Plemeno eno měsíce. rámců a zaměřili se na celkovou ušlechtilost a masnou produkci. V roce 1864 byla v Anglii založena samostatná plemenná kniha.

Transkript

1 Plemeno eno měsíce Hereford Herefordský skot patří mezi jedno z nejstarších a nejrozšířenějších masných plemen skotu, které je schopno i v extrémních klimatických podmínkách produkovat za relativně nízkých nákladů kvalitní hovězí maso. Tohoto efektu je dosahováno především díky jeho celkové nenáročnosti, ranosti, dobré plodnosti a vynikajícím mateřským vlastnostem. Významná je jeho velmi vysoká pastevní schopnost a klidný temperament. V současné době se plemeno vyznačuje harmonickou stavbou těla, středním až vyšším tělesným rámcem, dobrou délkou těla, jemnou kostrou a přiměřeným stupněm osvalení. Jeho vysoká adaptabilita, vynikající zdravotní odolnost a nenáročnost na přírodní prostředí jsou vlastnosti, které umožnily rozšíření herefordského skotu prakticky do všech klimatických oblastí světa. Charakteristika a historie plemene Plemeno bylo vyšlechtěno ve střední Anglii v hrabství Herefordshire. Chovatelé v této oblasti chtěli reagovat na zvýšenou poptávku na trhu potravin, kterou přinesla anglická průmyslová revoluce v první polovině 18 století. Chovatelé si uvědomovali, že pro efektivní výrobu hovězího masa potřebují skot, který dokáže produkovat maso z pastvy v této oblasti. Takové plemeno zde ale neexistovalo. Musíme si uvědomit, že v 18. století (ale ještě i v 19. století) byl chován skot s trojstrannou užitkovostí pro mléko-maso-tah. Pracovní využití často převládalo. Zde ale byla potřeba chovat specializované masné plemeno. O vznik plemene se významně zasloužil Benjamin Tomkins (1748 až 1815). Jako základ pro chov využil v roce 1742 jednoho býka a dvě krávy. Na podkladě původního červeného skotu prováděl soustavnou selekci zaměřenou na výkrmnost a osvalení. Stanovil si požadavek i na exteriér. Není bez zajímavosti, že tato šlechtitelská práce byla započata asi 18 let před tím, než Robert Bakewell zveřejnil studie o systematickém šlechtění hospodářských zvířat. Chovatelé hereforda si jako hlavní cíl stanovili dosažení uspokojivé ekonomiky ve výživě, výbornou růstovou schopnost z pastvy, ranost a vynikajici plodnost. To jsou užitkové rysy, které jsou pro toto plemeno charakteristické i dnes. Hereford koncem 18. a v 19. století byl ale větší než dnes. Dospělí býci v té době dosahovali hmotnosti 3000 liber a více. Býk Cotmore slavný výstavní býk, vážil v roce 1839 na výstavě 3900 liber. Postupně ale chovatelé začali ustupovat od extrémních rámců a zaměřili se na celkovou ušlechtilost a masnou produkci. V roce 1864 byla v Anglii založena samostatná plemenná kniha. Již v roce 1817 se objevila první zvířata plemene hereford v USA. Prvním chovatelem byl politik z Kentucky Hen ry Clay. Jeho jeden býk a dvě jalovice sice mezi chovateli budili zaslouženou pozornost, ale oni ani jejich potomstvo se v rozvoji chovu hereforda v USA nějak významně neprosadili. Za první plemenné stádo je tak považován chov W. H. Sothama a E. Corninga. Tento chov byl založen v roce Větší rozvoj chovu v zámoří zaznamenalo plemeno až po skončení občanské války. Během let 1880 až 1889 bylo z Anglie importováno 3500 zvířat. Postupně se rozšířilo na celý severoamerický kontinent. Dne 22. června 1881 byla v Chicagu založena American Hereford Association (AHA). O něco později byla založena v Kanadě Canadian Hereford Association (CHA). Obě asociace v současné době zpracovávají společně výsledky kontroly užitkovosti pro potřeby kontroly dědičnosti. V roce 1888 Warren Gammon zaregistroval v chovech geneticky bezrohá zvířata. Rozhodl se tuto vlastnost rozšířit. Proto vybral jednoho býka a 11 jalovic k dalšímu chovu. Již v roce 1910 byla založena Americká asociace bezrohého hereforda (APHA). Obě organizace AHA a APHA samostatně pracovaly až do roku Tehdy splynuly do organizace jedné. Chov plemene hereford v USA má zajímavý vývoj. Do jisté míry i vysvětluje zájem o toto plemeno v osmdesátých letech v ČR a to zejména z pohledu masné užitkovosti. Vynikající pastevní schopnost a masná užitkovost, stejně jako ostatní vlastnosti (ovladatelnost, plodnost, zdravotní odolnost) přinesly herefordovi koncem 19. století zcela dominantní postavení v chovu masného skotu v USA. K popularitě ale přispěly i výstavy a různé propagační chovatelské přehlídky. V roce 1883 na 9

2 tehdy největší výstavě masného skotu v USA Chicago Fat Stock Show (tato výstava byla pořádána do roku 1975) zvítězil dvouletý volek jménem Roam Boy chovatele M. Culbertsona. Toto zvíře se pro budoucí období stalo prototypem moderního jatečního zvířete. Chovatelé se začali předhánět v co nejnižším věku vystavovaných zvířat a určitém typu zvířat. V roce 1906 již tuto výstavu vyhrál hereford ve věku 3 dní. Ideální užitkový typ vyžadoval spíš kvadratický tělesný rámec s co největší hloubkou a šířkou těla. Tato zvířata byla většinou na kratší noze a měla sklon k časnému tučnění. Tento typ zvířat byl na výstavách vyžadován až do padesátých let. V průběhu tohoto období se ale nenápadně začal měnit požadavek spotřebitelů na kvalitu hovězího masa. Nechtěli již platit za hovězí lůj. K tomuto vývoji přispěla i vzrůstající konkurence evropských masných plemen. Tento nepříznivý vývoj na trhu s hovězím masem, který přinesl stagnaci v chovu hereforda v USA a Kanadě, vyvolal požadavek chovatelů na změnu šlechtění plemene. Ten silně zazněl v roce 1963 na konferenci AHA v Denveru. Postupně bylo zavedeno zjišťování hmotnosti telat v 205 dnech a v 5 dnech. Od roku 1963 AHA také experimentálně zahájila testaci výkrmu potomstva býků ve feedlotech s jejich následnou porážkou. Do nového systému se postupně zapojila inseminace za využití těch nejlepších býků a embryotransfer. Celý systém také vedl k odhadu plemenných hodnot a jejich využití v chovech. V roce 1969 byly vytvořeny předpoklady ke zvětšení tělesného rámce hereforda. Konference AHA odsouhlasila na návrh zástupců z Madisonu a Wisconsinu minimální požadavek na výšku v kříži na pět bodů. (To je v případě býků v 5 dnech věku 125 cm poznámka autora.) Díky velké chovatelské výběrové základně a důslednosti chovatelů v USA se dá konstatovat, že celý realizovaný šlechtitelský program byl úspěšný. Herefordský skot v ČR Na základě rozhodnutí vlády ČSSR bylo v červnu roku 1974 rozhodnuto o importu bezrohého hereforda. Výběr zvířat se v Kanadě uskutečnil v říjnu až listopadu na 256 farmách v provinciích Alberta, Saskatchewan a Manitoba a do konce roku 1974 byla vybraná zvířata letecky dopravena do republiky. Celkem bylo importováno 51 plemenných býků a 1053 jalovic. V roce 1977 se uskutečnil omezený import jalovic a býků opět z Kanady do JRD Rimavská Sobota. Toto stádo bylo počátkem osmdesátých let přesunuto do JZD Luhačovice. Rozmístění zvířat do jednotlivých chovů v Čechách a na Slovensko dokumentuje tabulka 1. Počátky chovu u nás přineslo několik problémů. Březí jalovice byly do chovů umísťovány na přelomu let 1974 a Měly narušený imunitní systém a již v lednu se začaly telit. Telení probíhalo až do června. Telata po narození trpěla E. coli a ztráty byly vysoké, v některých chovech až 30 %. Chovatelé se učili chovat masný skot za pochodu. V zimě byla zvířata zavírána do stájí, aby telatům nebyla zima. Dlouhé období telení způsobilo, že starší telata kradla mléko těm nově narozeným. Nebyly zkušenosti s organizací připouštění v přirozené plemenitbě. Řada krav zůstala jalová. Další zklamání nastalo ve chvíli dodávky na jatky. Importovaný hereford byl malého rámce s vysokým podílem loje. Reakce řezníků byly přesně takové jako v USA na konci padesátých let. V době importu do ČR se ale v USA problémem masné užitkovosti již 15 let chovatelé zabývali. U nás po První vystavení býci v Přerově 1964 negativních zkušenostech s chovem vyhlásily státní orgány informační embargo na zveřejňování výsledků. Díky nadšení některých zootechniků (především Ing. J. Dufky) se do začátku osmdesátých let podařilo získat určité zkušenosti a zavést do chovu nějaký systém. Období let 1980 až 1989 přece jen přineslo určitý rozvoj chovu u nás. Nebyl to rozvoj kvalitativní, ale zejména rozšíření počtu chovů. To umožnilo především zřízení odchovny plemenných býků v Plemenářském podniku Klatovy. Byla to známá odchovna plemenných býků (OPB) Javorná Onen Svět. Do této odchovny Tab. 1 Rozmístění importovaných zvířat z Kanady v ČSSR Podnik Počet býků Počet jalovic Státní statky Tachov, o. p Státní statky Sokolov Vojenské lesy a statky Sušice Celkem ČR Státní statek Handlová JRD Orava v Nižné 3 66 JRD Priehrada v Bobrově 4 70 Celkem SR Celkem ČSSR byli po odstavu na podzim nakoupeni býčci od vybraných rodičů. Hmotnosti těchto býků v 205 dnech tehdy činily mezi 175 až 200 kg. Po měsíčním přípravném období byl zahájen test. Odchov byl zakončen pastvou. Základní výběry se konaly vždy v srpnu, případně počátkem září. Býci byli starší, než je tomu dnes a následující rok při zahájení připouštěcího období měli již dva roky. Problém byl ale s tělesnými rozměry. Kohoutková výška u základního výběru se pohybovala mezi 115 až 120 cm a hmotnost byla dosahována na úrovni 350 až 400 kg. Zájem o tyto býky byl ale veliký a často nabídka nestačila pokrýt poptávku. Někdy docházelo i k tomu, že vedoucí aukce býky zájemcům přiděloval. Importovat býka ze zahraničí tehdy nebylo možné. Do roku 1990 se i přes problémy se zajišťováním plemeníků, ale hlavně přes nesouhlas některých pracovníků okresní zemědělské správy, začal počet chovů rozšiřovat. Chovatelé herefordů, ale i zájemci o chov tohoto plemene, se v té době scházeli v založené sekci chovatelů pod patronací České vědeckotechnické společnosti (ČSVTS). Tato skupina chovatelů se stala v roce 1990 zákládajícími členy Českého svazu chovatelů masného skotu. Nově vzniklý svaz si jako jeden z hlavních cílů činnosti stanovil v chovu masného skotu zavedení systému plemenářské práce, který u nás nebyl do té doby realizován. Jednalo se o zavedení kontroly užitkovosti, stanovení šlechtitelského programu (cíl šlechtění a standard plemene), zavedení plemenné knihy. 10

3 Kontrola užitkovosti masného skotu Před rokem 1991 sice v některých chovech sledovali užitkovost u herefordů, nebo alespoň datum otelení a přírůstek telat do odstavu, výsledky ale nebyly za plemeno vyhodnocovány na celostátní úrovni. Někde byla sledována i růstová schopnost zvířat ve výkrmu a nebo v dalším odchovu (např. OPB). Tyto údaje sloužily výhradně pro potřeby chovatele. Rok 1991 tedy znamenal určitý zlom. Byly získány první celostátní výsledky všech u nás chovaných masných plemen. Plemeni hereford v té době pochopitelně patřilo v počtech zapojených chovů a krav dominantní postavení. Z celkového počtu 23 chovů se stavem 1192 krav připadalo v tomto prvním roce KUMP na herefordy 15 chovů a 1083 krav. Hmotnost telat byla zjišťována ve 13 chovech u 701 telat (to bylo 74 % z narozených). V letech 1991 a 1992 byla hmotnost telat ještě po vzoru kontroly užitkovosti v USA přepočítávána na jednotný věk 205 dní. Tato hmotnost v roce 1991 byla u telat 182,8 kg. Od roku 1993 již byla kontrola užitkovosti zjišťována pro hmotnosti ve věku 120, 210 a 5 dní. Vývoj dosahovaných výsledků v průběhu vybraných let podle KUMP je uveden v tabulce 2. V případě porodních hmotností jde dosahované zvýšení spíš na úkor vykazovaných odhadů chovateli. Na druhé straně, při porovnání s výsledky v Německu jsou současné porodní hmotnosti srovnatelné. Dánské výsledky jsou ale vyšší. To je i v případné hmotností, v 210 a 5 dnech. V porovnání s Německem v současné době vykazujeme také o něco nižší podíl zvážených telat. V případě dosahovaných hmotností v Německu a Dánsku můžeme brát v úvahu i rozdílnou metodiku pro přepočet hmotností na věk v 210 dnech podle ICAR. V rámci této metodiky se přepočítává hmotnost na 210 dní od věku telete 90 dní do 250 dní. U nás je to od 170 do 290 dní. Graf 1 Krávy zapojené do kontroly užitkovosti (KUMP) V průběhu sledovaného období vykazovaly stavy krav, a tím pochopitelně i počty narozených telat určitý vývoj, který byl ovlivněn oblibou nejen mezi chovateli hereforda. Do roku 1996 ovlivnily stavy čistokrevných krav částečně importy. Od roku 1991 do roku 1996 bylo importováno 180 jalovic z Kanady, 10 z Maďarska a 50 jalovic z Německa. Současně docházelo ke zvyšování počtu kříženek. V té době byly vypláceny slušné dotace na tele po otci masného užitkového typu podle LFA. V druhé polovině devadesátých let se začal zvyšovat v zájem o export zástavových telat. O herefordy (včetně kříženců) ale zájem nebyl. Chovatelé začali používat jiná plemena jako koncové (nejčastěji MS, CH, LI). Hereford se tak propadl v popularitě ze třetího místa v roce 2000 na současné páté místo. Vývoj početních stavů krav v KUMP podle ročníků uveden v grafu 1. Součástí prvního roku KUMP bylo také hodnocení zevnějšku krav. V rámci tohoto hodnocení byla měřena kohoutková výška, hmotnost, obvod hrudníku. Dále byl hodnocen užitkový typ, velikost těla, tělesná stavba, končetiny a záď. Jednotlivé partie byly hodnoceny v rámci deseti- bodové stupnice. Na 15 zapojených chovech bylo ohodnoceno 1083 krav. Průměrná výška činila 122,9 cm Tab. 2 Hmotnosti čistokrevných telat podle ročníků narození Rok Porodní hmot. 120 dní 210 dní 5 dní býk jalovice býk jalovice býk jalovice býk jalovice ,8 29,0 131,0 122,7 206,5 194, ,1 29,9 132,7 122,7 209,2 191,7 352,3 278, ,6 30,4 147,3 1,4 225,2 204,5 415,7 298, ,0 32,2 145,5 141,2 232,8 212,4 384,7 298, ,4 35,9 177,4 164,2 265,0 251,3 508,8 343,4 2015,9 34,7 172,2 158,4 266,3 243,0 446,0 339,8 Průměr ,3 31,8 150,9 140,1 232,8 213,1 414,9 296,7 Tab. 3 Tělesné rozměry krav v roce 1993 podle věku při hodnocení Věk v měsících Počet Výška Hrudník Hmotnost ,9 180,8 472, ,2 180,1 480, ,7 198,2 553,5 64 a víc 2 124,3 195,3 522,9 VLS Heroltovice ,3 201,0 545,2 (průměry chovů od 120,3 do 124,6). Průměrná hmotnost byla 5 kg (chovy od 462 do 592 kg) a obvod hrudníku činil 197 cm (chovy od 187 do 210 cm). Výsledky tehdy ještě nebyly zpracovány podle věku matky při hodnocení. Na základě výsledků KUMP bylo tehdy vybráno 116 matek býků hereforda s průměrnou výškou 125 cm a hmotností 593 kg. Průměrná hmotnost telat v 205 dnech těchto krav činila 210 kg. To bylo vlastně první šlechtitelské opatření v chovu herefordů u nás. V roce 1993 již byly zveřejněny tělesné rozměry a hodnocení zevnějšku podle věku krav při hodnocení. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulku doplňují tělesné rozměry druhotelek z VLS Heroltovice. Tato zvířata odpovídají kategorii 33 až 39. Jednalo se o první import jalovic z Kanady, které se poprvé otelily v roce 1992 ve dvou letech. Výsledky dokumentují rozdíl proti naší populaci. Zkušenosti získané v prvních třech letech KUMP se staly podkladem k přípravě šlechtitelského programu plemene hereford a standardu plemene. Dosažené výsledky jsou uvedeny v tabulkové části věnované výsledkům za rok U některých ukazatelů je i porovnání s chovem v Německu a Dánsku, protože zejména v posledních deseti letech využívají naši chovatelé tuto genetiku. 11

4 Chovný cíl a standard plemene Ukazatele pro růst a výšku v kříži byly v průběhu let 4x zvýšeny. Dělo se tak vždy, když předcházející parametry byly překonány. Poslední požadavky na růst a výšku (viz tab. 4) byly stanoveny v roce Tyto změny na druhé straně dokumentují úspěšnost šlechtění plemene v uplynulých 25 letech. Tento vývoj ostatně dokumentovala již tabulka 2, ve které je uvedena růstová schopnost telat. Jak se v průběhu let změnily tělesné rozměry krav, je patrné z následující tabulky 5. Je zde uvedena výška v kříži a hmotnost krav podle věku při hodnocení. Nyní používaný systém lineárního hodnocení zevnějšku je u masného skotu aplikován od roku Proto jsou v tabulce údaje od roku Při porovnání s tabulkou 3 je naprosto zřejmý posun, jaký plemeno za uplynulé období udělalo. Zvýšila se jak výška krav u všech hodnocených kategorií, tak i dosahovaná hmotnost. V podstatě jsou již dnes pro krávy naplňovány šlechtitelské cíle z tabulky 4. Na to navazuje i dosahovaná růstová schopnost mladých býků, kteří byli v ČR po roce 2000 vybráni do plemenitby. Tento vývoj dokresluje tabulka 6. Zvyšování růstové schopnosti je zřejmé u těchto býků zejména na dosahovaných životních přírůstcích, ale při zachování stabilní výšky v kříži. Nabízí se tak poměrně velký prostor pro zlepšování ostatních kvalitativních ukazatelů v chovu herefordského skotu. Užitkový typ a exteriér se po celé období řídily standardem plemene. Standard plemene Formy Herefordský skot je chován ve dvou základních formách, rohatý a bezrohý. Zvířata geneticky rohatá jsou označována R a s volnými rohy V. Geneticky bezrohá jsou označována jako P. Zbarvení Tmavě červené, kromě hlavy, spodní části krku, hrudi břicha a ocasu, které jsou bílé. Bílý je zpravidla i pruh sahající od týlního hrbolu až ke kohoutku a spodní části končetin. Vadou není ani pigmentace kolem očí. Jiné než růžové zbarvení mulce je nepřípustné. Hlava Relativně krátká, úměrně široká a ušlechtilá. U bezrohé formy je výrazný týlní hrbol, je povolen výskyt volných rohů. U rohaté formy musí být rohy nepohyblivé na pevném kostním základě. Oko je barvy tmavé. Krk Kratší, dobře osvalený, u starších zvířat je přípustný při přechodu k hrudi kožní lalok. Hrudník Hluboký a široký, plec je dobře vyvinutá a osvalená, žebra jsou klenutá, k páteři kolmo postavená, s patrným osvalením. Středotrupí Středně dlouhé, dobře vyvinuté a dostatečně prostorné. Kohoutek Široký a dobře osvalený. Hřbet Pevný, středně dlouhý, široký a dobře osvalený. Spodní linie břicha je rovnoběžná se hřbetem. Bedra Plynule navazují na hřbetní linii. Jsou pevná, středně dlouhá, široká a dobře osvalená. Záď Kvadratická, dostatečně dlouhá, mírně skloněná a prostorná. V sedacích hrbolech je široká. Celá je krytá výrazným osvalením. Při pohledu zezadu je konvexní jak z vnější, tak vnitřní strany. Tab. 4 Cíle šlechtitelského programu BEA 730 F1 z Drouhavče, národní vítězka Brno 2015 Končetiny Široce rozestavěné, dobře zaúhlené, silné, ale nikoliv lymfatické. Spěnka je středně dlouhá a pevná. Paznehtní hmota je tvrdá. Vemeno Středně prostorné a dobře upnuté s pravidelnými, válcovitými středně dlouhými struky. Temperament Klidný, povaha vyrovnaná. Kategorie Hmotnost ve věku (kg) Výška 5 dní (cm) 210 dní 5 dní x Býčci x 129 Jalovičky x 122 hmotnost výška Prvotelky X X Krávy (po 3 otel.) X X Plem. býci nad 3 roky X X Tab. 5 Tělesné rozměry krav podle ročníku hodnocení Věk 24 až 30 měs. 33 až 40 měs. 5 a více let kříž hmotnost kříž hmotnost kříž hmotnost Tab. 6 Růstová schopnost v ČR odchovaných býků a vybraných do plemenitby Rok nar. Počet PorHmo Teo120 Teo210 Teo5 PrirTest PrirŽiv VK Prům Vylučující znaky pro zápis do PK odchylky zbarvení mezipaznehtní výrůstky vady exteriéru těžká nebo dlouhá hlava plochost zvířete nevýrazné hloubkové rozměry nevýrazné osvalení vady končetin a postoje volná lopatka a vady hřbetní linie nervózní a rabiátní povaha genetické vady Hereford chovaný v České republice byl vždy geneticky bezrohý. Naopak, pokud se v chovu objevilo rohaté zvíře, většinou bylo vyřazeno. V letech 1991 a 1992 existovalo pouze deset rohatých jalovic z Německa v Lučině, s. r. o., Veřovice. V roce 1993 však přišli chovatelé ze společnosti Vymysliv, s. r. o., Domašov s nápadem importovat z Kanady rohaté jalovice. Tento nápad byl realizován v roce 1994 a v chovu se objevilo 65 jalovic. Idea měla logický základ. Rohatý hereford měl v té době větší rámec a lepší masnou užitkovost. Chovatelé rohatého hereforda v USA a Kanadě byli progresivnější. Byl však podceněn fenomén bezrohosti (ten se časem, a ne jen u nás, projevil i u dalších plemen CH, MS, LI). O rohatá zvířata prostě nebyl zájem. Proto se i v tomto chovu začali brzy využívat v plemenitbě bezrozí býci. 12

5 Plemenice a jejich dosahovaná užitovost Herefordský skot je u nás (a to asi od samého počátku) chován ve složitějších podmínkách horských a podhorských oblastí extenzivním způsobem. Zde bude vždy limitním faktorem kvalitní výživa, a to především formou pastvy (mimo zimní období). Tomu je přizpůsoben celý systém chovu. Je to především sezónnost telení. Chovný cíl pro plemenice: počet odchovaných telat na 100 krav základního stáda: minimálně 95; průměrné mezidobí: 5 dní, při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit při využití embryotransferu; hodnocení obtížnosti porodů vyjádřené procentem snadných porodů podle platné metodiky KUMP: min. 95 %; věk plemenice při 1. otelení: měsíců; hmotnost jalovice při prvním zapuštění: min. 400 kg. Graf 2 Telení podle měsíců v roce 2015 Graf 3 Variabilita mezidobí v roce 2015 (podíl) Stádo Velké Dvorce, foto z roku 1981 V grafu 2 je znázorněno telení v průběhu roku Podle těchto výsledků probíhá 82,4 % všech porodů v období leden až duben. Na druhé straně ale 30 % porodů připadá na období, kdy jsou již ve stádě většinou plemenní býci (pochopitelně podle místních podmínek). A lze si položit otázku, jakou mají tyto krávy šanci zabřeznout. V roce 2015 se narodilo jen 90 telat na 100 krav a po odpočtu ztrát (MN a úhyn do 30 dnů) bylo odstaveno 83 % telat. Vykazujeme ale vysoký podíl živě narozených telat, a to 96,7 %. V porovnání s Dánskem vykazujeme výrazně vyšší podíl snadných porodů a srovnatelný podíl mrtvě narozených telat. Na druhé straně máme vyšší podíl úhynu do 14 a 30 dnů věku. To by mohlo souviset s velikostí chovů u nás a současně horší úrovní individuální péče v těchto větších chovech. Další ukazatel, který s natalitou přímo souvisí, je dosahovaná průměrná délka mezidobí. V roce 2015 činila 421 dní. V porovnání s Dánskem, ale i dalšími zeměmi, je tento ukazatel na první pohled nepříznivý. Opět souvisí s délkou připouštěcího období a vlastní organizací připouštění. To, že se horší březost týká jen části krav, dokumentuje graf 3. Necelých 17 % krav se otelí po více než 430 dnech po předcházejícím otelení. Z výsledků se dá odhadovat, že zhruba 15 % krav v daném roce nezabřezne. Podobné výsledky lze získat na základě výsledků kontroly užitkovosti v roce 2015 ve Francii. Je třeba předeslat, že v této zemi není telení tak výrazně sezónní jako v ČR. S problematikou nezabřezávání některých krav u nás může souviset i vysoký podíl porodů bez pomoci. Porody nejsou pod kontrolou ošetřovatele a ten nedokáže odhalit případné poporodní komplikace. Pokusíme se tento problém dokumentovat na následujícím příkladu. V kontrolním roce 2013 se podle KUMP otelilo 148 čistokrevných prvotelek hereforda. Výsledky 13

6 Plemeno měsíce jsou v tabulce 8. Zde jsou uvedeny počty otelených v roce 2013 a počty těch, které se otelily v následujících letech a jaký je jejich podíl. 17 % se otelilo v říjnu až prosinci roku 2012, 49 % v lednu až březnu 2013 a 34 % v dubnu až červenci U první skupiny se následující rok otelilo 92 % a i v dalších letech, to je 2015 a 2016 se jich otelil nejvyšší podíl. U třetí skupiny prvotelek jsou výsledky v zabřezávání naopak nejhorší. Vývoj průměrného mezidobí je poněkud jiný (viz tabulka 9). U první skupiny je mezidobí nejdelší. Vzhledem k období telení se tyto krávy do další reprodukce dostávají později (je delší interval) a to vzhledem k zavedené organizaci přirozené plemenitby. Projevilo se to v délce mezidobí. Třetí skupina vykazuje naopak nejkratší délku mezidobí. V době, kdy u nich proběhlo telení, působili ve stádech již většinou plemenní býci. Zabřezla jich ale menší část a výsledky zabřezávání u nich postupně Tab. 7 Mezidobí v roce 2015 ve Francii podle plemen Plemeno Průměrné mezidobí Podíl nad 430 dní Aubrac AU % Blonde d Aquitaine BA % Charolais CH % Gasconne GS % Limousin LI % Parthenaise PA % Salers SA % Tab. 8 Prvotelky HE které se otelily poprvé v roce Měsíc telení Rok 2014 Rok 2015 Rok 2016 I. otel II. otel podíl z I. III. otel podíl z I. IV. otel podíl z I. 10 až ,0% 17 68,0% 15 60,0% 01 až ,3% 37 50,7% 32 43,8% 04 až ,0% 18,0% 17 34,0% Celkem ,0% 72 48,6% 64 43,2% Tab. 9 Průměrné mezidobí prvotelek HE otelených v roce 2013 Měsíc Mezid. 1 Mezid. 2 Mezid až až až Celkem výrazně klesají. Část jalových krav je sice brakována, ale většina jich zůstává v chovu. Díky sezónnímu telení pak mají jeden rok, ale i dva roky pauzu. Jsou tak ovlivněny reprodukční výsledky, a to jak u průměrného mezidobí, tak zejména celková natalita v chovu. Dále zvýšit brakování na jalovost se nezdá jako efektivní, protože to by kladlo větší nároky na počet jalovic, které jsou převáděny do krav. Při průměrném věku jalovic při 1. otelení 35 měsíců by se zvýšily náklady na odchov. Tento parametr nebyl ani v minulosti u hereforda ideální. Při importech březích jalovic z Kanady se tehdy všechny telily do věku 28 měsíců (to bylo i v případě CH a AA). U našich odchovů se v tomto věku telí pouze 20 až 25 % ze všech jalovic. Daleko efektivnější, i když ne jednodušší, je proto zlepšení péče o plemenice po porodu a upravení systému připouštění s cílem zvýšit počet březích krav. Plemenní býci hereford Bez kvalitních plemeníků by nebyl možný rozvoj plemene. V prvním období, tedy do roku 1990, byly potřeby chovů zajišťovány převážně z vlastních zdrojů. Přesto i v tomto období měl k dispozici Státní plemenářský podnik Hradištko inseminační dávky 24 býků ze zahraničí. Jednalo se o deset býků z Kanady. Nejvíc se v chovu prosadil HRF 084 Whisperwood s Anxiety 21C. Dále se jednalo o tři býky z Anglie. Z nich byl nejvíc využíván HRF 075 Callerton 1 Peter. V druhé polovině osmdesátých let se uskutečnil import Graf 4 Výpoj počtu registrovaných býků Bojskov 1 Komet ET, otec býků, otec matek Potomstvo býka Bojskova - Býci HRF 250, HRP 352, HRP

7 Stará genetika - foto z roku 1991 ve 3 letech semene 11 býků převážně z Maďarska, Bulharska a tehdy ještě SSSR. Z nich se později v KUMP objevilo nejvíc potomstvo býka HRF 089 Virgonc a HRF 116 Fabula Norden. O skutečném rozvoji chovu hereforda můžeme ale hovořit až po roce Nově vzniklé firmy, které se počátkem devadesátých let začaly zabývat importem inseminačních dávek z Kanady a USA, byly schopny importovat inseminační dávky býků v podstatě na přání chovatele. Jednalo se tehdy především o ABS, s. r. o., Praha, METIS Jičín a M.I.L.O.S. Inc. Současně se do republiky začaly z Kanady importovat v rámci nově vyhlášených dotačních programů jalovice a mladí býci. Na to navázal i import mladých býků z Dánska. Tento vývoj se projevil na početních stavech registrovaných býků (viz graf 4). Počet importovaných býků v tomto období byl zhruba stejný jako domácí produkce. Po roce 1997 již byla domácí produkce dostatečná. Po roce 2000 se z již popsaných důvodů začal zájem o býky snižovat. Tento vývoj trval až do roku Po tomce roce se opět zájem o herefordy zvyšuje. Podobný vývoj ostatně probíhá i u stavů krav. K 30. září 2016 působilo v chovech 181 býků (v roce 2010 to bylo jen 133). Zájem o býky zejména v letech 2000 až 2008 změnil dost podstatně počty importovaných býků. Zvýšil se pouze zájem o býky z Německa. Tam to byla asi i otázka ceny těchto býků. Přehled o počtech importovaných býků je uveden v tabulce 10. Na druhé straně se rozšířila nabídka zemí původů u inseminačních býků. Rozsah prováděných prvních inseminací v ČR postupně klesá. V roce 2000 bylo v ČR provedeno u hereforda 1155 prvních inseminací, ale v roce 2015 jen 3. Podobný vývoj je i u ostatních masných plemen. V KUMP se ale využití inseminací naopak zvyšuje. V roce 2000 činil podíl telat narozených po inseminaci 7,8 %. V roce 2015 již to bylo 15,2 %. Přitom u prvotelek je to dokonce 27 %. To je velice potěšitelný vývoj. Dominantní postavení na produkci plemenných býků má dlouhodobě ale přirozená plemenitba. To je zřejmé i z následující tabulky 11. Je zde uveden přehled býků s uvedením počtu synů, kteří byli vybráni do plemenitby. Dominantní postavení má v celém chovu hereforda býk HRF 246 Homér ABS ET po otci Huth Homerun 11E. Homér pocházel z amerických embryí, která importovala v roce 1996 firma ABS, s. r. o. Praha. Nejenže se jedná o otce býků s největším počtem synů v plemenitbě. Homér je i trojnásobný šampión plemene na Národních výstavách masného skotu v letech 2001, 2003 a To samo dokumentuje jeho kvality. Býk působil na chovu ZD Podlesí Ročov. Ze stejného chovu pochází HRF 371 Populár z Podlesí (po otci HRF 317 Led Sobětický). Tohoto býka používal Jiří Zelený z Drouhavče. Dánský HRP 271 Bojskov 1 Komet ET je po otci HF 5D Fast Forward 530 a matce Roost 1 Frida. Na původu tohoto býka není zajímavý jen v Americe používaný otec. Matka Frida je také matkou otce u inseminačního býka HRF Tab. 10 Importy býků podle zemí původu import insem import insem Austrálie 4 Dánsko Kanada Německo USA 16 5 Velká Británie Irsko 2 2 Švédsko 2 Celkový součet Tab. 11 Býci podle počtu synů vybraných do plemenitby Registr Jméno otce Býků HRF 246 HOMÉR ABS ET 29 HRF 371 POPULÁR Z PODLESÍ 23 HRP 271 BOJSKOV 1 KOMET ET 22 HRF 226 CIRCLE-D STANDARD TIME ET 2Z 19 HRF 346 SMH AGASSI 328A 18 Tab. 12 Krávy s nejvyšším počtem synů vybraných do plemenitby Jméno matky Czv ZpZ Býků DELFAR MOXIE 38D CZ 8 ABS HUTH ET CZ 5 URŠULA Z PODLESÍ CZ 5 Tab. 13 Nejlépe hodnocení býci v historii chovu Registr Jméno Narozen vekl KrizL HmotL VT KT OS UTyp Celkem HRF 294 KING Z PODLESÍ ET HRF 405 TERRY Z PODLESÍ HRF 310 LURD Z PODLESÍ HRF 284 JASPIS MZLU HRF 330 MICHL Z PODLESÍ HRF 269 IDEÁL Z PODLESÍ HRF 487 BURGER Z CHŘIBSKÉ HRF 457 ZERO Z DOUBRAVKY Nydam 1 Spooky a současně matkou matky býka HRF 339 Roost 1 Tom. Inseminační býk HRF 226 Circle-D Standard Time ET 2Z se neprosadil jen v zámoří. Ve své době ho používala většina zemí s chovem hereforda v Evropě. Poslední býk v tabulce HRF 346 SMH Agassi 328A je další z Dánska importovaný býk do Ročova. To, co platí pro plemenné býky, si můžeme na základě tabulky 12 prezentovat i u matek býků. Z Kanady do Ročova importovaná Delfar Moxie 38D dala osm býků. To je samo o sobě impozantní. Ona ale v chovu dala šest vlastních telat při průměrném mezidobí 415 dní. Byla využita i v embryotransferu a kdy dala další tři telata po ET. Pozoruhodné ale je, že celkem dala devět býků a osm jich šlo do plemenitby. ABS Huth ET je přímou sestrou Homéra a opět působila v Ročově. Z jejích osmi narozených telat bylo šest býků a pět jich šlo do plemenitby. Poslední Uršula z Podlesí byla prodána Pavlu Kozákovi na Ostré. V tomto chovu byla využívána především v rámci embryotransferu. Celkem dala dvě vlastní telata při průměrném mezidobí 419 dní a v letech 2013 až 2015 dalších devět telat po ET. V těchto přehledech bychom mohli pokračovat ještě dále. Podíváme se ale ještě na jeden. Hodnocení mladých býků při základních výběrech se netýká jen růstové schopnosti (tu jsme si již ostatně zdokumentovali), je to také hodnocení exteriéru. Proto si představíme v tabulce 13 býky s nejvyšším bodovým hodnocením v historii našeho chovu. HRF 294 King je po otci HRF 227 Remitall Director 182D. Z chovatelského hlediska je ale zajímavá především jeho matka. Tato dcera Bojskova, kráva dala v chovu šest vlastních telat (průměrné mezidobí 2 dní) a další tři telata po ET (King je jedním z nich). Tato kráva ale dala i HRF 310 Lurda (ten je po dalším TOP býkovi HRF 269), ale je také matkou matky býka HRF 405 Terryho (ten je po Homérovi). HRF 284 Jaspis MZLU je po HRF 230 KCF Bennett 517 E153. Jeho matka Fanka je Národní vítězkou z roku Matka HRF 330 byla druhá na národní výstavě v roce Matkou HRF 269 Ideála je již zmíněná Delfár Moxie 38D. Tato kráva ale dala do chovu i dalšího 80bodového býka HRF 283. HRF 457 Zero z Doubravky je synem britského HRF 419 Solpoll 1 Ferrari a Zero je také posledním šampiónem plemene z roku

8 Hodnocení užitkovosti Hodnocení masné užitkovosti Hereford sice ve srovnání s intenzivními kontinentálními plemeny nedosahuje takové intenzity růstu, jateční výtěžnosti a zatřídění podle SEUROP. To je ostatně zřejmé i z hodnocení masné užitkovosti v tabulkové části. Intenzivní šlechtění ve světě, ale také u nás, přineslo přesto zlepšení masné užitkovosti plemene. Jedná se zejména o snížení dříve vysokého podílu loje v jatečném těle zvířat. Na druhé straně určitý podíl intramuskulárního tuku je vhodný z důvodu senzorické charakteristiky masa a jeho kulinární hodnoty. V tuku jsou uloženy aromatické látky, které se při tepelné úpravě uvolňují a dávají tak masu typickou vůni a chuť. Mezi významné přednosti patří také výborná schopnost využití pastvy pro tvorbu přírůstku. Tuto vlastnost lze úspěšně využít i při extenzivním výkrmu jalovic. Od roku 2005 je u nás každoročně hodnocena i masná užitkovost. Existuje sice určitá rezerva v dosahování optimálnější hmotnosti JUT u mladých býků a krav, ale 81,3 % zatříděných mladých býků ve třídách R a lepších jsou velmi dobré. Potomstvo těch nejlepších býků dosahuje podstatně lepšího zatřídění SEUROP, než je průměr populace, a je třeba těchto výsledků využívat. Celé období po roce 1990 bylo poměrně složité. Chovatelé čelili určitým předsudkům, které vůči plemeni přetrvávaly z dob před tímto rokem. To možná způsobilo, že importy jalovic ze zahraničí byly podstatně nižší než u jiných plemen v tomto období. Plemeno hereford ukazatele užitkovosti v roce 2015, mezinárodní srovnání Ukazatel Česká republika Německo Dánsko Počet chovů HE celkem 108 Stavy čistokrevných krav v ÚE Počty chovů zapojených do KUMP 37 HE HE HE HE Počet chovů v plemenné knize Počet krav v plemenné knize Hodnocení reprodukčních ukazatelů Věk při I. otelení (měsíců) Průměrné mezidobí (dnů) Podíl narozených telat na 100 krav Podíl odstavených telat na 100 krav Podíl živě narozených telat Podíl snadných porodů (1 + 2) Porody bez pomoci (1 bod) S lehkou pomocí (2 body) Mrtvě narozená telata prvotelky II.a další Úhyn telat do 14 dnů prvotelky II. a další Úhyn telat 15 až 30 dnů prvotelky II. a další Hmotnosti telat v roce 2015 (kg) Býci porodní hmotnost Věk 120 dní Věk 210 dní Věk 5 dní Jalovice porodní hmotnost Věk 120 dní Věk 210 dní Věk 5 dní Telat v kontrole užitkovosti (ks) Býků Jalovic Podíl zvážených telat ve 120 dnech Býci % Jalovice % Podíl zvážených telat v 210 dnech Býci % Jalovice % Podíl zvážených telat v 5 dnech Býci % Jalovice % Jatečná hmotnost JUT kg býci Jatečná hmotnost JUT kg krávy Podíl zatřídění jat. mladých býků (%) E U R O P ,2 82,9 96,7 99,1 92,3 6,8 5,0 2,7 3,1 2,5 2,5 1, ,0 256,6 0,2 12,0 69,1 17,1 1, , ,3 82,3 4,0 5,3 2,8 2,2 1,4 0,2 0, Paula z Doubravče, šampiónka plemene, národní vítězka, Brno 2013 Bylo třeba stavět především na tom, co jme měli v té době doma. Zároveň se dařilo importovat vhodné plemeníky, ale vhodné býky i při importu inseminačních dávek. To lze ostatně doložit na některých původech. V naší populaci se stále vyskytují původy býků, které je i dnes možné vysledovat v původech zvířat v zámoří, ale i v Evropě. Jedná se například o Remitall Keynote 20X, Klondike 28U 707B, Feltons 517 a zejména KCF Bennett 3008 M326, další jména jsou uvedena i v tomto příspěvku. Celý proces šlechtění lze považovat za úspěšný díky dosaženým výsledkům. Těch bylo dosaženo především díky nadšení celé řady chovatelů. Po roce 1990 lze jmenovat zejména pracovníky Vojenských lesů a statků Heroltovice a Sušice, později i Bražec, nebo chovatele z Drouhavče a v neposlední řadě z Ročova. Tab. 14 Výsledky masné užitkovosti býků Rzn reg Jméno Narozen RegO JménoO Rph JUT Rph Zmas Rph Tuk Potom HRP 510 Orgovan HRF 309 Lucifer z Podlesí HRF 406 Gouldingpoll 1 Captain Romany 1 Captain R22C1 P HRF 404 Tolar HRF 371 Populár z Podlesí HRP 524 Pedant z Janovic HRP 491 Nokia z Janovic HRF 385 Double U 1721L Real Good 333R Double U 98K Nugget ET 38N HRP 557 Steak Almako HRF 2 Wilgor SQD 55K Northern 1S Vysvětlivky: relativní plemenná hodnota pro hmotnost jatečného těla rphjut, relativní plemenná hodnota pro zatřídění dle SEUROP rphzmas, relativní plemenná hodnota pro protučnění rphtuk, počet potomků potom Kontakty Klub chovatelů plemene hereford Ing. Jan Machač předseda Chřibská Chřibská Český svaz chovatelů masného skotu Těšnov 17, Praha 1 info@cschms.cz World Hereford Council Mezinárodní asociace chovatelů plemene hereford Canadian Hereford Association Kanadská asociace chovatelů plemene hereford American Hereford Association Americká asociace chovatelů plemene hereford 16