Studie potfieb. âeského v carska. regionu. Lubomír Paroha, Marie Tichá, Marek Mráz

Transkript

1 Lubomír Paroha, Marie Tichá, Marek Mráz Studie potfieb regionu âeského v carska Vydala pro mûsto Krásná Lípa v roce 2004 obecnû prospû ná spoleãnost âeské v carsko

2 Za cenné informace, zajímavé podnûty, úãelné pfiipomínky a vstfiícnou pomoc, bez níï by tato studie nemohla b t zpracována, vdûãíme: J. Doubravovi, senátorovi PâR, M. Dafibujánovi, místostarostovi obce Hfiensko, Dr. J. Eichlerovi, pfiedsedovi ZO âsop Tilia, J. Havlovi, starostovi obce Hfiensko, Ing. W. Hentschelovi, vedoucímu Správy CHKO Labské pískovce, Ing. J. Hyk ovi, vedoucímu odboru Ïivotního prostfiedí mûsta Dûãín, Ing. V. Janãové, vedoucí odboru rozvoje mûsta Dûãín, J. Královi, starostovi obce Staré Kfieãany, S. KfiíÏkovi, zástupci obce Hfiensko, H. KfiíÏkové, starostce obce RÛÏová, Ing. Z. Linhartovi, starostovi mûsta Krásná Lípa, V. Markové, starostce obce Srbská Kamenice, J. Navrátilovi, starostovi obce Chfiibská, Ing. F. Pácaltovi, fiediteli SVS, a. s., Dr. Z. Patzeltovi, fiediteli Správy NP âeské v carsko, I. Rotovi, odbornému referentovi odboru Ïivotního prostfiedí mûsta Dûãín, B. Stejskalové, starostce obce Doubice, Z. Vaverkové, Dis, odborné referentce odboru Ïivotního prostfiedí mûsta Dûãín, Ing. J. Veselému, starostovi obce Janov, Ing. Z. Zemanové, starostce obce Jetfiichovice [1]

3 Obsah 1. Úvod Struãná charakteristika âeského v carska Vymezení zájmového území pro potfieby projektu Demografick v voj území, poãet obyvatel, socio-ekonomická situace Základní charakteristika území Obyvatelstvo Osídlení Pracovní pfiíleïitosti Identifikace potfieb regionu Metodika Stanovení rozsahu zájmového území Vytipování hlavních aktérû v území Stanovení hlavních problémov ch okruhû Metody sbûru a zpracování údajû / informací ZpÛsob verifikace Anal za potfieb regionu Identifikace klíãov ch potfieb regionu Potfieba ochrany Ïivotního prostfiedí Dlouhodobé cíle ochrany Ïivotního prostfiedí v regionu Potfieby v oblasti ãi tûní komunálních odpadních vod Úvod Pfiehled souãasného stavu v ãi tûní odpadních vod podle ãástí obcí Problémy v oblasti ãi tûní komunálních odpadních vod Potfieby identifikované starosty obcí âeského v carska Investice pfiedpokládané Plánem rozvoje vodovodû a kanalizací Ústeckého kraje Poãet obyvatel a rekreantû podle ãástí obcí Identifikace prioritních lokalit Formulace projektû MoÏné zdroje financování Potfieby v oblasti ãistoty ovzdu í Úvod Zdroje zneãi Èování ovzdu í âeského v carska Kvalita ovzdu í âeského v carska Problémy v oblasti ochrany ovzdu í Potfieby identifikované starosty obcí âeského v carska Plynofikace Priority Formulace projektû MoÏné zdroje financování Lesy a zemûdûlství v âeském v carsku Zdroj informací: Plán rozvoje vodovodû a kanalizací Ústeckého kraje [2]

4 6. Turistika Formulace projektû MoÏnosti financování projektû Shoda se strategick mi prioritami a návrh hodnocení Úvod Operaãní programy strukturálních fondû Dotaãní programy Státního fondu Ïivotního prostfiedí Program rozvoje Ústeckého kraje Finanãní rámec Úvod Souhrnné náklady Podrobn finanãní rámec pro jednotlivé projekty Návrh dotaãního titulu SFÎP pro podporu opatfiení navrïen ch studií Úvod Podrobnûj í popis opatfiení a jejich zdûvodnûní Zavést podporu pofiízení studií proveditelnosti Zavést podporu pofiízení projektové dokumentace Zavést podporu technické pomoci pfii zpracování Ïádostí o dotaci na strukturální, popfi. jiné fondy U podporovan ch investiãních akcí zv it procento dotace U projektû v oblasti ãi tûní odpadních vod roz ífiit pfiedmût podpory na decentralizovaná ãi jiná fie ení a okruh koneãn ch pfiíjemcû podpory i na fyzické osoby a malé podniky U obcí, kde jiï probûhla ãásteãná plynofikace, podpofiit její dokonãení vãetnû plynofikace tûch objektû v majetkû obcí nebo mal ch podnikû, které jsou (budou) napojeny Podpofiit zpracování koncepce vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie pro zlep ení kvality ovzdu í v zimních mûsících Podporu pro malé podniky navrïenou v e vázat na dodrïení pravidla de minimis, tj. tak, aby mohla b t poskytnuta podpora, aniï to bude v rozporu s pravidly Evropské komise Závûr Shrnutí Problémy Doporuãení PouÏitá literatura a zdroje informací [3]

5 1. Úvod Vyhlá ení ãásti unikátního pfiírodního prostfiedí âeského v carska národním parkem v roce 2000 pfiineslo pro tento region dal í pfiíleïitost pokraãovat v jeho postupné obnovû, ale v oãích mnoh ch téï hrozbu pro jeho dal í rozvoj. Tento zdánliv nesoulad pfiedstavuje pro zodpovûdné správce tohoto území aè uï jsou jimi pfiedstavitelé státní ochrany pfiírody, samosprávy ãi podnikatelsk ch a nepodnikatelsk ch subjektû základní osu uvaïování o perspektivách âeského v carska. Úheln m kamenem této diskuse se pfiitom stává otázka, jak je moïné zajistit dal í rozvoj obcí, které pfiímo ãi nepfiímo ovlivàují území národního parku, a zároveà nepo kozovat jedno z nejcennûj ích pfiírodních území stfiední Evropy. To je také hlavním dûvodem proã tûïi tû této studie spoãívá pfiedev ím v popisu a anal ze území vnû Národního parku, které v ak Národní park bezprostfiednû ovlivàuje. Právû snaha zodpovûdût otázku rozvoje obcí byla bezprostfiedním podnûtem, jenï vedl mûsto Krásná Lípa, nejvût í sídlo bezprostfiednû sousedící s Národním parkem, k zadání studie, jejímï cílem má b t zmapování potfieb regionu, které vznikají v souvislosti s existencí Národního parku. Zfietelnû dominující potfiebou, na kterou se tudíï studie zamûfiuje, se z hlediska budoucnosti obcí jeví vyuïití pfiítomnosti atraktivního pfiírodního území pro dal í rozvoj cestovního ruchu. Studie potfieb se v této ãásti usiluje stát mj. zdrojem inspirace pro originální, k pfiírodû etrné a nosné zámûry. Druh m impulzem ke vzniku této studie bylo dlouhodobé úsilí Správy Národního parku o vytvofiení podpûrného podkladu, jenï by mohli vyuïívat Ïadatelé o dotace na projekty smûfiované ke zlep ení Ïivotního prostfiedí a etrného vyuïívání krajiny v obcích, které ovlivàují hlavní potfiebu z hlediska ochrany pfiírody - zachovat a zlep ovat stav pfiírodního prostfiedí Národního parku. Kromû anal zy a hodnocení aktuální situace u vybran ch ekologick ch okruhû zde studie pfiiná í i pfiehled stávajících a pfiedev ím potenciálních projektov ch zámûrû vãetnû moïn ch zdrojû financování (zejména dosud nevyuïívan ch a stále trochu tajemn ch strukturálních fondû EU) a doporuãen ch (co nej etrnûj ích) metod realizace. Právû praktickou vyuïitelnost studie jsme mûli na zfieteli pfii zpracování jejích jednotliv ch kapitol. Pfiáli bychom si proto, aby její ãtenáfii, tedy pfiedev ím zástupci obcí, správ velkoplo n ch chránûn ch území, podnikatelsk ch i neziskov ch organizací a vûbec v ichni zájemci nalezli v tomto dokumentu studii, kterou opravdu potfiebují. V Krásné Lípû RNDr. Lubomír Paroha Ing. Marie Tichá Mgr. Marek Mráz [4]

6 2. Struãná charakteristika âeského v carska 2.1. Vymezení zájmového území pro potfieby projektu Pfii definici zájmového území jsme vycházeli z následujících pfiedpokladû: 1. ir ím cílem projektu je pfiispût k ochranû ekosystémû Národního parku âeské v carsko pomocí ekologizace stávající infrastruktury, která se nachází pfiedev ím v obcích obklopujících NP 2. projekt by se mûl zamûfiit pfiedev ím na pomoc tûm obcím/lokalitám, které jsou souãástí parku a mohou b t potenciálnû nejvíce postiïeny omezeními vypl vajícími z existence národního parku 3. dominantní sloïkou zprostfiedkující interakci mezi národním parkem a jeho okolím je voda, zájmové území bude zasahovat pfiedev ím do povodí Kfiinice a Kamenice Proto jsme se rozhodli zájmové území projektu definovat jako prûnik povodí Kfiinice a Kamenice s katastrem obcí, zasahujících do Národního parku âeské v carsko. Zájmové území je tedy tvofieno 26 lokalitami (ãástmi obcí), leïícími v 9 obcích, jejichï charakteristice je vûnován následující oddíl. Vymezení zájmového území shrnuje následující mapa: 2.2. Demografick v voj území, poãet obyvatel, socio-ekonomická situace Základní charakteristika území V lednu 2000 byl na ãásti území CHKO Labské pískovce vyhlá- en Národní park âeské v carsko, kter organicky navázal na 10 let existující Národní park Saské v carsko na nûmecké stranû hranice. Vznikl tak jedin unikátní geomorfologick celek o rozloze 170 km 2, kter chrání nejcennûj í ãást pískovcového areálu mezi Dûãínem a Pirnou. Území Národního parku âeské v carsko zabírá 80 km 2. Z hlediska ochrany pfiírody se jedná o jedineãnou formaci skalních útvarû, údolí, kaàonovit ch soutûsek, skalních stûn, vyvûtral ch skalních oken a bizarních pískovcov ch tvarû. V území existuje velmi úzk vztah mezi horninami, tvary povrchû a v skytem vzácn ch druhû flóry a fauny. Hluboké soutûsky s vodními toky a ãlenitá morfologie vytváfií obtíïnû pfiístupná stanovi tû, kde se uchovaly zbytky pûvodních lesních spoleãenstev i vzácné, resp. ohroïené druhy savãí, ptaãí i mûkk í fauny vãetnû endemick ch druhû. Územím Národního parku âeské v carsko protékají fieky Kfiinice a Kamenice. Vût ina rozlohy je pokryta lesy. Vysoká lesnatost a ãlenit skalní terén urãují nejen sloïení flóry a fauny, ale i rozmístûní lidsk ch sídli È. Trvale osídlen mi oblastmi pfiímo na území Národního Mapa ã. 1 Vymezení zájmového území projektu Terminologická poznámka PfiestoÏe pojem âeské v carsko zahrnuje ir í oblast Labsk ch pískovcû, pro potfieby tohoto projektu jím oznaãujeme jeho zájmové území. parku jsou osada Mezná, turisticky vyuïívané jsou pak místní ãást Mezní Louka - obû souãástí obce Hfiensko - a místo zvané Na Tokání patfiící k Jetfiichovicím. Z vnûj ku lemuje hranice parku 9 obcí se sv mi místními ãástmi. Obce tvofií spolu s typicky ãlenûnou krajinou mimofiádnû hodnotné krajináfiské soubory. âetné vyhlídky a dálkové pohledy dokumentují, Ïe si lidská sídla ponechala kvality dané historick m v vojem i pfies nepfiízniv v voj uplynul ch desetiletí. [5]

7 Provoz obcí i jejich hospodáfiská ãinnost v ak vytváfií v znamné stresory, které ovlivàují kvalitu pfiírodního prostfiedí Národního parku. Jedná se pfiedev ím o vypou tûní odpadních vod, emise do ovzdu í, produkci odpadû a pfietváfiení volné krajiny zemûdûlskou ãinností. Kromû ãinností obcí je v znamn m stresorem i turistika a cestovní ruch, kter skuteãnû i potenciálnû ohroïuje i nejcennûj í partie velkoplo ného chránûného území. âeské v carsko tedy rámcovû definujeme jako území Národního parku a 26 ãástí obcí (viz 2. 1), které sv m katastrálním územím Národní park vytváfiejí. Zatímco pfiírodní hodnoty âeského v carska a zásady jejich dal ího rozvoje zachycuje detailnû Plán péãe o Národní park âeské v carsko, osídlené území vnû parku zûstává dosud blíïe nevyhodnoceno. Abychom si vytvofiili pfiesnûj í pfiedstavu o regionu, jehoï potfieby chceme definovat, zamûfiili jsme se nejprve na shromáïdûní základních podkladov ch dat, která vyjadfiují základní charakteristiku osídleného území âeského v carska - rozlohu a charakteristiku obcí a poãet i ekonomické aktivity obyvatel - obojí s ohledem na historick v voj. âeské v carsko v na em vymezení zahrnuje tyto obce a jejich ãásti: Tabulka ã. 1 Seznam ocí, které se nacházejí na hranici NP Pofi. ãíslo Obec 1 Doubice 2 Hfiensko 3 Chfiibská 4 Janov 5 Jetfiichovice 6 Krásná Lípa 7 RÛÏová 8 Srbská Kamenice 9 Staré Kfieãany Z uvedeného seznamu obcí i pfiehledové mapy vypl vá, Ïe na hranici národního parku se nachází 9 obcí; ty jsou pak sloïeny z 26 ãástí. Základní charakteristiku obcí z urbanistického, architektonického a krajináfiského hlediska bychom mohli vyjádfiit asi takto: Tabulka ã. 2 Charakteristiky obcí a jejich ãástí Doubice PÛvodnû lesní ves vzniklá kolem stfiedovûk ch skláren. Zvlá tní charakter obci dávají okolní svaïité louky. Hfiensko Vzniklo v místû obchodního pfiístavu a skladi tû dfieva. Od 19. století se stalo symbolem rozvoje turistiky. Tato pfiíhraniãní obec pfiedstavuje zvlá tní typ údolní zástavby bez zemûdûlské pûdy. Jedná se o letovisko v jimeãné krajináfiské hodnoty. V obci jsou dodnes patrné takzvané parkové úpravy s vyhlídkami. Urbanistická skladba je charakterizována Ïivelnû rostlou hustou zástavbou podfiízenou terénním moïnostem. Mezná Souãást Hfienska, je men í zemûdûlská ves na ostrohu nad soutûskou Kamenice. Velmi dobrá krajináfiská hodnota a urbanistická skladba dokumentuje zaloïení ve sloïit ch podmínkách. V posledním období je obec letoviskem s rekreaãní v stavbou. Chfiibská Velká obec vzniklá postupn m srûstáním dlouh ch lánov ch vsí. Celá fiada zachoval ch pfiíkladû lidové architektury byla dûvodem k navr- Ïení obce k vyhlá ení za památkou zónu. Mapa ã. 2 Obce a jejich ãásti v âeském v carsku [6]

8 Janov Zemûdûlská ves na ostrohu nad soutûskou Kamenice, obklopená zemûdûlsk mi pozemky. K obci patfií enklávy chatové zástavby nad Janovskou roklí. V obci jsou hodnotné památkové stavby lidové architektury, vûtrn ml n a kaple. Jetfiichovice Velká lánová ves zaloïená v údolní poloze na okraji masivu Jetfiichovick ch stûn. Jedná se o hodnotn krajinotvorn urbanisticky stavební komplex. V posledním období letovisko a stfiedisko turistického ruchu. V obci je kostel, ozdravovna a lidová architektura, která tvofií 90% domovního fondu. Rynartice Také souãást Jetfiichovic, zemûdûlská osada zaloïená na úboãí KfiíÏového vrchu s rozpt lenou zástavbou - pfieváïnû domky lidové architektury. Obec je v raznû krajinotvorná, bez urbanistick ch hodnot. V emily Souãást Jetfiichovic, men í obec v údolí Chfiibské Kamenice s malou rozlohou pfieváïnû luk a pastvin, s rozpt lenou zástavbou bez jasného konceptu. Krajináfisky hodnotná, urbanisticky nev razná. Vysoká Lípa Dal í souãást Jetfiichovic, zemûdûlská ves nevelkého rozsahu obklopená men ími zemûdûlsk mi pozemky, pfii historické obchodní komunikaci. V raznû krajinotvorná, urbanisticky hodnotná zástavba. Obec byla vyhlá ena vesnickou památkovou zónou v roce Krásná Lípa Sídelní mûsto Správy NP â s tradiãní textilní v robou. Mezi dal í prûmyslové obory patfií kosmetická v roba, lihovarnictví, tisk apod. V oblasti zdravotnictví a sociální péãe poskytuje sluïby: domov dûchodcû, ústav sociální péãe. Dfievûná i zdûná barokní a klasicistní zástavba je zde kombinována s lidovou architekturou. Zemûdûlská pûda ãásteãnû neobhospodafiovaná, plochy v soukromém vlastnictví uïívány pfieváïnû k pastevectví. Dlouh DÛl Místní ãást Krásné Lípy, je tvofiena rozpt lenou zástavbou v údolí potoka. Tabulka ã. 3 Katastrální území obcí a jejich ãástí Krásn Buk, SnûÏná Souãásti Krásné Lípy, je osadou s rozpt lenou zástavbou souvisle navazující na mûsto Krásná Lípa. Osada mají v raznou krajinotvornou hodnotu. Kyjov Souãást Krásné Lípy, lesní ves s nevelk m zázemím luk a pastvin. Volnû situovaná stavení pfieváïnû fiemeslníkû a domkáfiû, kolem prûjezdní komunikace. Krajináfisky tvofií spolu s Dlouh m Dolem velice hodnotn soubor, v nûmï pfievaïují objekty lidové architektury. Vlãí Hora RovnûÏ souãást Krásné Lípy, je vût í osada s velmi rozvolnûnou zástavbou obklopenou pastvinami bez urbanistické struktury. Osada je krajináfisky v znamná. RÛÏová Velká zemûdûlská obec lánového uspofiádání, v mûlkém údolí podél prûjezdní komunikace. Kamenická StráÀ Místní ãást RÛÏové, pûvodnû malou lesní lánovou vsí. Dnes je nejdûleïitûj í ukázkou soustfiedûné venkovské lidové architektury v âeském v carsku. Od roku 1996 je ministerstvem kultury vyhlá ena vesnickou památkovou zónou. Srbská Kamenice Rozsáhlej í lánová zemûdûlská ves s rozvolnûnou pûvodní zástavbou v rozmanité typové skladbû. Domovní fond tvofií pfieváïnû lidová architektura. Obci dominuje renovovan kostel s farou. Staré Kfieãany Pouze místní ãásti Brtníky, Kopec Brtníky Souãást Star ch Kfieãan, jsou velkou zemûdûlskou obcí v mûlkém údolí na pfiedûlu mezi luknovskou pahorkatinou. Zástavba podél prûjezdní komunikace s lánov m uspofiádáním pluïiny. Urbanisticky zajímavá, krajináfisky prûmûrná. Kopec Dal í souãást Star ch Kfieãan - je malá lesní osada s nevelkou v mûrou luk a pastvin. Tvofií ji rozpt lená zástavba bez urbanistického zámûru, krajináfisky hodnotná. Pofiadové Kód Název obce Katastrální území obce Velikost k. ú. obcí ãíslo obce a jejích ãástí nebo její ãást v ha spadající do NP â v ha 1 DO Doubice HR Hfiensko CH Chfiibská JA Janov JE Jetfiichovice KL Krásná Lípa RU RÛÏová SK Staré Kfieãany ,3 9 SR Srbská Kamenice [7]

9 Obyvatelstvo Celkov poãet trvale Ïijících obyvatel 9 zmínûn ch obcí a jejich ãástí je Obyvatelstvo je nepravidelnû rozdûleno do vût ích ãi men ích sídleních útvarû podél hranic Národního parku. Jedinou v jimkou je ãást obce Hfiensko Mezná, která se nachází pfiímo na území parku. Z hlediska poãtu obyvatel je, nepoãítáme-li místní ãásti, nejvût ím sídlem jediné mûsto v âeském v carsku Krásná Lípa, v které Ïije obyvatel. Za ní následuje Chfiibská s 702 obyvateli. Poãet obyvatel ostatních sídel nepfievy uje 400. Tabulka ã. 4 Poãet obyvatel v obcích a jejích ãástech v roce 2001 Pofi. Kód Název obce Trvale Ïijící ãíslo obce a jejích ãástí obyvatelé 1 DO Doubice 95 2 HR Hfiensko HR Hfiensko - obec HR Mezná 45 5 CH Chfiibská CH Chfiibská - obec CH Dolní Chfiibská CH Horní Chfiibská CH Krásné Pole JA Janov JE Jetfiichovice JE Jetfiichovice - obec JE Rynartice JE V emily JE Vysoká Lípa 101 Pofi. Kód Název obce Trvale Ïijící ãíslo obce a jejích ãástí obyvatelé 17 KL Krásná Lípa - mûsto KL Krásn Buk KL Kyjov KL Hely KL Kamenná Horka KL Dlouh DÛl KL SnûÏná KL Vlãí Hora KL Zahrady RU RÛÏová RU RÛÏová - obec RU Kamenická StráÀ 5 29 SK Brtníky SK Kopec 7 31 SR Srbská Kamenice KL Krásná Lípa Graf ã. 1 Poãet obyvatel jednotliv ch ãástí obcí v roce Brtníky Kopec Krásná Lípa Krásn Buk Kyjov Hely Kamenná Horka Dlouh DÛl SnûÏná Vlãí Hora Zahrady Doubice Chfiibská - obec Dolní Chfiibská Horní Chfiibská Krásné Pole Jetfiichovice Rynartice V emily Vysoká Lípa RÛÏová Kamenická StráÀ Srbská Kamenice Janov Hfiensko Mezná [8]

10 Mírnû odli ná je situace v poãtu obyvatel sdruïen ch obcí. Tabulka ã. 5 ukazuje jednak poãetní, jednak procentické zastoupení obyvatel sdruïen ch obcí. K obcím s nejvût ím poãtem obyvatel patfií Krásná Lípa, Chfiibská a Staré Kfieãany. Tyto tfii obce soustfieìují 84,16 % obyvatelstva zájmového území. RozloÏení poãtu obyvatel mezi jednotlivé obce pak názornû ukazuje graf ã. 2. Graf ã. 2 Poãet obyvatel hraniãních obcí NP âeské v carsko v % Doubice Hfiensko Staré Kfieãany Chfiibská Srbská Kamenice RÛÏová Janov Jetfiichovice Krásná Lípa Tabulka ã. 5 Poãet obyvatel devíti hraniãních obcí NP âeské v carsko v % Pofi. Obec Poãet Procento ãíslo obyvatel z celku 1 Doubice 95 1,24 2 Hfiensko 220 2,88 3 Chfiibská ,70 4 Janov 199 0,25 5 Jetfiichovice 388 5,08 6 Krásná Lípa ,62 7 RÛÏová 359 4,70 8 Srbská Kamenice 201 2,63 9 Staré Kfieãany ,86 Celkem % Z hlediska historického v voje je situace v regionu stejná jako v cel ch severních âechách. Odsun nûmeckého obyvatelstva po II. svûtové válce znamenal dramatick pokles poãtu obyvatel hlavnû ve venkovsk ch sídlech. V voj posledních desetiletí odrá- Ïel obecnou tendenci obyvatelstva pfiesidlovat do mûst. Lehké zv ení poãtu obyvatel se projevuje aï v posledních nûkolika letech. Dosud v ak nelze hovofiit o trendu. [9]

11 Tabulka ã. 6 Historick v voj poãtu obyvatelstva jednotliv ch obcí â. Kód NÁZEV Poãet obyvatel Poãet obyvatel Poãet obyvatel Poãet obyvatel v r v r v r v r DO Doubice HR Hfiensko HR Mezná CH Chfiibská CH Dolní Chfiibská CH Horní Chfiibská CH Krásné Pole JA Janov JE Jetfiichovice JE Rynartice JE V emily JE Vysoká Lípa KL Krásná Lípa KL Krásn Buk KL Kyjov KL Hely KL Kamenná Horka KL Dlouh DÛl KL SnûÏná KL Vlãí Hora KL Zahrady RU RÛÏová RU Kamenická StráÀ SK Brtníky SK Kopec SR Srbská Kamenice Celkem [10]

12 Graf ã. 3 V voj poãtu obyvatel obcí v letech 1869 aï Poãet obyvatel v r Poãet obyvatel v r Poãet obyvatel v r Poãet obyvatel v r Osídlení Poãet trvale osídlen ch domû je dal ím z ukazatelû pfievaïujícího charakteru vyuïívání sídla. Pokud poãet trvale obydlen ch domû klesá pod 50 %, ukazuje to na pfievaïující rekreaãní chalupáfisk charakter sídla. K takov mto sídlûm patfií pfiedev ím Kamenická StráÀ, Kyjov, Kamenná Horka, Vlãí Hora, ale i Janov, Jetfiichovice, Rynartice, V emily a Vysoká Lípa. [11]

13 Tabulka ã. 7 Poãty trvale obydlen ch domû Pofi. Kód Název obce Poãet domû Trvale obydlené Trvale obydlené ãíslo obce a jejích ãástí celkem domy domy v % 1 DO Doubice ,8 % 2 HR Hfiensko ,3 % 3 HR Hfiensko - obec ,8 % 4 HR Mezná ,9 % 5 CH Chfiibská ,9 % 6 CH Chfiibská - obec ,2 % 7 CH Dolní Chfiibská ,9 % 8 CH Horní Chfiibská ,6 % 9 CH Krásné Pole ,1 % 10 JA Janov ,8 % 11 JE Jetfiichovice ,6 % 12 JE Jetfiichovice - obec ,0 % 13 JE Rynartice ,3 % 14 JE V emily ,1 % 15 JE Vysoká Lípa ,8 % 16 KL Krásná Lípa ,8 % 17 KL Krásná Lípa - mûsto ,0 % 18 KL Krásn Buk ,0 % 19 KL Kyjov ,1 % 20 KL Hely ,7 % 21 KL Kamenná Horka ,6 % 22 KL Dlouh DÛl ,3 % 23 KL SnûÏná ,9 % 24 KL Vlãí Hora ,0 % 25 KL Zahrady ,3 % 26 RU RÛÏová ,5 % 27 RU RÛÏová - obec ,4 % 28 RU Kamenická StráÀ ,1 % 29 SK Brtníky ,0 % 30 SK Kopec ,4 % 31 SR Srbská Kamenice ,2 % Vysvûtlivky: xx,x % Trvale obydleno je ménû neï 50 % domû [12]

14 Pracovní pfiíleïitosti Ze socioekonomického hlediska je region charakteristick niï- í vzdûlanostní strukturou obyvatelstva a vysokou nezamûstnaností, která témûfi v ude pfiekraãuje celorepublikov prûmûr. Drobné i vût í prûmyslové podniky pfiedev ím textilní, skláfiské a papírenské, jeï zamûstnávaly vût inu místního obyvatelstva, byly v devadesát ch letech z vût í ãásti zru eny. SníÏila se zamûstnanost i v zemûdûlském sektoru. SluÏby v oblasti cestovního ruchu se stále je tû plnû nerozvinuly. Z celkového poãtu pracujících je pfiibliïnû 65% zamûstnáno nebo podniká ve sluïbách. Drobní fiemeslníci a prûmysl se podílejí na celkové zamûstnanosti zhruba 20 %, lesnictví zamûstnává necel ch 10% a kolem 5% pracuje v zemûdûlství. V celkovém pohledu v ak není situace v oblasti zamûstnanosti zdaleka pozitivní. Ve více neï polovinû obcí ãiní pomûr poãtu pracujících k poãtu trvale bydlících obyvatel men í neï 50%. Podíl na tom má vysoká míra nezamûstnanosti a vysok prûmûrn vûk obyvatel. Tabulka ã. 8 Nezamûstnanost Pofi. Kód Název obce Trvale Ïijící Poãet ãíslo obce a jejích ãástí obyvatelé pracujících 1 DO Doubice HR Hfiensko HR Hfiensko - obec HR Mezná CH Chfiibská CH Chfiibská - obec CH Dolní Chfiibská CH Horní Chfiibská CH Krásné Pole JA Janov JE Jetfiichovice JE Jetfiichovice - obec JE Rynartice JE V emily JE Vysoká Lípa Pofi. Kód Název obce Trvale Ïijící Poãet ãíslo obce a jejích ãástí obyvatelé pracujících 17 KL Krásná Lípa - m KL Krásn Buk KL Kyjov KL Hely KL Kamenná Horka KL Dlouh DÛl KL SnûÏná KL Vlãí Hora KL Zahrady RU RÛÏová RU RÛÏová - obec RU Kamenická StráÀ SK Brtníky SK Kopec SR Srbská Kamenice KL Krásná Lípa [13]

15 3. Identifikace potfieb regionu Metodika Na základû zadání byl vypracován metodick postup, kter obsahuje následující klíãové body: 1. Stanovení rozsahu zájmového území 2. Vytipování hlavních aktérû 3. Stanovení hlavních problémov ch okruhû 4. Metody sbûru a zpracování údajû 5. ZpÛsob verifikace Stanovení rozsahu zájmového území Rozsah zájmového území byl stanoven tak, aby zahrnoval 9 obcí, které se nacházejí na hranici Národního parku âeské v carsko a jejichï katastrální území pokr vají plochu parku (viz ) Vytipování hlavních aktérû v území Jako hlavní aktéfii byli vytipovány pfiedev ím správní orgány, které se v znamn m zpûsobem podílejí na rozhodování v území. Jednalo se pfiedev ím o obce, Správu NP âeské v carsko a CHKO Labské pískovce Stanovení hlavních problémov ch okruhû Projekt se zamûfiil na dva hlavní problémové okruhy: 1. ekologickou infrastrukturu, která zahrnuje pfiedev ím problematiku ãistoty vod a ovzdu í 2. turistiku a cestovní ruch vãetnû prostupnosti krajiny a dopravní obsluïnosti Metody sbûru a zpracování údajû / informací K základním metodám sbûru údajû patfiily: 1. Zpracování problémového stromu a logického rámce studie potfieb regionu 2. Diskuse se starosty obcí 3. Strukturovan rozhovor s fieditelem Správy Národního parku âeské v carsko 4. Strukturovan rozhovor s vedoucím Správy CHKO Labské pískovce 5. Re er e dostupn ch materiálû, které se t kaly stavu nebo rozvoje území v oblasti ekologické infrastruktury a cestovního ruchu 6. Statistické údaje o území 7. Konzultace s odborn mi pracovi ti (SâVaK) 8. Konzultace s orgány státní správy (MMR, SFÎP, odbor cestovního ruchu MûÚ Dûãín, MZe) Údaje a poznatky získané v procesu sbûru údajû byly zpracovány formou textu a tabulkov ch pfiehledû, pfiedev ím proto, aby poskytly jednodu e pfiejateln podklad pro projektové Ïádosti o dotace na akce v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí a cestovního ruchu ÏadatelÛ z regionu a v neposlední fiadû téï proto, aby poskytly plastick a objektivnû ovûfiiteln obraz o stavu zkouman ch problémov ch okruhû v jednotliv ch obcích a jejich pfiidruïen ch sídlech. ZpÛsoby naplnûní definovan ch potfieb a fie ení urãen ch problémov ch okruhû byly zpracovány formou návrhû konkrétních projektû vytipovan ch v prûbûhu sbûru údajû a informací a pfiedbûïnû podporovan ch jak zástupci obcí, tak zástupci státní ochrany pfiírody. Ke kaïdému návrhu projektu byl zpracován doprovodn list, kter zároveà pfiedstavuje rámec zadání pro zpracování jednotliv ch projektov ch dokumentací, na jejichï základû pak mohou b t projekty realizovány. Je totiï stále zfiejmûj í, Ïe Ïádostem o finanãní zdroje bude do budoucna muset pfiedcházet kromû projektové dokumentace kroky, které v jednotliv ch matricích akcentujeme (pfiedbûïné) studie proveditelnosti a shoda v ech, ktefií a které projekt ovlivní. Toto pravidlo platí o projektech v ekologické infrastruktufie stejnû jako o projektech v oblasti cestovního ruchu a bylo by velmi neodpovûdné jej zvlá tû u vût ích investic nedodrïovat, pfiedev ím kvûli nebezpeãí neudrïitelnosti provozu jednotliv ch zafiízení. V rámci jednotliv ch okruhû byly stanoveny priority fie ení pomocí metody expertního posouzení (Delfi) ZpÛsob verifikace Správnost návrhû fie ení a jednotliv ch projektû byla nûkolikrát konzultována se starosty obcí, zástupci Správy Národního parku âeské v carsko a Správy CHKO Labské pískovce a schválena na závûreãné schûzce, jeï potvrdila správnost v stupû studie. [14]

16 4. Anal za potfieb regionu 4.1. Identifikace klíãov ch potfieb regionu JiÏ ve fázi zadání projektu byl pfiedmût studie definován jako potfieby v oblasti ekologické infrastruktury a potfieby v oblasti cestovního ruchu. Toto upfiesnûní vychází ze dvou dominantních faktorû, ovlivàujících dal í rozvoj Národního parku a k nûmu pfiilehl ch devíti obcí. Prvním dominantním faktorem je poïadavek na dûslednou ochranu pfiírody, vypl vající z existence národního parku (i obou chránûn ch krajinn ch oblastí). Druh m dominantním faktorem je pak tradiãní, ale nijak neusmûràovan model cestovního ruchu v celém regionu âeského v carska. Podíváme-li se na problém ekologické infrastruktury z pohledu obou v e uveden ch faktorû, objeví se jako prioritní ãi klíãové potfieby následující oblasti: sníïení zátûïe ekosystémû a podzemních vod komunálními odpadními vodami vytvofiení podmínek pro celoroãní cestovní ruch nezatûïující pfiírodní prostfiedí ochrana zdraví ekosystémû i obyvatel zlep ením kvality ovzdu í V oblasti infrastruktury pro oblast cestovního ruchu jsme si pfii neexistenci vhodného standardního koncepãního pfiístupu sami vymezili tfii následující smûry, které povaïujeme za dûleïité pro vyváïen rozvoj regionu âeského v carska: vytvofiení jednotného marketingového image âeského v carska posílení infrastruktury cestovního ruchu zv ení atraktivity, útulnosti a prostupnosti krajiny v bezprostfiední blízkosti parku Pro tyto problémové okruhy jsme pak spoleãnû se starosty obcí a pfiedstaviteli Správy Národního parku âeské v carsko i Správy Chránûné krajinné oblasti Labské pískovce hledali vhodné námûty projektû. V e uveden v bûr problémov ch okruhû vede k identifikaci takov ch projektû, jejichï realizace je v oboustranném zájmu jak ochrany pfiírody, tak i obcí. Zv ení atraktivity oblastí za hranicí Národního parku mûïe vést k omezení zátûïe, která pûsobí právû na území Národního parku, a zároveà povede k vût ímu rozvoji okolních obcí, které se nacházejí právû na území za hranicí Národního parku. Stejnû tak realizace ekologické infrastruktury pfiispûje ke zkvalitnûní Ïivota v obcích, ale i sníïení zátûïe ekosystémû Národního parku. V neposlední fiadû byl v bûr klíãov ch potfieb veden i praktick mi úvahami, souvisejícími s financovatelností projektû ve zmínûn ch oblastech. [15]

17 5. Potfieba ochrany Ïivotního prostfiedí Dlouhodobé cíle ochrany Ïivotního prostfiedí v regionu Jak jiï bylo uvedeno, zájmové území studie potfieb zahrnuje katastrální území devíti hraniãních obcí Národního parku. Z tohoto dûvodu byly dlouhodobé cíle ochrany Ïivotního prostfiedí v regionu formulovány zpracovatelsk m t mem tak, aby respektovaly zájmy ochrany pfiírody vypl vající ze statutû Národního parku âeské v carsko a Chránûné krajinné oblasti Labské pískovce a zároveà tak, aby respektovaly pfiirozenou snahu obcí zlep it svoji ekonomickou situaci a zajistit obyvatelûm pfiíjemné podmínky pro bydlení i rozvoj. Cíle ochrany Ïivotního prostfiedí byly pro úãely studie potfieb iroce koncipované tak, aby zahrnovaly v echny dûleïité aspekty ochrany a rozvoje území a úãelnû naplnily potfieby identifikované v anal ze potfieb (4.1). 1. Zachovat charakteristick a neopakovateln krajinn ráz âeského v carska, zvlá tû pak jeho podstaty dané jedineãnou geomorfologií, velkou lesnatostí a druhov m bohatstvím 2 Ïiv ch organismû, mal m prûmyslov m zatíïením a relativnû mal m osídlením. 2. SníÏit zátûï cenn ch globálnû v znamn ch ekosystémû nacházejících se v Národním parku i Chránûné krajinné oblasti Labské pískovce zejména zlep ením ãistoty vod ãistoty ovzdu í 3. Podporovat sociálnû ekonomick rozvoj obcí, pfiedev ím rozvojem sluïeb v oblasti cestovního ruchu. 4. Zajistit psychickou a fyzickou pohodu obyvatel trvale Ïijících v obcích. Základní potfieby ochrany Ïivotního prostfiedí se - v osídlené ãásti âeského v carska, definujeme-li je takto, t kají nakládání s odpadními vodami a zneãi tûní ovzdu í Potfieby v oblasti ãi tûní komunálních odpadních vod Úvod Klíãov m problémem, kter potenciálnû ohroïuje stav unikátních ekosystémû Národního parku a jejich pfiírodní rozmanitosti, je nakládání s odpadními vodami v osídlené oblasti âeského v carska. Cílem této ãásti je proto identifikovat prioritní potfieby âeského v carska v oblasti infrastruktury nutné pro ãi tûní tûchto odpadních vod. ProtoÏe zátûï âeského v carska zneãi tûn mi odpadními vodami pfiedstavuje skuteãnû nejvût í problém, vûnovali jsme velkou pozornost zmapování souãasného stavu a perspektivám fie ení v této oblasti vãetnû pfiehledu projektov ch zámûrû. Tyto projektové zámûry jsou vybrány tak, aby v Ïádném segmentu nebyly v rozporu s ostatními cíli ochrany Ïivotního prostfiedí, naopak pfiispívaly zároveà k naplàování cílû jin ch, ãistírny odpadních vod napfi. v pfiípadû zvolení metody kofienov ch ãistíren zvy ují rozmanitost pfiírodních stanovi È (cíl 1) nebo zvy ují kvalitu sluïeb v cestovním ruchu (cíl 2). Pro základní identifikaci potfieb a moïnosti jejich naplnûní jsme zvolili následující postup: a) Provedli jsme re er i existujících podkladû a studií, zejména Plán rozvoje vodovodû a kanalizací Ústeckého kraje Revitalizace fiíãních systémû v povodí fiíãky Kfiinice b) Setkali jsem se s následujícími zástupci klíãov ch zájmov ch skupin Starostové v ech devíti obcí editel Správy Národního parku âeské v carsko Vedoucí Správy Chránûné krajinné oblasti Labské Pískovce editel Severoãeské vodárenské spoleãnosti, a.s. c) Zpracovali jsme pfiehled souãasného stavu ãi tûní odpadních vod (viz 5.2.2) d) Zpracovali jsme pfiehled problémû a potfieb v oblasti ãistûní odpadních vod, jak je vidí pfiedstavitelé obcí (5.2.3) e) Zpracovali jsme pfiehled zámûrû v oblasti ãi tûní odpadních vod, jak jsou obsaïeny v Plánu rozvoje vodovodû a kanalizací Ústeckého kraje (5.2.5) f) Ve spolupráci se Správou Národního parku âeské v carsko a Správou Chránûné krajinné oblasti Labské Pískovce jsme vybrali kritéria pro v bûr prioritních lokalit (5.2.7) g) Na základû v e zmínûn ch kritérií jsme vybrali prioritní lokality (5.2.7) h) Pro kaïdou z prioritních lokalit jsme zformulovali odpovídající projekt (5.2.8) Pfiehled souãasného stavu v ãi tûní odpadních vod podle ãástí obcí 3 Obec: Doubice âást: Doubice V obci není vybudována soustavná spla ková ani de Èová kanalizace. Vût ina objektû je odkanalizována do septikû s pfiepadem do vodoteãe a bezodtokov ch jímek. De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Obec: Hfiensko âást: Hfiensko V Hfiensku byla vybudovaná v roce 2000 nová oddílná kanalizace (K S) s mechanicko - biologickou âov a 10 ks ãerpacích stanic odpadních vod. Tato kanalizace pokr vá témûfi celou obec, kromû okolí hotelu Klepáã, kter má vlastní âov (150 EO). Dal í vlastní âov má hotel U emigranta (stará). Nová âov na pravé bfiehu Labe byla navrïena pro 900 EO, sestává z hrubého pfiedãi tûní (rotaãní síto, lapák písku - mamutka), z aktivace (2 AN, jemnobublinná aerace ASEKO), dmychárny (2 ks dmychadel), dosazovací nádrïe a z kalového hospodáfiství (uskladàovací nádrï kalu, rotaãní zhu Èovaã kalu). Mûfiení prûtokû odpadních vod je zaji tûno na odtoku do Labe Parshallov m Ïlabem s ultrazvukov m ãidlem. Oddíln spla kov kanalizaãní systém obce Hfiensko je tvofien 10 âs vãetnû gravitaãních kanalizaãních stok ON 300 a kanalizaãních v tlakû DN 50, 75, 100. V souãasné dobû je na kanalizaci napojeno 26% obyvatel. Spla - ková kanalizace je v majetku obce Hfiensko a provozovatelem jsou Severoãeské vodovody a kanalizace a.s. Je nutné zajistit napojení dal ích obyvatel na stávající kanalizaãní systém v obci Hfiensko (vefiejné ãásti pfiípojek jsou hotové) z dûvodu nedostateãného nátoku odpadních vod na âov Hfiensko. Obec: Hfiensko âást: Mezná V obci Mezná není vybudovaná kanalizaãní síè, jednotlivé objekty odkanalizovány lokálnû pfies septiky nebo bezodtokové jímky s vyváïením. 2. Jedním nástrojû zachování druhového bohatství je napfi. ÚSES. 3. Zdroj informací: Plán rozvoje vodovodû a kanalizací Ústeckého kraje [16]

18 Obec: Chfiibská âást: Dolní Chfiibská V Dolní Chfiibské není vybudovaná soustavná kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny pfieváïnû do septikû a bezodtokov ch jímek. Na západním okraji obce je vybudovaná kanalizace a dvû lokální âov (ARCO). Kanalizace odvádí z pfiilehl ch lokalit de Èové, povrchové a spla kové vody. Stoka neodpovídá pfiíslu - n m pfiedpisûm o vefiejné kanalizaci. AMANN - SpaNIT vybudoval v nové ãásti septik a ãást kanalizace pro spla kové vody, na kterou se pfiipojily i sousední objekty. PrÛmyslové vody jsou ãi tûny neutralizací a biologicky ve vlastní âov v areálu závodu. Vlastní âov mají rekreaãní stfiediska Na staré pile âov 1, Elite Varnsdorf âov 3 a rehabilitaãní stfiedisko Na potokách âov 2. De Èové vody jsou odvádûny pfieváïnû pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. âást de- Èov ch vod odvádí de Èová kanalizace ve správû i majetku obce Chfiibská. V této ãásti obce je nutno fie it likvidaci odpadních vod na domovních âov. U firmy ARCO doplnit septik o dal í stupeà ãi tûní. Obec: Chfiibská âást: Horní Chfiibská V Horní Chfiibské není vybudovaná soustavná kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny pfieváïnû do septikû a bezodtokov ch jímek. Pro bytové domy pod sklárnou BLACK slouïí lokální âov se zaústûním do potoka - 7 % obyvatel. Sklárna BLACK má vlastní âov pro ãi tûní odpadních vod z technologie, âov pro likvidaci spla kov ch vod ze sociálních zafiízení a âov pro ubytovnu a kuchyà. De Èové vody jsou odvádûny pfieváïnû pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. âást de Èov ch vod odvádí de Èová kanalizace ve správû i majetku obce Chfiibská. Obec: Chfiibská âást: Chfiibská âást odpadních vod v Chfiibské je odvádûna jednotnou kanalizací (K15.1J) s ãásteãn m pfieãi tûním (septik). Kanalizace je v celé délce gravitaãní, jedná se o tfii lokální vûtve zakonãené samostatn mi v ústními objekty do recipientu Chfiibská Kamenice. Na kanalizaci jsou napojeni obyvatelé obce (50% obyvatel), kola, kolní jídelna a drobné provozovny nev robního charakteru. âást spla kov ch vod je odvádûna do septikû s odtokem do povrchov ch vod (5% -38 obyvatel) a bezodtokov ch jímek. Nová kanalizace je v majetku Severoãeské vodárenské spoleãnosti a.s. a provozují ji Severoãeské vodovody a kanalizace a.s. De Èové vody jsou odvádûny pfieváïnû pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. âást de Èov ch vod odvádí de Èová kanalizace ve správû i majetku obce Chfiibská. Obec: Chfiibská âást: Krásné Pole V Krásném Poli není vybudovaná soustavná kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû a bezodtokov ch jímek. Firma RUBÍN- GLASS - odpadní vody pouze spla kové, vypou tûny pfies septik do vodoteãe. Rekreaãní stfiedisko U Jasanu - odpadní vody ãerpány na lokální âov spoleãnou i pro b valé rekreaãní stfiedisko âkd. De Èové vody jsou odvádûny pfieváïnû pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. âást de Èov ch vod odvádí de Èová kanalizace ve správû i majetku obce Chfiibská. Obec: Janov âást: Janov V Janovû není vybudovaná soustavná kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû a bezodtokov ch jímek s vyváïením (180 ks). Je zde vybudována kanalizace a âov, která likvidovala odpadní vody ze koly v pfiírodû a je jiï nûkolik let mimo provoz. Toto zafiízení je ve správû kolského úfiadu Chomutov. De Èové vody jsou odvádûny pfieváïnû pomoci pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãi nebo jsou vsakovány do terénu. âást de Èov ch vod odvádí de Èová kanalizace ve správû i majetku obce Janov (10%). Obec má zpracovanou studii na vybudováni kanalizace a âov. Obec: Jetfiichovice âást: Jetfiichovice V Jetfiichovicích je vybudovaná jednotná kanalizace (K-16.1J) s ãásteãn m mechanick m nebo mechanicko - biologick m pfiedãi tûním (septik, domovní âov) pro 150 obyvatel. Kanalizace je v celé délce gravitaãní, jedná se o jedinou vûtev ON mm ST zakonãenou v ústním zdûn m objektem do recipientu Velká Bûlá. Na kanalizaci jsou napojeni obyvatelé obce, dûtská ozdravovna, kolní zafiízení, obecní úfiad, místní restauraãní zafiízení s ubytovacími kapacitami. Na kanalizaci je napojeno 88% trval ch obyvatel, 16 % pfiechodnû bydlících obyvatel, ostatní obyvatelé odvádûjí spla kové vody pomocí septikû a bezodtokov ch jímek s vyváïením. V obci je realizováno 5 ks domovních mikroãistíren, které jsou napojeny na kanalizaci (60 obyvatel trval ch i pfiechodn ch). Majitelem je Severoãeská vodárenská spoleãnost a.s. a provozují Severoãeské vodovody a kanalizace a.s. Obec: Jetfiichovice âást: Rynartice V Rynarticích není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû a dvou domovních mikroãistíren - 40% trval ch obyvatel (50% pfiechodn ch obyvatel) a bezodtokov ch jímek s vyváïením na âov Chfiibská (5 km) - 60% trval ch obyvatel (50% pfiechodn ch obyvatel). De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo vsakovány do terénu. Obec: Jetfiichovice âást: V emily Ve V emilech není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû a tfií domovních mikroãistíren - 40% trval ch obyvatel (50% pfiechodn ch obyvatel) a bezodtokov ch jímek s vyváïením na âov âeská Kamenice (13 km) 60% trval ch obyvatel (50% pfiechodn ch obyvatel). Rekreaãní stfiedisko Merkur Top s.r.o. Hrádek n.n. provozuje vlastní domovní âov : BIO CLEANER BC 100 (100 EO). De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo vsakovány do terénu. Obec: Jetfiichovice âást: Vysoká Lípa Ve Vysoké Lípû není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû a pûti domovních mikroãistíren - 60% trval ch obyvatel (62% pfiechodn ch obyvatel) a bezodtokov ch jímek s vyváïením na âov âeská Kamenice (20 km) 40% trval ch obyvatel (38% pfiechodn ch obyvatel). Pro rekreaãní stfiedisko FEROX je vybudována domovní ãistírna se zaústûním do potoka. Obec Jetfiichovice vlastní a provozuje dal í domovní ãis- [17]

19 tírnu - SSR Tukolap 02 (80 EO). De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo vsakovány do terénu. Obec: Krásná Lípa âást: Dlouh DÛl V Dlouhém dole není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû a Ïump. De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Obec: Krásná Lípa âást: Hely V osadû není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû a Ïump. De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Obec: Krásná Lípa âást: Krásn Buk Viz ãást Krásná Lípa Obec: Krásná Lípa âást: Kamenná Horka V osadû není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do bezodtokov ch jímek a septikû. De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû a vsakovány do terénu. Obec: Krásná Lípa âást: Krásná Lípa Na základû dotace ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí a za finanãní spoluúãasti Severoãeské vodárenské spoleãnosti se v souãasné dobû ve mûstû staví centrální ãistírna odpadních vod spolu se spla kovou kanalizací. Tato ãistírna bude obsahovat mechanicko-biologickou technologii ãi tûní komunálních odpadních vod a bude mít kapacitu 3500 ekvivalentních obyvatel. V stavba probíhá ve dvou etapách a po dokonãení zajistí ãi tûní cca 80% komunálních odpadních vod v centrální ãásti Krásné Lípy a Krásného Buku. âistírna odpadních vod bude uvedena do zku ebního provozu v ãervnu Do trvalého provozu by mûla b t uvedena do konce roku V rámci obou etap bude (kromû vlastní ãistírny) vybudováno cca m stokové sítû, 2 ãerpací stanice spla kov ch vod a 351 pfiípojek. Navíc bude vybudováno m vodovodního potrubí pro rozvod pitné vody tam, kde dosud nebyla pitná voda zavedena. Celkové náklady na obû etapy dosahují ãástky 82 mil. Kã, vãetnû pfieloïek komunikací. Pokud jde o zneãi tûní prûmyslov mi odpadními vodami, jedin m potenciálním zdrojem je firma Color-Tex. Tato firma má sice ãistírnu odpadních vod, podle nepotvrzen ch stíïností obãanû v ak obãas do Kfiinice vypou tí odpadní vody neãi tûné. Obec: Krásná Lípa âást: Kyjov V osadû není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do bezodtokov ch jímek. De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû a vsakovány do terénu. Obec: Krásná Lípa âást: SnûÏná V obci není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do bezodtokov ch jímek. De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû a vsakovány do terénu. Obec: Krásná Lípa âást: Vlãí Hora V obci není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do bezodtokov ch jímek a septikû s odtokem do povrchov ch vod. Lokální âov má u svého zafiízení Klub ãesk ch turistû - ST.S - zemní filtr (30 EO). De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Je zpracován projekt vybudování kanalizace a napojení na budovanou centrální âov Obec: Krásná Lípa âást: Zahrady V obci není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do bezodtokov ch jímek a septikû s odtokem do povrchov ch vod. De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Je zpracován projekt vybudování kanalizace a napojení na budovanou centrální âov. Obec: RÛÏová âást: RÛÏová, Kamenická StráÀ V RÛÏové, Kamenické Stráni není vybudována kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû a bezodtokov ch jímek. De Èové vody je odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do povrchov ch vod nebo vsakovány do terénu. Obec: Srbská Kamenice âást: Srbská Kamenice V Srbské Kamenici není vybudovaná kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû s pfiepadem do vodoteãe a bezodtokov ch jímek s vyváïením. De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Dle urbanistické studie se pfiedpokládá v stavba spla kové kanalizace s âov. Obec: Staré Kfieãany âást: Brtníky V Brtníkách není vybudovaná kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû s odtokem do povrchov ch vod a bezodtokov ch jímek s vyváïením na âov Varnsdorf do 25 km. V obci má vlastní ãistírnu: Okresní ústav soc. péãe, Dûãín - VHS 1 (150 EO), do které jsou napojeny i 3 bytovky celní sluïby. TESAS s.r.o. Teplice - DâB 16. Je zde i jedna kofienová ãistírna pro 8 EO. De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Obec: Staré Kfieãany âást: Kopec V Kopci není vybudovaná kanalizaãní síè, spla kové vody jsou odvádûny do septikû a bezodtokov ch jímek. De Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopû, struh a propustkû do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Shrnutí souãasného stavu PfievaÏující zpûsob sbûru a ãi tûní komunálních odpadních vod je prostfiednictvím septikû s pfiepadem do vodoteãe a bezodtokov ch jímek s vyváïením. Komunální âov existují pouze ve Hfiensku a ãásteãnû v Krásné Lípû. V Krásné Lípû je navíc ve v stavbû velká centrální âov a kanalizace. V Jetfiichovicích a Chfiibské navíc existuje i ãásteãná kanalizace. [18]

20 Poãet obyvatel jednotliv ch lokalit/ãástí obcí âeského v carska, napojen ch na kanalizaci a âov, shrnuje následující graf: Graf ã. 4 Poãet obyvatel napojen ch na kanalizaci a âov Mezná Hfiensko âov Kanalizace Janov Srbská Kamenice Kamenická StráÀ RÛÏová Vysoká Lípa V emily Rynartice Jetfiichovice Krásné Pole Horní Chfiibská Dolní Chfiibská Chfiibská Doubice Zahrady Vlãí Hora SnûÏná Dlouh DÛl Kamenná Horka Hely Kyjov Krásn Buk Krásná Lípa Kopec Brtníky [19]