Situace na trhu práce v kraji Vysočina

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav Ekonomie Situace na trhu práce v kraji Vysočina Diplomová práce Bc. Marie Dusíková Brno 2008

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce a s použitím literatury, kterou uvádím. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne Bc. Marie Dusíková

3 Poděkování: Děkuji touto cestou vedoucímu mé diplomové práce Ing. Petru Rozmahelovi, Ph. D. za jeho cenné rady a pomoc při zpracování diplomové práce. Bc. Marie Dusíková

4 ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na v dnešní době velice aktuální a často diskutované téma trhu práce, a s ním spojeným fenoménem nezaměstnanosti, a to konkrétně na problematiku současného trhu práce v rámci kraje Vysočina. Cílem a smyslem této práce bylo zmapovat a vyhodnotit jednak situaci na jednotlivých regionálních trzích práce kraje, a následně pak zhodnotit stav v celém kraji Vysočina. Vlastní aplikační části práce nejprve předchází teoretická stať, která vysvětluje podstatu trhu práce na základě ekonomických teorií a přístupů, a která se zabývá základními principy funkce trhu práce s důrazem na problematiku nezaměstnanosti jako poruchy trhu práce. Vlastní jádro práce pak tvoří podrobná analýza stavu a vývoje zaměstnanosti a zejména pak nezaměstnanosti, nejprve v jednotlivých regionech kraje, a poté ve společném srovnání a zhodnocení za celý kraj. Analýza trhu práce byla provedena dle předem stanovených vybraných ukazatelů z oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Jelikož hlavním cílem společnosti je především zvyšování zaměstnanosti a eliminace nezaměstnanosti na nejnižší možnou úroveň, která je udržitelná, což pak přispívá ke zvyšování životní úrovně, a tím i k určitému společenskému statusu země, jsou v práci naznačeny možné alternativy řešení snižování nezaměstnanosti. Nastínění budoucího vývoje v nadcházejícím horizontu situace na trhu práce v kraji Vysočina na základě faktů z provedené analýzy je pak závěrem práce. Klíčová slova Trh práce, zaměstnanost, nezaměstnanost, kraj Vysočina.

5 ABSTRACT The diploma thesis focuses on an actual topic of the labor market and related unemployment phenomena in the Vysočina region. The aim and the purpose of the thesis were to assess the situations at the individual regional labor markets in the sub-regions and flowingly to evaluate the situation in the whole region of Vysočina. The theoretical part includes the definitions and explanations of the main functions and principles of the labor market and persisting unemployment. The main chapter includes a detailed analysis of the unemployment rate and other related indicators in the selected sub-regions and the region of Vysočina according to chosen indicators. Possible options, how to solve the unemployment problem, are also a necessary part of the text. The final part of the thesis includes a prognosis of a possible future at the labor market in the Vysočina region. Key words Labor market, employment, unemployment, Vysočina region.

6 Obsah 1 Úvod Cíl práce Metodika práce a použitý materiál Trh práce Trh práce Poptávka po práci Nabídka práce Rovnováha na trhu práce Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Odbory na trhu práce Nezaměstnanost Pojem nezaměstnanost Příčiny nezaměstnanosti Mzdová Phillipsova křivka a nepružnost mezd Měření nezaměstnanosti Druhy nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti pro společnost Analýza situace na trhu práce v rámci kraje Vysočina Kraj Vysočina Stav a vývoj situace na trzích práce jednotlivých regionů (okresů) v kraji Vysočina od roku Okres Jihlava Okres Havlíčkův Brod Okres Pelhřimov Okres Třebíč Okres Žďár nad Sázavou Situace na trhu práce v kraji Vysočina celkové zhodnocení

7 8 Alternativy snižování míry nezaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) Průmyslové zóny Podnikatelské inkubátory Závěr Literatura Seznam tabulek, grafů a obrázků

8 Úvod 1 Úvod O trhu práce se obecně říká, že je především trhem lidí, kteří jednají vědomě. Práce je faktor výroby, který působí nejen jako objekt, ale i jako subjekt řízení, rozhodování a chování. V pracovním procesu nejsou lidé jen jako prosté námezdní síly, které pracují za mzdu. Jejich postoj k práci a k výsledkům práce vůbec je ovlivněn i tím, že se sami podílejí na řízení, na základním jmění firmy, či jsou vlastníky určitého počtu akcií. Působením trhu práce nastává liberalizace nabídky a poptávky pracovních sil každý člověk se může ucházet kdekoliv o práci a každý zaměstnavatel může zaměstnat kohokoliv bez administrativního omezení. Dochází tak k volnému pohybu pracovních sil, k volné konfrontaci nabídky a poptávky. Trh práce vytváří určitým způsobem ekonomické klima, ve kterém se podnikatelské subjekty svobodně konkrétně rozhodují o svých možnostech v oblasti zaměstnanosti (kolik pracovníků zaměstnat), v důsledku čehož se pak vyvíjí zaměstnanost celé společnosti. Existence tohoto trhu je zřejmá v tom, že se eliminuje administrativní zasahování do činností s pracovními silami, nevytváří se umělý nedostatek pracovních sil. Nastává rovnovážný stav ve vzájemném vztahu mezi potencionálními pracovníky a zaměstnavateli, mizí dřívější diktát nižší nabídky zdrojů pracovních sil oproti nárokům podniků na doplňkovou potřebu pracovníků. V tržní ekonomice však platí zásada, že každý podnikatelský subjekt si sám svojí činností předurčuje výši mezd tím, že sám vytváří potřebné zdroje na mzdy, že si sám na mzdy vydělává. Jinými slovy, aby byl podnik schopný svými výrobky konkurovat, může do nákladů započítat jen tolik mezd, aby spolu s dalšími náklady umožňovaly ve srovnání s dosaženými tržbami alespoň průměrný zisk. Následkem toho jsou podnikatelské subjekty pod trvalým a tvrdým ekonomickým tlakem, na základě kterého musí bedlivě vážit, kolik pracovníků si mohou dovolit zaměstnat, aby nenarušily svými mzdovými náklady konkurenceschopnost svých výrobků a rentabilitu výroby. Na trhu práce se tedy utváří určitá nabídka a poptávka po pracovních silách, jejichž střetem pak vzniká cena práce neboli mzda. Trh práce má však i druhou stranu mince a tou je kromě zaměstnanosti i nezaměstnanost. Někteří ekonomové ji pro převahu negativních vlivů jednoznačně zamítají, druzí však přiznávají, že pro lepší funkci trhu je nutné určité procento. 3

9 Úvod Problematiku nezaměstnanosti řešily a musí řešit i ve vyspělých ekonomikách, kde funguje tržní hospodářství dlouhodobě, a už dávno není pro ně něčím neobvyklým. I pro českou ekonomiku je nezaměstnanost po roce 1989 staronovým jevem. Podobně jsou na tom ale všechny země bývalého východního bloku, kam patřila i naše země, které prošly řadou zásadních reforem od systému centrálního plánování ekonomiky k systému tržního hospodářství. Nezaměstnanost jako ekonomický a sociální fenomén, byl, je a bude součástí existence populace, a bude záležet na ní, jak se s ním vyrovná či nevyrovná. 4

10 Cíl práce 2 Cíl práce Hlavním cílem této diplomové práce je vyhodnotit celkovou současnou situaci na trzích práce v jednotlivých regionech kraje Vysočina a následně pak v celém kraji. Dílčími cíli práce jsou podrobně analyzovat současnou situaci na trzích práce jednotlivých regionů kraje Vysočina a poté opět celkově za celý kraj dle vybraných ukazatelů z oblasti zaměstnanosti a zejména pak nezaměstnanosti, dle předem stanovených ukazatelů: 1. celkový vývoj zaměstnanosti 2. volná pracovní místa (VPM) 3. vývoj míry nezaměstnanosti 4. stav a vývoj počtu uchazečů o zaměstnání 5. struktura nezaměstnaných (struktura dle vzdělání, struktura dle věku) Nedílnou součástí práce je také identifikace faktorů přispívajících k nerovnováze a odlišnému vývoji na jednotlivých regionálních trzích práce. Dalším dílčím cílem práce jsou možné alternativy řešení nezaměstnanosti v kraji. Závěr pak představuje konečné zhodnocení celkové současné situace a nastínění budoucího vývoje na trhu práce v kraji Vysočina. 5

11 Metodika práce a použitý materiál 3 Metodika práce a použitý materiál Diplomová práce je členěna do dvou stěžejních částí. Teoretické části, která je podkladem pro naplnění cílů diplomové práce z hlediska teorií a makroekonomických přístupů, zabývajících se problematikou trhů práce a řešení nezaměstnanosti, a aplikační hlavní části, která je cílem a smyslem diplomové práce, jíž je vyhodnocení celkové současné situace na trhu práce v rámci kraje Vysočina. Hlavním metodickým nástrojem práce byla analýza a dále bylo využito metod komparace, popisné metody, metody logické indukce a dedukce. Teoretická část práce se skládá z literárního přehledu, kde jsem se ve stati Trh práce zaměřila na základní pravidla funkce trhu práce jako jsou poptávka po práci, nabídka práce, v jejich střetu pak na rovnováhu na trhu práce, na principy reálného trhu práce v podmínkách nedokonalé konkurence, či na problematiku odborů na trhu práce. Následně se podrobněji zabývám poruchou trhu práce nezaměstnaností, kterou vysvětluji z teoretického hlediska, věnuji se měření nezaměstnanosti, uvádím jednotlivé druhy nezaměstnanosti, definuji též přirozenou míru nezaměstnanosti včetně principu Phillipsovy křivky, a uvádím dopady nezaměstnanosti pro společnost. Vlastí jádro práce tvoří podrobná analýza stavu a vývoje zaměstnanosti a zejména pak nezaměstnanosti, nejprve v jednotlivých regionech kraje Vysočina, a poté ve společném srovnání a komparaci celého kraje Vysočina, dle předem stanovených vybraných ukazatelů z oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti. U zaměstnanosti jsem nejprve tohoto ukazatele popsala, dále pak prezentuji zaměstnanost v jednotlivých základních odvětvích a z hlediska druhu vlastnických forem podnikatelských subjektů. Zaměřila jsem se také na tematiku volných pracovních míst, obzvláště pak na srovnání počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání na počet volných pracovních míst. V bloku o nezaměstnanosti předně rozvíjím problematiku vývoje míry nezaměstnanosti a to ve srovnání jednotlivých okresů, kraje i celorepublikových hodnot. V souvislosti s tím se následně věnuji stavu a vývoji počtu uchazečů o zaměstnání, a to předně z hlediska nově evidovaných uchazečů, vyřazených uchazečů a uchazečů podle pohlaví. Zabývám se též 6

12 Metodika práce a použitý materiál handicapovanými skupinami uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Vymezila jsem také evidované uchazeče o zaměstnání v části Struktura nezaměstnaných, a to dle vzdělání a věku. Nedílnou součástí diplomové práce je nastínění možných způsobů řešení nezaměstnanosti, kde jsem se předně zaměřila na potřebu průmyslových zón a aktivní politiku zaměstnanosti. Vlastní aplikační část práce uzavírá závěrečné shrnutí a zhodnocení. Při tvorbě literárního přehledu diplomové práce jsem čerpala poznatky z odborné literatury, zabývající se makroekonomickou tematikou, s důrazem na trh práce, a s ním spojeným fenoménem nezaměstnanosti, jejíž seznam uvádím jako součást práce. Ve vlastní aplikační části, ve které se zabývám vývojem celkové současné situace na trhu práce v rámci kraje Vysočina, jsem vycházela z podkladů a dat oslovených úřadů práce jednotlivých regionů (především pak ročních Zpráv o situaci na trhu práce jednotlivých regionů), dále pak z oficiálních statistik Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu. 7

13 Trh práce 4 Trh práce 4.1 Trh práce Práce tvoří spolu s půdou a kapitálem základní výrobní faktory. Je to vědomá a účelná činnost, jejíž kvalita a kvantita závisí na fyzických a duševních schopnostech člověka. Trh práce je definován dvěma základními faktory trhu poptávkou po práci a nabídkou práce, jejichž střetnutím vzniká další základní faktor trhu cena práce. Na trhu práce domácnosti resp. pracovníci nabízejí počet hodin práce (pracovních jednotek) a zaměstnavatelé (resp. stát) poptávají práci, resp. pracovní služby [5]. Nástrojem sladění nabídky práce a poptávky po práci je cena práce, neboli nominální mzdová sazba. Trh práce je obdobou trhu statků a služeb s určitými významnějšími odlišnostmi. Především práce nemá stejnou povahu jako jiné zboží, protože ji vykonávají lidé, kteří jsou schopni myslet, a mají svá práva. Důsledkem působení tohoto trhu je i fakt, že pracovní síla je dle potřeb společnosti rozmisťována do určitých odvětví a regionů. 4.2 Poptávka po práci Poptávka po práci závisí na mezním produktu práce, který klesá s růstem počtu poptávaných jednotek práce a naopak [3]. Konkrétně je určena příjmem z mezního produktu práce. Je poptávkou odvozenou, která závisí především na poptávce spotřebitelů po finálních statcích, a dalších faktorech, které provázejí firmu technologické postupy používané ve výrobě, postavení firmy na trhu apod. Firmy stanoví svou poptávku po práci na úrovni, kde se mezní produkt práce rovná reálné mzdové sazbě, což vyplývá z podstaty chování firmy, která má v neoklasické teorii podobu maximalizace zisku [3]. Formování poptávky po práci firmou proto vychází z kriteria maximalizace zisku. Firmy pak budou zvyšovat poptávku po práci tak dlouho, dokud se nevyrovnají mezní náklady práce s příjmem 8

14 Trh práce z mezního produktu práce. Dojde-li k vyrovnání, firmy již nenajímají další dodatečné jednotky práce. Poptávka po práci je tedy závislá zejména na výši mzdové sazby. Z tohoto hlediska se mezní náklady práce rovnají mzdové sazbě, a zaměstnavatelé budou zvyšovat poptávku po práci do doby vyrovnání příjmu z mezního produktu práce s mzdovou sazbou [6]. Hodnotíme-li průběh poptávky po práci, dospějeme k následujícím situacím. Předpokládáme, že při určité výchozí mzdové sazbě máme určitou, této situaci odpovídající, poptávku po práci. V případě úměrného zvýšení mzdové sazby na určitou úroveň, dojde k odpovídajícímu snížení poptávky po práci na určitou úroveň a naopak, úměrné snížení úrovně mzdové sazby na určitou úroveň vyvolá této situaci adekvátní zvýšení poptávky po práci. Poptávka po práci je však ovlivňována i ostatními faktory a jejich vzájemnými faktory. Změna alespoň jednoho výrobního faktoru způsobí změnu poptávky po práci. Např. zvýšení poptávky po výrobcích povede ke zvýšení výroby, následkem čehož bude třeba více práce, což povede pak ke zvýšení poptávky po práci. Dalším příkladem je, že při snížení ceny kapitálu se sníží náklady, zvýší rentabilita, a následně se pak zvýší i výroba. Jelikož zvýšení výroby způsobí větší potřebu práce, zvýší se poptávka po práci (efekt z rozsahu výroby). Firmy mohou zareagovat na snížení ceny kapitálu také tak, že použijí ve výrobě kapitálové statky, které jsou náročnější na kapitál, což bude mít za následek snížení poptávky po práci [6]. Hlavními determinanty poptávky po práci jsou: cena práce, charakterizovaná mzdovou sazbou, poptávka po produkci vyráběné pomocí práce a cena této produkce, dále pak produktivita práce (tj. celkový výstup dělený pracovními vstupy, závisející na kvalitě vstupů práce, množství a kvalitě kooperujících výrobních faktorů, na úrovni a užití technologických a technických znalostí), ceny ostatních vstupů (kapitál, půda, očekávání budoucí tržby apod.). Poptávku po práci můžeme analyzovat v několika úrovních na úrovni firmy, odvětví či celého trhu práce. Sumací individuálních poptávek po práci ze strany firem lze dospět k agregátní poptávce po práci na úrovni celého trhu práce. 9

15 Trh práce 4.3 Nabídka práce Nabídka práce je určena mezními náklady domácností při konání práce. Domácnosti nabízejí svou práci za reálnou mzdovou sazbu místo toho, aby pracovaly na vlastní produkt [3]. Rozhodování domácností na trhu práce spočívá v poměřování nákladů při konání práce s výší reálné mzdové sazby, která je odměnou za vykonanou práci. Domácnosti jsou pak ochotny pracovat, když odměna za vykonanou práci je větší či rovna nákladům spojených s prací. Podstatnou roli při nabízení pracovních služeb domácností hraje uvažování domácností o využití svého časového fondu, zda budou upřednostňovat práci, jinak výdělečnou činnost, či volný čas. Bude záležet jednak na úrovni mzdové sazby a také na určitém stupni důležitosti volného času pro domácnosti [6]. Nezanedbatelnou roli při rozhodování hraje i celkový užitek domácností, resp. pracovníků, který je tvořen spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času. Ten se zvyšuje, roste-li spotřeba domácností, a snižuje se, když domácnosti resp. pracovníci stráví více času v práci [5]. Ten kdo bude pracovat alespoň jednu hodinu navíc, může použít dodatečné jednotky reálního důchodu k rozšíření své spotřeby [3]. Jestliže se mohou domácnosti svobodně rozhodovat, zvažují, jak budou při určité mzdové sazbě dělit svůj disponibilní čas mezi práci a volný čas. Nacházejí-li se domácnosti v nižší důchodové sféře, či roste-li mzdová sazba, zaměňují domácnosti svůj volný čas za dodatečnou práci, následkem čehož dojde ke zvýšení nabídky práce, a my hovoříme o tzv. substitučním efektu [6]. Substituční efekt tedy nastává, jestliže vyšší reálná mzda dělá volný čas dražším. Potom když reálná mzda roste, každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží. Když je volný čas stále dražší, domácnosti substituují delší pracovní dobou tento volný čas [5]. Vyskytne-li se však situace, že při dále se zvyšující mzdové sazbě roste i důchod, a následkem čehož se domácnosti dostanou do vyšší důchodové sféry, zvýší se nároky na volný čas, a zároveň se sníží nabídka práce. Nárůst důchodu může způsobit i nárůst spotřeby, a my jsme dospěli k tzv. důchodovém efektu [6]. Důchodový efekt tedy nastává tehdy, jestliže se reálná mzda zvyšuje, domácnosti jsou bohatší, a mohou si dovolit více volného času na úkor pracovního času. Původní úroveň spotřeby tak mohou domácnosti dosáhnout menším počtem hodin práce [5]. Z této modelové situace plyne, že vyšší reálná mzda nemusí vést k vyšší nabídce 10

16 Trh práce práce. Převaha substitučního efektu nad důchodovým efektem má za následek zvyšování nabídky práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek pro změnu tendenci snižování nabídky práce. Hlavní determinanty nabídky práce jsou: reálné mzdy (jejich současná i očekávaná úroveň), jmění (majetek), mimopracovní příjmy (včetně vládních transferů), demografický vývoj (zejména počet a věková struktura obyvatelstva), míra ekonomické aktivity obyvatelstva (poměr mezi pracujícím obyvatelstvem a obyvatelstvem celkem nebo poměr mezi pracujícím obyvatelstvem v produktivním věku a obyvatelstvem celkem v produktivním věku, vyjádřený v procentech). Celkovou nabídkou práce je počet pracovníků, které má ekonomika k dispozici, nebo počet hodin odpracovaných při výdělečné činnosti [9]. Celková nabídka práce se může zvyšovat nebo naopak snižovat. Jelikož je trh práce většinou definován pro jednotlivé profese, čím bude mzdová sazba určité atraktivní profese vyšší oproti nezměněným mzdovým sazbám v ostatních profesích, tím více lidí bude projevovat zájem o tuto práci, a nabídka práce na trhu této profese se zvýší. Pokud však se zvýší mzdová sazba v jiné profesi, mohou nositelé původní atraktivní profese projevit zájem o toto povolání, a původní nabídka práce na trhu původní určité atraktivní profese se stane neatraktivní, a sníží se. Přechod z jedné profese do jiné však vyžaduje potřebné znalosti a dovednosti, popř. manuální zručnost, aby se na daném trhu určité profese vůbec uplatnili. 4.4 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce neboli jinak vyčištění trhu práce nastává, jestliže se agregátní nabídka práce rovná agregátní poptávce po práci. Ekonomika v této situaci operuje na úrovni potencionálního produktu, vyrobeného při plné zaměstnanosti, při rovnovážné reálné mzdě, která právě vyčišťuje trh práce, a při použití existujícího (neměnného) množství ostatních výrobních faktorů (kapitálu, půdy, dané úrovně technologie). Stavu plné zaměstnanosti pak odpovídá přirozená míra nezaměstnanosti. Rovnováha na trhu práce nastává v dokonalé konkurenci, kde pružné mzdy zajišťují obnovení rovnováhy mezi poptávkou po práci a nabídkou práce. V těchto 11

17 Trh práce ideálních podmínkách klasického modelu firmy najímají takové množství pracovníků, které při dané reálné mzdě najmout chtějí, a domácnosti nabízejí při dané reálně mzdě tolik hodin práce, kolik samy chtějí. Jinak řečeno, každá domácnost prodá veškerou jí nabízenou práci, a je uspokojeno každé poptávané množství práce [5]. Na takovémto trhu práce se potom následně nachází pouze dobrovolná nezaměstnanost, způsobená neochotou části ekonomicky aktivního obyvatelstva pracovat, ať už v důsledku příliš nízké úrovně daných mzdových sazeb, poněvadž takto daná mzdová sazba nestimuluje tuto část obyvatelstva k vyhledávání práce, či v důsledku nevyužité své kvalifikace apod. Neexistuje tedy nedobrovolná nezaměstnanost, ale teorie přirozené míry nezaměstnanosti bere v úvahu frikční a strukturální nezaměstnanost v důsledku toho, že trh práce je v neustálém pohybu [5]. 4.5 Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Trhem práce v podmínkách nedokonalé konkurence rozumíme reálný trh práce, kde nejsou mzdové sazby dostatečně pružné, aby vyrovnávaly poptávku po práci s nabídkou práce, což vede ke vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti. Mzdové sazby jsou obvykle nepružné směrem dolů, a to zejména proto, že firmy berou v úvahu zvýšení nákladů spojených se změnami v systémech mezd a problémy při jednání s odbory. Proto mezi zásadní příznaky nedokonalé konkurence patří tzv. mzdová strnulost, vznikající v důsledku faktu, že mzdy reagují daleko pomaleji na změny na trzích práce, než je tomu u cen na trzích výrobků a služeb. Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává pomaleji a postupně [7]. Dalším negativem nedokonalé konkurence, které však většina firem vytváří, jsou tzv. mzdové tarify firem. Podle těchto klasifikačních systémů jsou pak pracovníci ohodnocováni, a následně pak odměňováni. Největší problém u těchto mzdových tarifů je skutečnost, že jsou neměnné na delší dobu, a to většinou nejméně na dobu jednoho roku, ale trh práce se vyvíjí neustále, z čehož pak vzniká nesoulad mezi trhem práce a těmito mzdovými tarify, a tím pak následně nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. 12

18 Trh práce Do projevů nedokonalé konkurence řadíme i fakt, že firmy jsou ve svém rozhodování omezeny kolektivními smlouvami, pracovně právním zákonodárstvím, ale i čistě tržními vlivy, jako např. zájem firem udržet si kvalifikované a zapracované zaměstnance, neboť firmy zpravidla nemají zájem nahrazovat osvědčené pracovníky nezaměstnanými, kteří by byli ochotni pracovat i za nižší mzdové sazby, protože je to spojeno s dodatečnými náklady na přijímání a zapracování nových pracovníků. Navíc zde hrozí nebezpečí, že se noví pracovníci nové práci nepřizpůsobí a neosvědčí se. To může vést k udržování zaměstnanosti nad efektivní úrovní, s ohledem na očekávaný růst poptávky po jejich produkci v budoucnosti. Trh práce reálného hospodářství se tedy vyvíjí v podmínkách nedokonalé konkurence, což má za následek v obecném důsledku strnulost nabídky práce i poptávky po práci. Strnulost nabídky práce vychází i z omezené volby domácností mezi málo kombinacemi mzdových sazeb a rozsahem nabídky práce (plný nebo částečný pracovní úvazek, vedlejší pracovní úvazek, nezaměstnanost). Strnulost nabídky práce je dána i strukturální různorodostí práce, a z ní vyplývající segmentace trhu práce. Jedná se o rozdělení trhu práce na množství dílčích trhů různých profesí, které jsou ve značné míře navzájem nekonkurenční ve smyslu substituce jedné práce jinou (např. lékař a ekonom). Strnulost poptávky po práci je ovlivňována právními zásahy do trhu práce, vlastním rozhodování firem, tržními vlivy apod. Mzdové sazby jsou tak pak často i delší dobu nad úrovní mezního produktu práce. Zásahy státu do funkce trhu práce sice omezují negativní projevy tohoto trhu, ale mohou způsobit zkreslenou adaptaci ekonomických subjektů a omezení samoregulace trhu práce. Poruchy na trhu práce mohou mít za následek výraznější zvýšení nezaměstnanosti, což pak stát řeší pomocí makroekonomických regulačních opatření [6]. 4.6 Odbory na trhu práce Odbory (odborové svazy) jsou sdružení pracujících, které vznášejí požadavky na zaměstnavatele, ať už chtějí pro své členy vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky, jistou bezpečnost práce apod. Vyjednané požadavky jsou pak zakotveny v tzv. 13

19 Trh práce kolektivní smlouvě, kterou odsouhlasí a potvrdí podpisem společně se zaměstnavateli. Svým postavením a jednáním ovlivňují tak nabídku práce, a do určité míry i poptávku po práci. Při kolektivním vyjednávání se zaměstnavateli jsou nejčastějším požadavkem odborů, jak už bylo řečeno, vyšší mzdové sazby svých členů. Toho lze dosáhnout třemi způsoby [7]: vyjednáním vyšší mzdové sazby, která je vyšší, než mzdová sazba rovnovážná. Což znamená, že odbory při kolektivním vyjednávání se zaměstnavateli mohou v daném odvětví dosáhnout minimální mzdové sazby, která převyšuje rovnovážnou mzdovou sazbu na tomto trhu. Jestliže je tato výše mzdové sazby tržní mzdovou sazbou, je pro každou firmu výší mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce. V důsledku toho pak bude s růstem ceny práce najímáno menší množství práce, tzn. že se sníží její zaměstnanost u všech firem v odvětví, a tím i v celém odvětví. snížením nabídky práce, tzn. zvýšením rovnovážné mzdové sazby. To předpokládá, aby odbory byly schopné snížit počet pracovníků nabízejících práci určitého typu (prostřednictvím vysokých členských poplatků, dlouhodobým učebním poměrem, obtížnými kvalifikačními zkouškami apod.), a přiměly tak zaměstnavatele zaměstnávat pouze členy odborů. Efektem snížení nabídky práce je navýšení mzdové sazby za současného klesání poptávaného množství práce. Mnozí pracovníci však přicházejí o práci, v důsledku čehož se zaměstnanost snižuje. zvýšením poptávky po práci, tzn. opět zvýšením rovnovážné mzdové sazby. Ke zvýšení mzdové sazby dochází při současném zvýšení zaměstnanosti, což je pro společnost přínosné. Zvýšení poptávky mohou odbory dosáhnout - podnítit spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží (např. prostřednictvím cel), pokusit se omezit prodej konkurenčního zboží nebo zvýšit produktivitu práce. 14

20 Nezaměstnanost 5 Nezaměstnanost 5.1 Pojem nezaměstnanost Nezaměstnanost je obdobně jako např. inflace makroekonomický problém, tzn. že podrobnějším rozborem celkové nezaměstnanosti v ekonomice státu se zabývá makroekonomie. Pod pojmem nezaměstnanost rozumí makroekonomie míru nezaměstnanosti, která je jedním ze základních ukazatelů, používaných ke sledování situace na trhu práce na makroekonomické úrovni. Nezaměstnanost jako taková je vlastně poruchou trhu práce, z čehož plyne, že úspěšnost ve vývoji ekonomiky jako celku nám mimo jiné mapuje situaci na trhu práce a následně pak míra nezaměstnanosti. Nezaměstnanost existuje, když je skutečný produkt ekonomiky pod nebo nad jeho potencionální úrovní, ale může nastat i tehdy, když ekonomika operuje na úrovni potencionálního produktu. V tom případě se jedná o přirozenou míru nezaměstnanosti, která nastane, jestliže je ekonomika v dlouhodobé rovnováze, tj. jestliže v dlouhém období nárazy agregátní poptávky neovlivní zaměstnanost nebo produkt [5]. Nezaměstnanost je převážně rozšířena mezi nekvalifikovanými pracovníky, v určitých skupinách ve společnosti, rozdílná je podle věkových skupin pracovníků, podle pohlaví apod. 5.2 Příčiny nezaměstnanosti Většina příčin nezaměstnanosti vyplývá a bývá následkem především špatné funkce trhu práce. Převážné množství analýz však pokládá za hlavní příčinu nezaměstnanosti nepružnost mezd. Na tom se shoduje většina makroekonomických teorií, ať už jsou to teorie neoklasické, tak teorie keynesiánské. Již J. M. Keynes tvrdil, že mzdy se ve skutečnosti nepřizpůsobují tak rychle, aby vyčistily trh práce, a mají proto tendenci reagovat na ekonomické šoky zpomaleně. Nezaměstnanost vzniká v tomto modelu tím, že firmy najímají málo zaměstnanců, neboť nemohou prodat svou produkci z důvodů nedostatečné agregátní poptávky. 15

21 Nezaměstnanost Další ekonomické teorie se pak pokoušejí vysvětlit, z jakých příčin jsou mzdové sazby nepružné. Přijatelnými důvody proto mohou být: nominální mzdové sazby jsou většinou ve všech firmách stanovovány administrativně na základě mzdových tarifů, které se mění uplynutím určité doby (zpravidla 1 roku), a u všech skupin pracovníků většinou o stejné procento, či stejnou pevně stanovenou částku. Na výkyvy v odbytu firmy reagují většinou nemzdovými opatřeními nebo maximálně zpomalením tempa růstu nominálních mezd. Jedná se vlastně o problémy koordinace, tj. proces, jakým firmy přizpůsobují své ceny změnám poptávky. Firmy v celé ekonomice se nemohou spojit, aby koordinovaly své cenové nárůsty, a proto bude každá firma zvyšovat ceny pomalu, jak bude pociťovat změnu peněžní zásoby prostřednictvím vyšší poptávky po zboží při existujících cenách. nominální mzdové sazby jsou často vytvořeny na základě předem stanovených dohod v kolektivním vyjednávání mezi zaměstnavateli a odbory, zpravidla na delší časové období (nejméně na 1 rok). To vylučuje prakticky pokles nominálních mezd v krátkém období. 5.3 Mzdová Phillipsova křivka a nepružnost mezd Nezaměstnanost, resp. míra nezaměstnanosti se vyvíjí v závislosti na skutečnosti, jak rychle se mzdy, ceny a trh práce přizpůsobují změnám agregátní poptávky. V ideálním neoklasickém světě, kde se mzdy a ceny přizpůsobují ihned změnám agregátní poptávky, se i trh práce přizpůsobuje okamžitě, což vede k plné zaměstnanosti. Jestliže zde existuje nějaká nezaměstnanost, je pouze dobrovolná, a to frikční nebo strukturální. V reálném hospodářském světě, kde se mzdy a ceny, a v závislosti na nich i trh práce, přizpůsobují změnám agregátní poptávky pomalu a postupně, tak v krátkém období nezaměstnanost není vždy na své přirozené míře. Produkce a zaměstnanost se pak mění v závislosti na agregátní poptávce. V rozporu s pravidly reálného hospodářského života jsou zejména dvě následující implikace neoklasického modelu trhu práce: (Mach, 2001) 16

22 Nezaměstnanost 1. V reálném hospodářském životě existuje v krátkém období inverzní vzájemný vztah mezi mírou změny nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti při nárazu (změně) agregátní poptávky. 2. V reálném hospodářském životě existuje značná fluktuace nezaměstnanosti, kterou nelze charakterizovat jako kompatibilní s frikční nezaměstnaností, tedy fakt, že v některých obdobích se skutečná míra nezaměstnanosti výrazně odchyluje od přirozené míry nezaměstnanosti. V roce 1958 podal novozélandský ekonom A. W. Phillips důkaz, že existuje inverzní vzájemný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny peněžních mzdových sazeb, jehož závěr je nazýván Phillipsovou křivkou. Z Phillipsovy křivky je zřejmé, že čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší je míra mzdové inflace, může být i negativní. A platí to i opačně: čím vyšší je míra růstu mezd, tím nižší je míra nezaměstnanosti. U míry nezaměstnanosti, která je shodná s přirozenou mírou - 5,5 % (pojem přirozené míry pro definování Phillipsovy křivky byl uveřejněn M. Friedmanem a E. Phelpsem až v šedesátých letech) je nulová míra růstu mezd. Pohybuje-li se tedy nezaměstnanost pod 5,5%, bude nominální mzdová sazba růst, a naopak, pohybuje-li se míra nezaměstnanosti nad 5,5%, nominální mzdová sazba bude klesat [5]. Mzdová Phillipsova křivka naznačuje postupné přizpůsobení mezd (cen) po nárazu agregátní poptávky. Přizpůsobení však trvá určitou dobu, ale ekonomika se vrátí zpět k přirozené míře nezaměstnanosti, a produkt na úroveň potencionálního produktu. Ze závěru studie A. W. Phillipse plyne, že vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou změny peněžních mezd je v dlouhém období stabilní, a že existuje substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností [5]. 5.4 Měření nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti nebo zaměstnanost jsou hodnoty, které je nutné měřit z hlediska jejich dalšího využití. Na makroekonomické úrovni slouží tyto údaje pro následné vedení hospodářské a sociální politiky každého státu a pro prognózování 17

23 Nezaměstnanost ekonomického vývoje vůbec. Na mikroekonomické úrovni jsou pak podkladem ke stanovení nabídky a poptávky u pracovních sil, např. z hlediska struktury v určitém regionu, ke zjištění míry využívání lidských zdrojů atd. Údaje lze také analyzovat ve spojitosti s ostatními ekonomickými a sociálními jevy. Měřením nezaměstnanosti se v České republice zabývají od roku 1990 jednotlivé úřady práce, které údaje o míře nezaměstnanosti zjišťují a uveřejňují každý měsíc, následně pak jednou ročně, zpravidla v březnu následujícího roku, vydávají statistický přehled vývoje míry nezaměstnanosti za celý předcházející kalendářní rok. Tyto údaje pak následně shromažďuje a zpracovává Ministerstvo práce a sociálních věcí, které údaje hodnotí a publikuje za celou ČR. Údaje mohou být však zkresleny o nezaměstnané, které nejsou z jakéhokoliv důvodu v evidenci, např. o osoby, které byly pro porušování pravidel evidence nezaměstnaných z úřadu práce na čas vyloučeny, nebo o osoby, které se na úřadě práce zatím neregistrovaly, jsou bez zaměstnání, a práci hledají bez pomoci úřadů práce. Od roku 2004, tedy od roku vstupu ČR do EU platí pro výpočet míry nezaměstnanosti pravidla, která platí v EU, tzn. že se např. do nezaměstnaných nezapočítávají lidé, kteří jsou nezaměstnaní, ale kteří se rekvalifikují, tzv. dosažitelní uchazeči. Od roku 1992 začal organizovat Český statistický úřad výběrová šetření pracovních sil, která probíhají od roku 1996 kontinuálním způsobem v průběhu celého roku u vybraných domácností. Pro měření nezaměstnanosti je obyvatelstvo rozděleno do skupin na ekonomicky aktivní a neaktivní, dále pak na zaměstnané, nezaměstnané a ostatní. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou osoby, které jsou zaměstnané, či osoby nezaměstnané, ale práci aktivně hledající nebo čekající, až se budou moci po dočasném vysazení do zaměstnání opět vrátit. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou osoby, které jsou nezaměstnané, ale práci ani aktivně nehledají. Zaměstnaní jsou všechny osoby, které vykonávají jakoukoliv placenou práci, nebo osoby, které mají práci, ale z důvodu nemoci či stávky momentálně nepracují. 18

24 Nezaměstnanost Nezaměstnaní dle definice Eurostatu jsou to všechny osoby od 15-ti let, které v uvedeném období souběžně splňovaly následující podmínky [5]: 1. Byly nezaměstnané. 2. Zaměstnání aktivně hledaly. 3. Byly připraveny k nástupu do zaměstnání Ostatní jsou všechny ostatní osoby (které studují, jsou na mateřské dovolené či v domácnosti, ve starobním důchodu, trvale nemocné, nebo práci z různých důvodů vůbec nehledají). Ukazatele pro měření nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti (v dané zemi a k určitému období) Pomocí tohoto ukazatele měříme rozsah nezaměstnanosti. Vyjadřujeme ji v %, značíme ji u a vypočítáme ji dle následujícího vzorce: u = U/L * 100 = U/E + U * 100 v (%), kde U = počet nezaměstnaných osob L = pracovní síly = zaměstnané osoby (E) + nezaměstnané osoby, které práci aktivně hledají (U) Míra, resp. koeficient pracovní participace pro danou zemi k danému období [5] Pomocí tohoto ukazatele zjistíme podíl osob v produktivním věku na celkovém počtu pracovních sil. Vyjadřujeme ji opět v %, značíme l a vypočítáme dle následujícího vzorce l = L/F * 100 v (%), kde L = pracovní síly (ekonomicky aktivní obyv.) = zaměstnaní + nezaměstnaní F = počet osob v produktivním věku (např. ve věku nad 15 let) Doba trvání nezaměstnanosti [5] Ukazatel, který je charakterizován průměrnou délkou období, kdy je osoba nezaměstnaná. Je závislý na strukturálních charakteristikách trhu práce, ale i na 19

25 Nezaměstnanost cyklických faktorech (na momentálním stavu ekonomického cyklu). Prodlužování průměrné délky nezaměstnanosti má mnoho negativních dopadů. Mimo jiné je to i skutečnost, že působí na zvyšování úrovně přirozené míry nezaměstnanosti (jev hysterse). Frekvence nezaměstnanosti [5] Ukazatel, který je dán průměrným číslem kolikrát za určité období jsou osoby nezaměstnané. Frekvence nezaměstnanosti pravděpodobně je závislá na výkyvech (nárazech) agregátní poptávky po zboží a službách, z níž je odvozena i poptávka po práci. Zároveň však závisí i na poptávce po práci jednotlivých firem. 5.5 Druhy nezaměstnanosti I. Nezaměstnanost se na současných trzích práce obvykle člení na následující typy: frikční nezaměstnanost strukturální nezaměstnanost cyklická nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost Tomuto typu nezaměstnanosti se někdy také říká vyhledávací nezaměstnanost [4]. Vzniká totiž v důsledku neustálého pohybu lidí, ať už mezi pracovními místy, mezi oblastmi, či v průběhu jednotlivých životních stadií. I kdyby se ekonomika té či oné země nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace, neboť trh práce, a tedy i rozsah zaměstnanosti jsou v neustálém pohybu, protože lidé hledají zaměstnání např. při organizačních změnách, po absolvování škol, po mateřské dovolené apod. Proto se stává frikční nezaměstnanost složkou přirozené míry nezaměstnanosti. Pro frikční nezaměstnanost je charakteristické, že lidé přecházejí z jednoho zaměstnání do druhého se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Motivem je vidina výhodnějšího zaměstnání, nejčastěji z důvodu vyšší mzdy, lepších pracovních podmínek či jiné výhody nebo požitky. V důsledku nedokonalých informací o volných pracovních místech trvá hledání nového zaměstnání určitou dobu. Stejně 20

26 Nezaměstnanost tak lidé, kteří vstupují poprvé či znovu do pracovních sil, nemusí vždy ihned přijmout práci, která je jim poprvé nabízena. Z toho důvodu hovoříme o frikční nezaměstnanosti jako o dobrovolné nezaměstnanosti. Frikční nezaměstnanost je přechodná a krátkodobá, trvá několik dnů, možná týdnů. Změny v této nezaměstnanosti závisí na situaci na trhu práce a sociálních podmínkách daného státu. Složkou frikční nezaměstnanosti je sezónní nezaměstnanost, která je důsledkem sezónní fluktuace poptávky po práci. Silnou sezónní fluktuací je zatížena poptávka po práci v odvětvích, která vyrábějí nárazově na základě momentálního zájmu zákazníků, či která jsou závislá především na proměnlivých přírodních podmínkách. Nestabilní přírodní podmínky jsou následkem sezónní fluktuace zejména v zemědělství a ve stavebnictví. V těchto odvětvích je určitá nezaměstnanost prakticky nevyhnutelná, a to v určitých obdobích roku, zpravidla na začátku a v závěru roku [2]. Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost můžeme definovat jako kvalifikační nebo teritoriální nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Vzniká, jestliže existuje v určitém období v zemi či oblasti nesoulad mezi volnými pracovními místy a kvalifikačními požadavky na různé druhy prací, a územním rozmístěním a existující kvalifikací pracovních sil. Pro odstranění či zmírnění kvalifikačního nebo teritoriálního nesouladu je nutná pak sektorální realokace (tj. kvalifikační či teritoriální přesun), což vyžaduje určitou dobu. Po tuto dobu je však společnost zatížena strukturální nezaměstnaností [5]. Strukturální nezaměstnanost je vyvolána většími změnami ve struktuře národního hospodářství, tedy z důvodu strukturálních změn v ekonomice. V ekonomice země neustále dochází k útlumu některých odvětví, zatímco jiná odvětví expandují. Dochází tak k sektorálním přesunům, což jsou změny skladby poptávky po práci mezi odvětvími a oblastmi. To vede ke skutečnosti, že pracovníci ze zanikajících odvětví mohou mít jinou kvalifikaci, než by bylo třeba v odvětvích expandujících. Tento pracovník se stává strukturálně nezaměstnaný, a je třeba změnit jeho kvalifikaci, např. rekvalifikací, což však může trvat delší dobu [4]. 21

27 Nezaměstnanost V praxi tento druh nezaměstnanosti postihuje i vysoce kvalifikované odborníky, jejichž kvalifikace vlivem technologických změn ve výrobě (problematika skončení pracovního poměru z organizačních důvodů), a obzvláště pak díky změnám na trhu práce, přestává vyhovovat současným potřebám, i když se jedná o pracovníky s dlouholetou praxí a bohatými zkušenostmi ve svém oboru. V důsledku změn v ekonomice může nastat i situace, kdy v dané zemi (oblasti) a v daném období existuje současně nabídka volných pracovních míst, tj. poptávka po práci firem, a současně nezaměstnanost, ale z důvodu nedostatečné nabídky pracovních sil nedochází k vyrovnání. Proto strukturální nezaměstnanost je hlavní příčinou regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti [4]. Strukturální nezaměstnanost je kompatibilní s přirozenou mírou nezaměstnanosti (je rovnovážnou nezaměstnaností). Většinou trvá déle než frikční nezaměstnanost, která je také kompatibilní s přirozenou mírou nezaměstnanosti, protože lidé se musí rekvalifikovat (získat novou kvalifikaci), hledat volná pracovní místa v jiných oblastech, stěhovat se apod., což je závislé na souboru faktorů, které podmiňují teritoriální mobilitu pracovní síly. Může být i dlouhodobá a trvat i několik let. Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je nezaměstnanost přímo závisející na cyklickém vývoji ekonomiky, přesněji řečeno cyklických fluktuacích ekonomiky. Je způsobená vlivem poklesu hospodářského produktu (HNP) v době, kdy se hospodářský cyklus nachází ve fázi kontrakce (poklesu). Při recesi, kdy klesá HNP, roste počet nezaměstnaných, a naopak, při expanzi HNP roste, a počet nezaměstnaných klesá. Při cyklické nezaměstnanosti existuje všeobecný přebytek nabídky práce nad poptávkou po práci. Na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti, která zasahuje pouze některá odvětví v ekonomice, cyklická nezaměstnanost postihuje všechna odvětví v ekonomice [4]. Cyklická nezaměstnanost tedy má za následek nedostatečné využívání výrobního faktoru práce a ostatních výrobních faktorů vůbec, což vede ke ztrátám na produkci (HNP), která se rovná rozdílu mezi skutečným a potencionálním produktem. To tedy znamená, čím větší je nezaměstnanost, postihující prakticky celé 22

28 Nezaměstnanost hospodářství, a celková poptávka po práci je nízká, tím větší a rychlejší je pokles produkce (HNP). Následně pak dochází ke snižování mzdových sazeb, v závislosti na tento jev pak k poklesu poptávky po výrobcích a službách. To se projeví snížením nabídky výrobků a služeb a výsledkem toho všeho bude ještě větší prohloubení nezaměstnanosti. Velikost cyklické nezaměstnanosti (resp. spojení mezi cyklickou nezaměstnaností a ztrátami produkce jí vyvolanými) se většinou vyjadřuje Okunovým zákonem, který byl nazván podle amerického ekonoma Arthura M. Okuna. Tento zákon vyjadřuje negativní vzájemný vztah mezi koeficientem poměru produktu, tj. poměru Y/Y* (tedy poměrem skutečného a potencionálního produktu) a mírou nezaměstnanosti. Lze ho znázornit následovně: u = u* - ф / (Y/Y*) / kde u = skutečná míra nezaměstnanosti (v %) u* = přirozená míra nezaměstnanosti (v %) ф = koeficient citlivosti změny míry nezaměstnanosti na změnu koeficientu produktu Okunův zákon praví, že na jeden procentní bod zvýšení cyklické nezaměstnanosti připadá 2,5 3%ní pokles produktu (HNP) pod úroveň potencionálního produktu [5]. Cyklická nezaměstnanost převyšuje přirozenou míru nezaměstnanosti, trvá zpravidla delší dobu (oproti frikční či strukturální nezaměstnanosti), dokud opět nezačne růst národní produkce. II. Z hlediska přístupu nezaměstnaných při hledání zaměstnání na trhu práce rozlišujeme: dobrovolnou nezaměstnanost nedobrovolnou nezaměstnanost přirozenou míru nezaměstnanosti 23

29 Nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost nastává tehdy, jestliže je počet nezaměstnaných nižší nebo roven počtu volných pracovních míst. V praxi to znamená, jestliže nezaměstnaní z jakéhokoliv důvodu neobsazují volná pracovní místa, která jsou jim k dispozici na trhu práce. Důvodem může být např. nízká mzdová sazba, nedostatečné využití kvalifikace pracovníka, neuspokojivé pracovní podmínky, zdravotní stav nezaměstnaného apod. Typem nezaměstnanosti, který způsobuje dobrovolnou nezaměstnanost, je převážně frikční nezaměstnanost, která vzniká v důsledku pohybu lidí na trhu práce, tedy lidí opouštějících práci, a hledajících novou za účelem lepšího zaměstnání z hlediska platových podmínek, pracovních podmínek apod. Nedobrovolná nezaměstnanost Nedobrovolná nezaměstnanost je stav, kdy je celková poptávka po práci menší než celková nabídka práce. V praxi to znamená, že je počet uchazečů o práci větší než počet pracovních míst, které má trh práce k dispozici. Nedobrovolná nezaměstnanost je průvodním jevem při strukturální či cyklické nezaměstnanosti, což znamená, že vzniká při útlumu některých výrob či činností, nebo v důsledku cyklických fluktuací ekonomiky. Tato nezaměstnanost signalizuje, že se reálné mzdy nepřizpůsobují tak rychle, jak to vyžaduje trh práce, a dochází tak k nesouladu mezi nezaměstnanými a mezi volnými pracovními místy. Při příliš vysoké mzdové sazbě, která je nad úrovní, při níž se vyčišťuje trh práce, existuje nadbytek kvalifikovaných pracovníků, kteří chtějí pracovat, než pracovních míst, která trh práce nabízí. Tito nezaměstnaní jsou pak nedobrovolně nezaměstnaní. Ke strnulosti mezd přispívá i existence odborových organizací při kolektivním vyjednávání ohledně fixních mzdových tarifů. Přirozená míra nezaměstnanosti V literatuře je také někdy interpretována jako dlouhodobý průměr skutečných měr nezaměstnanosti. Je to míra, která je kompatibilní s dlouhodobou rovnováhou 24

30 Nezaměstnanost ekonomiky, v níž již ekonomika nereaguje na nárazy agregátní poptávky, v důsledku čehož se produkt ani zaměstnanost nemění [5]. Přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při ní je skutečná a očekávaná míra inflace shodná, a není důvod k akceleraci nebo k deceleraci inflace. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná, vyjadřuje tedy nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti, a odpovídá potencionálnímu produktu země [1]. Přirozená míra nezaměstnanosti není optimální mírou nezaměstnanosti a není neměnná. Jednou z nejznepokojivějších tendencí posledních let je vzestupný trend přirozené míry nezaměstnanosti. Na počátku 60tých let dospěli ekonomové prezidenta Kennedyho k závěru, že při plné zaměstnanosti ekonomiky aktivního obyvatelstva bude míra nezaměstnanosti pod úrovní 4%, na počátku 70tých let byla tato míra odhadována na 5%. V 80tých letech měli ekonomové za to, že přirozená míra nezaměstnanosti je na úrovni 6% nebo dokonce vyšší [1]. Obecné determinanty přirozené míry nezaměstnanosti [5]: 1) hledání zaměstnání v důsledku frikční a strukturální nezaměstnanosti vyžaduje určitou dobu 2) nepružnost nominálních mezd (skutečnost, že reálné mzdy nemohou klesnout ihned či vůbec na úroveň, která vyčišťuje trh práce, což má za následek převis nabídky práce nad poptávkou po práci) Konkrétní determinanty přirozené míry nezaměstnanosti [5]: 1) demografické složení obyvatelstva země a její vývoj 2) pojištění osob v nezaměstnanosti 3) stanovení minimální mzdy 4) systém rekvalifikací 5) evidence volných pracovních míst 6) rozdílné tempo růstu sektorů ekonomiky 25

31 Nezaměstnanost 7) kolektivní smlouvy mezi odbory a zaměstnavateli 8) celkový systém sociálního zabezpečení Jev hysterese (odrazení pracovníci) Pod tímto neobvyklým názvem se skrývá skutečnost, že dlouhá období vysoké nezaměstnanosti má tendenci zvyšovat přirozenou míru nezaměstnanosti. Jestliže nezaměstnanost přetrvává delší dobu, nezaměstnané postupně přemůže beznaděj, a po opakovaných odmítnutích jsou už natolik odrazeni, že vzdávají další hledání, a snaží se získat finanční podporu v rámci systému sociálního zabezpečení. Přesto by rádi pracovali a s největší pravděpodobností by i práci hledali, kdyby vyhlídky byly lepší. Tito odrazení pracovníci se do stavu nezaměstnaných nezapočítávají, protože technicky jsou zařazeni mimo pracovní sílu [2]. Podzaměstnanost O podzaměstnanosti mluvíme v souvislosti s pracovními zdroji, které nejsou plně využité. Někteří lidé si nemohou dovolit nechat se odradit při hledání zaměstnání. Jsou nuceni vzít práci a to jakoukoliv práci, která nemusí odpovídat jejich představám nebo ani jejich kvalifikaci. Výsledné zaměstnání může být pouze práce na částečný úvazek apod. V těchto případech pak nedochází k plnému využívání výrobního faktoru práce. Pokud má však osoba jakékoliv placené zaměstnání, je automaticky vyřazena ze statistiky nezaměstnaných, ovšem nikoliv ze stavu podzaměstnanosti [2]. Fiktivní zaměstnanost Je pravým opakem jevu hysterese. Vzniká v důsledku faktu, že lidé na úřadě práce nahlásí, že aktivně práci hledají z důvodu pobírání sociálních dávek, ale opak je skutečností. Ačkoliv se do oficiálního stavu nezaměstnaných nezapočítávají odrazení pracovníci a pracovníci nevytížení, tito lidé, kteří jsou započítáváni, by naopak započítáváni být neměli [2]. 26

32 Nezaměstnanost III. Z pohledu délky trvání nezaměstnanosti analyzujeme nezaměstnanost jako: krátkodobou nezaměstnanost dlouhodobou nezaměstnanost Krátkodobá nezaměstnanost Za krátkodobou nezaměstnanost považujeme nezaměstnanost, jejíž doba trvání je maximálně do jednoho roku. Charakteristickým typem této nezaměstnanosti je frikční nezaměstnanost, kdy lidé opouštějí práci a hledají novou, tedy v důsledku pohybu lidí na trhu práce. Jde o nezaměstnanost přechodnou, která trvá ve většině případů několik dní, možná týdnů. Dlouhodobá nezaměstnanost Pro dlouhodobou nezaměstnanost je charakteristická doba přetrvávající jeden rok a může trvat i několik let. V mnoha případech se jedná o typ strukturální nezaměstnanosti, kdy lidé se specifickou kvalifikací při utlumování některých výrob a odvětví, nemohou najít nové uplatnění, může se však jednat i o typ cyklické nezaměstnanosti při poklesu produktu. Řešení této nezaměstnanosti není jednoduché ani rychlé, neboť vyžaduje individuální přístup ke každému nezaměstnanému. Ve většině případů je zapotřebí i finančních prostředků ze státního rozpočtu, neboť kromě nákladů pasivní politiky zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky) je nutno přistoupit i k nákladům aktivní politiky zaměstnanosti, přinejmenším k rekvalifikacím. 5.6 Důsledky nezaměstnanosti pro společnost Nezaměstnanost je spjata většinou s negativními důsledky pro společnost, i když z jistého úhlu pohledu můžeme dospět i k určitým přínosům tohoto jevu. Obojí můžeme analyzovat jak z ekonomického, tak sociálního hlediska. 27

33 Nezaměstnanost Ekonomické hledisko Je velmi obtížné přesně změřit z ekonomického hlediska náklady nezaměstnanosti, většinou se vždy bude jednat o přibližné odhady. Náklady z titulu nezaměstnanosti vznikají jak na straně jednotlivého nezaměstnaného pracovníka, tak především na straně celé ekonomiky. Pro dokonalejší vyčíslení nákladů je potřebné rozlišovat náklady z hlediska jednotlivých typů nezaměstnanosti, tedy z hlediska frikční, strukturální a cyklické nezaměstnanosti. Nachází-li se společnost v situaci, kdy její ekonomika nevytváří dostatek pracovních míst pro všechny lidi, kteří jsou schopni a chtějí pracovat, dochází k nedostatečnému využití výrobního faktoru práce. V důsledku toho pak dochází k rozsáhlým ztrátám produkce (HNP) rovným rozdílu potencionálního produktu a skutečného produktu v podobě výrobků a služeb, které nezaměstnaní mohli vyrobit a nevyrobili, neboli ekonomika nevyrábí tolik, kolik je schopna. Souvislost mezi cyklickou nezaměstnaností a ztrátami produkce jí vyvolanými vyjadřuje Okunův zákon. Dle Okunova zákona každá 2,5 3 % poklesu produktu (HNP) pod úroveň potencionálního produktu zvýší celkovou míru nezaměstnanosti o 1 %. To znamená, že se v obdobích velké nezaměstnanosti běžný HNP pohybuje pod úrovní potencionálního HNP [1]. Pokles skutečné produkce pod úroveň potencionálního produktu přináší četné ztráty společnosti v podobě vyplacených podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek, nebo v podobě neobdržených daní z příjmů od nezaměstnaných. Firmy ztrácejí zisky z nižší produkce a společnost pak daň ze zisku korporací. Naproti tomu nezaměstnanost přináší i určitá pozitiva pro společnost. Je-li možnost být po nějakou přiměřenou dobu nezaměstnaným, může si každý vybrat zaměstnání dle svých představ a kvalifikace, a nemusí nastoupit do prvního zaměstnání, které je mu k dispozici. Hledají-li pracovníci zaměstnání, za níž dostanou nejvyšší mzdu, tím přispívají k efektivní alokaci zdrojů, obzvláště pak výrobního faktoru práce, a tedy k růstu produktivity celé společnosti. Navíc určité druhy prací, které jsou po nějaký čas bez odezvy nezaměstnaných, nutí zaměstnavatele k zavádění nových technik a technologií, což vyúsťuje v lepší alokaci zdrojů, a zlepšení efektivnosti celé ekonomiky. A v neposlední řadě pod hrozbou nezaměstnanosti z řad zaměstnaných dochází k útlumu trendu přemrštěných 28

34 Nezaměstnanost mzdových požadavků a jiných výhod, neboť usilují-li odbory o stanovení mzdové sazby příliš vysoko nad úroveň mzdové sazby vyčišťující trh, přinese to vyšší strukturální nezaměstnanost [8]. Sociální hledisko Ze sociálního hlediska jsou náklady pro společnost i pro jednotlivé nezaměstnané též markantní, i když jsou často těžko měřitelné a prakticky nevyčíslitelné. Dochází zde vlastně k znehodnocení lidského kapitálu. Lidé, kteří jsou nedobrovolně nezaměstnaní, jsou postiženi snížením svých osobních disponibilních důchodů, což vede k výraznému poklesu jejich životní úrovně, a následně i životní úrovně lidí na nich závislých. Společnost sice poskytuje nezaměstnaným lidem přiměřené sociální dávky, ale ty však zdaleka nemohou zabezpečit plnou kompenzaci mzdy, ztracené díky nezaměstnanosti. Dlouhodobá nezaměstnanost vede ke ztrátě kvalifikace, odbornosti a manuelní zručnosti. Mladí nezaměstnaní lidé, kteří právě ukončili vzdělání, pak nezískají potřebné pracovní návyky a pracovní průpravu, a tím jsou pak pro potencionálního zaměstnavatele bez zájmu [8]. Značné jsou i psychologické důsledky nezaměstnanosti pro nezaměstnaného člověka. Ztráta lidské důstojnosti, sebedůvěry, pocit beznaděje a nepotřebnosti vedou u tohoto člověka ke zhoršování fyzického a především psychického stavu. Psychologický tlak na člověka se může projevovat různým onemocněním, ba dokonce může vést k takovým extrémům, jako je alkoholismus, narkomanie či sebevražda. Nejznepokojivějším elementem nezaměstnanosti pro společnost je nárůst kriminality, který vzniká v důsledku volného času nezaměstnaných určitých skupin lidí, a který pak vyžaduje další dodatečné náklady pro společnost v podobě posílení policie, rozšiřování nápravných zařízení apod. 29

35 Analýza situace na trhu práce v rámci kraje Vysočina 6 Analýza situace na trhu práce v rámci kraje Vysočina 6.1 Kraj Vysočina Celková charakteristika kraje Kraj Vysočina je jedním ze tří vnitrozemských krajů a jeho centrální poloha v ČR je jeho nezanedbatelnou výhodou, protože na území kraje leží populační střed ČR. Rozloha 6 924,8 km 2 činí 8,78 % rozlohy ČR a řadí jej, co se týče velikosti rozlohy na 5. místo v ČR. Počet obyvatel kraje se pohybuje okolo 510,8 tis. osob, kteří žijí asi ve 730 městech a obcích, což činí od roku 2000 pokles zhruba o 0,6 % osob. Průměrný počet obyvatel připadajících na jedno město či obec činí 725 obyvatel, což je hodnota, která byla ve všech zbývajících krajích překonána. V rámci střední Evropy, resp. Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavních středoevropských urbanizovaných os (Berlín Praha Vídeň a Berlín Praha Bratislava Budapešť), které jsou v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy dotváří komunikace evropského významu, především dálnice D1 (v síti evropských silnic E50 a E65), a železnice Berlín, Praha, Havlíčkův Brod, Břeclav, Vídeň/Bratislava. Většina komunikací nadregionálního významu tedy protéká směrem severozápad jihovýchod, resp. západ východ, což odpovídá směru zmíněné urbanizační osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru na území chybějí. Dálnice D1, jako hlavní dopravní tah, není pouze dopravním spojením, ale především důležitým rozvojovým prvkem, která v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury je základní rozvojovou příležitostí v regionu. Kraj Vysočina je vzhledem k hlavním koncentracím výroby a služeb v rámci státu průměrný až podprůměrný. Statistický Registr ekonomických subjektů vykazuje v současné době celkem přes 97 tis. subjektů, což činí 4 % všech českých 30

36 Analýza situace na trhu práce v rámci kraje Vysočina ekonomických subjektů, a předposlední místo před Karlovarským krajem v rámci krajů ČR. Největší zaměstnavatelé v kraji jsou silné strojírenské firmy, které zajišťují zaměstnanost velkému počtu práceschopného obyvatelstva. V okrese Jihlava dominuje mezi strojírenskými firmami největší zaměstnavatel v kraji společnost Bosch Diesel, s.r.o., dále pak jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla vyčleněním z firmy Bosch Diesel. Tradičním zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov mimo jiné firma Zexel Valeo Compressor Czech, s.r.o. Odvětví energetiky pak zastupuje v okrese Třebíč Jaderná elektrárna Dukovany a další odvětví pak v Havlíčkově Brodě Sklo Bohemia, Pleas a GCE Autogen. K vybraných zaměstnavatelům v kraji patří též podniky se zahraniční kapitálovou účastí, a to především v průmyslové výrobě. Největší počet zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je z Německa, dále pak z Rakouska, Nizozemí, Francie, Švýcarska, Švédska, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v kraji však silně zaostává za celorepublikovým průměrem, zaujímá třinácté místo žebříčku krajů srovnatelných podle nejvyšších průměrných mezd (ještě více zaostává pouze kraj Karlovarský a Olomoucký), a činí ,-- Kč (r. 2006). Kraj Vysočina se stále stává více atraktivní pro celoroční turistické využití. Nadprůměrně kvalitní a čisté ovzduší skýtá příležitosti z hlediska letní, ale i zimní pobytové turistiky, a tím pomáhá při tvorbě nových pracovní míst v sektoru služeb, což je v souladu s evropským i světovým trendem. Tomu velmi přispívá i výhodná tranzitní poloha na trasách Praha Brno Vídeň a Praha Jihlava, což činí kraj velice dobře dosažitelný. Raritou kraje je, že vrch Melechov na Havlíčkobrodsku je uváděn v některých zeměpisných pramenech jako geografický střed Evropy. Cestovní ruch přilákají i kulturně-historické památky - tři z celkového počtu sedmi památek ČR zapsaných v Seznamu UNESCO. Na území kraje se dále nachází chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné Hory, a rekreační potenciál s významnou letní sezónou Velké Dářko, Hartvíkovská pláž při Dalešické nádrži či nádrže na Trnávce. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec bude ovšem patřit různým formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice, která už je nyní reprezentována, byť jen ojediněle, agrofarmami na Jihlavsku v Mrákotíně, v Urbanově a ve Staré Říši. 31

37 Analýza situace na trhu práce v rámci kraje Vysočina Příznivé faktory pro kraj - nadprůměrně kvalitní a čisté životní prostředí - velmi výhodná pozice v rámci ČR i z hlediska hlavních středoevropských os - příznivá věková struktura obyvatelstva ve srovnání s jinými kraji ČR - nejvyšší střední délka života mužů i žen v ČR - výhodnost tradičně strojírenské oblasti Faktory omezující kraj - největší podíl zaměstnanosti v zemědělství na úkor zaměstnanosti ve službách - jedna z nejnižších průmyslových mezd v ČR - rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí a v souvislosti s tím i horší dopravní obslužnost - jednostranná výhoda zájmu o rozvinuté strojírenství, což je hrozbou při změně tohoto trendu, který se může stát pastí, a může tak poměrně zvýšit nezaměstnanost 32

38 Analýza situace na trhu práce v rámci kraje Vysočina Členění kraje Obr. 1: Členění kraje Vysočina Kraj Vysočina vznikl z Jihlavského kraje dne 31. ledna 2001 na základě ústavního zákona č. 176/2001 Sb. a byl vytvořen jako jeden ze čtrnácti nových krajů. Tvoří jej území okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Krajským městem je Jihlava, která je zároveň obslužným centrem pro celý kraj. 33