Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 8 : Mikrovlny
|
|
- Josef Musil
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 8 : Mikrovlny Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měření:.. Klasifikace: Mikrovlny Zadání. Ověřte, že pole před zářičem je lineárně polarizované a určete směr polarizace. Ověřte Malusův zákon pro danou polarizační mřížku. Sestrojte dva grafy závislosti přijímaného napětí na úhlu pootočení polarizační mřížky nejprve pro sondu vertikálně a potom horizontálně.. Proměřte rozložení elektromagnetického pole v rovině před zářičem a zobrazte jeho prostorový graf v programu Mathematica. Do protokolu zpracujte podélné a příčné rozložení pole (nezávislou veličinou budou souřadnice a závislou velikost napětí).. Demonstrujte a proměřte stojaté vlnění. Z rozložení pole určete vlnovou délku. V druhé části pokusu vložte dielektrickou desku do pole stojaté vlny a pomocí vztahů odvozených v postupu stanovte index lomu dielektrické desky.. Ověřte kvazioptické chování mikrovln difrakce na hraně, štěrbině a překážce, zákon lomu a fokusace čočkou. Spočítejte vlnovou dílku z grafu vlnění na štěrbině a index lomu cukru pomocí ohniskové vzdálenosti čočky. Sestrojte příslušné grafy. 5. Ověřte šíření mikrovln pomocí Lecherova vedení a vlnovodu. Ověřte, že podél Lecherova vedení se šíří stojatá vlna a určete z ní vlnovou délku. Vypracování. Použité přístroje Gunnův oscilátor, sonda elektrického pole, zdroj napětí se zesilovačem, trychtýřovitý nástavec, laboratorní stojan s držáky, USB link PASCO, PC, program Data Studio, kartonová souřadnicová síť, polarizační mřížka, držáky na desky, kovové a dielektrické desky, pravítko, dutý půlválec, cukr, konvexní čočka, kovová cihla, úhlové měřítko, milimetrový papír.. Teoretický úvod Mikrovlnné záření je elektromagnetické záření s frekvencemi v rozsahu přibližně MHz GHz, tedy s vlnovými délkami mm m. V našich experimentech budeme pracovat s Gunnovým oscilátorem, jenž má v našem případě frekvenci přesně nastavenu na 9. GHz (odpovídá vlnové délce.9 mm). Výkon oscilátoru je přibližně mw, práce s ním je tedy bezpečná, nicméně takto malý výkon způsobuje velké tlumení postupné vlny a nutnost použití zesilovače. Gunnův oscilátor (obr. ) se skládá z centrální části, která obsahuje Gunnovu diodu v obdélníkovém výřezu. Vzadu je kovová destička a vepředu destička s otvorem. Dohromafy tak tvůří dutinu, ve které záření z Gunnovy diody vytváří stojaté vlnění, které prochází otvorem do obdélníkového vlnovodu. Vlnová délka vysílaného vlnění tak závisí pouze na velikosti dutiny. Gunnův oscilátor produkuje lineárně polarizované vlnění. Pro detekci záření budeme používat sondu elektrického pole (obr. ). Jedná se o tištěný spoj ve skleněné trubičce. Krátká část na vrcholu slouží jako dipolová anténa. Je umístěna rovnoběžně se sondou a tedy přijímá vlnění převážně v tomto směru. Pokud natáčíme sondu, až najdeme maximální intenzitu signálu, pak je směr polarizace rovnoběžný se směrem sondy.
2 Obr. : Gunnův oscilátor a sonda elektrického pole [] Obr. : Zdroj napětí se zesilovačem [] Jako zdroj i zesilovač použijeme článek na obr.. Zesilovač zesiluje asi -krát, výstupní napětí má zápornou hodnotu, což ovšem vychází pouze z konstrukčního provedení. Z fyzikálního hlediska nás bude zajímat pouze jeho absolutní hodnota. Standardní zapojení, z něhož budeme při každém pokusu vycházet, je na obr... Postup měření Protože v celém experimentu budeme hojně využívat kartézských souřadnic, zavedeme jejich smysl vždy stejně (také viz obr. ): y vertikální osa směřující vzhůru z horizontální osa směřující od vysílače (tj. v hlavním směru, ve kterém vysílá) x druhá horizontální osa směřující tak, aby byla zachována pravotočivost soustavy Vždy jsme vycházeli ze výchozího nastavení (obr. ), které jsme měnili podle potřeb konkrétního experimentu. Data jsme zobrazovali a zaznamenávalo v programu Data Studio.
3 Obr. : Výchozí nastavení experimentu [] Obr. : Soustava souřadnic před zářičem [] Sonda zaznamenává intenzitu záření a převádí ji na napětí, které je dále zesíleno zesilovačem. Vždy jsme zaznamenávali napětí. Vztah mezi napětím a intenzitou předpokládáme lineární. V žádném z experimentů nás nezajímá absolutní velikost intenzity záření, pouze její změna vzhledem ke změně polohy (úhlu, vzdálenosti,...). Proto budeme místo intenzity vždy uvažovat snímané napětí. Při všech experimentech je velmi podstatné, aby dipólová anténa detektoru byla vždy ve stejné výšce, jako střed vlnovodu vysílače. anténa musí být správně natočena i v rovině xz... Polarizace Soustavu jsme sestavili podle obrázku 5. Nejdříve jsme se přesvědčili, že je mikrovlnné záření z Gunnova oscilátoru opravdu lineárně polarizované. Otáčeli jsme sondou v rovině xy a pozorovali, jak se mění intenzita v závislosti na otočení. Když jsme ověřili, že je záření skutečně lineárně polarizované, sestavili jsme aparaturu pro ověření Malusova zákona (obr. 5). Mezi zdroj a detektor jsme umístili mikrovlnou polarizační destičku. Ta má tu vlastnost, že propouští záření polarizované pouze v jednom směru. Realizovaná je dielektrickou deskou, na které jsou připevněné kovové rovnoběžné proužky. Tyto proužky zabraňují průchodu mikrovlnného záření ve směru, ve kterém jsou orientovány, a naopak je propouští ve směru kolmém. Vysvětlit to lze tak, že kdyby záření procházelo i v rovnoběžném směru, pak by se díky velké konduktivitě kovu vytvářel velký proud v kovových proužcích a celá energie by byla spotřebována na udržení proudu. V našem případě je Malusův zákon vyjádřen vztahy I(ϑ) = I sin ϑ ()
4 Obr. 5: Ověření Malusova zákona [] pro sondu rovnoběžně s osou zářiče a I(ϑ) = I (sin ϑ cos ϑ) () pro sondu kolmo na osu zářiče. Při každém z nastavení sondy jsme měřili průběh intenzity na otočení polarizační mřížky ϑ... Rozložení pole Při zkoumání pole před zářičem musíme rozlišovat mezi polem blízkým a dalekým. Blízké pole má obecně velmi složité rozložení. Hranice je dána rovnicí DH r =, () λ kde DH je největší rozměr antény. V našem případě bereme r = mm. Před zdroj položíme kartonovou souřadnou síť a měříme závislost intenzity na souřadnicích... Stojatá vlna Pokud dojde k interferenci dvou postupných vln o stejné amplitudě opačného směru, vzniká stojaté vlnění. Sousední maxima resp. minima stojatého vlnění jsou od sebe vzdálena právě o λ/. Abychom sestrojili stojatou vlnu, vyšli jsme z výchozího uspořádání experimentu a do vzdálenosti mm umístili kovovou desku. Obr. 6: Určení indexu lomu dielektrické desky [] Měřili jsme rozložení intenzity v závislosti na souřadnici z mezi zdrojem a deskou. Z tohoto určujeme vlnovou délku λ Poté jsme k odrazné desce umístili dielektrickou desku a změřili, jak se změnilo rozložení intenzity, tedy jak se posunulo určité minimum. Z této informace jsme schopni dopočítat index lomu dielektrické desky podle vztahu z z n= +, () d
5 kde z a z jsou polohy minima před a po vložení dielektrické desky, d je její tloušťka a kde jsme předpokládali, že index lomu vzduchu je roven přesně. Schématicky je posunutí minima zobrazeno na obr Ohyb na hraně Podle obr. 7 jsme sestavili experimentální sestavu a měřili závislost intenzity na souřadnici x od + mm do mm s krokem mm Obr. 7: Nastavení experimentu pro ohyb na hraně []..5 Difrakce na štěrbině Sestavili jsme aparaturu podle obrázku 8. Měřili jsme závislost intenzity na úhlu ϑ pro šířku štěrbiny D = mm a D = 6 mm. Štěrbinu jsme realizovali dvěma kovovými deskami postavenými v dané vzdálenosti od sebe kolmo na směr šíření vlny. Obr. 8: Nastavení experimentu pro ohyb na štěrbině []..6 Ohyb na překážce konečných rozměrů Experimentální sestavu jsme nastavili podle obrázku 9. Měřili jsme závislost intenzity na souřadnici x ve vzdálenosti mm od kovové desky o šířce 59 mm, která byla opět mm od zdroje. Měřili jsme v rozsahu ±5 mm s krokem 5 mm...7 Zákon lomu Sestavili jsme aparaturu podle obr.. Zákon lomu je charakterizován rovnicí sin β sin α = n α n β, (5) kde α je úhel dopadu paprsku na rozhraní prostředí, β úhel lomu, n α a n β jsou indexy lomu příslušící daným prostředím. V našem případě bylo prostředí odpovídající n α cukr a n β vzduch. Abychom mohli ověřit zákon lomu, měřili jsme závislost úhlu β na α, kde α byl pevně nastaven a β určoval úhel, pod kterým sonda přijímala největší intenzitu. 5
6 Obr. 9: Nastavení experimentu pro ohyb překážce konečných rozměrů [] Obr. : Nastavení experimentu pro ověření zákona lomu []..8 Fokusace pomocí čoček Experiment jsme sestavili podle obrázku. Nejdříve jsme změřili intenzitu v dané vzdálenosti bez čočky a až poté jsme umístili čočku na určené místo. Pak jsme pohybovali čočkou tak, abychom na sondě zaznamenali maximální napětí. Vzdálenosti čočky od sondy je pak ohniskovou vzdáleností. Z rovnice pro tenkou spojnou čočku f = ( ) n, (6) r n kde f je ohnisková vzdálenost, n je index lomu vnitřního materiálu (cukru), n index lomu vnějšího prostředí (vzduchu) a r je poloměr křivosti čočky. Ten určíme z jeho geometrického významu, tj. pomocí rozměrů d tlošťka čočky a h výška čočky. r = Z těchto rovnic můžeme určit index lomu cukru. ( r d ) + ( ) h (7) Obr. : Fokusace vlnění čočkou [] 6
7 .5 sonda vertikálně sonda horiznotálně I(ϑ) = I sin ϑ I(ϑ) = I (sinϑcosϑ) Obr. : Graf závislosti intenzity záření U na úhlu mezi směrem polarizace záření a propustným směrem polarizační mřížky ϑ [ ]. Naměřené hodnoty.. Polarizace Naměřená data jsou v grafu na obrázku.. Rozložení pole Naměřená data jsou v grafech na obrázcích 6. Obrázky a ukazují D rozložení intenzity, obrázky 5 a 6 řezy v rovině yz a yx... Stojatá vlna Rozložení intenzity v závislosti na souřadnici z je na obrázku 7. Posunutí minima při vložení dielektrické desky jsme určili na mm... Ohyb na hraně Rozložení intenzity v závislosti na souřadnici x je na obrázku Difrakce na štěrbině Rozložení intenzity v závislosti na úhlu ϑ je na obrázku 9 pro štěrbinu o šířce mm a na obrázku pro štěrbinu o šířce 6 mm...6 Ohyb na překážce konečných rozměrů Rozložení intenzity v závislosti na souřadnici x je na obrázku...7 Zákon lomu Závislost úhlu lomu na úhlu dopadu je na obrázku. 7
8 rozložení pole x [cm] z [cm] 55 Obr. : Graf závislosti intenzity na poloze sondy před zářičem rozložení pole x [cm] z [cm] Obr. : Graf závislosti intenzity na poloze sondy před zářičem 8
9 6 5 x = mm x = mm x = mm x = - mm x = - mm z [cm] Obr. 5: Graf závislosti intenzity na poloze sondy před zářičem 6 5 z = 5 cm z = cm z = 5 cm z = cm z = 5 cm x [cm] Obr. 6: Graf závislosti intenzity na poloze sondy před zářičem 9
10 8 6 stojaté vlnení U(z) = A sin(ωz + ϕ) + U z [mm] Obr. 7: Graf závislosti intenzity na poloze sondy před zářičem, je možné pozorovat stojaté vlnění; vzdálenost sousedních minim stojatého vlnění je 6. mm, vlnová délka tedy. mm x [mm] Obr. 8: Graf závislosti intenzity na poloze sondy před zářičem při proměřování ohybu na hraně (x = ); souřadnice x < odpovídá pozici sondy za překážkou
11 .5.5 D = mm Obr. 9: Graf závislosti intenzity na poloze sondy před zářičem při proměřování difrakce na štěrbině o šířce mm; nakreslená funkce udává předpokládaný vývoj θ [ ].5.5 D = 6 mm Obr. : Graf závislosti intenzity na poloze sondy před zářičem při proměřování difrakce na štěrbině o šířce 6 mm; nakreslená funkce udává předpokládaný vývoj θ [ ]
12 naměřená data fit I(x) = I sin(ωx + π/) + U x [mm] Obr. : Graf závislosti intenzity na poloze sondy před zářičem při proměřování ohybu na překážce konečných rozměrů (59 mm) β [ ] α [ ] Obr. : Graf závislosti úhlu úhlu lomu β na úhlu dopadu α; fitem β = arcsin(n sin(α)) zjistíme index lomu cukru n =. ±..
13 ..8 Fokusace pomocí čoček Intenzita ve vzdálenosti 7 mm od zdroje odpovídala napětí. V. Po vložení čočky o tloušťce (5. ±.) cm do vzdálenosti (5 ± ) cm od sondy byla intenzita maximální a to.5 V. Ohniskovou vzdálenost čočky jsme určili na (5 ± ) cm, z čehož jsme spolu s tloušťkou (5. ±.) cm a průměrem (9.5 ±.5) cm čočky spočítali index lomu cukru na.7 ±...5 Diskuze.5. Polarizace Jak je z obrázku patrné, Malusův zákon se nám ověřit podařilo. Měření bylo velmi přesné především z toho důvodu, že jsme měřili přesně jak úhly otočení disku s polarizační mřížkou a senzorem jsme vůbec nehýbali. Hodnota napětí na detektoru nicméně stále mírně kolísala ( ±.5 V) a proto bychom větší přesnosti dosáhli, pokud bychom změřili každou z hodnot vícekrát..5. Rozložení pole Při proměřování rozložení pole nemáme srovnání s nějakým zákonem, a tak nelze říci, jestli měření odpovídá teorii, nicméně podobný výsledek jsme předpokládali. Měření bylo přesné, přestože jsme již se sondou hýbali. Vzhledem k kartonové síti souřadnic ale šlo sondu nastavit do správného směru s poměrně velkou přesností. Opět bychom přesnost zvýšili více hodnotami v každém místě a dále měřením na více bodech prostoru. Nicméně takto jsme měřili hodnot a měření zabralo poměrně značnou dobu, hustší proměření prostoru by tedy vyžadovalo nějakou automatizaci..5. Stojatá vlna Z proměřování stojaté vlny jsme určili vlnovou délku na. mm, což je hodnota, která je velmi dobře v souladu s očekávanou hodnotou.9 mm. Po vložení dielektrické desky tloušťky mm jsme zaznamenali posunutí minima o ( ± ) mm a tedy index lomu dielektrické desky na n = z d + =.65 ±.5 ( z je posunutí minima, d tloušťka desky). Z grafu je nicméně zřejmé, že přesnost jednotlivých měření není příliš dobrá, značně závisí na fluktuacích signálu na natočení detektoru a dále. Dále je poměrně nevýhodné, že při intenzitě větší, než které odpovídá napětí. V dochází k přesycení detektoru, a zaznamenaný signál tedy nemá podobu harmonické funkce. To vadí hlavně při fitování, které je proto nutné provést ručně optickou metodou. Pro zvýšení přesnosti měření by bylo velmi užitečné pevné připevnění sondy k pojízdné dráze a přesnější měření délek. Kvůli fluktuacím by bylo dobré změřit více hodnot v každém bodě..5. Ohyb na hraně Měření ohybu na hraně bylo poměrně přesné, hlavně proto, že signál nekolísal a že jsme poměrně přesně měnili polohu. Srovnání nicméně nemáme..5.5 Difrakce na štěrbině Difrakce na štěrbině bylo jedním z měření, které se nám přesně udělat nepovedly. Dáváme to za vinu třem faktorům. Jako vždy sem patří kolísání signálu, který se v tomto případě více odrážel od okolí. Dále nepřesné měření úhlů, které je jistě o něco náročnější než měření délek. A nakonec a zároveň nejvíce nepřesné směrové nastavení detektoru. V případech, kdy jde hrana krabičky pod anténou vyrovnat se směrem kolmým na směr, ve kterém chceme měřit, je směrové nastavení ještě poměrně přensné. V případech (jako byl tento), kdy toto provést nejde, je nastavení směru opravdu velmi nepřesné. Rozdíl oproti teoretickému předpokladu dále velmi ovlivnil fakt, že vlna vysílaná z generátoru není rovinná a silně se ve vzduchu tlumí. Teoretický předpis závislosti inenzity na úhlu při difrakci na štěrbině u jiné původní vlny než rovinné neznám. Dá se ovšem usoudit, že maxima vyšších budou mít v tomto případně podstatně vyšší intenzitu než v případě s vlnou rovinnou. To by i odpovídalo pozorování..5.6 Ohyb na překážce konečných rozměrů Při tomto měření se opět silně projevila fluktuace signálu pravděpodobně způsobena jeho nízkou intenzitou ve srovnání s šumem a odrazem od okolí. Harmonickou funkci v grafu nicméně pozorujeme a proložení má rovněž poměrně nízkou chybu. Ve výsledky jsou tedy data poměrně slušná, i když ve srovnání s některým z prvních experimentů je přesnost výrazně menší.
14 .5.7 Zákon lomu Stejně jako u měření difrakce na štěrbině jsme se potýkali s problémy spojenými s měřením úhlů. Hledání úhlu maxima přijímaného signál bylo velmi obtížné, signál stále kolísal a proto jej bylo možno určit s přesností ±5. Fitem hodnot funkcí β = arcsin(n sin(α)) jsme učili index lomu cukru n =. ± Fokusace pomocí čoček V tomto měření byla faktorem, který nejvíce ovlivňoval přesnost, fluktuace signálu v čase. Najít maximum intenzity tak nebylo vůbec jednoduché. Ohniskovou vzdálenost čočky jsme určili na (5 ± ) cm, z čehož jsme spolu s tloušťkou (5. ±.) cm a průměrem (9.5 ±.5) cm čočky spočítali index lomu cukru na.7 ± Další úkoly Vzhledem k tomu, že jsem byl ve skupině sám, jsem poslední úkol tj. vlnovod a Lecherovy dráty nestihnul změřit..6 Závěr Ověřili jsme, že mikrovlnné záření před Gunnovým oscilátorem je lineárně polarizované. S dobrou přesností jsme ověřili Malusův zákon (viz. obr. ). Proměřili jsme rozložení dalekého pole před zdrojem, výsledky jsou na obrázcích 6. Pomocí kovové desky umístěné před zdroj jsme zkonstruovali stojaté vlnění, proměřili jeho rozložení (obr. 7) a určili vlnovou délku na.9 mm. Po vložení dielektrické desky tloušťky mm jsme zaznamenali posunutí minima o mm a tedy index lomu dielektrické desky na.65 ±.5. Ověřili jsme dále některé vlnové vlastnosti mikrovln. Ohyb na hraně (obr. 8) se nám podařilo ověřit s dobrou přesností, naopak difrakci na štěrbině nikoli (obr. 9 a ). Ohyb na překážce konečných rozměrů rozumný výsledek dal, nicméně měření nebylo příliš přesné (obr. ). Nakonec jsme proměřovali zákon lomu a fokusaci pomocí čočkou a z těchto metod určili index lomu cukru na.±. v případě metody první resp..7±. v případě metody druhé. Zákon lomu se nám nicméně nepodařilo ověřit jako přesný předpis, nicméně jako tendeci (tj. s rostoucím úhlem dopadu roste úhel lomu) ano. Použitá literatura Reference [] Kolektiv KF, Návod k úloze: Mikrovlny [Online], [cit. 5. března ] [] J. Tolar, Vlnění, optika a atomová fyzika [Online], [cit. 5. března ]
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 25.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Mikrovlny Abstrakt V úloze je
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 8: Mikrovlny. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření:. 3. Úloha 8: Mikrovlny Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek:. ročník,. kroužek, pondělí 3:3 Spolupracovala: Eliška Greplová Hodnocení:
VíceMikrovlny. K. Kopecká*, J. Vondráček**, T. Pokorný***, O. Skowronek****, O. Jelínek*****
Mikrovlny K. Kopecká*, J. Vondráček**, T. Pokorný***, O. Skowronek****, O. Jelínek***** *Gymnázium Česká Lípa, **,*****Gymnázium Děčín, ***Gymnázium, Brno, tř. Kpt. Jaroše,**** Gymnázium Františka Hajdy,
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 7.5.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: - Hodnocení: Mikrovlny Abstrakt V úloze je studováno šíření vln volným
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 7.5.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: - Hodnocení: Mikrovlny Abstrakt V úloze je studováno šíření vln volným
VíceStudium ultrazvukových vln
Číslo úlohy: 8 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum měření: 12. 10. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo skupiny: 6 Klasifikace: Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Studium ultrazvukových
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 12: Sonar Datum měření: 5. 11. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V domácí přípravě spočítejte úhel prvních
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 8 : Studium ultrazvukových vln
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 8 : Studium ultrazvukových vln Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6 Datum měření: 26.10.2012 Klasifikace: 1 Zadání 1. Změřte velikost přijímaného
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceZákladním praktikum z optiky
Úloha: Základním praktikum z optiky FJFI ČVUT v Praze #1 Polarizace světelného záření Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 10.3.2016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr Špaček FE / E Klasifikace:
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceVlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
Více2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VíceDigitální učební materiál
Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceTabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy
Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VíceMikrovlny. 1 Úvod. 2 Použité vybavení
Mikrovlny * P. Spáčil, ** J. Pavelka, *** F. Jareš, **** V. Šopík Gymnázium Vídeňská Brno; ** Gymnázium tř. Kpt. Jaroše; *** Arcibiskupské gymnázium; **** Gymnázium Jeseník; pavelspacil@tiscali.cz; **
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 9: Měření s polarizovaným světlem Datum měření: 29. 4. 2016 Doba vypracovávání: 8 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání
VíceÚloha 3: Mřížkový spektrometr
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže.
VíceMěření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály
FP 1 Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí Úkoly : 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály 2. Určete moduly pružnosti vzorků nepřímo pomocí měření rychlosti
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test
VíceGraf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A]
Pracovní úkol 1. Proměřte závislost magnetické indukce na proudu magnetu. 2. Pomocí kamery změřte ve směru kolmém k magnetickému poli rozštěpení červené spektrální čáry kadmia pro 8-10 hodnot magnetické
VíceMěření s polarizovaným světlem
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 9 : Měření s polarizovaným světlem Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měření: 18.3.2013 Klasifikace: Měření s polarizovaným světlem
VíceÚloha 8: Studium ultrazvukových vln
Úloha 8: Studium ultrazvukových vln FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 30.11.2009 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 11 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovníci:
VícePraktikum školních pokusů 2
Praktikum školních pokusů 2 Optika 3A Interference a difrakce světla Jana Jurmanová Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno I Interference na dvojštěrbině Odvod te vztah pro polohu interferenčních
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Najděte směr snadného průchodu polarizátoru užívaného v aparatuře. 2. Ověřte, že zdroj světla je polarizován kolmo k vodorovné rovině. 3. Na přiložených vzorcích proměřte závislost
VíceMěření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky
Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky Úkol : 1. Určete mřížkovou konstantu d optické mřížky a porovnejte s hodnotou udávanou výrobcem. 2. Určete vlnovou délku λ jednotlivých
Více7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb
1 7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA Interference Ohyb Polarizace Co je to ohyb? 27.2 Ohyb Ohyb vln je jev charakterizovaný odchylkou od přímočarého šíření vlnění v témže prostředí. Ve skutečnosti se nejedná o nový jev
VícePodle studijních textů k úloze [1] se divergence laserového svaku definuje jako
Úkoly 1. Změřte divergenci laserového svazku. 2. Z optické stavebnice sestavte Michelsonův interferometr. K rozšíření svazku sestavte Galileův teleskop. Ze známých ohniskových délek použitých čoček spočtěte,
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceElektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění kolem vodičů elmag. oscilátoru se vytváří proměnné elektrické i magnetické pole http://www.walter-fendt.de/ph11e/emwave.htm Radiotechnika elmag vlnění vyzářené dipólem můžeme zachytit
VíceÚloha 10: Interference a ohyb světla
Úloha 10: Interference a ohyb světla FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 29.3.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník: Štěpán
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Cavendishův experiment Datum měření: 3. 1. 015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě odvoďte vztah pro
VíceVyužití komplementarity (duality) štěrbiny a páskového dipólu M
Přechodné typy antén a) štěrbinové antény - buzení el. polem napříč štěrbinou (vlnovod) z - galvanicky generátor mezi hranami - zdrojem záření - pole ve štěrbině (plošná a.) nebo magnetický proud (lineární
VíceRovinná harmonická elektromagnetická vlna
Rovinná harmonická elektromagnetická vlna ---- 1. příklad -------------------------------- 2 GHz prochází prostředím s parametry: r 5, r 1, 0.005 S / m. Amplituda intenzity magnetického pole je H m 0.25
VíceZákladním praktikum z optiky
Úloha: Základním praktikum z optiky FJFI ČVUT v Praze #6 - Zdroje optického záření a jejich vlastnosti Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 7.4.2016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr Špaček
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:
Více2 (3) kde S je plocha zdroje. Protože jas zdroje není závislý na směru, lze vztah (5) přepsat do tvaru:
Pracovní úkol 1. Pomocí fotometrického luxmetru okalibrujte normální žárovku (stanovte její svítivost). Pro určení svítivosti normální žárovky (a její chyby) vyneste do grafu závislost osvětlení na převrácené
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Fyzikální praktikum 2 Zpracoval: Markéta Kurfürstová Naměřeno: 16. října 2012 Obor: B-FIN Ročník: II Semestr: III
VíceZákladním praktikum z laserové techniky
Úloha: Základním praktikum z laserové techniky FJFI ČVUT v Praze #6 Nelineární transmise saturovatelných absorbérů Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 30.3.016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 10: Interference a ohyb světla
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 10: Interference a ohyb
VíceVypracoval. Jakub Kákona Datum Hodnocení
Úloha č. 1 - Polarizace světelného záření Název a číslo úlohy Datum měření 4. 5. 2011 Měření provedli Tomáš Zikmund, Jakub Kákona Vypracoval Jakub Kákona Datum Hodnocení 1 Zjištění polarizace LASERu Pro
Více27. Vlnové vlastnosti světla
27. Vlnové vlastnosti světla Základní vlastnosti světla (rychlost světla, šíření světla v různých prostředích, barva tělesa) Jevy potvrzující vlnovou povahu světla Ohyb a polarizace světla (ohyb světla
VíceModelování blízkého pole soustavy dipólů
1 Úvod Modelování blízkého pole soustavy dipólů J. Puskely, Z. Nováček Ústav radioelektroniky, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, VUT v Brně Purkyňova 118, 612 00 Brno Abstrakt Tento
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zrcadla Zobrazení zrcadlem Zrcadla jistě všichni znáte z každodenního života ráno se do něj v koupelně díváte,
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 9: Základní experimenty akustiky. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 9: Základní experimenty akustiky Datum měření: 27. 11. 29 Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pátek 13:3 Spolupracovala:
Více2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj
2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné
VícePolarizace čtvrtvlnovou destičkou
Úkol : 1. Proměřte intenzitu lineárně polarizovaného světla jako funkci pozice analyzátoru. 2. Proměřte napětí na fotorezistoru ozářenou intenzitou světla za analyzátorem jako funkci úhlu mezi optickou
VíceFyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky
Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky 1. Vysvětlete pojmy kulová a rovinná vlnoplocha. 2. Pomocí Hyugensova principu vysvětlete konstrukci tvaru vlnoplochy v libovolném budoucím
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 6 Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV (73) dne 10.3.2014
Víceλ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 19.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení
VíceVÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ
VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro
Více2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou
2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou 15. května 2011 Základní praktikum laserové techniky Zpracoval: Vojtěch Horný Datum měření: 12. května 2011 Pracovní skupina: 1 Ročník: 3. Naměřili: Vojtěch Horný,
VíceBalmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3
Balmerova série F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3 Grepl.F@seznam.cz Abstrakt: Metodou dělených svazků jsme určili lámavý
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. Marek Teuchner Příprava Opravy Učitel Hodnocení. 1 c p. = (ε r
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 38 ID 155793 Lab. skup. Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Marek Teuchner 11. 3. 2013 25. 3.
Více1. Zadání Pracovní úkol Pomůcky
1. 1. Pracovní úkol 1. Zadání 1. Ověřte měřením, že směry výletu anihilačních fotonů vznikajících po β + rozpadu jader 22 Na svírají úhel 180. 2. Určete pološířku úhlového rozdělení. 3. Vysvětlete tvar
VíceELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D18_Z_OPAK_E_Elektromagneticke_kmitani_a_ vlneni_t Člověk a příroda Fyzika Elektromagnetické
VíceMaticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010
Maticová optika Lenka Přibylová 24. října 2010 Maticová optika Při průchodu světla optickými přístroji dochází k transformaci světelného paprsku, vlnový vektor mění úhel, který svírá s optickou osou, paprsek
VíceOdraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chybu měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
Více1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.
1 Pracovní úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro všechny možné kombinace
VíceJaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.
Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 9 : Akustika
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 9 : Akustika Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6 Datum měření: 2.11.2012 Klasifikace: 1 Zadání 1. Domácí úkol: Spočítejte, jakou vlastní
VíceAbstrakt. fotodioda a fototranzistor) a s jejich základními charakteristikami.
Název a číslo úlohy: 9 Detekce optického záření Datum měření: 4. května 2 Měření provedli: Vojtěch Horný, Jaroslav Zeman Vypracovali: Vojtěch Horný a Jaroslav Zeman společnými silami Datum: 4. května 2
VíceInterference vlnění
8 Interference vlnění Umět vysvětlit princip interference Umět vysvětlit pojmy interferenčního maxima a minima 3 Umět vysvětlit vznik stojatého vlnění 4 Znát podobnosti a rozdíly mezi postupnýma stojatým
Více17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Více1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.
1 Pracovní úkoly 1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin. 2. Proměřte úhlovou závislost intenzity difraktovaného rentgenového záření při pevné orientaci
VíceJestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední
Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední a ta jej zase předá svému sousedovi. Částice si tedy
VíceAkustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou
Úloha č. 8 pro laserová praktika KFE, FJFI, ČVUT v Praze, verze 2010/1 Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou Akustooptické modulátory (AOM), někdy též nazývané Braggovské cely,
VíceAkustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou
Úloha č. 8 pro laserová praktika (ZPLT) KFE, FJFI, ČVUT, Praha v. 2017/2018 Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou Akustooptické modulátory (AOM), někdy též nazývané Braggovské
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 0520 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Geometrická optika - Ohniskové vzdálenosti
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Balrmerova série Datum měření: 13. 5. 016 Doba vypracovávání: 7 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
VíceInterference a ohyb světla
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 10 : Interference a ohyb světla Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měření: 25.3.2013 Klasifikace: Interference a ohyb světla 1 Zadání
VícePetr Šafařík 21,5. 99,1kPa 61% Astrofyzika Druhý Třetí
1 Petr Šafařík Astrofyzika Druhý Třetí 1,5 11 99,1kPa 61% Fyzikální praktika 11 Měření tloušt ky tenkých vrstev Tolanského metodou Průchod světla planparalelní deskou a hranolem Petr Šafařík 0. listopadu
VíceLom světla na kapce, lom 1., 2. a 3. řádu Lom světla na kapce, jenž je reprezentována kulovou plochou rozhraní, je složitý mechanismus rozptylu dopada
Fázový Dopplerův analyzátor (PDA) Základy geometrické optiky Index lomu látky pro světlo o vlnové délce λ je definován jako poměr rychlosti světla ve vakuu k rychlosti světla v látce. cv n = [-] (1) c
VíceŘešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 16 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Jak dlouho bude padat
Víceh n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k
h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná
VíceVysoké frekvence a mikrovlny
Vysoké frekvence a mikrovlny Osnova Úvod Maxwellovy rovnice Typy mikrovlnného vedení Použití ve fyzice plazmatu Úvod Mikrovlny jsou elektromagnetické vlny o vlnové délce větší než 1mm a menší než 1m, což
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úlohač.III Název: Mřížkový spektrometr Vypracoval: Petr Škoda Stud. skup.: F14 Dne: 17.4.2006 Odevzdaldne: Hodnocení:
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 3. Vzduchová dráha - ZZE, srážky, impuls síly Autor David Horák Datum měření 21. 11. 2011 Kruh 1 Skupina 7 Klasifikace 1. PRACOVNÍ ÚKOLY: 1) Elastické srážky:
VíceÚloha 6: Geometrická optika
Úloha 6: Geometrická optika FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.3.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník: Štěpán Timr
VícePraktikum III - Optika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal
VíceObrázek 2: Experimentální zařízení pro E-I. [1] Dřevěná základna [11] Plastové kolíčky [2] Laser s podstavcem a držákem [12] Kulaté černé nálepky [3]
Stránka 1 ze 6 Difrakce na šroubovici (Celkový počet bodů: 10) Úvod Rentgenový difrakční obrázek DNA (obr. 1) pořízený v laboratoři Rosalindy Franklinové, známý jako Fotka 51 se stal základem pro objev
Vícepracovní list studenta
Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Funkce kvadratická funkce Mirek Kubera žák načrtne grafy požadovaných funkcí, formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí, modeluje závislosti
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #9 Základní experimenty akustiky Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 3.11.014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě spočítejte,
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceSoftware Dynamická geometrie v optice. Andreas Ulovec Andreas.Ulovec@univie.ac.at
PROMOTE MSc POPIS TÉMATU FYZIKA 4 Název Tematický celek Jméno a e-mailová adresa autora Cíle Obsah Pomůcky Software Dynamická geometrie v optice Optika Andreas Ulovec Andreas.Ulovec@univie.ac.at Užití
Více