Plánování pohybu postupy založené na vzorkování (obsah)
|
|
- Gabriela Doležalová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Plánování pohybu postupy založené na vzorkování (obsah) Plánování - proč metody založené na vzorkování? Filosofie postupu. Vlastnosti vzorkovacích postupů pro plánování, srovnání s kombinatorickými postupy, souvislost s konfiguračním prostorem (C-space). Vzdálenost, metrika, pseudometrika a hustota vzorkovaného prostoru Druhy vzorkování, hodncení náhodnosti výběru vzorku Detekce kolizí, hierarchické a inkrementální postupy Inkrementální plánování a hledání plánů Souvislost s diskrétním plánováním Metoda cest užitím vzorkování Náhodná procházka, randomizovaný potenciál Metoda rychle rostoucích stromů, princip a varianty (RDT a RRT). Reference
2 Proč vzorkovací postupy (Sampling-Based) plánování? Hlavní motivací je obejít nezbytnost rekonstrukce překážek v prostředí (reprezentováno C obst ) a nahradit jí vhodným vzorkovacím mechanismem (který následně poskytne lokální potřebnou informaci pro plánování) Vzorkovací postupy nevžadují pro svoji činnost nezbytně existenci úplného modelu prostředí (ale mohou při její znalosti pracovat dobře) Způsob odběru vzorků z konfiguračního prostoru (C-space) de facto realizuje funkcionalitu předcházení srážkám, čímž metodě poskytuje potřebnou informaci k rozhodování o dalším vytváření plánu Vložit obr 5.1 str 154 LaValle Vzorkovací postupy plánování používají collision avoidance jako černou skřinku oddělující vlastní plánování od daného geometrického a kinematického modelu situace. Na základě získaných vzorků je prováděno diskrétní plánování.
3 Vzorkovací postupy plánování vlastnosti I Všechny algoritmy sampling-based plánování jsou neúplné, tj. negarantují vlastnost, že existující řešení úlohy je nalezeno v konečném čase (což je naopak vlastnost kombinatorických postupů) Nicméně, přijatelného výsledku může být splněno nalezením přibližného řešení - to umožňuje existence vlastnosti tzv. hustoty vzorků (denseness), jejíž význam je, že jednotlivé vzorky se neomezeně blíží k libovolné konfiguraci, jestliže počet vzorků. Při deterministickém pohledu (systematické prohledávání) a dostatečně hustém vzorkování (densely complete) tedy nastávají alternativy: 1. Existuje-li přijatelné řešení, je nalezeno v konečném čase. 2. Při neexistujícím řešení i přes provádění hustého vzorkování algoritmus nikdy nezkončí Předchozí implikuje tzv. pravděpodobmostně úplné (probalistically complete) algoritmy, což značí, že při dostatečném počtu vzorků je pravděpodobnost, že bude nalezeno (přijatelné) řešení, se blíží 1. Problémem ale zůstává rychlost konvergence, jejíž zajištění je obtížné... Proto, čím lépe dokážu vzorkovat, tím rychlejší dosáhnu konvergence a méně vzorků musím zpracovat k dosažení přijatelného řešení
4 Vzorkovací postupy plánování vlastnosti II Sampling-based algoritmy mohou být tzv. s jedním- nebo více- požadavky. Jeden požadavek je reprezentován zadáním párem (start, cíl), přičemž se očekává, že algoritmus bude pracovat až do dosažení cíle (nebo ohlásí chybu) Postupy schopné zpracovat více požadavků, tj. dodat najednou řešení pro více párů (start, cíl), investují značné úsilí do fáze předzpracování, tj, vytváření datových struktur, schopných následně jednoduchým výpočtem dodat vicero řešení (při předpokladu neměnných omezení pracovního prostoru - překážek).
5 Vzdálenost a metrika I Veškeré sampling-based postupy vyžadují funkci, která měří vzdálenost mezi dvěma body prostoru metriku Def.: metrický prostor (X, ρ) s metrikou (vzdáleností) ρ: X x X R splňující pro libovolná a,b,c X následující axiomy: 1. ρ(a,b) 0 (nezáporná vzdálenost) 2. ρ(a,b) = 0 tehdy a jen tehdy, když a=b (vzdálenost od sebe samého je nulová, reflexivita) 3. ρ(a,b) = ρ(b,a) (symetrie) 4. ρ(a,b)+ ρ(b,c) ρ(a,c) (trojúhelníková nerovnost) Nejčastější tzv. L P -metriky na R n mají metriku: n 1/ p p ( a, b) i 1 a i b i 1. L 1 metrika tzv. Městská, Manhattan, ortogonální... (pravoúhlá vzdálenost, součet rozdílů souřadnic) 2. L 2 metrika Euklidovská metrika (Euklidovská vzdálenost v R n ) 3. L metrika Maximum metrika L ( a, b) max{ a 1 i n i b i }
6 Vzdálenost a metrika II Další metriky pro plánování pohybu v robotice: 1. Metrika komplexních čísel je vhodná pro libovolny C-space, jenž je podmnožinou R 2, takovou, že: {( a, b) R 2 ; a 2 b 2 1} ( a b 2 2 1, b1, a2, b2 ) ( a1 a2) ( b1 2) 2. Předchozí metrika neuvažuje vydálenost podél kružnic, což může být žádoucí metrika úhlů, prostým uvažováním úhlů Θ 1 a Θ 2 (s ohledem na dosažitelnost Θ 2 z Θ 1 dvěma možnými směry), ) min{,2 } ( Nebo v komplexním oboru (vyjádření bodu je: a+jb): 1 a1, b1, a2, b2 cos a1a 2 b1b 2 Pseudometrika konstrukce hodnotící funkce / funkce vzdálenosti je taková, že nezajišťuje splnění všech axiomů ale přesto je schopná udat směr pohybu robotu k cíli. Příklady: Vyhodnocování úspěšnosti na základě spotřebované energie nemusí splnit podmínku symetrie (při kinematických omezeních nelze couvat) Potenciální funkce (viz použití potenciálního pole k plánování, odpudivé složky potenciálu mohou generovat lokální extrémy, a porušují typicky podmínku trojúhelníkové nerovnosti)
7 Vzorkování prostoru I hustota vzorkování Náhodné vzorkování/posloupnosti jsou pravděpodobnostně husté, čímž garantuje podmínku použitelnosti pro plánovací postupy: Tedy pro pro interval délky e je při provádění náhodného výběru k vzorků přes celý prostor je pravděpodobnost, že žádný ze vzorků nepadne do tohoto intervalu je (1-e) k. Jestliže k, jde hodnota (1-e) k 0, což značí že interval e za těchto podmínek pravděpodobně obsahuje aspoň jeden vzorek, tedy taková nekonečná posloupnost náhodně a nezávisle vybraných vzorků je hustá s pravděpodobností =1 (což nemá význam garance; pravděpodobnost výběru určitých konkrétnch vzorků je sice nulová ale přesto je jejich výběr možný) Náhodné vzorkování nejjednodušší postup, je velmi vhodné pro C-space neboť lze vzorky vybírat po souřadnicích, tj, nezávisle pro jednotlivé dimenze prostoru a přesto dosahuje rovnoměrně náhodné rozložení pokrytí prostoru (daleko složitější je pokrytí kartézského prostoru pro deterministické metody) Generování (pseudo)náhodných čísel. Počítačové implementace nejsou korektně plně náhodné! Klasický lineární kongruenční generátor (pro a, M nesoudělná a c takové, že: 0 c < M, M pokud možno»1) 1 ayi c mod M Kde pseudonáhodná čísla x i z intervalu [0,1] lze obdržet jako: y i xi yi / M a jsou periodická.
8 Vzorkování prostoru II - jak testovat/hodnotit míru náhodnosti vzorkování? Počítačem realizované vzorkování je přes svoji náhodnost do jisté míry deterministické potřeba hodnocení uniformity/náhodnosti odebraných vzorků. Nejjednodušším je Chi-kvadrát test, který ověřuje, jak vzdálená je vypočtená statistika od očekávané. Příklad: Pracovní prostor nechť je diskretizován na n x n pixelů. Je-li množina P reprezentující k náhodně vybraných vzorků, každý pixel by intuitivně měl obsahovat k/n 2 vzorků. To umožní zavést chybovou funkci, reprezentující míru s jakou je předchozí předpoklad správný: e( P) 2 n 2 b i k / n Kde b značí počet vzorků v pixelu i (chybová funkce e(p) reprezentuje Chi-kvadrát rozložení náhodné proměnné). Hodnota e(p) = 0 má význam dokonalé uniformity rozdělení vzorků, tj. nejsou náhodné. Obecně hodnota musí být e(p)» 0 (statist. tabulky). Hodnocení užitím Voroného diagramů každý vzorek má přiřazenou Voroného oblast Vor(x). Pro každý bod y Vor(x), je x nejbližším vzorkem k y při použití Euklidovské metriky. Hodnotí se diverzita velikosti a tvaru Voroného oblastí. i 1 2
9 Vzorkování prostoru III Vložit obr 5.3 str 166 LaValle Příklad sad 196ti pseudonáodných vzorků, pro zviditelnění náhodnosti jsou doplněny Voroného oblasti.
10 Vzorkování prostoru IV pseudonáhodné vzorkováni Odběr vzorků podle Van der Corputovy posloupnosti Založeno na principu binárního kódování délky intervalu a jeho následné modifikaci půlením binární reprezentace a prohozením (swap) bitů významově nižší a vyšší části. Má vlastnost, že každá otevřená podmnožina (z hlediska kvantizace intervalu binárním vyjádřením, obsahuje aspoň jeden vzorek). Vlozit obr. 5.2 str 163 La Valle
11 Detekce kolizí Detekce kolizí je klíčovou součástí plánování s využitím vzorkování Určením místění vzorku je třeba rozhodnout, zda-li vzorek koliduje s prostředím a zda-li je možné jej dále využít pro vytvářený plán. Detekce kolizí je často řešena jako černá skřínka a postačí, že poskytuje správná hodnocení kolizích situací (neboť nemá přímou vazbu k plánovacímu postupu). Nicméně její výpočetní náročnost může být velmi vysoká a ovlivní tak negativně činnost plánovače. Existuje množství postupů pro detekci kolizí (exaktní a heuristické)... Nejčastěji používanými jsou postupy založené na ověřování platnosti vhodné podmínky vzhledem k C obst... (kterou nejčastěji bývá test na přítomnost daného vzorku v modelu překážek). Výstupem je rozhodnutí, jeli vzorek (konfigurace) kolizní, či nikoliv (logická hodnota) V případě 2D světa s konvexními překážkami a robotem je odpovídající algoritmus lineárně náročný. Nicméně, pokud lze, vždy je výpočetně nejjednodušší určit, zda-li je konfigurace kolizní bez nutnosti úplné konstrukce C obst (model překážek/prostředí).
12 Detekce kolizí II Určování kolizí využívá výpočet vzdálenosti d mezi dvěma množinami, d:c <0, ], jenž odpovídá nejmenší vzdálenosti v existujících párech bodů e a f mezi danými množinami E a F : E, F min{min{ e f }} e E f F kde. E F E, F 0 značí Euklidovskou normu a současně platí: Ke zjednodušení výpočtu a úspoře výpočetního času se často detekce kolizí provádí ve 2 stupních, přibližně (na velkou vzdálenost) a přesně (v blízkém okolí): Přibližná detekce kolizí vyšetření vzájemné polohy (konvexních) obalů objektů a robotu, krajních bodů jim opsaných oken, atd. plus využití hashování ke snížení počtu možných kolizních kombinací Blízká detekce kolizí provádí se detailně na úrovni jednotlivých bodů objektů a robotu hierarchické a inkrementální postupy - viz dále.
13 Hierarchické postupy I Vhodné pro určování vzájemné kolize nebodových objektů (překážka v prostředí a robot). Postup provede dekompozici každého objektu na jeho základní primitiva (např. trojúhelníkovou dekompozicí) a uspořádá ji do stromové struktury, kde: Každý vrchol ve stromu se váže na oblast ohraničující jeho část (podmnožinu). Kořenový vrchol reprezentuje celý objekt Volba způsobu dekompozice je řízena 2-ma protichůdnými požadavky: Ohraničující oblast přiléhá k objektu co možná nejtěsněji Postup k testování průniku takových dvojic oblastí musí být co nejjednodušší Vlozit obr. 5.9 str 175 Různé druhy ohraničujících oblastí: (a)kruhová sféra, (b) ohraničující pravoúhelník podle souřadných os, (c) orientovaný pravoúhelník, (d) konvexní obal
14 Hierarchické postupy II Konstrukce stromu probíhá od shora dolů, tj. ohraničující oblast je vždy dělena na dceřiné oblasti o přibližně shodné velikosti (ploše). Jestliže model objektu je složen z primitiv (např. trojúhelníků) je dělení prováděno k dosažení shodného počtu primitiv v každém potomkovi. Dělení probíhá až k dosažení elementárních tvarů částí objektu, které je jednoduché testovat na kolize. Kruhová sféra definuje vrchol, popisující celý objekt. Po rozdělelní (přerušovaná čára), 2 menší kruhy reprezentují popis jednotlivých polovin (2 vrcholy na nižší úrovni)
15 Hierarchické postupy III Postup detekce kolize ve stromě: 1. Mějme objekty E a F s jim odpovídajícími stromy T e at f, jejichž možnou kolizi zkoumáme 2. Jestliže kořenové vrcholy T e at f nekolidují, oba objekty E a F nejsou v kolizní situaci konec. 3. Jestliže kořenové vrcholy T e at f kolidují, pak ohraničující oblasti všech potomků T e jsou porovnány s oblastít f. 4. Jestliže žádné z předchozích v bodě 3 nekolidují, ohraničující oblast T f je nahrazena všemi oblastmi jeho bezprostředních potomků. 5. Postup rekurzivně pokračuje na bod 2, pokud nebylo dosaženo koncových vrcholů (listů stromu), jinak se oba původní objekty nalézají v kolizní situaci konec. Pozn1.: Pokud byla dekompozice provedena na primitiva (trojúhelníky), pak je testování na kolizi prováděno vzájemně mezi jednotlivými primitivy. Pozn2.: Doplnění algoritmu o výpočet skutečné vzdálenosti ohraničujících oblastí umožní další prořezávání stromu zrychlení výpočtu.
16 Inkrementální postupy I Postup incremental distance computation předpokládá, že mezi dvěma požadavky na detekci kolizí nedojde k podstatné změně scény (objekty se přemístí jen málo). Výhoda: Předchozí předpoklad umožní dosáhnout téměř konstatního času výpočtu pro objekty typu konvexní mnohostěny. Nekonvexní objekty lze vždy dekomponovat na konvexní. Nevýhoda: Modely objektů/robotů musí být koherentní, tj. všechna jejich primitiva musí bezvadně navazovat, objekty musí být uzavřené... (nepřipouští se výskyt izolovaných segmentů hranic/stěn, těles s chybějící stranou/stěnou pro 2D, resp. 3D situace, model objektů nesmí být prostá sada primitiv) náročné na předzpracování dat.
17 Inkrementální postupy II Princip detekce kolizí výpočtem na základě vzájemných relací popisů (příznaků) objektů (2D situace) Každý objekt - polygon s n vrcholy je popsán 2n příznaky (vrcholy plus strany), jimž odpovídají Voroného oblasti viz obr. Pro každý pár objektů s potenciálním výskytem kolize nastávají výhradně tyto kombinace: vrchol-vrchol, kdy oba body z nejbližšího páru jsou vrcholy polygonu hrana-vrchol, jeden z nejbližších bodů leží na hraně a druhý je ve vrcholu hrana-hrana, oba nejbližší body leží na hranách (hrany jsou paralelní) Pro něž je možné provést snadno výpočet vzdálenosti obou objeků (množin)
18 Inkrementální vzorkování a hledání plánu I Algoritmy s unikátním zadáním (single query) mají dánu jedinou dvojici start, cíl: (q I, qg) pro každý robot a sadu překážek (model) není třeba činit předběžné výpočty struktur pro plánování s více cíli plánování pohybu lze pojmout jako úlohu prohledávání s následujícími odlišnostmi, kdy: Realizace akce jej nahrazena generováním segmentu cesty (viz. bod 3 následujíccího alg.) Prohledávaný graf je neorientovaný s hranami reprezentujícími cesty (oproti orientovanému grafu s hranami reprezentujícími akce) Základní postup algoritmus plánování cesty s unikátním zadáním 1. Inicilalizace. Mějme G(V,E) reprezentující neorientovaný graf, který je tvořen nejméně jedním vrcholem V, přičemž E neobsahuje žádnou hranu. Typicky, V obsahuje start a/nebo cíl a případně další body volného prostoru C free. 2. Výběr vrcholu. (Vertex Selection Method, VSM) Zvolte k expanzi vrchol qcur 3. Lokální plánování. (Local Planning Method, LPM) Pro vhodný nový qnew, který nemusí nutně být z existující množiny vrcholů V, se pokuste nalézt cestu z qcur do qnew takovou, aby nezpůsobila kolizi. Pokud tento krok selže, při hledání kolizeprosté cesty, jdi na krok 2. Jinak pokračuj.
19 Inkrementální vzorkování a hledání plánu II Základní postup algoritmus plánování cesty s unikátním zadáním (pokračování) 4. Vložení hrany do grafu. Pokud je qnew dosud není prvkem E, vložte do množiny E v předchozím bodě nalezenou cestu (úsek cesty) jako hranu qcur do qnew. 5. Bylo dosaženo řešení? Ověřte, zda-li graf G již reprezentuje výslednou požadovanou cestu, řešení? (Krok je jednoduchý v diskrétních případech, kdy existuje jediný prohledávací strom, jinak může být jeho řešení složité a výpočetně náročné) 6. Návrat na krok 2. Iterujte předchozí dokud není dosaženo řešení nebo není splněna vhodná ukončující podmínka (algorimus může v určitých situacích pracovat neomezeně, viz. předchozí) Pozn. Výše užitý graf G je topologickým grafem, někdy též označovaným jako graf cest (roadmap).
20 Inkrementální vzorkování a hledání plánu III V případech nepříznivé konfigurace překážek existuje možnost uvíznutí metody ( bug-trap situace postup obtížně umisťuje vzorky do některých lokalit vede ke zpomalení řešení, či úplnému uvíznutí) K řešení může být využita kombinace odlišných postupů prohledávání (LPM): Jednosměrné prohledávání expanze stromu hledání od počátku k cíli. Dvousměrné prohledávání narůstání 2 stromů prohledávání proti sobě, od počátku i cíle (většinou řeší bugtrap situace) Mnohosměrové prohledávání narůstání více prohledávacích stromů z různých lokalit scény (většinou řeší dougle bug-trap konfigurace) Obtížné situace pro samplingbased plánovací postupy: (a) přednostní prohledávání prostoru v dutině, (b) bug-trap konfigurace s obtížným průnikem ven z oblasti, (c) dvojitá bug-trap vyžaduje mnohosměrové prohledávání s počátkem i mimo oblasti, (d) téměř neřešitelná situace...
21 Souvislost s diskrétním určováním plánu Plánování s užitím vzorkovacích postupů je možné kombinovat s postupy pro diskrétní hledání plánů. Přináší značné zrychlení výpočtu plánu apriorním omezením prohledávacího prostoru, např. definováním mřížky nad konfiguračním prostorem C, resp. příslušným topologickým grafem - grafem cest. Uzlové body je nutné vhodně zvolit s ohledem na pokrytí prostoru. Nad redukovaným prostorem lze spustit vzorkovací postup, který nalézá řešení v několika málo krocích. Topologický graf (graf cest) může být zkonstruhován během prohledávání prostoru. Vrcholů, v nichž navazují cesty je nižší počet, což umožní nalézt řešení výběrem z mála vzorků poměrně rychleji.
22 Náhodná procházka a randomizovaný potenciál Srovnání náhodných a systematických postupů: Náhodné postupy (random walk) strádají v případech výskytu nevhodných struktur v prostředí (obtížnost nalezení průchodu - viz předchozí nálevkovité objekty ) Systematické (neinformované) postupy prohledávání stavového prostoru jsou výpočetně náročné (např. 10 dimenzí, 50 vzorků/dimenze alternativ) Obtížná implementace informovaných postupů použití pseudometriky (potenciálové pole) je obtížné k výpočtu a/nebo negarantuje neexistenci dalších extrémů (jiných, než cíle). Předchozí nedostatky lze obejít kombinací předchozího informovaného náhodného prohledávání, kritériem přepínání postupů je stav uvíznutí v lokálním extrému a/nebo počet provedených kroků jedním postupem, viz.:
23 Rapidly Exploring Dense Trees (RDT) I Inkrementální vzorkovací/plánovací postup, který dosahuje dobrých výsledků bez nutnosti nastavování jakýchkoliv parametrů. Idea: Postupná konstrukce prohledávacího stromu, který průběžně zvyšuje rozlišení (a nevyžaduje nastavování jakýchkoliv parametrů, které se vztahují k řízení rozlišení). Ve výsledku je chopen postupně pokrýt celý pracovní prostor hustě. Konstrukce hustého stromu je deterministická nebo náhodná (RDT), spec. případem jsou Rapidly Exploring Random Trees (RRT). Algoritmus konstrukce hustého stromu: Funkce NEAREST určuje nejbližší vrchol dosud existujícího stromu S(G) k nově vygenerovanému vrcholu α(i); s každým novým vrcholem vznikne ve stromě 1 (nejbližším je vrchol) nebo 2 (nejbližším je hrana půlení existující hrany) nové hrany.
24 Rapidly Exploring Dense Trees (RDT) II Chování RDT: v počátečních iteracích rychle dosahuje dosud nenavštívené oblasti, následně pak zpřesňuje pokrytí (v limitním případě zajistí husté pokrytí s pravděpodobností 1)
25 Rapidly Exploring Dense Trees (RDT) III Reprezentace C obst v RDT je řešena ve fázi generování stromu definicí koncové podmínky na dosažení nejbližšího bodu u hranice objektu ve směru generovaného vrcholu α(i), nejbližší bod q n je definován shodně (bez ohledu na existenci překážky) a jemu příšlušná nová hrana je pouze do q s, viz. obr. : Algoritmus RDT pro situaci s překážkami: Nejmenší přípustná vzdálenost bodu q s od skutečné hranice překážky je dána užitým algoritmem pro collision avoidance; v některých případech malé vzdálenosti q n od překážky nemusí být hrana q n q s vůbec generována.
26 Rapidly Exploring Dense Trees (RDT) IV Realizace funkce NEAREST (hledání nejbližšího bodu ve stromě) dva alternativní postupy: Exaktní řešení: Založeno na hierarchické přístupu. Výpočet vzdálenosti nového vrcholu α(i) od větví stromu, získaných v ranných fázích jeho generování (hlavní větve) poskytne přibližnou infomaci, která část stromu nese kandidáty na nejbližší bod. Výpočet postupy vektorového počtu je lineárně náročný. Následně je hodnota NEAREST iterativně zpřeňována až k libovolné požadované přesnosti. Přibližné řešení: Je založeno na převzorkování stromu. Do jednotlivých hran stromu jsou vloženy další přídavné vrcholy tak, že každá po sobě jdoucí dvojice vrcholů není vzdálena navzájem ne více než zvolené Δq. Ostatní vnitřní body hran jsou zanedbány a výpočet vzdálenosti je proveden mezi α(i) a všemi vrcholy stromu. Přesnost výpočtu je dána zvolenou vzdáleností vrchlolů. q n q 0 α(i)
27 Reference: LaValle, S. M.: Planning Algorithms, Cambridge University Press, U.S.A, 2006, 826 pp. ISBN
Úvod do mobilní robotiky AIL028
Pravděpodobnostní plánování zbynek.winkler at mff.cuni.cz, md at robotika.cz http://robotika.cz/guide/umor05/cs 12. prosince 2005 1 Co už umíme a co ne? Jak řešit složitější případy? Definice konfiguračního
Úvod do mobilní robotiky AIL028
md at robotika.cz, zbynek.winkler at mff.cuni.cz http://robotika.cz/guide/umor07/cs 27. listopadu 2007 1 Mapa světa Exaktní plánování 2 3 Plánování s otáčením Mapa světa - příklad Obsah Mapa světa Exaktní
Voronoiův diagram. RNDr. Petra Surynková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta
12 RNDr., Ph.D. Katedra didaktiky matematiky Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta petra.surynkova@mff.cuni.cz http://surynkova.info Definice V( P) nad množinou bodů P { p v rovině 1,
Triangulace. Význam triangulace. trojúhelník je základní grafický element aproximace ploch předzpracování pro jiné algoritmy. příklad triangulace
Význam triangulace trojúhelník je základní grafický element aproximace ploch předzpracování pro jiné algoritmy příklad triangulace Definice Triangulace nad množinou bodů v rovině představuje takové planární
Úloha ve stavovém prostoru SP je <s 0, C>, kde s 0 je počáteční stav C je množina požadovaných cílových stavů
Stavový prostor a jeho prohledávání SP = formalismus k obecnějšímu uchopení a vymezení problému, který spočívá v nalezení posloupnosti akcí vedoucích od počátečního stavu úlohy (zadání) k požadovanému
Algoritmy výpočetní geometrie
Algoritmy výpočetní geometrie prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní algoritmy (BI-EFA)
Datové struktury 2: Rozptylovací tabulky
Datové struktury 2: Rozptylovací tabulky prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní algoritmy
24.11.2009 Václav Jirchář, ZTGB
24.11.2009 Václav Jirchář, ZTGB Síťová analýza 50.let V souvislosti s potřebou urychlit vývoj a výrobu raket POLARIS v USA při závodech ve zbrojení za studené války se SSSR V roce 1958 se díky aplikaci
GIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy Obsah přednášky Prostorové vektorové modely Špagetový model Topologický model Převody geometrií Vektorový model Reprezentuje reálný svět po jednotlivých složkách popisu
Matematická morfologie
/ 35 Matematická morfologie Karel Horák Rozvrh přednášky:. Úvod. 2. Dilatace. 3. Eroze. 4. Uzavření. 5. Otevření. 6. Skelet. 7. Tref či miň. 8. Ztenčování. 9. Zesilování..Golayova abeceda. 2 / 35 Matematická
1. přednáška 1. října Kapitola 1. Metrické prostory.
1. přednáška 1. října 2007 Kapitola 1. Metrické prostory. Definice MP, izometrie. Metrický prostor je struktura formalizující jev vzdálenosti. Je to dvojice (M, d) složená z množiny M a funkce dvou proměnných
7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice
7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejte na mysli, ona nám to vyčíslí Jednou z úloh statistiky je odhad (výpočet) hodnot statistického znaku x i,
Generování sítě konečných prvků
Generování sítě konečných prvků Jaroslav Beran Modelování a simulace Tvorba výpočtového modelu s využitím MKP zahrnuje: Tvorbu (import) geometrického modelu Generování sítě konečných prvků Definování vlastností
Grafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13.
Grafy doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 13. března 2017 Jiří Dvorský (VŠB TUO) Grafy 104 / 309 Osnova přednášky Grafy
Základy umělé inteligence
Základy umělé inteligence Automatické řešení úloh Základy umělé inteligence - prohledávání. Vlasta Radová, ZČU, katedra kybernetiky 1 Formalizace úlohy UI chápe řešení úloh jako proces hledání řešení v
6.1 Vektorový prostor
6 Vektorový prostor, vektory Lineární závislost vektorů 6.1 Vektorový prostor Nechť je dán soubor nějakých prvků, v němž je dána jistá struktura vztahů mezi jednotlivými prvky nebo v němž jsou předepsána
Algoritmizace prostorových úloh
Algoritmizace prostorových úloh Vektorová data Daniela Szturcová Prostorová data Geoobjekt entita definovaná v prostoru. Znalost jeho identifikace, lokalizace umístění v prostoru, vlastností vlastních
Metody analýzy dat I. Míry a metriky - pokračování
Metody analýzy dat I Míry a metriky - pokračování Literatura Newman, M. (2010). Networks: an introduction. Oxford University Press. [168-193] Zaki, M. J., Meira Jr, W. (2014). Data Mining and Analysis:
Multirobotická kooperativní inspekce
Multirobotická kooperativní inspekce prostředí Diplomová práce Multirobotická kooperativní inspekce prostředí Diplomová práce Intelligent and Mobile Robotics Group Laboratory for Intelligent Decision Making
CVIČNÝ TEST 35. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17
CVIČNÝ TEST 35 Mgr. Tomáš Kotler OBSAH I. Cvičný test II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 I. CVIČNÝ TEST 1 Vypočtěte [( 3 3 ) ( 1 4 5 3 0,5 ) ] : 1 6 1. 1 bod VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE
Generování pseudonáhodných. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Generování pseudonáhodných čísel při simulaci Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1 Úvodní poznámky V simulačních modelech se velice často vyskytují náhodné proměnné. Proto se budeme zabývat otázkou, jak při simulaci
Grafika na počítači. Bc. Veronika Tomsová
Grafika na počítači Bc. Veronika Tomsová Proces zpracování obrazu Proces zpracování obrazu 1. Snímání obrazu 2. Digitalizace obrazu převod spojitého signálu na matici čísel reprezentující obraz 3. Předzpracování
Jana Dannhoferová Ústav informatiky, PEF MZLU
Počítačová grafika Křivky Jana Dannhoferová (jana.dannhoferova@mendelu.cz) Ústav informatiky, PEF MZLU Základní vlastnosti křivek křivka soustava parametrů nějaké rovnice, která je posléze generativně
Pravděpodobnostní (Markovské) metody plánování, MDP - obsah
Pravděpodobnostní (Markovské) metody plánování, MDP - obsah Pravděpodobnostní plánování - motivace. Nejistota ve výběr akce Markovské rozhodovací procesy Strategie plán (control policy) Částečně pozorovatelné
Algoritmizace prostorových úloh
INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Algoritmizace prostorových úloh Grafové úlohy Daniela Szturcová Tento
2. RBF neuronové sítě
2. RBF neuronové sítě Kapitola pojednává o neuronových sítích typu RBF. V kapitole je popsána základní struktura tohoto typu neuronové sítě. Poté následuje definice a charakteristika jednotlivých radiálně
GIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy Obsah přednášky Prostorové vektorové modely Špagetový model Topologický model Převody geometrií Vektorový model Reprezentuje reálný svět po jednotlivých složkách popisu
1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1
1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 2 Aritmetické vektorové prostory 7 3 Eukleidovské vektorové prostory 9 Levá vnější operace Definice 5.1 Necht A B. Levou vnější
Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál
Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 16. 9. 2008 Obsah přednášky 1 Literatura 2 Funkce a
Zobrazte si svazy a uspořádané množiny! Jan Outrata
LatVis Zobrazte si svazy a uspořádané množiny! Jan Outrata Motivace potřeba visualizovat matematické (algebraické) struktury rychle, přehledně a automaticky počítačovými prostředky ruční kreslení je zdlouhavé
Grafy. RNDr. Petra Surynková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta.
6 RNDr., Ph.D. Katedra didaktiky matematiky Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta petra.surynkova@mff.cuni.cz http://surynkova.info množina vrcholů a množina hran hrana vždy spojuje
Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008
Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008 1. Některé základní poznatky z elementární matematiky: Číselné obory, dělitelnost přirozených čísel, prvočísla a čísla složená, největší společný dělitel,
ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY
Název tématického celku: Cíl: ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY Metodický list č. 1 Časová složitost algoritmů Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení potřebných pojmů a definic nutných k popisu
Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika 2013-2014. 1. Obor reálných čísel
Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika 2013-2014 1. Obor reálných čísel - obor přirozených, celých, racionálních a reálných čísel - vlastnosti operací (sčítání, odčítání, násobení, dělení) -
NÁHODNÁ ČÍSLA. F(x) = 1 pro x 1. Náhodná čísla lze generovat některým z následujících generátorů náhodných čísel:
NÁHODNÁ ČÍSLA TYPY GENERÁTORŮ, LINEÁRNÍ KONGRUENČNÍ GENERÁTORY, TESTY NÁHODNOSTI, VYUŽITÍ HODNOT NÁHODNÝCH VELIČIN V SIMULACI CO JE TO NÁHODNÉ ČÍSLO? Náhodné číslo definujeme jako nezávislé hodnoty z rovnoměrného
Usuzování za neurčitosti
Usuzování za neurčitosti 25.11.2014 8-1 Usuzování za neurčitosti Hypotetické usuzování a zpětná indukce Míry postačitelnosti a nezbytnosti Kombinace důkazů Šíření pravděpodobnosti v inferenčních sítích
Plánování pohybu mobilního robotu a skupiny mobilních robotů
Plánování pohybu mobilního robotu a skupiny mobilních robotů Dr. rer. nat. Martin Saska (ČVUT v Praze) 4.března 2011 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České
Grafové algoritmy. Programovací techniky
Grafové algoritmy Programovací techniky Grafy Úvod - Terminologie Graf je datová struktura, skládá se z množiny vrcholů V a množiny hran mezi vrcholy E Počet vrcholů a hran musí být konečný a nesmí být
Modely teorie grafů, min.kostra, max.tok, CPM, MPM, PERT
PEF ČZU Modely teorie grafů, min.kostra, max.tok, CPM, MPM, PERT Okruhy SZB č. 5 Zdroje: Demel, J., Operační výzkum Jablonský J., Operační výzkum Šubrt, T., Langrová, P., Projektové řízení I. a různá internetová
Vícerozměrné statistické metody
Vícerozměrné statistické metody Shluková analýza Jiří Jarkovský, Simona Littnerová FSTA: Pokročilé statistické metody Typy shlukových analýz Shluková analýza: cíle a postupy Shluková analýza se snaží o
Státní závěrečná zkouška z oboru Matematika a její použití v přírodních vědách
Státní závěrečná zkouška z oboru Matematika a její použití v přírodních vědách Ústní zkouška z oboru Náročnost zkoušky je podtržena její ústní formou a komisionálním charakterem. Předmětem bakalářské zkoušky
13 Barvy a úpravy rastrového
13 Barvy a úpravy rastrového Studijní cíl Tento blok je věnován základním metodám pro úpravu rastrového obrazu, jako je např. otočení, horizontální a vertikální překlopení. Dále budo vysvětleny různé metody
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické
VYUŽITÍ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ METODY MONTE CARLO V SOUDNÍM INŽENÝRSTVÍ
VYUŽITÍ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ METODY MONTE CARLO V SOUDNÍM INŽENÝRSTVÍ Michal Kořenář 1 Abstrakt Rozvoj výpočetní techniky v poslední době umožnil také rozvoj výpočetních metod, které nejsou založeny na bázi
Obsah přednášky Jaká asi bude chyba modelu na nových datech?
Obsah přednášky Jaká asi bude chyba modelu na nových datech? Chyba modelu Bootstrap Cross Validation Vapnik-Chervonenkisova dimenze 2 Chyba skutečná a trénovací Máme 30 záznamů, rozhodli jsme se na jejich
Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17
Mgr. Tomáš Kotler I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 VÝCHOZÍ TEXT A OBRÁZEK K ÚLOZE 1 Je dán rovinný obrazec, v obrázku vyznačený barevnou výplní, který představuje
Algoritmy pro shlukování prostorových dat
Algoritmy pro shlukování prostorových dat Marta Žambochová Katedra matematiky a informatiky Fakulta sociálně ekonomická Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ROBUST 21. 26. leden 2018 Rybník - Hostouň
Grafové algoritmy. Programovací techniky
Grafové algoritmy Programovací techniky Grafy Úvod - Terminologie Graf je datová struktura, skládá se z množiny vrcholů V a množiny hran mezi vrcholy E Počet vrcholů a hran musí být konečný a nesmí být
5 Orientované grafy, Toky v sítích
Petr Hliněný, FI MU Brno, 205 / 9 FI: IB000: Toky v sítích 5 Orientované grafy, Toky v sítích Nyní se budeme zabývat typem sít ových úloh, ve kterých není podstatná délka hran a spojení, nýbž jejich propustnost
Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Cvičení z matematiky Systematizace a prohloubení učiva matematiky 4. ročník 2 hodiny Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor Číselné
AB = 3 CB B A = 3 (B C) C = 1 (4B A) C = 4; k ]
1. část 1. (u 1, u 2, u, u 4 ) je kladná báze orientovaného vektorového prostoru V 4. Rozhodněte, zda vektory (u, 2u 1 + u 4, u 4 u, u 2 ) tvoří kladnou, resp. zápornou bázi V 4. 0 2 0 0 0 0 0 1 0 2 0
autorovu srdci... Petr Hliněný, FI MU Brno 1 FI: MA010: Průnikové grafy
9 Krátké povídání o průnikových grafech Od této lekce teorie grafů se zaměříme lehce na několik vybraných partíı teorie grafů bĺızkých autorovu srdci... Naším prvním výběrem jsou průnikové grafy, což jsou
CVIČNÝ TEST 13. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Zdeňka Strnadová. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17
CVIČNÝ TEST 13 Mgr. Zdeňka Strnadová OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 I. CVIČNÝ TEST VÝCHOZÍ TEXT A OBRÁZEK K ÚLOZE 1 V trojúhelníku ABC na obrázku dělí úsečka
Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2016
Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2016 Zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia
Dijkstrův algoritmus
Dijkstrův algoritmus Hledání nejkratší cesty v nezáporně hranově ohodnoceném grafu Necht je dán orientovaný graf G = (V, H) a funkce, která každé hraně h = (u, v) H přiřadí nezáporné reálné číslo označované
1. Statistická analýza dat Jak vznikají informace Rozložení dat
1. Statistická analýza dat Jak vznikají informace Rozložení dat J. Jarkovský, L. Dušek, S. Littnerová, J. Kalina Význam statistické analýzy dat Sběr a vyhodnocování dat je způsobem k uchopení a pochopení
Matematika pro informatiky
(FIT ČVUT v Praze) Konvexní analýza 13.týden 1 / 1 Matematika pro informatiky Jaroslav Milota Fakulta informačních technologíı České vysoké učení technické v Praze Letní semestr 2010/11 Extrémy funkce
ÚLOHY S POLYGONEM. Polygon řetězec úseček, poslední bod je totožný s prvním. 6 bodů: X1, Y1 až X6,Y6 Y1=X6, Y1=Y6 STANOVENÍ PLOCHY JEDNOHO POLYGONU
ÚLOHY S POLYGONEM Polygon řetězec úseček, poslední bod je totožný s prvním 6 bodů: X1, Y1 až X6,Y6 Y1=X6, Y1=Y6 STANOVENÍ PLOCHY JEDNOHO POLYGONU 3 úsečky (segmenty) v horní části 2 úsečky ve spodní části
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Analytická geometrie vyšetřuje geometrické objekty (body, přímky, kuželosečky apod.) analytickými metodami. Podle prostoru, ve kterém pracujeme, můžeme analytickou geometrii
Pravděpodobnost, náhoda, kostky
Pravděpodobnost, náhoda, kostky Radek Pelánek IV122, jaro 2015 Výhled pravděpodobnost náhodná čísla lineární regrese detekce shluků Dnes lehce nesourodá směs úloh souvisejících s pravděpodobností krátké
PLÁNOVÁNÍ POHYBU OBJEKTU V 3D PROSTORU PATH PLANNING IN 3D SPACE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INTELIGENTNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INTELLIGENT SYSTEMS PLÁNOVÁNÍ POHYBU
jednoduchá heuristika asymetrické okolí stavový prostor, kde nelze zabloudit připustit zhoršují cí tahy Pokročilé heuristiky
Pokročilé heuristiky jednoduchá heuristika asymetrické stavový prostor, kde nelze zabloudit připustit zhoršují cí tahy pokročilá heuristika symetrické stavový prostor, který vyžaduje řízení 1 2 Paměť pouze
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice Vektorové podprostory K množina reálných nebo komplexních čísel, U vektorový prostor nad K. Lineární kombinace vektorů u 1, u 2,...,u
Metody síťové analýzy
Metody síťové analýzy Řeší problematiku složitých systémů, zejména pak vazby mezi jejich jednotlivými prvky. Vychází z teorie grafů. Základní metody síťové analýzy: CPM (Critical Path Method) deterministický
Řešení geometrické úlohy spočívá v nalezení geometrického útvaru (útvarů) daných vlastností.
Řešení geometrické úlohy spočívá v nalezení geometrického útvaru (útvarů) daných vlastností. Metody řešení konstrukčních úloh: množinou bodů zobrazením výpočtem kombinací předchozích způsobů Konstrukční
10. Techniky formální verifikace a validace
Fakulta informačních technologií MI-NFA, zimní semestr 2011/2012 Jan Schmidt EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJENE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI 10. Techniky formální verifikace a validace 1 Simulace není
Lineární klasifikátory
Lineární klasifikátory Lineární klasifikátory obsah: perceptronový algoritmus základní verze varianta perceptronového algoritmu přihrádkový algoritmus podpůrné vektorové stroje Lineární klasifikátor navrhnout
Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Cvičení z matematiky Náplň: Systematizace a prohloubení učiva matematiky Třída: 4. ročník Počet hodin: 2 Pomůcky: Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor Číselné obory
= je prostý orientovaný graf., formálně c ( u, v) 0. dva speciální uzly: zdrojový uzel s a cílový uzel t. Dále budeme bez
Síť Síť je čtveřice N = ( G, s, t, c) kde G ( V, A) = je prostý orientovaný graf a každé orientované hraně ( u, v) je přiřazeno nezáporné číslo, které se nazývá kapacita hrany ( u, v), formálně c ( u,
4EK213 LINEÁRNÍ MODELY
4EK213 LINEÁRNÍ MODELY Úterý 11:00 12:30 hod. učebna SB 324 3. přednáška SIMPLEXOVÁ METODA I. OSNOVA PŘEDNÁŠKY Standardní tvar MM Základní věta LP Princip simplexové metody Výchozí řešení SM Zlepšení řešení
Metody analýzy dat II
Metody analýzy dat II Detekce komunit MADII 2018/19 1 Zachary s club, Collaboration network in Santa Fe Institute, Lusseau s network of Bottlenose Dolphins 2 Web Pages, Overlaping communities of word associations
Kombinatorická minimalizace
Kombinatorická minimalizace Cílem je nalézt globální minimum ve velké diskrétní množině, kde může být mnoho lokálních minim. Úloha obchodního cestujícího Cílem je najít nejkratší cestu, která spojuje všechny
Circular Harmonics. Tomáš Zámečník
Circular Harmonics Tomáš Zámečník Úvod Circular Harmonics Reprezentace křivky, která je: podmonožinou RxR uzavřená funkcí úhlu na intervalu Dále budeme hovořit pouze o takovýchto křivkách/funkcích
Markov Chain Monte Carlo. Jan Kracík.
Markov Chain Monte Carlo Jan Kracík jan.kracik@vsb.cz Princip Monte Carlo integrace Cílem je (přibližný) výpočet integrálu I(g) = E f [g(x)] = g(x)f (x)dx. (1) Umíme-li generovat nezávislé vzorky x (1),
6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2
6 Skalární součin Skalární součin 1 je operace, která dvěma vektorům (je to tedy binární operace) přiřazuje skalár (v našem případě jde o reálné číslo, obecně se jedná o prvek nějakého tělesa T ). Dovoluje
CVIČNÝ TEST 40. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15
CVIČNÝ TEST 40 Mgr. Tomáš Kotler OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15 I. CVIČNÝ TEST 1 Vypočtěte pro a 1; 3 hodnotu výrazu 4 + a 3 + a 3 ( 2). 1 bod VÝCHOZÍ TEXT
Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory
Základní pojmy teorie množin Přednáška MATEMATIKA č. 1 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz 7. 10. 2010 Základní pojmy teorie množin Základní pojmy
Výroková a predikátová logika - III
Výroková a predikátová logika - III Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2017/2018 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - III ZS 2017/2018 1 / 16 2-SAT 2-SAT Výrok je v k-cnf, je-li v CNF a
Golayův kód 23,12,7 -kód G 23. rozšířený Golayův kód 24,12,8 -kód G 24. ternární Golayův kód 11,6,5 -kód G 11
Golayův kód 23,12,7 -kód G 23 rozšířený Golayův kód 24,12,8 -kód G 24 kód G 23 jako propíchnutí kódu G 24 ternární Golayův kód 11,6,5 -kód G 11 rozšířený ternární Golayův kód 12,6,6 -kód G 12 dekódování
Zobrazování těles. problematika geometrického modelování. základní typy modelů. datové reprezentace modelů základní metody geometrického modelování
problematika geometrického modelování manifold, Eulerova rovnost základní typy modelů hranový model stěnový model objemový model datové reprezentace modelů základní metody geometrického modelování těleso
Výroková a predikátová logika - III
Výroková a predikátová logika - III Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2014/2015 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - III ZS 2014/2015 1 / 21 Výroková logika Horn-SAT Horn-SAT Jednotková
Preprocesor demografických dat systému HAVAR. Dokumentace k etapě E 01 l) projektu 6/2003
Preprocesor demografických dat systému HAVAR Dokumentace k etapě E 01 l) projektu 6/2003 Vypracoval: Ing. Petr Pecha, CSc. duben 2004 2 Obsah 1 PRINCIP REKONSTRUKCE MŘÍŽOVÝCH DEMOGRAFICKÝCH DAT NA POLÁRNÍ
E(X) = np D(X) = np(1 p) 1 2p np(1 p) (n + 1)p 1 ˆx (n + 1)p. A 3 (X) =
Základní rozdělení pravděpodobnosti Diskrétní rozdělení pravděpodobnosti. Pojem Náhodná veličina s Binomickým rozdělením Bi(n, p), kde n je přirozené číslo, p je reálné číslo, < p < má pravděpodobnostní
CVIČNÝ TEST 37. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15
CVIČNÝ TEST 37 Mgr. Tomáš Kotler OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15 I. CVIČNÝ TEST VÝCHOZÍ TEXT A OBRÁZEK K ÚLOZE 1 Na staré hliněné desce je namalován čtverec
Matematika I 12a Euklidovská geometrie
Matematika I 12a Euklidovská geometrie Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 3. 12. 2012 Obsah přednášky 1 Euklidovské prostory 2 Odchylky podprostorů 3 Standardní úlohy 4 Objemy Plán přednášky
Afinní transformace Stručnější verze
[1] Afinní transformace Stručnější verze je posunutí plus lineární transformace má svou matici vzhledem k homogenním souřadnicím body a vektory: afinní prostor využití například v počítačové grafice a)
Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2014
Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 204 Zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia
Numerické metody a programování. Lekce 8
Numerické metody a programování Lekce 8 Optimalizace hledáme bod x, ve kterém funkce jedné nebo více proměnných f x má minimum (maximum) maximalizace f x je totéž jako minimalizace f x Minimum funkce lokální:
11. Tabu prohledávání
Jan Schmidt 2011 Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Zimní semestr 2011/12 MI-PAA EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJENE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
Triangulace. RNDr. Petra Surynková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta.
11 RNDr., Ph.D. Katedra didaktiky matematiky Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta petra.surynkova@mff.cuni.cz http://surynkova.info Význam triangulace trojúhelník je základní grafický
Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021
Maturitní témata MATEMATIKA 1. Funkce a jejich základní vlastnosti. Definice funkce, def. obor a obor hodnot funkce, funkce sudá, lichá, monotónnost funkce, funkce omezená, lokální a globální extrémy funkce,
Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory
Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory Zkouška ověřuje znalost základních pojmů, porozumění teorii a schopnost aplikovat teorii při
POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
POSLOUPNOSTI A ŘADY Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu
Rastrová reprezentace
Rastrová reprezentace Zaměřuje se na lokalitu jako na celek Používá se pro reprezentaci jevů, které plošně pokrývají celou oblast, případně se i spojitě mění. Používá se i pro rasterizované vektorové vrstvy,
Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Dobývání znalostí Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Dobývání znalostí Pravděpodobnost a učení Doc. RNDr. Iveta Mrázová,
Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.
Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost. Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Skalární součin. študenti MFF 15. augusta 2008
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Skalární součin študenti MFF 15. augusta 2008 1 10 Skalární součin Požadavky Vlastnosti v reálném i komplexním případě Norma Cauchy-Schwarzova nerovnost
UČENÍ BEZ UČITELE. Václav Hlaváč
UČENÍ BEZ UČITELE Václav Hlaváč Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze katedra kybernetiky, Centrum strojového vnímání hlavac@fel.cvut.cz, http://cmp.felk.cvut.cz/~hlavac 1/22 OBSAH PŘEDNÁŠKY ÚVOD Učení
Projekční algoritmus. Urychlení evolučních algoritmů pomocí regresních stromů a jejich zobecnění. Jan Klíma
Urychlení evolučních algoritmů pomocí regresních stromů a jejich zobecnění Jan Klíma Obsah Motivace & cíle práce Evoluční algoritmy Náhradní modelování Stromové regresní metody Implementace a výsledky
Metody lineární optimalizace Simplexová metoda. Distribuční úlohy
Metody lineární optimalizace Simplexová metoda Dvoufázová M-úloha Duální úloha jednofázová Post-optimalizační analýza Celočíselné řešení Metoda větví a mezí Distribuční úlohy 1 OÚLP = obecná úloha lineárního