ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Bc. Tereza Čechová

2 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra speciální geodezie Sledování svislých posunů mostního objektu SO201při výstavbě a po dokončení Monitoring of the vertical displacements of the bridge SO201 during and after the building process Diplomová práce Studijní program: Geodezie a kartografie Studijní obor: Geodezie a kartografie Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. Bc. Tereza Čechová Kraslice 2012

3 ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ Z důvodu správného číslování stránek

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně, pouze s odborným dohledem vedoucího diplomové práce doc. Ing. Martinem Štronerem, Ph.D. Všechny zdroje, které byly k vypracování diplomové práce využity, jsou uvedeny v seznamu literatury. V Kraslicích dne Tereza Čechová

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří se nějakým způsobem podíleli na vzniku a dokončení této práce. V první řadě bych chtěla poděkovat doc., Ing. Martinu Štronerovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky, obětavý přístup při vedení diplomové práce. Dále patří mé poděkování celému týmu ve firmě GS geodetické služby s.r.o., kteří mi umožnili provést veškerá měření na stavebním objektu a za jejich pomoc při měření. Poděkování také patří mým rodičům, kteří mi ochotně pomáhali v měření.

6 Abstrakt V diplomové práci je popsáno měření svislých posunů mostního objektu SO201 Most přes Ohři. První část práce je věnována konstrukci mostu, jejímu umístění. Následně jsou popsány normativní podklady. Třetí část obsahuje informace o způsobu stabilizace mostní sítě a její kontrole. Dále byla popsána metoda přesné nivelace. Pomocí této metody byly měřené svislé posuny. Dále byly popsány použité přístroje a pomůcky, které byly k měření využity. Poslední část je věnována stabilizaci sledovaných bodů a posouzení svislých posunů mostní konstrukce. Klíčová slova: přesná nivelace, mostní síť, nivelační bod, svislý posun The Abstract The diploma thesis describes the measurement of the vertical displacement of the bridge S0201 across the river Ohře. The first part describes the construction of the bridge. The next one describes the legal and normative background. The third section contains informations about the stabilization of the bridge network and about the bridge network control measurement. The next section describes the method of precise leveling used to measure the vertical displacements. The next section describes used instruments and tolls for the measurement. The last section describes the stabilization of the monitored points and assessment of the vertical displacements of the bridge structure. Keywords: precise leveling, bridge network, leveling point, vertical displacement 5

7 Obsah ABSTRAKT... 5 THE ABSTRACT... 5 ÚVOD SO MOST PŘES ŘEKU OHŘI ÚZEMNÍ PODMÍNKY GEOTECHNICKÉ PODMÍNKY Spodní voda a její agresivita ÚČEL MOSTU VÝSTAVBA MOSTU SO ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MOSTNÍ KONSTRUKCI NORMATIVNÍ PODKLADY PRO MĚŘENÍ POSUNŮ MOSTNÍ KONSTRUKCE VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Účel měření Potřeba měření posunů Projekt měření posunů Přesnost měření MĚŘENÍ Vztažné body Pozorované body Měření posunů Interpretace výsledků měření Dokumentace o měření a interpretace výsledků MĚŘICKÁ SÍŤ VYBUDOVÁNÍ MĚŘICKÉ SÍTĚ NÁVRH SÍTĚ STABILIZACE SÍTĚ MĚŘENÍ V SÍTI VÝŠKOVÉ MĚŘENÍ Metoda přesné nivelace (PN) PŘÍSTROJE A POMŮCKY Nivelační přístroj Leica DNA Nivelační latě a nivelační podložky Kriteria přesnosti pro posouzení výsledků nivelačního měření ZAMĚŘENÍ SÍTĚ

8 4.4 KONTROLA STABILITY SÍTĚ ZKOUŠKA NIVELAČNÍHO PŘÍSTROJE SLEDOVÁNÍ SVISLÝCH POSUNŮ MOSTNÍ KONSTRUKCE SLEDOVANÉ BODY POSTUP MĚŘENÍ BODŮ VÝSLEDKY MĚŘENÍ POSOUZENÍ PŘESNOSTI POSOUZENÍ SVISLÝCH POSUNŮ ZÁVĚR...54 LITERATURA SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY NIVELAČNÍ ÚDAJE BODŮ ČSNS Nivelační bod KV Nivelační bod KV Nivelační bod KV ZÁPISNÍKY MĚŘENÍ NIVELAČNÍCH POŘADŮ NA PŘIPOJOVACÍ BOD Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne ZÁPISNÍKY MĚŘENÍ NIVELAČNÍCH POŘADŮ SLEDOVANÝCH BODŮ Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa

9 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa VÝSLEDKY MĚŘENÍ Z PROGRAMU LEICA GEO OFFICE NA PŘIPOJOVACÍ BOD Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne VÝSLEDKY MĚŘENÍ Z PROGRAMU LEICA GEO OFFICE PRO SLEDOVANÉ BODY Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa Výsledky měření Etapa VÝPOČETNÍ SKRIPTY VSTUPNÍCH SOUBORŮ Z PROGRAMU GAMA PRO SIMULOVANÁ VYROVNÁNÍ Vstupní skript volného nivelačního pořadu z bodu na bod Vstupní skript uzavřeného nivelačního pořadu s 1x měřenými sledovanými body Vstupní skript uzavřeného nivelačního pořadu s 2x měřenými sledovanými bod VÝSLEDKY SIMULOVANÝCH VYROVNÁNÍ VÝŠKOVÉHO MĚŘENÍ Z PROGRAMU GAMA Výsledky nivelačního pořadu z bodu na bod Výsledky uzavřeného nivelačního pořadu s 1x měřenými sledovanými body Výsledky uzavřeného nivelačního pořadu s 2x měřenými sledovanými bod UKÁZKA DOKUMENTACE KE GEOLOGICKÉ SONDĚ MOSTNÍHO OBJEKTU SO

10 7.9 SITUACE NOVÉ MOSTNÍ KONSTRUKCE SO 201 A STÁVAJÍCÍHO TERÉNU SITUACE OBJEKTU SO 201 SE ZOBRAZENÍM INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ UKÁZKA PODÉLNÉHO ŘEZU MOSTNÍHO OBJEKTU SO

11 Úvod V této diplomové práci budu pojednávat o sledování mostního objektu SO Most přes řeku Ohři, který je součástí nově budované komunikace III/00630 Silnice Královské Poříčí-Sokolov, Těšovice. O zbudování mostní sítě, která slouží k vybudování mostu, a zbudování sledovaných bodů na jednotlivých částech mostního objektu. V této práci bude řešena pouze geodetická část sledování mostního objektu, která slouží pro posouzení, zda došlo k posunům bodů. Nejprve bude popsán samostatný stavební objekt SO 201 a jaké kroky bylo nutné před zahájením samotné stavby provést. Bude specifikováno umístění objektu v krajině, na co všechno musí být přibudování stavebního objektu brán ohled (umístění inženýrských sítí, geologickou stavbu podloží pod budovaným objektem, budovy a objekty, které mohou stavbě překážet). Dále bude uvedeno několik charakteristických parametrů mostní konstrukce. Dalším tématem, kterým se budu zabývat, budou normativní podklady pro měření svislých posunů stavebních objektů. Budou zde popsány některé všeobecné podmínky, které by měly být při měření posunů dodrženy a proč je toto měření nutné provádět. Všechny tyto podmínky jsou dány normou ČSN Měření posunů stavebních objektů. Bude uvedena přesnost měření, jakými hodnotami je dána, z čeho měření posunů vychází (vztažná síť), také jak by dle normativních podkladů měla být provedena stabilizace jak vztažné sítě, tak i samotných bodů na stavebním objektu, kde jsou měřeny posuny. Také bude uvedeno jakým způsobem je možno prezentovat výsledky měření. V další části bude popsáno, jakým způsobem byla zbudována mostní síť. Jak probíhal návrh sítě a jakým způsobem byla nakonec provedena samotná stabilizace sítě, jakým způsobem byla provedena stabilizace bodů mostní sítě. Dále jak byla prováděna kontrola, zda jsou jednotlivé body mostní sítě během probíhajících stavebních prací stabilní. Další část bude věnována popisu měření jak v samotné mostní síti, tak zaměření výchozího bodu pro měření posunů mostního objektu a také kontrola stability. Bude popsána metoda přesné nivelace, která byla využita pro měření sítě. Dále budou popsány pomůcky a přístroje, které byly využity pro zaměření. Budou uvedena kritéria, která budou využita pro posouzení nivelačních měření. Následně bude popsána zkouška nivelačního přístroje a dosažené výsledky pro jednotlivé provedené zkoušky a její vliv na měřené hodnoty. Poslední část bude věnována zaměření svislých posunů bodů umístěných na mostním objektu. Bude popsáno, jakým způsobem bylo prováděno zaměření, prezentovány dosažené 10

12 výsledky měření a bude provedeno hodnocení včetně posouzení přesnosti dosažených hodnot z jednotlivých etap měření. Bude posouzeno, zda bude možno pro dané body prokázat posun a na základě jakých hodnot bude posun prokázán. Budou uvedeny grafické výstupy pro jednotlivé sledované body mostní konstrukce. 11

13 1. SO Most přes řeku Ohři Veškeré podklady pro popis stavebního objektu SO 201, byly převzaty ze stavební dokumentace [1] a [2]. Mostní objekt SO 101 se nachází v blízkosti obce Královské Poříčí a Sokolov, Těšovice. Je součástí komunikace III/00630 Silnice Královské Poříčí-Sokolov, Těšovice. Objekt SO 101 převádí danou komunikaci přes údolní nivu a koryto řeky Ohře ve staničení 0,4992 km. Byl vybudován jako spojitý dvou-trámový nosník z přepjatého betonu o 5 polích. Celá konstrukce byla založena na vrtaných plovoucích pilotách v délce založení 12 m pod pilíři a pod opěrami v délce 10 m. Délka mostní konstrukce je 217,30 m, kde jednotlivá pole mají rozpětí 32,8 m + 40 m + 40 m + 50 m + 40 m. Pole s rozpětím 50 m překračuje koryto řeky Ohře. Obr. 1 Umístění objektu SO101 v krajině 1.1 Územní podmínky Most se nachází v extravilánu. Těleso převáděné komunikace je na násypu ~ 3 m. Most je situován v údolní nivě řeky Ohře na levém břehu poblíž rušeného fotbalového hřiště v obci Královské Poříčí a na pravém břehu je umístěn v těsné blízkosti areálu firmy Hexion Speciality Chemicals, a.s.. Hlavní trasa SO 101 se napojuje na stávající komunikaci v prostoru křižovatky 12

14 na začátku obce Královské Poříčí, levostranným obloukem R = 400 m se stáčí přes fotbalové hřiště do prostoru údolní nivy řeky Ohře, kde se pravým obloukem R = 60 m stáčí a přechází mostem přes řeku do prostoru za závod HEXION, a.s.. Zde se levým obloukem R = 50 m dostává do úzkého koridoru mezi objekty ČOV (Čistička odpadních vod) a závodem HEXION, a.s.. Tímto koridorem jde v přímém směru až ke stávající komunikaci k ulici Tovární. Celková délka úpravy hlavní trasy je 972,321 m. Pro možnost začátku stavebních prací nebylo přímo v místech budování mostní konstrukce nutno provést žádnou přeložku inženýrských sítí. 1.2 Geotechnické podmínky Byly provedeny 2 předběžné geotechnické průzkumy pro stavební objekt. První v roce 2002 a druhý podrobný doplňující v roce Na jejich základě bylo zjištěno složení jednotlivých vrstev podkladu. Humózní horizont dosahuje v místě mocnosti 0,2-0,4 m. Dále následuje kvartérní pokryv mocnosti 3-4,2 m, který je tvořen štěrky dobře zrnitými, štěrky s příměsí jemnozrnné zeminy, hlinitými štěrky, písky, hlinitými písky, písčitým jílem a hlínou se střední plasticitou. Předkvartérní podklad je ve zhruba první polovině tvořen žulami karlovarského typu. Při svém povrchu mají charakter kaolinizovaných jílů. Hlouběji jsou silně zvětralé. Zcela zvětralé mají charakter jílovitého písku. V místě objektu byly provedeny sondy A16 - A21 a JV3 JV4. Na základě zjištěných dat poté byla projektována hloubka založení pilot mostního objektu. Mostní objekt byl proveden na pilotách vetknutých do silně zvětralých žul a pararul. Prvotní geologické sondy byly prováděny do hloubky 14 m Spodní voda a její agresivita Ustálená hladina podzemní vody se nachází v hloubce 1,2 m - 2 m pod úrovní terénu. Agresivita vody byla dle ČSN byla z výsledků rozboru vrtu JV3 určena jako agresivní CO 2 (XA3). Piloty a základy jsou proto navrženy s ohledem na tento stupeň agresivity spodní vody. Každá část spodní stavby je chráněna ve styku se zeminou asfaltovým nátěrem. 13

15 1.3 Účel mostu Most SO 201 Most přes řeku Ohři má za úkol převést přes údolní nivu a přes tok řeky Ohře hlavní trasu komunikace SO 101, která spojuje obci Královské Poříčí, kde navazuje na stávající komunikaci, s obcí Sokolov - Těšovice. Hlavní koryto řeky Ohře je přemostěno polem mostu, které má délku 50 m. 1.4 Výstavba mostu SO 201 Výstavba mostu SO 201 Most přes řeku byla započata v lednu v roce 2010 a v prosinci 2010 byla dokončena. Nejprve byla provedena demolice budov, které ležely v prostoru budoucí stavby. Poté byly vybudovány přístupové cesty k budoucí stavbě a podle potřeby byly provedeny přeložky inženýrských sítí v celém prostoru stavby. Byly provedeny výkopy pro jednotlivé pilíře a opěry. Dále pro pilíře 4 a 5 bylo provedeno pažení výkopových jam štětovnicemi z důvodu umístění jam v blízkosti koryta řeky Ohře. Poté byly pro každý pilíř a opěry provedeno vyvrtání pilot. Piloty délky 12 m jsou pod (hlavními) pilíři 4 a 5 navrženy v počtu 8 ks a pod pilíři 2, 3 a pod opěrami v počtu 6 ks. Pod opěrami jsou navrženy piloty délky 10 m. Dále byl betonován základový blok, na kterém byly zbudovány opěry. Pro každý pilíř byly vybetonovány obdélníkové základy. Nosná konstrukce je na pilířích a opěrách uložena na hrncová ložiska. Na pilíři č. 4 bylo osazeno pevné ložisko. Výstavba mostní konstrukce začala od opěry č. 1 k opěře č. 6 ve směru od Královského Poříčí do Sokolova - Těšovice. Postupně byla prováděna betonáž do připraveného bednění. 1.5 Základní údaje o mostní konstrukci V této kapitole je uvedeno několik základních údajů o mostní konstrukci, to znamená několik jeho hlavních stavebních parametrů., tyto hodnoty jsou uvedeny v Tab. 1. Na Obr. 2 je ukázán půdorys mostní konstrukce objektu SO

16 Tab. 1 Charakteristiky mostní konstrukce SO 201 Charakteristika mostu Spojitý předpjatý 2trámový nosník o 5 polích, proměnná výška trámů Délka přemostění 200,8 m Délka mostu 217,3 m Délka nosné konstrukce 204,8 m Rozpětí jednotlivých polí 32,8 m + 40,0 m + 40,0 m + 50,0 m + 40,0 m Šikmost mostu 100 gon (kolmý) Volná šířka mostu 9,5 m (proměnná) Šířka průchozího prostoru 2,0 m Šířka mostu 10,55 m (prom.) Výška mostu nad terénem 4,0 m (nad pevným terénem) Stavební výška typická 1,8 + 0,135 = 1,935 m nad pilířem 4 a 5 2,75 + 0,135 = 2,885 m u opěr 1,5 + 0,135 = 1,635 m Plocha nosné konstrukce 204,8 * 9,85 + (vliv rozšíření) = 2143 m 2 Zatížení mostu Zatěžovací třída A podle ČSN Obr. 2 Most SO Most přes Ohři 15

17 2. Normativní podklady pro měření posunů mostní konstrukce Následující popis vychází z normativních podkladů [3], dle kterých byl proveden rozbor přesnosti měření svislých posunů, jelikož nebyla přes četné dotazy na projekční kancelář získána hodnota požadované přesnosti určení posunu a ani hodnota kritického posunu. Uvedené údaje nebyly uvedeny v projektové dokumentaci. 2.1 Všeobecné podmínky Účel měření Měření posunů stavebních objektů slouží pro: a) získání podkladů pro posouzení, jak se chová základová půda v místě stavebního objektu, b) porovnání skutečných hodnot posunů vůči hodnotám projektovaným ve stavební dokumentaci, c) sledování stavu, funkce a bezpečnosti nových stavebních objektů, d) sledování stavu a funkce stavebních objektů stavbou dotčených Potřeba měření posunů Posuny stavebních objektů se měří během jejich výstavby a po jejím dokončení. Očekává-li se vliv stavební činnosti na stav, funkci a bezpečnosti okolních stavebních objektů, měří se i posuny těchto objektů. Objeví-li se poruchy užívaného objektu nebo nelze-li očekávat jejich posuny vlivem přitížení nebo odlehčení základové půdy v okolí, změnou hladiny podzemní vody, poddolováním apod., pak se jejich posuny měří na základě odborného statického posudku Projekt měření posunů Pro každý objekt, u kterého mají být měřeny posuny, je třeba vypracovat měření posunů, který obsahuje a) účel a druh měření (etapová, periodická, kontinuální), b) potřebné údaje o geologických, geotechnických a hydrogeologických poměrech a vlastnostech základové půdy, 16

18 c) stručné údaje o způsobu založení, funkci a zatěžovacím postupu stavební konstrukce, d) hodnoty očekávaných posunů vypočtené v projektové dokumentaci, e) potřebná přesnost měření s apriorním rozborem přesnosti, f) metody měření, g) způsob označení a zajištění bodů měřickými značkami, druh a rozmístění pozorovaných a vztažných bodů, způsob osazení měřických značek a jejich ochrany proti poškození nebo zničení, h) časový plán osazení měřických značek, i) časový plán u etapových a periodických měření nebo intervaly záznamu kontinuálních měření, j) způsob matematického a grafického zpracování výsledků. V základní etapě měření posunů se měří veličiny určující základní polohu pozorovaných bodů. V dalších etapách se měří pokud možno stejné veličiny za stejných podmínek. Metody měření, měřící zařízení, způsob záznamu měřených hodnot a vyhodnocení výsledků měření se volí, tak aby se dosáhlo požadované přesnosti ve všech etapách měření Přesnost měření Přesnost měření posunů nových stavebních objektů je charakterizována hodnotou mezní odchylky určení délky výsledného vektoru posunu nebo jeho stálé složky. Hodnota mezní odchylky δ, se určí hodnotou, (1) kde p je očekávaný celkový posun nebo jeho složka v mm Hodnota mezní odchylky měření svislého posunu nově navrhovaných stavebních objektů nemá podle charakteru základové půdy překročit hodnoty. a) pro skalní a polo skalní horniny b) pro písčité, hlinité a jiné stlačitelné zeminy a zhutněné násypy c) pro nezhutněné násypy a silně stlačitelné zeminy 17

19 Přesnost určení posunů se ověřuje dosaženou hodnotou úplné výběrové směrodatné odchylky s s, která se testuje mezní hodnotou výběrové směrodatné odchylky s m podle vzorce., (2) kde n je počet nadbytečných měření σ základní směrodatná odchylka Doporučený koeficient spolehlivosti pro měření posunů a přetvoření je. Úplná výběrová směrodatná odchylka měřeného posunu s s, zahrnující náhodné odchylky s n i systematické odchylky s c určeného posunu, se stanoví obecně podle vzorce., (3) 2.1 Měření Vztažné body Poloha vztažných bodů při měření posunů se volí pokud možno mimo přímý vliv stavební činnosti nebo mimo oblast působení jiných vlivů, které by mohly přímo ovlivnit stálost jejich polohy a v místech, které zaručují zachování značek po dobu měření. Počet vztažných bodů je dán podle velikosti měřených objektů, jejich funkce a vzhledem k bezpečnosti. Také je vždy brán zřetel na požadovanou přesnost a je nutno uvažovat testování mezi jednotlivými etapami Pozorované body Poloha a hustota pozorovaných bodů, počet a místa osazení trvalých měřících zařízení se volí tak, aby na základě změn jejich polohy bylo možné určit posuny a přetvoření pozorovaného stavebního objektu. Rozmístění pozorovaných bodů, na nový objekt určí zpracovatel stavební části projektové dokumentace ve spolupráci se zpracovatelem projektu měření a ve spolupráci se zpracovatelem průzkumu základové půdy. 18

20 Při měření svislých posunů jsou body umístěny co nejníže nad základovou spárou, aby bylo možno zachytit celý průběh zatížení základové spáry. Jestliže se předpokládá, že některé body mohou být v důsledku postupujících stavebních prací zničeny nebo se stanou nepřístupnými, osadí se nebo zbudují ve vhodné době náhradní body tak, aby bylo možné nejméně v jedné etapě měřit současně polohu původních i náhradních bodů. Měřické značky musí být osazeny tak, aby byla zaručena jejich trvanlivost po celou dobu měření. Osazují se značky, které jsou předepsány předpisy. Měřické značky se osazují podle projektu měření svislých posunů, tak aby spojení na stavebním objektu bylo dostatečně pevné a aby nedošlo k jejich poškození. Značky musí být osazeny před začátkem měření s dostatečným předstihem Měření posunů Měření posunů je třeba zahájit v době před průběhem stavebních prací, aby bylo možno zajistit výchozí stav vztažné soustavy. Začátek a časový průběh měření probíhá podle projektu měření a řídí se: a) druhem základové půdy, b) rychlostí postupného zatěžování základové půdy a namáhání konstrukce, c) průběhem posunů a přetvoření v předcházejících etapách, d) vnějšími vlivy na staveništi a v jeho okolí, e) rychlostí změn teploty, f) změnou dynamického zatížení při provozu strojů, dopravy v okolí, seizmických vlivů. Četnost měření by měla odpovídat velikosti předpokládaných posunů a přesnosti měření. Časový interval mezi etapami by neměl být kratší než je doba, za kterou nastane předpokládaný posun, který je roven přesnosti měření. Po dokončení stavebního objektu, jakož i po zahájení nebo přerušení provozu, se pokračuje v měření posunů a přetvořením do doby, kdy posuny a přetvoření jsou menší než přesnost měření. Hned po dokončení měření je nutno provést výpočet hodnot posunů a přetvoření. 19

21 Výsledky měření, tj. měřené posuny a přetvoření vzhledem k základní etapě i jednotlivým etapám, se sestavují do tabulek a dle potřeby jsou zobrazovány graficky. 2.2 Výsledky měření Interpretace výsledků měření Prokazatelnost určených posunů je posuzována testem statistické hypotézy. Za prokázané s příslušným rizikem se označují posuny a přetvoření, určené hodnotami překračujícími konfidenční interval Dokumentace o měření a interpretace výsledků Konečná dokumentace o měření posunů a přetvoření a o jejich interpretaci obsahuje zejména: a) projekt měření, b) dílčí dokumentaci o měření, obsahující observační plány, záznamy měřených hodnot, výpočty a rozbory dosažené přesnosti, údaje o použitých vztažných soustavách a výsledky měření, údaje o fyzikálních faktorech, ovlivňujících statistiku objektu a konstrukci a jiné části dokumentace, vznikající během měření a výpočtu, c) závěrečnou zprávu a dílčí zprávy o výsledcích měření, d) geodetickou a statickou interpretaci výsledků jednotlivých nebo jen vybraných etap měření. 20

22 3. Měřická síť Tato kapitola pojednává o mostní síti, která byla vybudována pro mostní objekt SO Most přes Ohři, jakým způsobem byla mostní síť navržena, jak byla stabilizována a na jaké faktory a ohledy musel být při její výstavbě brán zřetel. Materiály do této kapitoly byly čerpány z [4] a [5]. 3.1 Vybudování měřické sítě Měřická síť je tvořena pevnými základními body. Rozmístění bodů bylo dohodnuto s objednavatelem. Při budování sítě musel být brán zřetel na postup stavebních prací, samostatnou mostní konstrukce a případně na inženýrské sítě, které se v dané lokalitě nacházely. Při budování bodů nesměly nově vzniklé body být umístěny mimo hranice stavby. V neposlední řadě musela být zajištěna viditelnost mezi jednotlivými body a musela být brána v úvahu následná viditelnost bodů ze stavebního objektu. V tomto případě byla po dohodě s objednavatelem zbudována mostní síť pažených vrtů s nucenou centrací. Body byly budovány tak, aby během průběhu stavby ani po jejím dokončení nebyly zničeny a bylo je možno využívat i k následným kontrolám stavební konstrukce. 3.2 Návrh sítě Před samostatným zbudováním bodů byl proveden návrh sítě. V tomto návrhu byl brán ohled na následně vznikající stavbu a práce, které byly během výstavby mostní konstrukce prováděny, dále muselo být zjištěno, zda pod stavbou mostní konstrukce nejsou umístěny inženýrské sítě, nebo zda v místech, kde byl proveden návrh bodů mostní sítě, není umístěna inženýrská síť. Body byly umístěny tak, aby jejich poloha nebyla mimo hranice stavby a aby nezasahovaly do sousedících pozemků. Návrh mostní sítě byl prováděn na základě podkladů inženýrských sítí, které byly poskytnuty jednotlivými správci sítí a na podkladě situace stavebního objektu poskytnuté projektantem objektu SO 201. Na základě těchto poskytnutých údajů bylo navrženo celkem 8 bodů ( ), které byly stabilizovány po dohodě se zpracovatelem mostní objektu pomocí těžké stabilizace s nucenou centrací. Návrh stabilizace je na obrázku Obr

23 Obr. 3 Návrh měřické sítě mostního objektu SO201 - Most přes Ohři 22

24 3.3 Stabilizace sítě Body základní vytyčovací sítě byly stabilizovány trvale pomocí těžké stabilizace. Po dohodě s provádějícím stavby byla provedena těžká stabilizace s nucenou centrací. Základ stabilizace byl tvořen trubkou o průměru 200 mm zabetonovanou do vrtu o hloubce mm. Výška pilířů byla navržena minimálně na 1400 mm nad stávající terén tak, aby byla zajištěna vzájemná viditelnost mezi jednotlivými body po celý průběh stavby, aby ve viditelnosti nebyly žádné terénní překážky a také s ohledem na viditelnost z bodů, případně na body z nově vznikajícího stavebního objektu SO 201. Byl proveden výkop přibližně čtvercového základu do hloubky zhruba 1000 mm, který byl zalit betonovou směsí, která vytvořila základ pro pilíř. Do betonového základu byla umístěna plastová trubka, která byla základem pro budoucí pilíř. V dolní části byla trubka uchycena do betonového základu pomocí křížem umístěných ocelových trubek. Samotná plastová trubka byla také vylita betonem a do horní části byla zabetonována železná deska s upínacím šroubem, na kterou bylo možno následně upevnit trojnožku pro přístroj nebo pro signalizační desku. Na železné desce bylo vyznačeno místo, ke kterému bylo následně možno vztáhnout nadmořskou výšku. Tímto způsobem bylo stabilizováno celkem 6 z 8 vytvořených bodů mostní sítě ( ). Bod byl stabilizován pro začátek stavebních prací pomocí závrtného mezníku, ale do průběhu dalších prací s ní nebylo počítáno. Bod byl stabilizován na stávajícím objektu pomocí hřebové značky, ke stabilizaci tohoto bodu byl využit objekt, u kterého byl předpokládán nulový posun. Schéma stabilizace bodu mostní sítě je vidět na Obr

25 Obr. 4 Schéma stabilizace nivelačního bodu měřické sítě 24

26 4. Měření v síti V této kapitole je popsán způsob měření, přístroje použité k měření, kontrola stability sítě. Je zde popsáno pouze měření výškové a to protože pomocí získaných nadmořských výšek, nebo pomocí převýšení lze zjistit, zda nastal svislý posun objektu či nikoliv. Všechny informace byly čerpány z [5]. 4.1 Výškové měření Podstatou metody měření nivelace je určení výškového rozdílu dvou bodů A a B. Výškový rozdíl se určí z měřených úseků l A a l B. Tento rozdíl vyjadřuje svislou vzdálenost od realizované vodorovné roviny. Z toho plyne, že výškový rozdíl je podle obrázku Obr. 5 daný vzorcem (4). (4) Obr. 5 Princip nivelačního měření 25

27 4.1.1 Metoda přesné nivelace (PN) Metoda přesné nivelace je jednou z metod měření pro určení výškových rozdílů dvou bodů, jedná se o metodu měření geometrické nivelace ze středu, kdy délka záměr v sestavě by měla být stejná. Metoda se používá k určování nadmořské výšky v pořadech III. a IV. řádu a v plošných nivelačních sítích (PNS) a také u speciálních prací vyšší přesnosti, které spadají převážně do měření v oblasti inženýrské geodézie (např. měření deformací stavebních objektů). Technologie měření je stanovena v Nivelační instrukci pro práce v ČSNS. Záměry jsou rozměřovány pomocí pásma s přesností 0,1 m. Každý pořad PN je nutno měřit TAM a ZPĚT a to nejlépe v jinou denní dobu, tak aby při obou měřeních na samotné měření působily jiné vlivy, které ho mohou ovlivňovat. Pokud jsou k měření použity dvě nivelační latě, je potřeba dodržovat sudý počet sestav. Podle požadované přesnosti, kterou potřebujeme dosáhnout, se odvíjí další požadavky měření. Pro měření ve IV. řádu a PNS: Maximální délka záměr by neměla překročit hodnotu 50 m. Výška záměr nad terénem by neměla klesnout pod 0,50 m, u záměr realizovaných ve svažitém terénu kde délka záměr nepřekročí 20 m, by neměla délka záměry na lati klesnout pod hodnotu 0,25 m. Připojovací a kontrolní měření je prováděno na dva nejbližší body, bez ohledu na jejich vzdálenost. Komparace latí a kontrolní měření je prováděno ve zkušebně nebo na komparační základně. Kritériem přesnosti měření je mezní odchylka mezi nivelovaným převýšením TAM a ZPĚT. Tato odchylka je určena podle vzorce (5). (5) kde R je délka nivelačního oddílu v km. Pro nivelační úsek je mezní odchylka poněkud přísnější a je dána vzorcem (6). (6) kde L je délka nivelačního úseku v km. Pro ověřovací měření mezi dvěma známými body je potřeba k oběma vzorcům přičíst 2 mm. Pro měření ve III. řádu: Maximální délka záměr by neměla překročit 40 m a výška záměr nad terénem by měla klesnout pod hodnotu 0,80 m, v případě kratších záměr ve svažitém terénu 26

28 by neměla výška nad terénem klesnout pod 0,40 m. Připojovací a kontrolní měření je prováděno na dva nejbližší body, vzdálené minimálně 1 km. Komparace latí u pořadové nivelace se provádí pomocí polních etalonů přímo v poli. Kritéria přesnosti jsou podobná jako u předcházející metody, ale konstanty pro měření ve III. řádu jsou nižší, jelikož odpovídají vyšší přesnosti. Mezní odchylka pro nivelované převýšení TAM a ZPĚT je určena podle vzorce (7). (7) kde R je délka nivelačního oddílu v km. Pro nivelační úsek je mezní odchylka poněkud přísnější a je dána vzorcem (8). (8) kde L je délka nivelačního úseku v km. Pro ověřovací měření mezi dvěma známými body je potřeba k oběma vzorcům přičíst 2 mm. Kritéria přesnosti jsou zde uvedeny pro úplnost popisu metodiky práce, pro použitý přístroj je třeba odvodit kritéria vyplývající z jeho přesnosti. Odvození bylo provedeno v dalším odstavci (4.2.3). 4.2 Přístroje a pomůcky V této části jsou uvedeny všechny přístroje a pomůcky, které byly využity při zaměření mostní sítě, její kontrole a měření posunů mostní konstrukce. Veškeré informace o přístroji byly čerpány z technické dokumentace přiložené v přístroji Leica DNA10 [6] Nivelační přístroj Leica DNA10 Nivelační přístroj Leica DNA10 (Obr. 6) se nejčastěji používá k měření přené nivelace. Byl použit jak pro měření v samotné síti, tak i k měření svislých posunů. Dále byl použít ke kontrolnímu zaměření mostní sítě a ke kontrolnímu zaměřování nivelační bodu , který byl zbudován jako výchozí pro další měření. Měření nivelačním přístrojem bylo prováděno na různé latě podle možností měření na probíhající stavbě. Veškeré technické parametry přístroje jsou převzaty z [2] a jsou zobrazeny v Tab

29 Tab. 2 Technická data nivelačního přístroje Leica DNA10 Parametr Leica DNA10 Směrodatná kilom. odchylka elektronického měření s invarovou latí 0,9 mm Směrodatná kilom. odchylka elektronického měření s běžnou latí 1,5 mm Směrodatná kilometrová odchylka optického měření 2,0 mm Směrodatná odchylka měření délek 5 mm / 10 m Rozsah měření pro elektronická měření Délka latě 3 m 1,8 m 110 m Pro 3 m invarové latě 1,8 m 60 m Délka latě = 2,7 m 1,8 m 100 m Délka latě = 1,82 m / 2 m 1,8 m 60 m Čas jednoho měření zpravidla 3 sec Dalekohled Zvětšení 24x Průměr objektivu 36 mm Divergence zorného pole 2 Zorné pole 3,5 m pro 100 m Min. cílová vzdálenost 0,6 m Citlivost libely Krabicová libela 8 / 2 mm Kompenzátor Magnetický kyvadlový kompenzátor s elektronickou kontrolou rozsahu Rozsah kompenzátoru ± 10 Směrodatná odchylka 0,8 Displej LC displej 8 řádek se 24 znaky Paměť vnitřní 6000 měření nebo 1650 přestav Výstup dat Ve formátu GSI-8/16 28

30 Obr. 6 Nivelační přístroj Leica DNA Nivelační latě a nivelační podložky Pro měření v síti a pro kontrolu stability sítě byly využity podle potřeby různé druhy latí. Pro kontrolu stability bodu byla použita invarová nivelační lať 2 m, která je vidět na Obr. 7. Pro měření stability mostní sítě a pro měření svislých posunů mostní konstrukce, bylo dle potřeby využito buď invarové latě o délce 0,60 m (zobrazenou na Obr. 9) a to v místech kde během průběhu stavby nebylo na sledovaný bod nebo na bod mostní sítě možno umístit lať délky 2 m. Také byla pro sledování svislých posunů mostní konstrukce použita nivelační lať skládací o délce 4 m (zobrazenou na Obr. 8) a to z důvodu, že pod mostní konstrukci nebylo možno umísit invarovou lať délky 2 m. Jako nivelační podložky byly použity těžké litinové podložky, které byly vždy kruhového tvaru s jedním výstupkem, na který bylo možno postavit lať. 29

31 Obr. 7 Invarová nivelační lať 2 m Obr. 8 Skládací nivelační lať 4 m Obr. 9 Invarová nivelační lať 0,60 m 30

32 4.2.3 Kritéria přesnosti pro posouzení výsledků nivelačního měření Všechny následující informace byly převzaty z literatury [7]. Pro posouzení přesnosti výsledků nivelačního pořadu lze využít několik kritérií. Pro využitý přístroj Leica DNA10 bylo využito jako základní kritérium dosažené přesnosti přístroje kritérium dle vzorce (9). (9) Za hodnotu byla dosazena hodnota 0,9 mm, tato hodnota byla převzata z technických parametrů přístroje uvedených v Tab. 2. Je to hodnota směrodatné kilometrové odchylky nivelačního pořadu měřeného TAM a ZPĚT. Hodnota je délka nivelačního oddílu v km. Pro jednosměrně měřený nivelační pořad poté bude platit vzorec (10), který vychází ze vzorce předcházejícího (10) Dále bylo možno určit mezní rozdíl cesty TAM a ZPĚT dle vzorce (11) (11) kde hodnota (normované normálně rozdělené náhodné veličiny) se volí 2,5. Poslední hodnotu, kterou lze kontrolovat, je mezní hodnota pro posouzení, zda dochází k posunu vztažného bodu , který byl brán jako výchozí pro sledované body. Tato hodnota je získána ze vzorce (12) (12) Dále je možnost pro kontrolu, zda bylo provedeno nivelační měření správně. To znamená, zda výškový uzávěr nivelačního pořadu nepřekročil hodnotu. Bylo provedeno porovnání dosažených uzávěrů nivelačních pořadů U pro jednotlivé etapy měření s mezní hodnotou vypočtenou dle vzorce (13) tyto hodnoty jsou zobrazeny v Tab. 9. (13) 31

33 4.3 Zaměření sítě Zaměření sítě bylo prováděno postupně, dle toho jak byla mostní síť budována. Zaměření probíhalo pomocí PN. Nejprve byl vybudován bod , tento bod byl zbudován mimo mostní objekt na místě, kde byl předpokládán nulový posun. Následně byl zbudován bod , a to v první etapě zaměření svislých posunů a pro následující etapy se stal výchozím bodem měření. První bod byl zrušen, jelikož byl předpokládán vzrůst vegetace a rozšíření stavebních prací a tudíž nebyla možnost zajistit viditelnost na daný bod v celém průběhu stavby. 4.4 Kontrola stability sítě Kontrola stability byla prováděna dvojím způsobem a to jako kontrola stability nově zbudovaného bod a poté byla prováděna kontrola stability mostní sítě. Celková kontrola stability sítě byla prováděna z bodu , tento bod byl zbudován mimo stavební území v místech, kde bylo možno předpokládat minimální změnu výšky během průběhu celé stavby a tak aby nebyl ohrožen ani případnými stavebními pracemi. Tento bod byl průběžně kontrolován pomocí PN. Bylo kontrolováno, zda se nemění převýšení bodu k jednotlivým bodům České státní nivelační sítě (ČSNS) během stavebních prací. Kontrola bodu byla prováděna i po dokončení stavby samotné s ohledem na pokračující měření pro kontrolu stability mostní sítě a měření svislých posunů mostní konstrukce. Výsledné hodnoty měřených převýšení z jednotlivých bodů státní sítě je možno porovnat v Tab. 3. V příloze 7.1 jsou poté umístěny nivelační údaje s polohopisem, popisem umístění a stabilizace všech 3 bodů ČSNS. Protokoly měření z programu Leica Geo Office Combined, který byl využit k výpočtu nivelace, jsou v příloze 7.2 a 7.3. Stabilita sítě byla kontrolována metodou přesné nivelace v průběhu měření svislých posunů mostní konstrukce. Výšky bodů byly kontrolovány vůči prvnímu provedenému měření. Body mostní sítě byly kontrolovány náhodně v průběhu měření svislých posunů. Body nebylo možno v průběhu prací kontrolovat všechny, jelikož nebyla pokaždé zajištěna viditelnost na všechny body mostní sítě, proto vždy byly zaměřeny pouze body, které byly viditelné. Hodnoty jednotlivých měření jsou uvedeny v Tab. 4. Z tabulky Tab. 3 je možno vidět, že nebyl prokázán posun bodu , který byl zvolen jako výchozí bod pro sledování posunů bodů mostní konstrukce. To že nebylo možno 32

34 prokázat posun bodu během měření je díky tomu, že hodnota. V tabulce Tab. 3 je symbolem h označeno převýšení, Øh je průměrné převýšení k jednomu bodu sítě ČSNS, δ je oprava h oproti Øh, je mezní hodnota pro určení posunu bodu dána vzorcem (12). Tab. 3 Měřená převýšení z bodů ČSNS na bod Výška z bodu Datum měření h [m] Øh [m] δ [mm] [mm] KV ,4305 0,1 1, ,4311 0,4306-0,5 1, ,4301 0,5 1,9 KV ,4461 0,0 2,3 0, ,4461 0,0 2,3 KV ,4266 0,0 3,0 0, ,4266 0,0 2,9 V Tab. 4 lze vidět, že body mostní sítě byly při každé etapě zaměřeny podle toho, zda byly v dané etapě vidět, nebo nikoliv. Tab. 4 Měřené nadmořské výšky bodů mostní sítě SO201 (vše v m) Původní výšky [m] 397, , , , , , , ,7510 Etapa 3 396,6680 Etapa 7 398,7535 Etapa 8 397, , , , , ,7527 Etapa 9 397, , ,7531 Etapa ,1154 Etapa , ,7539 Etapa ,7538 Etapa , , , ,7520 Etapa ,7522 Etapa , , , ,7529 Etapa , ,7525 Etapa , , ,7527 Průměr 397, , , , , , ,

35 4.5 Zkouška nivelačního přístroje Rozhodující podmínkou pro správnou funkci nivelačního přístroje, je že osa nivelační libely L má být rovnoběžná se záměrnou přímkou Z. Tuto podmínku lze ověřit v terénu bezprostředně před vlastním měřením. Pro ověření lze použít několik metod. Nejčastěji používaná metoda, která byla využita i v tomto případě, je že se zvolí dva body A a B v mírně svažitém terénu s převýšením, které nepřesahuje 2 m a vzdálenosti 40 m 60 m. Nivelační přístroj se nejprve postaví doprostřed mezi body A a B. Přístroj se horizontuje a poté se na latích, postavených na bodech A a B, přečtou hodnoty 1 z a 1 p. Rozdíl těchto dvou hodnot určuje správné převýšení mezi body A a B, a to i v případě že není splněna podmínka rovnoběžnosti L a Z, jelikož v tomto případě jsou obě čtení z 1 a p 1 ovlivněna stejně velkou chybou 1. Poté je přístroj přemístěn na bod, který je volen v blízkosti bodu B. Po horizontování přístroje je nejprve odečtena hodnota čtení na bližší lati p 2. Následně je přečtena hodnota čtení z 2 na vzdálenější lati. Obr. 10 Rektifikace nivelačního přístroje Z Obr. 10 je patrné, že (14) Správný výškový rozdíl lze získat i z pochybených čtení a. Dále se určí hodnota (15) 34

36 Pokud bude podmínka porušena, nebudou se výškové rozdíly z obou postavení přístroje rovnat a tím se určí velikost chyby záměr. včetně znaménka v závislosti na rozdílné délce (16) Měření zkoušky nivelačního přístroje bylo prováděno od 13. etapy měření svislých posunů pokaždé, kdy jsem prováděla měření. Výsledné hodnoty oprav jsou uvedeny v Tab. 5. Zkouška nivelačního přístroje byla také prováděna před každým kontrolním zaměřením bodu Zkouška přístroje byla prováděna vždy jen na začátku měření pro daný den. Jelikož zkouška nivelačního přístroje v předcházejících etapách nebyla prováděna a je předpokládán vliv chyby, který ovlivní měřené výšky bočních záměr, byla vždy jen provedena zkouška přístroje, ale oprava nebyla zavedena. V Tab. 5 je vidět velikost a změna chyby pro daný den měření. Pro každou zkoušku je vypočtena hodnota opravy δ výšky pro průměrnou délku boční záměry, která byla zvolena 25 m. Tab. 5 Zkouška nivelačního přístroje Etapa 13 Etapa Připojení Připojení Etapa 16 Etapa A 1 [m] B 1 [m] A 2 [m] B 2 [m] H 1 [m] H 2 [m] [mm] [mm/m] φ [ ] φ [cc] h 1,1855 1,4240 1,1602 1,3992-0,2385-0,2390 0, 5 0,02 3,4 10,6 s 14,81 15,18 39,64 9,67 Oprava na 25 m 0,42 h 1,1712 1,4096 1,1349 1,3741-0,2384-0,2392 0, 8 0,03 5,5 17,0 s 14,64 15,35 39,14 9,18 Oprava na 25 m 0,67 h 1,1834 1,4219 1,1696 1,4084-0,2385-0,2388 0,3 0,01 2,1 6,4 s 14,84 15,12 39,13 9,15 Oprava na 25 m 0,25 h 1,1440 1,3890 1,1454 1,3906-0,2450-0,2452 0, 2 0,01 1,4 4,2 s 14,96 15,04 39,52 9,54 Oprava na 25 m 0,17 1,6738 0,9558 2,3403 1,6231 0,7180 0,7172 0, 8 0,03 5,5 17,0 s 14,95 14,98 41,83 11,88 Oprava na 25 m 0,67 h 1,3823 1,5824 1,1982 1,3986-0,2001-0,2004 0, 3 0,01 2,1 6,4 s 15,02 15,02 40,12 10,11 Oprava na 25 m 0,25 h 1,1746 1,3516 1,1929 1,3707-0,1770-0,1778 0, 8 0,03 5,5 17,0 s 14,91 15,00 38,82 8,89 Oprava na 25 m 0,67 h 1,1999 1,3756 1,2209 1,3972-0,1757-0,1763 0, 6 0,02 4,1 12,7 s 14,91 15,12 40,44 10,39 Oprava na 25 m 0,50 35

37 V předcházející tabulce jsou využity hodnoty H 1, která vznikne jako rozdíl převýšení, stejným způsobem je získána i hodnota H 2. Hodnota s poté vypočte dle vzorce (17) (17) Hodnota H 1 a H 2 jsou hodnoty převýšení ze stanovisek 1 a 2. Byla spočtena hodnota, to je hodnota rozdílu obou převýšení. Pro každou zkoušku byla spočtena hodnota opravy δ dle vzorce (18) (18) Oprava δ byla spočtena na 1 m délky. Poté byla pro každé měření vypočtena hodnota opravy δ 25 na průměrnou délku boční záměry, která byla zvolena na hodnotu 25 m, dle vzorce (19) (19) Nakonec byla vypočtena hodnota φ dle vzorce (20), hodnota φ byla vyjádřena φ [ ] a φ [cc] (20) kde za hodnotu byla dosazena pro φ [ ] hodnota a pro φ [cc] hodnotu 36

38 5. Sledování svislých posunů mostní konstrukce V této kapitole je popsán postup měření, počet sledovaných bodů, jakým způsobem byla provedena stabilizace bodů, co bylo sledováno, zda dochází ke svislým posunům konstrukce. Dále kdy byly prováděny kontroly pozorovaných bodů. 5.1 Sledované body U této mostní konstrukce byly na základě požadavků investora zbudovány pozorované body na každém pilíři mostní konstrukce a také na opěrách. Mělo být sledováno, zda během výstavby mostní konstrukce nedochází k nepředpokládaným posunům konstrukce. Celkem bylo zbudováno 16 pozorovaných bodů. Na opěrách OP1 a OP6 byly zbudovány vždy 2 body a to jeden na levé (OP1L, OP6L) a druhý na pravé straně opěry (OP1P, OP6P). Dále byly 2 body zbudovány na pilířích P5 (P5L, P5P) a P4 (P4L, P4P), tyto pilíře jsou umístěny na břehu řeky Ohře. Oba pilíře jsou tvořeny jako celistvé pilíře, zatímco další dva pilíře P2 a P3 jsou tvořeny dvěma podpěrnými sloupy. Na pilířích P2 a P3 byly zbudovány celkem 4 body na to na každém sloupu vždy 2 body, které byly označeny P2LP (pilíř 2 levý sloup, přední bod), P2PP (pilíř 2 pravý sloup, přední bod) stejně tak zadní body P2PZ a P2LZ. Stejným způsobem opět body na pilíři 3 (P3LP, P3PP, P3LZ, P3PZ). Situace se zobrazením umístění jednotlivých pozorovaných bodů je vidět na Obr. 11. Body byly stabilizovány pomocí čepové nivelační značky do pilířů a opěr mostní konstrukce. Na pilířích 4 a 5 byly během stavby zbudovány druhé nivelační body, které nahradily stávající. Tato náhrada byla provedena až před těsným dokončením stavebních prací. Body musely být zbudovány nově, protože pilíře 4 a 5 byly obloženy lomovým kamenem. Nové body nebylo možné zaměřit alespoň v jedné etapě spolu se stávajícími body, jelikož nejprve bylo provedeno zničení původních nivelačních bodů, obložení pilíře lomovým kamenem a až poté proběhlo zbudování bodů nových. Nové body byly zaměřeny na pilíři č. 4 celkem ve 4 etapách na pilíři č. 5 pouze ve 3 etapách, jelikož na tomto pilíři byly body zbudovány později. Číslování nově zbudovaných bodů zůstalo stejné, pouze v Tab. 11 jsou uvedené nové výšky bodů. Na Obr. 11 je vidět jak rozložení bodů, tak i tvar pilířů a opěr mostního objektu SO Most před Ohři. Dále na Obr. 12 a Obr. 13 je vidět umístění bodů na pilířích č. 4 a 5. Na Obr. 4 umístění nivelační značky na opěrách č. 1 a č. 6. Na posledním obrázku Obr. 15 je vidět umístění nivelačních značek na jednom ze sloupů na pilířích č. 2 a č

39 Obr. 11 Situace s u místěním pozorovaných bodů 38

40 Obr. 12 Nivelační bod na pilířích č. 4 a č. 5 Obr. 13 Pilíř č. 4 s umístěním nivelačním bodem Obr. 14 Nivelační bod na opěře č. 1 Obr. 15 Nivelační body na pilířích č. 2 a č. 3 39

41 5.2 Postup měření bodů Měření svislých posunů bylo prováděno z bodu Bylo prováděno po etapách. Body byly zaměřovány postupně tak, jak byly budovány pilíře mostního objektu. Měření bylo prováděno pomocí uzavřeného nivelačního pořadu, který byl měřen pomocí přesné nivelace. V prvních etapách nebylo možné měřit všechny pozorované body při měření směrem tam (z bodu na bod ) proto byly zbývající pozorované body, zaměřeny směrem zpět (z bodu na bod ). Překážkou bylo lešení postavené u stavebního objektu. Nejprve byly zaměřeny body, které byly zbudovány na betonovém základu. Po postavení pilířů a opěrných zdí byly postupně usazovány nivelační čepové značky. V etapě č. 7 byl poprvé nivelační pořad veden přes všechny pozorované nivelační body a přes kontrolní bod a byl opět uzavřen na bodě Na některé body nebylo možno během probíhajících stavebních prací postavit skládací lať. Místo skládací latě proto byla v některých případech využita k měření invarová lať o délce 0,60 m. Od etapy č. 15 bylo prováděno měření pozorovaných bodů jak z bodu na bod , tak i zpět z bodu na bod Nově zbudované body na pilíři č. 4 byly poprvé zaměřeny v etapě č. 13 a v následující etapě č. 14 poté byly poprvé zaměřeny i zbudované body na pilíři č. 5. Etapová měření byla prováděna přibližně v měsíčních intervalech. Také byla prováděna měření podle průběhu stavebních prací např. před provedením betonáže určitého stavebního celku a následně po provedené betonáži. 5.3 Výsledky měření Jednotlivé výsledky měření byly uspořádány do přehledné tabulky Tab. 11. V této tabulce jsou porovnávány nadmořské výšky sledovaných bodů a to s nadmořskou výškou sledovaného bodu měřenou v nulté etapě a také v etapě předcházející. Nultá etapa byla brána jako výchozí pro posouzení změn mostní konstrukce vůči nulovému stavu. Výsledkem měření byly u každé etapy nadmořské výšky sledovaných bodů. Posun byl určen jako rozdíl dvou nadmořských výšek těchto bodů. Rozdíl nadmořských výšek k nulté etapě je dán vzorcem (21). (21) 40

42 kde je rozdíl nadmořských výšek k nulté etapě sledovaného bodu, je nadmořská výška sledovaného bodu v nulté etapě k etapě j, je nadmořská výška sledovaného bodu v etapě i. Rozdíl nadmořských výšek k etapě předcházející je poté dán vzorcem (22). (22) kde je rozdíl nadmořských výšek k předcházející etapě sledovaného bodu, je nadmořská výška sledovaného bodu v předcházející etapě, je nadmořská výška sledovaného bodu v etapě i. 5.4 Posouzení přesnosti Nejprve byl proveden rozbor přesnosti pro měření svislých posunů. Tento rozbor přesnosti byl proveden na základě normy ČSN (aktuálně platné od ). K rozboru přesnosti byla využita právě norma ČSN , jelikož nebyl získán od projektanta maximální očekávaný posun, který měl být dán v projektu. Proto bylo využito hodnoty z normy. Mezní odchylka měření svislého posunu byla zvolena na základě složení půdy zjištěného z geologického průzkumu provedeného před začátkem stavebních prací. Složení půdy pod budovanou konstrukcí je uvedeno v kapitole 1.2. Byla zvolena hodnota (pro písčité, hlinité a jiné stlačitelné zeminy a zhutněné násypy). Na základě zjištěné hodnoty δ byla spočtena hodnota směrodatné odchylky určení posunu, která je dána vzorcem (23). (23) kde hodnota (normované normálně rozdělené náhodné veličiny)se volí 2,5. Proto, aby bylo možno posoudit, které z prováděných měření splňuje kriterium, byla provedena simulace vyrovnání měřeného nivelačního pořadu pomocí programu Gama. Do tohoto programu byla dosazena měřená převýšení a vzdálenosti mezi jednotlivými stanovisky. Vyrovnání bylo provedeno jako vázaná síť, kdy za pevný (výchozí) bod, u kterého byla výška 41

43 brána jako stabilní, byl zvolen bod Byla provedena 3 simulovaná vyrovnání sítě pro různé varianty měření sítě. První vyrovnání bylo provedeno jako vyrovnání měřeného pořadu volného z bodu na bod Výsledky vyrovnání jsou uvedeny v tabulce Tab. 6. Ve všech vyrovnáních byla za aposteriorní jednotkovou směrodatnou odchylku dosazena hodnota dle vzorce (24) (24) Za hodnotu byla dosazena hodnota 0,9 mm, tato hodnota byla převzata z technických parametrů přístroje uvedených v Tab. 2. Je to hodnota směrodatné kilometrové odchylky nivelačního pořadu měřeného TAM a ZPĚT. Z výstupních souborů vyrovnání z programu Gama byly převzaty hodnoty, což jsou hodnoty směrodatných odchylek vyrovnaných nadmořských výšek. Byly spočteny hodnoty směrodatné odchylky posunu dle vzorce (25) (25) Následně byla spočtena hodnota mezního rozdílu pro každou vyrovnanou nadmořskou výšku, která byla spočtena podle vzorce (26) (26) kde hodnota (normované normálně rozdělené náhodné veličiny)se volí nejméně 2,5. Druhé vyrovnání bylo provedeno pro nivelační pořad uzavřený. To znamená, že byl měřen z bodu přes bod a byl ukončen na bodě Síť byla opět vyrovnána jako síť vázaná a to na bod Sledované body v tomto pořadu byly měřeny pouze jednou, jelikož některé body nebylo možno zaměřit při měření z bodu na bod , byly zaměřeny až při nivelačním pořadu z bodu na bod Výsledky vyrovnání jsou zobrazeny v tabulce Tab

44 Tab. 6 Vyrovnání nivelace měřené z bodu na bod Body [mm] [mm] [mm] Body [mm] [mm] [mm] OP1L 0,57 0,81 2,02 P4L 0,67 0,95 2,37 OP1P 0,58 0,81 2,04 P4P 0,67 0,95 2,37 P2LP 0,55 0,79 1,95 P5L 0,79 1,12 2,79 P2PP 0,56 0,79 1,97 P5P 0,79 1,12 2,79 P2PZ 0,62 0,87 2,18 OP6L 0,80 1,13 2,81 P2LZ 0,62 0,87 2,18 OP6P 0,80 1,13 2,82 P3LP 0,62 0,87 2, ,57 0,81 2,03 P3PP 0,62 0,87 2, ,79 1,12 2,79 P3PZ 0,66 0,94 2, ,85 1,21 3,02 P3LZ 0,66 0,94 2,35 Tab. 7 Uzavřený nivelační pořad s 1x nivelovanými sledovanými body Body [mm] [mm] [mm] Body [mm] [mm] [mm] OP1L 0,52 0,74 1,85 P4L 0,57 0,81 2,03 OP1P 0,53 0,75 1,86 P4P 0,57 0,81 2,03 P2LP 0,50 0,71 1,77 P5L 0,61 0,87 2,17 P2PP 0,51 0,72 1,79 P5P 0,61 0,87 2,17 P2PZ 0,54 0,77 1,92 OP6L 0,62 0,88 2,20 P2LZ 0,54 0,77 1,92 OP6P 0,63 0,88 2,21 P3LP 0,55 0,77 1, ,52 0,74 1,85 P3PP 0,55 0,77 1, ,61 0,87 2,17 P3PZ 0,57 0,80 2, ,60 0,85 2,12 P3LZ 0,57 0,80 2,01 Poslední vyrovnání bylo provedeno pro nivelační pořad, který byl nivelován jako uzavřený nivelační pořad, který vycházel opět z bodu přes bod a byl uzavřen na bodě V tomto pořadu byly sledované body měřeny jak při měření z bodu na bod a pak i při zpátečním měření. Síť byla opět vyrovnávaná jako síť vázaná a to na bod Výsledky vyrovnání jsou zobrazeny v tabulce Tab

45 Tab. 8 Uzavřený nivelační pořad s 2x měřenými sledovanými body Body [mm] [mm] [mm] Body [mm] [mm] [mm] OP1L 0,40 0,57 1,42 P4L 0,47 0,66 1,66 OP1P 0,40 0,57 1,43 P4P 0,47 0,66 1,66 P2LP 0,39 0,55 1,37 P5L 0,55 0,78 1,95 P2PP 0,39 0,55 1,39 P5P 0,55 0,78 1,95 P2PZ 0,43 0,61 1,52 OP6L 0,56 0,79 1,97 P2LZ 0,43 0,61 1,52 OP6P 0,56 0,79 1,98 P3LP 0,43 0,61 1, ,40 0,57 1,42 P3PP 0,43 0,61 1, ,55 0,78 1,96 P3PZ 0,46 0,66 1, ,60 0,85 2,12 P3LZ 0,46 0,66 1,64 Z předcházejících tabulek Tab. 6, Tab. 7 a Tab. 8 lze posoudit, která metoda měření nejlépe splňuje požadavek na přesnost měření. To lze posoudit dle kritéria. Z tohoto kriteria lze usoudit, že pro jeho splnění je potřeba měřit sledované body během nivelačního pořadu jak při měření tam tak i při měření zpět. V předcházejících tabulkách Tab. 6, Tab. 7 a Tab. 8 jsou červeně zvýrazněny hodnoty, které nesplnily kritérium. Vstupní a výstupní soubory z vyrovnání v programu Gama jsou součástí příloh 7.6 a 7.7. Byly posouzeny hodnoty dosažených uzávěrů nivelačních pořadů s mezní hodnotou, která byla vypočtena podle vzorce (13) Tab. 9 Uzávěry nivelačních pořadů etapových měření sledovaných bodů Etapa U [mm] [mm] Etapa U [mm] [mm] Etapa 1-1,7 2,2 Etapa 10 0,2 2,2 Etapa 2-1,3 1,7 Etapa 11 2,5 2,2 Etapa 3-0,6 1,5 Etapa 12 neměřeno 1,8 Etapa 4 0,8 2,0 Etapa 13 1,0 2,0 Etapa 5 0,9 1,8 Etapa 14 neměřeno 1,5 Etapa 6 0,6 1,6 Etapa 15 0,4 2,2 Etapa 7 1,7 2,2 Etapa 16 2,8 2,1 Etapa8 1,4 2,0 Etapa 17-0,6 2,1 Etapa 9 0,2 2,1 44

46 Z předcházející tabulky Tab. 9 je vidět, že jednou nebylo splněno pravidlo, že velikost uzávěru a to v etapě č. 16. V etapách č. 12 a č. 14 bylo provedeno měření, ale nivelační pořad byl měřen jako volný, proto nebylo provedeno vyrovnání nivelačního pořadu a nebylo možno provést posouzení uzávěr U na základě vzorce (13). V etapě č. 12 bylo získáno převýšení mezi body a o hodnotě a v etapě č. 14 bylo dosaženo hodnoty. 5.5 Posouzení svislých posunů Výsledkem měření byly nadmořské výšky, z kterých byly získány posuny jednotlivých sledovaných bodů mostní konstrukce. Pro každý bod byl získán posun zobrazený v Tab. 10. Posuny v této tabulce byly porovnávány s hodnotou mezního rozdílu vyrovnané nadmořské výšky. Tato hodnota je získána podle vzorce (26) a hodnoty pro jednotlivé sledované body lze najít v Tab. 6. Pro porovnávání odchylek byla použita hodnota získaná ze simulovaného vyrovnání, kdy bylo uvažováno měření 1x měřených bodů pomocí uzavřeného nivelačního pořadu. Byl zvolen tento pořad, jelikož většina měření byla prováděna právě tímto způsobem. Z tabulky Tab. 10 byly sestaveny grafické výstupy, na kterých lze vidět posuny jednotlivých sledovaných bodů na opěrách a pilířích mostní konstrukce. Svislé posuny [mm] Svislé posuny bodů na opěře OP OP1L OP1P horní mez Obr. 16 Graf svislých posunů bodů na opěře OP1 45

47 U opěry OP1 lze na bodě levé straně opěry prokázat posun bodu od etapy č. 9, tento posun nastane vůči bodu, který byl zaměřen v etapě 2, která je považována jako 0. etapa pro daný sledovaný bod. U bodu umístěného na pravé straně konstrukce nelze posun prokázat, jelikož nebyla překročena hodnota pro daný bod uvedená v Tab. 7. Svislý posun [mm] Svislé posuny bodů na pilíři P P2LP P2PP P2LZ P2PZ horní mez Obr. 17 Graf svislých posunů bodů na pilíři P2 U pilíře P2 lze prokázat posuny bodů vůči 0. etapě měření u bodu P2LP od etapy č. 8. Pro bod P2PP pouze v etapách č. 13 a č. 14 a u bodu P2LZ lze prokázat posun bodu v etapě č. 9 a od etapy č. 12. Pro poslední bod P2PZ nelze prokázat posun ani v jedné etapě měření, jelikož pro daný bod nebyla překročena hodnota uvedená v Tab. 7. Svislé posuny bodů na pilíři P3 Svislý posun [mm] P3LP P3PP P3LZ P3PZ horní mez Obr. 18 Graf svislých posunů bodů na pilíři P3 46

48 Pro pilíř P3 lze prokázat posuny bodů vůči 0. etapě u všech 4 bodů. U bodu P3LP je možno posun prokázat v etapě č. 9 a č. 10 a poté od etapy č. 12. Pro bod P3PP nastal posun vůči nulté etapě v etapě č. 9 a poté v etapě č. 13. Pro bod P3PZ je prokazatelný posun v etapách č. 9 a č. 10. Pro poslední bod P3LZ nastal posun v etapách č. 8, č. 9 a č. 10 a dále od etapy č. 12. Všechny posuny byly posuzovány, zda překročily hodnotu pro daný bod uvedenou v Tab. 7. Svislý posun [mm] Svislé posuny bodů na pilíři P P4L* P4L P4P P4P* horní mez Obr. 19 Graf svislých posunů bodů na pilíři P4 Pro pilíř P4, který se nachází na levém břehu řeky Ohře, nastaly posuny na bodě P4L v etapách č. 9, č. 10 a č. 12 to znamená, že bylo možno prokázat posun původního bodu P4L. U nově zbudovaného bodu P4L nebyl prokázat posun vůči 0. etapě. Pro bod P4P bylo možné prokázat posun vůči 0. Etapě v etapách č. 9 a č. 10. Opět bylo posuzováno, zda došlo k posunu bodu podle hodnoty uvedené v Tab Svislé posuny bodů na pilíři P5 Svislý posun [mm] P5L P5L* P5P P5P* horní mez dolní mez Obr. 20 Graf svislých posunů bodů na pilíři P5 47

49 Pro pilíř P5, který se nachází na pravém břehu řeky Ohře, nebylo ani pro jeden z umístěných pozorovaných bodů možno prokázat posun vůči 0. etapě měření. Vůči zaměření 0. etapy nebyla překročena hodnota uvedená v Tab. 7. Hodnota nebyla překročena ani pro původní, ani pro nově zbudované body na mostním pilíři P Svislé posunybodů na opěře OP6 Svislý posun [mm] OP6L OP6P horní mez dolní mez Obr. 21 Graf svislých posunů bodů na opěře OP6 Na opěře OP6 bylo možno posun vůči 0. etapě měření prokázat na bod OP6P a to od etapy č. 13. Zda došlo k posunu, bylo posuzováno na základě hodnoty uvedené v Tab. 7. Pro všechny sledované body bylo možné prokázat posun pouze vůči 0. etapě zaměření. Vůči předcházející etapě měření nebylo možné prokázat posuny bodů, jelikož velikosti posunu nepřesáhly hodnotu mezního rozdílu pro posouzení posunu vypočtenou podle vzorce. Hodnoty pro jednotlivé sledované body jsou uvedeny v Tab

50 Tab. 10 Svislé posuny sledovaných bodů vůči 0. etapě Etapa OP1L OP1P P2LP P2PP P2LZ P2PZ P3LP P3PP P3LZ P3PZ P4L P4L* P4P P4P* P5L P5L* P5P P5P* OP6L OP6P Etapa 2 0,0 0,0 Etapa 3 0,0 0,0-0,2-1,3 0,0 0,0 Etapa 4 0,0 0,5 0,0 0,5-0,7 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0 Etapa 5 1,4 1,2 0,6 0,8-1,0-0,5 0,9 0,8 0,2 0,2 0,3 Etapa 6 1,1 1,4 0,8 1,3-0,6 Etapa 7 0,3 0,0 0,4-0,4 0,5-0,4-0,4 0,3 1,2 0,1-0,4 0,9 Etapa 8 1,2 0,3 2,0 0,5 1,5 0,3 1,1 2,4 1,9 1,3 1,1 0,0 Etapa 9 2,2-0,1 2,8 1,3 2,3 0,9 2,3 2,0 3,3 2,8 2,3 1,7 0,3 0,0 Etapa 10 2,7 1,8 3,0 1,6 1,8 0,5 1,9 1,6 3,0 2,4 2,3 2,4 0,4 0,2 0,0 0,0 Etapa 11 2,6 1,5 3,0 1,6 1,9 0,2 1,6 1,8 1,9 1,4 1,7 2,0 0,0-0,4-2,1-1,6 Etapa 12 3,1 1,8 3,6 1,7 2,6 0,6 2,3 1,8 2,7 2,2 2,0 0,7 1,5-1,1 0,5 Etapa 13 2,9 1,3 3,4 2,1 2,3 0,7 3,0 3,1 2,7 2,3 0,0 0,0 0,7 2,2 Etapa 14 2,6 1,1 3,2 2,2 3,0 1,1 2,5 2,7 3,6 3,0 0,3 0,1 0,0 0,0 1,2 3,2 Etapa 15 2,6 0,9 2,8 1,5 2,3 0,2 2,1 2,0 3,1 2,7-0,9-0,8-0,6-1,6 0,5 2,7 Etapa 16 3,5 1,5 3,6 1,6 3,2 1,0 2,9 2,8 3,2 2,8 1,2-0,2-0,4-1,5 0,8 2,5 Etapa 17 3,4 1,5 3,6 1,2 2,9 0,9 2,6 2,3 3,1 2,7 0,7-0,4-0,6-0,9 0,6 2,3 49

51 Tab. 11 Měřené hodnoty sledovaných bodů a porovnání Číslo sledovaného bodu OP1 P2 P3 P4 P5 OP6 1. etapa 2. etapa 3. etapa 4. etapa 5. etapa [m] [m] [mm] [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] Základ pravý roh (OP1PH) 395, ,4361 0,9 panely panely panely Základ levý roh (OP1LH) 395, ,4427 1,6 panely panely panely Pilíř pravý (OP1P) Pilíř pravý (OP1P) , ,3550 0,5 --- Pilíř levý (OP1L) , ,3806 1,4 --- Základ pravý roh (P2PH) 395, ,4477 1,4 panely panely panely Základ levý roh (P2LH) 395, ,4534 0,8 panely panely panely Pilíř pravý zepředu (P2PP) , ,2518 0, ,2512 0,6 0,6 Pilíř levý zepředu (P2LP) , ,2537 0,5 0,5 396,2530 1,2 0,7 Pilíř pravý ze zadu (P2PZ) , ,2525-1, ,2519-0,7 0,6 396,2522-1,0-0,3 Pilíř levý ze zadu (P2LZ) , ,2545-0, ,2538 0,5 0,7 396,2535 0,8 0,3 Základ pravý roh (P3PH) 395, ,2912 1,7 panely panely panely Základ levý roh (P3LH) 395, ,2912 2,3 panely panely panely Pilíř pravý zepředu (P3PP) není niv , ,0968 0,9 --- Pilíř levý zepředu (P3LP) není niv , ,0996-0,5 --- Pilíř pravý ze zadu (P3PZ) , ,1003 0, ,1001 0,2 0,2 Pilíř levý ze zadu (P3LZ) , ,0937 0, ,0935 0,8 0,2 Základ pravý roh (P4PH) , panely ,5061 0,3 --- Základ levý roh (P4LH) , panely ,5094 0,6 --- Pilíř pravý (P4P) , ,4701 0,3 --- Pilíř levý (P4L) , ,4592 0,2 --- Pilíř pravý nový (P4P) Pilíř levý nový (P4L) Základ pravý roh (P5PH) Základ levý roh (P5LH) Pilíř pravý (P5P) Pilíř levý (P5L) Pilíř pravý nový (P5P) Pilíř levý nový (P5L) Základ pravý roh (OP6PH) Základ levý roh (OP6LH) Pilíř pravý (OP6P) Pilíř levý (OP6L)

52 Číslo sledovaného bodu OP1 P2 P3 P4 P5 OP6 6. etapa 7. etapa 8. etapa 9. etapa [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] Základ pravý roh (OP1PH) panely panely Základ levý roh (OP1LH) panely panely Pilíř pravý (OP1P) , ,3812 0,3 0,3 397,3816-0,1-0,4 Pilíř pravý (OP1P) 397,3545 1,0 0,5 397,3551 0,4-0, Pilíř levý (OP1L) 397,3809 1,1-0,3 397,3817 0,3-0,8 397,3808 1,2 0,9 397,3798 2,2 1,0 Základ pravý roh (P2PH) panely panely Základ levý roh (P2LH) panely panely Pilíř pravý zepředu (P2PP) 396,2510 0,8 0,2 396,2522-0,4-1,2 396,2513 0,5 0,9 396,2505 1,3 0,8 Pilíř levý zepředu (P2LP) 396,2528 1,4 0,2 396,2538 0,4-1,0 396,2522 2,0 1,6 396,2514 2,8 0,8 Pilíř pravý ze zadu (P2PZ) 396,2518-0,6 0,4 396,2516-0,4 0,2 396,2509 0,3 0,7 396,2503 0,9 0,6 Pilíř levý ze zadu (P2LZ) 396,2530 1,3 0,5 396,2538 0,5-0,8 396,2528 1,5 1,0 396,2520 2,3 0,8 Základ pravý roh (P3PH) Základ levý roh (P3LH) Pilíř pravý zepředu (P3PP) ,0974 0,3-0, ,0957 2,0 1,7 Pilíř levý zepředu (P3LP) ,0995-0,4 0,1 396,0980 1,1 1,5 396,0968 2,3 1,2 Pilíř pravý ze zadu (P3PZ) ,1002 0,1-0,1 396,0984 1,9 1,8 396,0975 2,8 0,9 Pilíř levý ze zadu (P3LZ) ,0931 1,2 0,4 396,0919 2,4 1,2 396,0910 3,3 0,9 Základ pravý roh (P4PH) Základ levý roh (P4LH) Pilíř pravý (P4P) ,4695 0,9 0,6 396,4693 1,1 0,2 396,4687 1,7 0,6 Pilíř levý (P4L) ,4598-0,4-0,6 396,4581 1,3 1,7 396,4571 2,3 1 Pilíř pravý nový (P4P) Pilíř levý nový (P4L) Základ pravý roh (P5PH) , ,9394 2, Základ levý roh (P5LH) , ,9473 1, Pilíř pravý (P5P) n.m , Pilíř levý (P5L) , ,4149 0,3 --- Pilíř pravý nový (P5P) Pilíř levý nový (P5L) Základ pravý roh (OP6PH) , ,4357 3,2 --- n.m Základ levý roh (OP6LH) , ,4329 2, ,4341 1,0-1,2 Pilíř pravý (OP6P) Pilíř levý (OP6L)

53 Číslo sledovaného bodu OP1 P2 P3 P4 P5 OP6 10. etapa 11. etapa 12. etapa 13. etapa [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] Základ pravý roh (OP1PH) Základ levý roh (OP1LH) Pilíř pravý (OP1P) 397,3797 1,8 1,9 397,3800 1,5-0,3 397,3797 1,8 0,3 397,3802 1,3-0,5 Pilíř pravý (OP1P) Pilíř levý (OP1L) 397,3793 2,7 0,5 397,3794 2,6-0,1 397,3789 3,1 0,5 397,3791 2,9-0,2 Základ pravý roh (P2PH) Základ levý roh (P2LH) Pilíř pravý zepředu (P2PP) 396,2502 1,6 0,3 396,2502 1, ,2500 1,7 0,1 396,2497 2,1 0,4 Pilíř levý zepředu (P2LP) 396,2512 3,0 0,2 396,2512 3, ,2505 3,6 0,6 396,2508 3,4-0,2 Pilíř pravý ze zadu (P2PZ) 396,2507 0,5-0,4 396,2510 0,2-0,3 396,2505 0,6 0,4 396,2505 0,7 0,1 Pilíř levý ze zadu (P2LZ) 396,2525 1,8-0,5 396,2524 1,9 0,1 396,2516 2,6 0,7 396,2520 2,3-0,3 Základ pravý roh (P3PH) Základ levý roh (P3LH) Pilíř pravý zepředu (P3PP) 396,0961 1,6-0,4 396,0959 1,8-0,2 396,0954 2,2 0,6 396,0946 3,1 1,3 Pilíř levý zepředu (P3LP) 396,0972 1,9-0,4 396,0975 1,6-0,3 396,0967 2,3 0,7 396,0961 3,0 0,7 Pilíř pravý ze zadu (P3PZ) 396,0979 2,4-0,4 396,0989 1,4-1,0 396,0980 2,2 0,8 396,0980 2,3 0,1 Pilíř levý ze zadu (P3LZ) 396,0913 3,0-0,3 396,0924 1,9-1,1 396,0915 2,7 0,8 396,0916 2,7 0,0 Základ pravý roh (P4PH) Základ levý roh (P4LH) Pilíř pravý (P4P) 396,4680 2,4 0,7 nepřístupný 396,4682 2,0-0, Pilíř levý (P4L) 396,4571 2, ,4576 1,7-0,6 396,4572 2,0 0, Pilíř pravý nový (P4P) , Pilíř levý nový (P4L) , Základ pravý roh (P5PH) Základ levý roh (P5LH) Pilíř pravý (P5P) 396,4196 0,2 0,2 396,4202-0,4-0,6 396,4183 1,5 1, Pilíř levý (P5L) 396,4148 0,4 0,1 396,4152 0,0-0,4 396,4141 0,7 0, Pilíř pravý nový (P5P) neosazen Pilíř levý nový (P5L) neosazen Základ pravý roh (OP6PH) n.m Základ levý roh (OP6LH) Pilíř pravý (OP6P) 397, ,4773-1,6-1,6 397,4750 0,5 2,1 397,4735 2,2 1,7 Pilíř levý (OP6L) 397, ,4860-2,1-2,1 397,4850-1,1 1,0 397,4832 0,7 1,8 52

54 Číslo sledovaného bodu OP1 P2 P3 P4 P5 OP6 14. etapa 15. etapa 16. etapa 17. etapa [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] [m] [mm] [mm] Základ pravý roh (OP1PH) Základ levý roh (OP1LH) Pilíř pravý (OP1P) 397,3804 1,1-0,2 397,3806 0,9-0,2 397,3800 1,5 0,6 397,3800 1,5 0,0 Pilíř pravý (OP1P) Pilíř levý (OP1L) 397,3794 2,6-0,3 397,3794 2,6 0,0 397,3785 3,5 0,9 397,3786 3,4-0,1 Základ pravý roh (P2PH) Základ levý roh (P2LH) Pilíř pravý zepředu (P2PP) 396,2496 2,2 0,1 396,2503 1,5-0,7 396,2502 1,6 0,1 396,2506 1,2 Pilíř levý zepředu (P2LP) 396,2510 3,2-0,2 396,2514 2,8-0,4 396,2506 3,6 0,8 396,2506 3,6 0 Pilíř pravý ze zadu (P2PZ) 396,2501 1,1 0,4 396,2510 0,2-0,9 396,2502 1,0 0,8 396,2503 0,9-0,1 Pilíř levý ze zadu (P2LZ) 396,2513 3,0 0,7 396,2520 2,3-0,7 396,2511 3,2 0,9 396,2514 2,9-0,3 Základ pravý roh (P3PH) Základ levý roh (P3LH) Pilíř pravý zepředu (P3PP) 396,0950 2,7 0,5 396,0957 2,0-0,7 396,0949 2,8 0,8 396,0954 2,3-0,5 Pilíř levý zepředu (P3LP) 396,0966 2,5-0,5 396,0970 2,1-0,4 396,0962 2,9 0,8 396,0965 2,6-0,3 Pilíř pravý ze zadu (P3PZ) 396,0973 3,0 0,7 396,0976 2,7-0,3 396,0975 2,8 0,1 396,0976 2,7-0,1 Pilíř levý ze zadu (P3LZ) 396,0907 3,6 0,9 396,0912 3,1-0,5 396,0911 3,2 0,1 396,0912 3,1-0,1 Základ pravý roh (P4PH) Základ levý roh (P4LH) Pilíř pravý (P4P) Pilíř levý (P4L) Pilíř pravý nový (P4P) 396,4719 0,1 0,1 396,4728-0,8-0,9 396,4722-0,2 0,6 396,4724-0,4-0,2 Pilíř levý nový (P4L) 396,4622 0,3 0,3 396,4635-0,9-1,2 396,4614 1,2 2,1 396,4619 0,7-0,5 Základ pravý roh (P5PH) Základ levý roh (P5LH) Pilíř pravý (P5P) Pilíř levý (P5L) Pilíř pravý nový (P5P) 396, ,6065-1,6-1,6 396,6064-1,5 0,1 396,6058-0,9 0,6 Pilíř levý nový (P5L) 396, ,5856-0,6-0,6 396,5854-0,4 0,2 396,5856-0,6-0,2 Základ pravý roh (OP6PH) Základ levý roh (OP6LH) Pilíř pravý (OP6P) 397,4725 3,2 1,0 397,4730 2,7-0,5 397,4732 2,5-0,2 397,4734 2,3-0,2 Pilíř levý (OP6L) 397,4827 1,2 0,5 397,4834 0,5-0,7 397,4831 0,8 0,3 397,4833 0,6-0,2 53

55 Závěr V diplomové práci jsou podány základní informace o mostní konstrukci stavebního objektu SO201, který je součástí nově zbudované komunikace III/00630 Silnice Královské Poříčí-Sokolov, Těšovice. V rámci diplomové práce bylo provedeno zaměření mostní sítě výškově a prováděno měření pro sledování posunů mostní konstrukce. Mostní síť byla zaměřena pomocí přesné nivelace. Jsou zde uvedeny hodnoty nadmořských výšek dosažené při měření v jednotlivých etapách. Body mostní sítě byly stabilizovány pomocí nucené centrace a byly zaměřeny pomocí přesné nivelace v nulté etapě. Během etapových měření pro sledování svislých posunů mostní konstrukce, byla prováděna kontrolní měření bodů mostní sítě. Výsledky měření jsou zobrazeny v Tab. 4. Dále byl zbudován bod , který se nachází v dostatečné vzdálenosti od stavebních prací, tak aby jimi v průběhu celé stavby nebyl ovlivněn. Tento bod byl použit jako výchozí pro sledování svislých posunů mostní konstrukce. Během stavby a i po dokončení stavebních prací byla prováděna kontrola stability bodu a to ze 3 bodů ČSNS. Tato kontrola byla prováděna pomocí přesné nivelace s přístrojem Leica DNA10 a byla využita invarová nivelační lať o délce 2 m zobrazená na Obr. 7. Výsledky měření z jednotlivých bodů ČSNS jsou zobrazeny v Tab. 3. Z této tabulky vyplývá, že nebylo možno prokázat posun bodu , jelikož nebyla překročena podmínky. Od etapy č. 13 byla prováděna zkouška nivelačního přístroje. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v Tab. 6. V této tabulce je vidět jakých hodnot chyba během provedených zkoušek nabývala a jaký má vliv na měřené hodnoty bočních záměr při zvolené průměrné délce 25 m. Opravy z těchto zkoušek nebyly zaváděny do měření, jelikož v předcházejících etapách nebyla tato zkouška prováděna. Poslední část diplomové práce je věnována měření svislých posunů. Pro toto měření byla opět zvolena metoda přesné nivelace. Byl k měření využit nivelační přístroj Leica DNA10 a nivelační latě (skládací nivelační lať o délce 4m, invarová nivelační lať o délce 0,60 m). Pro měření nebylo možno využít invarovou nivelační lať o délce 2 m, jelikož ji nebylo možno umístit na sledované body pod mostní konstrukci. Výsledky měření jsou poté zobrazeny v Tab. 11. Pro posouzení přesnosti měření byla provedena simulovaná vyrovnání pomocí programu Gama pro 3 využité způsoby zaměření nivelačního pořadu pro sledování svislých posunů. Na základě výsledků, které jsou uvedeny v Tab. 7, Tab. 8 a Tab. 9 je možné říci, která z metod měření je nejvhodnější pro sledování svislých posunů mostní konstrukce s vybavením, které bylo k měření 54

56 využito. Na základě těchto provedených vyrovnání bylo prokázáno, že pro měření je nejvhodnější metoda uzavřeného nivelačního pořadu, kdy sledované body byly zaměřeny jak při měření TAM tak i při měření ZPĚT. Pro posouzení posunů byla ale uvažována hodnota získaná z Tab. 8, pro uzavřený nivelační pořad s 1x nivelovanými sledovanými body. Byly použity tyto hodnoty pro mezní hodnoty posunů, jelikož pro měření svislých posunů byl použit nejčastěji tento způsob měření. Hodnoty posunů byly prokazovány vůči 0. etapě měření pro daný bod. Jejich velikosti lze najít v Tab. 10 a graficky byly svislé posuny sledovaných bodů vůči 0. etapě zobrazeny v Obr. 16, Obr. 17, Obr. 18, Obr. 19, Obr. 20 a Obr. 21. V diplomové práci bylo možno prokázat posuny sledovaných bodů vůči 0. etapě. Svislé posuny bodů vůči etapě předcházející dosahovaly velmi malých hodnot, proto u žádného sledovaného bodu nebylo možno prokázat posun vůči předcházející etapě měření. Dle předpokladu, který byl sdělen projektantem, nebylo předpokládáno u mostní konstrukce objektu SO201, že hodnoty svislých posunů budou dosahovat vysokých hodnot. Největší posun, který na dané konstrukci nastal, byl prokázán u bodu P2LP a jeho hodnota má velikost 3,6 mm. 55

57 Literatura [1] Pontex s.r.o.: Technická zpráva - SO 201 Most přes řeku Ohři, Praha, 2010, 20 s. [2] Pontex s.r.o.: Technická zpráva - SO 201 Most přes řeku Ohři (Výstupní zpráva), Praha, 2010, 44 s. [3] ČSN , Měření posunů stavebních objektů, Praha, prosinec [4] MICHALČÁK, O. - VOSIKA, O. - VESELÝ M. - NOVÁK, Z.: Inženierska geodézia 1. Bratislava: Alfa SNTL, s. [5] NOVÁK, Z. PROCHÁZKA, J.: Inženýrská geodézie 10. Praha: Vydavatelství ČVUT, s. ISBN [6] Dokumentace k přístroji Leica DNA10. [7] BÖHM, J. - RADOUCH, V. - HAMPACHER, M.: Teorie chyb a vyrovnávací počet. Geodetický a kartografický podnik Praha, 2. vydání, Praha, ISBN

58 6. Seznam příloh I. Nivelační údaje bodů ČSNS Nivelační bod KV Nivelační bod KV Nivelační bod KV II. Zápisníky měření nivelačních pořadů na připojovací bod Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne III. Zápisníky měření nivelačních pořadů sledovaných bodů Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 1 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 2 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 3 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 4 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 5 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 6 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 7 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 8 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 9 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 10 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 11 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 12 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 13 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 14 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 15 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 16 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 17 57

59 IV. Výsledky měření z programu Leica Geo Office na připojovací bod Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne V. Výsledky měření z programu Leica Geo Office sledovaných bodů Výsledky měření Etapa 1 Výsledky měření Etapa 2 Výsledky měření Etapa 3 Výsledky měření Etapa 4 Výsledky měření Etapa 5 Výsledky měření Etapa 6 Výsledky měření Etapa 7 Výsledky měření Etapa 8 Výsledky měření Etapa 9 Výsledky měření Etapa 10 Výsledky měření Etapa 11 Výsledky měření Etapa 12 Výsledky měření Etapa 13 Výsledky měření Etapa 14 Výsledky měření Etapa 15 Výsledky měření Etapa 16 Výsledky měření Etapa 17 VI. Výpočetní skripty vstupních souborů z programu Gama pro simulovaná vyrovnání Vstupní skript volného nivelačního pořadu z bodu na bod Vstupní skript uzavřeného nivelačního pořadu s 1x měřenými sledovanými body Vstupní skript uzavřeného nivelačního pořadu s 2x měřenými sledovanými body VII. Výsledky simulovaných vyrovnání výškového měření z programu Gama Výsledky nivelačního pořadu z bodu na bod Výsledky uzavřeného nivelačního pořadu s 1x měřenými sledovanými body 58

60 Výsledky uzavřeného nivelačního pořadu s 2x měřenými sledovanými bod VIII. Ukázka dokumentace ke geologické sondě mostního objektu SO 201 IX. Situace nové mostní konstrukce SO 201 a stávajícího terénu X. Situace objektu SO 201 se zobrazením inženýrských sítí XI. Ukázka podélného řezu mostního objektu SO

61 7. Přílohy 7.1 Nivelační údaje bodů ČSNS Nivelační bod KV

62 7.1.2 Nivelační bod KV

63 7.1.3 Nivelační bod KV

64 7.2 Zápisníky měření nivelačních pořadů na připojovací bod Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne

65 7.2.2 Zápisník měření nivelačního pořadu z bodu KV dne

71 70

72 7.3 Zápisníky měření nivelačních pořadů sledovaných bodů Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 1 71

73 7.3.2 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 2 72

79 78

81 80

83 82

84 Zápisník měření nivelačního pořadu Etapa 10 83

85 84

87 86

92 91

94 93

96 95

97 7.4 Výsledky měření z programu Leica Geo Office na připojovací bod Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne

98 7.4.2 Výsledky měření na bod z bodu KV ze dne

101 100

105 104

106 7.5 Výsledky měření z programu Leica Geo Office pro sledované body Výsledky měření Etapa 1 105

107 7.5.2 Výsledky měření Etapa 2 106

110 109

114 113

116 115

118 117

119 Výsledky měření Etapa

120 119

122 121

124 123

126 125

128 127

130 129

132 131

134 133

135 7.6 Výpočetní skripty vstupních souborů z programu Gama pro simulovaná vyrovnání Vstupní skript volného nivelačního pořadu z bodu na bod <gama-local version="2.0"> <network axes-xy="sw" angles="right-handed"> <description> prostorovka </description> <parameters sigma-apr="1.27" conf-pr="0.95" tol-abs="1000" sigma-act="apriori"/> <points-observations> <point id="op1l" adj="z"/> <point id="op1p" adj="z"/> <point id="p2lp" adj="z"/> <point id="p2pp" adj="z"/> <point id="p2pz" adj="z"/> <point id="p2lz" adj="z"/> <point id="p3lp" adj="z"/> <point id="p3pp" adj="z"/> <point id="p3pz" adj="z"/> <point id="p3lz" adj="z"/> <point id="p4l" adj="z"/> <point id="p4p" adj="z"/> <point id="p5l" adj="z"/> <point id="p5p" adj="z"/> <point id="op6l" adj="z"/> <point id="op6p" adj="z"/> <point id="1" adj="z"/> <point id="2" adj="z"/> <point id="3" adj="z"/> <point id="3s" adj="z"/> <point id="4" adj="z"/> <point id="4s" adj="z"/> <point id="5" adj="z"/> <point id="5s" adj="z"/> <point id="6" adj="z"/> <point id="7" adj="z"/> <point id="7s" adj="z"/> <point id="8" adj="z"/> <point id="9" adj="z"/> <point id=" " adj="z"/> <point id=" " adj="z"/> <point id=" " z=" " adj="z"/> <point id=" " z=" " fix="z"/> <height-differences> 134

136 <dh from=" " to="1" val=" " dist=" " /> <dh from="1" to="2" val=" " dist=" " /> <dh from="2" to="3" val=" " dist=" " /> <dh from="3" to="3s" val="1.5214" dist=" " /> <dh from="3s" to="p2pp" val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to="p2lp" val=" " dist=" "/> <dh from="3s" to="op1l" val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to="op1p" val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to=" " val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to="4" val=" " dist=" " /> <dh from="4" to="4s" val="1.4646" dist=" " /> <dh from="4s" to="p2lz" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="p2pz" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="p3pp" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="p3lp" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="5" val=" " dist=" " /> <dh from="5" to="5s" val="1.3768" dist=" " /> <dh from="5s" to="p3pz" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="p3lz" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="p4l" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="p4p" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="6" val=" " dist=" " /> <dh from="6" to="7" val="0.2728" dist=" " /> <dh from="7" to="7s" val="1.8306" dist=" " /> <dh from="7s" to="p5p" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="p5l" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="op6l" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="op6p" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to=" " val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="8" val=" " dist=" " /> <dh from="8" to="9" val="2.3722" dist=" " /> <dh from="9" to=" " val="0.0767" dist=" " /> </height-differences> </points-observations> </network> </gama-local> Vstupní skript uzavřeného nivelačního pořadu s 1x měřenými sledovanými body <gama-local version="2.0"> <network axes-xy="sw" angles="right-handed"> <description> prostorovka </description> <parameters sigma-apr="1.27" conf-pr="0.95" tol-abs="1000" sigma-act="apriori"/> 135

137 <points-observations> <point id="op1l" adj="z"/> <point id="op1p" adj="z"/> <point id="p2lp" adj="z"/> <point id="p2pp" adj="z"/> <point id="p2pz" adj="z"/> <point id="p2lz" adj="z"/> <point id="p3lp" adj="z"/> <point id="p3pp" adj="z"/> <point id="p3pz" adj="z"/> <point id="p3lz" adj="z"/> <point id="p4l" adj="z"/> <point id="p4p" adj="z"/> <point id="p5l" adj="z"/> <point id="p5p" adj="z"/> <point id="op6l" adj="z"/> <point id="op6p" adj="z"/> <point id="1" adj="z"/> <point id="2" adj="z"/> <point id="3" adj="z"/> <point id="3s" adj="z"/> <point id="4" adj="z"/> <point id="4s" adj="z"/> <point id="5" adj="z"/> <point id="5s" adj="z"/> <point id="6" adj="z"/> <point id="7" adj="z"/> <point id="7s" adj="z"/> <point id="8" adj="z"/> <point id="9" adj="z"/> <point id="10" adj="z"/> <point id="11" adj="z"/> <point id="12" adj="z"/> <point id="13" adj="z"/> <point id="14" adj="z"/> <point id="15" adj="z"/> <point id="16" adj="z"/> <point id="17" adj="z"/> <point id="18" adj="z"/> <point id=" " adj="z"/> <point id=" " adj="z"/> <point id=" " z=" " adj="z"/> <point id=" " z=" " fix="z"/> <height-differences> <dh from=" " to="1" val=" " dist=" " /> <dh from="1" to="2" val=" " dist=" " /> <dh from="2" to="3" val=" " dist=" " /> <dh from="3" to="3s" val="1.5214" dist=" " /> 136

138 <dh from="3s" to="p2pp" val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to="p2lp" val=" " dist=" "/> <dh from="3s" to="op1l" val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to="op1p" val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to=" " val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to="4" val=" " dist=" " /> <dh from="4" to="4s" val="1.4646" dist=" " /> <dh from="4s" to="p2lz" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="p2pz" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="p3pp" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="p3lp" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="5" val=" " dist=" " /> <dh from="5" to="5s" val="1.3768" dist=" " /> <dh from="5s" to="p3pz" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="p3lz" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="p4l" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="p4p" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="6" val=" " dist=" " /> <dh from="6" to="7" val="0.2728" dist=" " /> <dh from="7" to="7s" val="1.8306" dist=" " /> <dh from="7s" to="p5p" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="p5l" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="op6l" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="op6p" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to=" " val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="8" val=" " dist=" " /> <dh from="8" to="9" val="2.3722" dist=" " /> <dh from="9" to=" " val="0.0767" dist=" " /> <dh from=" " to="10" val=" " dist=" " /> <dh from="10" to="11" val=" " dist=" " /> <dh from="11" to="12" val=" " dist=" " /> <dh from="12" to="13" val=" " dist=" " /> <dh from="13" to="14" val="0.0429" dist=" " /> <dh from="14" to="15" val="0.1151" dist=" " /> <dh from="15" to="16" val="0.3026" dist="0.0361" /> <dh from="16" to="17" val="0.0353" dist=" " /> <dh from="17" to="18" val="0.2120" dist=" " /> <dh from="18" to=" " val="1.2337" dist=" " /> </height-differences> </points-observations> </network> </gama-local> 137

139 7.6.3 Vstupní skript uzavřeného nivelačního pořadu s 2x měřenými sledovanými bod <gama-local version="2.0"> <network axes-xy="sw" angles="right-handed"> <description> prostorovka </description> <parameters sigma-apr="1.27" conf-pr="0.95" tol-abs="1000" sigma-act="apriori"/> <points-observations> <point id="op1l" adj="z"/> <point id="op1p" adj="z"/> <point id="p2lp" adj="z"/> <point id="p2pp" adj="z"/> <point id="p2pz" adj="z"/> <point id="p2lz" adj="z"/> <point id="p3lp" adj="z"/> <point id="p3pp" adj="z"/> <point id="p3pz" adj="z"/> <point id="p3lz" adj="z"/> <point id="p4l" adj="z"/> <point id="p4p" adj="z"/> <point id="p5l" adj="z"/> <point id="p5p" adj="z"/> <point id="op6l" adj="z"/> <point id="op6p" adj="z"/> <point id="1" adj="z"/> <point id="2" adj="z"/> <point id="3" adj="z"/> <point id="3s" adj="z"/> <point id="4" adj="z"/> <point id="4s" adj="z"/> <point id="5" adj="z"/> <point id="5s" adj="z"/> <point id="6" adj="z"/> <point id="7" adj="z"/> <point id="7s" adj="z"/> <point id="8" adj="z"/> <point id="9" adj="z"/> <point id="10" adj="z"/> <point id="11" adj="z"/> <point id="11s" adj="z"/> <point id="12" adj="z"/> <point id="13" adj="z"/> <point id="13s" adj="z"/> <point id="14" adj="z"/> <point id="14s" adj="z"/> 138

140 <point id="15" adj="z"/> <point id="15s" adj="z"/> <point id="16" adj="z"/> <point id="17" adj="z"/> <point id="18" adj="z"/> <point id=" " adj="z"/> <point id=" " adj="z"/> <point id=" " z=" " adj="z"/> <point id=" " z=" " fix="z"/> <height-differences> <dh from=" " to="1" val=" " dist=" " /> <dh from="1" to="2" val=" " dist=" " /> <dh from="2" to="3" val=" " dist=" " /> <dh from="3" to="3s" val="1.5214" dist=" " /> <dh from="3s" to="p2pp" val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to="p2lp" val=" " dist=" "/> <dh from="3s" to="op1l" val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to="op1p" val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to=" " val=" " dist=" " /> <dh from="3s" to="4" val=" " dist=" " /> <dh from="4" to="4s" val="1.4646" dist=" " /> <dh from="4s" to="p2lz" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="p2pz" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="p3pp" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="p3lp" val=" " dist=" " /> <dh from="4s" to="5" val=" " dist=" " /> <dh from="5" to="5s" val="1.3768" dist=" " /> <dh from="5s" to="p3pz" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="p3lz" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="p4l" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="p4p" val=" " dist=" " /> <dh from="5s" to="6" val=" " dist=" " /> <dh from="6" to="7" val="0.2728" dist=" " /> <dh from="7" to="7s" val="1.8306" dist=" " /> <dh from="7s" to="p5p" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="p5l" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="op6l" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="op6p" val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to=" " val=" " dist=" " /> <dh from="7s" to="8" val=" " dist=" " /> <dh from="8" to="9" val="2.3722" dist=" " /> <dh from="9" to=" " val="0.0767" dist=" " /> <dh from=" " to="10" val=" " dist=" " /> <dh from="10" to="11" val=" " dist=" " /> <dh from="11" to="11s" val="1.3066" dist=" " /> <dh from="11s" to="op6l" val=" " dist=" " /> <dh from="11s" to="op6p" val=" " dist=" " /> <dh from="11s" to=" " val=" " dist=" " /> <dh from="11s" to="p5l" val=" " dist=" " /> 139

141 <dh from="11s" to="p5p" val=" " dist=" " /> <dh from="11s" to="12" val=" " dist=" " /> <dh from="12" to="13" val=" " dist=" " /> <dh from="13" to="13s" val="1.8029" dist=" " /> <dh from="13s" to="p4l" val=" " dist=" " /> <dh from="13s" to="p4p" val=" " dist=" " /> <dh from="13s" to="p3lz" val=" " dist=" " /> <dh from="13s" to="p3pz" val=" " dist=" " /> <dh from="13s" to="14" val=" " dist=" " /> <dh from="14" to="14s" val="1.5026" dist=" " /> <dh from="14s" to="p3pp" val=" " dist=" " /> <dh from="14s" to="p3lp" val=" " dist=" " /> <dh from="14s" to="p2lz" val=" " dist=" " /> <dh from="14s" to="p2pz" val=" " dist=" " /> <dh from="14s" to="15" val=" " dist=" " /> <dh from="15" to="15s" val="1.8572" dist=" " /> <dh from="15s" to="p2pp" val=" " dist=" " /> <dh from="15s" to="p2lp" val=" " dist=" " /> <dh from="15s" to="op1p" val=" " dist=" " /> <dh from="15s" to="op1l" val=" " dist=" " /> <dh from="15s" to=" " val=" " dist=" " /> <dh from="15s" to="16" val=" " dist=" " /> <dh from="16" to="17" val="0.0353" dist=" " /> <dh from="17" to="18" val="0.2120" dist=" " /> <dh from="18" to=" " val="1.2337" dist=" " /> </height-differences> </points-observations> </network> </gama-local> 140

142 7.7 Výsledky simulovaných vyrovnání výškového měření z programu Gama Výsledky nivelačního pořadu z bodu na bod Vyrovnání místní geodetické sítě ******************************** verze: svd / GNU g++ Přibližné souřadnice ******************** souřadnice xyz xy z dané : vypočtené : celkem : měření : 32 Popis sítě ********** Prostorovka Základní parametry vyrovnání **************************** Souřadnice xyz xy z Vyrovnané : Opěrné * : Pevné : Celkem : Počet rovnic oprav : 32 Počet neznámých : 32 Počet nadbyt. pozorování : 0 Defekt sítě : 0 m0 apriorní : 1.27 m0' aposteriorní: 0.00 [pvv] : e-029 Při statistické analýze se pracuje - s apriorní jednotkovou střední chybou s konfidenční pravděpodobností 95 % Pevné body ********** bod z ========================= Vyrovnané výšky *************** i bod přibližná korekce vyrovnaná stř.ch. konf.i. ====================== hodnota ===== [m] ===== hodnota ========= [mm] === 1 1 * * * S * P2PP * P2LP * OP1L * OP1P * * * S * P2LZ * P2PZ * P3PP * P3LP * * S * P3PZ * P3LZ * P4L * P4P * * *

143 24 7S * P5P * P5L * OP6L * OP6P * * * * * Vyrovnaná pozorování ******************** i stanovisko cíl měřená vyrovnaná stř.ch. konf.i. ========================================= hodnota ==== [m g] ====== [mm cc] == přev přev přev S přev S P2PP přev P2LP přev OP1L přev OP1P přev přev přev S přev S P2LZ přev P2PZ přev P3PP přev P3LP přev přev S přev S P3PZ přev P3LZ přev P4L přev P4P přev přev přev S přev S P5P přev P5L přev OP6L přev OP6P přev přev přev přev přev Výsledky uzavřeného nivelačního pořadu s 1x měřenými sledovanými body Vyrovnání místní geodetické sítě ******************************** verze: svd / GNU g++ Přibližné souřadnice ******************** souřadnice xyz xy z dané : vypočtené : celkem : měření :

144 Popis sítě ********** prostorovka Základní parametry vyrovnání **************************** Souřadnice xyz xy z Vyrovnané : Opěrné * : Pevné : Celkem : Počet rovnic oprav : 42 Počet neznámých : 41 Počet nadbyt. pozorování : 1 Defekt sítě : 0 m0 apriorní : 1.27 m0' aposteriorní: 0.63 [pvv] : e-001 Při statistické analýze se pracuje - s apriorní jednotkovou střední chybou s konfidenční pravděpodobností 95 % Maximální normovaná oprava 0.50 nepřesahuje kritickou hodnotu 1.96 na hladině významnosti 5 % pro pozorování #22 <dh from="5s" to="6" val="-1.726" stdev="0.2" dist="0.0" /> Pevné body ********** bod z ==================== Vyrovnané výšky *************** i bod přibližná korekce vyrovnaná stř.ch. konf.i. ====================== hodnota ===== [m] ===== hodnota ========= [mm] === 1 1 * * * S * P2PP * P2LP * OP1L * OP1P * * * S * P2LZ * P2PZ * P3PP *

145 15 P3LP * * S * P3PZ * P3LZ * P4L * P4P * * * S * P5P * P5L * OP6L * OP6P * * * * * * * * * * * * * * Vyrovnaná pozorování ******************** i stanovisko cíl měřená vyrovnaná stř.ch. konf.i. ========================================= hodnota ==== [m g] ====== [mm cc] == přev přev přev S přev S P2PP přev P2LP přev OP1L přev OP1P přev přev přev S přev S P2LZ přev P2PZ přev P3PP přev P3LP přev přev S přev S P3PZ přev

146 19 P3LZ přev P4L přev P4P přev přev přev S přev S P5P přev P5L přev OP6L přev OP6P přev přev přev přev přev přev přev přev přev přev přev přev přev přev přev Výsledky uzavřeného nivelačního pořadu s 2x měřenými sledovanými bod Vyrovnání místní geodetické sítě ******************************** verze: svd / GNU g++ Přibližné souřadnice ******************** souřadnice xyz xy z dané : vypočtené : celkem : měření : 64 Popis sítě ********** prostorovka Základní parametry vyrovnání **************************** Souřadnice xyz xy z Vyrovnané : Opěrné * : Pevné :

147 Celkem : Počet rovnic oprav : 64 Počet neznámých : 45 Počet nadbyt. pozorování : 19 Defekt sítě : 0 m0 apriorní : 1.27 m0' aposteriorní: 1.45 [pvv] : e+001 Při statistické analýze se pracuje - s apriorní jednotkovou střední chybou s konfidenční pravděpodobností 95 % Maximální normovaná oprava 3.37 přesahuje kritickou hodnotu 1.96 na hladině významnosti 5 % pro pozorování #25 <dh from="7s" to="p5p" val="-0.916" stdev="0.2" dist="0.0" /> Pevné body ********** bod z ==================== Vyrovnané výšky *************** i bod přibližná korekce vyrovnaná stř.ch. konf.i. ====================== hodnota ===== [m] ===== hodnota ========= [mm] === 1 1 * * * S * P2PP * P2LP * OP1L * OP1P * * * S * P2LZ * P2PZ * P3PP * P3LP * * S * P3PZ * P3LZ * P4L * P4P * * * S *

148 25 P5P * P5L * OP6L * OP6P * * * * * * * S * * * S * * S * * S * * * * Vyrovnaná pozorování ******************** i stanovisko cíl měřená vyrovnaná stř.ch. konf.i. ========================================= hodnota ==== [m g] ====== [mm cc] == přev přev přev S přev S P2PP přev P2LP přev OP1L přev OP1P přev přev přev S přev S P2LZ přev P2PZ přev P3PP přev P3LP přev přev S přev S P3PZ přev P3LZ přev P4L přev P4P přev přev přev S přev

149 25 7S P5P přev P5L přev OP6L přev OP6P přev přev přev přev přev přev přev S přev S OP6L přev OP6P přev přev P5L přev P5P přev přev přev S přev S P4L přev P4P přev P3LZ přev P3PZ přev přev S přev S P3PP přev P3LP přev P2LZ přev P2PZ přev přev S přev S P2PP přev P2LP přev OP1P přev OP1L přev přev přev přev přev přev Opravy a analýza pozorování *************************** i stanovisko cíl f[%] v v' e-mer. e-vyr. ============================================== [mm cc] =========== [mm cc] === přev přev. 4.8 s přev S přev. 1.7 s S P2PP přev

150 6 P2LP přev OP1L přev OP1P přev přev přev S přev S P2LZ přev P2PZ přev P3PP přev P3LP přev přev S přev S P3PZ přev P3LZ přev P4L přev k P4P přev přev. 3.1 s přev S přev. 4.4 s S P5P přev mk P5L přev OP6L přev OP6P přev přev přev přev přev přev přev S přev S OP6L přev OP6P přev přev P5L přev P5P přev k přev. 4.1 s přev S přev. 3.2 s S P4L přev k P4P přev P3LZ přev P3PZ přev přev S přev S P3PP přev P3LP přev P2LZ přev P2PZ přev přev S přev

151 56 15S P2PP přev P2LP přev OP1P přev OP1L přev přev přev. 2.5 s přev přev přev Odlehlá pozorování ****************** i stanovisko cíl f[%] v v' e-mer. e-vyr. ============================================== [mm cc] =========== [mm cc] === 25 7S P5P přev mk S P5P přev k S P4L přev k S P4L přev k Oveření normálního rozdělení homogenizovaných oprav =================================================== Test Kolmogorov-Smirnov : 49.5 % Číslo podmíněnosti : 4.6e

152 7.8 Ukázka dokumentace ke geologické sondě mostního objektu SO

Zobrazit více