OBSAH. KNIHAPRVNi Podstata, hodnota a cil metafyziky. Kritika domnenek 0 principech veci

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBSAH. KNIHAPRVNi Podstata, hodnota a cil metafyziky. Kritika domnenek 0 principech veci"

Radovan Procházka
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 OBSAH Uvod (Antonin Kfiz) 9 KNIHAPRVNi Podstata, hodnota a cil metafyziky. Kritika domnenek 0 principech veci 1. Potfeba vedeni. Povaha vedy vubec. a podstata, hodnota a ukol metafyzicke vedy zvi<ist' Povaha, pfedmet a cil moudrosti Druhy pficin. Pfehled starsich filozofickych soustav Pokracovani v pfehledu starsich filozofickych nauk Pythagorovci a eleate. Strucne shrnuti dfivejsich soustav Plat6novo uceni 0 idejich a cislech. Kritika D,usledky starsich filozofickych nazoru 0 pficinach a jejich kritika Pokracovani v kritice nazoru starsich filosofu Kritika Plat6nova uceni 0 cislech a idejich averecna uvaha 63

2 KNIHADRUHA Nekolik poznamek 0 metajyzice jako vede a jejf metode 1. Nesnadnost a snadnost filozofie. Zasluhy drivejsich myslitelu. CO filozofie 2. Zda jest neomezena rada pricin 3. Metoda filozofickeho vykladu KNIHA TRET! Aporie metajyziky 1. Formulace reseni metafyzickych otazek. Dulezitost pochybovani. Druhy aporii 2. Pojednani 0 prvnich peti aporiich 3. Pokracovani pojednani 0 aporiich (aporie sesta az sedma) 4. Pokracovani pojednani 0 aporiich (aporie osma az jedenacta) 5. Pokracovani pojednani 0 aporiich (aporie dvanacta) 6. Pokracovani pojednani 0 aporiich (aporie ttinacta az patnacta) KNIHA CTVRTA Podstata a ukol metajyziky. Definice metajyziky 1. Predmet a definice metafyziky Vyznamy jsoucna. Odpoved' na prvni aporii Principy mysleni, logicke zasady jako predmet metafyziky, prvni filozofie. Zasada sporu 98

3 4. Pokracovani vykladu 0 zasade sporu. Jeji opravnenost a nepi'imy dukaz pro ni DaIs! osvetleni nauky protivniku zasady sporu. a metoda vyvraceni Dusledek zasady sporu. Subjektivnost a relativnost smysloveho vnimani nedokazuje nespravnost zasady sporu Zasada 0 vyloucenem tfetim Nespravnost tvrzeni: Vile je pravdive nebo mylne, vse je v kiidu nebo v pohybu Pocatek 2. Pi'icina 3. Prvek (zive\) KNIHA pata Vysvetleni nekterychjilozojickych pojmu 4. Pi'iroda, pl'irozenost 5. Nutne 6. Jedno 7. Jsoucno 8. Podstata 9. Totez, jine, rozdilne, podobne 10. Protikladne 11. Di'ivejsi a pozdejsi 12. Mohoucnost (mohutnost, moznost) 13. Kolikostni, kolikost

4 14. Jakostni, jakost Vztazne Dokonale, dokonalost Omezeni, mez Podle ceho, proc. Sarno 0 sobe Rozpolozeni Drzeni, stay Trpnost Zbavenost Mit Byt z neceho Cast Cele Kuse Rod Omyl, klam Nahodilost, pi'ipadek 155 KNIHA SESTA DalSi vyklad 0 povaze, pfedmetu a ukolu metafyziky. Roztfidenived 1. Rozti'ideni ved a vztah metafyziky k ostatnim vedam Jsoucno nahodile neni pi'edmetem vedy Pficiny nahodiieho jsoucna Pravda, omyl a metafyzika 163

5 KNIHA SEDMA Pojedmini 0 pods tate 1. Podstata jako prvni predmet metafyziky Ruzne mizory 0 podstate Vlastni pojem podstaty. Otazka, zda latka je podstatou Bytnost Zdaje vymer toho, co 0 som nemajsoucnost Zda bytnost je odloucena a ruzna od veci Vznik ajeho druhy Vznikani a byti tvaru. Tvar nevznika ani neexistuje odloucene Vznikani nahodile a tvar Celek a casti. 0 vymeru DalSi urceni vztahu celku a casti. Zda lze oddelovat druh od latky Jednota vymeru. Vyznam pro vyklad podstaty Vysledky pro pojem podstaty. Otazka, zda obecno je podstatou Vyvraceni uceni 0 samostatne jsoucnosti ideji Ideje, stejne jako jednotliviny, nelze vymezit Zda jedno a jsoucno jsou podstatou. Omyl uceni 0 idejich Doplneni pojmu podstaty a tvaru. Podstata jako pocatek. Cesta k pi'icinam smyslovych podstat 198

6 KNIHAOSMA Pokracowini 0 principech smyslove podstaty. Latka a tvar I. Druhy podstaty. Latka jako pocatek Tvar jako vlastni podstata. Urceni tvaru Nekolik dalsich pozmimek 0 podstate se zrenim k plat6nskym nazorum 0 ideji a cisle Utka a jeji vztah k ruznosti veci Vztah latky k tomu, co nema vzniku a zaniku, a k stavu a zbavenosti Sjednoeeni latky a tvaru. Tvar je uskutecnenim 210 KNIHA DEVATA Zkoumani jsoucna z hlediska moinosti a skuteenosti I. Moznost, mohouenost Cinna a trpna Mohoucnost cili mohutnost rozumna a nerozumna Nazor megariku 0 jsouenu mozm\m a skutecnem Mozne a nemozne Zpusob pusobeni mohutnosti rozumnyeh a nerozumnyeh Skutecna cinnost, skutecnost. Vztah k pohybu Kdy je need v moznosti a kdy neni Skutecnost je drive nez moznost Skutecnostje lepsi nez moznost Skutecnost pravdiva a mylna 229

7 KNIHA DESATA ]soucno, jedno a touiz; protivy, pomijejici a nepomijejici 1. Ctyfi druhy jedna. Jedno jako mira Zda jedno je podstatou Jedno a mnohe, totozne a podobne, jine cili ruzne a nepodobne Protivy Vztah stejneho k velkemu a malemu Jedno a mnohe Stfedni cleny Ruzne druhove Pokracovani v urceni toho, co se ruzni druhove Pomijejici a nepomijejici. Dusledky uceni 0 idejich 250 KNIHA JEDENACTA Strucny prehled a pfiprava k dalsimu pojednimi o obecnych a nejvyssich pficinach 1. Rekapitulaee aporii. Pfedmet moudrosti Pokracovani. Zda je jeste need jineho mimo veei smysly vnimatelne Podstata a ukol metafyziky Vztah metafyziky k fyziee a matematiee Veta sporu, nejvyssi axioma metafyziky Vyvraeeni vety Protagorovy. Veta 0 vyloucenem tfetim 260

8 7. Rozdeleni filozofie a vztah prvni filozofie k ostatnim vedam. Prednost metafyziky Jsoucno nahodile. Jsoucno pravdive. Nahoda Pohyb Neomezeno jako vlastnost pohybu Blizsi urceni pohybu Hi druhy pohybu 275 KNIHA DVANAcTA Pocatky smyslovych pods tat. Posledni pficina vseho jsoucna. Jsoucnost nejvyssi bytosti 1. Podstata a jeji druhy Pocatky vznikani a zmeny Poznamky 0 tvaru a podstate Stejnost nebo nlznost pocitku, podstaty a ostatnich kategorii Pokracovani 0 stejnosti nebo ruznosti pocatku a podstat Nutnost vecne, nehybne a skutecne podstaty jako priciny, pocatku vseho Buh a jeho podstata Ostatni nehmotne podstaty Mysleni boha Prehled odchylnych nazoru a jejich vyvraceni. Rad a jednota sveta 296

9 KNIHA TI~JNACTA Polemika s ucenim 0 idejich a Cislech 1. Postup zkoumimi otazky, zda cisia a ideje jsou samostatne 2. Podstata matematickych pfedmetu Jsoucnost matematickych pfedmetu. Dobro a krasno. ChvaIa ved matematickych UCeni 0 idejich Zdajsou ideje pficinami veci Ruzne teorie ciseine Platonska nauka 0 cislech Pokracovani v uvaze 0 ciselnych teoriich Pokracovani v uvaze 0 ciselnych teoriich. Prechod k uvaze 0 nauce 0 pocatcich Zda obecne je samostatne jako pfedmet vedy 327 KNIHA CTRNAcTA o odloucenych podstatach podle domm!nek jinych filosa/it 1. 0 platonskych pocatcich 2. Kritika platonskych pocatku 3. Pokracovani v kritice teorie Clsel 4. Pocatky a dobro 5. Pokracovani v kritice ciselne teorie 6. Pythagorska ciselna symbolika

10 l8p 9LP 6Pt tdiulyuzod JU"!P3 A){llmIZ (?JDI UJUOlUV) A){UlYUZOd

Podobné dokumenty

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni