P edkládáme Vám další, již desáté pokra ování každoro ní publikace Stavebnictví v kostce.

Transkript

1

2

3 Karel apek napsal, že eština je úžasný jazyk, protože rozlišuje mezi slovy jsem p esv d en a p esv d il jsem se. Jsme rádi, že m žeme s ur itostí íci, že se trvale p esv d ujeme o oblib naší Kostky. Sv d í o tom vzr stající zájem odborník ze stavebnictví z ad projektant, developer, investor, výrobc stavebních materiál, dodavatel, ale i n kterých dalších institucí jako jsou banky, stavební ú ady, média a další. T ší nás popularita této publikace, protože je d kazem smysluplnosti práce, kterou vykonává tým odborník. Jsme si v domi originálnosti informací, z nichž mnohé nejsou b žn dostupné, rozhodn ne v tak komplexní form a ší i. N které jsou exaktní, jiné, nap íklad cenové, jsou pouze informativní. Je to proto, že stavby jsou výrobkem, z nichž každý má svá specifika a odlišnosti v umíst ní, technologii, materiálech, ale mnohdy i ve funkci, a tedy i v cen. Mnohé údaje nejsou p íliš p íznivé ani optimistické. Sv d í o složitosti období, kterým prochází celá naše ekonomika a zejména stavebnictví, na které prudké snížení poptávky doléhá nejvíce. eské stavebnictví prokazuje svými výsledky z minulého roku, že dokáže využít všechny p íležitosti k získání zakázky. P ejme si, aby si tuto houževnatost udrželo i v letošním roce, který, zdá se, bude horší nežli ten minulý. Úvodní slovo Vážené dámy a pánové, kolegyn a kolegové! P edkládáme Vám další, již desáté pokra ování každoro ní publikace Stavebnictví v kostce. Ing. František Glazar Ing. Václav Matyáš editel ÚRS PRAHA, a.s. prezident Svazu podnikatel ve stavebnictví v R

4 Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví 3 Bytová výstavba v letech Domy a byty ve s ítáních lidu, dom a byt Významné podniky na eském stavebním trhu 36 Stavebnictví Úspornými opat eními vláda škodí nejen stavebnictví konference Euroconstructu Pa íži 52 Pr mysl stavebních hmot 2011 a jeho další vývoj 59 Ceny stavebních prací v období útlumu 65 Vývoj cen stavebních materiál v období 2005 až Rychlé rozpo tování ve stavebnictví 69 Aktuální zm ny legislativy ve stavebnictví 73 Index stavební produkce mezinárodní porovnání 80 Obsah 2

5 PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PR M RNÉ ORIENTA NÍ CENY NA M ROVOU A Ú ELOVOU JEDNOTKU 2011/1, v etn pr m rné procentní struktury stavebního díla p íslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pom cka, která p ináší informaci o zm nách cen vstup a jejich vlivu na rozpo tové náklady stavebních objekt v ur ité cenové úrovni. Znamená to, že se zm ny ceny vstup promítají do kalkulací cen, na jejichž základ se stanovují indexy. Výhodou t chto index je i jejich srovnatelná asová ada od roku Podkladem pro výpo et index jsou sm rné ceny ÚRS. Sm rné ceny jsou kalkulovány na základ šet ení o skute né výši jednotlivých nákladových vstup v p íslušném asovém období. Šet eny jsou ceny materiál a výrobk u výrobc a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podnik, po izovací ceny stavebních stroj a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady. stavebních prací a d l v etn stavebn montážních prací. Tento rozsah základních údaj o vývoji cen umož uje propo et index v odpovídající podrobnosti len ní s pot ebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura index je nem nná a vytvá í ucelenou asovou adu od roku Souhrnné propo tové indexy jsou propo teny v len ní podle obor a technologických soubor JKSO bez dalšího podrobn jšího t íd ní a v etn specifikací. Základní informaci zde poskytuje ada Stavebnictví celkem (obor 800) a Bytová výstavba (obor 803). V posledním oddíle této kapitoly jsou uvedeny cenové indexy vývoje cen nemovitostí. Tyto indexy SÚ podávají informace o rozložení cenové hladiny dle druh nemovitostí, jejich polohy a vývoj v ase. nun@urspraha.cz CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro pom rn jednoduché stanovení orienta ní ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení p ípravné fáze výstavby, ale i pro orienta ní kontrolu erpání náklad p i provád ní staveb. Rozpo tové cenové ukazatele v podob pr m rných hodnot na m rovou a ú elovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základ modelového zpracování údaj z cca 1500 realizovaných objekt. Tato databáze je pr b žn dopl ována a aktualizována do p íslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou m rovou jednotku. B žn jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje p edstavují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umíst ním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemk a DPH. Výši t chto náklad je t eba dopo ítat individuáln podle konkrétních podmínek. Obory JKSO v RUSO a m rné jednotky 801,803,811,812 m3 obestav ného prostoru, m2 zpevn né plochy, m2 upravené plochy 3

6 801 - Budovy ob anské výstavby Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a emeslné obory 100, Stavební díly a emeslné obory Zemní práce 1,9 1,7 1,7 3,2 2,4 1,6 0,9 1,9 4,5 766 Konstrukce truhlá ské 3,4 4,6 0,4 5,0 4,0 6,2 1,0 0,2 6,9 2 Zakládání 4,8 4,0 5,1 7,1 5,4 3,9 3,0 4,1 4,2 767 Konstrukce dopl kové kovové 10,4 7,1 11,5 6,2 11,0 6,5 1,4 17,2 6,3 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,5 11,9 13,5 17,4 12,9 16,1 32,3 12,8 9,3 771 Podlahy z dlaždic 2,1 2,5 1,8 3,4 2,0 1,4 0,7 0,4 0,4 4 Vodorovné konstrukce 12,2 7,5 12,2 13,2 11,9 10,0 10,5 9,6 4,2 772 Podlahy z p ír.a konglomer.kamene 1,0 0,7 1,2 0,5 1,1 0,5 1,7 5 Komunikace 0,1 0,1 0,1 0,1 0,5 0,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 5,7 7,8 6,3 4,6 6,2 5,7 2,8 4,1 6,3 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,2 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,3 0,2 0,4 0,5 776 Podlahy povlakové 1,2 1,2 1,3 3,1 1,1 1,7 1,1 0,4 1,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 4,0 3,1 3,9 3,5 4,3 2,9 1,1 1,3 2,5 777 Podlahy syntetické 0,7 0,8 0,4 0,3 0,7 0,5 1,2 99 P esun hmot HSV 2,9 2,9 3,5 3,5 2,6 2,7 1,9 1,1 2,4 781 Dokon ovací práce a obklady 2,7 3,0 3,2 3,0 2,6 2,9 0,9 1,2 0,1 782 Dokon ovací práce a obklady z kam. 1,0 0,9 1,9 0,9 HSV celkem 45,2 39,1 46,4 52,6 46,0 43,2 53,2 35,3 34,7 783 Dokon ovací práce - nát ry 1,2 1,7 0,8 0,7 0,9 2,1 1,3 1,7 1,5 711 Izolace proti vod a vlhkosti 1,2 1,5 1,0 1,0 1,2 0,8 0,5 0,9 2,2 784 Dokon ovací práce - malby 0,3 0,3 0,3 0,2 0,3 0,6 0,9 0,1 0,2 712 Izolace st ech 2,2 2,0 1,5 2,9 2,6 1,8 0,1 1,5 2,4 786 Dokon ovací práce - alounické 0,2 0,1 0,1 0,2 0,2 0,3 0,5 713 Izolace tepelné 1,9 2,4 1,8 1,7 1,9 1,5 2,3 2,6 2,1 787 Dokon ovací práce - zasklívání 0,5 0,2 0,1 0,1 0,4 0,4 0,2 714 Akustické a protiot esové opat ení 0,4 0,1 0,3 0,5 0,2 791 Za ízení velkokuchy ské 1,0 0,6 0,8 0,1 1,2 715 Izolace proti chemickým vliv m 0,2 0,2 0,3 793 Za ízení prádelen a istíren 0,1 0,2 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 1,0 1,3 1,0 1,1 1,0 1,5 1,7 0,4 1,3 795 Lokální topení 0,3 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 1,0 1,2 0,9 1,1 1,0 1,6 2,1 0,4 1,0 799 Ostatní 0,2 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 0,1 0,1 0,1 PSV celkem 40,3 45,1 36,1 36,2 40,6 42,6 42,2 34,1 56,7 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 21-M Silnoproud 5,7 6,9 6,3 4,9 5,3 6,9 4,0 4,8 6,1 725 Zdravotechnika - za iz. p edm ty 1,1 1,4 1,2 1,5 1,1 2,2 4,5 0,3 0,6 22-M Montáže oznam. a zabezp. za ízení 1,7 1,6 3,3 0,8 1,5 1,7 1,0 0,7 726 Instala ní+b62 prefabrikáty 1,7 1,8 23-M Montáže potrubí 0,1 0,2 0,1 2,2 731 Úst ední topení, kotelny 0,2 0,5 0,3 0,2 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických za ízení 2,7 3,1 2,3 2,8 2,7 0,6 2,5 732 Úst ední topení, strojovny 0,3 0,7 0,2 0,4 0,3 0,2 0,2 0,3 33-M Montáže dopr.za íz.sklad.za.a váh 2,0 1,7 3,1 1,3 2,0 1,8 733 Úst ední topení, rozvodné potrubí 1,1 1,3 0,8 0,5 1,1 1,8 1,7 0,7 1,4 35-M Montáž erpadel,kompr.a vodoh.za. 0,1 0,1 0,1 0,9 734 Úst ední topení, armatúry 0,9 1,1 0,5 0,3 0,8 1,4 1,1 0,6 1,7 36-M Montáž m. a regula ních za ízení 0,5 0,7 0,7 0,4 0,5 735 Úst ední topení, vytáp cí t lesa 0,8 0,9 0,6 0,9 0,7 1,4 2,2 0,4 0,7 43-M Montáž ocelových konstrukcí 1,3 0,6 0,8 0,8 1,1 22,3 761 Konstrukce sklobetonové 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 762 Konstrukce tesa ské 0,6 2,6 0,9 0,2 0,2 1,3 1,1 0,2 2,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,4 1,0 0,8 0,6 0,2 1,1 0,9 763 Konstrukce - d evostavby 0,2 0,7 0,1 14,7 20,6 Mcen celkem 14,5 15,8 17,5 11,2 13,4 14,2 4,6 30,6 8,6 764 Konstrukce klempí ské 1,1 2,6 1,0 0,5 0,9 1,1 2,9 0,7 0,7 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,1 0,3 0,3 1,0 0,7 CELKEM 4

7 5924 Orienta ní cena na : m3 obestav ného prostoru T íd ní dle JKSO Cena Konstruk n materiálová charakteristika CELKEM Budovy ob anské výstavby Budovy pro zdravotní pé i Budovy pro komunální služby Budovy pro výuku a výchovu Budovy pro v du,kulturu a osv tu Budovy pro t lovýchovu Budovy pro ízení a administrativu Budovy pro spol.ubytování a rekreaci Budovy pro obchod a spol.stravování Budovy pro sociální pé i Konstruk n materiálová charakteristika: zd ná z cihel, tvárnic, blok 2 monolitická betonová ty ová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílc betonových ty ových 5 montovaná z dílc betonových plošných 6 montovaná z prostorových bun k 7 kovová 8 d ev ná a na bázi d evní hmoty 9 z jiných materiál K Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO 5

8 803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a emeslné obory Stavební díly a emeslné obory Zemní práce 1,0 1,9 1,3 0,3 0,8 2,3 766 Konstrukce truhlá ské 6,9 7,9 9,1 7,3 6,9 0,5 2 Zakládání 5,0 3,4 3,7 6,6 3,8 2,9 767 Konstrukce dopl kové kovové 6,9 2,8 8,6 9,8 6,9 0,6 3 Svislé a kompletní konstrukce 16,6 13,2 11,0 19,2 21,3 5,6 771 Podlahy z dlaždic 1,5 2,8 2,0 0,9 0,6 4 Vodorovné konstrukce 9,1 8,9 12,9 8,6 9,9 2,0 772 Podlahy z p írod.a konglomer.kamene 0,1 0,9 0,5 5 Komunikace 0,1 0,1 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 6,2 9,5 4,9 5,7 5,0 6,6 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,3 8 Rourové vedení 0,1 0,1 0,1 0,9 776 Podlahy povlakové 2,0 1,9 1,8 2,5 2,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,7 4,7 3,9 2,3 2,4 2,3 777 Podlahy syntetické 0,9 0,1 1,1 1,2 1,0 99 P esun hmot HSV 4,6 3,5 5,3 5,5 3,3 1,9 781 Dokon ovací práce a obklady 1,4 1,9 4,2 1,2 1,3 782 Dokon ovací práce a obklady z kam. 0,1 0,2 HSV celkem 46,3 45,2 43,0 48,2 46,7 24,6 783 Dokon ovací práce - nát ry 1,2 1,6 1,3 1,7 1,7 711 Izolace proti vod a vlhkosti 0,8 1,4 0,7 0,4 0,6 0,7 784 Dokon ovací práce - malby 0,8 0,6 0,5 0,6 1,0 712 Izolace st ech 1,4 1,4 1,3 1,3 1,5 786 Dokon ovací práce - alounické 0,4 0,2 0,2 0,7 0,4 713 Izolace tepelné 1,4 1,8 1,5 1,1 1,0 0,6 787 Dokon ovací práce - zasklívání 0,3 0,1 0,6 0,2 0,2 714 Akustické a protiot esové opat ení 791 Za ízení velkokuchy ské 0,3 0,3 1,7 0,1 715 Izolace proti chemickým vliv m 0,1 793 Za ízení prádelen a istíren 0,1 0,2 0,2 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 0,8 1,3 0,8 0,4 0,6 1,2 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 1,2 1,4 1,5 0,8 1,0 0,1 799 Ostatní 0,2 69,7 723 Zdravotechnika - plynovod 0,2 0,4 0,2 0,1 0,1 PSV celkem 43,4 46,3 45,3 41,7 42,0 74,5 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,1 0,3 21-M Silnoproud 4,9 6,7 4,2 4,9 6,1 0,9 725 Zdravotechnika - za iz. p edm ty 3,1 5,9 2,2 1,8 1,9 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. za ízení 1,1 1,1 1,2 0,8 1,0 726 Instala ní+b251 prefabrikáty 4,0 0,1 6,2 5,4 23-M Montáže potrubí 731 Úst ední topení, kotelny 0,4 1,3 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických za ízení 0,9 0,4 3,6 0,8 732 Úst ední topení, strojovny 0,2 0,3 0,2 33-M Montáže dopr.za íz.sklad.za.a váh 2,6 2,5 3,7 2,5 733 Úst ední topení, rozvodné potrubí 1,5 1,4 1,5 1,0 1,3 35-M Montáž erpadel,kompr.a vodoh.za. 734 Úst ední topení, armatúry 0,8 0,7 0,8 0,7 1,0 36-M Montáž m. a regula ních za ízení 0,3 0,6 0,5 735 Úst ední topení, vytáp cí t lesa 1,3 1,3 1,4 0,9 1,4 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,3 0,2 0,3 0,4 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,4 46-M Zemní práce pro "M" 762 Konstrukce tesa ské 1,2 3,0 0,2 0,3 1,1 0,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,1 0,4 763 Konstrukce - d evostavby 0,1 Mcen celkem 10,3 8,5 12,1 10,1 11,3 0,9 764 Konstrukce klempí ské 1,3 2,4 0,6 0,6 0,9 0,1 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,4 1,1 0,4 CELKEM 100,00 6

9 5136 Orienta ní cena na : m3 obestav ného prostoru T íd ní dle JKSO Cena Konstruk n materiálová charakteristika CELKEM Budovy pro bydlení Domy bytové typové Domy bytové netypové Domky rodinné 1 a 2 bytové (x)= poze základy pro d ev né rodinné domky Konstruk n materiálová charakteristika: zd ná z cihel, tvárnic, blok 2 monolitická betonová ty ová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílc betonových ty ových 5 montovaná z dílc betonových plošných 6 montovaná z prostorových bun k 7 kovová 8 d ev ná a na bázi d evní hmoty 9 z jiných materiál K Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO 7

10 811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a emeslné obory 100, Stavební díly a emeslné obory Zemní práce 3,8 2,4 4,8 0,9 2,6 1,7 766 Konstrukce truhlá ské 0,4 1,8 0,4 0,1 0,2 2 Zakládání 7,7 5,0 8,8 9,2 6,5 4,1 767 Konstrukce dopl kové kovové 9,7 8,1 12,5 13,3 7,6 3,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 10,1 10,2 16,1 19,7 7,1 4,9 771 Podlahy z dlaždic 0,6 1,0 0,8 1,3 0,4 4 Vodorovné konstrukce 4,7 5,5 8,3 8,3 1,6 0,8 772 Podlahy z p írod.a konglomer.kamene 0,1 0,7 0,1 5 Komunikace 0,7 0,8 1,7 0,6 1,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,6 0,2 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 6,8 5,6 7,4 7,3 6,1 5,3 775 Podlahy vlysové a parketové 8 Rourové vedení 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 776 Podlahy povlakové 0,1 0,2 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,0 4,4 4,0 2,7 4,9 2,5 777 Podlahy syntetické 1,1 0,2 1,3 1,0 99 P esun hmot HSV 3,4 4,1 3,8 1,0 3,0 1,5 781 Dokon ovací práce a obklady 0,8 4,6 0,8 0,5 782 Dokon ovací práce a obklady z kam. 0,1 HSV celkem 40,4 37,3 54,2 51,0 32,6 22,7 783 Dokon ovací práce - nát ry 3,2 2,0 2,0 1,5 4,1 6,1 711 Izolace proti vod a vlhkosti 1,4 1,7 1,6 2,3 1,1 1,1 784 Dokon ovací práce - malby 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 712 Izolace st ech 3,2 2,7 4,9 9,1 1,8 786 Dokon ovací práce - alounické 713 Izolace tepelné 2,2 2,5 2,1 2,5 2,1 1,3 787 Dokon ovací práce - zasklívání 0,4 0,1 0,4 0,4 714 Akustické a protiot esové opat ení 0,1 0,1 0,2 791 Za ízení velkokuchy ské 0,8 715 Izolace proti chemickým vliv m 1,2 3,0 1,9 0,5 0,1 793 Za ízení prádelen a istíren 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 0,5 1,0 0,7 0,4 0,4 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 0,4 1,0 0,5 0,2 0,3 0,4 799 Ostatní 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 PSV celkem 31,0 46,9 36,0 32,7 23,5 71,1 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 21-M Silnoproud 3,8 4,9 4,5 11,7 2,9 3,3 725 Zdravotechnika - za iz. p edm ty 0,2 0,5 0,3 0,5 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. za ízení 0,5 0,1 0,7 4,6 0,3 731 Úst ední topení, kotelny 0,3 5,6 0,3 0,1 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,1 732 Úst ední topení, strojovny 0,1 0,8 0,1 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických za ízení 1,4 3,4 1,1 1,4 733 Úst ední topení, rozvodné potrubí 0,9 3,5 1,0 0,6 0,1 33-M Montáže dopr.za íz.sklad.za.a váh 0,2 0,3 0,1 734 Úst ední topení, armatúry 0,6 2,8 0,7 0,4 35-M Montáž erpadel,kompr.a vodoh.za. 0,1 735 Úst ední topení, vytáp cí t lesa 0,5 0,6 0,6 0,3 36-M Montáž m. a regula ních za ízení 0,3 3,6 0,1 0,2 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,1 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 21,9 3,6 2,6 38,4 2,1 762 Konstrukce tesa ské 0,4 0,8 1,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 0,4 763 Konstrukce - d evostavby 0,9 0,2 0,3 53,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,2 0,3 0,1 0,8 764 Konstrukce klempí ské 0,9 1,3 1,0 0,7 0,6 1,4 Mcen celkem 28,6 15,8 9,8 16,3 43,9 6,2 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 0,3 2,7 CELKEM 8

11 Orienta ní cena na : m3 obestav ného prostoru T íd ní dle JKSO Cena Konstruk n materiálová charakteristika CELKEM Haly pro výrobu a služby Haly výrobní (bez je ábových drah) Haly výrobní (s je ábovými drahami) Haly výrobní pro energetiku Haly pro dopravu a spoje Haly pro garážování, opravy a údržbu Haly pro skladování (mimo zem d lské) Haly pro skladování (zem d lské) Haly pro zem d l. výrobu a chov živ Haly vodního hospodá ství Konstruk n materiálová charakteristika: zd ná z cihel, tvárnic, blok 2 monolitická betonová ty ová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílc betonových ty ových 5 montovaná z dílc betonových plošných 6 montovaná z prostorových bun k 7 kovová 8 d ev ná a na bázi d evní hmoty 9 z jiných materiál K Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO 9

12 812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a emeslné obory Stavební díly a emeslné obory Zemní práce 3,1 3,2 5,1 8,2 3,1 3,4 2,6 766 Konstrukce truhlá ské 0,7 1,5 0,6 0,4 0,7 0,4 2 Zakládání 7,4 7,5 2,1 21,7 8,0 13,5 6,2 767 Konstrukce dopl kové kovové 9,6 8,5 2,9 7,2 9,7 8,8 11,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,2 13,4 12,5 23,9 16,2 21,7 7,1 771 Podlahy z dlaždic 0,8 1,8 0,8 0,1 0,8 0,6 4 Vodorovné konstrukce 8,6 5,5 16,3 8,5 11,5 7,3 2,3 772 Podlahy z p írod.a konglomer.kamene 0,1 0,1 0,3 5 Komunikace 0,3 0,4 0,4 0,4 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,1 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 7,3 8,5 10,3 3,9 7,6 13,6 3,1 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,3 0,2 0,1 0,3 0,5 0,1 776 Podlahy povlakové 0,2 0,2 0,3 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 5,2 4,7 1,4 3,7 6,1 11,3 4,8 777 Podlahy syntetické 0,8 1,7 0,7 5,1 0,6 99 P esun hmot HSV 2,8 3,1 4,7 4,6 3,1 3,1 2,4 781 Dokon ovací práce a obklady 1,3 2,3 0,9 0,1 1,5 0,5 782 Dokon ovací práce a obklady z kam. HSV celkem 48,2 46,5 52,5 74,8 56,5 74,3 28,6 783 Dokon ovací práce - nát ry 2,1 2,4 0,9 0,9 1,2 0,9 4,1 711 Izolace proti vod a vlhkosti 1,6 2,1 7,2 3,1 1,7 2,8 0,8 784 Dokon ovací práce - malby 0,2 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 712 Izolace st ech 3,1 3,3 0,9 4,6 4,1 3,0 1,8 786 Dokon ovací práce - alounické 713 Izolace tepelné 2,0 2,6 1,4 0,8 2,0 1,5 2,4 787 Dokon ovací práce - zasklívání 0,1 0,1 0,1 0,2 714 Akustické a protiot esové opat ení 0,1 0,2 791 Za ízení velkokuchy ské 2,0 715 Izolace proti chemickým vliv m 1,1 0,3 0,1 1,8 0,6 793 Za ízení prádelen a istíren 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 0,6 0,7 2,9 0,3 0,7 0,5 795 Lokální topení 0,1 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 0,5 0,6 0,2 0,2 0,7 0,2 799 Ostatní 0,1 723 Zdravotechnika - plynovod PSV celkem 32,8 42,9 32,5 18,4 32,7 23,7 26,9 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,6 0,1 21-M Silnoproud 4,4 5,5 6,4 3,2 4,8 3,1 725 Zdravotechnika - za iz. p edm ty 1,6 0,8 0,3 0,1 0,4 0,1 22-M Montáže oznam. a zabezp. za ízení 0,6 0,5 0,2 0,3 0,5 2,1 1,0 731 Úst ední topení, kotelny 1,7 1,5 6,1 1,3 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,6 0,2 732 Úst ední topení, strojovny 0,6 2,8 1,0 0,4 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických za ízení 0,8 0,5 5,1 0,4 1,3 0,3 733 Úst ední topení, rozvodné potrubí 1,0 1,5 1,2 1,1 0,6 33-M Montáže dopr.za íz.sklad.za.a váh 0,4 0,2 0,4 0,7 734 Úst ední topení, armatúry 1,2 2,9 1,1 1,1 0,6 35-M Montáž erpadel,kompr.a vodoh.za. 0,3 0,2 0,2 0,4 735 Úst ední topení, vytáp cí t lesa 0,4 0,6 1,1 0,9 0,4 36-M Montáž m. a regula ních za ízení 0,6 0,6 1,3 0,9 0,1 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 11,1 2,7 1,8 2,6 1,0 38,6 762 Konstrukce tesa ské 0,3 1,0 0,1 0,2 0,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 0,1 0,1 763 Konstrukce - d evostavby 0,1 0,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,6 0,2 1,2 0,7 764 Konstrukce klempí ské 0,7 2,0 0,8 0,3 0,6 1,6 0,4 Mcen celkem 19,0 10,6 15,0 7,1 10,8 2,1 44,5 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 CELKEM 100,00 10

13 Orienta ní cena na : m3 obestav ného prostoru T íd ní dle JKSO Cena Konstruk n materiálová charakteristika CELKEM Budovy pro výrobu a služby Budovy výrobní pro pr mysl Budovy výrobní pro energetiku Budovy vodního hospodá ství Budovy pro zem d l. výrobu a chov Budovy pro dopravu a spoje Budovy pro garážování, opr. a údržbu Budovy pro skladování Budovy pro sklad. (zem d l..produkt ) Konstruk n materiálová charakteristika: zd ná z cihel, tvárnic, blok 2 monolitická betonová ty ová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílc betonových ty ových 5 montovaná z dílc betonových plošných 6 montovaná z prostorových bun k 7 kovová 8 d ev ná a na bázi d evní hmoty 9 z jiných materiál K Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO 11

14 822 - Komunikace pozemní a letišt Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Plochy a úprava území Struktura stavebních díl a emeslných obor v % Stavební díly a emeslné obory Stavební díly a emeslné obory Zemní práce 37,6 6,1 14,9 19,2 24,9 48,9 72,4 1 Zemní práce 78,0 93,7 7,9 9,6 2,1 6,0 91,5 30,8 2 Zakládání 1,4 2,6 7,1 0,1 1,0 2 Zakládání 1,7 0,6 1,9 10,4 6,6 10,2 2,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 2,3 0,2 2,5 1,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 1,3 0,1 0,6 13,4 11,1 0,7 2,7 1,3 4 Vodorovné konstrukce 0,7 2,0 0,2 2,1 0,6 0,7 4 Vodorovné konstrukce 0,4 0,1 11,2 3,5 0,2 0,6 5 Komunikace 44,0 81,1 62,1 52,7 57,2 36,5 6,1 5 Komunikace 4,1 2,2 56,9 17,3 32,0 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 0,1 0,7 0,1 6 Úpravy povrch, podlahy, osazení 1,3 0,1 7,6 13,4 0,6 8 Rourové vedení 1,2 0,4 0,2 0,1 1,2 8 Rourové vedení 0,2 0,1 1,6 2,2 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 6,6 2,4 9,2 2,5 11,9 5,7 19,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 2,3 1,8 27,2 1,7 5,5 2,1 4,0 0,2 99 P esun hmot HSV 5,4 8,2 3,7 10,4 5,8 4,3 1,1 99 P esun hmot HSV 1,8 1,1 5,2 4,1 6,4 1,2 1,8 2,5 HSV celkem 91,1 99,8 99,7 58,0 50,2 37,7 100,0 72,4 HSV celkem 99,3 100,0 96,3 94,2 100,0 99,7 100,0 711 Izolace proti vod a vlhkosti 0,1 7,6 2,5 712 Izolace st ech 1,3 15,2 711 Izolace proti vod a vlhkosti 0,1 0,3 0,2 715 Izolace proti chemickým vliv m 0,3 712 Izolace st ech 0,1 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 0,1 0,7 1,1 721 Zdravotech. vnit ní kanalizace 0,1 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 0,1 0,9 722 Zdravotechnika - vnit ní vodovod 0,1 725 Zdravotechnika - za iz. p edm ty 0,3 762 Konstrukce tesa ské 0,2 762 Konstrukce tesa ské 0,3 0,6 767 Konstrukce dopl kové kovové 0,1 1,0 764 Konstrukce klempí ské 0,1 0,5 1,4 782 Dokon. práce a obklady z kam. 767 Konstrukce dopl kové kovové 3,2 0,2 11,6 19,0 13,0 21,2 783 Dokon ovací práce - nát ry 0,3 0,1 4,7 771 Podlahy z dlaždic 0,1 0,4 776 Podlahy povlakové 0,5 PSV celkem 0,5 1,7 4,9 0,2 781 Dokon ovací práce a obklady 0,1 21,0 21-M Silnoproud 0,1 0,1 783 Dokon ovací práce - nát ry 0,7 1,8 1,8 4,4 6,4 23-M Potrubí 0,1 0,7 784 Dokon ovací práce - malby 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,1 1,9 PSV celkem 5,8 0,2 0,3 42,0 42,3 20,5 27,6 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 21-M Silnoproud 0,1 1,0 24-M Montáže vzduchotechn. za ízení 0,1 1,1 Mcen celkem 0,2 2,0 0,9 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 2,9 5,4 41,8 Mcen celkem 3,1 7,5 41,8 CELKEM 100,00 CELKEM 100,00 12

15 Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO Orienta ní cena na : m2 plochy komunikace T íd ní dle JKSO Cena Konstruk n materiálová charakteristika CELKEM Komunikace a pozemní letišt Komunikace pozemní Plochy charakteru poz. komunikací Cena Konstruk n materiálová charakteristika T íd ní dle JKSO CELKEM Plochy a úpravy území Úpravy území a samost.zemní práce Plochy pro t lovýchovu nekryté Nástupišt a rampy Konstruk n materiálová charakteristika: 822 a vegeta ní 2 z kameniva 3 dlážd ný 4 monolitický betonový 5 montovaný betonový 6 z kameniva prolévaného živicí 7 z kameniva obalovaného živicí 8 bez krytu 9 z jiných materiál K Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO K

16 JKSO Obor M rné jednotky Druhy index P ehled vývoje pr m rných ukazatel od roku 1971 do roku 2012 za obor (JKSO) celkem - v K Rok m3 OP Meziro ní X 1,365 1,669 1,223 1,373 1,158 1,113 1,124 1,115 1,120 1,046 1,032 1,116 1,026 1,071 1,037 1,045 1,055 1,048 0,995 0,993 0,969 Budovy ob anské Sou tový 1,000 1,365 2,278 2,786 3,825 4,429 4,929 5,540 6,176 6,919 7,238 7,471 8,338 8,557 9,165 9,502 9,932 10,479 10,984 10,929 10,849 10,517 výstavby Zp tný 0,095 0,130 0,217 0,265 0,364 0,421 0,469 0,527 0,587 0,658 0,688 0,710 0,793 0,814 0,871 0,903 0,944 0,996 1,044 1,039 1,032 1, m3 OP Meziro ní X 1,161 1,597 1,222 1,370 1,166 1,129 1,122 1,099 1,127 1,046 1,029 1,118 1,028 1,076 1,038 1,043 1,052 1,052 0,996 0,994 0,969 Haly ob anské Sou tový 1,000 1,161 1,855 2,266 3,105 3,621 4,089 4,589 5,042 5,682 5,944 6,115 6,834 7,023 7,555 7,844 8,182 8,606 9,052 9,018 8,961 8,681 výstavby Zp tný 0,115 0,134 0,214 0,261 0,358 0,417 0,471 0,529 0,581 0,655 0,685 0,704 0,787 0,809 0,870 0,904 0,943 0,991 1,043 1,039 1,032 1, m3 OP Meziro ní X 1,108 1,667 1,254 1,420 1,164 1,104 1,132 1,105 1,116 1,050 1,032 1,107 1,025 1,067 1,036 1,042 1,052 1,046 1,001 0,990 0,971 Budovy pro Sou tový 1,000 1,108 1,847 2,315 3,288 3,829 4,225 4,784 5,288 5,899 6,195 6,393 7,074 7,250 7,739 8,018 8,357 8,789 9,196 9,202 9,106 8,841 bydlení Zp tný 0,113 0,125 0,209 0,262 0,372 0,433 0,478 0,541 0,598 0,667 0,701 0,723 0,800 0,820 0,875 0,907 0,945 0,994 1,040 1,041 1,030 1, m3 OP Meziro ní X 1,302 1,720 1,156 1,380 1,178 1,098 1,120 1,088 1,112 1,065 1,034 1,126 1,030 1,073 1,040 1,042 1,055 1,047 0,993 0,996 0,962 Haly pro výrobu Sou tový 1,000 1,302 2,238 2,587 3,571 4,206 4,619 5,175 5,632 6,263 6,670 6,895 7,765 7,997 8,581 8,927 9,302 9,813 10,273 10,197 10,159 9,775 a služby Zp tný 0,102 0,133 0,229 0,265 0,365 0,430 0,473 0,529 0,576 0,641 0,682 0,705 0,794 0,818 0,878 0,913 0,952 1,004 1,051 1,043 1,039 1, m3 OP Meziro ní X 1,423 1,720 1,180 1,370 1,170 1,110 1,120 1,090 1,110 1,060 1,030 1,050 1,030 1,072 1,037 1,041 1,056 1,044 0,996 0,990 0,960 Budovy pro výrobu Sou tový 1,000 1,423 2,448 2,889 3,958 4,631 5,140 5,757 6,275 6,965 7,383 7,605 7,985 8,225 8,813 9,142 9,517 10,050 10,489 10,442 10,336 9,922 a služby Zp tný 0,093 0,132 0,227 0,268 0,365 0,426 0,474 0,532 0,582 0,647 0,685 0,707 0,797 0,820 0,879 0,912 0,949 1,003 1,046 1,042 1,036 1,000 14

17 813 1m3 OP V že, stožáry, Meziro ní X 1,147 1,728 1,096 1,341 1,168 1,102 1,126 1,095 1,102 1,087 1,034 1,123 1,027 1,112 1,035 1,041 1,051 1,040 0,994 0,993 0,957 komíny Sou tový 1,000 1,147 1,983 2,173 2,913 3,403 3,749 4,221 4,623 5,095 5,539 5,726 6,433 6,604 7,343 7,599 7,911 8,317 8,648 8,596 8,539 8,169 Zp tný 0,122 0,140 0,243 0,266 0,357 0,417 0,459 0,517 0,566 0,624 0,678 0,701 0,787 0,808 0,899 0,930 0,968 1,018 1,059 1,052 1,045 1,000 1m3 OP Meziro ní X 1,512 1,698 1,146 1,313 1,118 1,144 1,108 1,095 1,108 1,084 1,046 1,117 1,029 1,088 1,031 1,047 1,056 1,040 0,980 0,996 0,955 Nádrže a jímky Sou tový 1,000 1,512 2,568 2,944 3,864 4,320 4,944 5,480 6,000 6,646 7,205 7,536 8,414 8,661 9,422 9,717 10,173 10,742 11,168 10,946 10,906 10,411 Zp tný 0,096 0,145 0,247 0,283 0,371 0,415 0,475 0,526 0,576 0,638 0,692 0,724 0,808 0,832 0,905 0,933 0,977 1,032 1,073 1,051 1,047 1,000 ostatní Zp tný 0,095 0,137 0,234 0,270 0,355 0,412 0,476 0,527 0,577 0,640 0,697 0,724 0,803 0,827 0,887 0,914 0,957 1,004 1,054 1,041 1,031 1, m délky Objekty Meziro ní X 1,439 1,712 1,152 1,315 1,163 1,154 1,109 1,100 1,109 1,089 1,031 1,117 1,027 1,072 1,031 1,034 1,050 1,049 0,988 0,982 0,964 pozemní Sou tový 1,000 1,439 2,463 2,837 3,732 4,341 5,008 5,553 6,107 6,772 7,376 7,602 8,491 8,722 9,353 9,641 9,972 10,475 10,984 10,852 10,660 10,280 oplocení Zp tný 0,097 0,140 0,240 0,276 0,363 0,422 0,487 0,540 0,594 0,659 0,717 0,739 0,826 0,848 0,910 0,938 0,970 1,019 1,068 1,056 1,037 1,000 1m Meziro ní X 1,218 1,678 1,093 1,296 1,132 1,155 1,110 1,093 1,121 1,102 1,044 1,120 1,030 1,075 1,037 1,039 1,052 1,044 0,979 0,998 0,953 Mosty Sou tový 1,000 1,218 2,043 2,233 2,894 3,276 3,784 4,200 4,590 5,144 5,668 5,920 6,631 6,827 7,341 7,616 7,912 8,326 8,692 8,513 8,494 8,095 Zp tný 0,124 0,150 0,252 0,276 0,358 0,405 0,467 0,519 0,567 0,635 0,700 0,731 0,819 0,843 0,907 0,941 0,977 1,029 1,074 1,052 1,049 1,000 JKSO Obor M rné jednotky Druhy index P ehled vývoje pr m rných ukazatel od roku 1971 do roku 2012 za obor (JKSO) celkem - v K Rok m3 OP Meziro ní X 1,434 1,708 1,153 1,315 1,162 1,155 1,108 1,094 1,109 1,089 1,039 1,109 1,030 1,072 1,031 1,047 1,049 1,050 0,988 0,990 0,970 Objekty pozemní Sou tový 1,000 1,434 2,449 2,824 3,713 4,316 4,985 5,522 6,041 6,701 7,299 7,585 8,409 8,660 9,287 9,572 10,022 10,513 11,038 10,906 10,797 10,474 15

18 825 1m délky Objekty podz. Meziro ní X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,145 1,116 1,090 1,111 1,076 1,042 1,117 1,031 1,069 1,041 1,050 1,049 1,049 1,001 0,979 0,929 tunely, šachty Sou tový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,030 3,381 3,685 4,094 4,405 4,592 5,131 5,289 5,656 5,889 6,184 6,487 6,802 6,809 6,664 6,191 Zp tný 0,162 0,157 0,270 0,296 0,379 0,427 0,489 0,546 0,595 0,661 0,712 0,742 0,829 0,854 0,914 0,951 0,999 1,048 1,099 1,100 1,076 1, m Objekty podz. Meziro ní X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,145 1,116 1,086 1,113 1,066 1,043 1,106 1,028 1,070 1,041 1,055 1,051 1,050 0,978 0,985 0,917 štoly Sou tový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,030 3,381 3,671 4,087 4,356 4,545 5,027 5,166 5,526 5,753 6,068 6,378 6,697 6,547 6,449 5,913 Zp tný 0,169 0,164 0,282 0,310 0,397 0,447 0,512 0,572 0,621 0,691 0,737 0,769 0,850 0,874 0,934 0,973 1,026 1,079 1,133 1,107 1,091 1,000 JKSO Obor M rné jednotky Druhy index P ehled vývoje pr m rných ukazatel od roku 1971 do roku 2012 za obor (JKSO) celkem - v K Rok m Komunikace Meziro ní X 1,160 1,644 1,098 1,210 1,095 1,130 1,098 1,086 1,090 1,084 1,073 1,128 1,035 1,054 1,046 1,064 1,047 1,058 0,987 0,992 0,920 pozemní Sou tový 1,000 1,160 1,907 2,093 2,533 2,773 3,133 3,440 3,736 4,072 4,413 4,736 5,344 5,531 5,827 6,093 6,483 6,789 7,181 7,091 7,037 6,477 a letišt Zp tný 0,154 0,179 0,294 0,323 0,391 0,428 0,484 0,531 0,577 0,629 0,681 0,731 0,825 0,854 0,900 0,941 1,001 1,048 1,109 1,095 1,086 1, m Meziro ní X 1,118 1,539 1,308 1,242 1,079 1,171 1,146 1,098 1,109 1,096 1,065 1,118 1,039 1,075 1,049 1,066 1,057 1,052 0,985 0,987 0,880 Plochy a úpravy Sou tový 1,000 1,118 1,721 2,250 2,794 3,015 3,529 4,044 4,441 4,926 5,397 5,750 6,426 6,676 7,176 7,529 8,029 8,485 8,926 8,794 8,676 7,632 území Zp tný 0,131 0,146 0,225 0,295 0,366 0,395 0,462 0,530 0,582 0,645 0,707 0,753 0,842 0,875 0,940 0,987 1,052 1,112 1,170 1,152 1,137 1,000 1m délky Meziro ní X 1,137 1,966 1,144 1,170 1,129 1,150 1,113 1,082 1,109 1,052 1,079 1,096 1,022 1,082 1,045 1,058 1,048 1,083 0,986 0,989 0,961 Dráhy kolejové Sou tový 1,000 1,137 2,236 2,558 2,994 3,379 3,887 4,325 4,680 5,188 5,458 5,889 6,455 6,598 7,139 7,463 7,895 8,278 8,968 8,843 8,747 8,410 Zp tný 0,119 0,135 0,266 0,304 0,356 0,402 0,462 0,514 0,557 0,617 0,649 0,700 0,768 0,785 0,849 0,887 0,939 0,984 1,066 1,051 1,040 1,000 16

19 825 1m Objekty podz. Meziro ní X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,145 1,116 1,090 1,111 1,066 1,034 1,108 1,027 1,073 1,038 1,036 1,053 1,009 1,014 0,995 0,941 studny Sou tový 1,000 0,973 1,671 1,836 2,347 2,647 3,031 3,383 3,686 4,094 4,365 4,511 4,998 5,134 5,508 5,717 5,920 6,232 6,288 6,374 6,339 5,962 Zp tný 0,168 0,163 0,280 0,308 0,394 0,444 0,508 0,567 0,618 0,687 0,732 0,757 0,838 0,861 0,924 0,959 0,993 1,045 1,055 1,069 1,063 1, m délky Vodovody Meziro ní X 1,297 1,677 1,300 1,301 1,170 1,094 1,130 1,100 1,104 1,072 1,054 1,113 1,030 1,077 1,045 1,060 1,011 1,054 0,995 0,990 0,931 trubní Sou tový 1,000 1,297 2,174 2,826 3,677 4,303 4,710 5,323 5,855 6,462 6,928 7,299 8,126 8,370 9,014 9,419 9,985 10,094 10,639 10,586 10,480 9,757 Zp tný 0,102 0,133 0,223 0,290 0,377 0,441 0,483 0,545 0,600 0,662 0,710 0,748 0,833 0,858 0,924 0,965 1,023 1,035 1,090 1,085 1,074 1, m délky Kanalizace Meziro ní X 1,301 1,675 1,302 1,299 1,170 1,093 1,130 1,100 1,103 1,072 1,054 1,113 1,030 1,077 1,045 1,060 1,011 1,054 0,995 0,990 0,921 trubní Sou tový 1,000 1,301 2,179 2,837 3,684 4,311 4,714 5,327 5,859 6,463 6,929 7,301 8,129 8,372 9,017 9,423 9,989 10,099 10,644 10,591 10,485 9,656 Zp tný 0,104 0,135 0,226 0,294 0,381 0,446 0,488 0,552 0,607 0,669 0,718 0,756 0,842 0,867 0,934 0,976 1,034 1,046 1,102 1,097 1,086 1, m délky Hydromeliorace Meziro ní X 1,280 1,660 1,301 1,289 1,130 1,100 1,130 1,099 1,120 1,070 1,051 1,098 1,029 1,059 1,041 1,067 1,054 1,043 0,990 0,982 0,899 Sou tový 1,000 1,280 2,124 2,764 3,564 4,027 4,431 5,009 5,507 6,169 6,600 6,933 7,613 7,836 8,298 8,636 9,218 9,711 10,129 10,027 9,844 8,849 odvodn ní Zp tný 0,113 0,145 0,240 0,312 0,403 0,455 0,501 0,566 0,622 0,697 0,746 0,784 0,860 0,885 0,938 0,976 1,042 1,097 1,145 1,133 1,113 1,000 JKSO Obor M rné jednotky Druhy index P ehled vývoje pr m rných ukazatel od roku 1971 do roku 2012 za obor (JKSO) celkem - v K Rok m délky Meziro ní X 1,280 1,660 1,300 1,290 1,130 1,100 1,130 1,100 1,120 1,070 1,045 1,098 1,021 1,057 1,034 1,067 1,019 1,068 1,009 0,996 0,950 Hydromeliorace Sou tový 1,000 1,280 2,124 2,761 3,562 4,025 4,428 5,003 5,504 6,164 6,595 6,890 7,564 7,719 8,159 8,435 9,002 9,173 9,794 9,879 9,836 9,346 závlahy Zp tný 0,107 0,137 0,227 0,295 0,381 0,431 0,474 0,535 0,589 0,659 0,706 0,737 0,809 0,826 0,873 0,902 0,963 0,981 1,048 1,057 1,052 1,000 17

20 832 1m3 OH Hráze,jezy Meziro ní X 1,391 1,575 1,118 1,236 1,132 1,149 1,122 1,101 1,097 1,112 1,066 1,136 1,032 1,050 1,040 1,058 1,052 1,047 0,981 0,990 0,919 a stupn Sou tový 1,000 1,391 2,191 2,451 3,030 3,430 3,940 4,421 4,868 5,340 5,940 6,332 7,196 7,426 7,796 8,111 8,583 9,030 9,455 9,277 9,183 8,438 Zp tný 0,119 0,165 0,260 0,290 0,359 0,406 0,467 0,524 0,577 0,633 0,704 0,750 0,853 0,880 0,924 0,961 1,017 1,070 1,121 1,099 1,088 1, m3 OP Ostatní objekty Meziro ní X 1,390 1,575 1,119 1,237 1,132 1,149 1,122 1,102 1,096 1,113 1,073 1,138 1,030 1,050 1,045 1,058 1,029 1,050 0,981 0,990 0,925 na tocích Sou tový 1,000 1,390 2,190 2,450 3,030 3,430 3,940 4,420 4,870 5,340 5,940 6,376 7,257 7,474 7,847 8,200 8,675 8,926 9,372 9,194 9,103 8,420 Zp tný 0,119 0,165 0,260 0,291 0,360 0,407 0,468 0,525 0,578 0,634 0,706 0,757 0,862 0,888 0,932 0,974 1,030 1,060 1,113 1,092 1,081 1, m Nádrže Meziro ní X 1,216 1,757 1,229 1,251 1,093 1,133 1,142 1,099 1,097 1,105 1,073 1,099 1,038 1,059 1,048 1,050 1,052 1,046 0,974 0,969 0,879 na tocích Sou tový 1,000 1,216 2,136 2,625 3,284 3,591 4,068 4,648 5,107 5,602 6,189 6,639 7,293 7,570 8,020 8,409 8,827 9,286 9,714 9,466 9,173 8,064 Zp tný 0,124 0,151 0,265 0,326 0,407 0,445 0,505 0,576 0,633 0,695 0,767 0,823 0,904 0,939 0,995 1,043 1,095 1,152 1,205 1,174 1,138 1, m délky Úpravy vodních Meziro ní X 1,208 1,771 1,233 1,248 1,093 1,135 1,142 1,100 1,097 1,108 1,073 1,181 1,032 1,059 1,043 1,048 1,056 1,047 0,954 0,948 0,956 tok a kanály Sou tový 1,000 1,208 2,140 2,638 3,293 3,600 4,085 4,666 5,134 5,633 6,241 6,696 7,907 8,157 8,642 9,012 9,445 9,970 10,435 9,955 9,437 9,019 Zp tný 0,111 0,134 0,237 0,293 0,365 0,399 0,453 0,517 0,569 0,625 0,692 0,742 0,877 0,904 0,958 0,999 1,047 1,106 1,157 1,104 1,046 1,000 JKSO Obor M rné jednotky Druhy index P ehled vývoje pr m rných ukazatel od roku 1971 do roku 2012 za obor (JKSO) celkem - v K Rok Sou tový index : rok 1971 = 1,00 Zp tný index : rok 2012 = 1,000 18

21 BYTOVÁ VÝSTAVBA V LETECH Podrobné údaje o bytové výstavb jsou k dispozici za období , za rok 2011 jsou první p edb žné základní informace. Po významných objemech bytové výstavby v 70-tých a áste n i 80-tých letech 20. století a po ukon ení výstavby formou KBV (komplexní bytové výstavby) po roce 1989, klesl na jednu z nejnižších hodnot ve statisticky evidované historii po et dokon ovaných byt na území R v roce Dokon eno bylo pouze byt, což p edstavovalo 1,26 byt na obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování po tu dokon ených byt. Tento nár st pokra oval s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokon eno byt, což zárove p edstavovalo nejvyšší po et za posledních 20 let. K rozmachu bytové výstavby v roce 2007 však z velké míry došlo zásluhou p ijetí zákona o zvýšení dan z p idané hodnoty od roku 2008, což podstatn urychlilo dokon ovací práce na stavbách, ješt za p ízniv jší cenu. Že se jednalo o mimo ádný výkyv, ukázaly následující t i roky sledovaného období, kdy bylo zkolaudováno , resp byt a byt v roce 2010, tedy cca o 5 tis. byt mén než v roce Na po et dokon ených byt v posledním roce sledování již m la vliv áste n ekonomická krize, která se však v tomto segmentu projevila pln (díky velkému množství již v roce 2007 tém dokon ených avšak nezkolaudovaných byt ) až v roce V roce 2011 se dokon ilo již jen byt, tedy pouze 78,6 % p edchozího roku a pouze 68,7 % roku Zatímco až do roku 2008 po et zahajovaných byt p evyšoval po et byt dokon ených, v následujících letech (jednozna n v d sledku recese eské ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo zahájeno byt mén. V roce 2009 cca o 6 tis. byt, v roce 2010 o cca 9 tis. byt a v roce 2011 o 600 byt mén nežli v p edchozím roce. Index zahajovaných byt 2009/2010 dosáhl hodnoty 75,4. Paradoxn se ukazuje, že díky ekonomické krizi dochází k využití portfolia rozestav ných byt, které se meziro n snížilo v roce 2010 o 4,4 % (z na byt ). Z celkového po tu dokon ených byt v roce 2011 bylo zkolaudováno byt v nových rodinných domech a byt v nových bytových domech. Formou nástaveb a p ístaveb bylo získáno byt ve starších rodinných domech a byt ve starších bytových domech. Zbytek p edstavují byty v domech s pe ovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (170 byt ), byty v nebytových budovách (701 byt ) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostor (990 byt ). Proti p edchozímu roku 2010 bylo tak dokon eno o 39,9 % mén byt v nových bytových domech a o 18 % mén byt v rodinných domech. O 12,7 % mén bylo dokon eno byt postavených formou nástaveb a p ístaveb ve starších rodinných domech, p ekvapiv však došlo nár stu o 10,7 % v p ípad nástaveb a p ístaveb u bytových dom. Ostatní druhy budov zaznamenaly také meziro ní pokles po tu dokon ených byt. Výstavba DPS a domov -penzión prošla dv ma etapami svého vývoje vzestupnou fází, která vyvrcholila v roce 2003, kdy bylo v t chto budovách dokon eno tém t ikrát tolik byt co v roce 1997, vyst ídala fáze trvalého poklesu až na pouhých 170 dokon ených byt v roce Jednorázový nár st v roce 2010 souvisí s dokon ováním staveb se státní dotací z minulých let. Výstavba byt v nebytových budovách vykazovala až do roku 2003 také rostoucí 1 Podrobné údaje o bytové výstavb jsou k dispozici za období , za rok 2011 jsou první p edb žné základní informace. 19

22 stavebními úpravami nebytových prostor po et modernizovaných byt trend, po dramatickém snížení v následujícím roce však již v posledních p ti letech kolísá na hladin mezi 650 a 831 dokon enými byty. Vývoj po tu byt vzniklých stavebními úpravami nebytových prostor má podobu sinusoidy s vrcholy v letech 2000 a 2005, od roku 2005 klesl z na pouhých 990 dokon ených byt v roce Celkov je v roce 2011 ve struktu e dokon ované bytové výstavby patrné výrazné posílení významu novostaveb rodinných dom na úkor všech zbývajících složek výstavby. Dokon ené byty podle druhu stavby v tom Rok Po et byt celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách a v p ístavbách k rodinným dom m k bytovým dom m v DPS - penzionech v nebytových objektech Dokon ené byty Index 2010/ ,7 103,3 79,2 18,9 84,4 321,1 103,5 94,5 99, Index 2011/ ,6 88,0 60,1 87,3 110,7 19,3 84,4 81,8 - Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 20

23 stavebními úpravami nebytových prostor po et modernizovaných byt Po et modernizovaných byt vykazoval vzestupný trend (s výjimkou roku 2003) až do roku 2005, od té doby meziro n kolísá kolem hranice 20 tis. byt získaných modernizací. V roce 2010 bylo dokon eno sice pouze byt získaných modernizací, o mén než v roce 2008, nicmén pokles proti roku 2009 byl již jen pouze -0,7 %. Po et zahajovaných byt celkem dosáhl maxima v roce Zahájeno bylo byt, z toho byt v rodinných domech a v bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však tato maxima platila pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 ( byt ), nástavby a p ístavby v rodinných domech v roce 1997 (5 820 byt ), v bytových domech v roce 2000 (3 658 byt ), v DPS v roce 2002 (1 803 byt ), v nebytových objektech v roce 2009 (2 458 byt ), stavebními úpravami nebytových prostor v roce 2000 (2 875 byt ) a modernizovaných byt v roce 2006 ( byt ). V p ípad zahajovaných byt v rodinných domech byl po roce 2008 nejvyšší meziro ní pokles mezi lety 2009/2008 (-22,5 %). Mezi lety 2010/2009 to již bylo jen -6,4 % a období 2011/2010 p ineslo nár st o +2,7 %. Po et zahajovaných byt v bytových domech klesá trvale od roku Meziro ní index 2008/2007 je 89,8, 2009/2008 je 80,5, 2010/2009 je 52,5 a 2010/2011 je 86,4. Index 2011/2007 dosahuje hodnoty 32,8. Zahájené byty podle druhu stavby v tom Rok Po et byt celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách a v p ístavbách k rodinným dom m k bytovým dom m v DPS - penzionech v nebytových objektech Zahájené byty Index 2010/ ,4 93,6 52,5 87,5 86,9 71,1 63,6 65,7 99, Index 2011/ ,9 102,7 86,4 105,0 95,9 130,7 75,1 94,2 - Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 21

24 stavebními úpravami nebytových prostor po et modernizovaných byt V rámci R bylo v letech zahájeno pr m rn ro n o 29,1 % byt mén, nežli v letech , a o 13,3 % mén nežli ve zpr m rovaných letech celého sledovaného období let Z pohledu kraj dosáhlo nejhorších hodnot hl. m. Praha (o 49,9, resp. o 30,8 % mén ), dále pak kraje Olomoucký a Zlínský. Nejlepších hodnot pak dosáhl kraj Karlovarský a Moravskoslezský (zpr m rované indexy 103,0 a 93,0, resp. 83,1 a 105,2). V p ípad Karlovarského kraje jsou však hodnoty ovlivn ny dlouhodob nízkou intenzitou bytové výstavby, tedy i zahajování staveb. Z pohledu po tu dokon ovaných byt je situace z pohledu porovnání pr m r odlišná. Je to dáno skute ností, že po et dokon ovaných byt v letech byl v pr m ru velmi nízký. Platí však, že zatímco v ad kraj R dosáhl meziro ní index 2010/2009 plusových hodnot (kraje Karlovarský, Ústecký, Královéhradecký, Pardubický a Vyso ina), v období 2011/2010 již dosáhl záporných hodnot ve všech krajích R. Všeobecn platí, že ve fungujícím stavebnictví by se m l v optimálním p ípad ukazatel plynulosti bytové výstavby pohybovat kolem hranice 100 dokon ených byt na 100 byt zahájených, což znamená rovnovážný vztah obou základních fází bytové výstavby. Od poloviny devadesátých let až do roku 2008 se ukazatel plynulosti bytové výstavby udržoval stabiln pod hodnotou 100 (za celé patnáctileté období inil 83,2 dokon ených byt na 100 O skute nosti, že situace let 2008, resp až 2011 je v porovnání s p edchozími lety zcela odlišná a že bytová výstavba prochází hlubokou krizí, se lze p esv d ít v p ípad porovnání pr m rného ro ního po tu po tu zahajovaných a dokon ovaných byt ve vybraných období let 2006 až 2008 a , p ípadn období let 2009 až 2011 a 1997 až 2011, a to jak na úrovni jednotlivých kraj, tak R jako celku. Rozestav né byty podle druhu stavby v tom Rok Po et byt celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách a p ístavbách k rodinným dom m k bytovým dom m v DPS - penzionech v nebytových objektech Rozestav né byty koncem roku Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 22

25 Hl.m. Praha St edo eský Jiho eský Plze ský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vyso ina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský eská republika Koncem roku 2010 bylo na území eské republiky rozestav ných byt, což znamená, že se rozestav nost byt v celostátním m ítku po p edchozím r stu v posledním roce mírn snížila. Toto snížení je však bohužel zp sobeno spíše než zkracováním doby výstavby dramatickým snížením po tu byt zahájených, p itom nejmenší hodnoty byly dosaženy ješt p ed rokem 2000). Po roce 2001 se po et dokon ovaných a zahajovaných byt postupn vyrovnával. Zásluhou zna ného navýšení dokon ovacích prací v souvislosti s o ekávaným zvýšením dan z p idané hodnoty k se v roce 2007 p iblížil ukazatel plynulosti bytové výstavby ideální hodnot 100 na 4,9 procentních bod. Vzhledem k o ekávanému op tovnému poklesu dokon ovacích prací v roce 2008 se ukazatel op t snížil, v posledních dvou letech však poprvé b hem sledovaných let p ekonává hranici 100 dokon ených byt na 100 byt zahájených (v roce 2009 o 3,1 %, v roce 2010 dokonce o 29,5 % a v roce 2011 o 4,0 %). Vzhledem k rapidnímu poklesu po tu zahajovaných byt se však nejedná o p íznivou tendenci, ale o varovný signál pro vývoj dokon ované bytové výstavby v p íštím období. Dokon ené a zahajované byty v krajích R, rok, období Kraj Dokon ené byty Zahajované byty Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 23

26 stavebními úpravami nebytových prostor po et modernizovaných byt Podíl byt rozestav ných v domech s pe ovatelskou službou a v domovech-penziónech po pom rn výrazném nár stu v první polovin hodnoceného období se od roku 2001 p íliš nem ní a jejich podíl na celkové rozestav nosti kolísá kolem 2 %. Byty rozestav né v nebytových budovách zaznamenaly od roku 1996 zna ný nár st z 253 na byt, Tento vývoj se odrazil na podstatném zvýšení podílového zastoupení z 0,3 % až na 6,8 % v posledním roce Podíl byt rozestav ných formou stavebních úprav nebytových prostor jen ve t ech z posledních 14 let mírn p ekro il t íprocentní hranici. Koncem roku 2010 inil podíl t chto byt 2,0 % celkového objemu. Koncem roku 2010 bylo ve form nástaveb a p ístaveb rozestav no celkem byt, tedy o t i tvrtiny více než v roce V pr b hu celého trnáctiletého období po et rozestav ných nástavbových a p ístavbových byt plynule rostl. Naproti tomu relativní ukazatel vyjad ující podíl rozestav ných nástaveb a p ístaveb na celkovém po tu rozestav ných byt spíše klesal, pouze v posledních dvou letech se mírn zvyšuje. Podíl rozestav ných nástaveb a p ístaveb v rodinných domech z úhrnu všech nástaveb a p ístaveb se pohybuje (s výjimkou výchozího roku 1997, kdy inil jen 60 %) kolem hranice 80 % s mírn klesající tendencí. P itom absolutní po et rozestav ných byt formou nástaveb a p ístaveb k rodinným dom m vykazuje rostoucí trend po celé trnáctileté období. zahájených byt v roce Z celkového po tu byt rozestav ných byt koncem roku 2010 p ipadlo na novostavby rodinných dom byt (47,8 %). Podíl nástaveb a p ístaveb k rodinným dom m se pohyboval kolem 18,5 %. V novostavbách bytových dom bylo vzhledem k mnohem kratší pr m rné dob jejich výstavby rozestav no k mnohem mén byt, konkrétn byt, tedy 17,6 % celkového po tu. Po et rozestav ných byt v nástavbách a p ístavbách k bytovým dom m inil koncem roku 2010 celkem byt, nejvyšší po et za celé sledované období. Rozestav né byty v R v tom Rok Po et byt celkem v rodinných domech v bytových domech v nástavbách a p ístavbách k rodinným dom m k bytovým dom m v DPS - penzionech v nebytových objektech Rozestav né byty koncem roku Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 24

27 Podíl rozestav ných nástaveb a p ístaveb z úhrnu byt rozestav ných v rodinných domech kolísá s výjimkou roku 1997 kolem hladiny 30 %. Klesající trend je možné pozorovat od roku U bytových dom je podílový ukazatel nástaveb a p ístaveb na nižší úrovni (nepo ítáme-li extrémní hodnotu v roce ,9 %), od roku 2002 se stabiln pohybuje kolem p tinového zastoupení s mírn rostoucí tendencí. V ro ním pr m ru let 1997 až 2011 bylo v p epo tu na obyvatel st edního stavu dokon eno v eské republice 2,88 byt. Intenzita dokon ené bytové výstavby v pr m ru let nep esáhla hranici dvou dokon ených byt pouze ve t ech nejvíce hospodá sky a strukturáln postižených regionech, tedy v krajích Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském. Naproti tomu se nejintenzivn ji stav lo ve St edo eském kraji a v Praze, kde intenzitní ukazatel p ekonal hranici ty dokon ených byt na obyvatel. Ve druhé polovin devadesátých let se za ala v plné mí e uplat ovat suburbanizace, tedy rozvoj bytové výstavby v zázemí v tších m st, zejména hlavního m sta. I p es tuto skute nost z stává bytová situace v hlavním m st tíživá, zejména v dostupnosti p íjmov slabších vrstev obyvatelstva a mladých rodin s d tmi. Hranice 3 dokon ených byt na obyvatel byla p ekro ena nebo dosažena v krajích Jihomoravském, Plze ském, Jiho eském a Pardubickém. V období bylo v p epo tu na obyvatel st edního stavu dokon eno v eské republice 3,28 byt. Obdobná situace je ve všech krajích republiky s tím, že s výjimkou Ústeckého kraje neklesá hodnota pod 2 dokon ené byty na obyvatel (maxima jsou ve St edo eském a Jihomoravském kraji, 5,63, resp. 5,30). Zahájeno bylo v ro ním pr m ru let 1997 až 2011 v p epo tu na obyvatel st edního stavu v eské republice 3,46 byt. Hodnoty intenzitního ukazatele se v jednotlivých krajích zna n liší. V krajích St edo eském byla p ekro ena hranice 5 zahájených byt, v Praze a v Jiho eském kraji byla p ekro ena hranice ty zahájených byt na obyvatel. Pod hranicí dvou zahájených byt na obyvatel je kraj Ústecký. Útlum zahajované výstavby v posledních t ech letech ( ) se na celostátní úrovni projevil snížením hodnoty ukazatele na 2,95. Na krajské úrovni k nejmarkantn jšímu snížení došlo v Praze (ze 4,56 na 3,02) a ve St edo eském kraji (z 5,75 na 5,26). K drobnému snížení došlo v krajích Zlínském, Olomouckém a v kraji Vyso ina. 25

28 Vážným problémem je tedy Praha (pokles zájmu o výstavbu nových bytových dom ). Zbývající kraje eské republiky dosáhly vyšší hodnoty ukazatele za poslední t i roky nežli v kontextu období Od roku 1997 do roku 2010 je evidováno ve všech formách výstavby dokon ených byt na území eské republiky (jakožto sou et za jednotlivé obce, úhrnný po et dokon ených byt za celou republiku inil byt rozdíl je dán tím, že v letech 1997 a 1998 nebyly územn identifikovány do úrovn jednotlivých obcí byty dokon ené v domech s pe ovatelskou službou a v domovechpenziónech, byty v nebytových budovách a byty získané stavebními úpravami nebytových prostor ). Z tohoto po tu se nejvíce stav lo ve velkom stech se 100 tis. a více obyvateli, kde po et dokon ených byt p edstavuje více než tvrtinu celostátního objemu. S velkým odstupem následují obce se 2 5 tis. obyvateli, kde bylo v hodnoceném období dokon eno byt. Mnohem mén, než by odpovídalo po tu obyvatel velikostní kategorie, se stav lo ve m stech s tis. obyvateli. Pro soubor t chto padesátitisícových m st m že mít dlouhodob jší zaostávání v bytové výstavb vážné d sledky do budoucna, nebo m sta této velikosti by m la být vzhledem k vyššímu podílu soužití domácností a z toho vyplývající vysoké pot eb byt ve výstavb p edevším nájemních byt naopak vep edu. Je t eba si ovšem uv domit, že podstatnou ást této velikostní skupiny p edstavují m sta ve strukturáln postižených územích severních ech a Ostravska. V tšina velikostních kategorií zaznamenala v roce 2010 pokles po tu nov postavených byt, z toho nejvíce (o 17 %) ve velkom stech se 100 tis. a více obyvateli. Vzestup zaznamenaly pouze ob kategorie nejmenších obcí do 1 tis. obyvatel, a pak také m sta s tis. obyvateli. V pr m ru trnáctiletého období se nejintenzivn ji stav ly a dokon ovaly byty ve v tších venkovských obcích a v menších m stech s 500 až 10 tisíci obyvateli a dále ve velkom stech s více než 100 tis. obyvateli. V t chto velikostních skupinách obcí byly pr m rn dokon ovány v p epo tu 26

29 na obyvatel alespo t i byty. Relativn nejmén se stav lo ve m stech s tis. obyvateli, kde p ipadalo na jednoho obyvatele v pr m ru posledních 14 let jen 1,6-1,8 dokon eného bytu. Práv v n kterých m stech st ední velikosti nacházejících se p edevším ve strukturáln postižených regionech lze o ekávat v p íštích letech stav bytové nouze. Jak už bylo zmín no, pouze ve t ech velikostních kategoriích bylo v roce 2010 dokon eno více byt než v p edchozím roce. P itom je však vid t, že u m st s tis. obyvateli se i tak jedná o podpr m rnou výši bytové výstavby (p i porovnání všech velikostních skupin obcí). Na druhé stran u malých obcí byla v posledním roce intenzita výstavby i nadále vysoká, až do velikostní kategorie do 2 tis. obyvatel se pohybovala mezi 4-5 byty na 1000 obyvatel. Rozdílná sídelní struktura jednotlivých kraj se pochopiteln promítá i do struktury bytového fondu. Nepo ítáme-li hlavní m sto Prahu, pak z kraj se zastoupením velkom st se zdaleka nej ast ji ve trnáctiletém období stav lo v krajském m st v Jihomoravském kraji, kde sm ovala do Brna více než t etina nových byt. Naopak po tem obyvatel tém srovnatelná Ostrava je zastoupena v bytové výstavb Moravskoslezského kraje v mnohem menší mí e, postavila se zde pouze cca tvrtina byt ve srovnání s Brnem. Z hlediska intenzity bytové výstavby z eteln vystupují obce s obyvateli St edo eského kraje, kde v každé ze ty velikostních skupin byla p ekro ena hranice 4 dokon ených byt na obyvatel (z toho v obcích s obyvateli bylo postaveno dokonce více než 6 byt na 1000 obyvatel). Tato situace je o ekávaná s ohledem na již n kolikrát zmi ovaný proces suburbanizace spojený s rozmachem výstavby rodinných dom (ale v n kterých obcích i bytových dom ) v zázemí hlavního m sta Prahy. O specifické úloze St edo eského kraje ve výstavb byt v hodnoceném období sv d í fakt, že z dalších kraj byla hranice 4 dokon ených byt na obyvatel p ekro ena již pouze v obcích s 1-2 tis. obyvateli Jiho eského a Královéhradeckého kraje, v obcích s 2-5 tis. obyvateli Plze ského kraje, ve m stech s tis. obyvateli (tedy v Jihlav ) kraje Vyso ina a pak také v hlavním m st Praze. Naopak siln zaostávající (pod úrovní jednoho dokon eného bytu na obyvatel) je bytová výstavba v padesátitisícových m stech St edo eského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje a ve m stech s tis. obyvateli Karlovarského a Ústeckého kraje. K této hranici se pak blíží i bytová výstavba v Ostrav jakožto p edstaviteli velikostní kategorie obcí se a více obyvateli v Moravskoslezském kraji. 27

30 V roce 2010 bylo v eské republice 22 m st s více než 50 tisíci obyvatel. Ve m stech s a více obyvateli žila p ibližn t etina obyvatelstva republiky a podle S ítání lidu, dom a byt v roce 2011 ve vymezení roku 2010 zde byla umíst na více než jedna t etina trvale obydleného bytového fondu. Po et dokon ených byt odpovídá po tu obyvatel t chto m st, což zna í i p ibližn stejnou intenzitu bytové výstavby ve srovnání s pr m rem R. Je však nutno op t p ipomenout diametráln rozdílnou hodnotu intenzitního ukazatele ve velkom stech (3,42) a ve skupin m st s tis. obyvateli (1,64), kde není ani polovi ní. Uvedený soubor je z hlediska intenzity bytové výstavby zna n diferencován. Dv t etiny úhrnu byt dokon ených v padesátitisícových m stech byly postaveny v Praze a v Brn. Práv tato dv nejv tší m sta republiky zaznamenala od roku 1997 nejv tší rozvoj stavebních aktivit v absolutních objemech. V Praze se mezi roky 1997 a 2010 zvýšil po et dokon ených byt t iap lnásobn, v Brn trojnásobn (p itom výrazný vrchol byl v obou m stech zaznamenán v roce 2007 zásluhou urychlení dokon ovacích prací bytových dom ), v posledním roce však zaznamenaly další pokles bytové výstavby. V ad dalších m st (v Plzni, Ústí nad Labem, Pardubicích i v Olomouci) došlo sice v uplynulém trnáctiletém období ješt k výrazn jšímu relativnímu navýšení bytové výstavby, ovšem z velmi nízkého základu v roce Na druhé stran pro m sta Teplice a Karviná je nep íznivým zjišt ním, že ve srovnání s prvním rokem hodnoceného období zde po et dokon ených byt poklesl. V ro ním pr m ru období vykázalo pouze 7 m st (Praha, eské Bud jovice, Liberec, Hradec Králové, Jihlava, Brno a Olomouc) hodnotu intenzitního ukazatele vyšší než celostátní pr m r. Nejvyšší hodnoty intenzity bytové výstavby bylo dosaženo v Jihlav, kde se ve sledovaném období stav lo 4,85 byt pr m rn ro n. Na tento vysoký ukazatel má vliv zejména rozvoj bytové výstavby od roku 2001; v posledním roce 2010 zaznamenala Jihlava dokonce 6,27 byt na 1000 obyvatel, tj. op t nejvíce ze všech sledovaných m st. Více než p t byt na obyvatel dosáhly ješt Karlovy Vary (po p edchozí zna n nízké intenzit ), eské Bud jovice a Hradec Králové. Je logické, že m sta ve strukturáln postižených regionech (p evážn ze severních a severozápadních ech a z Ostravska) mají nižší pot ebu bytové výstavby. P esto je t eba zvlášt upozornit na dev t m st, ve kterých je úrove bytové výstavby velmi nízká. Mén než jeden byt v p epo tu na obyvatel se v ro ním pr m ru hodnoceného trnáctiletého období postavil v Kladn, D ín, Chomutov, Mostu, Teplicích, Ústí nad Labem, Frýdku-Místku, Karviné a Haví ov, z toho v Chomutov a v Karviné nebyla dosažena ani hranice 0,5 dokon eného bytu na obyvatel a navíc zde, jako v jediných dvou padesátitisícových m stech, nebyl ani v jednom roce sledovaného období dokon en více než 1 byt na obyvatel. I v roce 2010 bylo v t chto m stech dokon eno v bec nejmén byt (4, resp. 8), což iní pouze cca 0,1 bytu v p epo tu na 1000 obyvatel. U m st s 50 tis. a více obyvateli je možné p edpokládat již vzhledem k vysoké pot eb byt, kterou nejrychleji m že uspokojit výstavba bytových dom, vícemén stejnorodou strukturu dokon ených byt, charakterizovanou výraznou p evahou bytových dom v bytové výstavb. Velmi asto však tomu tak není. Celostátní pr m r podílu byt mimo rodinné domy z úhrnu byt dokon ených v období (48,5 %) p evýšilo pouze 13 z celkového po tu 22 padesátitisícových m st. 50% a vyšší podíl výstavby rodinných dom m la m sta nejvíce postižená nezam stnaností a emigra ními proudy, kde se po roce 1989 byty v bytových domech tém p estaly stav t. Oblast Ústecko-chomutovské aglomerace zastupují Chomutov, Most a Ústí nad Labem, zbylých p t m st se nachází na Ostravsku. V Most, Chomutov a v Haví ov nebyl v posledních 14 letech dokon en ani jeden byt v novém bytovém dom. V Most byl nedostatek byt z nové výstavby alespo z ásti kompenzován 206 nástavbami a p ístavbami ke starším bytovým dom m, které jsou tak zastoupeny v bytové výstavb v tomto severo eském m st mimo ádn vysokými 38,7 % (z dalších m st krom Chomutova a Haví ova bylo v uplynulém trnáctiletí dokon eno více byt 28

31 v nástavbách a p ístavbách k bytovým dom m než v novostavbách bytových dom již jen v Karviné a v Opav ). V podílu dom s pe ovatelskou službou a domov -penzión se na suverénn nej eln jší místo mezi padesátitisícovými m sty dostal Haví ov (10,5 %). Podobným podílem (12,7 %) dominuje i m sto Kladno v p ípad byt v nebytových budovách a také Chomutov u stavebních úprav nebytových prostor. Naproti tomu v Praze p edstavovaly novostavby bytových dom tém 70% podíl všech dokon ených byt, více než polovina dokon ených byt p ipadla na tyto budovy ješt v Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlav, Brn, Olomouci a ve Zlín. Vývoj struktury byt dokon ovaných v letech 1997 až 2010 podle po tu pokoj vícemén sm oval až do roku 2001 ke zvyšování podílu t í- a vícepokojových byt (z 62,1 % na 67,9 %), v letech kolísal mezi 63 a 67 %, pak op t spíše rostl, aby v roce 2010 dosáhl tém 75 %. Naopak zastoupení nejmenších byt (garsoniér a byt 1 + 1) v bytové výstavb se pohybovalo (s výjimkou roku 2004, kdy inilo cca p tinu, a posledních t í let, kdy byly tyto byty zastoupeny jen desetinovým podílem) v rozmezí 13 a 17 %. Jednotlivé druhy budov vykazují pon kud odlišný vývoj struktury dokon ených byt. Byty v nových rodinných domech mají v jednotlivých letech relativn stejné podílové ukazatele až do velikosti dvoupokojových byt, kde teprve v posledních t ech letech dochází k významn jšímu poklesu podílového ukazatele za byty se dv ma a mén pokoji pod hranici 5 %. Podíl t ípokojových byt se b hem sledovaného trnáctiletí nijak dramaticky nem nil, pohyboval se v rozmezí 14 a 18 %, m l ovšem mírn klesající trend. Zastoupení ty pokojových byt se od roku 1999 zvyšovalo až na úrove 40,6 % v roce Podíl byt s 5 a více pokoji se až do roku 2005 pohyboval mezi 43 a 46 %, v posledních ty ech letech však pom rn znateln poklesl a pohybuje se kolem hranice 40 %. Podíl nejmenších byt (garsoniér a 1 + 1) stav ných v nových bytových domech m l kolísavý vývoj s klesající tendencí v posledních p ti letech. Jestliže ješt v letech 2002 a 2004 vykázal podílový ukazatel extrémní hodnoty nad 40 %, v posledních t ech letech zde byla dokon ena pouze o málo více než p tina t chto nejmenších byt. Dvoupokojové byty zaujímají nejv tší podíl (pohybující se v rozmezí 28 a 40 %) po celé sledované období (s drobnou výjimkou roku 2002, kdy se o málo ast ji stav ly byty 1 + 1). T ípokojové byty zvýšily své zastoupení v posledních ty ech letech, kdy inil jejich podíl na výstavb bytových dom kolem 30 % (v roce 2010 až 32,5 %). Byty se 4 a více pokoji nehrají dlouhodob v nových bytových domech významnou roli, s výjimkou roku 1998, kdy se podílely na výstavb bytových dom více než desetinovým podílem, se jejich zastoupení mezi dokon enými byty pohybovalo v rozmezí 5 a 10 %. Pokud jde o byty v nástavbách, p ístavbách a vestavbách, vykazovaly takto vznikající byty v rodinných domech kolísavé podíly. Zdaleka nejvíce (do roku 2000 více než 45 %, od té doby kolem 40 %, avšak s mírn klesající tendencí v posledních letech) se v této form po celé trnáctileté období stav lo nejvíce t ípokojových byt. Podíly dvoupokojových a ty pokojových nástaveb jsou p ibližn na stejné úrovni a pohybují se po celé období mezi p tinovým a tvrtinovým zastoupením. Nejmenší byty (garsoniéry a 1 + 1) se podílely na nástavbách, p ístavbách a vestavbách v rodinných domech 6-9 %, podíl nejv tších byt s 5 a více pokoji se až do roku 2005 pohyboval mezi 6 až 8 %, teprve v posledních p ti letech významn ji vzrostl a nyní dosahuje p ibližn desetinové zastoupení. U nástaveb, p ístaveb a vestaveb k bytovým dom m byly zastoupeny (podobn jako u novostaveb) nejv tším podílem dvoupokojové byty, které tvo ily mezi dokon enými byty %. Podíl jednopokojových a t ípokojových nástaveb se pohyboval mezi p tinovým a tvrtinovým zastoupením (v r však z eteln ubylo jednopokojových byt ). Garsoniéry mají ve v tšin hodnocených let ze všech ty druh budov v nástavbových a p ístavbových bytech v bytových domech nejv tší význam, jejich podíl v tšinou kolísá kolem hranice 10 %, v roce 2004 inil dokonce 18,6 %. Byty se ty mi a více pokoji jsou mezi novými byty zastoupeny s výjimkou roku 1997 mén než desetinovým podílem. 29

32 M nící se struktura nových byt podle po tu pokoj m la vliv i na ukazatele pr m rné pokojovosti nov vznikajícího bytového fondu. Mezi roky 1997 a 2000 pr m rná pokojovost, tedy pr m rný po et pokoj v dokon ených bytech, rostla, od té doby má kolísavý vývoj. V posledních t ech letech však bylo dosaženo nejvyšších hodnot ukazatele pokojovosti (v posledním roce v bec nejvíce - 3,56 obytných místností v byt ). Ukazatel pokojovosti jednotlivých druh budov vykazuje odlišný vývoj. Kolísavý pr b h zaznamenal ukazatel pokojovosti v nových rodinných domech, kde se v jednotlivých letech pohyboval v rozmezí 4,31 (v roce 1997) a 4,40 (v roce 2008) pokoj na jeden dokon ený byt. Pokojovost byt v nových bytových domech m la podobn kolísavý pr b h jako v p ípad nových rodinných dom, jen s v tšími výkyvy. Od roku 2004 však ukazatel významn vzrostl, a tak m ly byty dokon ené v posledních t ech letech v pr m ru cca o 0,3 pokoje více než v roce Ukazatel pr m rného po tu pokoj v bytech dokon ených v nástavbách, p ístavbách a vestavbách k rodinným dom m až do roku 2005 osciloval kolem hranice t í pokoj v byt, v posledních ty ech letech však relativn výrazn vzrostl a pohybuje se mezi 3,1-3,2 obytných místností na jeden dokon ený byt. Pokojovost byt dokon ených formou nástaveb a p ístaveb k bytovým dom m v hodnoceném období vykazovala vyšší rozkolísanost než nástavby k rodinným dom m, v žádném roce však neklesla pod hranici dvou obytných místností na byt. V celém pr b hu trnáctiletého období se potvrzuje zna n nejvyšší pokojovost byt dokon ených v novostavbách rodinných dom, které jsou následovány nástavbami a p ístavbami ve starších rodinných domech. V d sledku zvyšování pokojovosti byt dokon ených v nových bytových domech a naopak snižování pokojovosti nástavbových byt ve starších bytových domech jsou v posledních letech (na rozdíl od první poloviny sledovaného období) stav ny byty s více pokoji již ast ji v novostavbách bytových dom. Ve trnáctiletém pr m ru byl nejvyšší podíl ty - a vícepokojových byt v nov dokon ených rodinných domech v hlavním m st Praze, kde dosáhl 85 %. Více než ty p tinové zastoupení ty - a vícepokojových byt je patrné také v kraji Vyso ina, dále ve St edo eském a ve Zlínském kraji. Nutno však podotknout, že 70% podíl byt nejv tší velikosti p esáhly v pr m ru trnáctiletého období všechny kraje, stejn jako se tém všude pohyboval podíl nejmenších byt (garsoniér a byt 1 + 1) mezi 1 a 2 %. Rozdíly mezi jednotlivými kraji ve struktu e nových byt dokon ených v rodinných domech podle po tu pokoj tedy nejsou p íliš významné. U bytových dom jsou mezikrajské rozdíly patrn jší. Nejvíce ty - a vícepokojových byt bylo, podobn jako u rodinných dom, postaveno v období v hlavním m st Praze (9,8 %), z dalších kraj p ekra ovaly republikový pr m r (7,7 %) již pouze Moravskoslezský (9,3 %) a Olomoucký kraj (8,0 %). Nejmenší podíl na úhrnu dokon ených byt zaujímaly tyto ty - a vícepokojové byty v Pardubickém kraji, kde nebyly zastoupeny ani 4 %. Z hlediska uspokojování pot eb bydlení p íjmov slabších domácností (p edevším domácností mladých manželství a také domácností tvo ených staršími ob any v d chodovém v ku) vzr stá neustále pot eba maloplošných byt s maximáln dv ma pokoji. Na celorepublikové úrovni bylo v pr m ru sledovaného období v bytových domech dokon eno 65,4 % takovýchto byt. Z tohoto hlediska nejrychleji zareagovaly stavební organizace v Libereckém kraji, kde jsou tyto byty zastoupeny mezi všemi byty dokon enými v bytových domech tém t emi tvrtinami. Nejmén bylo t chto byt dokon eno v Jiho eském kraji (61,4 %). Navzdory pom rn malým diferencím v podílu t chto byt ve výstavb bytových dom je jejich vnit ní struktura v jednotlivých krajích velmi rozdílná. Jestliže nap. garsoniéry se stav ly v Ústeckém kraji cca v p tin p ípad, v kraji Vyso ina mají velmi malý význam, vy íslitelný 2,5 % podílem. Dvoupokojové byty mají vyšší než 40% zastoupení v kraji Vyso ina a dále v krajích Karlovarském, Jiho eském a Pardubickém, proti tomu v Ústeckém kraji se na výstavb bytových dom nepodílejí ani tvrtinou. 30

33 Další velikostní charakteristikou byt je jejich plošná velikost, vyjád ená obytnou plochou, resp. užitkovou plochou (kde je k ploše obytných místností p ipo ítávána i plocha vedlejších místností a p íslušenství bytu). Pr m rná obytná plocha nov budovaných byt se p es místy kolísavý vývoj zvyšovala z 68,5 m 2 v roce 1997 až na 79,3 m 2 v posledním roce Velikost obytné plochy v bytech dokon ených v rodinných domech se po po áte ním skokovitém nár stu v dalším pr b hu sledovaného období v tšinou pohybovala mezi 96 a 98 m 2 a i p es mírný pokles (v roce 2010 inila 95,2 m 2 ) z stává tedy pom rn stabilní. Naproti tomu obytná plocha v nástavbách, p ístavbách a vestavbách k rodinným dom m rostla tém po celé sledované období. Od roku 1997 do roku 2010 vzrostla z 60,6 m 2 na 71,4 m 2, tedy tém o p tinu. Vývoj pr m rné obytné plochy novostaveb bytových dom má kolísavý pr b h, ovšem s p evažujícím mírným nár stem, a to až na 55 m 2 v posledním roce To op t ukazuje (podobn jako u pokojovosti) na mnohem v tší dlouhodobou stabilitu ukazatele v rodinných domech. Také ukazatel za nástavby a p ístavby k bytovým dom m má kolísavý pr b h a pohyboval se v rozmezí od 48,3 m 2 (r. 2000) do 55,5 m 2 (r. 2003). Byty dokon ené formou nástaveb a p ístaveb k bytovým dom m vykazují s výjimkou let 1998, 1999, 2008 a 2010 v tší obytnou plochu než byty postavené v nových bytových domech. (Tab. 60) Vývoj pr m rné užitkové plochy b hem trnáctiletého období byl podobný jako vývoj pr m rné obytné plochy s tím rozdílem, že není patrná jednozna ná r stová tendence plošného ukazatele. Z toho je vid t, že v posledních letech se projevuje snaha o v tší využití nových byt pro bydlení, na úkor vedlejších prostor a p íslušenství. Pr m rná užitková plocha nových rodinných dom se na po átku sledovaného období vyvíjela podobn jako obytná plocha, avšak od roku 2002 tento ukazatel plynule klesal až na nejnižší hodnotu 135,8 m 2 v roce Tento vývoj je pon kud odlišný od vývoje ukazatele pr m rné obytné plochy, která od roku 1998 vícemén stagnuje. U nástaveb a p ístaveb k rodinným dom m je možné i p es kolísavý vývoj pozorovat celkový mírný nár st hodnoty ukazatele proti po átku období. U bytových dom prochází ukazatel pr m rné velikosti užitkové plochy pom rn výraznými meziro ními výkyvy, rozdíl mezi nejnižší hodnotou v roce 2002 (61,1 m 2 ) a nejvyšší užitkovou plochou v roce 1998 (73,6 m 2 ) iní 12,5 m 2. Podobný vývoj je možné pozorovat i u pr m rné užitkové plochy nástaveb a p ístaveb k bytovým dom m, jen rozdíly mezi extrémními hodnotami jsou zde podstatn nižší (8,3 m 2 ). Mezikrajské rozdíly pr m rné velikosti byt dokon ených v nových rodinných a bytových domech v letech je možno nejlépe dokumentovat na ukazateli pr m rné užitkové plochy. V letech byly stav ny plošn zdaleka nejv tší byty v rodinných domech v hlavním m st Praze, kde v trnáctiletém období byla jejich užitková plocha v pr m ru 167,6 m 2 (o více než 10 m 2 v tší než v druhém kraji Zlínském). To je v souladu se skute ností, že v hlavním m st eské republiky p evažuje dodavatelská výstavba rodinných vil budovaných pro vyšší p íjmové vrstvy obyvatelstva Prahy. Dominance hlavního m sta vystupuje zejména v posledních p ti letech, kdy odstup od kraje s druhou nejvyšší hodnotou inil tém 15 m 2. Naopak výrazn menší byty (kolem 140 m 2 užitkové plochy) se v posledních 14 letech stav ly v krajích Jiho eském, Pardubickém a zejména Plze ském. V roce 2010 se nejmenší byty v rodinných domech stav ly v Moravskoslezském kraji, kde užitková plocha nedosáhla ani 130 m 2. Na rozdíl od rodinných dom se celkov nejv tší byty v bytových domech stav ly, v uplynulém trnáctiletí, ve Zlínském kraji, kde spole n s hlavním m stem Prahou byla vykázána pr m rná užitková plocha vyšší než 72 m 2. Ze zbývajících kraj p evýšily pr m rný plošný ukazatel už jen nové bytové domy v Karlovarském kraji, kde se v tší byty stav ly až posledních v letech a zejména pak v roce 2010, kdy dokonce užitková plocha jednoho bytu 31

34 v bytovém dom p ekro ila hodnotu 100 m 2. Naopak nejnižší hodnoty pr m rné užitkové plochy b hem období (pod hranicí 60 m 2 ) byly dosaženy na severu ech (v Libereckém a v Ústeckém kraji). V posledních t ech letech se však nejmenší byty stav jí spíše v Olomouckém a Pardubickém kraji. V rámci technické vybavenosti nov postavených byt byly v roce 2010 zjiš ovány 2 nové charakteristiky. Krom typ vytáp ní se jednak zjiš ovaly i zp soby vytáp ní. Pokud se týká rodinných dom (v. nástaveb a p ístaveb), nej ast jším zp sobem vytáp ní je centrální domovní kotel na zemní plyn bez dalšího zdroje, který má nov postavených byt (32,4 % ze všech nov postavených byt v rodinných domech v. nástaveb a p ístaveb), následuje centrální domovní kotel na zemní plyn a krbová kamna na d evo na p itáp ní (4 300 byt ; 20,3 %) a centrální domovní elektrokotel bez dalších zdroj (1 612 byt ; 7,6 %). I v p ípad bytových dom (v. nástaveb a p ístaveb) je nej ast ji použito vytáp ní pomocí centrálního domovního kotle na zemní plyn bez dalšího zdroje (5 008 byt ; 40,5 % ze všech nov postavených byt v bytových domech v. nástaveb), následuje centrální dálkové vytáp ní bez dalšího zdroje (4 450 byt ; 36,0 %) a lokální plynová kamna na zemní plyn (WAW) bez dalšího zdroje (1 079 byt ; 8,7 %). Dalším nov zjiš ovaným ukazatelem byla energetická ú innost, která se sledovala u nov postavených rodinných a bytových dom. Tém dv t etiny byt v rodinných domech postavených v roce 2010 m ly pouze vyhovující energetickou ú innost, zatímco nejvyšší stupe získalo jen 3,9 % byt. Stupe C p evažuje také ve všech krajích, v Pardubickém a Karlovarském kraji a v kraji Vyso ina dokonce více než t i tvrtiny nov stav ných byt m ly tuto ú innost, zatímco v Jihomoravském kraji p ibližn polovina byt. Podobnou charakteristiku na úrovni eské republiky lze pozorovat i u byt postavených v bytových domech. V rámci kraj se však vyskytují relativn zna né rozdíly, zp sobené malým po tem dokon ených byt. Nap. v Karlovarském kraji byly v r dokon eny pouze byty ve t íd C, zatímco v Moravskoslezském kraji jich byla pouze osmina. V 8 krajích nebyl v nejvyšší t íd energetické ú innosti postaven ani jeden byt v bytovém dom, na druhé stran v Královéhradeckém kraji to bylo více než 15 % byt. Z konstruk ního pohledu materiál nosných zdí je zajímavý nár st po tu dokon ených d evostaveb v posledních letech. Ve sledovaném období let bylo v eské republice dokon eno formou d evostavby celkem 57 bytových dom. Celkový po et byt v t chto domech dosáhl 473 a pr m rný po et byt na 1 bytový d m byl 8,3. Pr m rná doba výstavby jednoho bytového domu byla 18 m síc a pr m rná velikost pozemku byla okolo m 2. Tyto bytové domy mají pr m rn 3 podlaží a po izovací hodnota 1 bytu se pohybuje okolo tis. K. Pr m rná užitková plochy jednoho bytu je 57 m 2. Zatímco v letech 1997, 2000 a 2001 nebyl postaven žádný bytový d m ( d evostavba ), v roce 2005 to bylo 10 bytových dom s 87 byty a v posledním roce 2010 dokonce 13 bytových dom s 95 byty. V roce 1998 byla po izovací cena bytu (bez hodnoty pozemku) pr m rn 625 tis. K, v roce 2005 to bylo tis. K a v roce 2010 pak tis. K. Závislost po izovací ceny bytu na velikosti užitné plochy bytu (podlahová plocha bytu se sleduje od roku 2005) nelze prokázat, protože nap. zatímco v roce 2005 byla hodnota bytu s 65 m 2 užitné plochy tis. K, v roce 2006 byla po izovací cena bytu s 56 m 2 užitné plochy tis. K a v roce 2008, v p ípad bytu s 83 m 2 užitné plochy pouze tis. K. Lze se domnívat, že kolísání cen je zp sobeno typem použitých technologií, protože tato forma výstavby bytových dom je stále v eské republice v experimentálním stádiu. Nejvíce bytových dom ( d evostaveb ) se dokon ilo v SO ORP ernošice, celkem 18 se 128 byty, dále pak v SO ORP Beroun (8 se 64 byty), v SO ORP Krom íž (6 s 27 byty) a v SO ORP Brandýs n/l-st. Boleslav se dokon ilo 5 bytových dom se 40 byty. Celkov byly tyto bytové domy dokon eny v 19 SO ORP s tím, že v 11 SO ORP byl dokon en pouze 1 bytový d m. Bytový d m ( d evostavby ) s nejvyšším po tem byt byl dokon en v SO ORP Liberec (36 byt ). Nejdražší byty byly postaveny v SO ORP ernošice (pr m rn tis. K ) a v SO ORP Krom íž (pr m rn tis. K ). Nejlevn ji se pak stav lo v SO ORP Rychnov nad Kn žnou, kde vznikl bytový d m se 4 byty v pr m rné po izovací hodnot za 1 byt 363 tis. K. 32

35 Z pohledu obcí bylo nejvíce byt v bytových domech ( d evostavbách ) dokon eno v obci Chýn (okres Praha-západ, 18 bytových dom se 128 byty), v Králov Dvo e (okres Beroun, 8 bytových dom s 27 byty) a v Kv tnici (okres Praha-východ, 5 bytových dom se 40 byty). Nejlevn ji se stav lo ve Skuhrov nad B lou (okres Rychnov nad Kn žnou). Touto stavební technologií byly mimo jiné postaveny také 3 bytové domy s byty s pe ovatelskou službou. Na území eské republiky bylo v letech 1997 až 2010 postaveno celkem rodinných dom formou d evostaveb. V t chto rodinných domech je celkem byt, tedy pouze 163 rodinných dom má 2 a více byt. Z pohledu ro ních p ír stk lze konstatovat, že zatímco v roce 1997 se dokon ilo pouze 87 rodinných dom, pak v roce 2010 to bylo již maximum, tedy rodinných dom. Po et rodinných dom d evostaveb plynule v jednotlivých letech nar stal a hranici dokon ených rodinných dom p ekonal v roce Pr m rná doba výstavby byla 24 m síc. Zatímco v letech 1997 až 2002 to bylo 30 m síc, v letech 2003 až 2010 pak již pouze 23 m síc. Užitná plochy byt v rodinných domech ( d evostavbách ) od roku 1997 plynule klesá, a to ze 136 m 2 na 117 m 2. Pr m rná po izovací cena za sledované období dosahuje tis. K a ve sledovaném období plynule vzr stá, z tis. K na tis. K. Nár st je zp soben jednak r stem cen stavebních prací a zm nou sazby DPH. Více jak 100 rodinných dom ( d evostaveb ) se postavilo v SO ORP Brandýs nad Labem-St. Boleslav, ernošice, í any, v Praze, Liberci, Ostrav, Rožnov pod Radhošt m a v Hradci Králové (373, 313, 163, 139, 133, 116, 104 a 103 rodinných dom ). Celkem se tento typ staveb pro bydlení dokon il ve 204 SO ORP. Nejlevn ji se stav lo v SO ORP Nám š nad Oslavou, kde pr m rná po izovací cena rodinného domu d evostavby byla tis. K a v SO ORP Kaplice (1 400 tis. K ). Užitná plocha se pohybovala od 70 m 2 (SO ORP Nepomuk) k extrému v SO ORP Vod any (235 m 2 ). Paradoxn, cena 1 m 2 užitné plochy byla v p ípad SO ORP Nepomuk 2,5x vyšší. Samotných obcí se výstavba rodinných dom ( d evostaveb ) dotkla ve p ípadech. Nejvíce rodinných dom tohoto typu bylo postaveno v Kv tnici (okres Praha-východ, 162 dom ), v Praze (139 dom ) a v Ostrav (67 dom ). 33

36 Po izovací hodnota je udávána za celou stavbu a podle metodických vysv tlivek znamená celkové p edpokládané investi ní náklady na výstavbu (bez hodnoty pozemku). Celková po izovací hodnota všech dokon ených staveb pro bydlení (rodinné a bytové domy v etn nástaveb a p ístaveb) v roce 2010 byla 95,8 mld. K, tedy o 3,5 mld. K (3,8 %) vyšší než v p edchozím roce Nejvyšší po izovací hodnotu v roce 2010 m ly dokon ené rodinné domy (63,5 mld. K ), následované bytovými domy (28,1 mld. K ). Hodnota nástaveb a p ístaveb k rodinným dom m inila 1,9 mld. K a nástaveb a p ístaveb k bytovým dom m 2,3 mld. K. Po izovací hodnota všech dokon ených bytových budov ve všech druzích staveb byla 98,8 mld. K, a když k tomu p ipo teme byty v nebytových budovách (1,1 mld. K ) inila celková po izovací hodnota všech bytových budov a byt v nebytových budovách 99,8 mld. K (o 3,2 mld., ili o 3,3 % více než v roce 2009). V posledním roce pokra ovala tendence vícemén plynulého zvyšování náklad na výstavbu nových rodinných dom (s výjimkou p echodné stagnace v roce 2000). V roce 2010 inila pr m rná po izovací hodnota bytu v novém rodinném dom tis. K, ve srovnání s rokem 1997 byla p ibližn o polovinu vyšší. U nových bytových dom po skokovém nár stu v roce 1998 m l tento ukazatel v dalších letech kolísavý vývoj s mírn vzestupnou tendencí, nicmén v posledních t ech letech došlo k dalšímu výrazn jšímu nár stu ukazatele. Byty dokon ené v roce 2010 tak byly v pr m ru po ízeny za tis. K, byly tedy o více než 0,5 mil. K dražší než v p edchozím roce 2009 a tém 2,5x dražší než v roce Tento progres po izovacích cen v posledních t ech letech je ze všech ty druh budov zdaleka nejv tší. V porovnání s novými rodinnými domy bylo možno v úhrnu let po ídit nový byt v bytovém dom v pr m ru o 40 % levn ji. Pr m rná po izovací hodnota jednoho bytu dokon eného formou nástavby, p ístavby nebo vestavby ke staršímu rodinnému domu z stává tém t etinová ve srovnání s novostavbou, což je pochopitelné vzhledem k podstatn menší rozloze stav ných byt, zárove je však t eba zd raznit, že do nižších náklad na nástavbové a p ístavbové byty se výrazn promítá i skute nost, že zde odpadají náklady na p ivedení inženýrských sítí. Byty dokon ené v nástavbách a p ístavbách k bytovým dom m jsou v pr m ru let o tvrtinu levn jší ve srovnání s byty dokon enými v novostavbách bytových dom (z d vod uvedených výše), zárove však byl tém o t etinu nákladn jší než pr m rný nástavbový byt v rodinném dom, a to p es podstatn menší plošnou velikost t chto byt. Jelikož údaj o pr m rné po izovací hodnot jednoho bytu zastírá rozdíly v objemové i plošné velikosti jednotlivých byt i dom, je pro posouzení vývoje cen výstavby objektivn jší p epo íst celkovou po izovací hodnotu na plošnou, pop. objemovou jednotku nového bytu. Po izovací hodnota za 1 m 3 kubatury, která je d ležitým ekonomickým ukazatelem pro stavebníky, rostla od roku 1997 u rodinných dom rychleji než pr m rné náklady na po ízení jednoho bytu. B hem 14 let se ukazatel u rodinných dom zvýšil o tém t i tvrtiny (p es mírný pokles v posledním roce). Cena 1 m 2 obytné plochy rodinných dom vzrostla ve srovnání s po átkem sledovaného období o 45 %. Cena 1 m 2 užitkové plochy vzrostla od roku 1997 p ibližn o dv t etiny. Vývoj pr m rné po izovací hodnoty objemových a plošných jednotek byt dokon ených v bytových domech m l p es kolísavý vývoj ješt progresivn jší trend než v p ípad nových rodinných dom, zárove jsou takto m ené nové byty ocen ny znateln výše než v rodinných domech. V roce 2010 m l 1 m 2 obytné plochy byt dokon ených v nových bytových domech po izovací hodnotu K (stál tedy o K více než v p edchozím roce 2009), 1 m 2 užitkové plochy byt byl ohodnocen na K (o K více než v roce 2009). V pr m ru trnáctiletého období se, z pohledu po izovací hodnoty užitkové plochy, stav lo v nových bytových domech o tvrtinu dráže než v domech rodinných. Vzhledem k tomu, že ukazatel pr m rné hodnoty 1 m 2 obytné plochy byl vyšší pouze o 15 %, znamená to, že v bytových domech se ve srovnání s rodinnými domy výrazn prodražila p edevším výstavba vedlejších prostor nesloužících k bydlení. Ukazatel po izovací hodnoty za 1 m 3 kubatury dosáhl v posledním roce sledovaného období hladiny K na jednotku objemové velikosti bytu, ímž p evýšil hodnotu v roce 1997 o více než t i tvrtiny. klima@urspraha.cz 34

37 V b eznu 2011 prob hlo v eské republice S ítání lidu, dom a byt (dále SLDB nebo s ítání) a v sou asnosti jsou k dispozici tzv. p edb žné výsledky. Od definitivních výsledk, které by m ly být zpracovány v pr b hu roku 2012, se liší z n kolika hledisek. Za prvé jednotlivé údaje nemusí být definitivní a mohou být v pr b hu dalšího zpracování up esn ny. Za druhé jsou k dispozici pouze n které vybrané ukazatele. Nejvíce lze postrádat len ní obydlených byt na byty v rodinných a v bytových domech a byty podle stá í (dle doby výstavby)a krom toho zcela chybí údaje o domácnostech. Za t etí platí, že definitivní výsledky nemají být zpracovány podle trvale bydlícího obyvatelstva, tak jak tomu bylo ve všech s ítáních od roku 1961 i v p edb žných výsledcích SLDB 2011, ale podle zcela nového konceptu tzv. obvyklého obyvatelstva. Výsledky s ítání jsou uvedeny na webových stránkách SÚ nebo také kde je možné zadat odkaz Vše o území a název územní jednotky ( eská republika, kraj, okres, správní obvod obce s rozší enou p sobností, obec). Zde je 12 p edp ipravených tabulek s p edb žnými výsledky, z nichž ty i obsahují data o domech a bytech (domy podle obydlenosti, druhu domu a vlastníka, neobydlené domy podle druhu domu a d vodu neobydlenosti, obydlené byty podle právního užívání a vybavenosti, obydlené byty podle zp sobu vytáp ní a použitých energií) a zbývajících osm tabulek obsahuje charakteristiky o obyvatelstvu. Výsledky s ítání lidu, tím že se konají pravideln každých deset let, však také umož ují pohled na problematiku dom a byt v delším období a ur ení vývojových trend jednotlivých ukazatel v dlouhodobém kontextu a v jejich vzájemných souvislostech. Domovní a bytový fond má dlouhodobou stabilitu a v jeho složení a kvalit se odráží minulý vývoj, který m žeme dokumentovat jednak údaji za dlouhodobý vývoj bytové výstavby , jednak porovnáním základních údaj ze s ítání Hodnocením p ti desetiletých období mezi s ítáními lze nejlépe vystihnout dosavadní vývoj domovního a bytového fondu, který je základem pro jeho vývoj budoucí. DOMY A BYTY VE S ÍTÁNÍCH LIDU, DOM A BYT

38 6,8 Základní údaje o domech Rok s ítání Domy celkem abs. Trvale obydlené domy Neobydlené a ob as obydlené domy rodinné domy bytové domy ostatní budovy slouží k rekreaci v % celk. v % celk. po tu v % v % v % abs. abs. abs. abs. po tu abs. v % neobydl. obydl. obydl. obydl , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,3 Pramen: SÚ, propo ty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Celkový po et dom v eské republice (domy ur ené k bydlení nebo domy, ve kterých se vyskytly obydlené byty) za celé období neustále rostl a v sou asnosti p esáhl 2 miliony. Pro jednotlivé druhy dom je však charakteristický odlišný vývoj. Po et trvale obydlených dom v letech klesal, od roku 1991 roste. Je to dáno vývojem dvou základních druh dom (rodinných a bytových), protože tzv. ostatní budovy zahrnují v tšinou budovy, které primárn nejsou ur eny k bydlení, ale m že v nich být byt (klasickým p ípadem je byt školníka ve škole, který zp sobuje, že škola se stává obydleným domem v kategorii tzv. ostatní budovy). V letech po et rodinných dom (v letech v etn zem d lských usedlostí) plynule klesal a po et bytových dom rostl. To je zejména odrazem vylid ování venkova prost ednictvím tehdejší výstavby panelových sídliš ve m stech. Hlavním rysem vývoje po roce 1991 je výrazný r st po tu rodinných dom, který je dán n kolika faktory. Jednak jde o ur itou náhradu za bytovou výstavbu v bytových domech, která byla v první polovin 90-tých let velmi siln omezena, hlavn je to však zm na trendu v rozmíst ní obyvatelstva, projevující ,5 P ír stky (úbytky) obyvatel, trvale obydlených byt, nov postavených byt, odpadu bytového fondu (v % výchozích stav ) 8,6 18,8 10,2 4,9 13,1 25,8 12,7 0,1 6, , ,7 8,7 3,3 8,5 8,6 5,2 Po et obyvatel Trvale obydlené byty Nov postavené byty Odpad bytového fondu 3,2 1,7 36

39 se zájmem o bydlení na venkov, zejména v suburbanizovaném zázemí velkých m st. Tento trend stále trvá, i když do budoucna bude z ejm selektivn jší, bude se více p ihlížet k vybavenosti a dopravní dostupnosti lokalit. Krom výstavby satelitních sídel jde i o návrat obyvatel do dom, které byly p edtím využívány pouze jako chalupy, zejména v území s dobrou dopravní dostupností do m st jakožto center pracovních p íležitostí. Pokud se tý e bytových dom, v období (po ukon ení tzv. KBV - komplexní bytová výstavby) výstavba bytových dom velmi siln poklesla. Absolutní úbytek po tu bytových dom v období ovšem nem že být výsledkem pouze omezení nové výstavby bytových dom. Byl z ejm d sledkem transformace m st, kdy mnoho dom v centrech m st ztratilo svoji formální funkci obydlených dom a otev en byla deklarována jejich komer ní nebo administrativní funkce. Zajímavé je porovnání údaj ze s ítání 2001 a Ukazuje se, že i když absolutn p ír stek po tu rodinných dom je stále vyšší než po et bytových dom, pokles podílu bytových dom na domovním fondu se zcela zastavil (mají však odlišný po et obyvatel). Skute nost, že s ítání se konají v pravidelných desetiletých intervalech, umož uje sestavit z údaj asové ady a hodnotit zm ny v jednotlivých desetiletkách, zejména ve vzájemných vztazích ukazatel. Vzhledem k tomu, že údaje o domácnostech v roce 2011 nejsou k dispozici, umož uje tato bilance sledovat pouze vývoj po tu obyvatel a obydlených byt a jejich vzájemný pom r (po et obyvatel na 1 byt) k dat m s ítání a dále pak p ír stek a úbytek mezi s ítáními (a to jak absolutn, tak i v % výchozího stavu). P ír stek obydlených byt je p itom rozložen na dv základní komponenty - nov postavené byty a odpad bytového fondu. Graf ukazuje, jak se tyto charakteristiky postupn prom ovaly v jednotlivých desetiletkách. Po období relativn rovnom rného rozvoje v letech následovalo období vysoké bytové výstavby v období , doprovázené však zvýšeným odpadem. Období je charakteristické mnohem nižšími objemy bytové výstavby (a také odpadu) a prakticky nulovým p ír stkem obyvatel, který je výsledkem nep íznivého demografického vývoje, ale i významné emigrace. Období zaznamenalo propad bytové výstavby (doprovázený ovšem i nízkým odpadem) a úbytek po tu obyvatel, zp sobený zejména nep íznivým demografickým vývojem (nap. mladí lidé ze slabých popula ních ro ník odkládali rození d tí kv li možnostem studia a cestování). Období p ineslo ur ité zlepšení v rozsahu bytové výstavby (a odpad se zvýšil do obvyklých mezí), ale hlavn významný p ír stek obyvatel, daný n kolika faktory. Jednak do reproduk ního v ku nastoupily siln jší popula ní ro níky, p i emž došlo k zamezení odkládání rodiny, a také k tomu p istoupila velmi silná zahrani ní imigrace (zejména v letech ), kdy migra ní saldo za tyto dva roky dohromady p edstavovalo více než 37

40 150 tis. obyvatel. Za celých 50 let je to první desetiletka, kde byl vyšší p ír stek obyvatel nežli byt, což se promítlo do zvýšení po tu obyvatel na 1 byt. Tento ukazatel se v p ti desetiletkách vyvíjel v rozmezí 3,36 3,18 2,94 2,78 2,67 2,71, to znamená, že dlouhodob dosahuje velmi nízkých hodnot. Hodnota ukazatele po tu obyvatel na 1 byt je dána n kolika faktory velikostí rodin, soužitím domácností v jednom byt a výskytem domácností jednotlivc. P itom domácnosti jednotlivc se vyskytují na obou koncích velikostní škály skupin obcí. U malých obcí, postižených dlouhodobou emigrací, tvo í domácnost jednotlivce velmi asto vdova, která z stala sama ve vesnickém domku, když d ti odešly do m sta. V nejv tších m stech n kte í mladí lidé žijí sami v byt nebo rodina vlastní byt ve m st a v satelitním sídle, p i emž jeden z len rodiny si udržuje trvalé bydlišt v m stském byt. Bude velmi zajímavé, jaké výsledky p inese koncept obvyklého bydlišt, až budou k dispozici definitivní výsledky s ítání. V kartogramu podle obcí se objevují všechny tyto faktory, zvlášt je patrná stále ješt v tší velikost rodin na jižní Morav a pak také výskyt romského obyvatelstva v n kterých obcích severních a západních ech. Jeden z nejd ležit jších p ínos s ítání je ale možnost tvorby bilance zm ny bytového fondu v jednotlivých byty, které se do bilance nedostaly. Krom toho se ne vždy poda í všechny byty se íst a údaj o stá í byt m že být rovn ž nep esný. Navíc existuje dvojí evidence bytové výstavby. Je to jednak statistika dokon ených byt, která uvádí po ty byt do podrobnosti jednotlivých obcí (avšak teprve od roku 1997) a ne vždy je úplná (závisí na spolehlivosti jednotlivých stavebních ú ad ). Druhým zdrojem je samotné s ítání lidu, které zjiš uje stá í byt, a tím i po et byt, postavených v p edchozí desetiletce. Podle definice se ovšem nemusí jednat o zcela nové byty, ale i o byty, které prošly zásadní rekonstrukcí, takže takový Hrubé a isté p ír stky a hrubé úbytky trvale obydlených byt (v tis.) desetiletkách a tím umožn ní výpo tu odpadu bytového 900 fondu. Statistika zrušených dom a byt sice existuje, ale 797 zahrnuje pouze zlomek skute ného úbytku dom a byt. Znalost odpadu bytového fondu je p itom velmi významná pro úvahy o pot eb bytové výstavby v budoucnosti. Nová bytová výstavba je v zásad pot ebná ze t í hlavních d vod : pro p ír stek obyvatelstva, pro odstran ní 514 necht ného soužití více domácností v jednom byt a pro náhradu za odpad bytového fondu. Odpad bytového fondu (hrubé úbytky byt ) se vypo ítává jako rozdíl mezi novou bytovou výstavbou (hrubý p ír stek byt ) a rozdílem po tu obydlených byt mezi dv ma následujícími s ítáními ( istý p ír stek byt ). Jedná se samoz ejm o propo ty, které jsou do ur ité míry nep esné, a to z n kolika d vod.. S ítání lidu se nekoná k 1. lednu, 0 ale bu d íve (k , ) nebo pozd ji (k , , , ), takže nenavazuje hrubý p ír stek úpln p esn na výstavbu v jednotlivých letech. To hrálo velkou roli v é e socialistické výstavby, kdy v prosinci hrubý úbytek byt istý p ír stek byt posledního roku p tiletky (1970, 1980) byly dokon ovány 38

41 rekonstruovaný byt sou asn odpadá i vzniká. V tabulce je nová bytová výstavba za jednotlivá desetiletá období p evzata z jednotlivých s ítání, pro období z pr b žné statistiky dokon ených byt. Tato bilance bude samoz ejm up esn na, až budou k dispozici údaje o po tu obydlených byt v domech postavených v letech Dokon ené byty podle pr b žné statistiky nemusí vždy sloužit k trvalému bydlení a nem ly by tedy správn být do bilance obydlených byt zapo teny. Konkrétn se jedná o byty v apartmánech v rekrea ních obcích (nap. Špindler v Mlýn, Pec pod Sn žkou, Harrachov, Železná Ruda, Ostružná, Lou ná nad Desnou a mnoho dalších). Jedná se však o relativn málo obcí s natolik specifickou situací v bydlení, že nem že zm nit celkový obraz republiky a kraj To všechno je t eba brát v úvahu, když u n kterých malých územních jednotek (nap. obcí, ale výjime n i okres ), vychází bilan ní odpad nereáln nízký, nebo i záporný, nebo naopak nereáln vysoký. Tyto bilance to však nijak celkov neznehodnocuje, protože jiný zdroj informací o odpadu bytového fondu prost neexistuje. Podstatou bilancí je stanovit, jaké procento byt odpadne za 10 let. Teoreticky platí, že kdyby byla životnost byt 100 let, m l by být odpad za 10 let 10 %. To však v praxi samoz ejm není pravda, n které byty mají životnost mnohem delší, n které naopak odpadnou mnohem d íve (bouráním domu, p em nou na nebytové ú ely nebo i významnou rekonstrukcí). Bilance ukazuje, že v období byl odpad za eskou republiku 10,2 %, v období to bylo 12,7 %, v období ,7 %, v období ,2 % a v období ,8 %. K tomu je t eba dodat, že pro odpad platí n kolik empiricky zjišt ných pravidel. Hlavní z nich je to, že ím víc se staví, tím víc se bourá. Je to jednak proto, že p i p estavb ur itého území jsou p ekážející staré domy likvidovány a sou asn ím víc se staví, tím více mohou lidé opoušt t nevyhovující byty (z hlediska kvality nebo lokalizace). To je hlavní d vod vysokého odpadu 70-tých let (bourání staré zástavby, velmi asto i v historických centrech m st kv li panelovým dom m nebo sídlištím, opoušt ní venkovských dom kv li st hování do m st). Nízký odpad 90-tých let naproti tomu je z ejm zp soben hlavn nedostate ným objemem nové bytové výstavby, který vedl k op tnému využívání venkovských sídel k trvalému bydlení. Kartogram odpadu bytového fondu podle obcí ukazuje názorn tyto zákonitosti. Nejvyšší odpad je jednak v nejv tších m stech, jednak v tzv. periferních územích, což jsou území, vzdálená od center obyvatelstva a tím i pracovních p íležitostí a která tudíž leží v tšinou p i hranicích kraj (nap. mezi 39

42 Jiho eským a všemi ostatními, mezi Vyso inou a všemi ostatními apod.). V této souvislosti je velmi zajímavý prostor p i hranicích mezi st edními a severními echami, kde je odpad minimální a sou asn je tam i minimální bytová výstavba a p esto je to území s výraznými p ír stky obyvatel. Je to z ejm tím, že p vodn vysídlené venkovské chalupy se staly znovu trvale obydlenými, protože tento prostor leží ve velmi dobré dopravní dostupnosti do Prahy i severo eských m st. V souhrnné tabulce jsou uvedeny všechny popsané charakteristiky za šest s ítání, za p t desetiletých období a za 14 kraj, takže je možno sledovat jejich zm ny v ase a v regionální diferenciaci. Vývoj po tu obyvatel není p edm tem tohoto textu, p esto je možno si všimnout, že nap. v období zaznamenaly tém všechny kraje (v etn Prahy) úbytek po tu obyvatel, s výjimkou ty (St edo eského, Jiho eského, Karlovarského a Libereckého). Naproti tomu v období se po et obyvatel tém všech kraj zvýšil (u Prahy velmi významn ) a pokles zaznamenaly pouze kraje Olomoucký a Moravskoslezský. Krajské rozdíly v po tu obyvatel na 1 byt jsou velmi malé. Obecn platí, že eská republika je z demografického hlediska velmi homogenní zem. Jedinou výjimkou je již zmín ná v tší velikost rodin, která se objevuje na jižní Morav (zejména Zlínský kraj). Naproti tomu, nejmenší po et obyvatel na 1 byt má tradi n Praha, což je dáno p edevším skladbou domácností. Bytová výstavba a její regionální rozdíly jsou p edm tem jiné kapitoly publikace. Zajímavé jsou údaje o krajských rozdílech v odpadu bytového fondu, které jsou zde pro období publikovány poprvé. P es všechny výše zmín né výhrady k metodické konstrukci tohoto ukazatele, je možno konstatovat n které významné skute nosti. Nejvyšší odpad bytového fondu je v Praze (11,8 % výchozího po tu byt v roce 2001), což je stejná hodnota, jakou má po et nov postavených byt (rovn ž 11,8 %). To samoz ejm vyplývá už z vývoje absolutního po tu obydlených byt, který je v obou s ítáních prakticky stejný (497 tisíc obydlených byt ). P esná ísla (i když zatím p edb žná) íkají, že mezi s ítáními 2001 a 2011 v Praze p ibylo obyvatel a sou asn ubylo 29 obydlených byt. Po et obyvatel na 1 byt tedy vzrostl z 2,35 v roce 2001 na 2,56 v roce Pr b žná bilance po tu obyvatel a jeho pohybu (po ty narozených, zem elých, p ist hovalých a vyst hovalých) ukazuje, že v období od do v esku p ibylo celkem 301 tisíc obyvatel, p i emž p irozenou m nou (narození minus zem elí) ubylo 18 tisíc, kdežto migrací (z ciziny) p ibylo 319 tisíc. Za stejné období v Praze p ibylo 87 tisíc obyvatel, p itom p irozenou m nou ubylo 5 tisíc, migrací v i ostatním kraj m (zejména St edo eskému) ubylo 18 tisíc a migrací v i cizin p ibylo 110 tisíc obyvatel. Dá se p edpokládat, že mezi bydlením imigrant (samoz ejm nikoliv všech) a bydlením p vodních obyvatel jsou ur it rozdíly. Naproti tomu nejmenší odpad bytového fondu má St edo eský kraj. Je to z ejm dáno více faktory. Nová bytová výstavba se odehrává na nových plochách nebo maximáln v prolukách stávající zástavby. Významn jší stavby, nap. dopravní, které by vyžadovaly v tší likvidaci dom (dálnice, obchvaty, okruhy) v tomto období nebyly nebo se za aly stav t už v minulosti. Krom toho se do bilance zcela ur it promítá p em na bývalých chalup s neobydlenými byty na byty obydlené v souvislosti se st hováním relativn zna ného po tu obyvatel Prahy na venkov, ale musí to být venkov v rozumné dojíž kové vzdálenosti od Prahy. mueller@urspraha.cz 40

43 Vývoj po tu obyvatel, byt, bytové výstavby a odpadu bytového fondu podle kraj Kraj Ukazatel eská republika Praha St edo eský Jiho eský Plze ský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vyso ina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 1961 Po et obyvatel Po et trvale obydlených byt Po et osob na 1 byt 3,36 3,05 3,21 3,46 3,36 3,48 3,35 3,20 3,16 3,46 3,67 3,55 3,45 3,89 3, Nová bytová výstavba abs v % stavu ,8 15,6 12,5 19,1 17,8 27,9 19,3 11,7 13,4 15,5 18,8 17,4 18,7 23,4 34,1 Odpad bytového fondu v % stavu ,2 7,1 10,8 11,0 10,0 13,1 9,7 8,0 10,9 9,5 11,2 8,8 10,0 11,4 14, Po et obyvatel Po et trvale obydlených byt Po et osob na 1 byt 3,18 2,83 3,12 3,22 3,12 3,23 3,11 3,09 3,07 3,30 3,45 3,34 3,25 3,60 3, Nová bytová výstavba abs v % stavu ,8 20,0 23,5 30,1 26,7 19,8 27,3 29,1 24,9 28,8 29,8 28,0 25,3 32,0 24,8 Odpad bytového fondu v % stavu ,7 8,7 14,9 15,0 13,9 7,2 14,4 12,8 14,0 14,7 16,5 12,7 12,4 12,8 10, Po et obyvatel Po et trvale obydlených byt Po et osob na 1 byt 2,94 2,63 2,93 2,97 2,85 3,00 2,88 2,86 2,88 3,03 3,18 3,05 3,04 3,24 3, Nová bytová výstavba abs v % stavu ,7 17,7 11,7 16,6 12,1 11,2 19,7 19,2 12,0 11,8 15,0 14,2 12,8 14,2 14,6 Odpad bytového fondu v % stavu ,7 7,2 10,2 9,6 10,1 5,2 12,5 11,1 10,2 7,9 8,6 8,1 7,9 6,8 6, Po et obyvatel Po et trvale obydlených byt Po et osob na 1 byt 2,78 2,45 2,79 2,82 2,75 2,74 2,66 2,74 2,79 2,90 3,02 2,88 2,89 3,04 2, Nová bytová výstavba abs v % stavu ,5 7,0 9,8 9,9 8,8 7,3 6,3 8,6 9,2 10,4 10,2 8,7 9,4 9,8 6,9 Odpad bytového fondu v % stavu ,2 6,8 6,2 5,1 5,9 2,0 2,4 4,5 6,1 6,1 5,9 6,0 5,7 5,3 3, Po et obyvatel Po et trvale obydlených byt Po et osob na 1 byt 2,67 2,35 2,72 2,70 2,63 2,63 2,55 2,65 2,69 2,78 2,89 2,79 2,77 2,91 2, Nová bytová výstavba abs v % stavu ,6 11,8 14,8 8,8 9,5 5,5 3,2 7,3 7,5 8,5 8,7 10,1 6,9 6,6 4,7 Odpad bytového fondu v % stavu ,8 11,8 3,8 5,8 6,2 11,1 7,4 7,7 6,7 5,1 5,8 6,2 5,7 4,6 6, Po et obyvatel Po et trvale obydlených byt Po et osob na 1 byt 2,71 2,56 2,78 2,68 2,66 2,84 2,69 2,73 2,69 2,74 2,81 2,76 2,73 2,83 2,68 41

44 VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP STAV Stavební podniky a podniky výroby stavebních hmot dle objemu tržeb TRŽBY rentabilita tržeb % TRŽBY za stav. innost z tržeb v % I O podnik ( v tis. K ) EUROVIA CS, a.s.* ,7 96, Metrostav a.s.* ,4 93, Skanska a.s.* ,2 83, STRABAG a.s ,9 96, OHL ŽS, a.s.* ,5 93, HOCHTIEF CZ a. s.* ,1 95, PSJ, a.s.* ,6 82, S u b t e r r a a.s ,5 99, Dálni ní stavby Praha, a.s ,5 99, SWIETELSKY stavební s.r.o ,1 99,8 *údaje z konsolidované ú. záv rky MID TOP STAV 2010 Podniky dle objemu tržeb I O podnik TRŽBY rentabilita tržeb % TRŽBY za stav. innost z tržeb v % ( v tis. K ) ATLANTA,a.s ,7 100, BELSTAV PRAHA s.r.o ,9 99, H-INTES s.r.o ,0 96, ING. ZDEN K TOMEK - STAVEBNÍ ,5 100, JB Stavební, s.r.o ,7 98, Navlá il stavební firma, s.r.o ,8 100, PROCKERT & HYNEK, a.s ,4 100, Pr mstav Náchod s.r.o ,1 98, PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s ,3 79, S T A K O spole nost s ru ením omezeným ,3 100,0 Intenzita konkurence zvýraz ují rostoucí váhu informací o významných firmách stavebního odv tví, které rozhodujícím zp sobem ovliv ují produk ní a konkuren ní schopnost odv tví, tzn. vlastní stavební výroby a výroby stavebních hmot. Tyto firmy profilují technickou, technologickou i kvalitativní stránku výstavby. Nejen pro investory domácí i zahrani ní, ale i pro další ú astníky stavebního procesu TOP žeb í ky cennou informací o firmách p sobících ve výrazn konkuren ním prost edí stavebního trhu. Obdobn jako v p edchozích ro nících, seznamujeme ve ejnost i v tomto ro níku s po adím nejv tších firem stavebního odv tví. P edstavením velkých firem v žádném p ípad nechceme snižovat i podcenit význam st edních a malých firem, které jsou významnými partnery na stavebním trhu. Proto i v tomto roce organizujeme samostatnou kategorii pro st ední firmy MID-STAV-TOP. V odv tví stavebnictví TOP žeb í ky stavebních podnik i výrobc stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS P RAHA, a.s. ve spolupráci se Svazem podnikatel ve stavebnictví a redakcí asopisu Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné ve ejnosti vytvo ila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i st ední stavební firmy, kterým byl vytvo en prostor rozší ením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je ur en st edním firmám. Prvních 10 stavebních podnik a podnik výroby stavebních hmot již trnáctého ro níku TOP STAV , který byl zve ejn n v asopise STAVEBNICTVÍ.12/2011 a prvních 10 podnik devátého ro níku MID TOP STAV 2010, který byl zve ejn n ve stejném ísle asopisu STAVEBNICTVÍ a je prezentováno v uvedených tabulkách 42

45 STAVEBNICTVÍ 2011 V roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 inil pokles stavební produkce v R 3,1 %. Za inženýrské stavitelství pak byl pokles tém 8,3% a za pozemní stavitelství byl pokles ve sledovaném období 0,3%. Toto suché konstatování znamená, že poptávka po stavební produkci klesá již t etím rokem, rentabilita podnikání ve stavebnictví se snižuje, zvyšuje se p evis nabídky nad poptávkou. Pokles stavební produkce nastal v d sledku poklesu poptávky, jak privátního tak ve ejného sektoru. Pokles stavební produkce pro ve ejný sektor se projevil zejména v d sledku snížení rozpo tových prost edk na investice vládního sektoru, v d sledku snížení rozpo tových prost edk SFDI na dopravní infrastrukturu. Zam stnanost ve stavebnictví se snížila.v podnicích s 50 a více zam stnanci v porovnání s rokem 2010 poklesla o 5,9%. Po et zahájených byt v roce 2011 (27,5 tis. byt ) poklesl o 2,1%,nejvíce pokleslo zahajování byt v bytových domech a to o 23,5%. Po et dokon ených byt ( 28,6 tis. byt ) poklesl meziro n o 21,4%. Orienta ní hodnota staveb, na n ž stavební ú ady vydaly v roce 2011 stavební povolení, inila 339,9 mld. K. V porovnání s rokem 2010 tato hodnota poklesla o 14,8%. Ve stavebnictví, které se podílí na zam stnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorb HDP cca 6,5 %, pokra uje trend, kdy stavební firmy ztrácejí zásobu práce v d sledku poklesu zakázek. Stavební firmy se dostávají do pásma existen ního ohrožení s výrazným negativním dopadem na zam stnanost v ekonomice. Významnou informací o vývoji poptávky jsou ve ejné stavební zakázky. V roce 2011 bylo zadáno celkem ve ejných zakázek na stavební práce v úhrnné hodnot mil. K (v etn DPH), z toho na pozemní stavby zakázek (45,4 % z celkového po tu zadaných zakázek) v hodnot mil. K (30,4 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby zakázek (54,6%) v hodnot mil. K (69,6% z celkové hodnoty zadaných zakázek). Nejv tším zadavatelem ve ejných zakázek vládního sektoru v roce 2011 bylo p edevším díky zakázkám na sanaci ekologických zát ží Ministerstvo financí R a jím z ízené organizace, které zadalo 34 zakázek za mil. K (v etn DPH). 2. v po adí editelství silnic a dálnic zadalo 91 zakázek za mil. K. 3. v po adí Správa železni ní dopravní cesty, státní organizace, zadala 30 zakázek za mil. K. mil.k hodnota nových ve ejných zakázek v mil. K POZEMNÍ STAVBY INŽENÝRSKÉ STAVBY 43

46 Podniky s 50 a více zam stnanci provedly v roce 2011 stavební práce S v hodnot 234,231 mld.k. Oproti stejnému období roku 2010 bylo provedeno o 7,44 % stavebních prací S mén. Nejvyšší pokles S je u firem s více než 1000 zam stnanci o 20,16% z 89,937 mld. K v roce 2010 na 71,803 mld. K v roce Hodnota zadaných zakázek v roce 2011 meziro n poklesla u vládního sektoru o 1,2 %, u municipálního sektoru vzrostla 1,6 %, u ostatních zadavatel poklesla o 21,9%. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnot zadaných zakázek v roce 2011 dosáhl 59,1% a více než dvojnásobn p evyšuje podíl vládního sektoru. V meziro ním srovnání s rokem 2010, kdy již došlo k výraznému omezení v zadávání ve ejných zakázek, klesla celková hodnota zadaných v roce 2011 o 2,9%, p i emž hodnota zakázek na pozemní stavby klesla o 22,5 % a hodnota zakázek na inženýrské stavby stoupla 9,1% a to p edevším díky r stu zakázek na vodohospodá ské stavby spolufinancované z Opera ního programu Životní prost edí Meziro ní indexy Sektor zadavatele Index 2011/2010 Index 2011/2009 Index 2011/2008 Po et Mil. K Po et Mil. K Po et Mil. K POZEMNÍ STAVBY 95,0 77,5 77,1 67,5 114,2 75,6 Z toho : Ob anská infrastruktura 95,4 79,6 74,8 67,7 113,4 74,7 Bytové stavby 92,8 61,2 94,7 66,3 119,6 86,6 INŽENÝRSKÉ STAVBY 89,2 109,1 86,0 58,7 89,1 51,4 Z toho: Dopravní infrastruktura 96,7 116,2 78,7 28,3 73,2 23,8 Technická infrastruktura 85,2 105,9 91,1 127,5 102,4 123,3 CELKEM 91,7 97,1 81,7 61,1 99,0 56,9 Ve srovnání s rokem 2009 však klesla v roce 2011 celková hodnota zadaných zakázek o 38,9 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 32,5 % a u zakázek na inženýrské stavby o 41,3 %, ve srovnání s rokem 2008 o 43,1 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 24,4 % a u zakázek na inženýrské stavby o 48,6 %. Nabídka stavebních prací na stavebním trhu je vytvá ena cca 327 tis. stavebními podnikatelskými subjekty, z toho je 31 tis obchodních spole ností. Pokles stavební produkce v roce 2011 o 3,1% p edstavuje v porovnání s rokem 2008 pokles o 10,8%. I když pokles stavební produkce v roce 2011 byl pon kud nižší oproti o ekávání, je t eba si uv domit, že stavební produkce klesá již t etím rokem. ada stavebních firem se tak dostává do velmi obtížné ekonomické situace a udržení jejich pozice na stavebním trhu bude problematické. 44

47 45

48 Stavební práce ZSV byly v roce ,175 mld. K a 183,557 mld. K v roce V absolutní hodnot byl pokles o 11,382 mld. K, to je 6,2 %. Po et zam stnanc se oproti roku 2010 snížil o pokles o 6,21 %. Pr m rná mzda v podnicích s 50 a více zam stnanci v. developer dosáhla v roce K (nár st o 1,24 %). U podnik s 1000 a více zam stnanci je pr m rná mzda K (nár st o 2,16%). Produktivita zam stnanc z S poklesla oproti roku 2010 o 1,3%. Produktivita zam stnanc ze ZSV z stala nezm n na (nár st 0,013%). U stavebních podnik s 50 a více zam stnanci v roce 2011 pokleslo inženýrské stavitelství o 9,22%. Pozemní stavitelství proti roku 2010 pokleslo o 4,17 %. Podíl inženýrského stavitelství na stavitelství v tuzemsku (srovnáváme hodnotu ZSV ) v roce 2011 klesl na 62,51 % (z 63,79 % v roce 2010). V absolutních hodnotách ZSV u inženýrského stavitelství v roce 2011 kleslo o 10,306 mld. K. Pozemní stavitelství zaznamenalo v lednu až prosinci 2011 proti stejnému období roku 2010 pokles o 2,650 mld. K. Ke konci roku 2011 m ly stavební podniky s 50 a více zam stnanci celkem smluvn uzav eno 10,2 tisíc zakázek. Tyto zakázky p edstavovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnot 124,2 mld. K. Z tohoto objemu p ipadlo na práce v tuzemsku 119,4 mld. K a na práce v zahrani í 4,7 mld. K. stav zakázek stavebních podnik ke konci tvrtletí v mld. K (b.c.) Zakázky celkem ke konci trtletí mld. K 200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 4Q 09 4 Q10 4Q 11 pozemní stavitelství -tuzemsko inženýrské stavit elstvítuzemsko V porovnání s 4. tvrtletím 2010 klesla hodnota uzav ených zakázek ke konci 4. tvrtletí 2011 cca o 16,8 %. Pokra uje tak trend minulého roku, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Velké stavební firmy s 500 a více zam stnanci se na celkovém objemu zakázek, které podniky s 50 a více zam stnanci m ly uzav eny ke konci 4. tvrtletí 2011, podílejí v úrovni 73,7 %. Pokles poptávky na stavebním trhu z ejm ješt nedosáhl svého dna. Signály oživení pro nejbližší období nejsou z ejmé, o emž sv d í dosavadní vývoj stavební produkce v roce 2011, ve ejných zakázek i zakázek registrovaných u stavebních firem. 46

49 ÚSPORNÝMI OPAT ENÍMI VLÁDA ŠKODÍ NEJEN STAVEBNICTVÍ Úpadek stavebnictví p ináší velmi nep íznivé d sledky pro ekonomiku státu. Je jednozna n prokázané, že oživení investic by m lo bezprost ední vliv na p íjmovou stránku státního rozpo tu. V tom jsme zajedno s mnohými leny NERVu, ale prakticky velmi shodné údaje potvrzuje i studie Rýnsko-Westfálského institutu pro výzkum hospodá ství. Každá 1 miliarda investic znamená p ínos p íjm do státního rozpo tu ve form všech druh daní (ze zisku firem, ze mzdy, spot ební dan, DPH a dalších) a z pojišt ní (zdravotního a sociálního) tém 400 milion a další desítky milion stát uspo í na dávkách v nezam stnanosti. Prohlubující se propad ekonomiky eší vláda radikálními škrty v rozpo tu ve ejných investic. Reakcí firem na tuto skute nost je drastické snižování náklad a pochopitelné propoušt ní zam stnanc. Z trhu zmizelo hodn malých a st edních firem, ekonomika mnohých je nestabilní. Stavba i mají podíl na rostoucí nezam stnanosti a zvyšují po et žadatel o podporu. Tento stav vede ke snižování spot ebitelské poptávky a zákonit se ve spirále prohlubuje další propad ekonomiky. Ekonomiku oslabily nejen p iškrcené ve ejné výdaje, ale byla siln narušena také stabilita privátního sektoru. Firmy nemají s ohledem na nejistou budoucnost d vod investovat, ekonomické oslabení a obava ze ztráty zam stnání snižují ochotu obyvatel vydávat peníze na po ízení nového bytu nebo domu. Vláda by m la sledovat hlavní cíle zabezpe it stav ve ejných financí jak úsporou výdaj, p edevším mandatorních, tak ale i zvýšením p íjm a vytvo it tak podmínky pro siln jší r st ekonomiky, což by m lo p inést vyšší zam stnanost. Prozatím dociluje úspory pouze provád ním razantních škrt. P ed p íliš úspornou rozpo tovou politikou varovala ve své poslední zpráv o inflaci eská národní banka. Stát musí šet it, ale dosavadní úsporná opat ení, tj. politika škrt, ekonomiku tlumí. Dopravní infrastruktura Kvalitn p ipravené a efektivn realizované projekty mají krom pozitivních finan ních dopad nezpochybnitelný p ínos pro rozvoj zem. Týká se to zejména investic do dopravních cest, které jsou životn d ležitými tepnami našeho národního hospodá ství, protože výkonná dopravní infrastruktura je hlavním p edpokladem ekonomického úsp chu naší zem. Zabezpe uje mobilitu ob an, je nutnou podmínkou pro napojení region, jejich rozvoj a zlepšení rozdílné podnikatelské situace. A p itom je to práv dopravní infrastruktura, kde i p es programové prohlášení vlády o zachování výše investic došlo k nejv tšímu udušení programu. Znamená to nejen odsun termínu dobudování páte ní sít, ale také reálné ohrožení možnosti erpat v plné výši finan ní prost edky z Opera ních program doprava. Špatná, ne-li nejhorší, je zpráva, že se tém zastavila investorská p íprava dopravních staveb a tím byl vy en ortel nad budoucností pokra ování a dokon ení sít silni ní i železni ní infrastruktury. Znamená to, že bude-li mít stát n kdy op t peníze na investice, nebude kde pracovat. Poci uje n kdo za toto rozhodnutí zodpov dnost.? 47

50 Stav naší infrastrukturní sít nedosahuje evropské úrovn a je vnímán jako jedna z hlavních p ekážek dosažení vyššího tempa hospodá ského r stu. Nedostate ná dopravní sí bude znamenat ztrátu silné stránky naší republiky k zajišt ní konkurenceschopnosti, kterou je geografická poloha p edur ující eskou republiku pro roli tranzitní zem. Ztratíme-li spojení s Evropou, staneme se pro investory nezajímavým ostrovem, který budou všichni objížd t. Sou asný stav si proti e í se snahou o naši konkurenceschopnost v rámci Evropy, tolikrát sklo ovanou ústy našich politik bez rozdílu stranické p íslušnosti. Národní program reforem se v nuje také dopravní infrastruktu e: Dobudování páte ní dopravní infrastruktury a napojení region na eské i evropské trasy je nezbytnou podmínkou pro zlepšení nep íznivé podnikatelské situace a pro zlepšení konkurenceschopnosti. A dále: K dosažení tohoto cíle promptn p ijme vláda legislativní i nelegislativní opat ení, jež zrychlí a zefektivní plánování, p ípravu a provedení dopravních staveb. Proto vláda p edloží podrobnou dopravní strategii do roku Rádi bychom v ili tomu, že dokument nebude mít stejný osud jako všechny p edchozí strategie, superstrategie a další dokumenty k této závažné problematice. Bytová výstavba Bytová politika pro p íští období by m la vycházet z Koncepce bydlení do roku 2020, kterou p ijala vláda ke konci lo ského roku. Jednou z nejvýznamn jších zm n je fakt, že dochází k p echodu investi ních podpor bydlení poskytovaných ze strany státu z formy dota ní na formu nízkoúro ených úv r a státních garancí. Poskytování investi ních dotací je omezeno na nejnižší možnou míru. Program Nový Panel, který m l pro státní rozpo et fiskální p ínos, nedostal letos v rozpo tu Státního fondu rozvoje bydlení žádné prost edky a prakticky skon il. Má být nahrazen novým úv rovým programem s použitím evropských pen z. Je to projekt JESSICA na revitalizaci dom a vznik sociálních byt, který má ovšem nastartovat až od roku 2013, kdy má k dispozici pouhých 580 mil. K na rok a bylo by pot eba ve form úv r nejmén desetkrát více. A další peníze mohou p ijít až z nového rozpo tového období 2014+, tedy k dispozici budou nejspíše až od roku Úsp šn rozb hnutý program dotací na energetické úspory byt a dom Zelená úsporám byl v roce 2010 pro administrativní nezvládnutí Ministerstvem životního prost edí zastaven. Prov rky p edložených projekt m ly být dokon eny v b eznu 2011, ale ministerstvo slibuje, že se poda í sjednat nápravu ješt (až) letos!!!, avšak úsp šní žadatelé mohou ekat na p id lení pen z také až do p íštího roku! Není jich málo plných 77 tisíc neš astník. Ministr Chalupa chystá podobný program, který bude financován z prodeje emisních povolenek, avšak oproti Zelené úsporám bude mén št drý v podílu dotace na celkových nákladech. Zcela nerealizovatelný se zdá nový nápad jak povzbudit stavebnictví. Stavební firmy mají dostat šanci provád t práce na zlepšování energetické náro nosti ve ejných budov. Náklady by m ly nést v plné mí e ze svého a stát jim je bude postupn splácet z prokazateln ušet ených náklad na energie. Autorovi tohoto návrhu jist nikdo neprozradil, že dodavateli takových prací jsou p edevším malé a st ední firmy, jejichž hlavním problémem je nedostatek kapitálu a zvyšující se objem pohledávek, který jist nebudou chtít navyšovat pohledávkami státu a zp sobovat si tím problémy s insolvencí. 48

51 Bylo by velmi prosp šné bytovou politiku ídit z jednoho centra. Dnes je to Ministerstvo místního rozvoje, Státní fond rozvoje bydlení, Ministerstvo životního prost edí a Ministerstvo financí a to je opravdu p íliš! Legislativa Neustále opakované požadavky se zam ují na zjednodušení administrativy p i schvalovacích procesech p i povolování staveb, p i vzniku podnikatelské innosti, p i vymahatelnosti práva a v dalších právních postupech. Již n kolik rok je slibováno p ijetí novely stavebního zákona, kde je pro stavba e d ležité p edevším vymezení ú asti dot ené ve ejnosti p i územním a stavebním ízení, integrace EIA do územního ízení, autorizace stavbyvedoucího. V otázce pravomocí ob anských iniciativ je naše republika mnohem benevolentn jší nežli ostatní státy unie. Ministerstvo místního rozvoje vyzvalo SPS ke spolupráci, pozd ji k p ipomínkování paragrafového zn ní, ale p ipomínky a nám ty tém zanikly. Obrátili jsme se s výzvou o podporu na p edsedy poslaneckých klub, poslance a na hejtmany, ale p íliš pochopení jsme nezískali. Máme oprávn nou obavu, jaká další p ekvapení p inese projednávání zákona v parlamentu. V novele zákona o ve ejných zakázkách, kde se poda ilo po letech snahy prosadit rozší ení zákona o provád cí vyhlášky, mimo jiné také o všeobecných obchodních podmínkách a zadávací dokumentaci.. Novela zákona o vyvlastn ní jist p isp je k urychlení a zjednodušení p ípravy dopravní infrastruktury, ale také k jejímu zlevn ní. Mediální útoky Stavba i s p išitým pojmenováním nenasytná betoná ská lobby jsou díky mediálním útok m vnímáni ve ejností jako podvodníci, kte í okrádají republiku a ješt k tomu neum jí stav t kvalitn,. Podle této mediální zkratky nás bohužel hodnotí také politická reprezentace jako nespokojence, kte í po ád n co cht jí a obt žují. Naše snaha o v tší uvoln ní ve ejných investic a rychlejší erpání evropských fond není ale vedena pot ebou zajišt ní dobrého výd le ného byznysu, ale ve prosp ch stavebnictví, zam stnanosti a tím také ve prosp ch eské ekonomiky. Stavby mají nejen užite nost krátkodobou (vzr st HDP, zam stnanost), ale p edevším dlouhodobou, a proto je nutné vnímat investice jako ve ejný kapitál. Posuzovat je jako nákladovou položku, která zat žuje státní rozpo et, je zcela mylné. Vynakládané finance nejsou darem pro stavební lobby, ale slouží všem. Projevili jsme velkou snahu p esv d it ministerstvo a vládu, že podnikatelé ve stavebnictví necht jí jít jenom s nap aženou rukou, ale dokáží také p edkládat návrhy jak pomoci. Role státu, zodpov dnost politik Svaz podnikatel ve stavebnictví v souladu se svým posláním se snaží trvale vést diskuzi s vládou, politiky, nezávislými ekonomy a zástupci stavebních institucí. Zd raz uje d sledky ne ešeného kritického vývoje oboru a nutnost vnímat problémy v jednom celku z hlediska politického, ekonomického a sociálního, a to v horizontu delším nežli jedno volební období. 49

52 STAVEBNÍ PRODUKCE K ROKU m sí ní indexy Stát jako nejv tší investor má zejména v tomto ekonomicky složitém vývoji povinnost p sobit proticyklicky. Jeho role by m la být v zajišt ní plynulosti p echodu mezi jednotlivými fázemi ekonomického cyklu. M l by um t definovat svoje pot eby na trvale udržitelné úrovni ve st edn dobém horizontu minimáln p ti let, aby stavební dodavatelé, výrobci stavebních materiál, projektanti mohli o ekávanému vývoji p izp sobit v plném komplexu svoje kapacity. A nejen oni. V d sledku vysokého multiplika ního efektu stavebnictví jsou to další profese XII. Index stavební produkce (vztaženo k po áte nímu roku 2008) 110,0 105,0 100,0 95,0 90,0 85,0 80,0 75,0 70,0 65,0 60,0 I. VI. V. IV. III. II. XI. X. IX. VIII. VII. 50

53 Skute ný optimismus nespo ívá v p esv d ení, že všechno p jde dob e, ale v názoru, že ne všechno p jde špatn. sps@sps.cz z oblasti dopravy, strojírenské výroby, služeb. Svojí stabilní koncepcí a investi ní strategií by m l stát celý systém stabilizovat a nikoliv naopak devastovat. V tom je jeho nezastupitelná zodpov dnost. Vlády v ad jiných evropských zemí nep istoupily k tak drastickým škrt m ve ejných investic. Pochopily, že podpora investování je jednou, samoz ejm ne jedinou, cestou podpory ekonomiky. Pro to není stejn vnímáno u nás? Nikdo nám dosud nedokázal, že námi navrhovaná opat ení jsou negativní v i HDP, že nemají fiskální p ínos pro státní rozpo et. Nikdo nám nezd vodnil, pro s námi o nich nechce diskutovat. Každý politik, každý ministr, musí nést manažérskou zodpov dnost za svá rozhodnutí. Práv tak i vláda za to, že své vládní rozhodnutí z Prohlášení vlády R vym nila za odlišné politické zadání, na jehož základ oslabila investice na minimum se všemi d sledky na sou asnou ekonomiku s dopadem do budoucna. Záv rem Jsme si v domi, že naše úsilí p i prosazování pror stových opat ení nesmí skon it. Budeme spolu se zástupci ostatních institucí ve stavebnictví i nadále pokra ovat v diskuzi s vládou, politiky, nezávislými ekonomy. Budeme jednat o d sledcích ne ešeného kritického vývoje oboru, o zodpov dnosti za ekonomický a sou asn i sociální vývoj v zemi a o nezbytnosti provést opat ení k obnovení dynamiky v oblasti investic, které napomohou rozvoji národní ekonomiky. Jde o budoucnost naší republiky, její p iblížení vysp lé Evrop, zvýšení konkurenceschopnosti a její politické a ekonomické úrovn. Pot ebujeme podporu zodpov dné politické reprezentace a vlády této republiky, od které o ekáváme odpov na otázky, jaká pror stová opat ení chystá, kam budou sm rovat, kdy budou nastartována, co konkrétního pro stavebnictví p inese Národní program reforem. Aby hned v úvodu naší publikace nezn l jen pesimismus, proto pro povzbuzení na záv r citát nedávno zesnulého francouzského spisovatele a noviná e Jeana Dutourda: 51

54 Tisková zpráva 72. konference Euroconstruct v Pa íži: Jaký zvolit scéná pro zotavení evropských stavebních trh? 72. konference Euroconstruct, organizovaná spole ností BIPE, která je francouzským lenem sdružení, se uskute nila 9. listopadu v Pa íži. Dopolední program byl zam en na výhled pro evropský stavební trh v letech Byly zde p edstaveny aktualizované analýzy a p edpoklady dalšího vývoje stavebnictví v souvislosti s posledními zm nami v oblasti makroekonomiky a celosv tové finan ní situace. Odborníci ze sdružení Euroconstruct prezentovali své plány, jak vymanit evropskou bytovou, nebytovou a inženýrskou výstavbu z krize. Významné národní rozdíly v r stu stavebnictví v roce 2011 R st stavební produkce se v evropských zemích v roce 2011 podstatn m ní: Stavební trh ve Špan lsku a Irsku dramaticky zpomaluje ve velmi nep íznivém makroekonomickém kontextu. Polsko je prozatím stále výjimkou a jako jediné ze zemí Euroconstruct nezaznamenalo v období pokles ani HDP, ani stavebnictví. Mezi t mito dv ma extrémy se nachází ma arský a portugalský stavební trh, jejichž vývoj je stále nep íznivý (r st HDP je bu záporný nebo menší než 1 %). eská ani Slovenská republika navzdory pozitivn jší hladin ekonomického r stu také v roce 2011 nezaznamenala obnovu stavebnictví. Ostatní zem jsou krizí zasaženy mnohem mén jmenovit Švýcarsko, Švédsko, N mecko a Belgie. Jejich stavební trhy jsou již v r stové fázi a od roku 2011 pravd podobn p esáhnou úrove roku 2008 (ve stálých cenách). Celková stavební produkce se bude v roce 2011 navzdory pozitivnímu ekonomickému r stu nap í oblastí Euroconstruct (objemový r st 1,8 %) pohybovat v negativních íslech (-0,6 %). Zotavení zpožd no o rok Události léta 2011 (velká dluhová krize) donutily v tšinu len Euroconstruct k p ehodnocení jejich p edpov dí sm rem dol v porovnání s p edchozí konferencí v Helsinkách ( erven 2011). V prvé ad jsou mén pozitivní makroekonomické ukazatele: zatímco v ervnu byl v letech 2012 a 2013 o ekáván pro oblast Euroconstruct ekonomický r st 1,9 % (vyjád ený v objemu HDP), nyní je p edpov nižší než 1,1 % pro rok 2012 a 1,7 % v roce

55 12,9 1,6 4,0 Stavební a ekonomický r st v roce 2011 (% objemu) HDP 0,7 1,1 1,6 2,1 3,3 0,6 1,0 2,9 1,8 0,7 2,6 2,6 3,3 3,5 3,7 3,7 3,8 3,9 1,5 6,3-1,9-6,2-5,5-3,1-2,0-0,6 2,5 2,3 0,5 4,3 3,0 1,7 2,4-10,8-10,0-19,4-17,5 Špan lsko Irsko Ma arsko Portugalsko eská republika Slovenská republika Itálie Velká Británie EC-19 Rakousko Finsko Švýcarsko Dánsko Švédsko Nizozemí N mecko Francie Belgie Norsko Polsko Objem stavební produkce Zdroj: Euroconstruct (72. konference) Výhled ekonomického r stu pro rok 2012 se jednozna n zhoršil, a to s ohledem na dramatické zp ís ování rozpo tových politik a pokles d v ry. Evropská ekonomická aktivita p esto krátkodob prospívá díky silnému a trvalému r stu formujících se ekonomik, stejn tak jako díky nízkým úrokovým sazbám (alespo v n kterých zemích). Ve v tšin zemí, kde byly vyrovnány nep íznivé bilance, je ze st edn dobého hlediska (od roku 2013) o ekáváno zrychlení r stu. P esto budou existovat velké rozdíly mezi r stem v jednotlivých evropských zemích, a to vzhledem k odlišnostem v jejich specifických podmínkách. Oblast Euroconstruct se skládá ze ty následujících zón: Okrajové zem v nesnázích (významn Irsko a Portugalsko): tyto zem trpí vysokou úrovní dluhu, který je nutí realizovat drastickou ekonomickou a fiskální politiku. Portugalsko prochází opravdovou recesí a podle místních expert ješt n jaký as bude, a to s pr m rným r stem HDP 1,2 % v období Duhová zóna zahrnující Špan lsko a Itálii: v t chto dvou zemích budou rozpo tové úspory a vysoká nezam stnanost stále brzdit aktivitu. O ekává se, že jejich r st se do roku 2013 vrátí na pr m rnou úrove 0,3 %, respektive 1 %, v roce 2014 pak op t poroste. 53

56 Srdce Evropy a severské zem, které nep edstavují jednotný blok (n které jsou více zranitelné), ale jejichž r st se v roce 2012 pouze zastaví p ed op tovným zlepšením od roku St edoevropské zem jako je eská republika, Ma arsko, Polsko a Slovensko: úrove jejich r stu se v roce 2012 pravd podobn zbrzdí díky zpomalení ekonomiky v evropských zemích, jež jsou jejich hlavními obchodními partnery. Od roku 2013 je o ekáváno oživení r stu HDP, který se ustálí na 2 3,9 %, a to na základ domácí poptávky podporované robustním úv rovým trhem a oživení externího obchodu. P ímým následkem této revize makroekonomických p edpov dí je pesimisti t jší prognóza stavební produkce. Odhad pro rok 2011 se tém nezm nil (z -0,4 na -0,6 %) p evážn díky dobrému prvnímu tvrtletí, které v mnoha zemích vyrovná o ekávaný pokles na konci letošního roku. Tento vývoj je ovlivn n událostmi letošního léta, jejichž d sledky zasáhnou stavebnictví nejsiln ji v roce 2012: p edpov v novém scéná i o trendech trh se lehce p esunula do negativní oblasti (na -0,3 % z p vodních +1,3 %). Stavební produkce v zemích Euroconstruct tedy dosáhne svého nejnižšího bodu v roce 2012, zatímco p edpov pro rok 2013 se snížila jen o p l bodu a z stává pozitivní (+1,8 %). Nejv tší záporná korekce se primárn týká inženýrské výstavby, následované nebytovou (ve ejnou) výstavbou: každý z t chto dvou sm r je citlivý na plánované rozpo tové úspory, které se vyskytují v zemích nejvíce vystavených dluhové krizi. Stavebnictví se ani v roce 2014 nevrátí na úrove p ed recesí V roce 2012 bude evropský stavební trh stále zaznamenávat negativní r st v nep íznivém ekonomickém prost edí (HDP poroste o mén než 2 %), což nazna uje podobnou situaci jako v roce P estože v roce 2013 a 2014 r st stavebnictví p edstihne r st HDP, bude mezi nimi velmi malý rozdíl. Takováto situace by m la umožnit návrat obvyklého stavebního cyklu, nap íklad: Výrazn jší rozši ování v porovnání s makroekonomickým cyklem (HDP) díky užší vazb mezi stavebnictvím a investicemi (tvorbou fixního kapitálu). Zaostávání za makroekonomickým cyklem, což je obzvlášt z etelné v sou asném období. 54

57 Stavební a ekonomický r st - EC-19 (% objemu) 0,4 2,0 1,8 1,1 1,7 1,8 1,8 2,0-0,6-0,3-3,7-4,1-3,6 HDP Objem stavební produkce -8, Zdroj: Euroconstruct (72. konference) R st stavebnictví nebude v letech 2013 a 2014 dosta ující pro návrat na p edkrizovou úrove, protože celkový r st kolem 4 % v období bude velmi malý v porovnání s celkovým 17% poklesem v letech Relativní stabilita v oblasti rekonstrukcí a oprav limituje negativní dopad na novostavby Toto tvrzení je obzvláš pravdivé pro produkci novostaveb, která se velmi propadá v oblasti nebytové výstavby od roku 2007 a v oblasti bytové výstavby od roku Tato situace odráží pokles solventní poptávky a nadbytek neobsazených prostor, který vyplývá z pozdního p izp sobení se poptávce. Inženýrská výstavba poklesla v pr b hu krize o menší objem díky v tší podpo e z ve ejného sektoru (stimula ní plány) a absenci spekulativních jev na tomto trhu. Trh rekonstrukcí a oprav budov má velmi výrazný regula ní efekt na celý stavební trh s celkovým poklesem kolem 10 % v pr b hu krize. Návrat na úrove období je o ekáván od roku Severské státy a zem st edovýchodní Evropy se v porovnání s ostatními evropskými zem mi celkov zlepšují Zem oblasti Euroconstruct vykazují v posledních letech rozdílné trendy: nap íklad nedosáhly dna stavebnictví ve stejném roce. Obdobn prvky pro podporu obnovy (která se v 16 z 19 zemí o ekává v roce 2014) nemusí být nutn stejné pro každou zemi. 55

58 Za ú elem analýzy rozdíl byla zóna Euroconstruct jako obvykle rozd lena na 4 ásti s ohledem na velikost jejich trh ( Velká p tka a Malá šestka ) nebo jejich geografickou polohu ( ty i zem st edovýchodní Evropy a Severská ty ka ): Skupina zemí Velká p tka (Francie, N mecko, Itálie, Špan lsko a Velká Británie) tvo í nejv tší evropský trh, p edstavující v roce % celkové produkce oblasti Euroconstruct (899 bilion EUR v cenách roku 2010), zaznamenala bezpochyby nejstrm jší pokles, a to jak v absolutních, tak relativních ukazatelích. Nejv tší podíl na tomto poklesu má Špan lsko, které nedosáhne svého dna do roku 2012, zatímco N mecko se vrátilo k r stu již v roce Skupina zemí Malá šestka (Rakousko, Belgie, Irsko, Nizozemí, Portugalsko a Švýcarsko) p edstavuje v roce % celkové produkce oblasti Euroconstruct a je p evažována sm rem dol díky dv ma zemím Irsku a Portugalsku, které svého dna nedosáhnou d íve než v roce Ostatní zem obnovily r st již v roce Severské zem (Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko 119 bilion EUR v roce % trhu Euroconstruct) zaznamenaly celkov nejvýrazn jší obnovu v roce 2011 (Finsko a Švédsko rostou již od roku 2010) a tento rostoucí trend bude v letech pokra ovat. Ve východní Evrop ( eská republika, Ma arsko, Polsko a Slovenská republika 80 bilion EUR v roce % trhu Euroconstruct) hraje Polsko, které zaujímá 60 % tohoto trhu, rozhodující roli, jelikož zažívá velmi silný r st a o ekává jeho pokra ování i v budoucnu. V eské republice a Ma arsku se zdá cesta k obnov r stu složit jší a p edpokládá se, že trhy v t chto zemích z stanou slabé i v roce Jaký zvolit scéná pro zotavení evropských stavebních trh? Trendy stavebního trhu budou navzdory náhlému letnímu ochlazení v roce 2011 v souladu s p edpov mi, které vydali lenové sdružení Euroconstruct na ervnové konferenci v Helsinkách. Velmi dobré první tvrtletí roku 2011 vyrovná zhoršení o ekávané na konci roku. opad nejv tší dluhové krize roku 2011 budeme poci ovat i v následujícím roce, obnova stavebnictví se posune až do roku lenové sdružení Euroconstruct však neo ekávají scéná dvojnásobného propadu (pokud nedojde k mezinárodnímu úv rový krach), protože v tšina zemí nyní dosáhla dna svého stavebního cyklu (n kte í je už p ekonali). V oblasti Euroconstruct bude v letech docházet k pozvolnému zlepšování situace. V n kterých zemích m že být vývoj výrazn horší než v jiných. Konkrétn v t ch, které m ly p ed krizí v roce 2008 nezdravé ve ejné finance nebo nenastavily efektivní monitorovací a regula ní systém pro své trhy s nemovitostmi (p evážn v bytové výstavb ). To jsou dv základní podmínky pro udržitelný r st na stavebních trzích a pro evropské ekonomiky obecn. Euroconstruct je sdružení 19 specializovaných výzkumných organizací v rámci Evropy, které je aktivní od roku Tato sí je mezinárodn uznávána a poskytuje analýzy a odhady vývoje trhu pro odborníky a tv rce podnikových strategií a národních politik. Pravideln vydává aktualizované odhady krátkodobého a st edn dobého vývoje na evropských stavebních trzích. lenskými státy jsou: Belgie, eská republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Ma arsko, N mecko, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Špan lsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.»

59 V následující ásti uvádíme p edpov di r stu podle jednotlivých zemí a sektor. Máte-li zájem o další informace o evropských trzích v oblasti stavebního pr myslu, obra te se na eského lena Euroconstructu, spole nost ÚRS PRAHA, a.s. ( Objem stavební produkce v oblasti Euroconstruct podle sm r výstavby (% zm ny v reálné hodnot ) odhad p edpov výhled Sm r výstavby Bytová nová -16,4-22,8-6,8 2,7 1,8 3,7 3,6 Nebytová nová 0,8-14,1-6,9-3,1-2,7 2,4 1,8 Pozemní stavby rekonstrukce 0,2-3,4-0,3 0,6 0,7 1,6 2,0 Inženýrské stavby 0,4 0,8-4,4-3,3-2,1 0,4 0,7 Stavebnictví celkem -3,7-8,6-3,6-0,6-0,3 1,8 2,0 Zdroj: Euroconstruct (72. konference) Celková stavební produkce v pr b hu období Index 2008= Velká 5 Malá 6 Severské zem Východní Evropa Zdroj: Euroconstruct (72. konference) 57

60 (% zm ny v reálné hodnot ) odhad p edpov výhled Zem Belgie 1,7-1,8-0,1 3,9 2,7 2,0 2,3 Dánsko -4,9-13,2-8,4 3,3 3,7 5,3 4,1 Finsko 0,2-11,0 5,8 2,6-2,2 1,4 2,7 Francie -2,5-7,4-5,9 3,8 1,7 2,5 2,0 Irsko -4,8-34,2-29,9-17,5-8,5-2,8 2,6 Itálie -4,2-8,3-6,9-3,1-1,5 0,8 1,4 N mecko 2,1-1,4 2,3 3,7 1,8 1,6 1,4 Nizozemí 4,6-4,3-10,4 3,7 0,4 3,5 4,4 Norsko 0,1-3,9-2,0 6,3 6,3 4,1 4,2 Portugalsko -4,8-9,9-6,2-10,0-12,9-5,0-0,7 Rakousko 1,0-7,6-2,9 0,7 0,7 1,1 0,9 Špan lsko -19,3-22,3-17,5-19,4-9,0 0,0 1,2 Švédsko -0,2-4,8 3,8 3,5 2,4 1,8 1,7 Švýcarsko 0,1 3,7 2,1 2,6 3,2 1,6 1,1 Velká Británie -2,5-12,3 7,7-2,0-2,8 3,7 2,7 Západní Evropa (EC-15) -4,2-9,1-3,8-0,9-0,4 1,9 2,0 eská republika 0,0-0,9-7,1-6,2-4,0-0,3 1,8 Ma arsko -3,1-9,3-9,1-10,8-2,3 1,8 3,9 Polsko 11,6 4,5 4,8 12,9 4,1 0,3 0,8 Slovensko 11,0-12,9-3,6-5,5 2,6 4,8 4,0 Východní Evropa (EC-4) 5,9-0,4-0,8 3,9 1,5 0,6 1,5 Zem Euroconstruct (EC-19) -3,7-8,6-3,6-0,6-0,3 1,8 2,0 Celkový objem stavební produkce v zemích Euroconstruct Zdroj: Euroconstruct (72. konference) jan.blahonovsky@urspraha.cz; pospisilova@urspraha.cz 58

61 PR MYSL STAVEBNÍCH HMOT V ROCE 2011 A JEHO DALŠÍ VÝVOJ P i hodnocení vývoje pr myslu výroby stavebních hmot za rok 2011 je pot eba mít na z eteli jeho bezprost ední vazbu na sektor stavebnictví. Stavebnictví v roce 2011 pokleslo o 3,1 procenta, ve srovnání s posledním r stovým rokem 2008 bylo dokonce 10,8 procenta pod jeho úrovní. Rychleji klesalo inženýrské stavitelství, o 8,7 procenta, pozemní stavitelství pokleslo o 0,3 procenta. Lo ský pokles, ale i p edpokládaný nižší pokles stavební produkce i p ípadné zm ny její struktury v letošním roce, velmi významn ovliv ují i pr mysl výroby stavebních hmot. Objem tržeb v pr myslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobk a služeb v roce 2011 ve výši cca 67,5 mld. K byl proti p edchozímu roku vyšší o 4,5 % (resp mil. K ), ale oproti roku 2007 roku s nejvyšším stavebním boomem, je to stále zatím výrazný propad / cca 30 mld. K /. Zatím proto nelze s ur itostí tvrdit, že stavebnictví a pr mysl stavebních hmot mají již krizi pln za s sebou. Tab.1 Objem tržeb a podíl jednotlivých obor na celkové produkci za leden - prosinec 2011 NACE * pro po et Obor Podíl na celkové produkci Objem tržeb v b.c./v mil.k / % 0800 ostatní t žba a dobývání 17, , výroba žáruvzdorných výrobk 7, , výroba keramických obklada ek a dlaždic * * * * 2332 výroba pálených zdících materiál, tašek, dlaždic podobných 4, , výroba cementu 11, , výroba vápna a sádry 4, , výroba betonových výrobk pro stavební ú ely 17, , výroba betonu p ipraveného k lití 12, , výroba malt 9, , výroba vláknocementových výrobk 2, , ezání, tvarování a kone ná úprava kamen 0, , výroba ostatních nekovových minerálních výrobk j.n. 13, ,5 celkem za organizace s 50 a více zam stnanci Zdroj: SÚ 100 nedostate ný respondent údaje neuvád ny 104,5 Nár st byl v roce 2011 zaznamenán u 8 rozhodujících obor z 12 /obor výroba keramických obklada ek a dlaždic se nehodnotí pro nedostate ný po et respondent /. Na uvedeném nár stu se projevila jak zejména nižší výchozí základna r. 2010/ výrazný pokles investic ve stavebnictví a tím i nižší stavební produkce a rozestav nost/, tak i nár st vývozu výrobk do zahrani í a zejména také p edzásobení stavebními materiály na sklonku 59

62 roku 2011 v d sledku o ekávaného zvýšení DPH v roce Nap. objem tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb v m síci prosinci roku 2011 proti p edchozímu roku významn vzrostl o 31,5 % (resp mil. K ). PROJEVY A P Í INY KRIZE VE STAVEBNICTVÍ V lo ském roce ve stavebnictví již t etím rokem klesala poptávka po jeho produkci, rentabilita podnikání se snižovala, zvyšoval se p evis nabídky nad poptávkou. Pokra oval tak trend, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce v d sledku poklesu zakázek. Spot eba stavebních hmot není ale závislá jen na finan ních objemech stavebních prací, nýbrž také p edevším na v cné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantn ji je tato závislost z ejmá u spot eby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investi ní výstavby. Z nejnov jších údaj Svazu výrobc cementu R vyplývá, že pokles ve výrob cementu se poda ilo v roce 2011 sice zastavit, ale že zatím významn zaostává za nejúsp šn jšími roky 2007 a Tab. 2 Výroba cementu v R v letech 2005 až 2011 Rok Výroba v mil. tun , , , , , , ,830 Zdroj: Svaz výrobc cementu R Podle poznatk spole nosti eskomoravský cement se potvrdilo, že v uplynulých dvou letech došlo k výraznému zastavení i odložení tém všech projekt financovaných soukromými prost edky. Pokles výroby cementu byl zp soben nižší poptávkou po betonu a betonových produktech. P i výstavb byt se pokles spot eby cementu snížil tém o t etinu. Pravd podobn r stový nebude ale ani rok 2012, kdy lze ekat stagnaci, mírný nár st pak až v druhé polovin roku. Na produkci cementu bude mít vliv poptávka po nemovitostech k bydlení i podnikání. Velký vliv na stavebnictví jako celek bude mít dostupnost financování, zvlášt potom ochota finan ních ústav financovat projekty developerských spole ností. Infrastrukturní stavby budou p ímo závislé na erpání prost edk ze strukturálních fond Evropské unie. 60

63 DALŠÍ PROJEVY POKLESU VÝROBY STAVEBNÍCH HMOT PROTI BOOMU V R PO ET A STRUKTURA SUBJEKT P SOBÍCÍCH NA TRHU Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i n které velké výrobce radikáln omezovat výrobu a uzavírat úpln nebo jen na as (p es zimu) n které výrobní závody. Po et podnik v lo ském roce poklesl celkem o 5 /p edevším u výroby betonových výrobk /. Pro srovnání v roce 2009 bylo skoro o 50 podnik více /evidováno celkem 182 podnik /. Tab. 3 Po et podnik výroby stavebních hmot podle obor * NACE Podniky výroba žáruvzdorných výrobk ostatní t žba a dobývání výroba keramických obklada ek a dlaždic výroba pálených zdících materiál, tašek, dlaždic a podobných výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobk pro stavební ú ely výroba betonu p ipraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cement ezání, tvarování a kone ná úprava kamen výroba ostatních nekovových minerálních výrobk j.n celkem * za organizace s 50 a více zam stnanci, Pramen: SÚ PRACOVNÍCI Trend snižování po tu zam stnanc pokra oval i v r Po et zam stnanc v podnicích výroby stavebních hmot již v r poklesl o 7,9%, resp. o osob a v r to bylo o dalších 0,5 %, resp. 94 osob. Nejv tší pokles o 335 zam stnanc byl zaznamenán u oboru výroba betonových výrobk. Tab. 4 Pr m rné eviden ní po ty zam stnanc podle obor NACE Podniky Index 11/ ostatní t žba a dobývání , výroba žáruvzdorných výrobk , výroba keramických obklada ek a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiál, tašek, dlaždic a podobných ,5 61

64 NACE Podniky Index 11/ výroba cementu , výroba vápna a sádry , výroba betonových výrobk pro stavební ú ely , výroba betonu p ipraveného k lití , výroba malt , výroba vláknitých cement , ezání, tvarování a kone ná úprava kamen , výroba ostatních nekovových minerálních výrobk j.n ,0 celkem ,5 za organizace s 50 a více zam stnanci Zdroj: SÚ * pro malý po et respondent v r nehodnoceno PR M RNÁ MZDA V d sledku pokra ujícího snižování po tu zam stnanc dosáhla pr m rná mzda v roce 2011 u rozhodujících výrobc v pr myslu výroby stavebních hmot výše K a byla oproti roku 2010 cca o 4,6 % vyšší. Nižší než pr m rná mzda zam stnanc byla dosažena u 7 obor. Tab.5 Pr m rná mzda zam stnanc vybraných obor CZ - NACE / obor / t ída / Ostatní t žba a dobývání , Výroba žáruvzdorných výrobk , Výroba pálených zdících materiál , Výroba betonových výrobk pro stavební ú ely , Výroba vláknitých cement , ezání, tvarování a kone ná úprava kamen , Výroba keramických obklada ek a dlaždic * * * 2351 Výroba cementu , Výroba vápna a sádry , Výroba betonu p ipraveného k lití , Výroba malt , Výroba ostatních nekovových minerálních výrobk j.n ,2 celkem ,6 Pramen: SÚ - organizace s 50 a více zam stnanci * pro malý po et respondent neuvád no 62

65 EXPORT DO CIZINY Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se podniky snažily kompenzovat také v lo ském roce jejich exportem /p edevším do N mecka, Polska, Rakouska a Slovenska/. Vývoz stavebnin do zahrani í byl v tší v roce 2011 oproti roku 2010 o 4,3 %, resp. o 725 mil. K. Nejv tší nár st zaznamenaly obory výroba cement, výroba vápna a sádry a obor výroba malt. Tab. 6 Tržby z p ímého vývoz v b.c. /mil. K NACE Podniky / ostatní t žba a dobývání , výroba žáruvzdorných výrobk , výroba keramických obklada ek a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiál, tašek, dlaždic a podobných , výroba cement , výroba vápna a sádry , výroba betonových výrobk pro stavební ú ely , výroba betonu p ipraveného k lití , výroba malt , výroba vláknitých cement , ezání, tvarování a kone ná úprava kamen , výroba ostatních nekovových minerálních výrobk j.n ,9 celkem ,3 za organizace s 50 a více zam stnanci Zdroj: SÚ * pro malý po et respondent v r nehodnoceno DALŠÍ VÝVOJ STAVEBNÍHO PR MYSLU V R Ze zve ejn ných analýz vývoje tuzemského stavebnictví je z ejmé, že problematickým m že být další propad výkon inženýrského stavitelství, zejména staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli mají ve ejné zakázky, tj. státní rozpo et. Financování i spolufinancování t chto staveb, soukromým sektorem formou PPP projekt, se zatím neda í ve v tším rozsahu realizovat. V nejbližší dob se nedá o ekávat ani r st poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Stavební firmy se budou muset kv li útlumu nové výstavby také více zam it na provád ní rekonstrukcí, oprav a modernizací (na míru obvyklou ve starých zemích EU). Uvedená zm na však znamená další snížení poptávky po stavebních materiálech. Tyto innosti se dnes na výkonu stavebnictví podílí p ibližn z 15 procent, v p íštích letech by to však m lo být až 35 procent. Výrobci stavebních materiál musí proto reagovat nejen na zpomalení ekonomického r stu, ale zárove reagovat i na další rizika. Mezi n pat í zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náro nost, asto absence silné zna ky a slabá vyjednávací pozice v i odb ratel m. Technický 63

66 pokrok, kterého bylo v poslední dob dosaženo v ad pr myslových technologií, musí najít odezvu v oblasti výroby a zlepšených vlastností stavebních materiál. Inovace musí být zam eny p edevším na zlevn ní výstavby, dosažení energetických úspor a vyšší užitné hodnoty staveb v rámci tzv. udržitelného rozvoje. ZÁV R V roce 2012 eká eské stavebnictví pravd podobn další pokles. Podepíše se na n m zejména omezení ve ejných investic do infrastrukturních staveb, které byly v posledních letech hlavním tahounem r stu. Krize ve stavebnictví se samoz ejm nep ízniv projevuje i na pr myslu výroby stavebních hmot v R a to sníženou poptávkou stavebnictví po jeho výrobcích. V uplynulých dvou letech ada závod - výrobc tradi ních zna ek tohoto sortimentu byla nucena p erušit nebo siln omezit svoji výrobní innost. P esto, že v tšina t chto výrobních spole ností znovu obnovila produkci, jsou stále sou asným ekonomickým vývojem velmi ohroženy svou výraznou závislostí na stavebnictví, které je zatím v d sledku nižší investi ní poptávky ze strany developerských a investi ních spole ností, v p etrvávajícím útlumu. K nár stu v pr myslové výrob stavebních hmot a materiál v lo ském roce p isp lo mírné zlepšení ve výrob malt a výrobk stavební chemie v d sledku nár stu po tu provád ných zateplování budov v rámci programu Zelená úsporám. Svoji nezanedbatelnou roli sehrál i export stavebních výrobk do N mecka, Polska, Rakouska a Slovenska a i nár st provád ných oprav v rámci odstra ování škod po povodních na silnicích, mostech, u železnic a u budov pro bydlení a ob anské vybavenosti. 64

67 CENY STAVEBNÍCH PRACÍ V OBDOBÍ ÚTLUMU Tristní situace, která postihla všechna odv tví stavebnictví, se zatím stále nelepší a ani v brzké dob se na lepší asy blýskat z ejm neza ne. Nejen slevové války, ale také boj o každou zakázku znamená postupnou zm nu struktury stavebního trhu a pro n které firmy doslova boj p ežití. Nedostatek stavebních zakázek nutí firmy podávat nabídky výrazn pod cenou a tato skute nost bohužel dále destabilizuje již tak ochromený trh. V uplynulém období se nez ídka ceny v nabídkách dostávaly na 30 i více procent pod sm rné ceny. Otázkou z stává, jak dlouho tato situace potrvá a jak dlouho budou moci stavební firmy brát z rezerv. Následující krátký p ehled ukazuje, jak se vyvíjely ceny jednotlivých komodit a odv tví stavebnictví. Mzdy výrobních d lník Dodavatelské firmy podle o ekávání šet í a postupn propoušt jí ást zam stnanc s tím, jak se omezuje výroba. Avšak mzdy výrobních d lník p epo tené na jednotku realizovaného výkonu z stávají stejné, resp. podle statistických ukazatel dokonce mírn rostou. Za rok 2011 stouply mzdy ve stavebnictví o 1,5 2,0 %. Stavební stroje Stavební firmy se snaží šet it i v této oblasti. Nejjednodušší zp sob jako toho docílit je nenakupovat nové stroje (pokud to samoz ejm není nezbytn nutné pro zachování provozuschopnosti firmy). Údržba staršího vozového parku je sice dražší, ale jak po áte ní investice, tak splátky úv r zbyte n nevy erpávají firemní finance. Nákupní ceny stroj a dopravních mechanizm v uplynulém období nerostly, jejich dodavatelé reagovali na sníženou poptávku ak ními cenami. Naopak vzrostly náklady na provozní hmoty a energie. Stavební hmoty Obchodní strategie dodavatel stavebních materiál a hmot p sobí z pohledu cen na stavebním trhu asi nejv tší problémy. V tšina výrobc ponechala ceníkové ceny z doby stavebního boomu nebo je jen mírn korigovala. Naproti tomu poskytují výrazné slevy jednotlivým odb ratel m. Nejedná se však o plošné, asov i místn neomezené slevy, se kterými lze dlouhodob po ítat. Nejen investory tak dostávají do velmi nep ehledné situace, kdy dop edu nelze jednozna n ur it, za jaké ceny se budou stavby realizovat. Z pohledu vývoje ceníkových cen stavebních hmot šlo v uplynulém roce o stagnaci, resp. o mírné zvýšení. Režijní náklady a zisk V této oblasti je patrná snaha o maximální úspory. Po letech stavebního boomu jde však spíše o návrat do normálu. Naproti tomu nelze zcela omezit náklady na provoz firmy a stejn tak stavební výroba vyžaduje odpovídající míru náklad. Pomalu také nastává doba, kdy stavební firmy budou nuceny za ít op t vytvá et rezervy. *) vývoj oficiálních ceníkových cen dodavatel a výrobc materiál michal.hanak@urspraha.cz 65

68 Odv tví stavební výroby celkem Inženýrské stavby ,000 1,043 1,076 1,145 1,187 1,246 1,306 1,366 1,359 1,341 1, ,000 1,044 1,081 1,163 1,199 1,279 1,347 1,426 1,409 1,354 1, ,959 1,000 1,032 1,098 1,139 1,196 1,253 1,311 1,304 1,287 1, ,958 1,000 1,035 1,114 1,149 1,226 1,291 1,367 1,351 1,298 1, ,929 0,969 1,000 1,064 1,103 1,158 1,214 1,270 1,264 1,248 1, ,925 0,966 1,000 1,076 1,109 1,183 1,246 1,320 1,304 1,253 1, ,873 0,911 0,940 1,000 1,037 1,089 1,141 1,193 1,187 1,172 1, ,860 0,898 0,929 1,000 1,031 1,100 1,158 1,226 1,211 1,164 1, ,842 0,878 0,907 0,964 1,000 1,050 1,100 1,151 1,145 1,130 1, ,834 0,870 0,902 0,970 1,000 1,067 1,124 1,190 1,176 1,130 1, ,803 0,836 0,864 0,918 0,952 1,000 1,048 1,096 1,091 1,077 1, ,782 0,816 0,845 0,909 0,937 1,000 1,053 1,115 1,102 1,059 0, ,766 0,798 0,824 0,876 0,909 0,954 1,000 1,046 1,041 1,027 0, ,742 0,775 0,803 0,864 0,890 0,950 1,000 1,059 1,046 1,005 0, ,732 0,763 0,787 0,838 0,869 0,912 0,956 1,000 0,995 0,982 0, ,701 0,732 0,758 0,816 0,840 0,897 0,944 1,000 0,988 0,949 0, ,736 0,767 0,791 0,842 0,873 0,917 0,961 1,005 1,000 0,987 0, ,710 0,740 0,767 0,826 0,850 0,907 0,956 1,012 1,000 0,961 0, ,746 0,777 0,801 0,853 0,885 0,929 0,974 1,018 1,013 1,000 0, ,739 0,770 0,798 0,859 0,885 0,944 0,995 1,054 1,041 1,000 0, ,789 0,822 0,848 0,903 0,936 0,982 1,030 1,078 1,072 1,058 1, ,801 0,835 0,866 0,932 0,960 1,025 1,079 1,143 1,129 1,085 1,000 Pozemní stavby Vodohospodá ské stavby ,000 1,056 1,088 1,161 1,203 1,258 1,316 1,367 1,360 1,321 1, ,000 1,032 1,068 1,136 1,180 1,232 1,294 1,352 1,333 1,241 1, ,947 1,000 1,030 1,099 1,139 1,191 1,246 1,295 1,289 1,252 1, ,969 1,000 1,035 1,101 1,144 1,194 1,254 1,310 1,292 1,203 1, ,919 0,971 1,000 1,067 1,105 1,156 1,209 1,256 1,250 1,214 1, ,936 0,966 1,000 1,064 1,105 1,154 1,212 1,267 1,249 1,163 1, ,861 0,910 0,937 1,000 1,036 1,084 1,134 1,178 1,172 1,138 1, ,880 0,908 0,940 1,000 1,039 1,085 1,139 1,190 1,173 1,092 0, ,831 0,878 0,905 0,965 1,000 1,046 1,094 1,137 1,131 1,098 1, ,847 0,874 0,905 0,962 1,000 1,044 1,096 1,145 1,129 1,051 0, ,795 0,840 0,865 0,923 0,956 1,000 1,046 1,087 1,082 1,051 1, ,812 0,838 0,867 0,922 0,958 1,000 1,050 1,097 1,082 1,007 0, ,760 0,803 0,827 0,882 0,914 0,956 1,000 1,039 1,034 1,004 0, ,773 0,797 0,825 0,878 0,912 0,952 1,000 1,045 1,030 0,959 0, ,732 0,772 0,796 0,849 0,880 0,920 0,962 1,000 0,995 0,966 0, ,740 0,763 0,789 0,840 0,873 0,912 0,957 1,000 0,986 0,918 0, ,735 0,776 0,800 0,853 0,884 0,924 0,967 1,005 1,000 0,971 0, ,750 0,774 0,801 0,853 0,886 0,924 0,971 1,014 1,000 0,931 0, ,757 0,799 0,824 0,879 0,911 0,951 0,996 1,035 1,030 1,000 0, ,806 0,831 0,860 0,916 0,951 0,993 1,043 1,089 1,074 1,000 0, ,792 0,835 0,861 0,919 0,952 0,995 1,042 1,083 1,078 1,046 1, ,887 0,914 0,946 1,007 1,047 1,093 1,147 1,199 1,182 1,100 1,000 66

69 VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁL V OBDOBÍ 2005 AŽ ocel profilová jemná 133 ocel profilová st ední 134 ocel profilová hrubá 283 polotovary a n které jednoduché výrobky z plast (PMMA, EPS, XPS...) 286 trubky, hadice a kompleta ní prvky pro systémy z plast 562 sou ásti a výrobky tvá ené z plast 1,3 1,3 1,2 1,2 1,1 1,1 1 1 index 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0, materiály pomocné chemické 246 hmoty nát rové 247 lepidla, pasty, pásky lepící a t snící 1,6 1,5 1,4 index index 341 kabely a vodi e 358 p ístroje elektrické 348 svítidla 1,3 1,2 1,3 1,2 1,1 1 index 1,1 1 0,9 0,9 0,8 0,7 0,6 0,8 0,7 0,6 0,5 0,

70 581 suroviny silikátové 583 kámen p írodní a št rkopísky 585 pojiva a sm si maltové 595 materiály zdicí nepálené 596 výrobky cihlá ské pálené 597 keramika stavební 2,3 1,05 1,9 1 1,5 0,95 0,9 0, armatury pr myslové 484 za ízení pro úst ední vytáp ní 551 armatury domovní 1,2 index index index 1,1 0,7 0, ,3 628 materiály st ešní a izola ní 631 vlákna minerální a výrobky z nich 642 keramika zdravotnická 1,2 index 1,1 1 1,1 0,9 1 0,8 0, ,

71 RYCHLÉ ROZPO TOVÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ Pro ocen ní stavby a konkrétních stavebních prací v jednotlivých fázích výstavby jsou pot ebné odpovídající oce ovací podklady. Ty se liší mírou podrobnosti a jsou závislé na množství informací o zakázce. Jsou to nap íklad databáze Rozpo tových ukazatel stavebních objekt, agregovaných položek RYRO, Katalogy popis a sm rných cen ÚRS, atd. (grafické znázorn ní typ viz obr.. 1). Obr.. 1 Cenová soustava ÚRS užití jejích ástí dle míry podrobnosti projektu 69

72 Modrá šipka na obrázku nazna uje množství informací, které jsou k dispozici k danému projektu. V každé fázi stavby je vhodné využít správný oce ovací podklad pro stanovení ceny s maximální možnou p esností v závislosti na mí e podrobnosti projektové dokumentace. Pro vypracování prvotního investi ního zám ru je vhodná databáze RUSO Rozpo tové ukazatele stavebních objekt. Jedná se o hrubý odhad ceny stavebního objektu a ocen ní v tomto p ípad vychází z ukazatele nej ast ji ceny za jednotku obestav ného prostoru nebo zastav né plochy srovnatelného objektu. Pro zpracování zadávací dokumentace nebo propo tu ve fázi p ípravy projektu je vhodným oce ovacím podkladem databáze agregovaných položek RYRO. Tato soustava je tvo ena z položek s vyšším stupn m agregace položek stavebních konstrukcí a její použití lze uplatnit v p ípadech, kdy nelze ur it konkrétní položky stavebních prací není dispozici úplná projektová dokumentace. Ve fázi nabídkové p ípravy se pro sestavení položkového rozpo tu využívají položky stavebních konstrukcí z katalog popis a sm rných cen ÚRS. Zde je cena stavebního díla zcela konkrétní a odpovídající podrobné projektové dokumentaci. Ve fázi realizace pak m la zejména dodavatelská spole nost využívat databázi oce ovacích podklad zakázky (rozbory náklad položek stavebních prací - TOV), pro kontrolu a úpravu jednotlivých náklad na zdroje materiály, mzdy, stroje, atd. dle konkrétních podmínek na stavb a v dodavatelské firm. Rychlé rozpo tování budov - RYRO Soustava RYRO je pom cka pro rychlé orienta ní ocen ní stavebních prací v p ípravné fázi výstavby objekt pozemního stavitelství. Je ur ena p edevším projektant m, architekt m, investor m z ad státní správy a samosprávy, developer m, ale také drobným stavebník m, dodavatelským firmám a dalším ú astník m p ípravy a realizace staveb. Svou strukturou, zp sobem použití a náplní sazeb vychází z míry podrobnosti a vyjasn nosti projektu (projektové nebo smluvní dokumentace) v úrovni p edprojektové, resp. p edrealiza ní p ípravy. Jako výchozí projektová dokumentace pro ocen ní stavby se p edpokládá: architektonická nebo projektová studie (STS), dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR), dokumentace pro stavební povolení (DSP). Soustava RYRO je p ipravena tak, aby maximálním zp sobem zjednodušila práci p i sestavení rozpo tu. Je rozd lena do ástí, které zohled ují technologické procesy p i realizaci stavby a zárove odpovídají obvyklému postupu p i oce ování staveb (hrubá stavba, dokon ovací práce, emesla apod.). ásti jsou rozd leny do kapitol a skupin sdružujících vzájemn související položky sazeb. Jejich íslování, stejn jako íslování samotných položek sazeb, vychází z nejrozší en jšího t ídníku stavebních konstrukcí a prací TSKP. 70

73 Soustava RYRO používá stejné len ní rozpo t, jaké se používá i u podrobných rozpo t a sestav vytvá ených v rámci p ípravy a pr b hu realizace stavby (nabídkové rozpo ty, realiza ní rozpo ty, soupisy provedených prací apod.), a proto umož uje po celou dobu výstavby sledovat a porovnávat náklady na stavební objekt. Rozsah, volba i nápl položek, stejn jako zp soby m ení (stanovení množství konstrukcí a prací) jsou výrazn zjednodušeny a odpovídají mí e vyjasn nosti projektu v rámci uvedených stup projektové dokumentace. To umož uje velice rychlou a efektivní práci. Zárove konkrétní specifikace zapo tených náklad a uvedení sazeb rozložených na jednotlivé složky umož uje kontrolu rozpo tovaných náklad. Obr.. 2 databáze RYRO, erven nazna ená cena za PN 71

74 Cena položek v databázi RYRO je uvedena jako PN P ímý náklad, která se skládá ze sou tu: PZN p ímé zpracovací náklady a náklad na Materiál (viz obr.. 2). K cen za PN se dále p i te procentuelní p irážka za Nep ímé náklady, Zisk, P esun hmot a Vedlejší rozpo tové náklady (viz obr.. 3). Protože je cena uvedena za PN, je výsledná cena obecn lépe kontrolovatelná. Obr.. 3 Celková cena stavby Podoby soustavy RYRO tišt ná publikace sou ást edice publikací ÚRS databáze pro stavební software KROS plus katalog pro software Autodesk Quantity Takeoff (QTO) Zp sob práce se sazbami v soustav RYRO je navržen tak, aby uživateli co možná nejvíce zjednodušil práci p i výb ru sazby a p i výpo tu vým ry konkrétní konstrukce nebo práce a zárove mu poskytl maximální prostor pro individualizaci náklad podle míry jejich vyjasn nosti. 72

75 AKTUÁLNÍ ZM NY LEGISLATIVY VE STAVEBNICTVÍ V záv ru r byly p ijaty n které zm ny zákon, které ovliv ují podnikatelské prost edí pro stavebnictví. Pokusíme se postupn na n které novinky upozornit. I. Novela zákona. 137/2006 Sb. o ve ejných zakázkách (ZVZ) byla p ijata po dlouhém legislativním procesu, publikována ve Sbírce zákon pod. 55/2012 Sb. Ú innost novely je stanovena na Nová právní úprava p ináší tyto hlavní zm ny: 1. snížení limitu pro stavební práce malého rozsahu ze 6 na 3 mil, u ostatních položek v ZVZ obecn snížení limit na polovinu. Jde o p echodné opat ení, v roce 2014 má dojít k dalšímu snížení u stavebních zakázek na 1 mil.k. Se zm nou souvisí výrazný nár st agend Ú adu pro ochranu hospodá ské sout že a tím i zpomalení zadávacího ízení malých staveb. 2. Zavádí se nová kategorie Významná ve ejná zakázka s hranicí 300 mil. u státních zakázek, 50 mil. u zakázek samospráv. Pro toto kategorii budou v procesu zadávacího ízení, hodnocení nabídek stanovena zvláštní pravidla a na celém procesu se budou ú astnit vybrané osoby s odbornou zp sobilostí (MMR) a osoby se zvláštní zp sobilostí ( KAIT). 3. U zakázek na stavební práce dojde ke zp esn ní zadávací dokumentace - zvláštní právní p edpis upraví zejména povinné náležitosti projektové dokumentace, výkazu vým r a soupisu prací, který bude sloužit uchaze m k vypracování nabídky tak, aby všechny podané nabídky byly vzájemn porovnatelné. 4. Stejn tak zvláštním právním p edpisem budou upraveny všeobecné obchodní podmínky pro uzavírání smluv na stavební práce, které by m ly vylou it mnohdy ú elové nastavení nabídek s neodpovídající váhou jednotlivých kriterií p i výb ru nejvhodn jší nabídky. Obchodní podmínky tak již nemohou být hodnotícím kriteriem. Na posledn zmín ných zvláštních p edpisem se podílí Svaz podnikatel ve stavebnictví v rámci SIA R 5. Na portálu zadavatele bude vždy uve ejn na smlouva o dílo na p íslušnou zakázku v etn všech dodatk a na záv r bude zve ejn na skute n uhrazená cena. 6. Sou ástí zadávacích podmínek nemohou být uplat ovány požadavky na certifikáty ady ISO 7. Zrušuje se povinnost prokazování ekonomických a finan ních p edpoklad nahrazuje se estným prohlášením. Tuto spornou záležitost ponechalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém návrhu p es odpor celé ady p ipomínkových míst. 8. Nebude možné omezovat ú ast uchaze, kte í nesplní požadavek dosahovaného obratu ve výši zadávaného díla. Posta ující bude pr m rný dosahovaný obrat v rozsahu poloviny objemu zadávané zakázky. Toto opat ení by m lo odstranit vypisování sout ží se zam ením na p edem vybraného uchaze e. 9. Je stanoveno, že obálky s nabídkami se otevírají ihned po uplynutí lh ty pro jejich p edložení, ne tedy do 30 dn jak bylo dosud. 10. Zadavatel nesmí zcela vylou it možnost provád ní stavby pomocí subdodavatel, nem že ani jejich objem vymezit procentem z ceny díla ale je možné stanovit podmínku subdodávek u p edem ur ených v cn vymezených ástí stavby. 73

76 Do poslanecké sn movny byl v lednu 2012 p edložen návrh podstatné novely SZ (tisk 573). Jde o další pokus o provedení zm n, které vyžaduje praxe z hlediska postupu jednotlivých etap p ípravy a realizace staveb a z hlediska odstran ní n kterých výkladových problém. Nejsme zcela p esv d eni, že zejména v posledn zmín né oblasti se autor m zákona v c poda ila. Vzhledem k tomu, že legislativní proces je na po átku je pravd podobné, že ješt dojde k díl ím zm nám p edloženého návrhu. Ze sou asného zn ní vybíráme k pozornosti n které ásti. 1. Novela zahrnuje podstatnou zm nu postup zadávání, obsahu a projednávání územn plánovací dokumentace. Zp es uje se postavení a vzájemné vztahy obecných a speciálních stavebních ú ad s cílem dosáhnout zásady jedna stavba jeden stavební ú ad. Sou ástí návrhu je i zp ísn ní kvalifika ních p edpoklad ú edník ve ejné správy v celém procesu územního plánování, stavebního ízení a výkonu stavebního dohledu. 2. D ležitou zm nou je i významové a v cné posunutí institutu územn plánovací informace. ÚPI se tak dostává po polohy skute né informace stavebního ú adu pro stavebníka zda a jakým postupem bude možné zamýšlenou stavbu realizovat. Nebude tedy již podkladem nahrazujícím územní souhlas nebo územní rozhodnutí a p i ohlášení n kterých staveb a dotkne se zejména stavebník rodinných dom. 3. V celém procesu p ípravy a realizace staveb je výrazn posíleno postavení Ministerstva životního prost edí související s novým pojetím posuzováním vliv zám r na životní prost edí a zásad udržitelného rozvoje. Nepoda ilo se ale ú eln vymezit ú ast tzv. dot ené ve ejnosti, která cestou ob anských sdružení, aktiv a iniciativ prosazuje asto protich dné zájmy a r znými obstrukcemi vytvá í tlak na odložení, p ípadn úplné zrušení stavebního zám ru. Investorská i dodavatelská ve ejnost je p esv d ena o nutnosti objektivního porovnání eské právní úpravy s Evropskou legislativou. Ú elem je nastavení jasných pravidel ú asti ve ejnosti v jednotlivých fázích ízení podle SZ s ohledem na rovnost ú astník správních ízení. 4. P epracována byla ást úpravy územního souhlasu, územního rozhodování, provád ní staveb bez ohlášení staveb na ohlášení a staveb vyžadujících stavební povolení. P edpokládalo se, že jednotlivé vzájemné vazby a postupy budou ur ovat srozumitelná pravidla ízení. Právní úprava v tomto sm ru však z stává nep ehledná a obecná ve ejnost není stále schopna pochopit pro celou adu prací (staveb), které lze provést bez ohlášení ve skute nosti musí ohlásit, protože podmínkou je získání územního souhlasu. 5. V procesu výstavby novela nep ináší výrazn jší zm ny. V zákon z stává nekonsistentn institut technického dozoru u staveb provád ných z ve ejných rozpo t aniž je ur ena jeho p sobnost, kvalifika ní požadavky a.p. Vzhledem k tomu, že p i projednávaní novely zákona v parlamentu R nebylo dosaženo obecného konsenzu s navrhovanou právní úpravou, p ipravuje Ministerstvo pro místní rozvoj další novelu ZVZ zam enou zejména na rozkrytí vlastnické struktury uchaze a další posílení transparentnosti p i zadávání ve ejných zakázek. II. Novela zákona. 183/2006 Sb. Stavební zákon (SZ) 74

77 Ministerstvo pro místní rozvoj p ipravilo novelu zákona s cílem zrychlit p ípravu staveb ve ve ejném zájmu a sou asn snížit nároky na ve ejné rozpo ty v souvislosti s náhradami vlastník m nemovitostí za odn tí práva. Návrh byl p edložen vlád, avšak k dnešnímu dni nebyl zatím projednán. Odn tí vlastnického práva k pozemk m a stavbám p edstavuje zásadní zásah do ústavního práva na ochranu vlastnictví. Toto právo lze proto odejmout pouze na základ zákona a v nezbytném rozsahu. Vyvlastn ní je tedy možné provést pouze ve ve ejném zájmu. Ve ejný zájem však není definován, resp. vykládá se velmi mlhav. V praxi jde p edevším o ve ejn prosp šné stavby, které jsou ur eny v územn plánovací dokumentaci ve fázi Zásad územního rozvoje. Vyvlast ovat nelze pro stavby soukromých investor práva k pozemk m lze získat pouze dohodou s vlastníky. Vyvlastn ní se zahajuje na návrh investora (stavebníka), probíhá ve správním ízení. Posouzení (a rozhodnutí) o nutnosti a rozsahu vyvlastn ní je spojeno s rozhodnutím o náhrad majetkové újmy (bu v pen zích, nebo u pozemk alternativn vým nou). Problémem je zejména cena u pozemk, která se stanoví podle ceny z hlediska budoucího využití hradí se nap. cena stavebního pozemku i když v sou asné dob jde o zem d lskou p du. Proti rozhodnutí o vyvlastn ní jak co do d vodu tak i ceny je možné se odvolat, podat správní žalobu u soudu atd. Zákonem o urychlení výstavby dopravní a inženýrské infrastruktury byly sice zp esn ny postupy a lh ty pro vyvlast ovací proces, ale k zásadní zm n nedošlo. Novelou zákona navrhované ešení p ináší zásadní zm nu v tom sm ru, že se od sebe odd luji ízení o odn tí práva a stanovení ceny. Pokud tedy nabude právní moci rozhodnutí o vyvlastn ní je možné stavbu zahájit p i emž p ípadný spor o finan ní náhradu probíhá paraleln v ob anskoprávním ízení. Zahájení sporu o cenu pozemku nemá odkladný ú inek na vlastní rozhodnutí o vyvlastn ní. Druhou zásadní zm nou je stanovení ceny cena se stanoví znaleckým posudkem jako cena obvyklá v míst a ase avšak s tím, že u pozemk je rozhodující stav zapsaný v katastru nemovitostí v dob vyvlast ovacího ízení, tedy cena se stanoví podle sou asného nikoliv budoucího využití Nepoda ila se vy ešit otázka ízení prací na stavb autorizovanými osobami. Ministerstvo ve spolupráci s KAIT odmítá odd lit od sebe odpov dnost za vedení stavby a ízení stavebních prací na konkrétní stavb, a koliv rozdíl postavení obou subjekt je zcela z ejmý. Odborná ve ejnost dlouhodob usiluje o to, aby za každou stavbu odpovídala osoba oprávn ná k výkonu této innosti podle zákona 360/1992 Sb., obecn ozna ovaná jako stavbyvedoucí, p i emž práce na stavb by pod jejím vedením ídila osoba s p edepsanou kvalifikací, která by však požadavky autoriza ního zákona nemusela spl ovat. Setrvávání na sou asném požadavku je nelogické již z toho d vodu, že po et rozestav ných staveb je neporovnateln vyšší než po et autorizovaných osob p sobících p i realizaci staveb. Sou ástí novely je celá ada zm n dalších právních p edpis požárních, vodohospodá ských, o správních poplatcích aj. S ú inností zákona, s ohledem na nutnost úpravy dalších provád cích právních p edpis je uvažováno k III.Novela zákona. 184/2006 Sb. Zákon o vyvlastn ní 75

78 Novela zákona m že doznat ješt adu úprav zejména v Parlament, kde na n které zm ny mohou být rozdílné názory. IV.Zákon. 418/2011 Sb. o trestní odpov dnosti právnických osob Uvedený zákon p inesl v oblasti trestního práva, v eském právní prost edí, nový zcela neobvyklý institut trestní odpov dnosti právnických osob. Zákon nabyl ú innosti k , jeho praktická aplikace upravovaná judikaturou soud si vyžádá ur itý as. Prozatím lze shrnout: Zákon o trestní odpov dnosti není zcela samostatným zákonem, ale navazuje na p episy trestního práva, kterými jsou trestní zákoník a trestní ád. Je ozna ován za tzv. vedlejší trestní zákon. Tento zákon se nebude vztahovat na trestní odpov dnost podnikatel - fyzických osob, kde se p edpokládá uplatn ní trestní odpov dnosti osob fyzických podle trestního zákoníku, 40/2009 Sb. Tímto novým zákonem dojde k zavedení tzv. pravé trestní odpov dnosti právnických osob, v rámci níž bude možné právnickou osobu postihnout i v p ípad, že se nepoda í prokázat, která konkrétní fyzická osoba spáchala trestný in, bude-li zcela nepochybné, že ke spáchání trestného inu došlo v rámci dané právnické osoby a v jejím zájmu (prosp chu i v prosp chu její innosti). Z tohoto d vodu zákon stanoví, že vlastní jednání právnické osoby p estavují ty projevy v le, které jménem právnické osoby iní její ur ité orgány nebo zástupci jako fyzické osoby a právní následky spojené s t mito projevy v le se p i ítají p ímo právnické osob. V rámci tohoto pojetí bude za trestný in právnické osoby považován protiprávní in spáchaný jejím jménem, v jejím zájmu nebo v rámci její innosti, jednal-li tak statutární orgán nebo len statutárního orgánu anebo jiná osoba, která je za právnickou osobu oprávn na jednat, ten, kdo u této právnické osoby vykonává ídící nebo kontrolní innost, ten, kdo vykonává rozhodující vliv na ízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespo jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpov dnost právnické osoby, nebo zam stnanec nebo osoba v obdobném postavení p i pln ní pracovních úkol, a to jestliže bude trestný in spáchán na podklad rozhodnutí, schválení nebo pokyn orgán právnické osoby i jiných ídících osob nebo z d vodu, že výše zmín né orgány neprovedou náležitá opat ení i náležitou kontrolu Právnické osoby nebudou odpovídat za všechny trestné iny svých zam stnanc i jiných osob v obdobném postavení, bude-li se jednat o z ejmé vybo ení z práv a povinností zam stnanc v daných pracovních pozicích, i jiných osob a pokud právnické osoby budou dodržovat vše, co lze od nich spravedliv o ekávat. Na druhé stran trestní odpov dnost právnické osoby není vylou ena z d vodu, že by se objektivn nepoda ilo zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala protiprávn. 76

79 Nový zákon stejn jako trestní zákoník také definuje pachatele trestného inu. Je jím právnická osoba, které lze p i ítat porušení nebo ohrožení zájmu chrán ného trestním zákonem zp sobem vymezeným p ímo v tomto vedlejším trestním zákon. V ustanovení 7 zákona o trestní odpov dnosti právnických osob je vymezen úplný a kone ný vý et zlo in a p e in, u nichž se bude moci uplatnit trestní odpov dnost právnických osob. Tento taxativní vý et trestných in se zejména zam uje na oblast korupce, poškozování životního prost edí, organizovaného zlo inu, obchodování s lidmi, sexuálního vyko is ování d tí, legalizace výnos z trestné innosti, ochrany finan ních zájm EU, po íta ové kriminality, pad lání pen žních prost edk, drogových a rasov motivovaných jednání a v neposlední ad se soust edí na da ové trestné iny. Trestní odpov dnost právnické osoby bude dokonce p echázet i na všechny její právní nástupce. Tato skute nost byla v zákon výslovn upravena, aby se právnická osoba nemohla snadno vyhnout trestu i d sledk m s tím spojených. P i stanovení druhu trestu a jeho vým ry bude soud dle zákona o trestní odpov dnosti právnických osob p ihlížet k povaze a závažnosti trestného inu, k pom r m právnické osoby, její dosavadní innosti a jejich majetkovým pom r m, dále k tomu, zda právnická osoba vykonává innost ve ve ejném zájmu, který má zna ný význam pro národní hospoda ení, obranu nebo bezpe nost. Soud bude p ihlížet i k dalším skute nostem p i ukládání trestu, nap. k chování právnické osoby po inu, atd. Za trestné iny spáchané právnickou osobou bude možné uložit pouze tresty uvedené v ustanovení 15 zákona o trestní odpov dnosti právnických osob, kterými jsou: zrušení právnické osoby - nejp ísn jší trest, propadnutí majetku - celého i jen ásti, pen žitý trest - denní sazba od 1.000,-K do ,-K, propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz innosti - od 1 roku do 20 let, zákaz pln ní ve ejných zakázek, ú asti v koncesním ízení nebo ve ve ejné sout ži - od 1 roku do 20 let, zákaz p ijímání dotací a subvencí - od 1 roku do 20 let, uve ejn ní rozsudku. Za trestné iny spáchané právnickou osobou bude moci soud uložit i ochranné opat ení, kterými jsou zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty. Tresty a ochranná opat ení budou moci být uloženy právnické osob samostatn nebo vedle sebe, výjimkou je, že nebude moci být uložen pen žitý trest vedle propadnutí majetku a trest propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty vedle zabrání téže v ci nebo jiné majetkové hodnoty. 77

80 Zm ny ZP provedené novelou.365/2011 Sb., která nabyla ú innosti dne došlo k celé ad zm n v právní úprav pracovn právních vztah. Novela zákona zahrnuje jednak tzv. technickou novelu, která vznikla na základ nálezu Ústavního soudu. 116/2008 Sb., kterým byly zrušeny n které ásti ZP, jednak zm ny, které souvisí s požadavky na pružn jší úpravu pracovn právních vztah. K jednotlivým zm nám: 1. Novou úpravou 2 a 3 byla zp esn na definice pojmu závislá práce. Toto ustanovení má zásadní vliv na aplikaci dalších právních p edpis, zejména zákona 435/2004 Sb. o zam stnanosti a to vzhledem k navazující definici pojmu nelegální práce. Práv d sledné odd lení výkonu závislé práce od práce osob samostatn výd le n inných (OSV ) m že zam stnavatele ochránit p ed sankcemi souvisejícími s potíráním tzv. švarcsystému. 2. Dochází k úprav délky zkušební doby p i sjednání pracovního pom ru. Pro adové zam stnance z stává maximální délka 3 m síce, pro vedoucí zam stnance pak 6 m síc. Zp esn na byla i charakteristika vedoucího zam stnance, která je pojata ší eji a zahrnuje všechny zam stnance, kte í mají pod ízené bez ohledu na jejich po et. 3. Významnou zm nu p edstavuje nová úprava pracovních pom r uzavíraných na dobu ur itou. Pracovní pom r na dobu ur itou nesmí p esáhnout 3 roky a m že být nejvýš dvakrát opakován. Maximáln m že tedy init 9 let. V praxi ovšem asto p jde o kratší pracovní pom ry, které kon í po druhém opakování i když limit 9 let nebyl zdaleka vy erpán. 4. Podle nové právní úpravy m že být odm na (mzda) s konkrétním zam stnancem sjednána s p ihlédnutím k p edpokládané práci p es as p i emž rozsah práce p es as nesmí p esáhnout 150 hodin v roce, u vedoucích zam stnanc pak maxima 416 hod. v roce. Zam stnavatel je povinen práci p es as evidovat. Toto ešení je ob as p ijímáno s ned v rou je ale na míst p ipomenout, že uvedená praxe je pro zam stnance výhodná. Zvýšená mzda mu totiž náleží na základ dohody pr b žn i když k faktickému výkonu práce p es as nedojde. Sou asn je nutno p ipomenout, že mzda jako taková m že být stanovena jednostranným úkonem zam stnavatele avšak zahrnutí p es asové práce do mzdy je podmín no dohodou mezi zam stnancem a zam stnavatelem. Trestní odpov dnost právnických osob je jednou z velmi diskutovaných otázek trestního práva. Její zavedení znamená ústup evropského kontinentálního práva spolu se zásadou individuální trestní odpov dnosti. Zákon o trestní odpov dnosti právnických osob je sice dostate n konkrétní a s návazností na ostatní p edpisy trestního práva rozsáhle upravuje problematiku trestní odpov dnosti, p esto lze o ekávat, že po zavedení do praxe se objeví ješt ada otázek, které bude t eba ešit. Až praxe ukáže, zda uzákon ní trestní odpov dnosti právnických osob pom že k omezení páchání protiprávního jednání právnických osob a zda bude nový zákon p sobit i jako prevence. Z p sobnosti zákona jsou vy aty eská republika a územní samosprávné celky p i výkonu ve ejné moci i když si lze velmi snadno p edstavit spáchání n kterých trestných in právnických osob organiza ními jednotkami státu a samospráv. Zákon sice podrobuje sankcím subjekty na nichž má stát i samosprávné celky majetkovou ú ast, to však p edstavuje jen ást spektra, kde mohou být trestné iny a p e iny právnickými osobami páchány. V. Novela zákona. 262/2006 Sb. Zákoník práce (ZP) 78

81 5. Další d ležitou zm nou je r zná míra odstupného poskytovaného v závislosti na délce pracovního pom ru zam stnance u zam stnavatele v rozmezí jednoho až t í pr m rných m sí ních výd lk. D vody rozvázání pracovního pom ru v d sledku tzv. organiza ních zm n ( 52 odst. a) c) se nem ní. 6. Po et výpov dních d vod byl rozší en o možnost výpov di zam stnanci z d vodu porušování lé ebného režimu v dob do asné pracovní neschopnosti a to v období 14 ( 21) dn, kdy zam stnanci vyplácí náhradu mzdy zam stnavatel. 7. Do zákona bylo vráceno ustanovení o možnosti do asného p id lení zam stnance k výkonu práce u jiného zam stnavatele, které bylo z p edchozí právní úpravy vypušt no s p edstavou, že pot eba zam stnavatel bude ešena do asným p id lením zam stnance prost ednictvím agentury práce. Tento zp sob se však v ad p ípad neosv d il. 8. Zákon nep ináší o ekávané zm ny ve výsadním postavení odborových organizací p sobících u zam stnavatele. Zachovává sou asnou podobu kolektivního vyjednávání, jehož podrobn jší právní úprava je p edm tem zák. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání (ZoKV.) S problematikou pracovn právních vztah souvisí celá ada zm n dalších právních p edpis, které budou ovliv ovat innost stavebních podnikatel. P ipomínáme právní úpravu odpov dnosti za nelegální zam stnávání u subdodavatel, zam stnávání cizinc, novou právní úpravu specifických zdravotních služeb (nahrazující d ív jší. závodní preventivní pé i) a mnoho dalších. novak@sps.cz 79

82 POLAND GERMANY Rakousko Austria Index stavební produkce - mezinárodní porovnání (sezónn o išt né, pr m r roku 2005 = 100) Construction production index - international comparison (seasonally adjusted, average of 2005 = 100) SLOVAKIA AUSTRIA CZ EU27 Zdroj: Eurostat Source: Eurostat EU27 R Czech Republic N mecko Germany Polsko Poland Slovensko Slovakia 80

83

84