Anketa laické veřejnosti

Transkript

1 . Komunitní plánování sociálních služeb v Rožnově pod Radhoštěm Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem. Anketa laické veřejnosti Vyhodnocení Vypracoval: Lukáš Zmeškal sociolog, externí spolupracovník CpKP střední Morava Šternberk, 8.června 2007

2 . Komunitní plánování sociálních služeb v Rožnově pod Radhoštěm Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem. Obsah Obsah... 1 Závěrečná zpráva... 2 Rožnov Struktura respondentů... 3 Informovanost... 5 Kvalita služeb... 7 Pomoc... 9 Skupiny Sociální služby Problémy Zubří Využívání soc. služeb a jejich kvalita Požadované sociální služby...23 Sociální skupiny Problémy... 24

3 Závěrečná zpráva Tato závěrečná zpráva obsahuje vyhodnocení dvou výzkumů zabývající se problematikou sociálních služeb na Rožnovsku. První výzkum je anketa laické veřejnosti. Provedlo ho město Rožnov v rámci svého projektu KPSS a zahrnoval mimo samotnou obec Rožnov i 13 dalších obcí v regionu. Později byla zpráva rozšířena o výsledky druhé ankety prováděné v obci Zubří. I když se oba výzkumy zaměřují na stejnou oblast, nevyužívají k tomu stejné prostředky. Takže jejich vyhodnocení bylo provedeno zcela odděleně. V případě ankety v Zubří nebylo vzhledem k formě dodaných dat možné provést hlubší analýzu a obsahuje tedy prosté shrnutí výsledků odpovědí na jednotlivé otázky. Ani jeden z výzkumů nejde považovat za reprezentativní ve vztahu ke zkoumané populaci. U ankety v Zubří navíc nebyly součástí ankety žádné třídící znaky (věk, pohlaví atd.) a vzhledem k formě dat tak ani nejde určit, v jakém smyslu by se mohly výsledky ankety odlišovat od zkoumané populace. Tak jak to bylo alespoň částečně možné v případě ankety v Rožnově

4 Rožnov Struktura respondentů Struktura respondentů je klíčovým prvkem v zobecnitelnosti výsledků, získaných analýzou dat z dotazníků. Vzorek respondentů by měl proto v maximální možné míře odrážet vlastnosti celku, ze kterého byli respondenti vybráni. Jenom tak je možné výsledky výzkumu považovat za reprezentativní ve vztahu k celku. Vzhledem ke způsobu sběru dat, který byl použit na Rožnovsku, došlo k některým výrazným odlišnostem mezi strukturou vybraného vzorku a strukturou obyvatel Rožnovska. Velmi markantní je tento rozdíl v zastoupení obou pohlaví mezi respondenty. Struktura respondentů podle pohlaví m u 30% ena 70% Z grafu je zřejmé, že zatímco podíl žen v populaci je přibližně poloviční, jejich zastoupení ve vzorku je výrazně nadhodnoceno. Rozdílnost mezi vzorkem a celkem můžeme najít i v případě věkové struktury respondentů. Zde došlo k určitému nadhodnocení počtu respondentů ve věku 26 až 40 let a naopak k menšímu zastoupení nejstarší skupiny obyvatel

5 Struktura respondentů podle vě ku 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% do nad 62 Uvedené rozdíly jsou celkem očekávatelné, vzhledem k tomu, že velká část dotazníků byla distribuována přes žáky místních škol. Dá se tedy předpokládat, že dotazníky vyplňovaly převážně matky těchto žáků, což potvrzují nesrovnalosti mezi strukturou respondentů a populace. Struktura respondentů podle bydliště Rožnov Dolní Bečva Horní Bečva Prostřední Bečva Vidče Hutisko - Solanec Dolní Paseky Valašská Bystřice Tylovice Vigantice Horní Paseky Kramolišov Zubří Hážovice 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% I v případě zastoupení jednotlivých obcí jsou patrné značné rozdíly od skutečného stavu. Jedná se hlavně o větší podíl respondentů z Rožnova a naopak výrazně menší zastoupení v případě Zubří. Vzhledem k tomu, že počty respondentů u menších obcí nedovolují samostatné vyhodnocování, pro další analýzu byly rozděleny do dvou skupin. První Rožnov zahrnuje Rožnov, Hážovice, Tylovice, Horní Paseky, Dolní Paseky a Kramolišov. Ostatní - 4 -

6 samostatné obce byly sloučeny pod kategorii ostatní obce. Výsledky tohoto rozdělení ale mají poměrně nízkou vypovídací hodnotu vzhledem k faktu, že v kategorii ostatní obce jsou zmíněné nesrovnalosti ve věkové struktuře respondentů ještě silnější. Výsledky uvedené v této zprávě nelze, vzhledem k výše uvedenému, považovat za zcela odrážející názory obyvatel Rožnovska. Je tedy potřeba se spíše zaměřovat na výrazné rozdíly mezi jednotlivými odpověďmi respondentů a rozdíly v řádech procent brát s rezervou. V případě závěrů založených na třídění druhého stupně, (názory podle jednotlivých věkových skupin atd.) dochází k částečnému zmírnění uvedených problémů a takové závěry jsou tedy i přesnější. Zvolená metoda sběru dat se ukázala jako poměrně vhodná z pohledu návratnosti a nákladů, ale její slabina spočívá v reprezentativnosti. Pokud by tedy byla ještě v budoucnu použita, bylo by vhodné při ní využít tzv. kvótní výběr respondentů. Informovanost Většina respondentů se nedomnívá, že by měla dobré znalosti nabídky sociálních služeb. Jako dobré nebo velmi dobré své znalosti ohodnotilo pouze necelých 30 % z nich. I když ženy tuto oblast hodnotily lépe, rozdíly oproti mužům nejsou příliš významné. Znalosti soc. služeb podle pohlaví respondentů celkem ženy muži 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velmi dobře dobře málo vůbec neznám Rozdíly jsou patrné i po rozdělení respondentů podle věkových skupin. Zatímco u nejmladších respondentů své znalosti hodnotilo dobře asi 15 %, u nejstarších respondentů bylo toto hodnocení v téměř 35 % případů

7 Znalosti soc. služeb podle věku respondentů nad do 18 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velmi dobře dobře málo vůbec neznám Alespoň podle názorů respondentů je menší informovanost o sociálních službách v Rožnově. V menších obcích ohodnotilo své znalosti jako velmi dobré či dobré téměř dvojnásobný počet respondentů. Znalosti soc. služeb podle bydliště respondentů Rožnov ostatní obce 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velmi dobře dobře málo vůbec neznám - 6 -

8 Kvalita služeb Hodnocení kvality sociálních služeb odráží jejich malou znalost mezi respondenty. Kladně je hodnotí pouze 30 % respondentů. Opačný názor má asi 15 %. Přibližně polovina z nich ale nebyla schopná kvalitu vůbec posoudit. Pokud bychom brali v úvahu pouze odpovědi těch, kteří se ke kvalitě vyjádřili, pak s 60 % převládá pozitivní hodnocení. Kvalita soc. služeb podle pohlaví respondentů Celkem ženy muži 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velmi dobré dobré nedostatečné nevím nezajímám se zajímám se, ale nevím kde hledat Hodnocení podle věkových skupin se výrazně neliší. Zdůraznit lze pouze asi 10% podíl nejstarších respondentů, kteří přestože se o sociální služby zajímají, neví kde informace hledat. Kvalita soc. služeb podle věku respondentů nad do 18 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velmi dobré dobré nedostatečné nevím nezajímám se zajímám se, ale nevím kde hledat - 7 -

9 Podstatně výraznější rozdíly jsou ale patrné po rozdělení hodnocení podle znalostí sociálních služeb respondentů. Čím lepší znalosti o službách mají, tím je jejich hodnocení lepší. Současně roste pochopitelně i podíl těch, kteří byli schopní hodnotit. Kvalita soc. služeb podle jejich znalostí velmi dobře dobře málo vůbec neznám nedokáži posoudit 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velmi dobré dobré nedostatečné nevím nezajímám se zajímám se, ale nevím kde hledat V hodnocení kvality opět vychází o něco hůře Rožnov. O tom, že kvalita služeb v Rožnově je velmi dobrá, je přesvědčeno jen 0,2 % respondentů. Kvalita soc. služeb podle bydliště respondentů Rožnov ostatní obce 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% velmi dobré dobré nedostatečné nevím nezajímám se zajímám se, ale nevím kde hledat - 8 -

10 Pomoc V případě, že by respondenti potřebovali pomoc nebo radu v dané oblasti, více než 50 % by se obrátilo na svojí rodinu či přátelé. Naproti tomu na lékaře, resp. psychologa by se obrátilo jen 20 %. Toto celkové shrnutí však v sobě skrývá výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami respondentů. Na koho by se respondentiobrátilios ádostío ra d u č i p o m o c ro d ina a přátelé organizace poskytující ty to s lu by pracovnícim ě stského úřadu internet lékař nebo psycholog neví 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano Ne V rámci obcí je o něco vyšší výskyt odpovědí rodina a přátelé v Rožnově. Naopak v ostatních obcích jsou oproti Rožnovu častěji zastoupeny odpovědi lékař a pracovníci městského úřadu. Při rozdělení podle věku, si rodina a přátelé uchovávají stále své první místo. Ale zatímco u nejmladších respondentů, kteří jsou ještě závislí na rodičích, by se na rodinu obrátilo více než 80 %, ve věkové skupině 40 až 62 let je to necelých 45 %. Klesající trend se obrací až v nejstarší skupině, ze které by se na rodinu obrátilo více než 55 % respondentů. Opačný trend, kdy s věkem roste ochota požádat o pomoc, je v případě lékařů. To je ovšem způsobeno rozdílným druhem problémů, které mohou u různých věkových skupin nastat. V případě starších respondentů je pravděpodobnější výskyt zdravotních komplikací a s nimi spojených problémů, proto roste cena rad, které může poskytnout lékař. Pro nejstarší skupinu je rovněž typická malá ochota či možnost vyhledávat informace na internetu. Tuto možnost uvedlo pouze 6 % respondentů. S tímto číslem kontrastuje přibližně 40% podíl mezi nejmladšími respondenty. Na koho by se respondentiobrátilios ádostío ra d u č i pom oc podle v ě ku respondentů 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% do nad 62 ro d ina a př átelé pracovnícim ě stského úř adu lékař nebo psycholog organizace poskytujícíty to s lu by internet - 9 -

11 Podobné rozdíly můžeme najít i při rozdělení respondentů podle jejich deklarovaných znalostí sociálních služeb. Zde jsou nápadné hlavně dva údaje. Ti respondenti, kteří prohlašují, že jsou dobře informováni, by se logicky nejčastěji obraceli na konkrétní organizaci poskytující požadovanou službu. Ti, kteří ale uvedli malé znalosti, by se ve větší míře naopak obraceli na svou rodinu. Na koho by se respondenti obrátili os žádostí o radu či pomoc podle znalostí soc. služeb 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% velmi dobře dobře málo vůbec neznám rodina a přátelé pracovníci městského úřadu lékař nebo psycholog organizace poskytující tyto služby internet Mimo uvedených pět zdrojů informací mohli uvést respondenti i jiný, na který by se případně obrátili. Zde byly pouze jednotlivě uvedeny Zlaté stránky, pojišťovna, regionální tisk, příp. by se respondent spolehnul na obsah své domácí knihovny

12 Skupiny Jako skupiny obyvatel, které potřebují hlavně pomoc, byli nejčastěji uváděni lidé se zdravotním postižením (tělesně, mentálně a zrakově postižení). Mimo zdravotně postižených byly často uváděny rovněž rodiny s dětmi, senioři a oběti násilí. Jako nejméně vyžadující pomoc byli označeni nezaměstnaní, osoby závislé na alkoholu či drogách, občané vracející se z výkonu trestu a na posledním místě pak menšiny. Potřeba pomoci jednotlivým skupinám tě les ně m entáln ě zrakově ro d iny senio ři obě ti duševně d ě ti bezdom ovci nezam ě stnaní závislý trestanci m enšiny 0% 20% 40% 60% 80% 100% ve lm i hodně potřebné vh odné m é n ě neuvedeno Podle formulace otázky by i poslední možná odpověď méně znamenala, že dané skupině by měla být věnována jistá péče. Nebylo zde možné vyjádřit názor, že dané skupině nemá být věnována žádná pozornost. Naprostá většina respondentů ale neohodnotila všechny skupiny, pak tuto nulovou pozornost zastupuje z části odpověď neuvedeno. V následujícím grafu je odpověď neuvedeno vynechána a jsou započítaní pouze ti respondenti, kteří hodnotili. Jak jde vidět, pořadí jednotlivých skupin je převážně zachováno a rozdíly jsou obdobně výrazné. Potře ba pomoci jednotlivým skupinám (pouze respondenti kteř í hodnotili 1-5) tě les ně m entáln ě zrakově ro d iny senio ř i obě ti duševně d ě ti bezdom ovci nezam ě stnaní závislý trestanci m enšiny 0% 20% 40% 60% 80% 100% ve lm i hodně potř ebné vhodné m éně

13 Vezmeme-li průměrné hodnocení potřebnosti péče jednotlivých skupin, podle pohlaví respondentů, neukazují se žádné významnější rozdíly. V grafu jsou započítány pouze odpovědi těch respondentů, kteří hodnotili danou skupinu. Ti, kteří danou skupinu nehodnotili, nejsou zohledněni. Potřeba péč e podle pohlaví respondentů (p o u z e re sp o n d e n ti k te ří hodnotili 1-5) tě le sn ě postižení m entáln ě postižení zra ko vě postižení ro d iny s dě tmi duševně postižení obě ti násilí senio ř i d ě ti bezdom ovci nezam ě stnaní závyslé osoby osoby vracejícíce z výkonu trestu menšiny 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 mu i e n y Relativní shoda panuje i v názorech respondentů po rozdělení podle jejich bydliště. Významnější rozdíl můžeme najít jen v případě poslední skupiny menšiny. V tomto případě se respondenti z kategorie ostatní obce domnívají, že by této skupině měla být věnována menší pozornost, než respondenti z Rožnova. U obou skupin respondentů se ale tato skupina umístila až na posledním místě. Potřeba péč e podle bydliště respondentů (pouze respondenti kteří hodnotili 1-5) tě les ně postižení m entáln ě postižení zrakově postižení ro d iny s dě tm i duševně postižení obě ti násilí senioři d ě ti bezdom ovci nezam ě stnaní závyslé osoby osoby vracejícíce z výkonu trestu m enšiny 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 R o nov Ostatníobce

14 Nejvíce rozdílů můžeme najít po rozdělení hodnocení respondentů podle jejich věku. Jedná se hlavně o skupiny senioři, nezaměstnaní a osoby vracející se z výkonu trestu. U těchto skupin je potřeba péče hodnocena jako méně důležitá mladšími respondenty. Potřeba péč e podle vě ku respondentů (pouze respondenti kteří hodnotili 1-5) tě lesně postižení m entálně postižení zrakově postižení ro d iny s dě tmi duševně postižení obě ti násilí senioři dě ti bezdom ovci nezam ě stnaní závyslé osoby osoby vracejícíce z výkonu trestu m enšiny 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 do nad 62 Z uvedených údajů jde vidět, že respondenti upřednostňují skupiny, jež si podle nich své problémy nezavinili sami. Z toho důvodu se na prvních příčkách umisťují zdravotně postižení a naopak na konci např. osoby, vracející se z výkonu trestu, tzn. osoby, které spáchaly zločin. Z tohoto pohledu je logické i nízké hodnocení v případě menšin. Menšiny pro většinu lidí asociují Romy a tato skupina je v chápání většinové společnosti přímo zodpovědná za svou situaci. Vliv rasy jako nezaviněného faktoru v takovém výkladu nemá význam. Mimo uvedené skupiny měli respondenti možnost uvést další, kterým je potřeba věnovat pozornost. Opět se tu jednotlivě objevilo několik návrhů. Zadlužené osoby, osoby s autismem, samoživitelky, gambleři a podnikatelé

15 Sociální služby Jako nejdůležitější vidí respondenti zřízení pečovatelské služby, denního stacionáře, domovu pro seniory a osobní asistence. Tyto odpovědi v podstatě vychází z preferovaných ohrožených skupin. Jedná se tedy o služby zaměřené na postižené resp. seniory. pečovatelská služba denní stacionář domovy pro seniory a postižené osobní asistence krizová pomoc poradenství ranná péče odlehčovací služby aktivizační služby pro seniory a postižené chráněné b. azyl týdenní stacionář saktivizační služby pro rodiny telefonická krizová pomoc podpora samostatného bydlení průvodcovské služby soc. terapeutické dílny nízkoprahová zařízení pro děti dům na půl cesty kontaktní centra noclehárny nízkoprahová denní centra sociální rehabilitace terapeutické komunity následná péče teréní programy 0% 20% 40% 60% 80% 100% velmi hodně potřebné vhodné méně neuvedeno

16 Následující graf opět shrnuje pouze odpovědi respondentů, kteří hodnotili důležitost dané služby. pečovatelská služba denní stacionář domovy pro seniory a postižené osobní asistence krizová pomoc poradenství ranná péče odlehčovací služby aktivizační služby pro seniory a postižené chráněné b. azyl týdenní stacionář saktivizační služby pro rodiny telefonická krizová pomoc podpora samostatného bydlení průvodcovské služby soc. terapeutické dílny nízkoprahová zařízení pro děti dům na půl cesty kontaktní centra noclehárny nízkoprahová denní centra sociální rehabilitace terapeutické komunity následná péče teréní programy 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % velmi hodně potřebné vhodné méně

17 I v případě důležitosti jednotlivých služeb se ukazuje, že pohlaví respondentů nehraje v této problematice příliš významnou úlohu. Obecně se dá říci, že muži hodnotili v průměru služby jako méně důležité než v případě hodnocení žen. Důležitost služeb podle pohlaví respondentů (pouze respondenti kteří hodnotili 1-5) pečovatelská služba domovy pro seniory a postižené denní stacionář krizová pomoc osobní asistence ranná péče týdenní stacionář poradenství chráněné bydlení aktivizační služby pro seniory a postižené azylové domy odlehčovací služby aktivizační služby pro rodiny soc. terapeutické dílny dům na půl cesty telefonická krizová pomoc průvodcovské služby podpora samostatného bydlení nízkoprahová zařízení pro děti kontaktní centra teréní programy terapeutické komunity nízkoprahová denní centra noclehárny následná péče teréní programy 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 muži ženy

18 Stejně tak bydliště respondentů nemá na hodnocení důležitost jednotlivých sociálních služeb příliš velký vliv. Důležitost služeb podle bydliště respondentů pečovatelská služba domovy pro seniory a postižené denní stacionář krizová pomoc osobní asistence ranná péče týdenní stacionář poradenství chráněné bydlení aktivizační služby pro seniory a postižené azylové domy odlehčovací služby aktivizační služby pro rodiny soc. terapeutické dílny dům na půl cesty telefonická krizová pomoc podpora samostatného bydlení průvodcovské služby nízkoprahová zařízení pro děti kontaktní centra teréní programy terapeutické komunity nízkoprahová denní centra noclehárny následná péče programy 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 Rožnov ostatní obce

19 Nevětší rozdíly v hodnocení respondentů se opět objevují při rozdělení podle jejich věku. Důležitost služeb podle věku respondentů pečovatelská služba denní stacionář domovy pro seniory a postižené osobní asistence krizová pomoc ranná péče týdenní stacionář poradenství chráněné bydlení aktivizační služby pro seniory a postižené azylové domy odlehčovací služby aktivizační služby pro rodiny soc. terapeutické dílny dům na půl cesty telefonická krizová pomoc průvodcovské služby podpora samostatného bydlení nízkoprahová zařízení pro děti kontaktní centra teréní programy terapeutické komunity nízkoprahová denní centra noclehárny následná péče programy 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 do nad

20 Problémy Na konci dotazníku měli respondenti možnost uvést nejpalčivější problém na Rožnovsku. Vzhledem k tomu, že byla zvolena forma otevřené otázky, objevila se tu dlouhá řada různých připomínek a postřehů. Jako hlavní problémy, které se tu objevily, lze uvést nezaměstnanost, problémy s Romy a dopravní situaci ve městě. V rámci problematiky sociálních služeb to byla lepší péče o seniory a nedostatečná informovanost o sociálních službách. Problémy Četnost nezaměstnanost (ženy s dětmi, postižení, nad 50 let) 35 Romové 14 dopravní situace ve městě 14 lepší péče o seniory 13 informovanost o sociálních službách 13 parkování 12 křižovatka u Janíků 11 městská policie 9 domov důchodců 9 dětské hřiště 9 komunikace ve špatném stavu 8 agresivita mládeže, vandalismus 8 chodník do Hážovic. Tylovic a D. Bečvy 7 bezdomovci 7 neochota úřadů 6 kulturní a sportovní vyžití pro děti 6 kultura 6 cyklostezky 6 bezbaríerový přístup do obchodů a úřadů a autobusů 5 nepořádek na autobusovém nádraží 4 konzumace alkoholu a návykových látek nezletilých 4 znečištěné vlakové nádraží 3 pomoc postiženým osobám 3 pomoc osobám s autismem 3 azylově domy 3 zlepšení soc. pomoci 2 zlepšení bytové otázky 2 vodovod, kanalizace 2 vodovod na H. Pasakách 2 více finančních prostředků do Hážovic a Tylovic 2 údržba města-zeleně 2 údržba chodníků a cest v zimě 2 stacionáře 2 sportoviště 2 psi na sídlištích 2 prevence kriminality u mládeže 2 pomoc rodinám s dětmi 2 pomoc lidem s psychickými a návykovými problémy 2 nedostatek finančních prostředků 2 kruhový objezd 2 internetová kavárna 2 charita nové prostory a více personálu

21 hodně supermarketů 2 dostupnost služeb 2 cyklostezky na D. Bečvě 2 cesty pro in-line brusle 2 zrušení zákazu průjezdu přes TESLU 1 zrakově a sluchově postižení 1 zdravotnictví 1 zbytečný kamerový systém 1 zájmové kroužky 1 zablokovaný skatepark 1 využívání soc. dávek 1 volně pobíhající psi 1 vice se zaměřit na děti 1 více podporovat mladé lidi 1 více peněz na sociální účely 1 více domácí péče 1 urologická ambulance na poliklinice 1 týdenní stacionáře 1 tv prima na D. Bečvě 1 špatný stav aut 1 svobodné matky 1 soc. služby na vesnicích 1 slevy místnímu obyvatelstvu 1 rekreace 1 rasismus, diskriminace 1 psycholog ve škole 1 přechody pro chodce 1 pozdější autobusová linka 1 postižené děti a jejich socializace 1 poplatky za odpady 1 pomoc soc. slabším rodinám 1 politická reprezentace nechápe závažnost problematiky sociální práce 1 pečovatelská služba s výukou pro postižené matky 1 pečovatelská služba na Horní Bečvě 1 opilci na nádraží 1 omezit průjezd Tyršovým nábřežím 1 omezené dopravní spojení 1 obchvat 1 obce regionu spolu nespolupracují 1 noclehárny pro bezdomovce 1 nízkopodlažní autobusy 1 neznalost úředníků 1 neudržované domy 1 netřídění odpadu 1 nedostatek sociálních pracovníků pro seniory 1 nedostatečná rychlost při řešení problémů 1 nedostatečná infrastruktura 1 nedodržování rychlostí 1 násilí v TV 1 na vesnicích málo kulturních akcí 1 mizerná údržba pořádku 1 málo služeb

22 málo kontejnerů na odpad na parkovišti 1 málo laviček v dolním parku 1 malá pohotovostní péče 1 malá míst pro seniory 1 malá dostupnost na sídlištích pro průjezd záchranných vozů 1 lékárny k dispozici v Rožnově 1 lavičky pro seniory 1 lanovka z Dolní Bečvy 1 křižovatky 1 kontrola diskoték 1 kapacita soc. bydlení 1 jídelna 1 chybí ošetřovatelské služby pro postižené 1 chybí kontejnery 1 chybí ing.sítě-uhliska 1 chování soc. pracovnic 1 hospody plné kouře 1 fronty v čekárnách lékařů 1 ekologie a ochrana přírody 1 drahé soc. zařízení 1 drahá elektrika, plyn, velké doplatky na léky 1 Kontrola stavu stromu 1 domy s pečovatelskou službou 1 domovy pro lidi od domácí násilí 1 dokončení střediska na Dol. Bečvě 1 dokončení nákupního střediska 1 dobrovolnické centrum 1 dlouhé čekání na operace kloubů atd. 1 cyklostezky s Dol. Bečvy 1 centra pro mládež 1 byty pro rodiny s dětmi 1 bytová komise 1 aqvapark

23 Zubří Využívání soc. služeb a jejich kvalita Mezi respondenty ankety převládají osoby, které sociální služby nevyužívají. Ty tvoří 79 % všech respondentů. Podíl klientů sociálních služeb je pouze 21 %. Podíl osob využívající některou sociální službu ANO 21% NE 79% V hodnocení sociálních služeb je nejčastěji zastoupena odpověď nevím, kterou uvedlo 44 % respondentů. U těch, kteří se k dané otázce vyjádřili, převládá spíše negativní hodnocení. Jako spíše špatné ohodnotilo sociální služby 38 % respondentů. Kladně pak zbývajících 18 %. Pomineme-li respondenty, kteří nedokázali kvalitu posoudit, pak negativní hodnocení uvedly dvě třetiny respondentů. H odnocenísoučasné úrovně sociálních služeb ve městě ve lm idobře 3% spíš dobře 15% neví 44% spíše špatně 38%

24 Požadované sociální služby Na otázku Jakou sociální službu nejvíce postrádáte? uvedlo nejvíce respondentů asistenční služby a zařízení pro děti. Oba tyto druhy služeb uvedlo okolo 35 % respondentů. Jakou sociální službu nejvíce postrádáte osobní asistenty, pomoc a péči zařízení pro děti, dět. Centr. aktivity pro důchodce dostupnost lékařské péče podpora nezaměstnaných vzdělávací programy, rekvalif. ostatní 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% Anketa obsahovala i druhou otázku podobného zaměření, která zněla Které z následujících sociálních služeb jsou podle Vašeho názoru nejvíce potřebné v Zubří?. Zde byly nejčastěji uvedeny služby spojené s bydlením. Dům s pečovatelskou službou a domov důchodců uvedlo necelých 50 % respondentů. Potřebnost sociálních služeb dům s pečovatelskou službou domov důchodců domovinka, centr. den. služ. pečovatelská služba poradenství a inf. o prac. příl. osobní asistence azylový dům pro matky s dět. kurzy práce s počít. a příst. k in. azylový dům pro bezdomovce konaktní centrum pro drog. z. 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

25 Sociální skupiny Z pohledu míry pomoci, kterou by město mělo věnovat konkrétním skupinám občanů, nejvíce respondentů upřednostňuje seniory a zdravotně postižené osoby. Nejméně pozornosti by pak mělo být věnováno osobám vracejícím se z výkonu trestu a drogově závislým. Kterým sociálním skupinám by mělo město nejvíce pomáhat senioři osoby se zdr. postižením děti a mlád. ohrož. delikvencí nezaměstnaní drogově závislí občané vracející se z výk. tr. jiné soc. skupiny 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Problémy Mezi problémy v Zubří dominují nedostatečná síť obchodů, náměstí a špatné služby pošty. Problémy, které by šlo chápat jako spojené s problematikou sociálních služeb, respondenti uváděli méně často. Zde převládala problematika spojená s dětmi a se zdravotnictvím

26 Problémy Četnost Obchodní síť 30 Náměstí 18 Pošta - lepší služby 11 Životní prostředí 8 Aktivity pro děti a mládež 8 Pracovní doba MŠ DUHA 7 Výjezd ze Zubří 6 Rehabilitace + odborní lékaři 4 Nabídka služeb 4 Úroveň zdravotní péče, lékaři, ordinační doby 4 Práce nezaměstnanost pro MÚ opp 4 Zastupitelstvo 4 Zařízení podobné Kamarádu 3 WC 3 Bezbariérový přístup 3 Hřiště na Horním konci 2 Rozhlas 2 Park 2 Obchodní síť proti 2 Vývařovna 2 Mezilidské vztahy 2 Dětské centrum volného času 2 Pobočka PČR v Zubří 1 Prodloužená autobusová linka k poliklinice R. p.r. 1 MěÚ - pracovní doba 1 Hřiště Staré Zubří - oplocení potoka 1 Rozvoz obědů 1 Práce pro drogově závislé 1 Kabel TV pod Hůrkou 1 Rušení klidu pod Hůrkou 1 Drogově závislí 1 Ped.psych. poradna 1 Lepší údržba v zimě - osvětlení 1 Odpadkové koše na psí výkaly 1 Vodovod, kanalizace, dolní část ul. Starozuberská 1 Benzínka 1 Logopedie ve školce 1 Práce pro důchodce 1 Hřiště sídliště