rozhodnutí České národní banky č.j. 2017/28014/570 ze dne 24. února 2017, sp.zn. Sp/2015/367/573

Transkript

1 rozhodnutí České národní banky č.j. 2017/28014/570 ze dne 24. února 2017, sp.zn. Sp/2015/367/573

2 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 24. února 2017 Č.j / / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/367/573 Počet stran: 31 R O Z H O D N U T Í Česká národní banka (dále také jen správní orgán ) jako orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a orgán dohledu nad kapitálovým trhem podle zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o podnikání na kapitálovém trhu ) a navazující vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále jen vyhláška 163/2014 ), a vyhlášky č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb (dále jen vyhláška 303/2010 ), a orgán dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích ) rozhodla v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. Sp/2015/367/573 dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) o správních deliktech společnosti ČIFO Český institut finanční odpovědnosti a.s., IČO , se sídlem Foerstrova 3144/14, Ostrava Moravská Ostrava, t a k t o : I. Společnost ČIFO Český institut finanční odpovědnosti a.s., IČO , se sídlem Foerstrova 3144/14, Ostrava Moravská Ostrava, (i) ke dni kontroly na místě dne nezavedla a neudržovala k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností pro oblast poskytování investičních služeb a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, když tato pravidla nepromítla do žádného z jejích vnitřních předpisů; (ii) ke dni kontroly na místě dne k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb vnitřními předpisy nezavedla a neudržovala řádné administrativní postupy, když do žádného z vnitřních předpisů nebyl promítnut její systém vnitřní komunikace; (iii) ke dni kontroly na místě dne k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb vnitřními předpisy nezavedla a neudržovala kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, když žádný z vnitřních předpisů neobsahoval opatření uplatňovaná při zpracování a evidenci informací; 1

3 (iv) ke dni kontroly na místě dne k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb nezavedla a neudržovala pravidla vnitřní kontroly, když do žádného z vnitřních předpisů nepromítla pravidla vnitřní kontroly a nepředložila žádné výstupy, které by dokazovaly, že je vnitřní kontrola v praxi prováděna; (v) ke dni kontroly na místě dne neupravila vnitřním předpisem pravidla a postupy pro pořizování a uchovávání záznamů komunikace se zákazníkem či potenciálním zákazníkem, tedy neupravila, jakým způsobem, v jaké podobě a po jakou dobu bude uchovávat dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby, včetně záznamů v evidenci; (vi) ve dnech , , , , , , , a při poskytování investičních služeb nepodávala svým zákazníkům dostatečné informace, když je neinformovala o registraci účastníka řízení k poskytování investičních služeb, včetně názvu a sídla orgánu, který registraci vydal, o státu, ve kterém je vázaný zástupce účastníka řízení registrován a o poskytovaných investičních službách; a (vii) ve dnech , , a při sjednání 4 z 10 kontrolovaných smluv o poskytování investičních služeb, konkrétně smluv č. klienta, č. klienta., č. klienta a č. klientky, nepoučila zákazníky, kteří odmítli vyplnit investiční dotazník, o tom, že takový postoj jí neumožní vyhodnotit, zda poskytnutí příslušné služby nebo rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem odpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik a dále ve dnech , , a u 5 z 10 kontrolovaných smluv o poskytování investičních služeb, konkrétně smluv č. klientky, č. klientky, č. klientky a č. a č. klientky, neuchovala investiční dotazníky svých zákazníků, ačkoli jimi byly vyplněny; t e d y p o r u š i l a (i) ustanovení 32 odst. 4 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu v návaznosti na ustanovení 10 odst. 1 a 20 odst. 1 a 2 vyhlášky 163/2014, (ii) ustanovení 32 odst. 4 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu v návaznosti na ustanovení 10 odst. 1 vyhlášky 163/2014, (iii) ustanovení 32 odst. 4 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu v návaznosti na ustanovení 23 odst. 5 a 10 odst. 1 vyhlášky 163/2014, (iv) ustanovení 32 odst. 4 písm. e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu v návaznosti na ustanovení 46, 48, 51 a 10 odst. 1 vyhlášky 163/2014, (v) ustanovení 32 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu v návaznosti na ustanovení 2 odst. 1 a 32 odst. 1 písm. b) vyhlášky 303/2010, (vi) ustanovení 32 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s ustanovením 15d odst. 1 písm. a) a b) téhož zákona v návaznosti na ustanovení 20 odst. 1 písm. d), e), f) a 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky 303/2010 a 2

4 (vii) ustanovení 32 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s ustanoveními 15i odst. 1, 2 a 4 a 32 odst. 6 téhož zákona v návaznosti na ustanovení 16 písm. b) a c) vyhlášky 303/2010, č í m ž s e d o p u s t i l a ad (i) správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ad (ii) správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ad (iii) správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ad (iv) správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ad (v) správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 2 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ad (vi) správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu a ad (vii) správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, z a c o ž s e j í u k l á d á podle 157 odst. 14 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu pokuta ve výši Kč (slovy sto tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce, II. Společnost ČIFO Český institut finanční odpovědnosti a.s., IČO , se sídlem Foerstrova 3144/14, Ostrava Moravská Ostrava, (i) dne zprostředkovala klientovi a klientce uzavření investičního životního pojištění (smlouvy č. a č. ), jako pojistného produktu, který svým charakterem neodpovídal potřebám a zájmům klientů; a (ii) z 37 kontrolovaných pojistných smluv nezaznamenala před uzavřením pojistných smluv ve dnech , , a v 5 případech, konkrétně smluv č. klienta, č. klienta č. klienta, č. klienta a č. klientky, dostatečně požadavky a potřeby klienta související se sjednávanými pojištěními a ve dnech , , , , , , , , , , , , a v 19 případech, konkrétně smluv č. klientky, č. klienta, č. klientky, č. klientky, č. klienta, č. klienta, č. 3

5 klientky, č. klientky, č. klientky, č. klienta, č. klientky, č. klienta, č. klientky, č. klientky, č. klientky, č. klienta, č. klienta, č. klienta a č. klienta, pak nezaznamenala důvody, na kterých založila svá doporučení pro výběr daných pojistných produktů; t e d y p o r u š i l a (i) ustanovení 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a (ii) ustanovení 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích v návaznosti na ustanovení 21 odst. 8 a 9 téhož zákona, z a c o ž s e j í u k l á d á podle ustanovení 23 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích opatření k nápravě zjištěných nedostatků spočívající v povinnosti, aby ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zavedla odpovídající a účinné systémové opatření, které do budoucna zajistí, že: a) budou zprostředkovány pouze produkty, které svým charakterem odpovídají potřebám a zájmům klientů, a b) před uzavřením pojistných smluv budou řádně písemně zaznamenány požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých jsou založena doporučení pro výběr daného pojistného produktu, a dále aby bezprostředně po zjednání nápravy písemně informovala Českou národní banku o konkrétní podobě a způsobu splnění těchto opatření k nápravě. III. Společnosti ČIFO Český institut finanční odpovědnosti a.s., IČO , se sídlem Foerstrova 3144/14, Ostrava Moravská Ostrava, se podle ustanovení 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je výše uvedená právnická osoba povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. A. Charakteristika účastníka řízení O D Ů V O D N Ě N Í 1. Společnost ČIFO Český institut finanční odpovědnosti a.s., IČO , se sídlem Foerstrova 3144/14, Ostrava Moravská Ostrava, byla do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka zapsána ke dni Předmětem jejího podnikání ke dni vydání tohoto rozhodnutí byla výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo 4

6 zprostředkování spotřebitelského úvěru. Jednočlenným statutárním orgánem účastníka řízení, předsedou představenstva, byl rovněž ke dni vydání tohoto rozhodnutí Vladimír Špráchal, nar , trvale bytem Mužíkova 1243/14, Hradec Králové Nový Hradec Králové (spis, č.l. 1). 2. Účastník řízení je v registru České národní banky zapsán od dne pod registračním číslem PA jako pojišťovací agent a pod registračním číslem PM jako pojišťovací makléř. Účastník řízení je dále oprávněn provádět činnost investičního zprostředkovatele podle 30 zákona o podnikání na kapitálovém trhu na základě registrace provedené Českou národní bankou dne B. Průběh správního řízení 3. Kontrola byla u účastníka řízení zahájena doručením oznámení o zahájení kontroly, č.j. 2015/002666/CNB/580, dne Kontrola na místě pak byla provedena kontrolními pracovníky správního orgánu v sídle účastníka řízení dne Kontrola byla zaměřena především na prověření dodržování právních předpisů v oblasti poskytování investičních služeb, zprostředkování důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření a dále v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, a to včetně kontroly dodržování povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů a dodržování povinností stanovených zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství ve smyslu 2 písm. c) zákona č. 69/2006 Sb. 4. O provedené kontrole byl dne pořízen Protokol o kontrole, č.j. 2015/027331/CNB/580 (dále jen protokol o kontrole ), s jehož úplným zněním byl účastník řízení seznámen dne , přičemž účastníku řízení byl zároveň předán jeden výtisk protokolu o kontrole (spis příloha, č.l. 1 27). 5. Doručením oznámení o zahájení správního řízení ze dne , č.j. 2016/14374/570, bylo dne pod sp. zn. Sp/2015/367/573 zahájeno správní řízení s účastníkem řízení, a to pro ta kontrolní zjištění uvedená v protokolu o kontrole, která zakládají podezření ze závažných porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Správní orgán v oznámení o zahájení správního řízení vyzval zároveň účastníka řízení k vyjádření se ke zjištěným skutečnostem, k tomu mu stanovil lhůtu 15 pracovních dnů (spis, č.l. 3 18). 6. Dne obdržel správní orgán pod evid. č. 2016/21204/570 vyjádření účastníka řízení k oznámení o zahájení správního řízení ze dne (spis, č.l ). 7. Správní orgán usnesením č.j. 2016/33341/570 ze dne uložil účastníku řízení povinnost předložit správnímu orgánu kopie finančních výkazů za rok 2015, a to ve lhůtě 10 pracovních dní (spis, č.l ). 8. Dne byly správnímu orgánu pod evid. č. 2016/38562/570 doručeny požadované finanční výkazy účastníka řízení (spis, č.l ). 9. Správní orgán usnesením č.j. 2016/49212/570 ze dne stanovil účastníku řízení lhůtu 10 pracovních dní, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem ve správním řízení se sp. zn. Sp/2015/367/573 (spis, č.l ). 5

7 10. Účastník řízení dne pod evid. č. 2016/51062/570 nahlížel do správního spisu se sp zn. Sp/2015/367/573, a to prostřednictvím. a... byl k tomuto úkonu zplnomocněn na základě plné moci udělené účastníkem řízení, kterou předložil správnímu orgánu (spis, č.l ). Další vyjádření k podkladům rozhodnutí účastník řízení nepředložil. 11. Správní orgán konstatuje, že správní řízení bylo zahájeno včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za výše uvedené skutky. Podle ustanovení 192 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká a přestupek fyzické osoby nelze projednat, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích konstatuje v ustanovení 26a odst. 3, že odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. U trvajících správních deliktů pak počíná prekluzivní lhůta běžet okamžikem odstranění protiprávního stavu. Pro pokračování ve správním deliktu zároveň platí, že prekluzivní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu. Správní delikty I. ad (i) až ad (v) jsou trvajícími, přičemž k odstranění protiprávního stavu u účastníka řízení došlo nejdříve dne Správní delikty I. ad (vi) a ad (vii) a porušení zákona II. ad (ii) jsou pokračující. Ke zjištění správních deliktů I. ad (vi) a ad (vii) a porušení II. ad (i) a ad (ii) došlo na základě podkladů zajištěných při kontrole na místě u účastníka řízení dne Správní řízení bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení správního řízení dne , a tak nemohlo dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro zahájení správního řízení u žádného z uvedených skutků. C. Rozhodná právní úprava 12. Listina základních práv a svobod, vyhlášená jako součást ústavního pořádku České republiky usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., ve svém čl. 40 odst. 6 uvádí, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější (jde o uplatnění tzv. pravé retroaktivity zákona). Ačkoli Listina výslovně hovoří o trestnosti činu a trestu, je zřejmé, že tento článek lze aplikovat rovněž na oblast správního trestání. To ostatně dokládá i zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který ve svém 7 odst. 1 zakotvuje obdobnou zásadu pro přestupky, kterou lze analogicky vztáhnout i na ostatní správní delikty. 13. Správní orgán ověřil, zda v období od spáchání předmětných skutků po vydání rozhodnutí po jeho řádném projednání ve správním řízení nedošlo ke změně zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Přestože dne nabyla účinnosti novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, správní orgán v této souvislosti konstatuje, že jednotlivá ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu relevantní pro posouzení jednotlivých skutků účastníka řízení, které jsou předmětem tohoto řízení, zůstala totožná jak z hlediska obsahu ukládaných povinností, tak skutkových podstat správních deliktů uvedených v tomto zákoně. Pozdější úprava tak nepřináší z hlediska účastníkem řízení spáchaných správních deliktů nic nového, a tak není pro pachatele příznivější. Pokuta tak bude ukládána podle znění zákona účinného v době spáchání správního deliktu, tady ve znění účinném do

8 14. Dále správní orgán konstatuje, že rovněž dotčená ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích aplikovaná v tomto rozhodnutí nedoznala žádných změn, když v období od porušení právní předpisů po vydání rozhodnutí nedošlo k novelizaci zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, a bude tak aplikováno jeho poslední znění. D. Správní delikty ad (i) Vnitřní předpisy organizační uspořádání Skutková zjištění 15. Správní orgán si nechal předložit veškeré vnitřní předpisy pro oblast výkonu činnosti investičního zprostředkovatele účastníkem řízení. Účastník řízení nedisponoval žádným vnitřním předpisem, který by jednoznačně a uceleně stanovoval jeho organizační uspořádání (spis příloha, č.l. 7). 16. Konkrétně lze uvést, že z žádného předloženého interního předpisu nebylo možné zjistit, jak účastník řízení zajistil své organizační uspořádání s vymezením jednotlivých činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí. V doložených dokumentech také nebyla nijak zachycena spolupráce s externím specialistou vykonávajícím funkci compliance,.. V předložených vnitřních předpisech také nebylo nijak promítnuto, jak byly nastaveny konkrétní pracovní náplně jednotlivých spolupracujících osob, a to tak, aby byla umožněna účinná komunikace a spolupráce na všech úrovních a zajištěno funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních (spis příloha, č.l. 8). 17. V rámci ústního jednání dne bylo zástupci účastníka řízení potvrzeno, že byly předloženy veškeré aktuálně dostupné vnitřní předpisy účastníka řízení k činnosti investičního zprostředkování, proto je nesporné, že účastník řízení ještě minimálně do dne nedisponoval vnitřním předpisem, který by náležitým způsobem upravoval organizační uspořádání (spis příloha, č.l. 7). Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 18. K uvedeným skutkovým zjištěním se účastník řízení poprvé vyjádřil ve vyjádření k protokolu o kontrole ze dne (dále jen vyjádření k protokolu ). Vzhledem k tomu, že účastník řízení svá tvrzení z vyjádření k protokolu zopakoval a rozšířil ve vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení ze dne (dále jen vyjádření ), uvádí a zabývá se správní orgán pouze výroky účastníka řízení uvedenými v tomto dokumentu. 19. Ve vyjádření účastník řízení uvádí, že jeho organizační struktura je podle něj velmi jednoduchá, kdy jednočlenný statutární orgán předseda představenstva zastupuje společnost navenek a realizuje jednání s partnery a generální ředitel vykonává operativní řízení dovnitř společnosti. Účastník řízení dále ve vyjádření popisuje pracovní náplň generálního ředitele. Zvláštní předpis pro tuto oblast nebyl dle účastníka řízení vydán s ohledem na malý počet zaměstnanců. Účastník řízení stanovil zásady řídícího a kontrolního systému s ohledem na svoji velikost v souladu s 9 vyhlášky 163/2014, ze stejného důvodu také nebyly zřízeny žádné orgány ani výbory, protože by nebyly kým naplnit. Vnitřní informační toky směřují vůči vrcholovému vedení, kterým je generální ředitel, tím je zajištěno jednoznačné pokrývání rizik (spis, č.l. 20). 7

9 20. Právní předpisy jasně stanoví, že investiční zprostředkovatel je povinen promítnou své organizační uspořádání do vnitřního předpisu. Tuto povinnost musí plnit všichni investiční zprostředkovatelé bez rozdílu. Proto nehraje roli, zda je organizační schéma účastníka řízení jednoduché nebo složité. Ba právě naopak popisu jednodušší organizační struktury odpovídá snazší plnění této povinnosti, když účastník řízení toto schéma, co se týká dvou nejvýznamnějších osob ve vedení účastníka řízení, popsal ve dvou odstavcích svého vyjádření. Rovněž skutečnosti jako je nevelký počet zaměstnanců či nezřízení orgánů či výborů nemají na plnění povinnosti vliv. Písemné zachycení pracovní náplně jednotlivých osob je i pro účastníka řízení užitečným nástrojem pro stanovení odpovědnosti jednotlivých osob v rámci činnosti účastníka řízení. 21. Dne účastník řízení zaslal správnímu orgánu informaci, že je přípraven vnitřní předpis vydat po metodické konzultaci se zástupci České národní banky v termínu do Systém je v současné době nastaven tak, že vnitřní informační toky směřují vůči vrcholovému vedení, kterým je generální ředitel, tím je zajištěno jednoznačné pokrývání rizik. Smlouva s. byla účastníkem řízení opětovně doložena. S ohledem na již zmíněnou velmi jednoduchou organizační strukturu účastník řízení připouští, že vnitřní předpis v této oblasti nebyl vydán, protože vrcholové vedení účastníka řízení tvoří 2 osoby 1 v pozici statutárního orgánu (předseda představenstva) a 1 v pozici generálního ředitele, proto byla tato oblast splněna uložením úkolů na poradě vedení účastníka řízení ze dne S tímto systémem byli následně seznámení manažeři s úkolem seznámit všechny poradce. V příloze účastník řízení přiložil předpis vznik a správa investic, organizační schéma a zápis z porady (spis, č.l. 20, 21 a 35-CD). 22. Správní orgán konstatuje, že nápravné opatření přijatá účastníkem řízení bere v potaz jako polehčující okolnost a náležitě je tak hodnotí v části sankce tohoto rozhodnutí. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 23. Podle ustanovení 32 odst. 4 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu investiční zprostředkovatel k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb vzhledem k povaze a rozsahu poskytovaných služeb zavede a udržuje organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí. 24. Ustanovení 32 odst. 8 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu uvádí, že rozsah plnění povinnosti také podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. Zmíněným prováděcím předpisem je vyhláška 163/2014, která v ustanovení 10 odst. 1 stanoví, že investiční zprostředkovatel zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy investičního zprostředkovatele k jejich splnění a při výkonu dalších činností jsou promítnuty do vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele a konsolidačního celku. Investiční zprostředkovatel dále stanoví postup při přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisů. 25. Dle ustanovení 20 odst. 1 písm. a) vyhlášky 163/2014 investiční zprostředkovatel zajistí, že organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní informační toky a vazby orgánů, výborů, pokud jsou zřízeny, jejich členů a dalších pracovníků a útvarů investičního zprostředkovatele. Dále dle ustanovení 20 odst. 2 této vyhlášky investiční zprostředkovatel stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarů a osob umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční, efektivní a obezřetné 8

10 řízení a výkon dalších činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních, a to způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností. 26. Účastník řízení tím, že ke dni kontroly na místě dne nezavedl a neudržoval k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb vnitřními předpisy organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností pro oblast poskytování investičních služeb a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí, když tato pravidla nebyla promítnuta do žádného z jeho vnitřních předpisů, se dopustil porušení ustanovení 32 odst. 4 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu v návaznosti na ustanovení 10 odst. 1 a 20 odst. 1 a 2 vyhlášky 163/2014, a tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tedy nezajistil obezřetné poskytování investičních služeb podle 32 odst. 4 téhož zákona. ad (ii) Vnitřní předpisy řádné administrativní postupy Skutková zjištění 27. Účastník řízení předložil v rámci kontroly mimo jiné vnitřní předpis Reklamační řád pro oblast investičních služeb. Tento interní předpis upravoval pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky, avšak jeho obsahem již nebyl systém vnitřní komunikace. Účastník řízení nepředložil žádný vnitřní předpis, který by zahrnoval systém vnitřní komunikace. Správní orgán tak dospěl ke zjištění, že účastník řízení nezavedl a neudržoval řádné administrativní postupy směřující k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb (spis příloha, č.l. 8 a 9). 28. V rámci ústního jednání dne bylo zástupci účastníka řízení potvrzeno, že účastník řízení nedisponoval žádnými dalšími aktuálně dostupnými vnitřními předpisy, proto je nesporné, že účastník řízení ještě minimálně do dne neměl k dispozici vnitřní předpis, který by upravoval kompletním způsobem řádné administrativní postupy (spis příloha, č.l. 8). Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 29. Ve vyjádření k protokolu se účastník řízení k tomuto bodu omezil na sdělení, že má za to, že zavedení řádných administrativních postupů splnil tím, že administrativu zajišťuje 1 pracovník přímo podřízený generálnímu řediteli. Dále uvedl, že postup pro přijímání, změnu a uplatňování vnitřních předpisů je upraven v závazné směrnici č. S-2014/01-00/V Ve vyjádření pak účastník řízení dodal, že reklamace řeší generální ředitel. Dále zopakoval svoji proklamaci, že zavedení řádných postupů splnil, přičemž jmenoval osobu pověřenou administrativou, je jí (spis příloha, č.l. 30-CD; spis, č.l. 21). 30. Správní orgán shledává porušení, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení správního řízení, ve skutečnosti, že účastník řízení v žádném vnitřním předpise neupravil systém vnitřní komunikace. Správní orgán přitom nijak nezpochybňoval, že by účastník řízení neměl písemně upraveny pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků. Argumentace účastníka řízení, že zavedení řádných administrativních postupů bylo splněno tím, že administrativu zajišťuje 1 pracovník, tak je ve vztahu ke shledanému porušeni irelevantní. 9

11 Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 31. Podle ustanovení 32 odst. 4 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu investiční zprostředkovatel k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb vzhledem k povaze a rozsahu poskytovaných služeb zavede a udržuje řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky. 32. Podle ustanovení 10 odst. 1 vyhlášky 163/2014 investiční zprostředkovatel zajistí, že jsou požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy investičního zprostředkovatele k jejich splnění a při výkonu dalších činností promítnuty do vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele a konsolidačního celku. Investiční zprostředkovatel dále stanoví postup při přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisů. 33. Účastník řízením tím, že ke dni kontroly na místě dne k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb vnitřními předpisy nezavedl a neudržoval řádné administrativní postupy, když do žádného z vnitřních předpisů nepromítl systém vnitřní komunikace účastníka řízení, porušil ustanovení 32 odst. 4 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu v návaznosti na ustanovení 10 odst. 1 vyhlášky 163/2014, a tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tedy nezajistil obezřetné poskytování investičních služeb podle 32 odst. 4 téhož zákona. ad (iii) Vnitřní předpisy opatření při zpracování a evidenci informací Skutková zjištění 34. Kontrolou předložených vnitřních předpisů vztahujících se k činnosti investičního zprostředkovatele bylo zjištěno, že účastník řízení nedisponuje vnitřním předpisem, do kterého by byla promítnuta kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci dat, které zpracovává kontrolovaná osoba, dle požadavků vyhlášky 163/2014. V rámci ústního jednání dne zástupci účastníka řízení potvrdili, že doposud předložené interní předpisy jsou veškerými aktuálně dostupnými vnitřními předpisy účastníka řízení. Účastník řízení tedy nesplnil povinnost zavést a udržovat kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci dat, když ve vnitřním předpise nestanovil podmínky přístupu pracovníků k informačním a komunikačním systémům a údajům v nich zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníků a rozhodování o jejich změnách, a dále nestanovil způsob zajištění a podmínky, za kterých budou do informačních a komunikačních systémů ukládána data související s prováděnými obchody a poskytovanými službami a prováděny jejich dovolené úpravy, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených úprav (spis příloha, č.l. 9). Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 35. Účastník ve vyjádření podrobněji rozepsal své námitky uvedené již ve vyjádření ke kontrole, když uvedl, že práva pro přístup jednotlivých osob jsou nastavena v informačním systému Portál kde je zároveň uchována auditní stopa přístupů. Přístupová práva jsou rozdělena do 2 skupin uživatelů, kdy každá 10

12 ze skupin uživatelů má odlišná práva užívání. První skupina uživatelů jsou PPZ se smlouvou o obchodním zastoupení, kteří mají na portále přístup pouze ke smlouvám, které osobně sjednali, přístup k aktuálním kalkulačkám a novinkám a dále přihlášení na školení. Druhá skupina uživatelů jsou zaměstnanci, kteří mají navíc funkce přístup ke všem smlouvám, výpočet provizí, vkládání školení, aktualit, programů ke stažení a nových smluv. V případě přijetí dalších zaměstnanců se dají přístupová práva omezit, dle jejich pracovní náplně. Tyto přístupová práva přiděluje generální ředitel. Účastník řízení dále ve vyjádření popisuje bezpečnostní zajištění portálu a jeho zabezpečené kódování (spis, č.l. 22, 23, 35-CD). 36. Správní orgán ve svých skutkových zjištěních nezpochybnil, že účastník řízení disponuje funkčním informačním systémem, ale konstatoval, že účastník řízení v době kontroly nedisponoval vnitřním předpisem, který by podrobně v písemné podobě upravoval kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování informací. Proto vyjádření účastníka řízení podle správního orgánu postrádá ve vztahu ke shledanému správnímu deliktu relevanci. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 37. Podle ustanovení 32 odst. 4 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu je investiční zprostředkovatel k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb povinen zavést a udržovat kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci dat. 38. Podle ustanovení 23 odst. 5 vyhlášky 163/2014 investiční zprostředkovatel stanoví podmínky přístupu pracovníků k informačním a komunikačním systémům a údajům v nich zaznamenaných, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníků a rozhodování o jejich změnách. Dále stanoví způsob zajištění a podmínky, za kterých budou do informačních a komunikačních systémů ukládána data související s prováděnými obchody a poskytovanými službami a prováděny jejich dovolené úpravy, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených úprav. 39. Podle ustanovení 10 odst. 1 vyhlášky 163/2014 investiční zprostředkovatel zajistí, že jsou požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy k jejich plnění a při výkonu dalších činností promítnuty do vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele, který dále stanoví postup při přijímání, změně a uplatňování vnitřních předpisů. 40. Účastník řízením tím, že ke dni kontroly na místě dne k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb vnitřními předpisy nezavedl a neudržoval kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, když žádný z vnitřních předpisů neobsahoval opatření uplatňovaná při zpracování a evidenci informací, porušil ustanovení 32 odst. 4 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu v návaznosti na ustanovení 23 odst. 5 a 10 odst. 1 vyhlášky 163/2014, a tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tedy nezajistil obezřetné poskytování investičních služeb podle 32 odst. 4 téhož zákona. 11

13 ad (iv) Vnitřní předpisy pravidla vnitřní kontroly Skutková zjištění 41. Kontrolou veškerých předložených vnitřních předpisů vztahujících se k činnosti investičního zprostředkovatele bylo zjištěno, že vnitřním předpisem, do kterého by byla promítnuta pravidla vnitřní kontroly, účastník řízení nedisponoval. Zároveň nebyly účastníkem řízení v rámci kontroly předloženy žádné výstupy, které by dokazovaly, že je vnitřní kontrola v praxi prováděna. Účastník řízení tak nezavedl a neudržoval kontrolní funkce, mechanismy a postupy pro kontrolní činnost na všech řídicích a organizačních úrovních. Tento stav trval ke dni kontroly na místě dne , kdy bylo naposledy správním orgánem osvědčeno, že účastník řízení nedisponuje vnitřním předpisem obsahujícím pravidla vnitřní kontroly (spis příloha, č.l. 10). Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 42. Ve vyjádření k protokolu účastník řízení uvedl, že samotný vnitřní předpis upravující kontrolu na jednotlivých řídicích úrovních nebyl vydán s ohledem na současnou organizační strukturu, kdy vrcholové výkonné vedení společnosti tvoří pouze generální ředitel, který jak bylo zástupcům ČNB sděleno, zároveň vykonává funkci vnitřního auditu, čímž je dle názoru účastníka řízení splněno ustanovení 46 a 51 vyhlášky 163/2014. Dále účastník řízení uvedl, že pakliže bude Česká národní banka trvat i v tomto případě na vydání vnitřního předpisu, který by u účastníka řízení upravoval tuto oblast činnosti generálního ředitele, bude vnitřní předpis vydán v termínu do (spis příloha, č.l. 30-CD). 43. Účastník řízení ve svém vyjádření potvrzuje, že neměl vnitřní předpis řádně upravující pravidla vnitřní kontroly. Rovněž roli generálního ředitele, zvlášť pokud je klíčová, je třeba náležitě upravit vnitřním předpisem, jak požaduje zákon o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s vyhláškou 163/2014. Je tak stanovena jedna z úrovní odpovědnosti za provádění vnitřní kontroly. 44. Ve vyjádření pak účastník řízení uvedl, že v příloze dodává skeny provedených kontrol v období do Vzhledem k tomu, že kontrolu zajišťuje generální ředitel, nebyl speciální předpis vydán. Povinnost kontroly pro manažery je stanovena v předpisech vznik a správa pojištění a vznik a správa investic, jejichž znění účastník řízení doložil (spis, č.l. 23, 35-CD). 45. Správní orgán konstatuje, že náprava přijatá účastníkem řízení bohužel není úplná, když účastníkem nově přijatý vnitřní předpis ze dne neupravuje jednu z úrovní kontroly vykonávanou generálním ředitelem. Účastník je v prodlení s úpravou funkce generálního ředitele, přičemž je libovolné, zda-li jeho roli upraví samostatný speciální vnitřní předpis či bude například vtělena do vnitřního předpisu vznik a správa investic. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 46. Podle ustanovení 32 odst. 4 písm. e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu je investiční zprostředkovatel k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb povinen zavést a udržovat pravidla vnitřní kontroly zahrnující průběžnou kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy a povinností plynoucích z vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele. 12

14 47. Podle ustanovení 10 odst. 1 vyhlášky 163/2014 investiční zprostředkovatel zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy investičního zprostředkovatele k jejich splnění a při výkonu dalších činností jsou promítnuty do vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele a konsolidačního celku. Pravidla vnitřní kontroly jsou dále podrobněji upravena ustanoveními 46, 48 a 51 vyhlášky 163/ Účastník řízením tím, že ke dni kontroly na místě dne k zajištění obezřetného poskytování investičních služeb vnitřními předpisy nezavedl a neudržoval pravidla vnitřní kontroly, když do žádného z vnitřních předpisů nepromítl pravidla vnitřní kontroly a nepředložil žádné výstupy, které by dokazovaly, že je vnitřní kontrola v praxi prováděna, porušil ustanovení 32 odst. 4 písm. e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu v návaznosti na ustanovení 46, 48, 51 a 10 odst. 1 vyhlášky 163/2014, a tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 5 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tedy nezajistil obezřetné poskytování investičních služeb podle 32 odst. 4 téhož zákona. ad (v) Vnitřní předpisy pořizování a uchovávání záznamů komunikace Skutková zjištění 49. Žádný, z účastníkem řízení předložených vnitřních předpisů, neobsahoval pravidla pro pořizování a uchovávání záznamů komunikace dle ustanovení 16 vyhlášky 303/2010. Tento fakt rovněž potvrdili zástupci účastníka řízení v rámci ústního jednání dne (spis příloha, č.l. 11). Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 50. Ve vyjádření k protokolu účastník řízení uvedl, že uvedené povinnosti jsou obsaženy v závazném pokynu č. P-2014/13-00/V.02 Pravidla styku s klientem a s potenciálním klientem. U lhůt pro uchovávání dokumentů se postupuje podle zákona, kde je lhůta pregnantně stanovena. Jako opatření navrhl účastník řízení, že pakliže ČNB trvá na přenesení ustanovení obecně závazných předpisů do vnitřního předpisů, účastník řízení bude tento předpis novelizovat, případně vydá zcela nový předpis ve lhůtě do (spis příloha, č.l. 30-CD). 51. Závazný pokyn účastníka řízení č. P-2014/13-00/V.02 pravidla styku s klientem a potenciálním klientem (dále jen pokyn ) se vyjadřuje k pravidlům pro pořizování a uchovávání záznamů komunikace velmi kuse, nedostatečně a především nesprávně, když pouze ve svém bodě 1.h. stanoví, že o každé komunikaci se zákazníkem týkající se finančního zprostředkování musí být vypracován písemný záznam podepsaný zákazníkem. Záznam u sebe uschovává zaměstnanec nebo obchodní partner společnosti, a to po dobu 5 let od jednání. Uvedený text parafrázuje ustanovení 32 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ale nepřesně, když zákon povinuje k uchovávání záznamů komunikace samotného účastníka řízení, nikoli zaměstnance nebo obchodního partnera účastníka řízení, zároveň také odlišně stanoví počátek lhůty, protože datum jednání a datum poskytnutí služby či provedení obchodu se může různit. Pokyn účastníka řízení se ale především nijak nezabývá obsahem záznamu komunikace, jak jej požaduje ustanovení 16 písm. c). Pokyn rovněž neupravuje, jakým způsobem bude zachycena komunikace na dálku, kterou připouští písmeno f. bodu 1. předmětného pokynu účastníka řízení, byť jen pro účel sjednání termínu a místa osobního jednání. 13

15 52. Ve vyjádření účastník řízení opět odkázal na svůj pokyn. Dále uvedl, že u lhůt pro uchování dokumentů se postupuje podle zákona, přičemž nesouhlasí s doporučením správního orgánu opsat pasáže zákona a prováděcí vyhlášky do vnitřního předpisu, neboť je podle něj povinností poradců vázaných zástupců, kteří jsou držiteli licence od České národní banky, tyto obecně závazné právní předpisy znát. Dále pak účastník řízení popisuje, jakým konkrétním způsobem postupuje u produktů obchodníka s cennými papíry,, IČO, se sídlem, (dále jen ), a u produktů obchodníka s cennými papíry,, IČO, se sídlem, (dále jen ), jež správní orgán pro jejich zřejmou irelevantnost ve vztahu k shledanému správnímu deliktu na tomto místě dále necituje. Je pouze možné uvést, že účastník řízení připouští, že ve smluvní dokumentaci nebyl uváděn čas komunikace (spis, 24). 53. K argumentu účastníka řízení je možné odkázat na výše uvedený odstavec 51, ze kterého vyplývá nesprávnost a nedostatečnost pokynů a který připomíná povinnost, kterou obecně závazné předpisy účastníku řízení stanoví. Vázaní zástupci jsou samozřejmě povinni znát právní předpisy, což nijak nezbavuje účastníka řízení povinnosti tuto oblast vnitřním předpisem náležitě a v souladu se zákonem upravit. Popis konkrétních postupů u obchodníků s cennými papíry nesouvisí se shledaným správním deliktem, neboť ten spočívá ve skutečnosti, že účastník řízení neupravil vnitřním předpisem pravidla a postupy pro pořizování a uchovávání záznamů komunikace se zákazníkem či potencionálním zákazníkem, správní orgán nevytýkal účastníku řízení konkrétní plnění této povinnosti. Ovšem skutečnost, že nebyl uváděn čas záznamů komunikace, což je jedna z obsahových náležitostí, která nebyla vnitřním předpisem upravena, dokládá konkrétní nepostradatelnost správných a úplných vnitřních předpisů. 54. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu a jeho prováděcí předpisy obsahují obecné mantinely plnění povinnosti s tím, že konkrétní postupy si stanoví sám účastník řízení dle jeho podmínek, aby zajistil vnitrofiremní procesy a jejich jednotnost. Smyslem tohoto rozhodně není opisovat právní předpisy. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 55. Podle ustanovení 32 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu investiční zprostředkovatel uchovává dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby včetně záznamů v evidenci podle odstavce 5 a záznamy komunikace se zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby a s potenciálním zákazníkem nejméně po dobu 5 let od okamžiku poskytnutí investiční služby nebo provedení obchodu. 56. Ustanovení 32 odst. 8 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu uvádí, že obsah a způsob uchovávání výše uvedených dokumentů a záznamů stanoví prováděcí právní předpis. Zmíněným prováděcím předpisem je vyhláška 303/ Dle ustanovení 2 odst. 1 vyhlášky 303/2010 investiční zprostředkovatel v rozsahu podle ustanovení 32 upraví vnitřním předpisem pravidla a postupy uvedené v této vyhlášce. Podle ustanovení 32 odst. 1 písm. b) vyhlášky 303/2010 k zabezpečení dodržování pravidel činnosti při poskytování investičních služeb se na investičního zprostředkovatele vztahují přiměřeně pravidla pro pořizování a uchovávání záznamů podle ustanovení 16 této vyhlášky. 14

16 58. Ustanovení 16 vyhlášky 303/2010 stanoví, že za účelem uchovávání záznamů komunikace se zákazníkem v souvislosti s poskytováním investičních služeb podle 4 odst. 2 písm. a) až e) zákona investiční zprostředkovatel a) používá a provozuje zařízení pro komunikaci v případě, že ke komunikaci se zákazníkem dochází prostředky komunikace na dálku, b) zachytí písemně nebo jiným průkazným způsobem údaje podle písmene c), pokud ke komunikaci se zákazníkem dochází jinak než způsobem podle písmene a) a c), a zajistí, aby záznam podle písmene a) bodu 2 obsahoval alespoň 1. datum a čas komunikace, 2. identifikaci stran komunikace, pokud je dostupná, a 3. obsah komunikace. Tyto skutečnosti však účastník řízení neupravil vůbec. 59. Účastník řízením tím, že ke dni kontroly na místě dne neupravil vnitřním předpisem pravidla a postupy pro pořizování a uchovávání záznamů komunikace se zákazníkem či potencionálním zákazníkem, tedy neošetřil, jakým způsobem, v jaké podobě a po jakou dobu bude uchovávat dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby, včetně záznamů v evidenci, porušil ustanovení 32 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu v návaznosti na ustanovení 2 odst. 1, 32 odst. 1 písm. b) a 16 vyhlášky 303/2010, a tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 2 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tedy neuchoval dokumenty nebo záznamy podle 17 nebo 32 odst. 6 téhož zákona ad (vi) Informování zákazníků Skutková zjištění 60. Správní orgán si nechal účastníkem řízení předložit veškeré do data kontroly uzavřené smlouvy z oblasti poskytování investičních služeb a veškerou dokumentaci s nimi související. Jednalo se celkem o 10 sjednaných smluv včetně doprovodných materiálů klient, smlouva č. ; klient., smlouva č. ; klient, smlouva č. ; klientka, smlouva č. ; klientka., smlouva č. ; klientka, smlouva č. ; klientka, smlouva č. ; klientka, smlouva č. ; klientka, smlouva č. a smlouva č. ). Jednotlivé smlouvy by uzavřeny ve dnech , , , , , , , a (spis příloha, č.l. 29-CD). 61. Jejich kontrolou a podrobnou analýzou bylo zjištěno, že účastník řízení poskytl zákazníkovi informace v následujícím v rozsahu: informace o zkráceném obchodním názvu investičního zprostředkovatele účastníka řízení (uvedeno ČIFO a.s.), informace o jméně a příjmení osoby jednající za účastníka řízení, telefonní a ový kontakt na tuto osobu, informace o vstupním poplatku, o měně, ve které má být cena hrazena, o výši a periodicitě investice a o investiční strategii (spis příloha, č.l. 13 a 14). 62. Naopak účastník řízení opomněl svým zákazníkům poskytnout tyto údaje: informace o registraci účastníka řízení k poskytování investičních služeb, včetně názvu a sídla orgánu, který registraci vydal, informace o státu, ve kterém je konkrétní vázaný zástupce účastníka řízení registrován, a informace o poskytovaných investičních službách (spis příloha, č.l. 14). 15

17 Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 63. Ve vyjádření k protokolu účastník řízení konstatoval ke shledanému porušení ustanovení 15d odst. 1 písm. a) a b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, že mu není zřejmé, z čeho kontrolující vyvodili, že došlo k porušení povinností o informování zákazníků, neboť ani zástupci vedení účastníka řízení, ani kontrolující se neúčastnili jednání se zákazníkem. Informování zákazníků v rozsahu kontrolujícími je dle názoru ČIFO splněno informováním o obsahu smluvní dokumentace se společností, jejíž jeden výtisk zákazník dostává, tato dokumentace obsahuje všechny potřebné informace, včetně kontaktních informací a účastníka řízení, upozornění na rizika a investičního dotazníku, který byl dle vyjádření společnosti odsouhlasen ze strany České národní banky a nebyla povolena vlastní verze účastníku řízení. Účastník řízení tedy neviděl důvod vytvářet další vlastní formulář, když dokumentace společnosti řadu let vyhovuje, přičemž podléhá také dohledu České národní banky. U společnosti účastník řízení uvedl, že zatím také používá jejich dotazník. Ostatní informace k předání zákazníkovi jsou uvedeny ve smlouvě o obstarání nákupu a prodeje investičních nástrojů, včetně identifikace obchodníka, jeho bankovním spojení i identifikace investičního zprostředkovatele (spis příloha, č.l. 30-CD). 64. Správní orgán předně uvádí, že podle ustanovení 15e zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí, že v konkrétním případě investiční zprostředkovatel je povinen poskytnout zákazníkovi informace uvedené mimo jiné v 15d odst. 1 téhož zákona v a) listinné podobě nebo b) na jakémkoli nosiči informací, který umožňuje zákazníkovi uchování těchto informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě. Z hlediska zákona proto není podstatné nezaznamenané ústní informování, které nemůže účastník řízení prokázat, ale rozhodný je písemný či obdobný způsob informování ve smyslu 15e písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Správní orgán proto při hodnocení povinnosti náležitě informovat zákazníky striktně vycházel z předložených smluv z oblasti poskytování investičních služeb a veškeré dokumentace s nimi související. Na jejich základě je nepopiratelné, že účastník řízení neposkytl svým zákazníkům informace o registraci účastníka řízení k poskytování investičních služeb, včetně názvu a sídla orgánu, který registraci vydal, informace o státu, ve kterém je konkrétní vázaný zástupce účastníka řízení registrován, a informace o poskytovaných investičních službách. Nic na tom nemění ani prostředky vyhotovené pro potřeby obchodníků s cennými papíry, které neobsahují informace, které se vztahují k účastníku řízení. Obchodník s cennými papíry nemůže svým informováním zhojit absenci informování účastníkem řízení. 65. Ve vyjádření k zahájení správního řízení účastník řízení zopakoval již námitky zmíněné ve vyjádření k protokolu, se kterými se správní orgán výše vypořádal. Kromě toho účastník řízení uvedl, že se všemi zákazníky bylo komunikováno v českém jazyce, rovněž komunikace se společnostmi a probíhá v českém jazyce. Způsob komunikace je uveden ve smluvní dokumentaci obou obchodních partnerů (spis, č.l. 25 a 26). 66. To, že bylo se zákazníky komunikováno v českém jazyce, nic nemění na skutečnosti, že v předložené smluvní dokumentaci tato informace chyběla. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 67. Dle ustanovení 32 odst. 3 věty první zákona o podnikání na kapitálovém trhu se na investičního zprostředkovatele při výkonu činností uvedených v 29 odst. 1 použijí 16

18 přiměřeně 15a až 15r upravující povinnosti při jednání se zákazníky; ustanovení 15 odst. 3 a 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí obdobně. V ustanovení 15d je uveden seznam informací, o kterých je investiční zprostředkovatel povinen zákazníka ve stanovené lhůtě (před poskytnutím investiční služby) informovat. 68. Dle ustanovení 15d odst. 1 písm. a) a b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu je investiční zprostředkovatel povinen informovat ve stanovené lhůtě zákazníka o údajích o své osobě a základních informacích souvisejících s jím poskytovanými investičními službami a o investičních službách, které poskytuje. Dle ustanovení 15d odst. 1 písm. e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu je pak investiční zprostředkovatel povinen informovat ve stanovené lhůtě zákazníka o celkové ceně poskytované investiční služby včetně všech poplatků, daní placených prostřednictvím obchodníka s cennými papíry a jiných souvisejících nákladů, jakož i dalších finančních závazcích vyplývajících z poskytnutí investiční služby; nelze-li přesnou celkovou cenu určit, je obchodník s cennými papíry povinen informovat zákazníka o způsobu výpočtu konečné ceny, umožňujícím zákazníkovi ověřit si konečnou cenu. Na základě ustanovení 15d odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu určil prováděcí právní předpis obsah informací, které je investiční zprostředkovatel povinen ve stanovené lhůtě zákazníkovi sdělit. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška 303/2010, která tuto oblast blíže definuje. 69. Dle ustanovení 20 odst. 1 vyhlášky 303/2010 obsahují informace o obchodníkovi s cennými papíry a investičních službách podle 15d odst. 1 písm. a) a b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu předávané zákazníkovi také a) kontaktní údaje potřebné pro zajištění funkční komunikace se zákazníkem, b) informaci o jazyce nebo jazycích, ve kterých může zákazník s obchodníkem s cennými papíry komunikovat a ve kterých od něj bude dostávat informace, c) informaci o způsobu komunikace mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, včetně způsobu zadávání pokynů, pokud k nim má docházet, a povinných minimálních náležitostech pokynů, d) informaci o povolení nebo registraci k poskytování investičních služeb, včetně názvu a sídla orgánu, který povolení vydal, e) informaci o skutečnosti, že jedná prostřednictvím vázaného zástupce, včetně uvedení státu, ve kterém je zástupce registrován, f) informaci o povaze, četnosti a termínech zasílání informací o poskytovaných službách a g) popis pravidel pro případ střetu zájmů. 70. Dle ustanovení 20 odst. 2 vyhlášky 303/2010 by měly informace předávané neprofesionálnímu zákazníkovi přiměřeně okolnostem obsahovat také informace o nákladech a poplatcích, mimo jiné pak informace dle ustanovení 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky 303/2010, tedy celkovou cenu, kterou zákazník zaplatí v souvislosti s investičním nástrojem nebo investiční službou, včetně souvisejících odměn, provizí, poplatků, výloh a všech daní placených prostřednictvím obchodníka s cennými papíry rozepsanou tak, že je v každém případě zřejmé, kolik činí provize; pokud nelze přesnou cenu vyčíslit, uvede obchodník s cennými papíry alespoň základ, ze kterého se celková cena vypočítá, aby si ji zákazník mohl ověřit. 71. Účastník řízením tím, že ve dnech , , , , , , , a při poskytování investičních služeb nepodával svým zákazníkům dostatečné informace, když je neinformoval o registraci účastníka řízení k poskytování investičních služeb, včetně názvu a sídla orgánu, který registraci vydal, o státu, ve kterém je vázaný zástupce účastníka řízení registrován a o poskytovaných investičních službách, se dopustil porušení ustanovení 32 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení 17

19 s ustanovením 15d odst. 1 písm. a), b) a e) téhož zákona v návaznosti na ustanovení 20 odst. 1 písm. d), e), f) a 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky 303/2010, a tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tedy porušil při jednání se zákazníky povinnost podle 15 odst. 1 nebo 32 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 72. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nedostatečné informování zákazníků naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. Posuzování jednotného záměru u správního deliktu spáchaného účastníkem řízení - právnickou osobou je specifické, neboť je u něj dána objektivní odpovědnost. U právnických osob je vyloučeno posuzování míry zavinění a jejich odpovědnost je založena zásadně bez ohledu na zavinění. Dle správního orgánu k naplnění jednotného záměru v konkrétním případě postačí, že ačkoliv si účastník řízení byl vědom své zákonné povinnosti, tak ji náležitě neplnil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014, č.j. 9 Afs 55/ ). 73. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech , , , , , , , a Úprava pokračování ve správním deliktu není v předpisech správního práva výslovně upravena, ale lze ji odvozovat analogicky z trestního práva. ad (vii) Vyžadování informací od zákazníků Skutková zjištění 74. Kontrolou již výše zmíněných 10 smluv zprostředkovaných účastníkem řízení v postavení investičního zprostředkovatele bylo zjištěno, že ve dnech , , a u 4 z nich, konkrétně se jedná o smlouvy č. klienta, č. klienta., č. klienta a č. klientky, nebyly s klienty na jejich žádost vyplněny investiční dotazníky. Tato skutečnost vyplývá z toho, že ve smlouvě byla u možnosti vyplnění, či nevyplnění údaje o užití investičního dotazníku zaškrtnuta varianta NE (spis příloha, č.l. 15). 75. Ani v jednom ze 4 uvedených případů účastník řízení nepoučil zákazníky o tom, že odmítnutím vyplnění investičního dotazníku, tj. odmítnutím sdělení informací ve smyslu ustanovení 15i odst. 1 písm. a) a b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, nebude vázanému zástupci umožněno adekvátní vyhodnocení toho, zda poskytnutí příslušné investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v ustanovení 15i odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu odpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik. Uvedeným nepoučením zákazníků nejednal účastník řízení v jejich nejlepším zájmu (spis příloha, č.l. 15). 76. Ve dnech , , a u 5 z 10 sjednaných smluv, konkrétně šlo o smlouvy č. klientky, č. klientky, č. klientky a č. a č. klientky bylo zjištěno, že účastník řízení nedisponuje investičními dotazníky, které byly dle dispozic těchto smluv se zákazníky vyplněny, 18

20 přestože u možnosti vyplnění či nevyplnění investičního dotazníku byla shodně u všech těchto smluv zaškrtnuta varianta ANO. Účastník řízení tak v těchto 5 případech prokazatelně písemně či jiným průkazným způsobem neuchoval záznamy o obsahu komunikace se zákazníkem, které by zahrnovaly informace o zjištění jeho odborných znalostí a zkušeností v oblasti investic v rozsahu dle ustanovení 15i odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu (spis příloha, č.l. 16). Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 77. Ve vyjádření k protokolu účastník řízení uvedl, že se domnívá, že z nevyplnění investičního dotazníku v uvedených případech nelze dovodit porušování 15i odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, neboť nebylo získáno vyjádření osob, které se zákazníkem jednaly, ani zákazníků, a ani vedení účastníka řízení, ani kontrolujícím tak nemůže být znám obsah tohoto rozhovoru. Nelze tedy podle účastníka řízení dovodit, že nebylo jednáno v nejlepším zájmu zákazníků, jak ukládá 32 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Dále účastník řízení zmínil, že ani neuchováváním záznamů komunikace nedošlo k porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Naopak účastník řízení připustil, že nepředáním a neuchováváním záznamů komunikace došlo v jednotlivých případech k porušení 16 písm. b) a c) vyhlášky 303/2010, přičemž náprava měla být podle účastníka řízení sjednána proškolením (spis příloha, č.l. 30-CD). 78. Správní orgán nesouhlasí s vyjádřením účastníka řízení. Ústním přepisem rozhovoru skutečně nedisponuje nejen účastník řízení, ani správní orgán, ale uvedenou povinnost ve smyslu 15i odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, dle které je účastník řízení povinen v případě odmítnutí poskytnutí informací o odborných znalostech a zkušenostech klientů v oblasti investic, poučit zákazníka, že takový postoj mu neumožní vyhodnotit, zda poskytnutí příslušné investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby podle odstavce 1 odpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, je třeba interpretovat v souvislosti s ustanovením 32 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, dle kterého investiční zprostředkovatel uchová dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby a záznamy komunikace se zákazníkem. Proto je zřejmé že předmětné poučení účastníka řízení musí buď v písemné či jiné zaznamenatelné formě, aby jej bylo možné uchovat, nebo o něm musí být vyhotoven písemný či jiný zaznamenatelný záznam komunikace, který je rovněž možno uchovat. Vzhledem k neexistenci písemné či obdobné formy tohoto poučení má správní orgán za prokázané, že účastník řízení jednal v rozporu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu. Stejně tak nepředložením investičních dotazníků, které měly být u dalších zákazníků vyplněny, neplnil účastník řízení povinnost uchovat tyto záznamy, a naplnil tak stejnou skutkovou podstatu správního deliktu dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 79. Ve vyjádření účastník řízení zmínil, že účastník řízení připouští dílčí pochybení jednotlivých vázaných zástupců, že pregnantně nezaznamenali poučení zákazníka. Nicméně k poučení muselo dojít ústně, což zákazník stvrzuje svým podpisem - doslova podepisuje text investičního dotazníku, že byl poučen o tom, že se vystavuje nebezpečí, že obchodník nebude moci správně vyhodnotit, zda poskytnutí investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem odpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebných pro pochopení souvisejících rizik. Požadavek na zaznamenání poučení zákazníka, jak požaduje správní orgán, 19

21 by v praxi znamenalo opsat shora naznačené texty ze smluvní dokumentace produktových partnerů a toto duplicitní poučení znovu nechat zákazníka podepsat, což je v praxi nereálné (spis, č.l. 26 a 27). 80. Správní orgán rozporuje toto tvrzení účastníka řízení, protože 4 zmínění zákazníci odmítli vyplnit investiční dotazník, nemohli svým podpisem stvrzovat výše účastníkem řízení citované poučení. Správní orgán i s ohledem k předchozím vyjádřením účastníka řízení a především vzhledem k tomu, že účastník řízení doklady o informování zákazníků o následcích nevyplnění dotazníků nepředložil, má za to, že 4 zákazníci účastníka řízení nebyli o této skutečnosti účastníkem řízení informováni. 81. K nepředložení vyplněných investičních dotazníků v případě 5 dalších zákazníků pak ve vyjádření účastník řízení připustil, že konkrétní zástupci neuchovali v 5 případech kopie investičních dotazníků. Přes shora uvedené dílčí problémy vyplývající z krátkého působení účastníka řízení jako investičního zprostředkovatele nelze podle účastníka řízení dovodit, že nejednal se zákazníky kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků. Dílčí pochybení vázaných zástupců byla v průběhu kontroly nebo v krátké době po jejím ukončení napravena, byly novelizovány nebo vydány nové vnitřní předpisy a formuláře (např. záznam z jednání se zájemcem o službu investičního zprostředkování), proběhla školení vázaných zástupců a manažerů, vedení i specialisté se věnují ve zvýšeném rozsahu metodické i kontrolní činnosti tak, aby bylo v praxi vázaných zástupců účastníka řízení dosaženo co nejpřesnější dodržování obecně závazných právních předpisů (spis, č.l ). 82. Správní orgán kvalifikuje ve svém rozhodnutí tento skutek jako porušení ustanovení 32 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tj. jako skutek, kterého se účastník dopustil porušením povinností nesprávným vyžadováním informací od zákazníků při poskytování hlavní investiční služby. Nápravná opatření uvedená ve vyjádření účastníka řízení, jejichž existenci zároveň účastník řízení doložil, shledává správní orgán jako polehčující okolnost a zohledňuje je ve výši sankce. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 83. Dle ustanovení 32 odst. 3 věty první zákona o podnikání na kapitálovém trhu se na investičního zprostředkovatele při výkonu činností uvedených v 29 odst. 1 použijí přiměřeně 15a až 15r upravující povinnosti při jednání se zákazníky; ustanovení 15 odst. 3 a 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí obdobně. 84. Dle ustanovení 15i odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je investiční zprostředkovatel při poskytování hlavních investičních služeb povinen požádat zákazníka o informace o jeho odborných znalostech a zkušenostech v oblasti investic. Dle ustanovení 15i odst. 2 téhož zákona je investiční zprostředkovatel povinen o informace požádat v rozsahu, který mu umožní vyhodnotit, zda poskytnutí investiční služby uvedené v odstavci 1 nebo rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby uvedené v odstavci 1 odpovídá odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik. Dle ustanovení 15i odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu musí investiční zprostředkovatel v případě, kdy zákazník odmítne poskytnout informace v odstavci 1 nebo je neposkytne v požadovaném rozsahu, poučit zákazníka o tom, že takový postoj mu neumožní vyhodnotit, zda poskytnutí příslušné investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční 20

22 služby uvedené v odstavci 1 odpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik. 85. Dle ustanovení 32 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu uchovává investiční zprostředkovatel dokumenty týkající se poskytnuté investiční služby, včetně záznamů v evidenci podle odstavce 5 a záznamy komunikace se zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby a s potenciálním zákazníkem nejméně po dobu 5 let od okamžiku poskytnutí investiční služby nebo provedení obchodu. Ustanovení 32 odst. 8 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu odkazuje na bližší úpravu v prováděcím předpisu. 86. Tím je vyhláška 303/2010, která ve svém ustanovení 16 písm. b) a c) stanoví, že investiční zprostředkovatel zachytí písemně nebo jiným průkazným způsobem údaje podle písmene c), pokud ke komunikaci se zákazníkem dochází jinak než způsobem podle písmene a) (tj. prostředky komunikace na dálku), a to minimálně v rozsahu zaznamenání data a času komunikace, identifikace stran komunikace, pokud je dostupná, a obsahu komunikace. 87. Účastník řízením tím, že při sjednání 4 z 10 kontrolovaných smluv o poskytování investičních služeb nepoučil zákazníky, kteří odmítli vyplnit investiční dotazník, o tom, že takový postoj mu neumožní vyhodnotit, zda poskytnutí příslušné služby, rady ohledně investičního nástroje nebo provedení obchodu s investičním nástrojem odpovídá jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik a dále u 5 z 10 kontrolovaných smluv neuchoval účastník řízení investiční dotazníky svých zákazníků, ačkoli jimi byly vyplněny, porušil ustanovení 32 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s ustanoveními 15i odst. 1, 2 a 4 téhož zákona a 32 odst. 6 téhož zákona v návaznosti na ustanovení 16 písm. b) a c) vyhlášky 303/2010, a tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu investičního zprostředkovatele dle ustanovení 157 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, tedy porušil při jednání se zákazníky povinnost podle 15 odst. 1 nebo 32 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 88. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nepoučení zákazníků a neuchování investičních dotazníků naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. K otázce posuzování jednotného záměru lze odkázat výše k odstavci 72 rozhodnutí. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech , , , , , , a E. Porušení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích ad (i) Sjednání produktu neodpovídajícího potřebám a zájmům klientů Skutková zjištění 89. V rámci kontroly na místě si kontrolující vyžádali reprezentativní vzorek 37 pojistných smluv. Kontrolou dokumentace k nabídkám pojistných smluv Generali č. klienta a č. klientky, produkt Životní pojištění Bella Vita, bylo zjištěno, že účastník řízení dne zprostředkoval pro tyto klienty uzavření investičního životního pojištění. Přitom však v záznamu z jednání s klientem označeném hlavičkou účastníka řízení byla u obou výše zmíněných klientů 21

23 zaznamenána pouze potřeba, cit: dlouhodobé spoření na penzi (do věku 60 roků a více), a požadavek, cit: Klient si přeje ukládat částku 380 Kč měsíčně., resp. Klientka si přeje ukládat částku 330 Kč měsíčně.. Žádný požadavek na pojistnou ochranu rizik zaznamenán nebyl, když oba klienti projevili zájem pouze o dlouhodobé spoření (spis příloha, č.l. 21). 90. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel účastníka řízení jim však oběma shodně doporučil investiční životní pojištění produkt Bella Vita od pojišťovny Generali, přestože se jedná o pojistný produkt kryjící pojistná rizika a nikoliv produkt spořicí. Obě nabídky pojistných smluv zahrnovaly pouze základní pojištění pro případ smrti a nemoci s minimální pojistnou částkou ve výši Kč. Měsíční pojistné činilo 380 Kč, resp. 330 Kč, podle požadavků klientů, nicméně po odečtení rizikové složky bylo tato částka samozřejmě nižší (spis příloha, č.l. 21). 91. Částky na rizikovou složku, které uvádí účastník řízení ve vyjádření k protokolu a vyjádření k námitkám, (11 Kč, resp. 10 Kč z placeného pojistného), přibližně odpovídají rizikovému pojistnému v prvních letech trvání smlouvy. Pokud se k podílu rizikové složky započítá i měsíční administrativní poplatek dle sazebníku pojišťovny (30 Kč), nelze ani v počátku běhu pojistné smlouvy považovat výši rizikové složky za zanedbatelnou. Ovšem vzhledem k tomu, že oba návrhy pojistných smluv byly klientům sjednány až do 75 let jejich věku, rizikové pojistné by se mělo postupně několikanásobně zvyšovat, když existuje předpoklad, že při uzavírání smluv na 29 let, resp. 33 let podřízení pojišťovací zprostředkovatel neuvažoval předběžné ukončení pojistných smluv (spis příloha, č.l. 30-CD; spis č.l. 29 a 30). 92. Skutkové zjištění lze shrnout, že klientům byl sjednán produkt, který svým charakterem neodpovídal jejich požadavkům a potřebám. Účastník řízení tedy nejednal v nejlepším zájmu klientů a ve shodě s jejich potřebami a požadavky (spis příloha, č.l. 21). Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 93. Ve vyjádření k protokolu účastník řízení uvedl, že podřízený pojišťovací zprostředkovatel (dále jen PPZ ) dostatečně písemně nezaznamenal svá doporučení klientovi do záznamu z jednání. PPZ tak dle účastníka nepostupoval podle závazného pokynu účastníka řízení č. P-2014/07-00/V1.01 vznik a správa pojištění, zejména podle článku V. bodu 3 písm. a). Ve vyjádření pak účastník řízení opakuje své tvrzení, ale dodává k němu, že se jedná o administrativní pochybení, protože v dokumentu záznam z jednání je další obsah o průběhu jednání včetně prohlášení klienta. Účastník řízení dále ve vyjádření cituje doslova celou námitku uvedenou ve vyjádření k protokolu, kterou níže správní orgán opětovně vypořádává (spis příloha, č.l. 30-CD). 94. PPZ, který jednal jménem a na účet klienta a za jehož činnost je účastník řízení přímo odpovědný, porušil nejen závazný pokyn účastníka řízení, ale vzhledem k tomu, že dotčené ustanovení pokynu obsahuje citaci zákonného ustanovení, i přímo zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích, konkrétně jeho ustanovení 21 odst. 8. PPZ totiž sice zaznamenal požadavky a potřeby klienta, ale již neuvedl důvody, na nichž založil svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Správní orgán nesouhlasí s tvrzením účastníka řízení, že se jednalo o administrativní pochybení, protože v záznamu z jednání má být další obsah o průběhu jednání, toto tvrzení účastníka řízení však není pravdivé. V záznamu z jednání s klientem bylo pouze doporučení PZ, když bylo uvedeno, cit: Klientovu požadavku vyhovuje PČS Flexi nebo Generali Bella Vita. Klient má dobré zkušenosti s pojišťovnou Generali, proto volí produkt Bella Vita.. 22

24 Shodné doporučení obsahoval záznam z jednání se. Z uvedené citace je zřejmé, že záznam z jednání nesplňoval základní zákonné obsahové požadavky. 95. Podle účastníka řízení nemůžou skutková zjištění vést správní orgán k závěru, že účastník řízení sjednal prostřednictvím PPZ produkt, který svým charakterem neodpovídal potřebám a zájmům klienta, a tím porušila povinnost jednat s odbornou péčí. Takové tvrzení je velice extenzivní. Nelze proto striktně tvrdit, že PPZ nejednal s odbornou péčí, jestliže doporučil pojištění, jehož součástí vedle investiční složky je i riziková složka. Účastník řízení pak rozporuje tvrzení v protokolu, že pojistné smlouvy zahrnovaly pouze pojištění pro případ smrti, když nabídky pojistných smluv zahrnují kromě základního pojištění nejen riziko smrti, ale i nemoci, též variantu investičního pojištění (Generali Conseq strategie). V dalším odstavci pak účastník řízení polemizuje s výší rizikové složky uváděné správním orgánem v protokolu o kontrole a v oznámení zahájení správního řízení, když podle něj činí 11, respektive 10 Kč (spis, č.l. 30). 96. Správní orgán nesouhlasí s tvrzením účastníka řízení, že nedošlo k prošení povinnosti jednat s odbornou péčí. Správní orgán je toho názoru, že požadavek klientů na spoření pravidelné měsíční částky na penzi nemůže naplnit produkt investičního životního pojištění, tedy produkt, který z titulu své podstaty neplní funkci spoření. Vynakládaná částka na tvorbu akumulační složky je totiž v počátku vzhledem k uhrazení provize prakticky nulová, když akumulační složka se vytváří až cca po dvou letech, dále je částka vynakládaná na investiční složku snížena o výši pojistného placeného na pojištění pro případ smrti či nemoci a administrativní poplatek, v neposlední řadě je pak výše investiční složky ohrožena investičním rizikem. Vzhledem k tomu, že PPZ doporučil klientům pouze dvě varianty investičního životního pojištění a nenabídl klientům jiné vhodné varianty, např. dlouhodobý termínovaný vklad, důchodové pojištění, doplňkové penzijní spoření, přičemž svou volbu v záznamu z jednání nijak neodůvodnil, je oprávněný závěr, že jeho jednání bylo motivováno spíše výší potencionální provize než povinností doporučit klientovi pro něj nejvhodnější produkt. Takové jednání se podle správního orgánu skutečně neslučuje s výkonem činnosti s odbornou péčí. 97. Účastník řízení dále uvádí, že k hodnocení odborné péče je nutné posoudit činnost PPZ v celém kontextu jeho činnosti s klientem, uzavřenou nabídkou nebo pojistnou smlouvou a nelze tento proces oddělovat. Zjištěním požadavků a potřeb klienta činnost PPZ nekončí, ale na základě těchto potřeb doporučuje pro klienta vhodný produkt. Jestliže klient dosud neměl např. sjednanou rizikovou složku a PPZ doporučil část z těchto prostředků vynaložit na toto riziko, tak to ještě neznamená, že nejednal s odbornou péčí. Naopak v takovém případě to bude znamenat kvalifikovanou odbornou péči. V záznamu z jednání vedle uváděných požadavků je rovněž v tomto záznamu uvedeno prohlášení klienta, přičemž účastník dále cituje jednotlivé části prohlášení předtištěného účastníkem řízení, které klient svým podpisem potvrdil, např., cit.: jsem byl seznámen/a s popisem nabízených pojistných produktů, včetně jejich dopadu, možných rizik a která mi byla náležitě vysvětlena tak, že jsem schopen/a posoudit, zda navrhované pojištění odpovídá mým potřebám, požadavkům a finančním možnostem a jsem si vědom možných nesrovnalostí mezi svými požadavky a nabízeným pojištěním specifikovaným výše a akceptuji je, nebo po seznámení se se všemi výše uvedenými materiály a informacemi shledávám nabízené pojištění jako vyhovující mým potřebám a požadavkům,. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že klienti vysvětlení a doporučení PPZ akceptovali, což potvrdili i v návrhu pojistné smlouvy. Účastník řízení provedl dne z preventivních důvodů opětovné proškolení svých PPZ a administrativy s důrazem na možnou chybovost (spis, č.l. 30). 23

25 98. K otázce souladu postupu PPZ s odbornou péči se již správní orgán dostatečně vyjádřil v popisu skutkových zjištění a v odstavci 96, přičemž z nich jednoznačně vyplynulo, že nebylo jednáno zejména v nejlepším zájmu zákazníků coby jedné z nejdůležitějších složek odborné péče. Správní orgán odmítá argumentaci účastníka řízení opírající se pouze o prohlášení klienta. Posouzení vhodnosti pojistného produktu a učinění adekvátního doporučení je totiž úkolem PPZ, nikoliv klienta, a odpovědnost za poskytnutí adekvátního doporučení nelze v žádném případě přenášet na klienta. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 99. Dle ustanovení 21 odst. 1 věty první zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb Dle ustanovení 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je pojišťovací zprostředkovatel před uzavřením pojistné smlouvy povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu Účastník řízením tím, že dne zprostředkoval klientovi a klientce uzavření investičního životního pojištění, produktu, který svým charakterem neodpovídal potřebám a zájmům klientů, porušil ustanovení 21 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, když nejednal s náležitou odbornou péčí a nechránil zájmy spotřebitelů, když nerespektoval jejich potřeby a požadavky. ad (ii) Vyžadování informací od zákazníků Skutková zjištění 102. Při kontrole výše uvedeného vzorku 37 pojistných smluv, byla u 19 z nich zjištěna celková absence důvodů, na nichž účastník řízení založil svá doporučení pro výběr sjednaného pojistného produktu. Konkrétně se jednalo o pojistné smlouvy: č., ČSOB, klient, č., ČSOB, klient, č., ČPP, klient, č., Allianz, klient, č., ČPP, klient, č., Generali, klient, č., ČSOB, klient, č., ČPP, klient, č., Generali, klient, č., Slavia, klient, č., VZP, klient, č., ČPP, klient, č., Generali, klient, č., Allianz, klient, č., Generali, klient, č., Generali, klient, č., Kooperativa, klient, č., ČPP, klient a č., Generali, klient (spis příloha, č.l. 23) Dále bylo zjištěno, že celkem u 4 z 37 vybraných obchodních případů, konkrétně se jednalo o pojistné smlouvy č., Generali, klient, produkt Životní pojištění Bella Vita, nabídku č., Generali, klient, 24

26 produkt Životní pojištění Bella Vita, nabídku č., klient, produkt Životní pojištění Bella Vita, nabídku č., klient, produkt Životní pojištění Bella Vita, byly jako požadavky a potřeby klienta související se sjednávanými pojištěními zaznamenány pouze zcela obecné informace formou zaškrtnutí předtištěných a univerzálních polí typu: zabezpečení pro případ smrti/úrazu, dlouhodobé pravidelné investování, pravidelné nebo jednorázové investování pro děti, zajištění příjmů při krátkodobém výpadku příjmu z důvodu nemoci nebo úrazu, apod. Konkrétní požadavky a potřeby klientů související se sjednávanými pojistnými produkty však specifikovány nebyly (spis příloha, č.l. 23 a 24) V případě pojistné smlouvy č., ČSOB, klientka, produkt Komplexní pojištění vozidla, bylo zjištěno, že v rámci doplňkového pojištění předmětné pojistné smlouvy bylo sjednáno živelní pojištění vozidla. V dokumentu s označením Záznam z jednání s klientem kontrolovaná osoba však zaznamenala pouze požadavek na pojištění povinného ručení, jiné požadavky a potřeby klienta nebyly v žádném ze souvisejících dokumentů zaznamenány. Z uvedeného vyplývá, že předmětná pojistná smlouva nebyla sjednána v souladu se zaznamenanými požadavky a potřebami klienta, respektive že požadavky a potřeby klienta nebyly zaznamenány řádně (spis příloha, č.l. 24). Vyjádření účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 105. Ve vyjádření k protokolu účastník řízení konstatoval, že u většiny případů se jedná o záznamy z jednání z počátku činnosti účastníka řízení. PPZ v tomto případě chybovali. Tito PPZ účastníka řízení nepostupovali dle závazného pokynu kontrolované osoby č. P-2014/07-00/V1.01 vznik a správa pojištění. Nejedná se o však o systémovou chybu účastníka řízení, ale o chybu PPZ (spis příloha, č.l. 30-CD) Správní orgán rozporuje tvrzení účastníka řízení. Pokud u 23 smluv ze vzorku 37 byly shledány závažné nedostatky, jedná se o nepopiratelný systémový charakter pochybení. Protože se těchto chyb dopouštělo větší množství PPZ, jejichž jednání je přičítáno účastníku řízení, je zřejmé, že PPZ nebyli náležitě proškolení, instruováni, respektive minimálně kontrolováni účastníkem řízení. Ten se tak uvedeným tvrzením nemůže zbavit své odpovědnosti za zjištěné nedostatky Ve vyjádření účastník řízení uvádí, že ve všech z 19 uvedených záznamů z jednání je uvedeno prohlášení klienta, že mu pojišťovací zprostředkovatel vysvětlil jeho doporučení, srozumitelně mu odpověděl na všechny jeho dotazy, upozornil ho na možné nesrovnalosti mezi požadavky klienta a nabízenou pojistnou smlouvou. Z 19 uvedených pojistných smluv je 12 smluv týkající se majetkového pojištění a pojištění motorového vozidla. Povinnost podle 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích uvádět důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu je mimo jiné závislá na charakteru sjednávaného pojištění. Minimálně u 12 pojistných smluv se jedná o produkty, které jsou ve většině případů typové. Účastník řízení přesto provedl dne z preventivních důvodů opětovné proškolení svých PPZ a administrativy na možnou chybovost (spis, č.l. 31) Správní orgán opětovné odmítá argumentaci účastníka řízení opírající se o prohlášení klienta. Odpovědnost za neposkytnutí doporučení nelze v žádném případě přenášet na klienta. Klient vzhledem k tomu, že má jako laik důvěru k PPZ, čehož důkazem je, že s ním, respektive se společností jím zastupovanou, vstupuje do smluvního vztahu, ani nevěnuje dostatečnou povinnost těmto formálním prohlášením, které uzavírá 25

27 v bezprostřední souvislosti se smluvní dokumentací sjednávaného produktu a toto prohlášení je fakticky podmínkou pro uzavření tohoto produktu. Klient ani není schopen si uvědomit možné jednání účastníka řízení v rozporu s odbornou péčí, když k jeho posouzení většinou není dostatečně nadán znalostmi a zkušenostmi. Dále správní orgán odmítá argumentaci účastníka řízení opírající se o typovost produktů. Předně i tento fakt může být jednou ze skutečností odůvodňujících doporučení účastníka řízení, ale charakter sjednávaného pojištění nemůže účastníka řízení zbavit povinnosti uvádět důvody, na nichž účastník řízení založil svá doporučení pro výběr sjednaného pojistného produktu, k čemuž u účastníka řízení došlo Účastník řízení dále poukazuje na prohlášení klienta, kde je uvedeno, cit.: jsem byl seznámen/a s popisem nabízených pojistných produktů, včetně jejich dopadu, možných rizik a která mi byla náležitě vysvětlena tak, že jsem schopen/a posoudit, zda navrhované pojištění odpovídá mým potřebám, požadavkům a finančním možnostem a jsem si vědom možných nesrovnalostí mezi svými požadavky a nabízeným pojištěním specifikovaným výše a akceptuji je, pojišťovací zprostředkovatel mi vysvětlil své doporučení, srozumitelně mi odpověděl na mé dotazy, upozornil mě na možné nesrovnalosti mezi mými požadavky a nabízenou pojistnou smlouvou a vysvětlil jejich možné důsledky a po seznámení se se všemi výše uvedenými materiály a informacemi shledávám nabízené pojištění jako vyhovující mým potřebám a požadavkům,. Na tomto základě má být zřejmé, že klient vysvětlení a doporučení PPZ akceptoval (spis, č.l. 31 a 32) K této argumentaci účastníka řízení se již správní orgán opakovaně vyjádřil, proto zcela odkazuje ke svým vyjádřením v odstavcích 98 a 108 rozhodnutí. Na základě těchto vyjádření je zřejmé, proč považuje správní orgán uvedené tvrzení účastníka řízení za nesprávné Účastník řízení uvedl k pojistné smlouvě č. klientky, produkt Komplexní pojištění vozidla, že se jedná o typové pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Součástí této odpovědnosti jsou doplňková pojištění k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Klient s tímto pojištěním souhlasil (spis, č.l. 32) Správní orgán k tomu uvádí, že v záznamu z jednání byl uveden pouze požadavek na pojištění povinného ručení. Jiné požadavky a potřeby klienta nebyly v záznamu z jednání ani v žádném jiném ze souvisejících dokumentů zaznamenány. Proto správní orgán dospěl v uvedeném případě k závěru, že požadavky a potřeby klienta nebyly zaznamenány řádně a existuje tu tedy riziko, že pojistná smlouva nebyla sjednána v souladu s požadavky a potřebami klienta Kromě opakování již výše uvedených tvrzení účastník řízení ve svém vyjádření konstatoval, že v některých případech mohlo dojít k administrativním pochybením jednotlivých pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří splnili odbornou způsobilost podle 18 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a po splnění dalších předepsaných podmínek byli zapsání v registru pojišťovacích zprostředkovatelů. Nejednalo se o však o systémové chyby způsobené účastníkem řízení (spis, č.l. 33) Správní orgán přičitatelnost jednání jednotlivých PPZ účastníku řízení spatřuje jak v otázce porušení II ad (i), tak i porušení II ad (ii). Co se týče přičitatelnosti jednání jednotlivých PPZ účastníku řízení, správní orgán uvádí, že v ustanovení 6 odst. 3 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích není expressis verbis upravena pouze soukromoprávní odpovědnost nadřízených pojišťovacích zprostředkovatelů, ale 26

28 i veřejnoprávní. Dále odkazuje správní orgán na znění 6 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, který vymezuje činnost podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele tak, že tento je při výkonu své činnosti vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel je také odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podstatné je, že účastník řízení tyto osoby vědomě použil k výkonu zprostředkovatelské činnosti (např. tím, že s nimi uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení) a za zprostředkovatelskou činnost je i finančně honoroval. Z dokazování jednoznačně vyplynulo, že obchodní zástupci účastníka řízení v postavení podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů jednali v rámci jeho podnikatelské činnosti tedy vystupovali jako zástupci účastníka řízení, jeho jménem a na jeho účet, s jeho vědomím a v jeho zájmu, přičemž za tuto činnost byli účastníkem řízení finančně odměňováni. Správní orgán má tedy za to, že jednání podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů je jak v soukromoprávní, tak i ve veřejnoprávní (deliktní) rovině přičitatelné účastníku řízení. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 115. Dle ustanovení 21 odst. 1 věty první zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb Podle ustanovení 21 odst. 8 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je pojišťovací zprostředkovatel před uzavřením pojistné smlouvy povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu Podle ustanovení 21 odst. 9 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, není-li dále stanoveno jinak, informace podle odstavců 5 až 8 je pojišťovací zprostředkovatel povinen poskytnout písemně nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi, jasně a přesně, klientovi srozumitelnou formou, a v úředním jazyce členského státu, ve kterém je pojištění sjednáváno, nebo v jiném dohodnutém jazyce Povinností pojišťovacího zprostředkovatele je celý tento proces, tj. získání vstupních údajů a informací, jejich vyhodnocení, výběr vhodného pojistného produktu a zaznamenání důvodů, které k takovému výběru vedly, zaznamenat, tj. uchovat v trvalé formě. Blíže tyto povinnosti rozvádí úřední sdělení České národní banky č. 15/2010 k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele, úřední sdělení č. 16/2014 k řízení a kontrole kvality distribuční sítě pojišťovacího zprostředkovatele, úřední sdělení č. 6/2012 k některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění a dohledový benchmark č. 5/2012, k povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů vykonávat činnost s odbornou péčí, zejména ve vztahu k plnění informačních povinností při sjednávání investičního životního pojištění Účastník řízení tím, že v 5 případech z reprezentativního vzorku 37 kontrolovaných pojistných smluv řízení před jejich uzavřením nezaznamenal dostatečně požadavky a potřeby klienta související se sjednávanými pojištěními a v 19 případech z 37 kontrolovaných smluv pak nezaznamenal důvody, na kterých založil svá doporučení pro výběr daných pojistných produktů, porušil ustanovení 21 odst. 1 27

29 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích v návaznosti na ustanovení 21 odst. 8 a 9 téhož zákona, když nejednal s náležitou odbornou péčí a nechránil zájmy spotřebitelů 120. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nezaznamenání požadavků a potřeb klientů a nezaznamenaní důvodů, na kterých účastník řízení založil svá doporučení pro výběr daných pojistných produktů, naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. K otázce posuzování jednotného záměru lze odkázat výše k odstavci 72 rozhodnutí. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech , , , , , , , , , , , , , a F. Pokuta 121. Účastník řízení je profesionálním subjektem působícím v oblasti poskytování investičních služeb, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty celkem sedmi správních deliktů. Účastník řízení by měl znát předpisy upravující oblast poskytování investičních služeb a dodržovat povinnosti z těchto předpisů vyplývající Výchozím předpokladem pro uložení pokuty za správní delikt je skutečnost, že správní orgán prokázal, že došlo ke spáchání správního deliktu ze strany účastníka řízení. V posuzovaném případě má správní orgán s ohledem na výše uvedené za to, že se účastník řízení dopustil většího počtu porušení povinností investičního zprostředkovatele, a spáchal tak celkem sedm správních deliktů uvedených ve výroku I tohoto rozhodnutí. Odpovědnost za správní delikt je v případě zákona o podnikání na kapitálovém trhu upravena v 192 odst. 1, který stanoví, že právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Dále správní orgán při určování výše pokuty přihlédne v souladu s ustanovením 192 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán K možné liberaci účastníka řízení dle 192 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu či správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovených povinností. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinností stanovených mu zákonem Co se týče způsobu porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k porušení došlo u všech správních deliktů omisivním jednáním účastníka řízení, tedy nečinností nebo opomenutím v případech, kdy měl konat, tj. plnit určitou povinnost Následkem jednání účastníka řízení bylo u správních deliktů ad (i) až ad (v) porušení zákonem chráněného veřejného zájmu na náležitém upravení řídicího a kontrolního systému prostřednictvím vnitřních předpisů ad (vi) na dostatečné informovanosti zákazníků o poskytovaných investičních službách, o celkové ceně poskytované investiční služby a o osobě účastníka řízení a ad (vii) na dostatečné informovanosti účastníka řízení 28

30 o investičních profilech jeho jednotlivých zákazníků a na řádném poučení zákazníků o důsledcích vyplývajících z odmítnutí vyplnění investičního dotazníku K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý, když účastník řízení více skutky naplnil skutkové podstaty různých správních deliktů. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí za nejpřísnější postižitelný správní delikt V konkrétním případě za nejpřísněji postižitelný správní delikt, za který bude ukládána sankce, shledal správní delikt ad (vii) vyžadování informací od zákazníků. Za správní delikty ad (i) až ad (iv) je horní hranice pokuty Kč, za správní delikty ad (v) až ad (vii) pak Kč, přičemž delikt ad (vii) je z nich správním orgánem hodnocen jako nejzávažnější. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalších šesti správních deliktů, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady) Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se jedná v případě správních deliktů ad (vii) a ad (vii) o pokračující správní delikty. Délka trvání protiprávního jednání zvyšují závažnost těchto správních deliktů Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto správních deliktů Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotil správní orgán to, že se jedná o jeho první sankcionované porušení právních předpisů v oblasti finančního trhu, nebyla zjištěna žádná škoda způsobená jeho klientům a dále zejména to, že účastník řízení přijal nápravná opatření, která jsou potenciálně schopná zabránit u něj výskytu protiprávního jednání pro futuro Správní orgán se také zabýval majetkovými poměry účastníka řízení. Správní orgán vycházel při hodnocení majetkových poměrů z finančních výkazů účastníka řízení za roky 2014 a Finanční výkazy za rok 2014 nalezl správní orgán ve sbírce listin obchodního rejstříku, údaje za rok 2015 si nechal předložit v průběhu správního řízení. Účastník řízení vykázal v roce 2015 záporný výsledek hospodaření za účetní období ve výši Kč (v předchozím období byl záporný výsledek hospodaření ve výši Kč) a jeho vlastní kapitál vykazoval kladnou hodnotu v rozsahu Kč (v předchozím období vykázal kladnou hodnotu Kč) Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky se správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši Kč (slovy sto tisíc korun českých), a to podle 157 odst. 14 písm. c) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Uložená pokuta je při samé dolní 29

31 hranici zákonem vymezeného rozpětí. Takto stanovená výše pokuty nemá dle správního orgánu pro účastníka řízení likvidační charakter Na základě všech shora uvedených skutečností rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. G. Opatření k nápravě 134. Ustanovení 23 odst. 1 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích pod nadpisem Opatření k nápravě stanoví, že jestliže Česká národní banka při výkonu dohledu zjistí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, s výjimkou ztráty důvěryhodnosti nebo zániku pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nebo nedostatečné jistiny pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, uloží svým rozhodnutím takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem Vzhledem ke skutečnosti, že správní orgán vedle správních deliktů z oblasti poskytování investičních služeb uvedených v části I. výroku tohoto rozhodnutí zjistil u účastníka řízení také porušení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích uvedených v části II. výroku tohoto rozhodnutí ad i) a ad ii), rozhodl uložit účastníku řízení zároveň i opatření k nápravě. Tato opatření by pak po svém zavedení měla pro futuro zajistit, že k daným porušením zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích u účastníka řízení již nebude znovu docházet Těmito opatřeními k nápravě jsou konkrétně a) zavedení odpovídajícího a účinného systémového opatření, které zajistí, že účastník řízení bude zprostředkovávat pouze produkty, které svým charakterem odpovídají potřebám a zájmům klienta, a b) zavedení odpovídajícího a účinného systémového opatření zajišťujícího, aby účastník řízení před uzavřením pojistných smluv řádně písemně zaznamenával požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, 137. Ke lhůtě 30 dnů k zavedení odpovídajících a účinných systémových opatření pak správní orgán uvádí, že se jedná dle jeho názoru o lhůtu přiměřenou, která umožňuje provést daná opatření Ustanovení 26 odst. 2 písm. b) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích stanoví, že právnická osoba se jako pojišťovací zprostředkovatel dopustí správního deliktu tím, že ve stanovené lhůtě nesplní opatření k nápravě uložené jí Českou národní bankou při výkonu dohledu podle 23 tohoto zákona. Za tento správní delikt lze podle ustanovení 26 odst. 3 zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích uložit pokutu do Kč. H. Náhrada nákladů řízení 139. Správní orgán v rozhodnutí shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 30

32 140. Prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši Kč. P O U Č E N Í Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení 152 správního řádu a přiměřeně též podle části druhé, hlavy VIII. téhož zákona rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, Na Příkopě 28, Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. otisk úředního razítka podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky 31

33 rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. 2017/60089/CNB/110 ze dne 27. dubna 2017, sp.zn. Sp/2015/367/573

34 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 V Praze dne 27. dubna 2017 Č.j.: 2017/060089/CNB/110 Počet stran: 10 Vypraveno dne: 28. dubna 2017 ROZHODNUTÍ O ROZKLADU Bankovní rada České národní banky (dále jen bankovní rada ) jako orgán příslušný podle 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu podaného dne společností ČIFO Český institut finanční odpovědnosti a.s., IČO: , se sídlem Foerstrova 3144/14, Ostrava Moravská Ostrava, proti rozhodnutí České národní banky ze dne , č. j. 2017/28014/570, sp. zn. Sp/2015/367/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) rozhodla takto: Rozklad společnosti ČIFO Český institut finanční odpovědnosti a.s., IČO: , se sídlem Foerstrova 3144/14, Ostrava Moravská Ostrava, se podle 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní bance zamítá a rozhodnutí České národní banky ze dne , č. j. 2017/28014/570, se potvrzuje. ODŮVODNĚNÍ [1.] Doručením oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední podle 46 odst. 1 správního řádu č. j. 2016/14374/570 dne zahájila Česká národní banka jako správní orgán prvního stupně (dále též správní orgán prvního stupně ) se společností ČIFO Český institut finanční odpovědnosti a.s., IČO: , se sídlem Foerstrova 3144/14, Ostrava Moravská Ostrava (dále jen účastník řízení ), správní řízení ve věci podezření ze spáchání správních deliktů podle ustanovení 157 odst. 5 písm. b), 157 odst. 2 písm. b) a 157 odst. 2 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do (dále jen zákon o podnikání na kapitálovém trhu ). Správní řízení bylo s účastníkem řízení současně zahájeno ve věci podezření z porušení povinností uvedených v 21 odst. 1, 8 a 9 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích ). [2.] Zahájení správního řízení předcházela kontrola podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), zahájená dne doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. 1