Îivotní prostfiedí. Krásná Lípa. mûsta. Zpráva o souãasném stavu a návrhy opatfiení na jeho zlep ení

Transkript

1 Îivotní prostfiedí mûsta Krásná Lípa Zpráva o souãasném stavu a návrhy opatfiení na jeho zlep ení

2 ÎIVOTNÍ PROST EDÍ MùSTA KRÁSNÁ LÍPA Zpráva o souãasném stavu a návrhy opatfiení na jeho zlep ení Obecnû prospû ná spoleãnost âeské v carsko [1]

3 OBSAH: I. Úvod II. Lokalizace III. Charakteristika Kvalita ovzdu í ve mûstû Kvalita ovzdu í Program ke zlep ení kvality ovzdu í mûsta Souãasné zdroje zneãi Èování ovzdu í Zámûry mûsta v oblasti ochrany ovzdu í Doporuãení v oblasti ochrany ovzdu í Doprava Problém a moïná fie ení Doporuãení v oblasti dopravy Systém nakládání s odpady Smûsn komunální odpad Separovan odpad Nebezpeãn odpad Velkoobjemov a stavební odpad Sanace skládky TKO âerné skládky MnoÏství odpadu vyprodukovaného v Krásné Lípû ZpÛsoby nakládání s odpady Poplatky za odpady Odpady od soukrom ch firem Návrhy a doporuãení Vodní hospodáfiství Kvalita povrchov ch vod V stavba ãistírny odpadních vod a sbûrné kanalizace Doporuãení Pfiírodní prostfiedí a zeleà Maloplo ná zeleà na území mûsta Krásná Lípa âlenûní ploch Investiãní akce vût ího rozsahu Financování ÚdrÏba, odpady Nedostatky, problémy, v hled [2]

4 6. Plánování a fiízení Popis situace Doporuãení v oblasti plánování a fiízení Informaãní systém a vzdûlávání Poskytování informací o Ïivotním prostfiedí a zapojení vefiejnosti V chozí stav Poskytování informací o Ïivotním prostfiedí Zapojení vefiejnosti Doporuãení Environmentální v chova a vzdûlávání âesk svaz ochráncû pfiírody Tilia Správa Národního parku âeské v carsko âeské v carsko o. p. s Základní kola Centrum âeského v carska Doporuãení IV. Vymezení zásadních problémû Ïivotního prostfiedí Krásné Lípy [3]

5 I. Úvod Mûsto Krásná Lípa si plnû uvûdomuje pfiírodní hodnoty svého okolí a nutnost jejich zachování pro dal í generace, proto se aktivnû hlásí k my lenkám trvale udrïitelného rozvoje regionu. Zfiízením Národního parku âeské v carsko v roce 2000 do lo k zintenzivnûní snah zamûfien ch na zlep ování kvality Ïivotního prostfiedí ve mûstû, které leïí na okraji velkoplo ného chránûného území. Mûsto rozpracovalo fiadu projektû na sniïování zneãi tûní prostfiedí, zapojilo se do pilotního projektu Místní agendy 21. V echny snahy smûfiují k ozdravûní mûsta a k zv ení kvality prostfiedí, tak aby odpovídalo evropsk m standardûm. Cílem pfiedloïené zprávy o stavu Ïivotního prostfiedí je právû vymezení aktuálních problémû Ïivotního prostfiedí Krásné Lípy, které musí v nejbliï í dobû Krásná Lípa vyfie it, tak aby se mohla ucházet o titul Zdravé mûsto. II. Lokalizace Mûsto Krásná Lípa se nachází v severní ãásti Ústeckého kraje na území b valého okresu Dûãín v tzv. luknovském v bûïku v nadmofiské v ce 426 m.n.m. Je souãástí Euroregionu Nisa, Labe a Mikroregionu Tol tejn. Mûsto je obklopeno tfiemi velkoplo n mi chránûn mi územími: CHKO LuÏické hory, CHKO Labské pískovce a NP âeské v carsko. III. Charakteristika Krásné Lípy Krásná Lípa je prûmyslové mûsto s bohatou historií. Její poãátky sahají aï do 14. století. Nejvy ího poãtu 6930 obyvatel dosáhla v roce 1910, poté se jejich poãet pomalu sniïoval. Ke znaãnému úpadku mûsta do lo po odsunu pûvodních nûmeck ch obyvatel v letech , kdy se poãet obyvatel sníïil asi na polovinu a zbofieno bylo pfies 300 opu tûn ch domû. V souãasné dobû má pfies 3600 stál ch obyvatel. Nezanedbateln je i poãet rekreantû (kolem 2000) pfieb vajících v cca 300 rekreaãních objektech. Rozloha mûsta je 3140 ha. Krásná Lípa má nûkolik ãástí: Krásná Lípa, Krásn Buk, Hely, Kamenná Horka, Dlouh DÛl, Kyjov, SnûÏná, Vlãí Hora, Zahrady. Dominantou mûsta je kostel sv. Máfií Magdaleny. Ve mûstû jsou ãetné dfievûné i zdûné barokní a klasicistní domy, stejnû tak novorenesanãní mûstské stavby. Dále se zde zachovala fiada pfieváïnû rouben ch a dfievem obloïen ch domû s podstávkami. Hlavní moïnosti zamûstnání pro místní obyvatele sk tají podniky Novia, Color Tex, tiskárna ediv, Tisk Krásná Lípa, Pharming, Ocelot, Leko apod. Ve mûstû funguje Ústav sociální péãe, domov dûchodcû a dûtsk domov. Od roku 2000 je Krásná Lípa sídelním mûstem Správy Národního parku âeské v carsko, díky tomu se otevfiely moïnosti dal ích pracovních pfiíleïitostí i v návaznosti na zfiízenou obecnû prospû nou spoleãnost âeské v carsko. I pfiesto se mûsto se pot ká s pomûrnû vysokou nezamûstnaností více neï 20 %. Dopravní spojení s Krásnou Lípou zaji Èuje Ïelezniãní a autobusová doprava. Mûsto leïí na hlavní Ïelezniãní trati a komunikaci Rumburk Dûãín. [4]

6 1. Kvalita ovzdu í ve mûstû Kvalita ovzdu í V Krásné Lípû ani jejím okolí není umístûná Ïádná monitorovací stanice pro mûfiení kvality ovzdu í. Pfiesto lze fiíci, Ïe na konci osmdesát ch let dvacátého století byla kvalita ovzdu í ve mûstû nevyhovující aï kritická. Pfiíãiny této situace byly následující: Dálkové pfienosy kodlivin z elektráren a dal ích velk ch energetick ch zdrojû v severoãeské hnûdouhelné pánvi. Hlavním energetick m zdrojem ve mûstû bylo nekvalitní hnûdé uhlí, které bylo spalováno v zastaral ch spalovacích zafiízeních aè jiï v domácnostech, mûstsk ch kotelnách ãi prûmyslov ch podnicích. Údolní poloha mûsta se patn m provûtráváním v zimním období pfiispívala ke smogov m situacím, zejména v zimních mûsících. Rostoucí automobilová doprava na konci 80. let. Hlavními zneãi Èujícími látkami tohoto období byly oxid sifiiãit, polétav prach a oxidy dusíku Program ke zlep ení kvality ovzdu í mûsta V roce 1994 uvolnil Parlament âeské republiky ãástku 6 miliard Kã z v nosu malé privatizace pro zlep ení kvality ovzdu í. Tyto prostfiedky byly svûfieny Státnímu fondu Ïivotního prostfiedí a v rámci tzv. Programu pro ozdravûní ovzdu í z nich byly financovány konkrétní investiãní akce v celé âeské republice. Mûsto Krásná Lípa proto zpracovalo mûstsk program zlep ení kvality ovzdu í, kter urãil priority mûsta v této oblasti a slouïil jako základ pro Ïádost o finanãní pomoc z v e uveden ch 6 miliard. Tyto priority zahrnovaly: Plo nou plynofikaci mûsta. Pfiestavbu kotelen v majetku mûsta na zemní plyn. V stavbu centrální mûstské kotelny pro vytápûní stfiedu mûsta. Modernizaci (ãi zru ení) kotelen v prûmyslov ch podnicích na území mûsta. Na základû tohoto mûstského programu pak mûsto skuteãnû získalo podporu ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí. V rámci této podpory byla realizována tato rozhodující opatfiení: V stavba stfiedotlakého plynovodu v celkové délce m s 372 pfiípojkami a celkové délce pfiípojek m. Pfiestavba 10 mûstsk ch kotelen na zemní plyn. V stavba nové centrální mûstské kotelny vybavené tzv. kogeneraãní jednotkou (vyrábûjící zároveà teplo i elektrickou energii) zásobující okolní panelové domy a léãebnu dlouhodobû nemocn ch. V rámci mûsta tak bylo kaïdoroãnû nahrazeno 7000 tun hnûdého uhlí zemním plynem, a bylo tak dosaïeno následujícího sníïení emisí zneãi Èujících látek do ovzdu í (v tunách za rok): Prach 51 Oxid sifiiãit 72,8 Oxidy dusíku 16,6 Oxid uhelnat 318,6 Uhlovodíky 71 V roce 1999 pak mûsto získalo dotaci z programu Evropské Unie PHARE na roz ífiení rozvodné sítû zemního plynu i do okrajov ch ãástí mûsta. V rámci této dotace bylo postaveno dal ích m stfiedotlak ch rozvodû zemního plynu spolu s 291 pfiípojkou o celkové délce pfiípojek m. Nezanedbateln m opatfiením pro zlep ení kvality ovzdu í ve vztahu k polétavému prachu je i roz ifiování a údrïba vefiejné zelenû v centru mûsta, které mûsto vûnuje velikou pozornost Souãasné zdroje zneãi Èování ovzdu í Vzhledem k existenci celostátního registru zneãi Èujících látek do ovzdu í (REZZO) má mûsto kaïdoroãnû aktualizovan pfiehled o tzv. stfiedních a velk ch zdrojích zneãi Èování ovzdu í. V souãasné dobû je na území mûsta jen jedin problémov zdroj, kter je zároveà i jedin m velk m zdrojem zneãi Èování ovzdu í (tzv. kategorie REZZO 1 nad 5MW tepelného v konu) na území mûsta. Tímto zdrojem je kotelna firmy Teplofluid s. r. o. nacházející se v centru mûsta v areálu firmy Color-Tex. Tato kotelna spaluje roãnû t hnûdého uhlí a je nejv znamnûj ím zdrojem zneãi tûní ovzdu í ve mûstû. Dále se na území mûsta nachází 6 tzv. stfiedních energetick ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í (200 kw aï 5 MW tepelného v konu). V echny tyto zdroje jsou plynofikovány. V neposlední fiadû se na území mûsta nacházejí 2 stfiední technologické zdroje zneãi Èování ovzdu í tiskárna a ãerpací stanice. Vzhledem k tomu, Ïe oba tyto provozy jsou nové a vybavené moderními technologiemi, nepfiedstavují pro kvalitu ovzdu í Ïádnou hrozbu. Problémem zûstávají malé zdroje zneãi Èování ovzdu í, zejména domácnosti. Mnoho domácností se dosud z ekonomick ch dûvodû na plyn nepfiipojilo a vyskytly se i pfiípady, kdy se obyvatelé vrátili ke spalování hnûdého uhlí. âasto se i stává, Ïe obãané spolu s uhlím spalují i komunální odpad vãetnû jeho toxick ch ãástí. [5]

7 1. 4. Zámûry mûsta v oblasti ochrany ovzdu í V souãasné dobû roste v znam dopravy jako zdroje zneãi Èování ovzdu í. V pfiípadû malého mûsta jako Krásná Lípa je jedinou moïností obchvat. Mûsto má proto pfiipraveny dvû varianty takového fie ení mal obchvat centra mûsta a velk obchvat celého mûsta. V závislosti na dostupnosti externích finanãních zdrojû se bude snaïit jednu z v e uveden ch variant realizovat. Dal ím z témat, souvisejících jak z ochranou ovzdu í tak i s udrïiteln m rozvojem je podpora obnoviteln ch zdrojû energie. Mûsto má jiï nûkolik let pfiipraven projekt na roz ífiení stávající centrální kotelny o kotel na biomasu. V okamïiku, kdy stávající dodávky tepla nebudou dostaãovat poptávce, se mûsto bude snaïit pro tento projekt získat podporu z vefiejn ch finanãních zdrojû Doporuãení v oblasti ochrany ovzdu í Podrobnûji zmapovat malé zdroje zneãi Èování ovzdu í ve mûstû. Poskytnout z prostfiedkû OPS âeské v carsko podporu pfiípravû projektu na pûstování biomasy (v rozsahu pokr vajícím potfiebu v e uvedeného kotle na biomasu) a ve spolupráci s místními zemûdûlci jej pfiedloïit do strukturálních fondû. Podpora organizací a domácností pfii zavádûní obnoviteln ch zdrojû energie. 2. Doprava Problém a moïná fie ení Krásná Lípa má z obcí leïících v blízkosti Národního parku ojedinûlou v hodu, která spoãívá v pfiítomnosti jak autobusové, tak Ïelezniãní dopravy. Prioritou by mûlo tedy b t zachování a zefektivnûní tûchto druhû hromadné dopravy. Problém dopravy a jejího dopadu na Ïivotní prostfiedí má vzhledem k mûstu dvû dimenze: První je dopad dopravy na mûsto jako takové. Zde je hlavním problémem skuteãnost, Ïe stfiedem mûsta prochází hlavní komunikace Dûãín Rumburk. Vedle zhor ování kvality ovzdu í zatûïuje mûsto i nadmûrnou hluãností. Zde je jedin m fie ením obchvat mûsta nebo alespoà jeho centra, jak jiï bylo uvedeno (viz 1.4.). Mûsto má pfiipraveny projekty jak pro velk tak i mal obchvat a je pfiipraveno je v pfiípadû moïnosti financování z vefiejn ch zdrojû okamïitû realizovat. Vzhledem k velikosti i charakteru mûsta nepfiedstavuje vnitro-mûstská doprava vût- í problém. Druhou dimenzí je dopad dopravy vyvolané cestovním ruchem na chránûná území v okolí mûsta, zejména na národní park. Jako sídlo Správy Národního parku i jako jediné mûsto pfiiléhající k Národnímu parku â, je si Krásná Lípa této skuteãnosti vûdoma a aktivnû se podílí na fie ení této problematiky. To zejména zahrnuje: Budování cyklostezek. Okolím mûsta vede jiï nûkolik cyklotras. Mûsto v ak chce zbudovat i na nû navazující cyklostezky mimo klasické dopravní cesty. V souãasné dobû má pfiipraven 1 projekt na vybudování cyklostezky, ihned po vstupu do Evropské unie poïádá o jeho podporu v rámci strukturálních fondû a bude pokraãovat v plánování a pfiípravû projektû na dal í, tak aby vytvofiilo funkãní síè cyklostezek. Budování sítû záchytn ch parkovi È. V okrajov ch ãástech mûsta se postupnû budují malá záchytná parkovi tû (pfied Správou NP â, u sportovního areálu). Problematiãtûj- í je budování záchytn ch parkovi È v okrajov ch ãástech pfiiléhajících k NP âeské v carsko a CHKO LuÏické hory a CHKO Labské pískovce (Kyjov, Vlãí Hora), která by mûla zabránit nelegálnímu parkování ve volné pfiírodû. BohuÏel tato snaha naráïí na odpor ãásti majitelû rekreaãních objektû, ktefií tuto snahu chápou jako omezení svého práva na klid. Není zatím Ïádné územní rozhodnutí a stavební povolení, ty jsou závislé na souhlasu Správ CHKO. Podpora systémového fie ení vefiejné dopravy v rámci celého Národního parku. V rámci Studie potfieb regionu âeského v carska, kterou mûsto zadalo ke zpracování, byla rozpracována my lenka tzv. zeleného autobusu, kter by v pravideln ch intervalech zaji Èoval dopravu turistû na pátefiní trase kolem Národního parku Doporuãení v oblasti dopravy Co nejrychleji realizovat projekty malého i velkého obchvatu na státním fondu dopravní infrastruktury a na strukturální fondy, pfiiãemï doprava by mûla b t smûrována mimo území v bûrovû (pfiedev ím nákladní auta), aby nebyl nad míru potlaãen ekonomick rozvoj mûsta. Toto ov em nezávisí na mûstû, rozhoduje o tom vy í územnû správní celek tedy Ústeck kraj. Podpofiit a propagovat v rámci mûsta kaïdoroãní Den bez aut. Usilovat o zachování systému základní dopravní obsluïnosti (zefektivnit autobusové a vlakové spoje) a podpofiit hromadnou dopravu. Podpofiit cykloturistiku (zfiízení a udrïování cyklotras, pûjãovny kol a navazujícího servisu a zázemí pro cykloturisty apod.). [6]

8 3. Systém nakládání s odpady V problematice nakládání s odpady do lo ke znaãnému posunu v posledních deseti letech nejen na území Krásné Lípy, ale ve v ech obcích. Systém nakládání s odpady je díky zákonu ã. 185/2001 a jeho následn m novelám pomûrnû propracovan. Mûsto Krásná Lípa vydalo v záfií roku 2002 obecnû závaznou vyhlá ku doplàující zákon o odpadech, která upravuje konkrétní zpûsoby nakládání s jednotliv mi komoditami v obci Smûsn komunální odpad Pro nakládání se smûsn m komunálním odpadem jsou obãanûm k dispozici plastové ãi plechové nádoby o objemu 80, 110, 120, 360, 660, 770 a 1100 litrû. Pro odkládání odpadû je moïné vyuïít i plastov ch pytlû s oznaãením firmy Marius Pedersen, která zaji Èuje svoz ve kerého komunálního odpadu z obce. Tyto pytle jsou k dostání na Technick ch sluïbách mûsta. Odpad z nádob je sváïen v pravideln ch dnech dle svozového harmonogramu, pfiiãemï obãané mají moïnost v bûru mezi t denním nebo ãtrnáctidenním svozem sbûrné nádoby. Na vefiejn ch prostranstvích jsou pro ukládání drobného smûsného komunálního odpadu umístûny odpadkové ko e Separovan odpad Od roku 1998 zaji Èuje na území Krásné Lípy svoz separovaného odpadu firma ProEKO Varnsdorf, která s v hodou vyuïívá tzv. pytlov systém sbûru. Do zelen ch plastov ch pytlû, které jsou zdarma k dostání na Technick ch sluïbách, lze vytfiídit následující sloïky: papír, sklo, kovy, plasty zejména PET lahve a polystyren, odûvy, novû i nápojov karton. Naplnûné pytle se odkládají v pravideln ch termínech na svozovou trasu a firma odpad dále dotfiiìuje a odesílá na zpracování. Pytlov systém je dále doplnûn sbûrem do stál ch nádob kontejnerû nebo popelnic. Na území mûsta je k dispozici 6 kontejnerû a 6 popelnic na separovan odpad, a to v panelové zástavbû a na námûstí. Pfiímo v panelácích je pak umístûno navíc 12 rukávcû na sbûr PET lahví. Tfiídûn odpad je moïno odkládat i v areálu Technick ch sluïeb. JiÏ od zaãátku své pûsobnosti vyhla uje firma ProEKO v Krásné Lípû soutûï ve sbûru PET lahví na základní kole. MnoÏství takto získané ãisté komodity je nezanedbatelné témûfi 1/3 mnoïství sesbíran ch plastû jsou PET lahve shromáïdûné ve kole. Krásná Lípa je od roku 2000 zapojena do systému spoleãnosti EKO KOM, která na základû smlouvy vyplácí roãnû finanãní prostfiedky na systém separace odpadû ve v i cca Kã dle mnoïství vytfiídûn ch komodit v daném roce. Krásná Lípa patfií mezi mûsty, kter m zaji Èuje svoz tfiídûného odpadu firma ProEKO Varnsdorf, mezi mûsta s nejvût ím mnoïstvím vytfiídûného odpadu na obyvatele. Napfi.: v roce 2003 se vytfiídilo celkem kg, coï je cca 18 kg na obãana (stálého) Nebezpeãn odpad Nebezpeãn odpad od obãanû shromaïìuje mûsto v areálu Technick ch sluïeb, odkud jej odváïí k následnému zpracování a likvidaci firma Marius Pedersen. Monoãlánky lze odkládat i na jin ch místech (Hodináfiství Pinta, prodejna Jana apod.). V souãasné dobû se pracuje na roz- ífiení sbûrov ch míst (napfi. MûÚ, informaãní stfiedisko na námûstí, základní kola apod.) Velkoobjemov a stavební odpad Velkoobjemov a stavební odpad lze odkládat do areálu Technick ch sluïeb, ale je moïné objednat si jednorázové pfiistavení kontejneru. Tab. ã. 2 Pfiehled moïností nakládání s odpady z domácností v Krásné Lípû Typ odpadu nádoba, sbûrné místo 1. Plastové nebo kovové popelnice u domû BûÏn smûsn odpad 2. Plastové kontejnery na sídli ti 3. Bílé plastové pytle s oznaãením MP 1. Zelené pytle firmy Pro EKO Varnsdorf odkládané na svozovou trasu kaïd lich ãtvrtek Vytfiídûné sloïky domovního odpadu 2. Barevné sbûrné kontejnery a popelnice na sídli tích, námûstí a dal ích místech 3. Rukávce na PET lahve v panelácích 4. Z Krásná Lípa Velkoobjemov odpad Nebezpeãn odpad Sbûrn dvûr Technick ch sluïeb mûsta Pletafiská ul. Sbûrn dvûr Technick ch sluïeb mûsta Pletafiská ul. Baterie: Hodináfiství, MûÚ, Z, Prodejna Jana, IS SuÈ a nepouïit stavební materiál Odpad z údrïby zelenû Sbûrn dvûr Technick ch sluïeb mûsta Pletafiská ul. Vlastní komposty na zahradách [7]

9 3. 5. Sanace skládky TKO Do roku 1994 byla na území mûsta v provozu skládka TKO, která se nyní zaváïí pouze v kopovou zeminou. Pravidelnû 2x za rok se monitoruje kvalita vod nad a pod skládkou. Smûsn komunální odpad z domácností je sváïen firmou Marius Pedersen na skládku v RoÏanech. V prostoru skládky je zfiízen kompost urãen k ukládání odpadu z mûstské zelenû. Existuje jiï projektová dokumentace na rekultivaci této skládky a územní rozhodnutí o vyuïití jejího území. Náklady na rekultivaci ãiní cca 1 milión Kã, to znamená, Ïe bude tfieba najít dotaãní tituly na spolufinancování âerné skládky PfiestoÏe systém nakládání s odpady témûfi dokonale pokr vá potfieby obãanû, nachází se na území mûsta nûkolik stál ch ohnisek vzniku ãern ch skládek, které Technické sluïby prûbûïnû likvidují. Vzhledem k omezen m kapacitám v ak nemohou mûsto zcela zbavit ãern ch skládek. Ty vznikají zejména na pozemcích a v objektech s nevyjasnûn mi vlastnick mi právy a tradiãnû na okrajích mûsta. Ve spolupráci s místní základní kolou byly ãerné skládky zmapovány a nûkteré nelegální skládky byly vyklizeny za úãasti vefiejnosti (ul. Pletafiská, ul. Varnsdorfská). Stále narûstající je ãerná skládka vedle objektu firmy Ocelot. Obsah skládky nesouvisí s ãinností firmy, jedná se o bûïn komunální odpad z domácností MnoÏství odpadu vyprodukovaného v Krásné Lípû Tab. ã.: 3 MnoÏství odpadû z domácností a provozoven ve vlastnictví mûsta v roce 2003 Druh odpadu MnoÏství Pomûrné mnoïství Smûsn komunální odpad kg 48, 40 % Separovan odpad kg 2,79 % Nebezpeãn odpad kg 0,22 % Pneumatiky 3420 kg 0,20 % kvára kg 6,25 % Léky 172 kg 0,01 % Kal ze septikû a Ïump kg 42, 11 % Celkem kg 100,00 % Tab. ã.: 4 Pfiehled mnoïství separovaného odpadu (z pytlû a kontejnerû) v roce 2003 Druh odpadu MnoÏství Pomûrné mnoïství Papír kg 70,94 % Sklo kg 9,9 % Kovové obaly 176 kg 0,38 % Plastové obaly kg 13,98 % Odûvy kg 4,74 % Polystyren 5,1 m 3 5,1 m 3 Celkem kg 100,00 % Pozn.: Za 1. ãtvrtletí roku 2004 se vytfiídilo kg Tab. ã. 5 Pfiehled mnoïství nebezpeãn ch odpadû z domácností v roce 2003 Druh odpadu MnoÏství Pomûrné mnoïství Obaly od nebezpeã. látek 750 kg 19,87 % Záfiivky a odpad s rtutí 28 kg 0,74 % Ledniãky kg 58,29 % Oleje 400 kg 10,60 % Akumulátory 396 kg 10,49 % Celkem kg 100,00 % [8]

10 3. 8. ZpÛsoby nakládání s odpady 1. Smûsn komunální odpad je sváïen firmami EKO servis a. s. Marius Pedersen Group a TS Rumburk a je ukládán na skládku TKO RoÏanech. 2. Nebezpeãné odpady pfiedává firma Marius Pedersen k dal ímu zpracování firmû Ingeo, do spalovny Termizo v Liberci, na speciální skládku firmy Dekonta, do cementárny v âíïkovicích a jin m zpracovatelûm. 3. Separovan odpad sváïí a dotfiiìuje firma ProEKO Varnsdorf a dále pfiedává k recyklaci. Vût ina vytfiídûn ch surovin se tak pouïije k v robû nov ch materiálû. Vût ina odpadû vyprodukovan ch na území mûsta se likviduje skládkováním, coï odpovídá dosavadnímu trendu v âr Poplatky KaÏd obãan je povinen mûstu zaplatit za likvidaci odpadû. Od roku 2002 se poplatek vztahuje na osobu, jedná se o tzv. kapitaãní platbu. Pro rok 2003 a 2004 je shodná a ãiní 360 Kã na osobu, na dûti do 6 let je poplatek 300 Kã, stejná ãástka platí i pro rekreanty. Pro pfií tí rok v ak mûsto chystá nav ení poplatku. V pfiedchozích letech se poplatek za odpad vztahoval ke sbûrné nádobû a periodû jejího vyváïení. Poplatek ãinil napfi. v roce 1999: 1202 Kã za rok pfii t denním vyváïení a 664 Kã pfii ãtrnáctidenním vyváïení. Kapitaãní platba uãinila systém poplatkû prûhlednûj í a odstranila znev hodnûní domácností s jedním nebo dvûma obyvateli. V roce 2003 vytvofiilo mûsto pfiehled poplatníkû a zaplacen ch poplatkû. Z tohoto pfiehledu vypl vá, Ïe jen 61 % z celkového mnoïství poplatníkû (trvale bydlících i rekreantû) fiádnû platí. Dluh na poplatcích tak ãinil za rok Kã Odpady od firem a soukrom ch subjektû na území mûsta Odpady od soukrom ch subjektû sváïí firmy EKO servis Varnsdorf a. s. Marius Pedersen Group, ProEKO (separovan sbûr) a TS Rumburk (smûsn komunální odpad). Nejvíce odpadû typu O (ostatní) sváïí EKO servis a. s. z firmy Novia, z této firmy zároveà sváïí nejvût í mnoïství separovaného odpadu (v porovnání s ostatními subjekty, kter m zaji Èuje servis). Nejvíce odpadû typu N (nebezpeãn ) likviduje EKO servis pro firmu Pharming Zahrady. V roce 2003 to pfiedstavovalo 5,8 tun obalû nebezpeãn ch odpadû Návrhy a doporuãení Najít zpûsob, jak motivovat obãany k tfiídûní odpadû, tzn. zv hodnit obãany, ktefií tfiídí, v platbû za odpady napfi.: dvousloïkovou platbou. Obãan, kter se nezapojí do tfiídûní platí k základní sazbû je tû nadstavbovou sloïku napfi % apod. Zpracovat pfiehledn informativní leták na téma: Kam s odpady z domácnosti?, kde obãané najdou základní a aktuální informace o tom, jak nakládat s odpady se v emi druhy odpadû, které mohou vzniknout v domácnosti. Vytvofiit informativní materiál manuál pro soukromé subjekty, kter bude seznamovat s moïnostmi tfiídûní a zpûsoby likvidace odpadû vznikl ch ve firmách s dûrazem na nebezpeãné sloïky odpadu. Více se zamûfiit v osvûtov ch aktivitách na nakládání s nebezpeãn mi odpady. Informovat o zpûsobech nakládání s tûmito odpady, o rizicích nevhodného zacházení. Roz ífiit moïnosti odkládání nûkter ch vybran ch sloïek nebezpeãného odpadu: elektro prodejny (umístit odkládací nádobky na monoãlánky), lékárna. DÛslednûji zasahovat proti zakladatelûm ãern ch skládek a sníïit procento neplatiãû. Zapojit vût í subjekty: provozovny mûsta, základní koly, matefiské koly, ÚSP do komplexnûj ího tfiídûní sloïek TKO. Zajistit jim k tomu potfiebné prostfiedky kontejnery, popelnice, pytle, vãasné vyváïení apod. Vyfie it otázku likvidace biodpadu z domácností, které nemají vlastní kompost. ZváÏit moïnost zfiízení malé kompostárny (na odpad z mûstské zelenû i z domácností). Dokonãit rekultivaci mûstské skládky. Pokraãovat v úklidov ch akcích, do kter ch se zapojuje vefiejnost a Ïáci základní koly. [9]

11 4. Vodní hospodáfiství Kvalita povrchov ch vod Témûfi v echny odpadní vody z mûsta Krásná Lípa (s v jimkou nûkolika objektû v místní ãásti Zahrady) jsou vypou tûny do fieky Kfiinice, která dále protéká CHKO LuÏické hory, CHKO Labské pískovce a Národním parkem âeské v carsko a poté pfiekraãuje hranici a po prûtoku Národním parkem Saské v carsko na nûmecké stranû se vlévá do Labe. Proto je otázka ãi tûní odpadních vod z Krásné Lípy mimofiádnû citlivou. Kvalita vody v Kfiinici je mûfiena aï na nûmecké stranû pfii ústí Kfiinice do Labe. Podle dostupn ch dat nejsou v tomto místû s kvalitou vody problémy. Správa Národního parku nechává pravidelnû u firmy AQUATEST a.s. vyhodnocovat kvalitu vody v Kfiinici v Kyjovû a u firmy Color - Tex. V souãasné dobû je ve zku ebním provozu centrální ãistírna odpadních vod, vãetnû spla kové kanalizace, která, po dostavbû, vyfie í problém komunálních odpadních vod z centrální ãásti Krásné Lípy a Krásného Buku. ZÛstane pouze otázka vypou tûní, resp. prosakování odpadních vod z místních ãástí Kyjov, Dlouh DÛl, Vlãí Hora, SnûÏná a Zahrady. Vzhledem k rekreaãnímu charakteru tûchto lokalit je jejich v znam pro ãistotu Kfiinice v znamn, neboè zneãi tûní kulminuje v letních mûsících pfii minimálním prûtoku. Pokud jde o zneãi tûní prûmyslov mi odpadními vodami, jedin m potenciálním zdrojem je firma Color - Tex. Tato firma má sice ãistírnu odpadních vod, podle nepotvrzen ch stíïností obãanû v ak obãas do Kfiinice vypou tí odpadní vody neãi tûné. Tuto skuteãnost dokazují i rozbory kvality vody provádûné na Ïádost Správy NP â. V letech provedla Správa NP Saské v carsko prûzkum Kfiinice, z kterého vyplynuly nûkteré skuteãnosti. Byly zji tûny toxické organické látky pod zdrojem zneãi tûní barvírny v Krásné Lípû, a to oproti prameni ti v deseti aï témûfi stonásobnû zv eném mnoïství. RovnûÏ obsah kovû a tûïk ch kovû v sedimentech pod Krásnou Lípou nûkolikrát pfiekraãoval pfiirozenou hodnotu V stavba ãistírny odpadních vod a sbûrné kanalizace S vyuïitím prostfiedkû z dotace ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí a za finanãní spoluúãasti Severoãeské vodárenské spoleãnosti se v souãasné dobû ve mûstû staví centrální ãistírna odpadních vod spolu se spla kovou kanalizací. Tato ãistírna bude obsahovat mechanicko-biologickou technologii ãi tûní komunálních odpadních vod a bude mít kapacitu 3500 ekvivalentních obyvatel. Právû se dokonãuje v stavba 1. etapy tohoto projektu. Po jejím dokonãení bude vyfie eno ãi tûní cca 80% komunálních odpadních vod v centrální ãásti Krásné Lípy a Krásného Buku. âistírna odpadních vod byla uvedena do zku ebního provozu v ãervenci Do trvalého provozu by mûla b t uvedena do konce roku V rámci 1. etapy bylo kromû vlastní ãistírny vybudováno cca m stokové sítû, 2 ãerpací stanice spla kov ch vod a cca 200 pfiípojek. Navíc bude vybudováno m vodovodního potrubí pro rozvod pitné vody tam, kde dosud nebyla pitná voda zavedena. Celkové náklady na 1. etapu dosahují ãástky 82 mil. Kã, vãetnû pfieloïek komunikací. Po ukonãení 1. etapy v stavby bude je tû zapotfiebí roz ífiit kanalizaci do tûch okrajov ch ãástí mûsta, kde je to je tû ekonomicky únosné a zahustit síè zbudovanou v 1. etapû. Mûsto má jiï pfiipravenou projektovou dokumentaci pro v stavbu kanalizace v ãástech Vlãí Hora a Zahrady. Po ukonãení v stavby centrální âov se bude snaïit na tyto projekty zajistit externí financování Doporuãení Uplatnit projekt vybudování kanalizace spla kov ch vod (místní nebo skupinové) v místních ãástech Vlãí Hora a Zahrady do Státního fondu Ïivotního prostfiedí, pfiípadnû operaãního programu Infrastruktura. Dobudovat kanalizaci v okrajov ch ãástech centrální ãásti Krásné Lípy tam, kde je to ekonomicky pfiijatelné. V rámci projektu Integrovan management ekosystémû âeského v carska podpofiit a realizovat pilotní projekt ãi tûní odpadních vod s vyuïitím kofienové ãistírny. VyuÏít decentralizované ãi tûní odpadních vod v ãásti Dlouh DÛl, pfiípadnû s vyuïitím kofienové ãistírny v rámci obnoveného mokfiadu. Uplatnit v e uvedené projekty u Státního fondu Ïivotního prostfiedí a u strukturálních fondû v rámci operaãního programu Infrastruktura. V rámci projektu Integrovan management ekosystémû âeského v carska provést a vyhodnotit monitoring kvality vody v Kfiinici pfii vstupu do Národního parku âeské v carsko. [10]

12 5. Pfiírodní prostfiedí a zeleà Maloplo ná zeleà na území mûsta Krásná Lípa Poãátkem minulého desetiletí byla, ve spolupráci s Ing. Karlem Hiekem, pracovníkem V zkumného ústavu okrasného zahradnictví v PrÛhonicích, zpracována koncepce obnovy maloplo né zelenû mûsta Krásná Lípa. V pûvodním zámûru se t kala cca tfiiceti vytipovan ch ploch v mûstské zástavbû. Jednalo se o místa se zbytky pûvodní vysoké zelenû, je tû z dob pfiedváleãn ch nebo s pozûstatky Ïiveln ch, nekoncepãních v sadeb z období kolem roku Dle pûvodnû zpracované koncepce se postupuje i v souãasnosti, jsou v ak zohledàovány nové skuteãnosti, související pfiedev ím s rozvojem a investiãní ãinností mûsta, tzn. Ïe v sadby zelenû se stávají samozfiejmou souãástí novû budovan ch staveb a zafiízení mûstské infrastruktury. V Mûstském parku probûhnou úpravy na celkové rozloze cca 10,6 ha. O etfieno bude ozdravn m fiezem 186 stromû, odstranûno bude m 2 náletov ch dfievin, vysazeno bude pfies 500 stromû a 23 tisíc kefiû. V leto ním roce zároveà probûhne za finanãní podpory Ministerstva pro místní rozvoj, resp. Ústeckého kraje, rekonstrukce zelenû parãíku pfii vstupu do Kyjovského údolí v osadû Kyjov. Na jafie leto ního roku byla dokonãena revitalizace rybníka Cimrák o rozloze 2,7 ha, bylo provedeno odbahnûní odtûïeno cca m 3 bahna, zpevnûní hráze, vystavûno nové odtokové zafiízení a byly upraveny bfiehové porosty, kde bylo vysázeno více neï 200 kusû nové zelenû a vysazena alej na hrázi. Na Ïádost mûsta zpracovala firma Terraprojekt studii Revitalizace fiíãního systému fiíãky Kfiinice âlenûní ploch Mûstská zeleà v Krásné Lípû je rozdûlena na plochy intenzivnû a extenzivnû udrïované, plochy speciální (travnaté hrací plochy sportovního areálu) a ostatní zeleà (zeleà doprovodná, liniová). Intenzivnû udrïovan ch ploch rûzn ch velikostí je na území mûsta v souãasné dobû devatenáct a kaïdoroãnû minimálnû dvû pfiib vají. Konkrétnû je to 3,5 ha trávníkû a více neï m 2 kefiov ch v sadeb. Extenzivnû je udrïováno na 5 ha travnat ch ploch. ZároveÀ jsou v období vegetaãního klidu prûbûïnû fiezem o etfiovány alejové stromy a doprovodná zeleà u komunikací, témûfi 65 km zeleà ostatní. Speciální zelení se v místních podmínkách a pro potfieby tohoto dokumentu rozumí trávníková plocha fotbalového stadionu urãená pro sportovní vyuïití a zeleà mûstsk ch hfibitovû (pfiedev ím vsypová louãka). Této zelenû je udrïován cca 1,5 ha Financování BûÏná údrïba a malé investice jsou plnû pokr vány z rozpoãtu mûsta. ÚdrÏba je provádûna v rámci ãinnosti odboru MûÚ Technické sluïby, tedy svépomocí. Tento zpûsob se dlouhodobû velmi osvûdãil a je finanãnû v hodn. Pro odbornû ménû nároãné ãinnosti je vyuïíváno zamûstnávání pracovníkû prostfiednictvím programû Úfiadu práce Dûãín. Na bûïnou údrïbu zelenû je pravidelnû v provozním rozpoãtu mûsta urãeno roãnû 200. tis. Kã. Ve stejné v i jsou zpravidla i v daje investiãní, coï umoïàuje realizovat roãnû obnovu 1 2 dal ích ploch. I v investiãní ãinnosti mûsto dûslednû vyuïívá svépomoci v sadby jsou realizovány Technick mi sluïbami mûsta, s v jimkou velk ch investiãních akcí, kdy jsou zakázky zadávány dle platn ch zákonû dodavatelsk m firmám. Financování v e zmínûn ch vût ích investiãních akcí je zaji Èováno vyuïitím dotaãních titulû a grantû Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr, Ministerstva pro místní rozvoj âr, Státního fondu Ïivotního prostfiedí âr, Ústeckého kraje, atd. Finanãní podíl mûsta na realizaci akcí je tím v raznû sníïen Investiãní akce vût ího rozsahu Dlouhodobû jsou pfiipravovány a v souãasné dobû se jiï realizují i investiãní akce vût ího rozsahu, které jsou financovány vût í ãástí z dotaãních titulû ministerstev a státních fondû. V následujících dvou letech probûhne kompletní rekonstrukce zelenû hlavního mûstského hfibitova a regenerace Mûstského parku v Krásné Lípû, která je vzhledem k rozsahu a finanãní nároãnosti rozloïena do tfií let. Na hfibitovû bude vysázeno cca kefiû, více neï 90 vzrostl ch stromû a celkovû bude rekonstrukcí dotãeno 1,24 ha ploch ÚdrÏba, odpady Plochy udrïované zelenû se nadále roz ifiují a jejich údrïba je stále nároãnûj í. I kdyï pfii realizaci v sadeb je pouïíván princip zahu tûn ch v sadeb, kdy je na jednotku plochy vysazováno vût í mnoïství exempláfiû, a tak dojde k jejich zápoji a pokrytí urãen ch míst ve velmi krátkém ãasovém horizontu a v raznû se tím omezí rûst plevelû. Roste zároveà i rozloha udrïovan ch trávníkov ch ploch. BûÏná údrïba je provádûna zásadnû svépomocí. Organické odpady vznikající pfii údrïbû i investiãní ãinnosti jsou dále plnû vyuïívány. [11]

13 Odstranûné plevelné rostliny a poseãená travní hmota jsou deponovány a kompostovány v areálu b valé mûstské skládky. TaktéÏ odstranûné vûtve a dfievité v hony jsou tûpkovány a vzniklá dfievní tûpka je kompostována. Do budoucna se uva- Ïuje o jejím dal ím vyuïití pro mulãování. OdtûÏené rybniãní bahno (v podstatû splavená svrchní orniãní vrstva) bylo deponováno, prosypáno mlet m vápencem a po vyschnutí a opakovaném provzdu nûní a pfiehrnutí bude pouïíváno jako pûstební substrát pfii v sadbách Problémy a doporuãená opatfiení Roz ifiující se plochy zelenû a probíhající rozsáhlé investiãní akce vytváfiejí velk tlak na souãasné personální obsazení. Ve vlastním provozu je pouze jeden kvalifikovan stfiedo kolsky vzdûlan zahradník. Zb vající pracovníci, pfieváïnû sezónní, jsou pouze za kolené pomocné profese. V rámci odboru MûÚ Technické sluïby byl zfiízen samostatn zahradnick úsek. Bude potfieba v hledovû zajistit doplnûní minimálnû dvûma odborn mi pracovníky, alespoà vyuãen mi v oboru. Finanãní zaji tûní je ze strany mûsta odpovídající a vzhledem k rozpoãtov m moïnostem nelze oãekávat zásadní nav ení. Pro vût í investice je potfieba hledat vnûj í zdroje. Jedním z dlouhodob ch problémû je vandalismus, aè jej chápeme jako úmyslné ãi nevûdomé po kozování, pfiípadnû i zcizování vysázen ch rostlin. Nízké kulturní a estetické cítûní je velk m dluhem minulosti a jen postupnû lze oãekávat zásadní zmûnu v chování obãanû, kdy se pfiiblíïíme k obvykl m západoevropsk m standardûm. Lze v ak uvést, Ïe vandalismus není zásadním problémem mûstské zelenû. Postupem ãasu a s mûnícími se podmínkami je upravená mûstská zeleà chápána jako samozfiejmá souãást Ïivotního prostfiedí, toho nejbliï ího kaïdému ãlovûku. Témûfi samozfiejmû a automaticky jsou jiï vnímány posekané trávníky a upravené kefie. Vztah k zeleni ze strany obãanû se postupnû zlep- uje a pfiestává b t chápán jako nûco zbyteãného. I podpora centrálních orgánû a jin ch subjektû se postupnû rozvinula a nabízí rûzné moïnosti, jak dané zámûry realizovat. Role mûsta jako nositele zámûru vybudování kvalitního pfiírodního prostfiedí na vlastním území je samozfiejmou souãástí jeho poslání i do budoucna. [12]

14 6. Plánování a fiízení Popis situace Mûsto Krásná Lípa se hlásí k my lence udrïitelného rozvoje a jiï fiadu let se ji snaïí uplatàovat nejen na svém teritoriu, ale i v okolních obcích. UdrÏiteln rozvoj pfiitom chápe jako sociálnû-ekonomick rozvoj daného území, kter není v rozporu s ochranou Ïivotního prostfiedí, zejména s ochranou pfiírody, ale naopak ji vyuïívá a staví na ní. Tomu odpovídají i nástroje, které mûsto pouïívá. Pro mûsto velikosti Krásné Lípy není z kapacitních dûvodû moïné (a je to i zbyteãné) mít jednotlivé sektorové plány/strategie pro ochranu Ïivotního prostfiedí. Jedinou v jimkou byl v polovinû devadesát ch let mûstsk program zlep ení kvality ovzdu- í, vyvolan kritick m stavem ovzdu í v centru mûsta. Pokud jde o integrovan pfiístup k ochranû Ïivotního prostfiedí a podpofie udrïitelného rozvoje, vyuïívá mûsto následující nástroje: Rada mûsta slouãila komisi Ïivotního prostfiedí s komisí v stavby (investiãní). KaÏdá rozvojová investice je tedy zároveà projednávaná i z hlediska jejího dopadu na Ïivotní prostfiedí. Proces místní Agendy 21. Ve mûstû jiï z iniciativy obãanû v letech probíhal proces místní Agendy 21, zamûfien na zkrá lení a rozvoj panelového sídli tû v centru mûsta. V jeho rámci se obãané sami podíleli jak na plánování, tak i realizaci mal ch projektû. DÛsledné informování obãanû. Mûsto vydává ãasopis Vik fi, ve kterém informuje o v ech plánovan ch zámûrech. Dále mûsto zavedlo vnitfiní pravidla pro poskytování informací vefiejnosti. Identifikace potfieb v oblasti Ïivotního prostfiedí. Mûsto si zadalo zpracování Studie potfieb regionu âeské v carsko, zamûfienou na identifikaci klíãov ch potfieb v oblasti infrastruktury pro ochranu Ïivotního prostfiedí a infrastruktury pro cestovní ruch. Tato studie byla zpracována pro v ech 9 obcí pfiiléhajících k národnímu parku a její závûry byly projednány se Správou NP â i se Správou Chránûné krajinné oblasti Labské Pískovce. Iniciace a podpora integrovaného managementu území v regionu âeského v carska. V roce 2001 mûsto iniciovalo zaloïení obecnû prospû né spoleãnosti âeské v carsko s cílem vytvofiit nezávislou platformu pro komunikaci v ech zájmov ch skupin a pro realizaci projektû a aktivit zamûfien ch na udrïiteln rozvoj regionu âeského v carska. Tuto obecnû prospû nou spoleãnost zaloïilo spoleãnû se Správou Národního parku a s místní organizací âeského svazu ochráncû pfiírody Tilia. Spoleãnost jiï úspû nû tfietím rokem funguje. Jako dûkaz mûïe slouïit i skuteãnost, Ïe díky existenci i aktivitám obecnû prospû né spoleãnosti je pfied schválením projekt Integrovan management ekosystémû âeského v carska, kter by mûl b t podpofien Svûtov m fondem na ochranu Ïivotního prostfiedí a kter by mûl b t zamûfien na získání finanãních prostfiedkû pro udrïiteln rozvoj obcí v sousedství národního parku Doporuãení v oblasti plánování a fiízení Zapojit do problematiky Ïivotního prostfiedí i problémové skupiny obyvatel. Vzhledem k dosaïen m v sledkûm se zapojit do projektu Zdravé mûsto. Uspofiádat soutûï o nejekologiãtûj í dûm s odmûnami typu velké balení bezfosfátového pracího prá ku podobnû jako v Dûãínû. V rámci tomboly v plesové sezónû zafiadit ekologické ceny. PoÏádat SFÎP o dotaci na dopracování programu ochrany Ïivotního prostfiedí (na základû jiï zpracované studie potfieb) a tu pak pfiedloïit SFÎP jako podklad pro ãerpání finanãních prostfiedkû. ZváÏit my lenku malého fondu, do kterého by místní podnikatelé, sponzofii ãi turisté mohli pfiispívat na ochranu Ïivotního prostfiedí napfi. na v kup unikátních pfiírodních pozemkû za úãelem jejich zachování v pfiírodním stavu. [13]

15 7. Informaãní systém a vzdûlávání Poskytování informací o Ïivotním prostfiedí a zapojení vefiejnosti V chozí stav Poskytování informací o Ïivotním prostfiedí a zapojení vefiejnosti do rozhodovacích procesû v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí je limitováno pfiedev ím nedostatkem zdrojû relevantních informací a nedostatkem pfiíleïitostí zapojení vefiejnosti do aktivit v Ïivotním prostfiedí. Díky tomu, Ïe se Krásná Lípa nachází v blízkosti chránûn ch území a sloïky Ïivotního prostfiedí v jejím bezprostfiedním okolí jsou zneãi Èovány minimálnû, nepocièují obãané potfiebu informovat se pravidelnû stavu ÎP, a ani se zatím nûjak silnû nezapojují do procesû v oblasti ochrany a péãe o Ïivotní prostfiedí Poskytování informací o Ïivotním prostfiedí Informace o stavu Ïivotního prostfiedí jsou poskytovány pracovníky mûstského úfiadu ad hoc k jednotliv m pfiípadûm, které souvisí s problematikou Ïivotního prostfiedí. Vût ina informací je podána na základû obvyklého mechanismu konzultací s povûfien m pracovníkem okamïitû, prûmûrná doba vyfiízení sloïitûj- ích Ïádostí ãiní jeden t den. ZvefiejÀované údaje jsou spí e informativního charakteru, neboè mûsto nedisponuje potfiebn mi zdroji informací (monitorovacími stanicemi), které by umoïnily mûfiit a analyzovat hodnoty zneãi tûní jednotliv ch sloïek Ïivotního prostfiedí a porovnávat je s dan mi limity. Hodnoty zneãi tûní tudíï nejsou mûstem zvefiejàovány. V pfiípadû extrémního pfiekroãení limitû zneãi tûní/havarijního stavu je aktivizován Integrovan záchrann system, kter informuje obãany o stavu nebezpeãí. Charakter poskytovan ch informací je definován zákonem 123/1998 Sb., o právu na informace o Ïivotním prostfiedí, pfiiãemï obec pfiedev ím informuje o: investiãních i neinvestiãních zámûrech s dopadem na stav Ïivotního prostfiedí (plynofikace, územní plán apod.) relevantních ãinnostech v oblasti odpadového a vodního hospodáfiství a ãinnostech v oblasti ochrany pfiírody a krajiny (nakládání s odpady apod.) Takto definované informace, které jsou zvefiejàovány pfiedev ím v místním tisku a na úfiední desce, pfiípadnû na vefiejn ch nástûnkách, zároveà úzce korespondují s pfiirozenou poptávkou po informacích o Ïivotním prostfiedí ze strany obãanû a dal ích cílov ch skupin Zapojení vefiejnosti Zapojení vefiejnosti do rozhodovacích procesû v oblasti Ïivotního prostfiedí je uskuteãàováno pfiedev ím prostfiednictvím zástupcû vefiejnosti v nepovinnû ustavené komisi v stavby a Ïivotního prostfiedí Rady mûsta, jeï doporuãuje fie ení zásadních otázek rozhodovacím orgánûm mûsta. Modelovou ukázkou zapojování vefiejnosti se stal projekt plánování a dostavby vefiejného prostranství na sídli ti, do jehoï pfiesného definování dle metodiky místní Agendy 21 a následné realizace se zapojilo témûfi sto obãanû Doporuãení Nejvût ím nedostatkem v oblasti poskytování informací je nepochybnû nedostatek informaãních zdrojû a následné nezvefiejàování informací o stavu ÎP. Nahodilé umístûní nûkolika informaãních zdrojû do izolovan ch lokalit se v ak nejeví pfiíli úãelné. Pro získání komplexnûj í pfiedstavy o stavu Ïivotního prostfiedí se zdá nejefektivnûj í cestou v znamné posílení role Správy CHKO LuÏické hory, CHKO Labské pískovce a NP âeské v carsko jako státních orgánû v oblasti ochrany pfiírody, které by mûly disponovat dostateãn m odborn m potenciálem pro zaji tûní soustavného vyhodnocování informací o stavu ÎP a iniciaci nápravn ch opatfiení. Pravidelné a systematické zvefiejàování informací prostfiednictvím stávajících komunikaãních nástrojû (média, informaãní stfiedisko, úfiední deska) zjevnû není poptáváno, nicménû intenzivnûj í oboustranné komunikaci mezi pfiedstaviteli mûsta a vefiejností by napomohl dokument ve formû v roãní zprávy informující o plnûní programového prohlá ení a obsahující kapitolu o v voji Ïivotního prostfiedí mûsta (napfi. o úpravách mûstské zelenû, stavu nakládání s odpady apod.). Pro v raznûj í zapojení vefiejnosti je doporuãeníhodné: zachovat souãasn mechanismus komise v stavby a ÎP vytvofiit dal í pfiíleïitosti pro zapojení vefiejnosti stejného charakteru, jako byla revitalizace prostor sídli tû nejlépe na základû stfiednûdobé strategie zapojování vefiejnosti rozvíjet spolupráci se zájmov mi organizacemi ãinn mi v oblasti ÎP (napfi. Ekoklub, Základní kola, Spolek pfiátel NP, KâT, âsop Tilia) pfiedev ím pfii praktick ch aktivitách na ochranu ÎP (úklidové brigády, záchrana ÏivoãichÛ) Environmentální v chova a vzdûlávání Krásná Lípa se nachází v blízkosti tfií chránûn ch území (CHKO LuÏické hory, CHKO Labské pískovce a NP âeské v carsko), z ãehoï vypl vá pfiirozená potfieba zab vat se environmentální v chovou a vzdûláváním dûtí, mládeïe i dospûl ch, která je zamûfiená pfiedev ím na problematiku ochrany pfiírody. Pfiítomnost pfiírodovûdnû hodnotn ch území navíc sk tá nepfieberné moïnosti pro realizaci praktické ekologické v chovy pfiímo v terénu (sázení stromû, exkurze, terénní v ukové programy, mapování, ochrana ohroïen ch druhû apod.). V Krásné Lípû se problematikou environmentální v chovy a vzdûlávání zab vají ãtyfii subjekty: âesk svaz ochráncû pfiírody Tilia, Správa Národního parku âeské v carsko, [14]

16 obecnû prospû ná spoleãnost âeské v carsko a Základní kola Krásná Lípa. Zmínûné organizace úzce spolupracují a fiadu aktivit plánují a realizují spoleãnû, coï zvy uje celkov efekt environmentálního pûsobení na nej ir í vefiejnost. Tento model vzájemného propojení nûkolika subjektû zab vajících se environmentální v chovou, kter mûsto podporuje sv mi vstfiícn mi kroky, lze povaïovat za ojedinûl a hodn následování âesk svaz ochráncû pfiírody Tilia Od roku 1982 pûsobí v Krásné Lípû âesk svaz ochráncû pfiírody Tilia, kter má ve své náplní kromû konkrétních ochranáfisk ch projektû i práci s dûtmi a mládeïí. Centrem aktivit tohoto sdruïení je od roku 1995 terénní základna Buk, která byla díky prostfiedkûm z rûzn ch fondû rekonstruována: (byla roz ífiena její ubytovací kapacita, novû zbudováno sociální zafiízení, kuchynû apod.) tak, aby mohla postupnû zaãít slouïit jako v chovnû vzdûlávací stfiedisko se stálou nabídkou terénních ekov chovn ch programû pro kolská i mimo kolská zafiízení. V souãasné dobû pfii âsop Tilia fungují v Krásné Lípû dva pfiírodovûdné oddíly: pro dûti od 6 10 let (Permoníci) a pro mládeï od 15 v e (Ekoklub). âsop Tilia pofiádá letní tábory, dále ve spolupráci s dal ími subjekty pfiipravuje nûkolik akcí pro vefiejnost: Ukliìme svût, Den stromû, Den Zemû, a soutûïe: Zelená stezka zlat list, Indiánská stezka, v tvarná a fotografická soutûï, Ekologická olympiáda apod. Pro svou ãinnost získává âsop Tilia prostfiedky pomocí grantû z rûzn ch fondû, z M MT, z rozpoãtu mûsta, ze sponzorsk ch darû aj Správa Národního parku âeské v carsko Se vznikem Správy Národního parku âeské v carsko dostala ekologická v chova na Krásnolipsku ir í rozmûr. Vedle v zkumn ch a ochranáfisk ch aktivit Správy je stûïejní její funkce v chovnû vzdûlávací, která by nemûla b t naplàována pouze odborn mi pfiedná kami a exkurzemi pro úzk okruh zájemcû, ale mûla by b t uplatàována i na ir í vefiejnost. Jeden ze zamûstnancû oddûlení vefiejn ch vztahû se pak více zamûfiuje na cílovou skupinu dûtí a mládeïe realizuje v ukové programy pro koly, organizuje soutûïe, vede pfiírodovûdn oddíl Ranger pro dûti ve vûku 8 15 let (pfii Správû NP â zfiízen v fiíjnu 2000), organizuje ãesko-nûmecké tábory dûtí a mládeïe, koordinuje spolupráci se základní kolou a fiadu dal ích aktivit. KaÏd rok v rámci oslav Dne Zemû pofiádá Správa NP â Den otevfien ch dvefií, jehoï cílem je nejen seznámit náv tûvníky s prací zamûstnancû, ale pozitivnû se prezentovat pfied vefiejností, která ne vïdy vnímá Správu NP a vûbec NP jako pfiínos pro zdej í mûsto a region. Správa NP vydává kaïdoroãnû broïuru Akce pro vefiejnost, která seznamuje vefiejnost s nabídkou pfiedná ek, exkursí a soutûïí pofiádan ch Správou NP. Dvakrát roãnû vydává Správa NP zpravodaj âeské v carsko, ve kterém jsou publikovány ãlánky o pfiírodû, historii âeského v carska, ale také o EVVO âeské v carsko o. p. s. V roce 2001 mûsto Krásná Lípa spoleãnû s âsop Tilia a Správou NP â zaloïily obecnû prospû nou spoleãnost. Posláním spoleãnosti je pfiispívat k etrnému rozvoji a ochranû pfiírodního prostfiedí âeského v carska, pfiedev ím pozitivní prezentací regionu, ekologickou osvûtou a podporou etrn ch technologií. Snahou organizace je integrovat rozvojové aktivity státní správy, samosprávy a neziskov ch subjektû. Cílem projektû je vytvofiení stálé nabídky ekov chovn ch programû pro kolská zafiízení v severní ãásti b valého okresu Dûãín a podpora práce s dûtmi a mládeïí pfiímo v Krásné Lípû. Díky snaze OPS se rozvíjí i pfieshraniãní spolupráce místní základní koly s centrem ochráncû pfiírody v Neukirch. OPS se rovnûï podílí na pfiípravû akcí pro vefiejnost uveden ch u pfiedchozích subjektû. Od zaloïení OPS funguje i neformální sdruïení Spolek pfiátel NP â, kde se sdruïují nejen místní obãané, ale zájemci z celé âr. âlenové Spolku jsou pravidelnû informováni o aktivitách v âeském v carsku a jsou zváni na akce pro vefiejnost Základní kola Úspûch ekologické osvûty, kterou realizují v Krásné Lípû jmenované subjekty, by nebyl moïn bez kvalitní spolupráce s místní základní kolou. Napfi. ve kolním roce pfiipravily Správa NP â, OPS a âsop Tilia pro Ïáky Z tfii tématické t dny (ke dni vod, stromû a v rámci akce Ukliìme svût), které zahrnovaly nejen v ukové programy ve tfiídách, pfiedná ky a diskusní fóra, ale i praktické aktivity v NP â a ve mûstû (sázení stromû, úklidové akce, mapování Kfiinice). Stálá spolupráce se základní kolou byla potvrzena podepsáním prohlá ení o partnerství mezi vedením koly, Správou NP â a âsop Tilia Centrum âeského v carska Mûsto Krásná Lípa ve spolupráci se Správou NP âeské v carsko a âeské v carsko o.p.s. pfiipravilo projekt Centrum âeského v carska v Krásné Lípû, jehoï souãástí je nûkolik podprojektû. Osvûty a vzdûlávání se t kají zejména Köglerova nauãná stezka a Centrum vzdûlávání v Krásné Lípû. 1. Köglerova nauãná stezka tento projekt vychází z nauãné stezky po geologick ch zajímavostech, která vedla okolím Krásné Lípy a kterou zbudoval Rudolf Kögler na poãátku 20. století. Její nová podoba by mûla b t ir í co do obsahu i rozsahu. Kromû geologie by mûla seznamovat s dal ími pfiírodními a historick mi zajímavostmi kraje. Realizaãní t m jiï vymezil trasu, urãil podobu tabulí a v souãasné dobû pfiipravuje texty k jednotliv m zastavením. V nejbliï ím okolí Krásné Lípy zatím existuje jen dûtská nauãná stezka u terénní základny Buk, takïe zrealizování projektu bude velmi v znamn m posunem v oblasti informování a osvûty místních obãanû i turistû. 2. Centrum vzdûlávání ve stadiu projektové dokumentace je dal í projekt, a to zfiízení vzdûlávacího centra na námûstí v Krásné Lípû, které by mûlo fungovat jako informaãní stfie- [15]