. Hodnota indexu za II. ËtvrtletÌ v meziroënìm srovn nì je + 2,4 %, a navazuje tak na r st dosaûen v p edchozìch pïti ËtvrtletÌch, celkovï tedy nez visl trh roste jiû od dubna "Podle naöich informacì, kterè jsou novï potvrzeny i Makro-Incoma indexem, si jiû drobnì maloobchodnìci naöli svou pozici na ËeskÈm trhu a dok ûì nabìdnout sv m z kaznìk m zboûì, kterè chtïjì. Naöim cìlem je i nad le pom hat mal m obchodnìk m v boji s konkurencì, a tak jim jiû dnes nabìzìme pomoc s pravou sortimentu Ëi uspo d nìm prodejny. Na konci b ezna jsme se podìleli na redesignu uk zkovè prodejny v PyöelÌch a zanedlouho p edstavìme ve spolupr ci s majitelem dalöì zrekonstruovanou nez vislou prodejnu v Praze," uvedl Stanislav Novotn, manaûer marketingu Makro Cash & Carry»R. CÌlem Makro-Incoma indexu je zajistit lepöì informovanost o segmentu nez vislèho maloobchodu a efektivnì podporu rozvoje obchodov nì na ËeskÈm trhu. Makro jako velkoobchodnì partner valnè Ë sti nez vislèho maloobchodu jej mapuje s vyuûitìm unik tnìch dat, kter mi disponuje. Informace o v voji indexu jsou pravidelnï ËtvrtletnÏ zve ejúov ny na webov ch str nk ch spoleënosti Makro. traviny, krmivo pro zvì ata nebo textil. SpoleËnost C&A Moda»R, prodejce odïv, zase nabìzì chlazenè n poje u pokladen. DalöÌ v raznè rozöì enì nabìdky najdeme nap Ìklad v prodejn ch elektrick ch spot ebië Electro World. "Naöim z kaznìk m chceme nabìzet kompletnì eöenì. Proto jsme v raznï rozöì ili sortiment p ÌsluöenstvÌ. D le nabìzìme znaëkovè n dobì a porcel n. V loúskèm roce jsme rozöì ili takè nabìdku odbornè literatury," doplnila v Ëet nabìzenèho zboûì Anna Rumianov, manaûerka marketingu spoleënosti Electro World. Z ankety d le vypl v, ûe vedle koupï zboûì mohou z kaznìci vyuûìt takè öirok rozsah doplúujìcìch finanënìch i nefinanënìch sluûeb. ObchodnÌci nabìzejì nap Ìklad sjedn nì vïr od spl tkov ch spoleënostì, vystavov nì kreditnìch karet, leasing zboûì, vïrnostnì programy, odvoz zboûì dom, moûnost vr - cenì penïz u nenoöenèho zboûì do 30 dn, pomoc p i problèmech s poëìtaëem, pojiötïnì nad r mec z ruky nebo likvidaci starèho zboûì. "ZaruËujeme takè nap Ìklad spr vnost daj na pokladnì stvrzence - pokud cena zakoupenèho v robku uveden na pokladnì stvrzence neodpovìd cenï, kter je pro stejn v robek uvedena na reg le, obdrûì z kaznìk tento v robek zdarma," ekla Martina Hork, vedoucì rezortu marketing a n kup dm drogerie markt. "V sledky ankety ukazujì, ûe siln konkurence mezi jednotliv mi obchodnìky prospìv p edevöìm z kaznìk m. Prodejci jsou si vïdomi toho, ûe pokud chtïjì na konkurenënìm trhu uspït, musejì sv m klient m nabìzet vûdy nïco navìc a rozsah sv ch sluûeb a produkt neust le rozöi ovat," uvedl Charlie Coode, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel GE Money Multiservis. Anketa se podobnï jako v minulèm roce zamï- ila takè na zjiöùov nì akceptace spoleënè evropskè mïny v jednotliv ch prodejn ch. PoËet obchodnìk, kte Ì moûnost platby v eurech nabìzejì, sice meziroënï nevzrostl, nicmènï odpovïdi dot zan ch ukazujì, ûe vïtöina z nich si rostoucì d leûitost tèto alternativy uvïdomuje a pl nuje ji zavèst v nejbliûöìch letech. LetoönÌ roënìk ocenïnì GE Money Multiservis ObchodnÌk roku 2007 byl zah jen na tiskovè konferenci 5. Ëervna V sledky budou ozn meny 10. Ìjna 2007 bïhem slavnostnìho veëera ve SlovanskÈm domï. vìce informacì o ocenïnì, metodice v bïru vìtïz jednotliv ch kategoriì a pr bïûnè v sledky hlasov nì ve ejnosti naleznete na Přehled vývoje Makro-Incoma indexu: SledovanÈ obdobì MeziroËnÌ srovn nì II. ËtvrtletÌ ,4 % I. ËtvrtletÌ ,1 % IV. ËtvrtletÌ ,3 % III. ËtvrtletÌ ,8 % II. ËtvrtletÌ ,1 % I. ËtvrtletÌ ,1 % Cenový vyhledávač Srovname.cz rozšiřuje své služby Historicky prvnì cenov vyhled vaë u n s, kter pouze v p edv noënìm obdobì vyhledal pro ËeskÈ uûivatele internetu p es p l milionu nejlepöìch cen elektroniky, oûivuje sv j vzhled a v znamnï rozöi uje portfolio sledovan ch produkt. Naleznete zde (www.srovname.cz) celkem 55 tematick ch sekcì s rozt ÌdÏn mi produkty. KromÏ jiû d Ìve nejvìce vyhled van ch digit lnìch fotoapar t, mobilnìch telefon Ëi mp3 p ehr vaë lze nynì snadno a rychle najìt nejv hodnïjöì ceny v megasekci Elektrospot ebiëe nebo Auto a Zahrada. V nadch zejìcìm letnìm obdobì jistï potïöì i levnè letenky, grily nebo vodnì fotopouzdra na pr zdniny u vody. "UvÏdomujeme si, jak jsou pro z kaznìka d leûitè sluûby, proto u n s nejde pouze o nejlepöì cenu. AË se od nora 2006, kdy jsme Srovname.cz spustili, objevilo hned nïkolik konkurenënìch katalogov ch srovn vaë cen spot ebnì elektroniky, jsme st le jedinì, kdo do nabìdek neplete bazarovè produkty, kdo spolupracuje s r zn mi str nkami pln ch recenzì nebo kdo koordinuje v bïr e-shop se SdruûenÌm obrany spot ebitel," sdïlil manaûer projektu David Folprecht. D le Srovname.cz nabìzì pomoc tïm, kte Ì jeötï p esnï nevïdì, kter typ p Ìstroje budou kupovat. A to dìky t ÌdÏnÌ produkt v katalogov ch sekcìch podle zvolen ch kritèriì (funkcì, ceny, znaëky atd.), d le lze vyuûìt funkci "podobnè produkty", kter najde konkurenënì nabìdky stejnè funkënosti. RovnÏû lze hledat podle dodacì lh ty jednotliv ch e-shop. To je samoz ejmï p idan hodnota jak pro nakupujìcì, tak pro kvalitnì e-shopy. 15

16 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ srpen 2007 Generace Y mění tvář výrobní sféry Výrobci nepřihlížejí při řízení záležitostí spojených s jejich zaměstnanci k "faktoru Y" - k tomuto zjištění došla nová analýza skupiny Výrobní odvětví, která působí v rámci společnosti Deloitte. Tento "faktor Y", neboli generace Y, je totiž skupinou mladých nastupujících odborníků, která rozhodne o tom, nakolik budou výrobní podniky v budoucnu úspěšné či neúspěšné. Ve svè ne navnè honbï za produktivitou a r stem a p i svèm p esouv nì pozornosti na poskytov nì sluûeb by v robci nemïli p ehlìûet tuto novou skupinu potenci lnìch zamïstnanc, kte Ì by mohli zaplnit mezeru na trhu kvalifikovan ch pracovnìch sil. NejnovÏjöÌ zpr va skupiny Glob lnì v robnì odvïtvì, kter p sobì ve spoleënosti Deloitte, nazvan "ÿìzenì nedostatku zamïstnanc v glob lnì v robnì sfè e - postupy, jak si zìskat generaci Y" zd razúuje, ûe v robci musejì p epracovat sv j model uplatúovan p i ÌzenÌ lidsk ch zdroj, aby byli schopni zaujmout generaci Y na r zn ch svïtov ch trzìch. Tento p Ìstup je v podnicìch nutnè dodrûovat na vöech rovnìch, neboù bude v znamn m zp sobem ovlivúovat Ëinnosti podnik a p in öet dlouhodobè v hody vöem zamïstnanc m dìky pozitivnìmu dopadu na produktivitu pr ce. Naöe zkuöenost z ËeskÈho trhu stejnï tak jako v sledky z ady pr zkum poukazujì na skuteënost, ûe rozhodujìcìm d vodem, proë»eöi pracujì, je pot eba finanënìho zajiötïnì. NÏkterÈ studie uv dì, ûe tento motiv je velmi d leûit aû pro Ëty i pïtiny»ech. Pro 75 % zamïstnan ch osob je rovnïû d leûitè vyuûitì dosaûenèho vzdïl nì a spokojenost s uplatnïnìm sv ch odborn ch schopnostì. V znamn mi faktory, kterè souvisì i s urëit mi n zory, jsou vïk, vzdïl nì, ekonomick aktivita stejnï tak jako i ûivotnì roveú. LidÈ mladöì, s vyööìm (zejmèna vysokoökolsk m) vzdïl nìm, s vyööì ûivotnì rovnì, intenzivnï ekonomicky aktivnì p ebìrajì rovnïû vïtöì odpovïdnost za svou soci lnì situaci a v trûnìm ekonomickèm systèmu hledajì p edevöìm p Ìleûitost pro osobnì uplatnïnì. Tito mladì lidè, p ich zejìcì nynì na trh pr ce, jsou oznaëov ni jako generace Y, kter se z sadnïjöìm zp sobem vymezuje v Ëi hodnot m generace X. To se projevuje i v jejìm pracovnìm chov nì. Generace X se snaûila nezadluûovat se, udrûet se na dobrèm pracovnìm mìstï, nemìt û dnè konflikty s okolìm, uëinit jednoznaënè rozhodnutì mezi rodinou Ëi karièrou - penìze jsou pro ni hodnotou. Generace Y povaûuje penìze za prost edek a ochotnï se zadluûuje. To n slednï souvisì i s tìm, ûe je p esvïdëena, ûe za svou pr ci musì b t dnï odmïnïna. P edstavitelè tèto generace proto pruûnï mïnì mìsta jsou-li v hodnïjöì a navìc poûadujì, aby jejich pr ce byla zajìmav, coû je dalöì p ÌËinou ËastÏjöÌch zmïn zamïstn nì - veökerè zmïny totiû povaûujì za bïûnou souë st ûivota. spïch v pr ci je pro nï d leûit, neobïtujì mu vöak partnerskè vztahy. ZaloûenÌ rodiny Ëasto odkl dajì na pozdïji, ale ani pak na karièru nerezignujì. ZamÏstnavatelÈ u tèto generace vìtajì, ûe ve svè vïtöinï se jedn o bïûnè uûivatele ICT s niûöì pot ebou vyööìch investic do vzdïl v nì v tèto oblasti. Tyto vzorce chov nì se ËÌm d l tìm ËastÏji a silnïji projevujì i na ËeskÈm trhu pr ce. Generace Y bude v nejbliûöìch letech tvo it znaënou Ë st populace v produktivnìm vïku. Podle vymezenì spoleënosti Deloitte budou do tèto skupiny pat it mladì lidè narozenì mezi lety 1982 a 1993, kte Ì vstupujì na trh pr ce se z kladnìm, st edoökolsk m nebo vysokoökolsk m vzdïl nìm. Zpr va odhaduje, ûe do roku 2025 se bude % pracovnìk z mnoha nejlidnatïjöìch zemì planety, aù jiû z rozvinut ch nebo teprve se rozvìjejìcìch trh, rekrutovat z generace Y a mladöìch generacì. Person lnì paradox ve svïtï v roby ÿada mlad ch pracovnìk m v robu spojenu s negativnìmi p edstavami. D vno uû nenì toto odvïtvì ch p no jako hlavnì zdroj stabilnìch a dob e placen ch pracovnìch p ÌleûitostÌ. Generace Y vöak nevì, ûe - v naprostèm protikladu k obecnèmu vnìm nì - pr ce modernìho v robnìho dïlnìka klade jiû dnes n rok nejen na odbornè znalosti a dobrè manu lnì zruënosti, ale z roveú i na adu tzv. soft skills, neboli mïkk ch dovednostì. Jednou z nich je nap. poûadavek na vyööì flexibilitu a adaptabilitu, kterou zamïstnavatelè z v robnì sfèry ËÌm d l tìm vìce u sv ch zamïstnanc poûadujì - pot kajì se totiû s tlakem vyr bït na z kladï princip Just-in-time, kter klade vysokè n roky na r znï kvalifikovanou pracovnì sìlu a je znaënï ovlivnïn sezonnostì. S cìlem sniûovat n klady na neust lou obmïnu pracovnì sìly spoleënosti spìöe preferujì zamïstn vat jedince, kte Ì se snadno p izp sobujì nov m podmìnk m, jsou flexibilnïjöì co do v konu r zn ch kol Ëi typ pr ce, kter m 16 nevadì pracovat ve st le nov ch t mech, kte Ì majì z jem vznikajìcì problèmy eöit a neust le hledajì prostor pro zlepöenì. Ve v robnì sfè e navìc neust le roste poëet pracovnìch mìst spojen ch s poskytov nìm sluûeb, vëetnï prodeje, marketingu, v zkumu a v voje, z kaznick ch sluûeb, finanënìch a pr vnìch sluûeb. ChtÏjÌ-li podniky p it hnout novè pracovnìky, musejì mìt p ipraveny novè postupy v oblasti ÌzenÌ lidsk ch zdroj, kterè budou na jednè stranï uzp sobeny generaci Y, ale z roveú budou schopny oslovit öiröì ve ejnost. V sledkem je paradoxnì situace v oblasti n boru nov ch zamïstnanc, v souvislosti s nìû bude muset mnoho v robnìch podnik sestavit ËinnÈ pl ny. Jak paradoxnì person lnì situace ovlivúuje globalizaënì snahy v robnìch podnik? Vyrovn nì se s paradoxem v zamïstnaneckè oblasti je z sadnìm kolem pro v robce na celèm svïtï. ËinnÏ vy eöit tento problèm nepom ûe pouhè p esunutì provoznìch ËinnostÌ do rozvojov ch zemì - naopak, takov krok m ûe celou situaci jeötï vìce zkomplikovat, neboù v robnì podni- ky se pot kajì s podobn mi problèmy jak na vyspïl ch, tak na rozvìjejìcìch se trzìch. "P estoûe tento problèm se zìsk v nìm nov ch pracovnìk se v r zn ch v robnìch odvïtvìch a zemïpisn ch oblastech liöì, pokud jde o vïk nebo druh dovednostì, urëitè prvky jsou vöude stejnè," konstatoval senior manaûer z poradenskèho oddïlenì spoleënosti Deloitte Czech Republic Stanislav H öa, kter se specializuje na poskytov nì poradensk ch sluûeb v oblasti lidsk ch zdroj. "ÿìzenì tïchto prvk, jako je nedostateën zamïstnatelnost, negativnì image, vzdïl nì, proökolenì a nedostatek absolvent vysok ch ökol, by mïly b t prioritou pro v robce ze vöech kout svïta." ZÌsk v nì kvalifikovan ch pracovnìk v zemìch jako je nap Ìklad»Ìna a Indie nebo ve st tech LatinskÈ Ameriky a v chodnì Evropy je st le obtìûnïjöì. I kdyû se poûadavky na schopnosti pracovnìk v jednotliv ch regionech liöì, pat Ì mezi dovednosti uv dïnè nejëastïji jako nedostateënè schopnost vedenì lidì, t movè pr ce a dobr znalost angliëtiny. ProblÈmy typickè pro jednotlivè regiony St ednì a v chodnì Evropa: s tìm, jak se v regionu st le z etelnïji projevuje nedostatek kvalifikovan ch pracovnìk, pociùujì v robci rostoucì tlak na vypl cenì vyööìch mezd. V»eskÈ republice nap. byly mzdy v druhèm ËtvrtletÌ roku 2006 o 10 % vyööì neû v p edchozìm roce - tento n r st pat Ì k nejv raznïjöìm v EvropskÈ unii.»r: typickè problèmy eöì i v robnì spoleënosti v»r - p edevöìm pak v p Ìpadech, kdy v robnì z vod vede zahraniënì management, kter infiltruje i do niûöìch pozic. SpoleËnosti pak Ëasto nar ûì na problèmy zp sobenè nap. odliön m kulturnìm z zemìm a jinou p edstavou o podnikovè kultu e. Z naöich zkuöenostì nap. u ady asijsk ch investor na ËeskÈm trhu byly klìëov m bodem nesouladu odliönè styly jedn nì a ÌzenÌ, kterè z st valy Ëasto nepochopeny. Autor: Miloš Krmášek Manaûe i jen tïûko nach zeli spoleënou eë, coû bylo v napjatèm prost edì pro obï dvï strany n roënè a znaënï demotivujìcì. I v»ech ch prozatìm z st v v znamnou barièrou jazyk, a to zejmèna u niûöìho managementu a u specialist. Doch zì tak Ëasto k nedorozumïnìm, spoleënosti ËelÌ vysok m n klad m na p ekladatelskè sluûby apod. SpoleËnosti s vïtöìmi v robnìmi z vody rovnïû nar ûejì na problèm s neocho- Každá úspěšná společnost bude mít kouče Jeden z nejuzn vanïjöìch svïtov ch kouë John Leary-Joyce p ijel do Prahy, aby vedl workshop pro z jemce z ad kouë, psycholog, trenèr a top manaûer. CelodennÌ sdìlenì n zor a zkuöenostì potvrdilo, ûe kouëov nì je dnes ve f zi silnèho rozvoje a ada "prozìrav ch" firem si to jiû uvïdomila. "»asem budou mìt vöechny spïönè spoleënosti svè kouëe. UvÏdomme si, ûe i vöichni spïönì sportovci je majì," prohl sil John Leary-Joyce. Spolehliv m partnerem firem p i v bïru vhodn ch kouë je»esk asociace kouë, kter v z Ì v Praze po d unik tnì setk nì lidì z tohoto oboru. Akce s n zvem SvÏtovÈ setk nì kouë ( ) bude jedineënou p ÌleûitostÌ, jak se o kouëinku dozvïdït jeötï vìce a zìskat cennè zkuöenosti p Ìmo od öpiëek z oboru. TakÈ zde vystoupì John Leary-Joyce. HlavnÌm tèmatem workshopu byla ot zka, jak vyuûìt vlastnìch zkuöenostì a znalostì p i pr ci kouëe, a p itom se vyvarovat role "pouhèho poradce". "Neposkytujeme klientovi n ö n zor, naöi radu. To dïlajì konzultanti. NaöÌ snahou je pomoci klientovi ut Ìdit myölenky a vhodn mi metodami mu pomoci vyuûìt vlastnì potenci l k dosaûenì spïchu," vysvïtlil John Leary-Joyce. Pro kouëov nì ve firm ch je velmi d leûit poë teënì f ze, bïhem nìû jsou zadavatelem ve spolupr ci s kouëem stanoveny cìle kouëov nì a samotn postup. N slednï projde kouë s kouëovan m jeho osobnì cìle. Velmi podstatnou lohou kouëe je najìt symbiûzu mezi cìli organizace a osobnìmi cìli kouëovanèho. ËinnÈ kouëov nì pak obvykle trv 6 mïsìc aû jeden rok. John Leary-Joyce se jiû vìce neû 30 let zab v rozvojem lidskèho potenci lu, p sobil jako trenèr, psychoterapeut, konzultant a takè business leader. V roce 2000 zaloûil Academy of Executive Coaching, jeû se rychle stala symbolem kvality v oboru kouëov nì a v letoönìm roce otevìr jeden ze sv ch program - European Diploma in Advanced Coaching - takè v Praze. Z ijovè SvÏtovÈ setk nì kouë bude prestiûnìm pracovnìm setk nìm s profesion ly z celèho svïta, jehoû hlavnìm tèmatem je "KouËov nì jako efektivnì zvyöov nì v konnosti". Na akci p ijede ada odbornìk, kte Ì se vïnujì rozvoji top manaûer v nadn rodnìch a glob lnìch spoleënostech. SvÏtovÈ setk nì kouë bude prvnì celosvïtovou ud lostì takovèho v znamu ve st ednì a v chodnì EvropÏ. TakÈ na tèto akci vystoupì John Leary-Joyce, v tomto p ÌpadÏ s p edn ökou nazvanou "SÌla osobnì prezentace". tou»ech cestovat nebo se stïhovat za pracì. SilnÈ odbory rovnïû kladou vyööì n roky na adu aspekt v ÌzenÌ spoleënosti.»ìna: i p es obrovsk trh s pracovnìmi silami se ËÌnötÌ v robci pot kajì vlivem prudkè ekonomickè transformace, demografick ch posun, nìzkè kvality Ë sti pracovnìch sil a nedostatku osob s ÌdicÌmi schopnostmi s nedostatkem schopn ch pracovnìk. Jihov chodnì Asie: rostoucì poûadavky na kvalifikaci v jihov chodnì Asii naznaëujì, ûe firmy, kterè nebudou schopny p it hnout mladou generaci, nebudou v budoucnu moci vyuûìvat plnï vöech v hod p echodu na oblasti p in öejìcì vysokou p idanou hodnotu. Indie: v robnì sektor vede p i zìsk v nì nev robnìch pracovnìk ostr konkurenënì boj s odvïtvìm sluûeb a informaënìch technologiì. Roste tlak na sniûov nì n klad a mnoho zkuöen ch technik odch zì za lepöìmi v dïlky na st ednì V chod. Latinsk Amerika: v BrazÌlii panuje v razn nedostatek kvalifikovan ch pracovnìk na rovni st ednìho vedenì. S tìm, jak vedoucì pracovnìci ze st ednì rovnï postupujì na vyööì pozice, se bude tento nedostatek jeötï prohlubovat. V Mexiku chybì technici (pracujìcì ve v robï, v provoznì oblasti, stavebnictvì a drûbï), oper to i mont ûnìch linek, inûen i, zamïstnanci poskytujìcì z kaznickè sluûby, prodejci a vedoucì drûby. Jak je moûnè tento problèm se schopn mi pracovnìky vy eöit? Pro adu v robnìch podnik se ÌzenÌ lidsk ch zdroj z ûilo na koncovè prvky - n bor a stabilizace pracovnìk. SpoleËnosti tìm p dem zapomìnajì vïnovat dostateënou pozornost kolu, kter je ve spojitosti s klìëov mi zamïstnanci nejd leûitïjöì - v chova a vzdïl v nì pracovnìk, kterè pom h v zajiötïnì r stu, d le rozvìjì silnè str nky pracovnìk, umoûúuje jim zdokonalovat se v tom, co je zajìm, a spojuje je zp sobem, kter p ispìv ke zlepöov nì pracovnìch v sledk. V dneönì dobï, kdy na trh pracovnìch sil vstupuje generace Y, musejì v robnì podniky, podle studie spoleënosti Deloitte, vyhodnotit, jak efektivnï poskytujì to, Ëeho si jejich zamïstnanci nejvìce povaûujì: dlouhodobè vzdïl v nì s rozvìjenì se a moûnost zìsk vat zkuöenosti z r zn ch oblastì fungov nì organizace, pocit smysluplnosti vykon vanè pr ce, moûnost poradit se kdykoli se zkuöen mi kolegy, vyv ûenost pracovnìho a soukromèho ûivota dle pot eb konkrètnìch pracovnìk, pracovnì prost edì s modernìm technick m vybavenìm, prost edì umoûúujìcì otev enou komunikaci. P estoûe tyto pot eby odr ûejì postoje p edevöìm generace Y, vyhovujì zmìnïnè podmìnky i staröìm generacìm pracovnìk, p estoûe oni sami by je jako d leûitè moûn ani neuvedli nebo by jejich vytvo enì od svèho zamïstnavatele neoëek vali nebo nepoûadovali. Pokud je tedy organizace schopna naslouchat pot eb m generace Y, pom ûe jì to najìt zp sob, jak rozvìjet schopnosti a dovednosti vöech sv ch zamïstnanc. Tento postup takè vytv Ì jedineënou p Ìleûitost k celkovèmu p epracov nì modelu ÌzenÌ person lnìch z leûitostì a k zapojenì vöech zamïstnanc do procesu budov nì vysoce produktivnìho podniku. "SpoleËnosti, kterè se spïönï vypo dajì s problèmy spojen mi s ÌzenÌm r zn ch skupin zamïstnanc, nejlèpe prost ednictvìm diferenciovanè pèëe o zamïstnance a prost ednictvìm propracovan ch person lnìch strategiì, budou dob e vyzbrojeny pro konkurenënì boj," dodal Stanislav H öa. ÿìzenì lidsk ch zdroj se st le ËastÏji objevuje na programu jedn nì uûöìho vedenì firem po celèm svïtï. Nejd leûitïjöìm kolem v robc je vyhled vat ty nejlepöì a nejnadanïjöì pracovnìky, kte Ì by mohli zast vat n roënè pozice, a z roveú odbour vat tradiënì p edstavy o v robnìm odvïtvì jako zaost vajìcì sfè e. ProgresivnÌ spoleënosti uû zah jily najìm nì p ÌsluönÌk generace Y a sv j model ÌzenÌ zamïstnaneck ch z leûitostì p epracovaly tak, aby dovedly vyhovït specifick m poûadavk m tèto generace, ovöem zp sobem, kter by byl p Ìnosn i pro organizaci samotnou. Tyto spoleënosti si uvïdomujì, ûe strategie zamï enè na dalöì rozvìjenì, vzdïl v nì a propojov nì lidì musì b t moûnè uplatúovat v r zn ch zemïpisn ch oblastech a podnikatelsk ch segmentech, aby tak vznikal potenci l pro prov dïnì z sadnìch zmïn v postupech spojen ch s ÌzenÌm zamïstnaneck ch z leûitostì v celè organizaci.

17 srpen 2007 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ Kdo a jak vydělává na inovacích? Předseda vlády ohlásil největší dosavadní průlom ve vládní politice vědy a vzdělání. Chystá se zřídit výbor pro výzkum a vysoké školy (zárodek budoucího ministerstva), vedle dosavadní vládní rady pro vědu také radu pro vysoké technologie a fórum pro inovace. Ze strany politické opozice bylo pohotově sděleno, že s posílením vědecko-technické politiky vlády bude souhlasit a poskytne jí podporu. P. Matějů v odpovědné pozici na ministerstvu školství opakoval svůj záměr zavést pro studenty vysokých učení "australské financování" (s odloženým úvěrem). Vzniká nové východisko k uvažování o vědě, technologii a inovacích. Je ekonomick r st v slednicì jen vyööì produktivity? Ekonomick r st, konkurenënì schopnost, v voznì rentabilita, dom cì spot eba, n rodnì mïna aj. majì spoleën z klad v produktivitï spoleëenskè pr ce (v jejì rovni a v tempu zvyöov nì). NÏjak jsme si vöak zvykli, ûe snadno se lze dostat k penïz m na kor st tu. UhrazenÌ dluhu zkrachoval ch bank a kampeliëek, st tnì dodatky k hypotèk m (t ebaûe se jich Ëasto uûìv k jin m Ëel m), nevypo danè pomïry zanikl ch podnik, ötïdrè v jimky a levy, nik z danì jako n rodnì sport, zadluûov nì st tu i obëan, ötïdrè soci lnì p ÌspÏvky, dvojn sobn nemocnost ve srovn nì s evropsk mi zemïmi, p ed- ËasnÈ odchody do d choduö Kolik z naöeho nynïjöìho p ÌjemnÈho ekonomickèho r stu nenì ve skuteënosti dìlem vyööì v konnosti, ale tïûenìm z ochablèho st tu? Kolik naöì produkce tvo Ì m lo vydatn pr ce ve mzdï (po privatizaci poë tkem devades t ch let se odhadovala na 60 %), kolik cizinc si u n s kupuje levnou produktivitu? Snadnost, jak si pomoci bez n mahy k penïz m, a Ëasto k velk m penïz m odkl d, alespoú zë sti, zamï enì na intelektu lnì podstatu v roby a obchodu. Inovace? Znovu a po dnï! Kdyby se po izoval slovnìk nejuûìvanïjöìch odborn ch v raz, "inovace" by zaujala najisto p ednì mìsto. Kdekdo inovaci opakuje, vybìzì k nì, za Ìk v se jìöto vöak v bec neznamen, ûe jì skuteënï uûìv. Inovace zplanïla a povïtöinou dnes neznamen neû cokoliv novèho. Je namìstï se vracet ke ko en m. "Otec teorie inovace", Joseph Schumpeter, narozen v T eöti u Jihlavy, nakonec slavn americk ekonom, zkoumal poë tkem 20. stoletì dynamiku v robnìho procesu a dospïl k z vïru, ûe rozhodujìcì nenì ani konkurence, ani n tlak st tu, ani jin vnïjöì p ÌËina, n brû znalost a odvaha tïch, kdo zapojujì do produktivnìho procesu kapit l, nesou s nìm v hody v konu a v nosu i riziko ztr ty. Vloûil dynamiku produktivnìho kon nì do rukou podnikatele. Na poë tku stoletì to byl ponejvìce jednotlivec, zakladatel, hlava rodiny, ale od t ic t ch let se uû do vedenì dost valy "v bory", vznikala vrcholov vedenì, na neû dozìrala volen tïlesa tïch, kdo poskytli kapit l (u n s nynì p edstavenstva a dozorëì rady). Pojem "podnikatele" bylo t eba rozöì it. Jak se dïl inovace? Kon se "tvo iv destrukce": odnìm se opot ebovan, zastaral, m lo plodn kapit l, a nahrazuje se Ëerstv m, mlad m plodn m kapit lem. Jak kapit l? Vöemoûn : stroje a za ÌzenÌ, technologick postup, pracovnick kvalifikace, materi l, finanënì zdroje, organizace, dod vky na novè trhy. Kaûd podnikatelsk proces zastar v, je t eba jej "bo it", aby se mohl "tvo it" nov, lepöì, vyööì. Co vede podnikatelskou vrstvu k inovaci? Touha po akumulaci a r stu, potvrdit svè vlastnì schopnosti, p edëit ostatnì, zìskat uzn nì. (P ipomìn to poëìn nì sportovnìch öampion.) Prav podnikatel ne ekne "to staëì". P itaûliv vztah k inovacìm majì zejmèna novè osobnosti, nezatìûenè minulou rutinou. Anebo takè nezkrotnì nov to i, kte Ì nic neponechajì bez povöimnutì, ve vöem vidì pot ebu zlepöit, zjednoduöit, zrychlit, zlevnit, v pokroku nach - zejì uspokojenì svèho el nu. Schumpeter odk zal nov vzorec: "podnikat = inovovat". Byl dokonce p Ìsn aû potud, ûe vedoucì podniku, kter neinovuje, z st v dluûen svèmu posl nì a nem mìt n rok na poëestnè jmèno podnikatele, ani na podnikatelsk zisk, je jen jako "spr vce" podniku. Inovace nejsou pouh zlepöenì Inovace je podstatn zmïna, z nìû vyr st znaënï aû velice produktivnïjöì podnikov v kon a v nos. Praxe ovöem p in öì takè bezpoëet moûnostì ke st lèmu zlepöov nì: chyt- ejöì n stroj, menöì tolerance materi lu, rychlejöì pohyb operacì, nov n tïr, ËistöÌ prost edì, p ÌjemnÏjöÌ uspo d nì atd., bez konce. Takov zlepöenì je t eba podporovat, zapojovat do nich pokud moûno vöechny pracovnìky. Povzbuzovat vöìmavost, kritiënost, n paditost. Ale inovace v pravèm smyslu to nejsou. Nezakl dajì nov, vyspïlejöì v robnì zp sob. Mnohde majì k inovacìm podobn vztah jako ke zlepöovacìm n mït m. Naölo se, ûe nïkolik podnik odmï uje inovaënì aktivitu, nap Ìklad, ûe inovacì nesmì b t vìc neû postihuje 15 % Ëinnosti, vìc by pr podnikov sestava nesnesla. NazÌrajÌ na inovace jako na souë st v robnìho programu: zhotovujeme v robky a sluûby, tedy zhotovìme takè inovace. Kolik chcete inovacì? HlavnÌm odp rcem inovacì jsou "starousedlìci", kte Ì varujì p ed zmïnami. "Tak se to d Ìv nedïlalo." Z neznalosti a moûn i z pohodlì se zmïn m vyh bajì. Ruku v ruce postupuje byrokratickè znetvo enì. Je vöude, kde lze tïûit vìc z postavenì neû z pr ce. TrûnÌ p Ìstup? P ednosti a meze Ned vno publikoval profesor Jan Keller, Olomouck universita, ûe "ve ejnè z jmy byly kolonizov ny soukrom mi" (Modernizace, 2007). Nic se neudïl, pokud to nep inese soukrom prospïch. TrûnÌ ekonomika uchv tila takè vïdu, technologii a vzdïlanost. Je trûnì koncepce nejlepöì? Na zlomu stoletì jsme mohli sledovat dvojì p Ìstup: Americk vl da vypsala na "problèm stoletì", p eëtenì kûdu lidskèho ûivota, geonomu, kol s rozpo- Ëtem na 15 let. Ujala se jej "vïdeck firma" a vedena sv m z jmem vy eöila vïdeck problèm za 2 roky. Avöak ve Francii se tèhoû kolu Autor: Miloš Krmášek ujal st tnì stav zdravì a vy eöil problèm rovnïû za 2 roky. (Pak se chvìli p eli o prvenstvì, aû nakonec uzav eli dohodu.) TrûnÌ ekonomika preferuje rychl n vrat vloûen ch financì. Proto se vyh b velk m zmïn m. Kdyû ned vno koupila»ìna nïmeckou ûeleznici na magnetickèm p su (maglev), svït uûasl: v NÏmecku tato ûeleznice jezdila na pokusnè trati jiû 20 let, ale nebylo, kdo by na ni vynaloûil velkè investice. V»ÌnÏ to bude p te velmi rychlè d lkovè dopravy nap ÌË celou zemì. V pomïrech netrûnìch vztah jsme mïli vìc inovacì neû dnes: byli jsme na v chod od BerlÌna se sovïtsk m jadern m elektrotechnick m podnikem jedinì, kdo mohl postavit jadernou elektr rnu; revolucionalizovali jsme textilnì technologii (s pomocì tryskov ch stav ); uvedli jsme gelovè oënì ËoËky atd. S pokrokem civilizace nynì realizujeme v d Ìve nezn - mè hojnosti adu sice nikoli inovacì v pravèm smyslu slova, ale uûiteën zlepöenì. NapoËÌtali bychom desìtky - ovöem r znèho du - svïtov ch prvenstvì. Je z ejmè, ûe Ë st inovaënìho procesu, zejmèna vïdeckè p edpolì, se m Ìdit netoliko trûnìm rozhodov nìm, ale takè nez visl mi vïdeck mi vahami. NenÌ inovace jako inovace Praxe inovacì odhalila dvojì tv inovace. Jedny inovace se dob e sn öejì, zapadnou do podniku a brzy vyn öejì produktivitu, trh, export, akumulaci. Jsou vöak i druhè inovace, obvykle zvanè "zlomovè" (disruptivnì), kterè znamenajì rozchod s minulou praxì a vyûadujì, aby podniky zmïnily zamï enì. Kdyû se rozmohla mobilnì "telefûnie", kter zaëìn potlaëovat pevnè linky, Ë st spot ebitel uû p eöla na druhou stranu. V HranicÌch je z vod na obrazovky, kter pokraëuje v tradiënìm pojetì, ale n por ploch ch obrazovek je tak nalèhav, ûe s v robou konëì, propouötì a hled novè zamï enì. PrudkÈ poryvy inovacì cloumajì informaënìmi technologiemi. Kde jinde platì empirick "Moor v z kon", ûe novè generace Ëip nab vajì dvojn sobku v konu kaûd ch jeden a p l roku a ûe jejich jednotkovè n klady se z roveú snìûì na polovinu? Kdyby pr automobily podlèhaly stejnèmu v voji, kupovali bychom je za dennì plat. ZlomovÈ inovace majì svè ËetnÈ obïti. Kdyû na podnik dolehnou, b v to v pomïrech, kdy se û dn konec neëek. V robky jeötï na trhu ujdou, lidè si v klidu vydïl vajì, manaûe i pobìrajì ötïdrè v dïlky. NovÈ v robky mohou b t promyölenïjöì, jejich funkce hutnïjöì, rozmïry menöì, zach zenì jednoduööì, nesou i menöì jednotkov zisk. Kdyû se podnik vzpamatuje, m ûe b t pozdï. ProË skonëil? Protoûe se zd l dobr. AktÈ i inovacì MÏjme na z eteli "po dnè" inovace s v razn m Ëinkem. Ty mìvajì t i aktèry: Jeden je spjat s vïdou nebo s nïjak m öikovn m n padem (samolepicì papìrky - jednu z pronikav ch inovacì, nastolil v podniku 3M technik, kter to ani nemïl na mysli, pot eboval snadno oznaëovat, a ruöit oznaëenì not). M nïjak intelektu lnì z klad p em ölivosti, vzdïlanosti, vïdy. Je moûnè takè zaëìt aû u druhè f ze, kdyû se zab v me jedinï aplikacì, vïdeck objev je k dispozici nebo se nech koupit. Druh vybìr z öirokèho pole moûnèho uplatnïnì to, kterè se jemu, jeho podniku, jeho spoleënosti jevì jako bezprost ednì nebo nejp ÌhodnÏjöÌ. Na jednè stranï m objev nebo n pad, na druhè v chodisko do praxe, nalezenè po adï hodnocenì proveditelnosti a n vratnosti investice. T etì je ten, kdo se n vrhu ujme, d mu v robnì podobu a uvede jej na trh. Nese nakonec nejvìc nadïjì na zisk - nynïjöì i budoucì. Ale takè nejvìc rizika, ûe se to nepovede a utrpì ztr tu. Nem me dost vlastnìch p Ìpad k zobecnïnì. Pouûijeme tedy americk ch podklad, kterè vych zejì z mnoha hodnocenì vïdy, technologie, trhu a akumulace. Podle nich - ovöem s mnoha v hradami, jak se inovace nesmìrnï r znì - bychom mohli uvaûovat, ûe z v nosu vïdeck objev dostane %, poradnì sloûka s n vrhem na uûitì (feasibility study) podobnï %, a ten, kdo na sebe vzal realizaci a trûnì uplatnïnì %. ZnalostnÌ podnik V soudobèm svïtï probìh "znalostnì transformace". P ednì podniky se orientujì na intelektu- lnì faktory ekonomickèho r stu. Kdybychom mïli odpovïdït, kolik takov ch podnik uû m me u n s, musela by vyjìt zatracenï skromn odpovïô. ZnalostnÌ podnik poëìt s intelektu lnìmi faktory odshora dol. ShromaûÔuje je, akumuluje znalost, zapojuje do aktiv, odepisuje, jestliûe zastar vajì, a hlavnï rozdïluje znalost uvnit podniku, aby byla pouûita na mìstech, kde m ûe p ivodit nejvïtöì v kon i v nos. Vytv Ì novè, pokroëilejöì pozn nì a uûìv jej jako svè konkurenënì v hody. ZnalostnÌ podnik si vede p ehled o aplikovateln ch znalostech, uv dì je nïkdy do rozvahy, ale pod Ëarou. VÏdeck potenci l, objevy a vyn lezy, vyn lezy, zlepöenì zvyöujì p itaûlivost podniku. Ne nadarmo se Ìk, ûe bez ohodnocenì znalostì se ned ani urëit koneën hodnota podniku. Je ovöem t eba opïtovnï trvat na tom, ûe znalostnì podnik je loha spìöe p ed n mi; nestaëì mìt ke znalosti "dobr vztah", je t eba se uëit a nauëit kl st budoucnost podniku na znalostnì z klad. Jaroslav A. Jir sek 17

18 EXPORT srpen 2007 Zájem firem o služby zahraničních kanceláří roste Téměř tisícovka českých firem využila za první pololetí letošního roku při svých exportních aktivitách služeb zahraničních kanceláří (ZK) agentury CzechTrade. Za celý loňský rok přitom evidovaly zahraniční kanceláře zakázky 1200 klientů. Zlepšení služeb zahraničních kanceláří CzechTrade se týká především efektivnějšího využití jejich disponibilního času. "Ukazuje se, že orientace služeb našich zahraničních kanceláří především na ty firmy, pro něž je export jednoznačnou prioritou, byl krok správným směrem. Práce na zakázkách pro tyto klienty, tedy práce na placených zakázkách s vysokou přidanou hodnotou, představují v současné době 30 % celkového disponibilního času zahraničních kanceláří, což je oproti 11,5 % v loňském roce více než dvojnásobek. Daří se nám tak naplňovat vizi exportní strategie Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a já věřím, že se nám v tomto měřítku podaří dostat v krátkém čase na 40% vytíženost, což je průměr těch nejlepších proexportních agentur v Evropě," řekl generální ředitel CzechTrade Ivan Jukl. Po pilotnìm projektu ExportnÌ akademie Czech- Trade, kter m byla p edodjezdov p Ìprava z stupc st tnìch institucì v zahraniëì, se na podzim doëkajì speci lnìho kurzu p Ìpravy na p sobenì na zahraniënìch trzìch takè z stupci tuzemsk ch firem. V r mci ExportnÌ akademie bude totiû odstartov n prvnì roënìk kurzu " spïön exportèr". "Kurz obchodnì diplomacie, po jehoû skonëenì jsme v Ëervnu rozdali prvnìch 25 certifik t, byl p ipraven v r mci implementace ExportnÌ strategie»r na lèta ve spolupr ci s Ministerstvem pr myslu a obchodu a Diplomatickou Za prvnìch öest mïsìc letoönìho roku takè CzechTrade za prodej asistenënìch sluûeb sv ch zahraniënìch kancel Ì utrûil 9 milion KË. Ve srovn nì s prvnìm pololetìm roku 2006 trûby zahraniënìch kancel Ì CzechTrade vzrostly o 125 %. Za cel rok 2006 p itom V rámci Exportní akademie vychová úspěšné odborníky akademiì MZV jako nov typ povinnè p edv jezdovè p Ìpravy pracovnìk obchodnï-ekonomick ch sek zastupitelsk ch ad»r a vedoucìch zahraniënìch kancel Ì CzechTrade a Czech- Invest. Naproti tomu kurz spïönèho exportèra je dalöìm kvalitativnìm stupnïm p Ìpravy firem na jejich expanzi v zahraniëì, kterou agentura Czech- Trade nabìzì sv m klient m v r mci sluûeb exportnìho vzdïl v nì," ekla editelka odboru lidsk ch zdroj CzechTrade Lada Rindoöov. VzdÏl vacì kurz " spïön exportèr" pod hlaviëkou ExportnÌ akademie bude zamï en na zahraniënì obchod, a to na oblasti odborn ch znalostì dos hly 10,6 milionu KË. Podle Ivana Jukla je takè dìky efektivnïjöì Ëinnosti zahraniënìch kancel Ì re lnè p ekon nì pl novan ch celoroënìch trûeb za sluûby ZK ve v öi 15 milion KË. CzechTrade tìm tak naplúuje strategick cìl zvyöov nì podìlu samofinancov nì Ëinnosti agentury. Prost ednictvìm sluûeb ZK pomohl CzechTrade Ëesk m exportèr m p edevöìm z ad mal ch a st ednìch firem v prvnìm pololetì letoönìho roku k uzav enì 168 spïön ch kontrakt v celkovè hodnotï 1,8 miliardy korun. NejvÏtöÌ podìl na hodnotï exportu (cca 60 %) majì tradiënï v vozy do Ruska, kde m CzechTrade t i kancel e v MoskvÏ, JekatÏrinburgu a PetrohradÏ.»tvrtou pl nuje otev Ìt jeötï v tomto roce v Sama e. O st le rostoucì z jem Ëesk ch firem o sluûby CzechTrade svïdëì takè zv öen poëet zak - zek. V prvnì polovinï letoönìho roku jich agentura zìskala 426, coû je meziroënì n r st o 103 zak zky. i tzv. mïkk ch dovednostì. V deseti samostatn ch modulech bude v uka vïnov na aktu lnìm trend m v oblasti mezin rodnìho obchodu, financov nì a pojiöùov nì zahraniënìho obchodu, obchodnìm metod m, operacìm a n stroj m, mezin rodnì marketingovè komunikaci, problematice efektivnì prezentace na zahraniënìm veletrhu, z klad m mezin rodnìho pr va, podpo e podnik nì z fond EvropskÈ unie, ale prostor bude i na prezentaënì dovednosti, efektivnì metody obchodnìho vyjedn v nì a obchodnì etiketu. PovinnostÌ v r mci kurzu bude zpracov nì individu lnìho exportnìho z mïru, kter budou moci NejvytÌûenÏjöÌ ze vöech st vajìcìch 32 zahraniënìch kancel Ì CzechTrade ve 29 zemìch je kancel v»ìnskè äanghaji. Proto otev ela v prvnìm pololetì agentura druhou kancel v z padoëìnskèm Chengdu. Druhou nejvytìûenïjöì kancel Ì je dlouhodobï Varöava, n sledov na kancel Ì v KolÌnÏ nad R nem. KromÏ jiû otev enè druhè kancel e v»ìnï a pl - novanè kancel e v Sama e poëìt CzechTrade letos jeötï s otev enìm novè kancel e ve Vietnamu. Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: ËastnÌci kurzu zkonzultovat s odbornìky z VysokÈ ökoly ekonomickè v Praze a s odborn mi konzultanty CzechTrade. PrvnÌ bïh kurzu spïön exportèr v r mci ExportnÌ akademie CzechTrade bude zah jen 11. Ìjna V uka probìh jednou t dnï ve Ëtvrtek od 9 do 17 hodin. PrvnÌ absolventi p evezmou certifik t spïönèho exportèra v polovinï prosince na neform lnìm setk nì se z stupci firem, kterè uû majì s exportem bohatè zkuöenosti. Cena kurzu je KË za jednoho ËastnÌka a zahrnuje i kvalitnì odbornè materi ly ke kaûdèmu v ukovèmu modulu. Upozornění na nejbližší zahraniční akce, kterých se CzechTrade účastní: datum akce název akce místo konání SHOP - Retail, Food & Drink Dublin, Irsko Ve dnech bude agentura CzechTrade prezentovat potravin sk pr mysl z»r na irskèm veletrhu SHOP - Retail, Food and Drink. Na veletrhu se p edpokl d Ëast cca 5000 n kupëìch z nez visl ch etïzc, velkoobchodnìk, obchod s delikatesami, bio potravin. V minulèm roënìku se z Ëastnilo 2800 vystavovatel, n vötïvnìk Prezentace pr myslu z»r na veletrhu HI-INDUSTRI Herning, D nsko Ve dnech z Ì 2007 se uskuteënì v nejvïtöìm skandid vskèm v stavnìm are lu Messecenter Herning pr myslov veletrh HI INDUSTRI, kter se kon pravidelnï kaû dè dva roky. V znamn Ë st n vötïvnìk p ich zì za Ëelem vyhled nì nov ch subdodavatel. Veletrh navötïvujì n kupëì z renomovan ch firem z D nska i z dalöìch skandid vsk ch zemì /www.hi-industri.dk/ RIGA FOOD 2007 Riga, Lotyösko Ve dnech 5. aû 8. z Ì 2007 se ve v stavnìm are lu World Trade Centr Riga uskuteënì specializovan v stava RIGA FOOD 2007, kde budou prezentov ny zejmèna- potravin skè v robky, v robky zdravè v ûivy, zemïdïlskè a potravin skè stroje a technologie, obalov technika a obalovè materi ly. BÏhem v stavy budou mimo jinè organizov ny semin e a prezentace tuzemsk ch i zahraniënìch firem. V stava RIGA FOOD pat Ì k nejv znamnïjöìm oborov m akcìm v celèm PobaltÌ BalticBuild 2007 Sankt-PetÏrburg, Rusko Ve dnech se bude CzechTrade Ëastnit veletrhu BalticBuild 2007 v ruskèm Sankt PetÏrburgu. V Sankt PetÏrburgu, jako ostatnï i v celèm Rusku, probìh v poslednìch letech masivnì bytov v stavba, v stavba velk ch n kupnìch center, logistick ch center a souvisejìcì infrastruktury. V tèto souvislosti se nask tajì velkè moûnosti Ëesk m v robc m p edevöìm ÑnestandardnÌchì a dokonëovacìch stavebnìch materi l byt (tmely, izolace, el. instalace atd.) Prezentace n bytk skèho pr myslu z»r äanghaj,»ìna Prezentace n bytk skèho pr myslu z»r prost ednictvìm CzechTrade v»ìnï. 13.ñ AGROBALT 2007 Vilnius, Litva Veletrh Agrobalt 2007 je jeden z nejvïtöìch v tomto oboru potravin stvì na celèm teritoriu PobaltÌ. Veletrh byl vybr n zejmèna proto, ûe v oblasti PobaltÌ je velk oblìbenost a tradice ËeskÈho zboûì a zejmèna dobr zvuk (kvalita za rozumnou cenu). Dne po d CzechTrade v ËÌnskÈm Chengdu prezentaci pr myslu z»r, zamï enou na oblasti obnoviteln ch zdroj energie. CÌlem tèto prezentace je podpora v vozu Ëesk ch v robk do»ìny, informov nì o moûnostech pr myslu»r a vyvol nì z jmu o Ëesk za ÌzenÌ a technologie.»ìna se bïhem poslednìch let stala nejvïtöìm investorem do obnoviteln ch zdroj energie (OZE). Pro»Ìnu jsou tyto zdroje strategickou alternativou k uhlì a ropï. Na prezentaci se p edpokl d Ëast cca 70 ËÌnsk ch odbornìk, na minulèm roënìku akce, kter se konala v Pekingu, se z Ëastnilo 73 odbornìci z»lr a 8 Ëesk ch firem National Manufacturing Week Chicago, USA National Manufacturing Week je nejvïtöìm designov m a v robnìm veletrhem v USA. Jedn se o jedineënou ud lost, kter pokr v vöechny oblasti v roby skrze osm nez visl ch a z roveú na sebe navazujìcìch akcì. Veletrh je vhodnou p ÌleûitostÌ pro n kupëì a prodejce v robk, sluûeb a technologie, kterè podporujì a integrujì vöechny funkce v robnìch proces. Trade show zahrnuje vöe od design engineering p es drûbu v robnìch prostor, managementu automatizace a v robnì integrace SUBCONTRATACI N 2007 Bilbao, äpanïlsko Veletrh SUBCONTRATACI N BILBAO pat Ì spoleënï s veletrhy Messe Hannover a Midest Pa Ìû mezi t i nejv znamnïjöì veletrhy v oboru strojìrensk ch subdod vek. Veletrh je souëasnï nejvïtöìm veletrhem svèho druhu ve äpanïlsku, kon se pravidelnï kaûdè dva roky TEK "Fuel and energy complex of Ukraine" Kyjev, Ukrajina Ve dnech po d CzechTrade v ukrajinskèm KyjevÏ prezentaci palivovï-energetickèho pr myslu z»r na 5. mezin rodnìm fûru: ÑFUEL AND ENERGY COMPLEX OF UKRAINE: THE PRESENT AND THE FUTUREì. Akce je zamï ena na prezentaci nejmodernïjöìch technologiì, za ÌzenÌ, sluûeb a produkce ukrajinsk ch a zahraniënìch podnik pro palivovï-energetick komplex v oblastech: energetika, uhelno-pr myslov komplex, pr mysl ropy a zemnìho plynu, spory energiì a zdroj Farma 2007 Poznan, Polsko Ve dnech se bude CzechTrade Ëastnit veletrhu Farma, kter se kon v Polsku v Poznani. CÌlem tèto akce je zajistit moûnost prezentace firm m prost ednictvìm st nku CzechTrade a prezentovat»eskou republiku jako zajìmavèho partnera v oblasti zemïdïlskè techniky. DalöÌ popt vky na servis CzechTrade ReferenËnÌ ËÌslo: ZemÏ urëenì: Objem popt vky: Datum zve ejnïnì: Platnost do: Popis popt vky POCZ Francie Francouzk strojìrensk firma hled v robnì partnery v oblasti: - obr bïnì, strojnì a p esnè - soustuûenì kov (strojnì a CNC), frèzov nì (strojnì a CNC) a vybruöov nì, strojnì sva ov nì - lisov nì/tv enì, ez nì vodnìm paprskem a laserem, laseru, ez nì kov, oh b nì, sv enì - elektroeroze POCZ NÏmecko NÏmeck firma hled v robce obr bïcìch automat, kterè by mohla zastupovat v NÏmecku (p edevöìm spolkov zemï Por nì Westf lsko). Firma je p ipravena vybudovat i servisnì z zemì. Z jemce o kontakt prosìm vyplnit p iloûen formul a zaslat nejpozdïji do na POCZ BrazÌlie Firma m z jem o uhlìkovou a speci lnì ocel v tyëìch. Parametry jsou uvedeny v AJ. 18

19 srpen 2007 EXPORT Prezentace v cizině - příležitost k životu Z nabídky široké škály veletrhů, kterých se mohou české firmy zúčastnit prostřednictvím CzechTradu, a vhodně tak zaujmout zahraniční obchodní partnery a takříkajíc prorazit do světa, bychom vás rádi seznámili s těmi nejaktuálnějšími: Inspirace pro vás - veletrh National Manufacturing Week, září ) NEJVÃTäÕ VELETRH SV HO DRUHU V USA: National Manufacturing Week je nejvïtöìm designov m a v robnìm veletrhem v USA. Veletrh je vhodnou p ÌleûitostÌ pro n kupëì a prodejce v robk, sluûeb a technologiì, kterè podporujì a integrujì vöechny f ze v robnìch proces. Program letoönìho roënìku National Manufacturing Week zahrnuje vöechny v robnì procesy od designu, inûen rstvì, automatizaci, p es drûbu v robnìch prostor, management vöech f zì v robnìch proces, sluûby, software, v robnì integrace atd. Veletrhu, kter sv m rozsahem pat Ì mezi zcela unik tnì akce, se z ËastnÌ velkè mnoûstvì klìëov ch americk ch i zahraniënìch firem. 2) V letoönìm roce se veletrhu z ËastnÌ vìce neû n kupnìch a v robnìch manaûer v znamn ch v robnìch firem. 3) Veletrhu se kaûdoroënï ËastnÌ v hojnèm poëtu z stupci nejvïtöìch nejen americk ch v robnìch firem. 4) VELK FIRMY: Jenom v bïr z tïch, kte Ì letos veletrh v hojnèm poëtu sv ch z stupc navötìvì: ABB, Abbott, Amtrak, BAE, Baxter, Bayer, Boeing, Bombardier, Bosch, Caterpillar, Daimler Chrysler, Delphi, Eaton Corp., Elektrolux, Exelon, Fermilab, Flextronics, Ford Motor, General Electric, General Motors, Harley-Davidson, Hewlett Packard, Honda, Honeywell, John Crane, John Deere, Johnson Controls, Kohler, Kraft, LuËeny Technologies, Masterfoods, Mitsubishi, Mittal Steel, Motorola, Nissan, Rockwell Automation, S. C. Johnson, Siemens, Thyssenkrupp, Toyota, Unilever, Valeo a spousta dalöìch. 5) LETOS POPRV : v letoönìm roce budou mìt ËeskÈ firmy poprvè moûnost se veletrhu z Ëastnit ve spolupr ci s CzechTrade v Chicagu. 6) NÕZK N KLADY: jedineën p Ìleûitost, jak se s minim lnìmi n klady osobnï nebo prost ednictvìm z stupce CzechTrade tèto v znamnè akce z Ëastnit. 7) ASISTENCE CZECHTRADE: CzechTrade zajistì p edjedn nì sch zek s nejzajìmavïjöìmi potenci lnìmi obchodnìmi partnery Ëesk ch firem a bude poskytovat dalöì asistenënì sluûby. 8) USA JE NEJVÃTäÕ SVÃTOV DOVOZCE: kde jinde se z Ëastnit, kdyû ne na zemì st tu, kter je nejvïtöìm svïtov m dovozcem, a na akci, kter je nejvïtöì svèho druhu v USA. 9) REFERENCE: zvl ötï vhodnè pro ËeskÈ firmy s exportnì zkuöenostì a v znamn mi z kaznìky v EvropÏ. 10) BliûöÌ info u CT Praha/Chicago anebo prezentace Ëesk ch firem na veletrhu "National Manufacturing Week 2007" v USA Kontakt: Kl ra Jirouskov, ExportnÌ manaûer, Tel.: , Fax: Agentura CzechTrade bude mìt na veletrhu "National Manufacturing Week" sv j st nek, na nïmû bude propagovat ËeskÈ firmy z relevantnìch obor. CÌlem tèto akce je: P edstavit ve Spojen ch st tech»eskou republiku jako partnera pro spolupr ci v oblasti v robnìch technologiì, prezentovat nabìdku z ËastnÏ- n ch Ëesk ch firem a asistovat jim p i nav z nì kontakt s americk mi partnery. Minimalizovat n klady Ëesk ch firem spojenè s prezentacì na veletrhu.»esk m firm m nabìzì agentura CzechTrade moûnost se veletrhu z Ëastnit, buô prost ednictvìm katalogovè prezentace, anebo osobnï. Za organizaci akce bude zodpovïdn ZahraniËnÌ kancel CzechTrade, jeû sìdlì v Chicagu, a kter vöem ËastnÌcÌm se firm m zajistì doprovodnou asistenci zahrnujìcì: Vytipov nì potenci lnìch obchodnìch partner v USA a p ed nì pozv nky na veletrh spoleënï s profilem spoleënosti tïmto firm m. P Ìtomnost pracovnìk CzechTrade na st nku po celu dobu kon nì veletrhu, kte Ì budou v p ÌmÈm kontaktu s potenci lnìmi zahraniënìmi z kaznìky a budou zajiöùovat individu lnì sbïr kontakt. Dle z jmu moûnost osobnì Ëasti z stupc vaöì spoleënosti na st nku za Ëelem jedn nì s potenci lnìmi partnery. Po skonëenì veletrhu vypracov nì a p ed nì individu lnì v slednè zpr vy s kontakty na z jemce o spolupr ci. vìce informacì a p ihl öku na akci naleznete v p iloûenèm souboru Veletrh BEST 2007 TermÌn kon nì: Ìjna 2007 MÌsto kon nì: V staviötï Halles des Foires de Liege, Liege, Belgie ZAMÃÿENÕ: Sanace p d, obnova opuötïn ch pr myslov ch pozemk a objekt VodnÌ hospod stvì a ËiötÏnÌ odpadnìch vod ObnovitelnÈ zdroje energiì a racion lnì vyuûitì energie SbÏr a recyklace odpad CÕLEM AKCE JE: P edstavit»eskou republiku jako partnera pro spolupr ci v oblasti ûivotnìho prost edì a obnoviteln ch zdroj energie. Prezentovat nabìdku z ËastnÏn ch Ëesk ch firem a asistovat jim p i nav z nì kontakt s belgick mi partnery. Minimalizovat n klady Ëesk ch firem spojenè s prezentacì na veletrhu. NABÕZÕME V M: a) Doprovodnou asistenci CzechTrade Vytipov nì vaöich potenci lnìch obchodnìch partner v Belgii a p ed nì pozv nky na veletrh spoleënï s profilem VaöÌ spoleënosti tïmto firm m. P Ìtomnost pracovnìk CzechTrade na st nku po celu dobu kon nì veletrhu, kte Ì budou v p ÌmÈm kontaktu s potenci lnìmi zahraniënìmi z kaznìky a budou zajiöùovat individu lnì sbïr kontakt a informacì pro ËastnÌky akce. Dle z jmu moûnost osobnì Ëasti z stupc vaöì spoleënosti na st nku za Ëelem jedn nì s potenci lnìmi partnery. Moûnost zapojenì vaöì spoleënosti do matchmakingu - BEST ECO MEETING. Po skonëenì veletrhu vypracov nì a p ed nì individu lnì v slednè zpr vy s kontakty na z jemce o spolupr ci. Uveden asistence je zpoplatnïna jednor zov m p ÌspÏvkem na hradu n klad ve v öi 8000 KË (bez DPH). b) Moûnost prezentace na Vaöem vlastnìm st nku vedle spoleënè expozice (nenì zahrnuto v cenï) c) Doprovodnou asistenci dle individu lnìho zad nì (nenì zahrnuto v cenï) Informační stojany BusinessInfo.cz na živnostenských úřadech»esk agentura na podporu obchodu/czechtrade a Ministerstvo pr myslu a obchodu»r umìstily na 170 ûivnostensk ch adech po celè»eskè republice v Ëervnu a Ëervenci informaënì stojany. Jedn se o spolupr ci p i zav dïnì tzv. jednotn ch registraënìch formul v centr lnìch registraënìch mìstech (v r mci ûivnostensk ch ad ). CÌlem tohoto projektu je poskytnout podnikatel m p i registraci na CRM/ûivnostensk ch adech doplúujìcì informace o vstupu do podnik - nì v tiötïnè podobï a z roveú je upozornit a navèst na moûnost vyplnïnì elektronickèho formul e na ofici lnìm port lu pro podnikatele BusinessInfo.cz. Z roveú je informaënì stojan cìlen m marketingov m n strojem upozorúujìcìm na sluûby port lu BusinessInfo.cz, Czech- Trade a MPO. K dispozici jsou v souëasnè chvìli n sledujìcì informace, kterè mohou b t doplnïny podle aktu lnì pot eby: ElektronickÈ formul e P ehlednè informace o elektronick ch formul - Ìch na port lu BusinessInfo.cz (Jednotn formul pro vstup do podnik nì - zaloûenì ûivnosti, daúovè formul e apod.) éivotnì situace podnikatele Jednou ze sluûeb port lu jsou tzv. ûivotnì situace, do kter ch se podnikatel dost v ve styku s ady a kterè mapujì a popisujì agendy a p ÌsluönÈ postupy. Pr bïûnè hodnocenì projektu se pl nuje na zaë tek roku Ovöem jiû nynì byly zìsk ny prvnì struënè ohlasy ze ûivnostensk ch ad, kterè jsou v naprostè vïtöinï pozitivnì. Podle z stupc ûivnostensk ch ad plnì informaënì stojany sv j hlavnì Ëel, tj. poskytovat vodnì informace a b t z kladnì pom ckou pro zaëìnajìcì podnikatele. InformaËnÌ stojany mohou poskytovat poë teënì informace zejmèna pro osoby, kterè hodlajì zah jit podnikatelskè aktivity. DalöÌ typ ohlas uv dì rozöì enì sluûeb é a zlepöenì p Ìstupu k informacìm pro podnikatelskou ve ejnost tìm, ûe je let ky navedou p Ìmo na port l BusinessInfo.cz, ale takè to, ûe stojan lze vyuûìt k nabìdce vlastnìch broûur a CD t kajìcìch se CRM. Koment e ze ûivnostensk ch ad rovnïû zmi- ÚujÌ pot ebu pravidelnï dod vat novè informace, let ky a materi ly. Radek JeûdÌk vedoucì port lu BusinessInfo.cz Škoda Auto na další kontinent äkoda Auto vstoupì na dalöì kontinent. V Ìjnu dod mladoboleslavsk automobilka prvnì vozy sv m nov m z kaznìk m v Austr lii. PremiÈra je pl novan na mezin rodnì autosalon v Sydney ( Ìjna), v nabìdce budou modely äkoda Roomster a äkoda Octavia vëetnï provedenì RS a Combi. ProdejnÌ sìù novèho importèra bude pro zaë tek ËÌtat 14 obchodnìk v klìëov ch oblastech Austr lie. Austr lie bude po EvropÏ, Asii, Africe a JiûnÌ Americe v po adì p t m kontinentem, kde äkoda Auto ofici lnï prod v svè vozy. Z roveú zaokrouhlì poëet zemì, kde jsou vozy äkoda k dost nì prost ednictvìm autorizovan ch partner, na rovn ch sto. V loúskèm roce äkoda Auto poprvè prodala po celèm svïtï vìce neû p l milionu voz za rok ( , + 11,7% oproti 2005). 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR srpen 2007 Auditoři pro vaši jistotu Přísnost etického kodexu nebrání přátelským a otevřeným vztahům mezi auditorem a jeho klientem Kvalitu hledáme všichni a nezastíráme to. V běžném spotřebitelském životě, stejně tak jako v životě firemním - když nakupujeme počítač, chceme již ne ten nejlevnější, ale ten, který unese množství dat a je k němu odpovídající servis pro nás bez starostí. Vybíráme-li nového zaměstnance, záleží nám na tom, aby něco uměl a aby měl mnoho dalších vlastností, které povedou k loajalitě s naší strategií. Stejně tak náš nový pracovník hledá více výhod než v minulosti, chce, aby byl uznáván, považován a náležitě hodnocen, a to nejen finančně, ale osobnostně, chce být někým, kdo je potřebným a váženým. Zkrátka - nároky na vše se stupňují. Firemním procesům a jejich zkvalitňování napomáhá poradenství i audit. Obé v roli vysoce specializované disciplíny, která firmám pomáhá ke stupínkům vítězství. O poradenství, auditorských službách a podnikání jsme tentokrát hovořili s Magdalenou Soucek, vedoucím partnerem divize řízení rizik společnosti Ernst & Young pro oblast střední Evropy: Vaše společnost patří do tzv. velké čtyřky poradenských a auditorských společností působících v České republice. Čím se však odlišujete od svých konkurentů? Je tïûkè hledat nïjakè v raznè rozdìly ve sluûb ch, kterè jednotlivè spoleënosti velkè Ëty ky nabìzejì - jsou na srovnatelnè rovni. NaöÌ p ednostì je moment lnï rychl r st. NepodÌlÌ se na nïm tolik tradiënì audit, ale zejmèna naöe poradenskè sluûby.»ìm d l vìce platì, ûe nejsme jen ËistÏ auditorsk firma. ZamÏ ujeme se na ty nejlepöì podniky a öpiëkovè transakce, poskytujeme kvalitnì, komplexnì poradenstvì. SnaûÌme se takè vyniknout jako katalyz tor zmïn v profesìch, ve kter ch p sobìme. Zprost edkov v me odbornou diskuzi a realizujeme v zkumy v r zn ch oblastech. Co n s ale nejvìce odliöuje od ostatnìch firem, jsou naöì lidè. Ve vöem, co dïl me, uplatúujeme naöe moto lidè na prvnìm mìstï. A vnìmajì n s tak i lidè mimo firmu - Ernst & Young je jiû nïkolik let mezi studenty nejû danïjöì firmou z poradenskè velkè Ëty ky v»esku. V anketï The Most Desired Company jsme zìskali 3. mìsto v r mci ocenïnì ZamÏstnavatel roku. Organizujete soutěž Podnikatel roku. Co vám její jednotlivé ročníky ukázaly? Jací jsou čeští podnikatelé? NaöÌm hlavnìm cìlem je povzbudit segment mal ch a st ednìch podnik. PodnikatelÈ jsou motorem ekonomiky a na rozvoji spoleënosti majì velk podìl. Bohuûel jsou vöak Ëasto ve ejnostì vnìm ni spìöe jako podnikavci, v negativnìm smyslu slova. V pr bïhu sedmi roënìk, kterè jsme v»r jiû uspo dali, vidìme, jak se i podnikatelè za tu dobu zmïnili. Z jem o soutïû stoup, coû svïdëì o rostoucìm sebevïdomì podnikatel i o posunu v ch p nì marketingov ch p ÌleûitostÌ - naöe soutïû m ûe b t pro ËastnÌky»Ìm vyööì je roveú ve ejn ch v daj, tìm mènï majì d chodci dojem, ûe jsou jejich p Ìjmy dostateënè. Vypl v to z jiû t etìho celosvïtovèho v zkumu skupiny AXA, zkoumajìcìho ûivot v d chodovèm vïku jak z pohledu samotn ch d chodc, tak ekonomicky aktivnìch jednotlivc. V sledky v zkumu byly porovn ny s rovnì ve ejn ch v daj na d chody ve 13 zemìch OECD. V pïti zemìch s nejvyööì rovnì ve ejn ch v daj mènï neû polovina d chodc (46 %) v r mci pr zkumu AXA Retirement Scope 2007 uvedla, ûe jejich p Ìjmy jsou 20 skvïl m n strojem publicity.»eötì byznysmeni jsou nynì informovanïjöì, dravïjöì, disponujì vïtöìmi zkuöenostmi nïû kdykoli p edtìm. Na druhou stranu majì st le stejnè v tky k podmìnk m podnik nì - sloûit daúov systèm, nevyhovujìcì soci- lnì a podnikatelskè prost edì a podmìnky pro zamïstn v nì pracovnìk. A jak hodnotíte české podnikatelky a manažerky? Máme jich málo, anebo se dá říci, že jsou naše ženy poměrně podnikavé a šikovné a že jich přibývá? Jsem p esvïdëen o tom, ûe ËeskÈ ûeny jsou öikovnè a podnikavè. Zn m mnoho ûen, kterè jsou ve svïtï byznysu velmi spïönè. P esto cìtìm, ûe ûeny mnohdy ani nemajì tak silnou ambici dostat se na vysokè posty, Ìdit velkou firmu. DomnÌv m se, ûe to je dïdictvì minul ch let i toho, jak byly vychov v ny. NavÌc jsou neust le stavïny p ed rozhodnutì: karièra, nebo rodina. I kdyû j si v bec nemyslìm, ûe ta volba musì b t postavena ve stylu "buô, anebo". spïön ûena manaûerka se nemusì vzd vat rodiny. K tomu, aby zvl dla obojì, pot ebuje samoz ejmï podporu tolerantnìho partnera a rodiny, ale to je tak ostatnï vûdycky. Některé firmy se brání poskytování poradenství - proč? V Ernst & Young se poradenstvì rozhodnï nebr nìme, naopak naöe oddïlenì podnikov ch a takè transakënìch sluûeb se neb vale rychle rozr st. M ûeme vöak ze z kona poskytovat poradenstvì pouze v p ÌpadÏ, pokud se nedostaneme do st etu z jmu. Tato pravidla se jeötï zp Ìsnila po finanënìch skand lech v roce 2002, kterè velmi ovlivnily auditorskou profesi. V oblasti transakënìho poradenstvì jsme zaregistrovali v poslednìch letech v bec nejvïtöì r st. D vody jsou dva: p etlak penïz a rychl r st lok lnì ekonomiky. SpoleËnosti uskuteëúujì komplexnïjöì a sofistikovanïji transakce a obracejì se v tïchto p Ìpadech na odbornìky. My se na trhu profilujeme jako experti na f ze a akvizice a oce- Úov nì podnik. Myslíte, že by se mohly menší společnosti, které ještě nemusí mít audit, od těch větších přiučit, třeba s ohledem na to, že za dva tři roky jej budou již muset mít? P iuëit se sice mohou, ale v praxi jim to staëit nebude. MenöÌ spoleënosti by si mïly najmout konzultanty, kte Ì jim pomohou p ipravit se na situaci, ve kterè budou audit pot ebovat. Konzultanti jim pomohou p izp sobit jejich ËetnictvÌ, nastavit internì procesy, zavèst internì kontroly a p ipravit se na to, ûe do jejich firmy p ijdou audito i, kte Ì budou vöe zkoumat. V poslední době se hodně začíná diskutovat o zjednodušování řízení firem, o jejich struktuře, nutnosti mít vizi a předvídat. Mluví se o nutnosti netradičních přístupů, nápadech, stranou nestojí využitelnost emocí. Nač se nyní ale v podnikání zapomíná? MyslÌm si, ûe i p es Ë steënè zlepöenì, se jeötï "dostaëujìcì" nebo "zcela dostaëujìcì", zatìmco v pïti zemìch s nejniûöì rovnì ve ejn ch v daj uvedly tytèû odpovïdi tèmï dvï t etiny (65 %) respondent. "Toto srovn nì samoz ejmï neznamen, ûe se d chodc m ûije lèpe, kdyû jim st t snìûì d chody. Vysok roveú ve ejn ch v daj m ûe jen odr ûet nedostateënost rovnï tïchto investic v minulosti. NavÌc se v jednotliv ch zemìch znaënï liöì demografickè podmìnky. Nap Ìklad NÏmecko, It lie a Japonsko majì v populaci neobvykle vysok podìl d chodc, takûe ve ejnè v adï Ëesk ch firem zapomìn nebo nevïnuje dostateën pozornost ÌzenÌ rizik. P itom pro spoleënosti se m ûe efektivnï fungujìcì systèm ÌzenÌ rizik st t komparativnì v hodou. Naopak zanedb nì se m ûe firmï velmi prodraûit. Firmy takè mohou zv öit svou hodnotu tìm, ûe zlepöì komunikaci o problèmech rizik s investory. Pro v bornï fungujìcì spoleënosti je podle naöeho ned vnèho v zkumu typickè, ûe majì ÌzenÌ rizik v raznï, ËastÏji zabudovanè do svè firemnì kultury. Z roveú o d leûitosti rizikovèho managementu ökolì svè zamïstnance. DalöÌ oblastì, kter je nepr vem podceúovan, je prevence podvodnèho chov nì, tedy korupce, zpronevïry, podvod atd. Firmy by mïly vïnovat vìc pozornosti vybudov nì efektivnìho programu ochrany proti podvod m. Jak u ÌzenÌ rizik, tak u prevence podvod je z kladem komunikace, nastavenì spr vn ch proces a jejich n sledn kontrola. ZnÌ to jednoduöe, ale skr v se zatìm hodnï pr ce. Jak se auditoři vypořádávají s mnohdy přebujelou administrativou? Z pohledu auditora je situace trochu jin, neû jak ji vidì nap Ìklad zaëìnajìcì podnikatel, kter je zoufal z boje s ady. Pokud m auditor udïlat svou pr ci dob e, vöechny jeho kroky a n lezy musì b t peëlivï zdokumentov ny. Spr vnï veden auditorsk spis pak m ûe slouûit nap Ìklad i jako d kaz u soudu. V USA, kde jsou auditorskè smïrnice jeötï p ÌsnÏjöÌ a detailnïjöì neû u n s, je tèto administrativy mnohem vìce a takè audit samotn je draûöì. NÏkte Ì ËeötÌ audito i, kte Ì nabìzejì svè sluûby levnï, zanedb vajì pr vï dokumentaci auditu. A to se m ûe firmï, kter si takov audit objednala, vymstìt. Administrativa je prostï d leûitou souë stì auditu, kter jej vöak bohuûel znaënï prodraûì. Hodně se mluví o vlivech globalizace na to které národní "firemní" podhoubí. Co, podle vás, globalizace přináší dobrého do byznysu a nač si musí každý jednotlivý subjekt dát pozor? Globalizace p in öì zkuöenosti z jin ch zemì, umoû- Úuje sdìlenì nejlepöì svïtovè praxe. V d sledku pak m ûe znamenat takè zv öenou efektivitu. Nadn rodnì firmy, kterè z toho tïûì, vöak na druhè stranï musì vïnovat zv öenou pozornost dodrûov nì n rodnì legislativy jednotliv ch st t, v nichû p sobì. Komora auditorů České republiky má přísný etický kodex. Není té přísnosti až příliš? Etick kodex m mnohem hluböì v znam, neû ûe by pouze urëoval, zda m ûe b t auditor p Ìsn nebo ne. Jeho podstatou je zajistit nestrann audit. Sou- Ë stì etickèho kodexu jsou standardy, pod kterè dn auditorsk firma nep jde. Je to nap Ìklad i pomïr cena - kvalita, kter urëuje, ûe auditor nem ûe svè sluûby prod vat pod cenou. Za kvalitnì sluûby se musì zaplatit adekv tnì odmïna. Na etick kodex se takè m ûete dìvat jako na urëitou ochranu - jak klienta, tak n s jako auditory. P Ìsnost kodexu v bec nebr nì p telsk m a otev- en m vztah m mezi auditorem a jeho klientem, naopak, Ëasto je to pom cka, aby takov vztah mohl b t nav z n a p edevöìm udrûen. Mění se pohled firem na auditora? UrËitÏ ano. V zaë tcìch jsme se Ëasto pot kali s tìm, ûe firmy vnìmaly auditory jako "zlè policajty", kte Ì je chtïjì za kaûdou cenu nachytat. Z toho pramenily i p ek ûky v komunikaci a ve spolupr ci. V poslednìch letech ale st le vìce spoleënostì ch pe, ûe auditor je p edevöìm jejich pomocnìk a pr vodce. A ûe pokud najde nïjakè nedostatky on, je to pro firmu p Ìleûitost, jak se zlepöit. ÿada firem jiû navìc m i vlastnì, internì audit, a tak slovo audit uû p est v b t straö kem. Jakým směrem se bude v příštích několika letech Výzkum AXA: Výše veřejných výdajů na důchody nemá vliv na spokojenost důchodců v daje na d chody jsou vyööì uû jen z podstaty vïci, bez ohledu na ötïdrost toho kterèho d chodovèho systèmu," ekl Petr éaluda, gener lnì editel skupiny AXA pro»r a SR. V sledky pr zkumu AXA Retirement Scope 2007 porovnanè s rozdìln mi penzijnìmi systèmy v zemìch OECD odhalily, ûe na postoje d chodc ohlednï dostateënosti p Ìjm nebo kvality jejich ûivota nemajì tyto odliönè systèmy û dn v razn vliv. Ze Ëty zemì, kde jsou d chodci se sv mi p Ìjmy a kvalitou ûivota nejspokojenïjöì, se v Nizozemsku a na ubírat profese auditora? Přibude mu povinností? Přibudou povinnosti firmám? UrËitÏ p ibudou povinnosti jak auditorovi, tak firm m. SpoleËnosti si postupnï mnohem vìce zaënou uvïdomovat v znam ÌzenÌ rizik a spr vnèho nastavenì internìch proces. Z roveú nejen americk, ale i evropsk a Ëesk legislativa musì reagovat na v voj jak profese, tak celè ekonomiky. USA jsou zatìm v oblasti regulace nejd le a ukazujì ostatnìm, kter m smïrem se d t. Audito i v»r se budou Ìdit novou smïrnicì EvropskÈho parlamentu a Rady 2006/43/ES. Jde o zcela novou pr vnì pravu, kter z sadnìm zp sobem rozöi uje dosavadnì pr va a povinnosti auditora - nap. o tzv. ìnezavisl dohledî. Tato smïrnice p inese i v znamnou novelu z kona o auditorech, kterou oëek v me v p ÌötÌm roce. Bez auditu se podnikání neobejde. A než vyzraje osobnost auditora, asi to chvilku trvá Vyučuje se na některé z vysokých škol u nás přímo specializace "auditor"? Na Ëesk ch ekonomick ch ökol ch jsou pouze p edn öky o auditu. NevÌm o tom, ûe by nïkde byl audit jako studijnì obor. Ze svè zkuöenosti vöak mohu Ìci, ûe i kdyû je kvalitnì vzdïl nì urëitï v hodou, mnohem d leûitïjöì jsou osobnostnì p edpoklady a praxe. My u absolvent hled me p edevöìm schopnost analyticky p em ölet, pochopit podstatu proces, strukturovat problèm. U auditora snad jeötï vìce neû jinde platì, ûe se musì celoûivotnï vzdïl vat. V Ernst & Young proto investujeme velkè prost edky do kontinu lnìho vzdïl v nì naöich zamïstnanc. za odpovïdi podïkovala Eva Brixi Ernst & Young je celosvïtov spoleënost poskytujìcì odbornè poradenskè sluûby v oblasti auditu, danì, podnikovèho a transakënìho poradenstvì. V r mci poradenskè sìtï Ernst & Young p sobì ve vìce neû 140 zemìch celèho svïta odbornìk. JednÌm z cìl, jeû si tato organizace vytkla, je obnovit d vïru ve ejnosti ve spoleënosti poskytujìcì odbornè poradenskè sluûby a v kvalitu ËetnÌho v kaznictvì. V»eskÈ republice spoleënost Ernst&Young zah jila svou Ëinnost v roce 1991 otev enìm poboëky v Praze a dnes m vìce neû 450 zamïstnanc. OdbornÌci Ernst & Young poskytujì sluûby v oblasti tradiënìho a internìho auditu, danì, podnikov ch financì a ÌzenÌ rizik Ëi poradenstvì t kajìcì se lidsk ch zdroj, podnikovè bezpeënosti atd. pro vìce neû 400 v znamn ch Ëesk ch i mezin rodnìch spoleënostì. Kontakt: Ernst & Young Karlovo n mïstì Praha 2 Tel: Fax: NovÈm ZÈlandu spolèhajì na z kladnì pr bïûn systèm (kaûd dost v stejnï, rozdìly jsou pouze v z vislosti na poëtu odpracovan ch let), zatìmco v Austr lii a v USA preferujì cìlenè penzijnì pl ny podle soci lnì pot ebnosti. V zkum AXA Retirement Scope 2007 si kladl za cìl zjistit, jakè jsou p edstavy ekonomicky aktivnìho obyvatelstva o dobï po odchodu d chodu, a srovnat je s pohledem nynïjöìch d chodc. Zkoum n byl i p Ìstup jedinc k finanënìmu pl nov nì d chodovèho vïku. V zkum probïhl v öestn cti zemìch svïta, t z no bylo celkem respondent. Letos poprvè byla do tohoto v zkumu zaëlenïna i»ìna. V p ÌötÌm roce se v zkum zamï Ì takè na»eskou republiku.

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh Hypotek rnì trh ObecnÏ lze Ìci, ûe rok 2 a prvnì polovina roku 24 se nesly ve svïtle rostoucìho z jmu o vïrovè produkty hypoteënìch bank, a to i p es nulovou st tnì rokovou dotaci k hypoteënìm vïr m na

Více

Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění

Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění DE-VI s. r. o., Břeclav 1999 é dn Ë st z obsahu tohoto kompendia nesmì b t kopìrov na a rozmnoûov na bez pìsemnèho souhlasu vydavatele. 3 Všeobecné

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LXI SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH» st normativnì ñ Protokol z mimo dnèho zased nì SmÌöenÈ komise, ustavenè

Více

Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací

Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací 1 PRACOVNÕ KNIHA Ë. 1/96 Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací RNDr. Jiří Dvořák, CSc. Mgr. Dan Smítal 2 O B S A H 1. vod.................................................................

Více

N VOD K POUéITÕ EXTERNÕ VENTILA»NÕ JEDNOTKY EMD 1000

N VOD K POUéITÕ EXTERNÕ VENTILA»NÕ JEDNOTKY EMD 1000 N VOD K POUéITÕ EXTERNÕ VENTILA»NÕ JEDNOTKY EMD 1000 UPOZORNÃNÕ --------------------------------------------- Ods van vzduch se nesmì odv dït do potrubì, kterè slouûì k odtahu zplodin tepeln ch zdroj

Více

Z HLINECKÉ RADNICE. je pojata komplexnï a eöì

Z HLINECKÉ RADNICE. je pojata komplexnï a eöì Strana 2 Z HLINECKÉ RADNICE USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY z 10. dnè sch ze rady mïsta Hlinska, kter se konala v pondïlì 2. srpna 2004 v 15.30

Více

»ESK PÿEKLAD ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE. SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie. Vydala Evropsk unie

»ESK PÿEKLAD ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE. SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie. Vydala Evropsk unie NEPRODEJN ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie P ijato v Postupimi ministry zemì EU, kte Ì zodpovìdajì za zemnì pl nov nì KvÏten

Více

Sociální podnikání a obce: jak na to

Sociální podnikání a obce: jak na to Sociální podnikání a obce: jak na to Petra Francová Seminář SMO Praha 20.5. 2014 Poslání P3 People, Planet, Profit, o.p.s. P3 přináší a prosazuje nové přístupy v podnikání s pozitivním dopadem na společnost.

Více

Obsah. Předmluva Irsko ve zkratce Pobyt a vstupní pravidla Život v Irsku... 23

Obsah. Předmluva Irsko ve zkratce Pobyt a vstupní pravidla Život v Irsku... 23 Předmluva........................................... 11 Irsko ve zkratce...................................... 12 Politická a ekonomická struktura........................... 12 Ekonomika..........................................

Více

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU A PROGRAMOVACÕMU MANU LU Pouze pro modely: S A-39 -A S P-39 -A S A-39 -B S P-39 -B S A-38 -A S P-38 -A S A-38 -B S P-38 -B Výrobce: NIVELCO Process Control Co.Ltd. H-1043 Budapest,

Více

» stka 41 28. Ëervna 2006 Cena 32,ñ KË OBSAH

» stka 41 28. Ëervna 2006 Cena 32,ñ KË OBSAH VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006» stka 41 28. Ëervna 2006 Cena 32,ñ KË OBSAH vod............................................................... 2478 I. Registrace a) DoplnÏnÌ zruöen ch registracì

Více

Cenový věstník MINISTERSTVO FINANCÕ

Cenový věstník MINISTERSTVO FINANCÕ Cenový věstník MINISTERSTVO FINANCÕ RoËnÌk XXXI V Praze dne 28. Ëervence 2003 Ë stka 8 Cena 51 KË 1. V mïr MF Ë. 03/2003, kter m se mïnì seznam zboûì s regulovan mi cenami vydan v mïrem MF Ë. 01/2003...

Více

KONKURENCESCHOPNOST. CZ.04.3.07/4.1.02 - Konkurenceschopnost

KONKURENCESCHOPNOST. CZ.04.3.07/4.1.02 - Konkurenceschopnost Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2006 Cena: 56 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2006 Cena: 56 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LXII SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2006 Cena: 56 Kč Část normativní OBSAH Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací veřejným

Více

Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s.

Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel Programu rovného zacházení... 2 1.2.

Více

vod a ediënì pozn mka 1»lenïnì 2

vod a ediënì pozn mka 1»lenïnì 2 Obsah vod a ediënì pozn mka 1»lenÏnÌ 2» st I UZAVÕR NÕ KUPNÕ SMLOUVY 3 SouvisejÌcÌ legislativa 4 ZobecnÏnÌ dotaz a odpovïdì 4 KAPITOLA 1 P Ìprava na n kup zboûì nebo sluûby 5 Kdo je spot ebitel? 5 Uzav

Více

Odbor investic a rozvoje V Písku dne: 14.04.2016 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 05.05.2016

Odbor investic a rozvoje V Písku dne: 14.04.2016 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 05.05.2016 Odbor investic a rozvoje V Písku dne: 14.04.2016 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 05.05.2016 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Výroční zpráva o plnění úkolů Jihočeskou hospodářskou komorou za rok 2015. NÁVRH

Více

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty DAŇOVÉ AKTULITY 2013 Po dlouhém období daňově lability v oblasti očekávání pro rok 2013 a následující došlo ke schválení kontroverzního daňového balíčku a dalších daňových zákonů a jejich zveřejnění ve

Více

1. Informace o předmětu zakázky Stručný textový popis zakázky, technická specifikace

1. Informace o předmětu zakázky Stručný textový popis zakázky, technická specifikace VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Veřejná zakázka malého rozsahu zadávaná v souladu s 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o veřejných

Více

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu. Cо aбstka 143 SbУбrka zaбkonuй cо. 377 /2001 Strana 7965 377 VYHLAб Sо KA Energetickeбho regulacоnубho uбrоadu ze dne 17. rоубjna 2001 o Energetickeбm regulacоnубm fondu, kterou se stanovуб zpuй sob vyбbeоru

Více

» st B. zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy

» st B. zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy » st B zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy 1 PodmÌnky a trendy zemnìho rozvoje v EvropskÈ unii 1.1 ZemÏpisn charakteristika EU Obr. 8: Geografick pozice EU - SpojenÈ st ty pol rnì kruh (231) Evropsk

Více

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených

Více

Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov. Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016. Základní ustanovení

Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov. Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016. Základní ustanovení Příloha č.2. Dotační program vyhlášený obcí Dobříkov Podpora, rozvoj a prezentace sportu, sportovních a spolkových aktivit v roce 2016 1. Právní předpisy a dokumenty Základní ustanovení Podpora poskytovaná

Více

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha 5, Duškova 7 Aktualizovaný dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti na rok 2013 OBSAH 1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO

Více

Zpráva z auditu programu Ekoškola

Zpráva z auditu programu Ekoškola Zpráva z auditu programu Ekoškola Název školy Adresa školy Jméno ředitele školy Jméno koordinátora programu Datum auditu Jména auditorů Základní škola, Praha 9 - Horní Počernice, Ratibořická 1700 Ratibořická

Více

Obsah. Úvodem 7. Procházíme Internet 11. Komu je kniha urëena 8 Co v knize najdete 8 Konvence pouûitè v knize 9

Obsah. Úvodem 7. Procházíme Internet 11. Komu je kniha urëena 8 Co v knize najdete 8 Konvence pouûitè v knize 9 Obsah Úvodem 7 Komu je kniha urëena 8 Co v knize najdete 8 Konvence pouûitè v knize 9 Procházíme Internet 11 Co pot ebujeme 11 Pohyb po Internetu 11 Jak to funguje 11 Popis prohlìûeëe Internet Explorer

Více

Fiche opatření (dále jen Fiche)

Fiche opatření (dále jen Fiche) Název MAS MAS Labské skály Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 1 CESTOVNÍ RUCH A VOLNÝ ČAS Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření III. Název opatření resp.podopatření:

Více

ProvedenÌ UCNCP 9-28 E. Uspo d nì vl ken

ProvedenÌ UCNCP 9-28 E. Uspo d nì vl ken Popis PouûitÌ UCNCP 9-28 E ProvedenÌ Univerz lnì spojky UCNCP se skl dajì z jednoho tïsnìcìho Ëela a jednoho plastovèho hrnce. TÏsnÏnÌ mezi hrncem a tïsnìcìm Ëelem je realizov no pomocì jednoho silikonovèho

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LX SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH» st normativnì ñ ñ Protokol mezi Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov

Více

Vý mě na kopelitový ch tabulíza plastová okna v budově školy

Vý mě na kopelitový ch tabulíza plastová okna v budově školy FAKULTNÍ ZÁ KLADNÍ ŠKOLA PŘI PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY ZÁ KLADNÍ ŠKOLA PÍSNICKÁ V PRAZE 12, PÍSNICKÁ 760/11, PRAHA 4 KAMÝ K IČ: 613 882 54, TEL: 241 470 306, ZSPISNICKA@SEZNAM.CZ, WWW.ZSPISNICKA.CZ

Více

Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu

Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu Vladimír Dlouhý prezident Hospodářské komory ČR konference Energetické úspory jako příležitost

Více

Protože auto provází na cestách života skoro každého z nás Podnikání v létě je název jednoho z bloků, který jsme pro vás, vážení

Protože auto provází na cestách života skoro každého z nás Podnikání v létě je název jednoho z bloků, který jsme pro vás, vážení Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (7 / 2007) www. premium.prosperita.info Reakce TNT Post na odsunutí termínu liberalizace poštovních služeb OdsunutÌm termìnu liberalizace poötovnìho

Více

Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru

Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru CZELS 1002 / b ezen 2002 P Ìstroje nìzkèho napïtì Úsporná bezpojistková ochrana motoru do výkonu 7,5 kw Technologie, které můžete

Více

Lidstvo má k novým věcem. Noví členové do SPIS. ročník 9 (10 / 2007) Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. příloha Prosperita Madam Business

Lidstvo má k novým věcem. Noví členové do SPIS. ročník 9 (10 / 2007) Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. příloha Prosperita Madam Business příloha Prosperita Madam Business Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (10 / 2007) www. premium.prosperita.info Pro zvládnutí inovačních procesů chybí kvalitní manažeři Vždy by mělo jít

Více

Jednoduch frekvenënì mïnië ABB ACS50-0,18 aû 2,2 kw

Jednoduch frekvenënì mïnië ABB ACS50-0,18 aû 2,2 kw Jednoduch frekvenënì mïnië BB CS50-0,18 aû 2,2 k Technick katalog OBCHONÕ PROFIL PRŸMYSL PROUKTY PLIKCE EXPERTIZY PRTNEÿI SERVIS Jednoduch frekvenënì mïnië BB Co je jednoduch frekvenënì mïnië BB? Jednoduché

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 12 Vydáno: PROSINEC 2003 Cena: 40 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 12 Vydáno: PROSINEC 2003 Cena: 40 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LIX SEŠIT 12 Vydáno: PROSINEC 2003 Cena: 40 Kč» st normativnì OBSAH ñ ñ Ujedn nì mezi Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a

Více

Operační program Podnikání a Inovace PROSPERITA

Operační program Podnikání a Inovace PROSPERITA PROSPERITA Tento program realizuje Prioritní osu 5 Prostředí pro podnikání a inovace Operačního programu Podnikání a Inovace 2007 2013. Veřejná podpora poskytnutá prostřednictvím tohoto programu splňuje

Více

Příloha účetní závěrky

Příloha účetní závěrky A.1. Informace podle 7 odst.3 zákona Účetní jednotka bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti, nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo zabraňovala pokračovat v této činnosti i v dohledné

Více

Vládou přijatá strategie celoživotního učení

Vládou přijatá strategie celoživotního učení příloha Prosperita Madam Business Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (11 / 2007) www. premium.prosperita.info Vládou přijatá strategie celoživotního učení by neměl být jen list popsaného

Více

T A X N E W S NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ A ZMĚNA PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY. Obsah čísla. Listopad 2015. Tax l Accounting l Payroll

T A X N E W S NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ A ZMĚNA PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY. Obsah čísla. Listopad 2015. Tax l Accounting l Payroll Listopad 2015 T A X N E W S L E R I K A, D o m a ž l i c k á 1, 1 3 0 0 0, P r a h a 3, w w w. l e r i k a. e u Vážení klienti a obchodní partneři, ústředním tématem listopadového vydání Tax News jsou

Více

VANDEX - SPECI LNÕ V ROBKY IZOLACE PROTI VODÃ SANACE BETONU SANACE STAR CH STAVEB

VANDEX - SPECI LNÕ V ROBKY IZOLACE PROTI VODÃ SANACE BETONU SANACE STAR CH STAVEB VANDEX - SPECI LNÕ V RBKY IZLACE PRTI VDÃ SANACE BETNU SANACE STAR CH STAVEB Jak p sobì Vandex? Cementem v zanè hydroizolaënì materi- ly Vandex se skl dajì ze speci lnìch cement, k emenn ch pìsk s optim

Více

Usnesení R M 1 / 6 4 / 0 8. Usnesení R M 2 / 6 4 / 0 8

Usnesení R M 1 / 6 4 / 0 8. Usnesení R M 2 / 6 4 / 0 8 čj. zápisu MCH 7062/2008 R A D A M Ě S T A C H R O P Y N Ě Výpis usnesení ze 64. zasedání dne 8. prosince 2008 R M 1 / 6 4 / 0 8 Informativní zprávu o plnění úkolů uložených Radou města Chropyně a s t

Více

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Předmět daně z příjmů fyzických osob Fyzická osoba zdaňuje všechny své příjmy jedinou daní a přitom tyto příjmy mohou mít různý charakter. Příjmy fyzických osob se rozdělují

Více

Auditorské postupy z pohledu managementu

Auditorské postupy z pohledu managementu 3. KAPITOLA Auditorské postupy z pohledu managementu 3.1 Dokumentace auditorského postupu P i prov dïnì auditu je povinnostì auditora respektovat z kon Ë. 254/2002 Sb., o auditorech, ve znïnì pozdïjöìch

Více

Regionální inovační strategie Libereckého kraje Regionální inovační program Libereckého kraje

Regionální inovační strategie Libereckého kraje Regionální inovační program Libereckého kraje Regionální inovační strategie Libereckého kraje Regionální inovační program Libereckého kraje Regionální inovační strategie Libereckého kraje (RIS LK) Přehled tvorby RIS LK Prvotní impuls- konference Nisa

Více

Jaký bude svět podle Deloitte

Jaký bude svět podle Deloitte Příloha Stavebnictví a Podnikání Auto i studie vych zejì z vlastnìho v zkumu vyuûìv nì ICT v minulosti, dnes a v budoucnu, z rozhovor s vìce neû 5000 partnery, vysok mi manaûery podnik a editeli institucì

Více

Nelibujeme si v přílišné byrokracii a neděláme věci složitými,

Nelibujeme si v přílišné byrokracii a neděláme věci složitými, Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. Zvítězili jste v prestižní anketě pojišťovacích makléřů Pojišťovna roku 2006. Vaše prvenství je obrovským úspěchem i proto, že jste zlomili éru vítězství pojišťovacích

Více

Napsat pár řádek úvodního. ročník 8 (3 / 2006) Procenta, která mají zvuk. Svět podnikatelek a manažerek (str. 26-29)

Napsat pár řádek úvodního. ročník 8 (3 / 2006) Procenta, která mají zvuk. Svět podnikatelek a manažerek (str. 26-29) Vaöi spoleënost prov zì spïchy, v znamnè v roëì, vìtïzstvì v soutïûìch, hodnï se o v s vì, jste dob e vidït. MyslÌm, ûe je to velmi p Ìjemn pocit, kter d le motivujeö spïch vt hne mnohè do z huby. VÌte,

Více

Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020

Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020 Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020 Celkové hodnocení materiálu Exportní strategie ČR 2012-2020: Jedná se o logicky uspořádaný dokument, který navazuje

Více

Celková částka pro tuto výzvu: 127 000 000 Kč v rozdělení dle tabulky č.1

Celková částka pro tuto výzvu: 127 000 000 Kč v rozdělení dle tabulky č.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu, vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Identifikace

Více

Makro - jistota, která je dnes pro podnikatele nenahraditelná

Makro - jistota, která je dnes pro podnikatele nenahraditelná Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 8 (7 / 2006) www. premium.prosperita.info Makro - jistota, která je dnes pro podnikatele nenahraditelná Martin Dlouhý, generální ředitel společnosti Makro,

Více

společnosti MO PARTNER a.s. za rok 2015

společnosti MO PARTNER a.s. za rok 2015 Strana 1/10 ZPRÁVA PŘEDSTAVENSTVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI, STAVU MAJETKU A ŘÁDNÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE společnosti MO PARTNER a.s. za rok 2015 OBSAH: 1. Základní údaje 2. Zpráva o činnosti a společnosti za období

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-2524/13-S. Mateřská škola Libiš

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-2524/13-S. Mateřská škola Libiš INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIS-2524/13-S Název právnické osoby vykonávající činnost školy Sídlo E-mail právnické osoby Mateřská škola Libiš Školní 192, 277 11 Neratovice mslibis@mslibis.cz IČO 70999473 Identifikátor

Více

Soutěž o návrh. dle ustanovení 103 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ )

Soutěž o návrh. dle ustanovení 103 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ ) Soutěž o návrh dle ustanovení 103 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ ) Kontaktní osoba: Filip Cabaj Tel.: 267 994 287 Fax: 272 936 597 E-mail: Filip.Cabaj@sfzp.cz Název

Více

OdsavaË par ZHT 510 (610)

OdsavaË par ZHT 510 (610) OdsavaË par ZHT 510 (610) N VOD K POUéITÕ Obsah» st 1: Pokyny k mont ûi... 3-4 VöeobecnÈ pokyny... 3 BezpeËnostnÌ pokyny... 3 Mont û odsavaëe par... 3 Mont û na zeô... 3 Mont û na vrchnì kuchyúskou sk

Více

VÃSTNÕK. ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006 OBSAH. » stka 42 25. z Ì 2006 Cena 26,ñ KË. vod... 2498. I. Registrace

VÃSTNÕK. ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006 OBSAH. » stka 42 25. z Ì 2006 Cena 26,ñ KË. vod... 2498. I. Registrace VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006» stka 42 25. z Ì 2006 Cena 26,ñ KË OBSAH vod............................................................ 2498 I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì

Více

Návod k používání registračního systému ČSLH www.hokejovaregistrace.cz

Návod k používání registračního systému ČSLH www.hokejovaregistrace.cz Návod k používání registračního systému ČSLH www.hokejovaregistrace.cz Osnova Přihlášení do systému Základní obrazovka Správa hráčů Přihlášky hráčů k registraci Žádosti o prodloužení registrace Žádosti

Více

Zpráva o činnosti Rady vlády pro seniory a stárnutí populace v roce 2008

Zpráva o činnosti Rady vlády pro seniory a stárnutí populace v roce 2008 II. Zpráva o činnosti Rady vlády pro seniory a stárnutí populace v roce 2008 Rada vlády pro seniory a stárnutí populace byla zřízena usnesením vlády ze dne 22. března 2006 č. 288. Statut Rady byl schválen

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Turnov, Skálova 373, příspěvková organizace. Skálova 373, 511 01 Turnov

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Turnov, Skálova 373, příspěvková organizace. Skálova 373, 511 01 Turnov Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola, Turnov, Skálova 373, příspěvková organizace Skálova 373, 511 01 Turnov Identifikátor:

Více

Zhodnocení konference

Zhodnocení konference Zhodnocení konference ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název konference: Termíny a místa konání: Generální partner: Hlavní partner: Mediální partner: Materiály partnerů: Odborní garan : Produkce a organizační zajištění:

Více

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Do vlastních rukou akcionářů DEK a.s. POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU Představenstvo společnosti DEK a.s., se sídlem Tiskařská 10/257, PSČ 108 00, IČ: 276 36 801, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném

Více

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace Zjednodušené výběrové řízení s uveřejněním dle Příručky pro příjemce finanční podpory projektů Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů v platném znění Název zakázky: Identifikace: Název projektu: VZDĚLÁVACÍ

Více

Smlouva o koupi tří osobních automobilů

Smlouva o koupi tří osobních automobilů Smlouva o koupi tří osobních automobilů I. Smluvní strany městská část Praha 12 zastoupená : Mgr. Petrem Prchalem - starostou se sídlem: Písková 830/25, 143 12 Praha 4 IČO: 00231151 DIČ: CZ00231151 bankovní

Více

Centrum pro vzdělávání pracovníků ve veřejné správě Alfa eduka s.r.o.

Centrum pro vzdělávání pracovníků ve veřejné správě Alfa eduka s.r.o. Centrum pro vzdělávání pracovníků ve veřejné správě Alfa eduka s.r.o. vzdělávací instituce akreditované Ministerstvem vnitra ČR číslo akreditace AK/I 49/2010 IČ: 29218705 tel.: 516.442.310, mobil 602.568.728

Více

Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o.

Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o. Obchodní podmínky pro spolupráci se společností Iweol EU s.r.o. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) obchodní společnosti Iweol EU s.r.o., se sídlem Kovářská 140/10,

Více

Základní teze a vývoj ípravy nového zákona o realitním zprost edkování

Základní teze a vývoj ípravy nového zákona o realitním zprost edkování Základní teze a vývoj ípravy nového zákona o realitním zprost edkování MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. Zde ka Niklasová 3. 11. 2014 editelka odboru ve ejných dražeb a realitní innosti Základní východiska

Více

Výpis usnesení ze 78. jednání Rady Jihočeského kraje konaného dne 17. 12. 2015

Výpis usnesení ze 78. jednání Rady Jihočeského kraje konaného dne 17. 12. 2015 RADA JIHOČESKÉHO KRAJE VÝPIS USNESENÍ Program: Výpis usnesení ze 78. jednání Rady Jihočeského kraje konaného dne 17. 12. 2015 1. Změna usnesení č. 1249/2015/RK-77 ve věci poskytnutí dotace na přeshraniční

Více

Akční plán řídící skupiny pro Fairtrade na rok 2013 v Chrudimi

Akční plán řídící skupiny pro Fairtrade na rok 2013 v Chrudimi Akční plán řídící skupiny pro Fairtrade na rok 2013 v Chrudimi Cílem plánovaných aktivit je rozšířit povědomí o spravedlivém obchodu a rozvojové spolupráci mezi co nejvíce obyvatel všech věkových skupin

Více

OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 2 Kategorie mezinárodních smluv podle jednotlivých kritérií... 21

OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 2 Kategorie mezinárodních smluv podle jednotlivých kritérií... 21 OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 1.1 Historicka pozna mka... 13 1.2 Pojem mezina rodnı smlouvy... 13 1.3 Funkce mezina rodnı smlouvy: smlouva kontraktua lnı a pravotvorna... 16 1.4 Pra vnı rez

Více

Máme středoevropský obchodní syndrom, neumíme nabízet,

Máme středoevropský obchodní syndrom, neumíme nabízet, Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 8 (11 / 2006) mi vadì sl vko "zbyteënï". Zkuste udïlat anketu mezi exportèry a zeptejte se jich, jestli chtïjì vydïl vat. Jinak, jestli chtïjì hodnï vydïl

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. ke zřízení vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost v rámci eurozóny

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. ke zřízení vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost v rámci eurozóny EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.10.2015 COM(2015) 601 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY ke zřízení vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost v rámci eurozóny CS CS Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY ke

Více

SNĚM SDRUŽENÍ LÁZEŇSKÝCH MÍST ČESKÉ REPUBLIKY. 29. března 2013 od 10.30 hodin v zasedací síni MěÚ v Poděbradech

SNĚM SDRUŽENÍ LÁZEŇSKÝCH MÍST ČESKÉ REPUBLIKY. 29. března 2013 od 10.30 hodin v zasedací síni MěÚ v Poděbradech SNĚM SDRUŽENÍ LÁZEŇSKÝCH MÍST ČESKÉ REPUBLIKY 29. března 2013 od 10.30 hodin v zasedací síni MěÚ v Poděbradech 1. Zahájení předsedou, přivítání hostů Předseda sdružení Ing. Jiří Houdek, přivítal členy

Více

Jsem ale rád, že jsem tuto práci poznal, poznal i lidi,

Jsem ale rád, že jsem tuto práci poznal, poznal i lidi, Příloha Z rozmanitých oborů Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 8 (9 / 2006) www. premium.prosperita.info Jsem ale rád, že jsem tuto práci poznal, poznal i lidi, kteří jsou schopni "s tím

Více

Kvalita bydlení je velký trh

Kvalita bydlení je velký trh Podnikání a význam auditu (str. 28-40) O největší slévárně přesného lití pracující metodou vytavitelného modelu v České republice si přečtěte zajímavé informace na str. 3. V ČR je v současné době 11 sléváren

Více

Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova

Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova 2009 Výroční zpráva Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova pro seniory. Byl to pro nás velký okamžik, po několika

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

Více

Češi mají auta v genech

Češi mají auta v genech www.prosperita.info ročník 8 (5 / 2006) www. premium.prosperita.info Češi mají auta v genech MyslÌm, ûe doba, kdy budeme vìce a vìce hledat pravdu, aù v ekonomickèm snaûenì podnik nebo v sobï sam ch veëer,

Více

Odborný časopis Zdravotnictví a medicína oznámil výsledky 16. ročníku soutěže Sestra roku

Odborný časopis Zdravotnictví a medicína oznámil výsledky 16. ročníku soutěže Sestra roku Tisková zpráva Odborný časopis Zdravotnictví a medicína oznámil výsledky 16. ročníku soutěže Sestra roku Praha 31. března 2016 Slavnostní předání ocenění 16. ročníku soutěže Sestra roku, které organizovalo

Více

Rámcový rezortní interní protikorupční program

Rámcový rezortní interní protikorupční program III. Rámcový rezortní interní protikorupční program Ministerstvům a dalším ústředním správním úřadům je předkládána osnova představující minimální rámec rezortního interního protikorupčního programu. Její

Více

POJISTN OBZOR 7 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 7 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 7 2002 RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

Výroční zpráva UNIPA 2014

Výroční zpráva UNIPA 2014 Výroční zpráva UNIPA 2014 Dostává se Vám do rukou přehled aktivit spolku Unie porodních asistentek (od 1. 1. 2014 zapsaný spolek u Městského soudu v Praze pod sp. zn. L 16213) Cílem Unie porodních asistentek

Více

POUZE SILNÍ MOHOU BÝT STABILNÍ A LEVNÍ

POUZE SILNÍ MOHOU BÝT STABILNÍ A LEVNÍ Úsek 07 správa domů Tel: 385 3486 06, 9 Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Č.Budějovicích, oddíl A, vložka 7527 JSME ZDE PRO VÁS POUZE SILNÍ MOHOU BÝT STABILNÍ A LEVNÍ naše

Více

PŘEDNOSTI domnick hunter hiross S.p.A.

PŘEDNOSTI domnick hunter hiross S.p.A. P o l e S t a r refrigeration dryers POLESTAR: JASNÃ Z ÿõcõ HVÃZDA SuöiË PoleStar se zrodil po tèmï Ëty iceti letech zkuöenostì spoleënosti dh hiross s v robou a provozem za ÌzenÌ na pravu stlaëenèho vzduchu.

Více

DPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH INFORMACE PRO SPRÁVNÍ ORGÁNY / HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY INFORMAČNÍ SÍTĚ ATD.

DPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH INFORMACE PRO SPRÁVNÍ ORGÁNY / HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY INFORMAČNÍ SÍTĚ ATD. EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO DANĚ A CELNÍ UNII Nepřímé zdanění a daňová správa DPH a jiné daně z obratu V Bruselu, 01.2010 TAXUD/C/1 DPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH

Více

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1013/08-01. Předmět inspekční činnosti. Popis školy

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1013/08-01. Předmět inspekční činnosti. Popis školy Česká školní inspekce Pražský inspektorát Název školy/školského zařízení: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1013/08-01 Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené, Praha 1, Maltézské nám. 14 Adresa:

Více

S T L IBE M Ě C S T O. her. opatření ke snížen. pořádku. vedoucí. Poznámka: Předkládá: oddělení. telefon:

S T L IBE M Ě C S T O. her. opatření ke snížen. pořádku. vedoucí. Poznámka: Předkládá: oddělení. telefon: S T A T U T Á R N Í L IBE RE M Ě C S T O 6. zasedání zastupitelstva města dne: 23. 6. 2016 Bod pořadu jednání: Záměr k regulaci sázkových her, loterií a jiných podobných her Cílem předloženého záměru je

Více

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení Čl. 1 Povaha a cíl Fyzikální olympiády

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení Čl. 1 Povaha a cíl Fyzikální olympiády Organizační řád Fyzikální olympiády Č.j.: 22 125/2005-51 dne 8. 11. 2005 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s 3 odst. 5 vyhlášky č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování

Více

MRTNOSTNÕ TABULKY PODLE NEJVYääÕHO UKON»EN HO VZDÃL NÕ,»ESK REPUBLIKA, 2001

MRTNOSTNÕ TABULKY PODLE NEJVYääÕHO UKON»EN HO VZDÃL NÕ,»ESK REPUBLIKA, 2001 MRTNOSTNÕ TABULKY PODLE NEJVYääÕHO UKON»EN HO VZDÃL NÕ,»ESK REPUBLIKA, 2001 Vypracov nì mrtnostnìch tabulek podle nejvyööìho ukonëenèho vzdïl nì je moûnè pouze za rok 2001, kdy je k dispozici vïkov struktura

Více

PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD

PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD Indikativní výklad pro plánování aktivit v MAP Příklady možných plánovaných aktivit jsou uvedeny pro inspiraci realizátorům MAP, jak mohou využít MAP pro naplánování aktivit

Více

Příloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy. Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu

Příloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy. Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu Příloha č. 1 k Zadávací dokumentaci Závazný vzor návrhu smlouvy Dodávky drogistického zboží, čisticích prostředků a obalového materiálu

Více

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR PRŮMYSL NENÍ JEN TRADICE PRŮMYSL JE BUDOUCNOST SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR PODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE, 13. 6. 2016 WWW.SPCR.CZ KDO JSME Jsme největším zaměstnavatelským svazem v České republice.

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

Manažerská skepse už stála úspěch řadu firem,

Manažerská skepse už stála úspěch řadu firem, Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. Zhruba před měsícem jste na tiskové konferenci komentoval cíle a vize společnosti, již řídíte - M. C. TRITON, spol. s r. o. Vaše poradenské služby jsou určeny

Více

Strojírenský veletrh i po téměř 50 letech

Strojírenský veletrh i po téměř 50 letech příloha Prosperita Madam Business Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (9 / 2007) www. premium.prosperita.info Strojírenský veletrh i po téměř 50 letech ve skvělé kondici Ing. Jiří Rousek,

Více

FOND VYSOČINY NÁZEV GP

FOND VYSOČINY NÁZEV GP RF-04-2009-01, př. 1upr1 Počet stran: 6 FOND VYSOČINY Výzva k předkládání projektů vyhlášená v souladu se Statutem účelového Fondu Vysočiny 1) Název programu: NÁZEV GP Grantový program na podporu 2) Celkový

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

Evropská digitální knihovna a autorské právo. Adéla Faladová. odbor autorského práva, Ministerstvo kultury

Evropská digitální knihovna a autorské právo. Adéla Faladová. odbor autorského práva, Ministerstvo kultury Evropská digitální knihovna a autorské právo Adéla Faladová odbor autorského práva, Ministerstvo kultury adela.faladova@mkcr.cz INFORUM 2008: 14. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha,

Více

Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013

Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013 Personální strategie Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013 Největším bohatstvím každého zaměstnavatele jsou jeho zaměstnanci. ~ 1 ~ VIZE PERSONÁLNÍ

Více

OBSAH. I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì od 11. 9. 2006 do 25. 11. 2006... 2515

OBSAH. I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì od 11. 9. 2006 do 25. 11. 2006... 2515 VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006» stka 43 15. prosince 2006 Cena 77,ñ KË OBSAH vod............................................................ 2514 I. Registrace P ehled zruöen ch registracì

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více