RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 2018

Transkript

1 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 18

2

3 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 1 Publikace Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory leden 18 vychází z Nezveřejňované aktualizace Zprávy o finanční stabilitě 16/17, která byla projednána bankovní radou ČNB na jejím pravidelném jednání o otázkách finanční stability dne 6. prosince 17. Obsahuje až na dílčí výjimky informace dostupné k 3. září 17. V elektronické verzi je dostupná na našich webových stránkách, kde jsou uveřejněna také podkladová data k tabulkám a grafům použitým v textu této publikace. Zde je rovněž k nalezení seznam použitých zkratek.

4 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 Vážení čtenáři, naší hlavní publikací v oblasti finanční stability a makroobezřetnostní politiky je Zpráva o finanční stabilitě. Publikujeme ji od roku vždy v červnu. Zpráva je základním podkladovým dokumentem pro pravidelné jarní jednání bankovní rady o otázkách finanční stability. Pro podzimní pravidelné jednání je našimi experty připravována aktualizace Zprávy o finanční stabilitě. Tato aktualizace dosud nebyla zveřejňována. S ohledem na rostoucí zájem veřejnosti o naše rozhodnutí v oblasti makroobezřetnostní politiky jsme se rozhodli, že na základě zmíněné aktualizace budeme každoročně, zpravidla v lednu, zveřejňovat na webových stánkách ČNB dokument Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory. První pilotní verzi tohoto dokumentu s označením leden 18 máte nyní k dispozici. Jsem si jist, že přivítáte možnost seznamovat se s detailními informacemi o vývoji v této dnes velmi důležité oblasti dohledu a regulace v pololetní frekvenci. Podle zákona o ČNB je péče o finanční stabilitu jedním z našich klíčových cílů. Podle zákona ČNB rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability. Používá k tomu především nástroje makroobezřetnostní politiky. ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům. Definice ČNB vychází z toho, že k narušení finanční stability dochází v důsledku procesů uvnitř finančního sektoru, které vedou ke vzniku zranitelných míst, jakož i vlivem silných šoků, jejichž zdrojem mohou být vnější okolí, domácí makroekonomický vývoj, velcí dlužníci a věřitelé, hospodářské politiky nebo změny v institucionálním prostředí. Případná interakce zranitelných míst a šoků přitom může vést ke kolapsu systémově významných finančních institucí a k narušení funkcí finančního systému při zajištění finančního zprostředkování a platebního styku. Cílem ČNB z hlediska finanční stability je zajištění takové míry odolnosti systému, aby byla minimalizována rizika vzniku finanční nestability. K plnění tohoto cíle ČNB jako integrovaná dohledová a měnová autorita využívá nástrojů, které jí dává k dispozici zákon o ČNB, zákon o bankách a případně i další legislativní akty. Velký význam má v této oblasti i spolupráce s ostatními národními i mezinárodními autoritami. ČNB se při plnění cíle finanční stability snaží působit především preventivně a široce komunikovat s veřejností potenciální rizika a faktory vedoucí k ohrožení finanční stability. ČNB pravidelně sleduje a podrobně analyzuje vývoj ve všech oblastech relevantních pro finanční stabilitu. Členové bankovní rady ČNB se scházejí s experty klíčových útvarů na pravidelných jednáních o otázkách finanční stability. Na těchto setkáních je prezentováno široké spektrum informací o vývoji rizik v domácím finančním systému i v zahraničí a je vyhodnocena pozice české ekonomiky v rámci finančního cyklu. V případě identifikace rizik pro finanční stabilitu je diskutována možnost použití nástrojů regulace, dohledu nebo jiných složek hospodářské politiky s cílem potlačení těchto rizik či jejich potenciálních důsledků. ČNB je členem společného orgánu EU pro identifikaci systémových rizik a makroobezřetnostní politiku Evropské rady pro systémová rizika (European Systemic Risk Board, ESRB). Ta spolu se třemi celoevropskými sektorovými dohledovými orgány (EBA, ESMA a EIOPA) a orgány na národní úrovni tvoří Evropský systém finančního dohledu (European System of Financial Supervision, ESFS). Představitelé ČNB se na činnosti ESRB přímo podílejí, a to jak na úrovni guvernéra ČNB a dalšího člena bankovní rady v Generální radě ESRB, tak i formou účasti expertů ČNB v pracovních skupinách. Makroobezřetnostní politika se v souladu s doporučením ESRB orientuje na plnění několika průběžných cílů. Těmi jsou (a) zmírnit a vyloučit nadměrný růst úvěrů a finanční páky; (b) zmírnit a vyloučit nadměrný nesoulad splatností a nedostatek likvidity na trhu; (c) omezit koncentraci přímých a nepřímých expozic; (d) omezit rizika

5 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 3 spojená s nežádoucí motivací finančních institucí a morálním hazardem; (e) posílit odolnost finanční infrastruktury. Při využívání makroobezřetnostních nástrojů na národní úrovni patří ČNB podle hodnocení ESRB mezi nejaktivnější orgány v zemích EU. Mezi námi využívané nástroje makroobezřetnostní politiky patří zejména sada kapitálových rezerv předepisovaných úvěrovým institucím. V pravidelných intervalech nastavujeme proticyklickou kapitálovou rezervu a kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro systémově významné banky. V posledních letech se intenzivně zabýváme riziky spojenými s vývojem na trhu nemovitostí a poskytováním hypotečních úvěrů. K jejich omezení používáme skupinu doporučení týkajících se poskytování hypotečních úvěrů. V této oblasti se snažíme prosazovat i změnu legislativy k účinnému předcházení příslušným rizikům. Publikace je rozdělena do čtyř kapitol. Po úvodním Shrnutí následuje kapitola Reálná ekonomika a finanční trhy, která se věnuje rizikům spojeným s makroekonomickým prostředím, vývoji v sektorech nefinančních podniků a domácností a také trendům na finančních trzích. Kapitola Finanční sektor hodnotí vývoj v bankovním sektoru a případně i v sektorech nebankovních institucí. Obsahem závěrečné kapitoly Makroobezřetnostní politika jsou informace o makroobezřetnostních nástrojích k tlumení identifikovaných rizik. Tato kapitola se zabývá především nastavením proticyklické kapitálové rezervy a hodnocením rizik spojených s poskytováním hypotečních úvěrů. Jménem České národní banky Jiří Rusnok guvernér

6 4 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 OBSAH 1 SHRNUTÍ... REÁLNÁ EKONOMIKA A FINANČNÍ TRHY MAKROEKONOMICKÉ A FINANČNÍ PROSTŘEDÍ NEFINANČNÍ PODNIKY DOMÁCNOSTI FINANČNÍ SEKTOR VÝVOJ VE FINANČNÍM SEKTORU BANKOVNÍ SEKTOR JINÉ SYSTÉMOVĚ VÝZNAMNÉ INSTITUCE... 4 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A MAKROOBEZŘETNOSTNÍ POLITIKA NASTAVENÍ PROTICYKLICKÉ KAPITÁLOVÉ REZERVY RIZIKA SPOJENÁ S TRHY NEMOVITOSTÍ RIZIKA SPOJENÁ S TRHY REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ RIZIKA SPOJENÁ S TRHY KOMERČNÍCH NEMOVITOSTÍ... 8 TABULKA INDIKÁTORŮ... 3

7 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 1 SHRNUTÍ Domácí finanční sektor si udržuje vůči nepříznivým šokům vysokou odolnost, která se však již nezvyšuje Příznivý vývoj domácí ekonomiky má pozitivní vliv na aktivitu a hospodaření domácích finančních institucí. Výsledky provedených makrozátěžových testů potvrdily, že bankovní sektor představující 8 % aktiv domácího finančního sektoru je jako celek stabilní. Posilování odolnosti se nicméně zastavilo v důsledku stagnace celkové kapitalizace bank a nárůstu tržních rizik. Přetrvávají některé zdroje strukturálních rizik, jako je koncentrace expozic bank vůči trhu nemovitostí, rostoucí investice finančních institucí do zahraničních aktiv a nárůst podílu cizoměnových aktiv v bilancích finančních institucí. K příznivým faktorům domácí ekonomiky patří míra zadluženosti, která zůstává v mezinárodním srovnání na relativně nízké úrovni. Významným rizikem pro finanční stabilitu zůstává náhlé přecenění rizikových prémií Ceny některých finančních aktiv na globálních trzích již překročily úrovně konzistentní se zlepšeným hospodářským vývojem. U rizikových dluhopisů došlo k dalšímu snížení rizikových prémií, ceny akcií se již nacházejí vysoko i v poměru k očekávaným ziskům firem a pozorovaná volatilita jejich cen dosáhla historických minim. V souvislosti s rostoucím podílem nerezidentů na držbě domácích aktiv narůstá riziko náhlého přecenění investičních aktiv také v případě domácího finančního systému. Prostřednictvím jednoduché simulace poklesu cen obchodovatelných investičních aktiv a přecenění tržní prémie na dlouhodobě rovnovážné úrovně ČNB posoudila jeho relevanci. V relativním vyjádření měly simulované šoky nejsilnější dopad na investiční fondy. Míra poklesu hodnoty investičního portfolia ostatních institucí byla nižší vzhledem k menšímu významu obchodovatelných aktiv v jejich bilancích. Případné zvyšování výnosů českých státních dluhopisů není rizikem pro finanční stabilitu Výnosy všech splatností českých státních dluhopisů se zvýšily. Vývoj byl tažen především optimistickým očekáváním ohledně budoucího ekonomického růstu a postupného zvyšování měnověpolitických sazeb ČNB. Nerezidenti, kteří drží významnou část těchto dluhopisů, mohou reagovat na případné negativní ekonomické či jiné faktory citlivěji než domácí investoři. Potenciální riziko rozkolísání cen českých státních dluhopisů proto zůstává zvýšené, není však bezprostředním a významným zdrojem systémového rizika. Úvěrové riziko v bankovním sektoru pravděpodobně dosáhlo svého dna Sektor nefinančních podniků zaznamenal při rostoucí produkci pokles ziskovosti. Úvěrové riziko měřené vpředhledícím ukazatelem 1měsíční míry defaultu se dále snížilo, avšak rizikovost u nově či nedávno poskytnutých úvěrů se oproti předchozím letům naopak mírně zvýšila. U domácností úvěrové riziko měřené 1měsíční mírou defaultu rovněž pokleslo. Kromě snížení samotné rizikovosti se však na poklesu ukazatele podílí rovněž vysoký příliv nově poskytnutých úvěrů. Pozorované tendence je proto nutné hodnotit obezřetně. U domácností pokračoval silný růst úvěrů na bydlení Objem nově poskytnutých úvěrů na bydlení se přes mírný pokles v posledních měsících nadále pohyboval v okolí historického maxima a měl rozhodující vliv na vývoj celkové úvěrové dynamiky sektoru domácností. Vysoké tempo růstu bankovních úvěrů se zároveň promítlo do dalšího zvýšení celkové zadluženosti domácností, i když toto zvýšení bylo díky zrychlujícímu růstu příjmů pouze mírné. Bankovnímu sektoru může významně klesnout ziskovost v případě zhoršení kvality úvěrového portfolia Vývoj bankovního sektoru zůstal v průběhu prvních tří čtvrtletí roku 17 příznivý. Struktura úvěrů se selháním se opět zlepšila, neboť podíl v kategorii nestandardní se zvýšil na úkor podílu v obou kategoriích s vyšším úvěrovým rizikem. Ziskovost sektoru zůstala dostatečná, pozitivně na ni působil zejména výrazný pokles ztrát ze znehodnocení. Nepříznivý vliv snižování úrokových marží oslaboval. Hlavním rizikem z hlediska ziskovosti sektoru se opět stává případné zhoršení kvality úvěrového portfolia. Materializace tohoto rizika by mohla v budoucnu omezit schopnost sektoru posilovat kapitál prostřednictvím nerozdělených zisků. Na pokles kapitálového poměru zejména u systémově významných bank může tlačit pokračující rychlý růst úvěrových portfolií.

8 6 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 Vnímání a oceňování rizik ze strany bank může být nadměrně optimistické Náklady bank na rizika dosáhly mimořádně nízké úrovně, která již nemusí být z dlouhodobého hlediska udržitelná. Nízké náklady na rizika umožňují bankám vykazovat ve stávajícím úrokovém prostředí vyšší ziskovost, ale za cenu rostoucí zranitelnosti. Na velmi nízké úrovni se stále nachází i riziková přirážka v úrokových maržích. Ve směru vyšší zranitelnosti působí rovněž pokles rizikových vah a snižování poměru kapitálu bank k expozicím vůči soukromému sektoru. V delším období tak může docházet k podhodnocování potřebné výše kapitálu a snížení současné vysoké odolnosti bankovního sektoru. S posunem domácí ekonomiky v růstové fázi finančního cyklu směrem výše je konzistentní zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy Ke zvyšování souhrnného indikátoru finančního cyklu nejvýznamněji přispěla silná úvěrová dynamika v sektoru domácností doprovázená rychlým růstem cen rezidenčních nemovitostí. Pozorovaná dynamika úvěrů soukromému sektoru byla vysoká jak z hlediska historických průměrů, tak ve srovnání se situací v jiných evropských zemích. S ohledem na tento vývoj a na indikátory zranitelnosti bankovního sektoru rozhodla bankovní rada ČNB zvýšit sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1, % s platností od 1. ledna 19. V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, zvyšování rizik spojených s financováním nákupu nemovitostí, zesilování dalších cyklických zdrojů systémového rizika a nárůstu zranitelnosti bankovního sektoru je ČNB připravena tuto sazbu dále zvyšovat. ČNB je naopak připravena sazbu CCyB bez prodlení snížit, pokud by došlo k útlumu finančního cyklu a zmírnění rizik spojených s nadměrným růstem úvěrů. Přetrvávaly podmínky pro rozvoj spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení Realizované ceny rezidenčních nemovitostí rostly ve druhém čtvrtletí 17 o 13 % meziročně. ČR v daném období vykazovala nejrychlejší růst cen rezidenčních nemovitostí v EU. Modelový přístup ČNB naznačuje, že v polovině roku 17 byly ceny bydlení nadhodnoceny o zhruba 1 %. Údaje z června až září 17 indikovaly zastavení, resp. mírně negativní meziroční růst nově poskytnutých hypotečních úvěrů. Částečně se však do výsledku promítl efekt vysoké srovnávací základny z předchozího roku a jistý vliv mohl mít i efekt předzásobení před začátkem platnosti přísnějších doporučených limitů LTV. Absolutně byl objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů na velmi vysokých úrovních. Zpřísněný agregátní limit LTV nebyl ve druhém čtvrtletí 17 řadou institucí dodržován Od druhého čtvrtletí 17 vstoupilo v platnost další ze zpřísnění doporučených limitů LTV ohlášených v červnu 16. Maximální doporučená hodnota LTV byla nově stanovena na 9 % (individuální limit) a doporučený objem nových úvěrů s LTV 8 9 % omezen na maximálně 1 % (agregátní limit). Podíl úvěrů poskytnutých s LTV 8 9 % činil ve druhém čtvrtletí 17 8 %, čímž byl na agregované úrovni překročen doporučený podíl o 13 p.b. Úvěrů s LTV nad 9 % instituce poskytly necelá 3 %. U agregátního limitu pro úvěry s LTV 8 9 % se plnění Doporučení v souvislosti s jeho zpřísněním oproti prvnímu čtvrtletí 17 výrazně zhoršilo, zatímco podíl úvěrů s LTV nad horním 9% limitem zůstává u většiny institucí uspokojivý. Instituce se plnění doporučení na agregované úrovni začaly přibližovat až v červnu 17, i když o změně věděly již devět měsíců předem. ČNB rovněž pozoruje, že se dále zvýšil podíl úvěrů s LTV těsně pod doporučenou hodnotou a existují náznaky vylepšování LTV při žádostech o úvěry prostřednictvím příznivé valuace, s tendencí oceňovat zástavy podle kupních cen. Hodnoty ukazatelů DSTI a LTI u nových úvěrů se výrazně nezměnily Kromě ukazatele LTV sleduje ČNB u nově poskytovaných úvěrů také hodnoty ukazatelů DSTI a LTI. Podle platného Doporučení ČNB by poskytovatelé měli tyto ukazatele sledovat, stanovovat si pro ně závazné interní limity a na jejich základě obezřetně posuzovat žádosti o úvěr. V ZFS 16/17 ČNB určila za vysoce rizikové nové úvěry s DSTI nad 4 % a LTI nad 8, přičemž zároveň upozornila, že tyto hodnoty nepředstavují indikaci nastavení horních hranic ukazatelů v případě získání zákonného mandátu k jejich stanovování. Úvěrů s takto rizikovými hodnotami DSTI nebo LTI poskytly jednotlivé instituce v první polovině 17 nejčastěji do % své nové úvěrové produkce. Podíl úvěrů s vyššími hodnotami LTI a DSTI, u nichž by domácnosti neodolaly případnému nárůstu zátěže v podobě budoucího poklesu příjmů a růstu úrokových sazeb, se meziročně nesnížil.

9 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 7 ČNB bude pokračovat v aktivním přístupu k řízení rizik spojených s hypotečními úvěry I přes opožděné plnění přísnějších doporučených limitů LTV ze strany institucí hodnotí ČNB působení dosavadních opatření zaměřených na riziko rozvíjení spirály mezi cenami bydlení a úvěry na jejich pořízení pozitivně. Zpřísnění limitů LTV vedlo k zastavení meziročního růstu nových hypotečních úvěrů a ke zdražení úvěrů s vysokými hodnotami LTV. ČNB v listopadu 17 zveřejnila Dohledové sdělení k poskytování úvěrů domácnostem úvěrovými institucemi (dohledový benchmark, shrnutí zásad popisujících, jak by měly banky při poskytování úvěru z hlediska zachovávání obezřetnosti postupovat). Na rizika spojená s nedostatečným dodržováním Doporučení ČNB a obezřetnostních pravidel rizik ČNB reaguje a je připravena reagovat i nadále prostřednictvím dodatečného kapitálového požadavku v rámci SREP. ČNB se bude v první polovině roku 18 zaměřovat také na zjišťování praxe bank ohledně sledování ukazatelů DTI a DSTI. Součástí dalšího postupu ČNB bude i opětovné prosazování legislativní změny svěřující ČNB pravomoci stanovovat závazné horní limity vybraných úvěrových ukazatelů.

10 8 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 REÁLNÁ EKONOMIKA A FINANČNÍ TRHY.1 MAKROEKONOMICKÉ A FINANČNÍ PROSTŘEDÍ Zadlužení v ČR zůstává v mezinárodním srovnání relativně nízké Míra zadluženosti v ČR setrvává díky příznivému vývoji příjmů ve srovnání s průměrem EU stále na výrazně nižší úrovni (Graf II.1). To platí i v případě srovnání současné zadluženosti v ČR s vybranými zeměmi eurozóny v době, kdy dosahovaly podobné úrovně ekonomické vyspělosti jako ČR v roce 16 (Graf II.). Ve srovnání s řadou jiných vyspělých zemí má ČR dlouhodobě záporné saldo prvotních důchodů s nerezidenty (Graf II.3). Míra celkové zadluženosti v poměru k národním příjmům je tak vyšší než vůči domácím příjmům (Graf II.4), jakkoli v posledních letech nedochází k nárůstu tohoto rozdílu. Graf II.1 Zadluženost soukromého sektoru a vlády ve vybraných evropských zemích v prvním čtvrtletí 17 (v % HDP; osa x: soukromý sektor; osa y: vláda) GR IT PT UK BE ES FR AT HU DE FI NL PL CZ DK SE NO Pramen: BIS Pozn.: Dluh je součtem veškerých úvěrů poskytnutých domácími bankami, nebankovními institucemi a nerezidenty. Soukromý sektor zahrnuje nefinační podniky, domácnosti a NISD. Metodika BIS pro výpočet zadluženosti se m ůže lišit od metodiky jiných institucí. Přerušované čáry vyznačují průměrnou hodnotu v daném roce. IE LU Graf II. Zadluženost soukromého sektoru ČR k HDP pro obdobnou úroveň ekonomické vyspělosti (v %) 1 1 CZ (16) IT () DE (4) AT (3) FR () ES (14) NL () Pramen: IMF IFS, BIS, výpočty ČNB Pozn.: Graf ukazuje míru zadluženosti soukromého sektoru v roce, ve kterém uvedené státy poprvé dosáhly stejného HDP na obyvatele jako ČR v roce 16 (33 3 USD v paritě kupní síly). Rok dosažení této úrovně je uveden v závorce. Zpřísňování měnové politiky ČNB se do klientských sazeb promítá jen z části ČNB přistoupila v roce 17 k pozvolnému zvyšování své hlavní měnověpolitické sazby (Graf II.). Očekávané zpřísňování měnové politiky ČNB se v nárůstu pětiletých úrokových swapů projevilo již od července 16. Do klientských sazeb se však promítlo jen částečně (Graf II.6). Prémie za úvěrové riziko měřená rozdílem sazeb z klientských úvěrů a swapových sazeb od té doby výrazně klesá. U dlouhodobých úvěrů domácnostem je prémie nižší než průměr eurozóny.

11 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 9 Graf II.3 Podíl HND na HDP ve vybraných evropských zemích v roce Graf II.4 Vývoj zadluženosti soukromého sektoru v ČR (v %) CZ HU PL PT EE BG SK NL IT AT LV FI SE DE DK Pramen: Eurostat, výpočty ČNB Pozn.: HND = hrubý národní důchod. Graf II. Měnověpolitické sazby vybraných centrálních bank (v %), 1, 1, -, 1/1 /11 3/1 4/13 /14 6/1 7/16 8/17 CZ EA SE UK US Pramen: Reuters k HDP k HND Pramen: BIS, ČSÚ, výpočty ČNB Pozn.: Soukromý sektor zahrnuje domácnosti, nefinanční podniky a neziskové instituce sloužící domácnostem. HND = hrubý národní důchod. Graf II.6 Pětileté úrokové sazby v ČR (měsíční průměry v %) /1 9/11 9/1 9/13 9/14 9/1 9/16 9/17 Státní dluhopis Úrokový swap Sazby z úvěrů domácnostem na bydlení Sazby z úvěrů nefinančním podnikům do 3 mil. Pramen: Bloomberg, ČNB Pozn: Sazby úvěrů jsou průměrné sazby úvěrů poskytnutých v daném měsíci s fixací od 1 do let včetně.

12 1 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 Graf II.7 Úvěrové rozpětí rizikových korporátních dluhopisů (v b.b.) EA US Rozvíjející se trhy Pramen: Bank of Amercia Merill Lynch Pozn.: Úvěrovým rozpětím se rozumí rozpětí výnosů oproti výnosům státních dluhopisů korigované o případné opcionality v rámci dluhopisů (option-adjusted spread). Vyšší hodnoty představují vyšší rizikovou prémii. Rizikový dluhopis je dluhopis s ratingem ve spekulativním pásmu (BB+ a nižší). Graf II.8 Ukazatel P/E akcií, indexy CBOE VIX a SKEW (horní panel: cena akcií v násobcích zisků, dolní panel: v bodech) 1 1 1/7 1/9 1/11 1/13 1/1 1/17 CZ EA US /7 1/9 1/11 1/13 1/1 1/17 Index VIX Index SKEW (p.o.) Pramen: Bloomberg Pozn.: P/E představuje poměr tržních cen a odhadu ročních zisků. Pro US použit index SP, pro EA DAX3 a pro CZ PX. Vyšší hodnoty P/E přestavují relativně vyšší potenciální nadhodcení cen akcií, vyšší hodnoty VIX vyšší očekávanou volatilitu a vyšší hodnoty SKEW vyšší riziko mimořádně nepříznivých událostí. Indexy VIX a SKEW vyhlazeny denním klouzavým průměrem. Riziko náhlého poklesu cen finančních aktiv na mezinárodních trzích zůstává vysoké Za jedno z hlavních rizik pro finanční stabilitu v EU je považován náhlý a neuspořádaný pokles cen finančních aktiv. 1 Tato obava souvisí s tím, že ceny aktiv v případě mnoha zemí již překonaly úrovně, které jsou konzistentní s jejich zlepšeným hospodářským vývojem. U rizikových dluhopisů došlo k dalšímu snížení rizikových prémií (Graf II.7), ceny akcií jsou vysoké nejen v historickém srovnání, ale i v poměru k očekávaným ziskům firem, a historických minim dosáhla očekávaná volatilita cen akcií (Graf II.8). Rychle rostoucí ceny a klesající rizikové prémie mohou být průvodním znakem přechodu finančních trhů do prostředí nové rovnováhy, ve které budou trvale dosahovány nižší výnosy než v předkrizovém období. Na svém maximu však byl index SKEW (Graf II.8), který odráží aktivitu investorů při zajišťování svých portfolií proti mimořádně nepříznivým událostem. Toto chování investorů může naopak indikovat rostoucí obavu trhu ze skokového přizpůsobení tržních cen. Riziko poklesu cen aktiv bylo hodnoceno s využitím citlivostního scénáře V souvislosti s rostoucím podílem nerezidentů na držbě domácích aktiv narůstá riziko náhlého přecenění investičních aktiv také v případě domácího finančního systému (Graf II.9). Pomocí jednoduché simulace analyzovala ČNB možné důsledky poklesu cen obchodovatelných investičních aktiv a přecenění rizikové prémie. Uvažovanými šoky do cen těchto aktiv byl (1) posun výnosové křivky českých a zahraničních státních dluhopisů směrem vzhůru o 86 b.b. pro 1letý dluhopis a o 19 b.b. pro 1letý dluhopis, () pokles cen akcií ve výši,8 % a nemovitostí 1 % a (3) nárůst úvěrového rozpětí korporátních dluhopisů s investičním ratingem v průměru o 67 b.b. V simulaci ČNB pro jednoduchost neuvažovala změnu měnového kurzu, vliv zajištění, stupeň úvěrového ratingu aktiva, rozdílnou účetní klasifikaci aktiv ani úpravy technických rezerv pojišťoven. 1 Např. ESRB risk dashboard: an overview, Issue, December 17. Index SKEW je vypočten z cen opcí na akciový index SP s realizační hodnotou výrazně nižší, než je jeho aktuální hodnota. Hodnoty indexu SKEW se obecně pohybují mezi 1 a 1, kdy vyšší hodnota udává vyšší pravděpodobnost, že dojde k výraznému propadu akciového trhu a takovéto opce budou realizovány.

13 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN Graf II.9 Struktura držitelů finančních aktiv emitovaných rezidenty v členění dle sektoru (v %) 1 Graf II.1 Srovnání relativního dopadu přecenění obchodovatelných aktiv (absolutní hodnota negativního dopadu vyjádřená v % celkových investičních aktiv jednotlivých segmentů) /1 6/16 6/17 Státní dluhopisy 6/1 6/16 6/17 HZL a dluhopisy bank Banky Fondy PS Ostatní rezidenti 6/1 6/16 6/17 Ostatní podnikové dluhopisy Pojišťovny 6/1 6/16 6/17 Kotované akcie Investiční fondy Nerezidenti /16 6/17 1/16 6/17 1/16 6/17 BANKY POJIŠŤOVNY INVESTIČNÍ FONDY 1/16 6/17 FONDY PENZIJNÍCH SPOL. České státní dluhopisy Zahraniční státní dluhopisy Korporátní dluhopisy Akcie Nemovitosti Pozn.: Graf srovnává dopad přecenění v případě, že by přecenění nastalo k , resp. k Pod "akcie" jsou zařazeny i podíly v investičních fondech. Uvažovanými šoky byly nejvíce zasaženy investiční fondy Dopad uvažovaných šoků na hodnotu investičních aktiv domácích finančních institucí se mezi jednotlivými segmenty finančního trhu pohyboval v rozmezí mld. Kč. V poměru k hodnotě celkových investičních aktiv dopadly simulované šoky nejvíce na investiční fondy (Graf II.1). Hodnota aktiv investičních fondů by v simulovaném scénáři poklesla o 8 %. Míra poklesu hodnoty investičního portfolia ostatních institucí byla nižší vzhledem k nižšímu významu obchodovatelných aktiv v jejich bilancích. V případě bank činila 4,4 %, pojišťoven,9 % a fondů penzijních společností %.

14 1 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18. NEFINANČNÍ PODNIKY Sektor nefinančních podniků zaznamenal při rostoucí produkci pokles ziskovosti Produkce nefinančních podniků ve druhém čtvrtletí 17 meziročně vzrostla o 7 %. I přes rostoucí produkci však pokračuje pokles souhrnné ziskovosti sektoru (Graf II.11). Za tímto poklesem stojí především zrychlený růst mzdových nákladů firem ve druhém čtvrtletí 17. Graf II.11 Míra ziskovosti a míra investic (v %) Graf II.1 Vývoj 1M míry defaultu bankovních úvěrů nefinančním podnikům (v %), 1,8 1,6 1,4 1, 1, /11 6/1 6/13 6/14 6/1 6/16 6/17 Míra ziskovosti Míra investic (p.o.) Pramen: ČSÚ Pozn.: Míra ziskovosti = hrubý provozní přebytek k hrubé přidané hodnotě sektoru. Míra investic = tvorba hrubého fixního kapitálu k hrubé přidané hodnotě sektoru. Počítáno z ročních klouzavých úhrnů,8,6 9/14 3/1 9/1 3/16 9/16 3/17 9/17 Graf II.13 Rizikovost úvěrů nefinančním podnikům podle data poskytnutí (kumulativní míra defaultu v %),, 1, 1,,, t+ t+1 t+4 t+36 t+48 t /1 1/13 1/14 1/1 1/16 1/17 Pozn.: Počáteční sklon křivky poskytuje relativně dobrý signál o dalším vývoji rizikovosti úvěrů poskytnutých v daném období. Graf II.14 Vývoj podílu úvěrů se selháním: nefinanční podniky (v %) /14 3/1 9/1 3/16 9/16 3/17 9/17

15 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN Úvěrové riziko se mírně snížilo a dosáhlo již pravděpodobně svého dna Úvěrové riziko měřené vpředhledícím ukazatelem 1měsíční míry defaultu kleslo na,8 % (Graf II.1). Přestože v posledních čtvrtletích došlo k poklesu oproti hodnotám pozorovaným v roce 16, rizikovost u nově či nedávno poskytnutých úvěrů se oproti předchozím letům mírně zvýšila (Graf II.13). V porovnání s obdobím 7 11 se však stále jedná o výrazně nižší úrovně rizikovosti. Ukazatel materializace úvěrového rizika v podobě podílu úvěrů se selháním se snížil a ve třetím čtvrtletí 17 dosáhl 4,4 % (Graf II.14). Výsledné hodnoty tohoto ukazatele jsou však kromě příznivé fáze hospodářského cyklu ovlivněny také rychlým růstem úvěrů (viz níže), které vstupují do jmenovatele podílu, i proto je nutné hodnotit pozorovaný vývoj obezřetně. Z hlediska odvětví zůstává nejrizikovější stavebnictví a energetika. Graf II.1 Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů nefinančním podnikům (v %) 3 4 Graf II.16 Nové úvěry a emise dluhopisů v sektoru nefinančních podniků (čtvrtletní úhrny v mld. Kč) /13 9/14 9/1 9/16 9/17 Podíl úvěrů v cizích měnách na celkových úvěrech(p.o.) Úvěry celkové Úvěry v cizích měnách 1Q4 11Q 11Q4 1Q 1Q4 13Q 13Q4 Nové úvěry CZK Emise dluhopisů CZK Emise dluhopisů CM, Bloomberg, výpočty ČNB Pozn.: Údaje k Emisní aktivita za celý 17Q4 proto bude pravděpodobně vyšší. 14Q 14Q4 1Q 1Q4 16Q 16Q4 17Q 17Q4 Dynamika bankovních úvěrů zůstává silná, pokračuje zvýšené čerpání úvěrů v cizích měnách Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů nefinančním podnikům v roce 17 stagnovalo a ve třetím čtvrtletí 17 dosáhlo 4,4 %. Podíl bankovních úvěrů v cizích měnách na veškerých bankovních úvěrech nefinančním podnikům se mírně snížil a ve třetím čtvrtletí představoval 9,6 % (Graf II.1). Navzdory mírnému snížení se však jedná o hodnotu blízko historického maxima, přičemž meziroční tempo růstu úvěrů v cizích měnách (ve třetím čtvrtletí,9 %) výrazně přesahuje meziroční tempa růstu korunových úvěrů. Uvedený vývoj lze pozorovat zejména v případě exportérů, kteří používají úvěry v cizích měnách tradičně jako prostředek zajištění proti kurzovému riziku. Objem nových korunových úvěrů se v roce 17 téměř nezměnil a zůstává blízko hodnoty historického minima (Graf II.16). V rámci dalších zdrojů financování došlo ve druhém čtvrtletí k nejvyšším meziročním nárůstům u úvěrů poskytovaných nebankovními zprostředkovateli aktiv (1,1 %) a mezipodnikových půjček (4,4 %). K největším emitentům dluhopisů v roce 17 patřily především developerské podniky.

16 14 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18.3 DOMÁCNOSTI Úvěrová dynamika zůstává silná, vývoj je tažen především úvěry na bydlení Situace na trhu práce se z pohledu domácností od zveřejnění ZFS 16/17 dále zlepšila. Spotřebitelský optimizmus podporovaný růstem mezd i prostředím nízkých úrokových sazeb se promítá do úvěrové dynamiky spotřebních úvěrů (v září meziročně 4, %) a spolu s vývojem cen rezidenčních nemovitostí přispívá k silnému růstu úvěrů na bydlení (meziročně 9,3 %, viz Graf II.17). Objem nově poskytnutých úvěrů na bydlení se přes mírný pokles v posledních měsících nadále pohybuje v okolí historického maxima (Graf II.18) a má rozhodující vliv na vývoj celkové úvěrové dynamiky sektoru. Vysoké tempo růstu bankovních úvěrů se zároveň promítlo do dalšího zvýšení celkové zadluženosti domácností, i když toto zvýšení bylo díky zrychlujícímu růstu příjmů pouze mírné (Graf II.19). K rychlému růstu úvěrů domácnostem přispívají vedle optimistických očekávání také nadále nízké úrokové sazby (Graf II.), jejichž nárůst byl jen velmi mírný a pozvolný. Graf II.17 Dynamika růstu bankovních úvěrů obyvatelstvu (mzr. v %) /1 8/13 8/14 8/1 8/16 8/17 Obyvatelstvo celkem Spotřební úvěry Úvěry na bydlení Pozn.: Data očištěna o přeměnu jednoho subjektu poskytující úvěry domácnostem na pobočku zahraniční banky. Graf II.18 Nově poskytnuté korunové bankovní úvěry domácnostem (v mld. Kč za měsíc; pravá osa mzr. růst v %) / 9/7 9/9 9/11 9/13 9/1 9/17 Nové úvěry na spotřebu Nové úvěry na nákup bytové nemovitosti Nové úvěry na spotřebu mzr. růst (p.o.) Nové úvěry na nákup bytové nemovitosti mzr. růst (p.o.) Pozn.: Klouzavé pětiměsíční průměry Úvěrového riziko dále pokleslo, rychlý úvěrový růst však může v budoucnu riziko zvýšit Úvěrové riziko měřené ukazatelem 1měsíční míry defaultu se během druhého čtvrtletí 17 u bankovních úvěrů na bydlení i spotřebních úvěrů mírně snížilo (na 1,38 %, resp. 4, %, Graf II.1). Kromě snížení samotné rizikovosti se však na poklesu ukazatele podílí rovněž vysoký příliv nově poskytnutých úvěrů. 3 Pozorované tendence je proto nutné hodnotit obezřetně. Materializace úvěrového rizika vyjádřená podílem úvěrů se selháním vykazuje napříč všemi kategoriemi úvěrů rovněž klesající tendenci, přičemž pokles materializace byl výrazný zejména u spotřebitelských úvěrů (Graf II.). Oproti údajům prezentovaným v ZFS 16/17 se podíl úvěrů se selháním snížil u spotřebních úvěrů o, p.b., u úvěrů na bydlení pak o zhruba, p.b. Aktuálně dosahované hodnoty podílu úvěrů se selháním k celkovým úvěrům patří k nejnižším za období sledování, i zde je však výsledek ovlivněn rychlým růstem stavu úvěrů. 3 Je možné předpokládat, že k selhání úvěru zpravidla nedochází bezprostředně po jeho poskytnutí. Nově poskytnuté úvěry proto v první fázi ovlivňují pouze jmenovatel míry defaultu a rizikovost opticky snižují.

17 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 1 Graf II.19 Ukazatele zadluženosti a příjmů domácností (podíl v %; pravá osa: meziročně v %) 7 16 Graf II. Úrokové sazby na nové korunové bankovní úvěry (v %) 3, , /9 6/11 6/13 6/1 6/17 Nebankovní půjčky / HDD Ostatní bankovní úvěry / HDD Spotřebitelské úvěry / HDD Úvěry na bydlení / HDD Tempo růstu úvěrů celkem (pravá osa) Tempo růstu nominálního HDD (pravá osa) 1, 8 9/1 3/16 9/16 3/17 9/17 Úvěry na nákup byt. nemovitostí, celkem Úvěry na nákup byt. nemovitostí, fixace 1- let Úvěry na nákup byt. nemovitostí, fixace -1 let Úvěry na spotřebu, celkem (pravá osa), ČSÚ Pozn.: Nebankovní půjčky představují úvěry poskytnuté nebankovními finančními institucemi. HDD = Hrubý disponibilní důchod domácností. Domácnosti zahrnují rovněž sektor Neziskových institucí sloužících domácnostem. Graf II.1 1M míra defaultu bankovních úvěrů sektor domácností (v %) /1 6/13 6/14 6/1 6/16 6/17 Celkem Domácnosti (bydlení) Domácnosti (spotřeba) Graf II. Podíl úvěrů se selháním obyvatelstvo (v % na celkových úvěrech v dané kategorii) /1 9/13 9/14 9/1 9/16 9/17 Obyvatelstvo celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry Pramen: BRKI, ČNB

18 16 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 3 FINANČNÍ SEKTOR 3.1 VÝVOJ VE FINANČNÍM SEKTORU Aktiva finančního sektoru pokračují v dynamickém růstu Všechny segmenty finančního sektoru vyjma družstevních záložen vykázaly v druhém čtvrtletí 17 meziroční nárůst bilanční sumy. Nejvyšší tempo růstu bilanční sumy vykázaly již třetím rokem investiční fondy (o 83 mld. Kč, resp. o,8 %) a jejich velikost tak dosáhla velikosti bilanční sumy fondů penzijních společností, která také rostla vysokým tempem (o 7 mld. Kč, resp. o 14,8 %). Bankovní sektor zaznamenal nejvyšší nárůst bilanční sumy v absolutním vyjádření i velmi vysoké tempo růstu (o mld. Kč, resp. o,4 %) zejména vlivem zvýšení korunových vkladů nerezidentů u domácích bank v souvislosti s očekáváním zhodnocení koruny po ukončení kurzového závazku a jejich následným uložením u ČNB. Bankovní sektor představuje 8 % aktiv finančního sektoru, a proto se dále zaměříme na vyhodnocení jeho stability a odolnosti. 3. BANKOVNÍ SEKTOR Kapitálový poměr bank se nezměnil, nadále umožňuje růst úvěrových portfolií bank Během prvních třech čtvrtletí 17 vzrostl celkový regulatorní kapitál v českém bankovním sektoru o 1,6 mld. Kč a dosáhl úrovně 4 mld. Kč. Celkový kapitálový poměr stagnoval na 18,3 % a nachází se pod průměrem EU, který k druhému čtvrtletí 17 činí 18,9 % (Graf III.1). Většina bank splňuje souhrnný kapitálový požadavek s dostatečnou rezervou. Kapitálové přebytky domácích bank se mohou ovšem postupně snižovat vlivem růstu úvěrových portfolií a výplaty dividend. Graf III.1 Rozdíl mezi kapitálovým poměrem bankovního sektoru ČR a průměru eurozóny (v %) 4 Graf III. Struktura kapitálových požadavků v českém bankovním sektoru (v %) Q 17 Tier 1 Kapitál Celkový Kapitál Zdroj: IMF FSI 3/14 1/14 /1 1/1 7/16 /17 9/17 4/18 Přebytek kapitálu Pillar Guidance (Rezerva kap. plánování) Proticyklická rezerva Bezpečnostní kapitálová rezerva Rezerva pro krytí systémového rizika Dodatečné kapitálové požadavky dle Pilíře Požadavky Pilíře 1 Pozn.: Z důvodu částečného překryvu požadavků bezpečnostní kapitálové rezervy s požadavkem Pilíře, jsou od července 14 požadavky Pilíře očišteny o požadavky vyplývající ze zátěžových testů prováděných pro účely dohledu. Predikce přebytku kapitálu (vzorková výplň) předpokládá konstantní úroveň kapitálu a rizikových vah, rizikové expozice jsou spočteny na základě předpokladů bank o budoucích úvěrech, které banky reportují do výkazu "Plány financování banky" (FPSIFE1).

19 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN Graf III.3 Struktura kapitálových požadavků bank v ČR a dopad makrozátěžových testů (průměr za sektor ke třetímu čtvrtletí ) 1 1,9, 1, 1,9, 8, 6,1 TSCR ORCR Bankovní sektor zůstává i v nepříznivém scénáři zátěžových testů jako celek stabilní Výsledky provedených zátěžových testů potvrzují, že bankovní sektor jako celek zůstává stabilní. Agregátní dopad Nepříznivého scénáře do kapitálu bankovního sektoru dosahuje 6,1 p.b. a nedochází tak k prolomení ORCR (součet celkového kapitálového požadavku a rezervy ke krytí systémového rizika). Kapitálový přebytek, bezpečností kapitálová rezerva a proticyklická kapitálová rezerva tedy postačují na pokrytí dopadu testů do bankovního sektoru jako celku (Graf III.3). Dopad makrozátěžových testů Přebytek kapitálu Bezpečnostní kapitálová rezerva Proticyklická kapitálová rezerva Rezerva ke krytí systémového rizika Dodatečné kapitálové požadavky dle Pilíře Požadavky Pilíře 1 U bank s přístupem IRB poklesly průměrné rizikové váhy u všech hlavních kategorií expozic Rizikové váhy u bank s přístupem IRB se snižují u podnikových expozic a expozic vůči retailu zajištěných nemovitostí (Graf III.4). Tyto tendence dokumentuje také klesající poměr kapitálu bank k expozicím vůči soukromému sektoru (Graf III.). V delším období tak může docházet k podhodnocování potřebné výše kapitálu a nárůstu zranitelnosti bankovního sektoru. Graf III.4 Průměrné rizikové váhy nejvýznamnějších kategorií expozic s přístupem IRB (v %) 7 Graf III. Poměr kapitálu bank a expozic vůči soukromému sektoru (v %) /14 9/14 3/1 9/1 3/16 9/16 3/17 9/17 Podnikové expozice Expozice vůči retailu zajištěné nemovitostí Spotřebitelské úvěry a ostatní expozice vůči retailu Instituce /1 3/16 6/16 9/16 1/16 3/17 6/17 9/17 Poměr kapitálu bank a expozic vůči soukromému sektoru Pozn.: Celkové expozice bank (bez ČEB a ČMZRB) jsou očištěné o expozice vůči centrálním bankám, vládním institucím a finančním institucím.

20 18 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 Graf III.6 Úvěry se selháním v domácím bankovním sektoru (klientské, v mld. Kč; pravá osa v %) /7 9/9 9/11 9/13 9/1 9/17 Čtvrtletní změna stavu úvěrů se selháním Podíl úvěrů se selháním k celkovým úvěrům celkem (pravá osa) Podíl úvěrů se selháním k celkovým úvěrům u hypotečních úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi (pravá osa) Podíl úvěrů se selháním k celkovým úvěrům u spotřebitelských úvěrů (pravá osa) Podíl úvěrů se selháním k celkovým úvěrům u nefinančních podniků (pravá osa) Graf III.7 Podíl opravných položek k celkovým úvěrům (v %) 8, 7, 6,, 4, 3,, 1,, 9/7 9/9 9/11 9/13 9/1 9/17 Podíl opravných položek k celkovým úvěrům - celkem Podíl opravných položek k celkovým úvěrům u hypotečních úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi Podíl opravných položek k celkovým úvěrům u spotřebitelských úvěrů Podíl opravných položek k celkovým úvěrům u úvěrů nefinančním podnikům Pozn.: Pro sektorové členění podílu opravných položek k hrubým úvěrům jsou dostupná data až od prvního čtvrtletí roku 16. Podíl úvěrů se selháním poklesl k historicky nejnižším hodnotám Podíl úvěrů se selháním na celkových úvěrech se snížil na 3,1 % (Graf III.6). Tím se přiblížil svým historicky nejnižším hodnotám z roku 7 (,6 %). Vpředhledící ukazatel úvěrového rizika - 1měsíční míra defaultu ve třetím čtvrtletí dosáhl 1, %. Oproti předchozím letům se však mírně zvyšuje rizikovost nově či nedávno poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům (viz Graf II.13).... a výjimečně nízké jsou i náklady na úvěrové riziko Klesající podíl úvěrů se selháním na celkových úvěrech má vliv vedle rizikových vah i na opravné položky. Ty se sice ve vztahu k úvěrům se selháním vyvíjejí stabilně (ukazatel krytí úvěrů se selháním opravnými položkami dosáhl v září 17 úrovně %), v relaci k celkovým úvěrům ovšem dále klesají (Graf III.7). Příznivý ekonomický vývoj se projevuje dlouhodobě ve velmi nízkých ztrátách ze znehodnocení úvěrů (Graf III.8) a nízké úrovni rizikových nákladů bank (Graf III.9). Tyto nízké úrovně však nemusí odpovídat reálným dlouhodobým rizikům. Změna fáze hospodářského a finančního cyklu může vést k růstu ztrát ze znehodnocení a tedy i k růstu nákladů na riziko, podobně jako tomu bylo po roce 8. Ve třetím čtvrtletí 17 představovaly ztráty ze znehodnocení pouze b.b. aktiv bankovního sektoru. Ve stejném období roku 9 přitom dosahovala tato položka 63 b.b. aktiv (Graf III.9). Ziskovost bankovního sektoru zůstává vysoká, riziko představuje změna fáze cyklu Banky udržují relativně vysokou ziskovost zejména díky velmi nízkým nákladům na riziko, přičemž rentabilita aktiv činí 1,1 % (v EU, %). V případě, že by se ztráty ze znehodnocení zvýšily na nejvyšší úroveň za sledované období z třetího čtvrtletí 9, rentabilita aktiv by poklesla z 1,1 % na, % (Graf III.1).

21 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN Graf III.8 Opravné položky a ztráty ze znehodnocení (v mld. Kč) 8 Graf III.9 Náklady na riziko (b.b.) /7 9/9 9/11 9/13 9/1 9/17 Opravné položky (meziroční změna) Ztráty ze znehodnocení (čtvrtletní příspěvek do nákladů, p. o.) Pozn.: Údaje jsou očištěny o subjekty Česká exportní banka (ČEB) a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Graf III.1 Dekompozice rentability aktiv (v %, k 3Q 17) 3,,, 1, 1,,, 1, Úrokový zisk,4 Výnosy z poplatků a provizí,3 Zisk z finančního přecenění,1-1,1 Výnosy z dividend Správní, provozní náklady a odpisy -,1,3 -, Ztráty ze znehodnocení a tvorba rezerv Pozn.: Uvedená hodnota představuje podíl daného typu výnosu či nákladu k úrovni aktiv. Červená vzorková výplň představuje výši ztrát ze znehodnocení k 3Q 9 a její případný dopad na rentabilitu aktiv v 3Q 17. Ostatní náklady/výnosy Daň 1,1 Rentabilita aktiv 9/7 9/9 9/11 9/13 9/1 9/17 Náklady na riziko Ztráty ze znehodnocení k aktivům celkem Graf III.11 Úrokové marže domácích bank z nových úvěrů (v p.b.) 6,,, 4, 4, 3, 3,,, 1, 1, 9 9/9 9/1 9/11 9/1 9/13 9/14 9/1 9/16 9/17 Hypoteční úvěry a ostatní úvěry na bydlení Nefinanční podniky Celkem Domácnosti na spotřebu (pravá osa) Pramen: ARAD, výpočty ČNB Pozn.: Marže jsou spočítány jako úvěrové sazby pro dané sektory mínus vážený průměr depozitní sazby za všechny sektory. Položka nefinanční podniky nezahrnuje revolvingové úvěry a kreditní karty Pokles úrokových marží se s výjimkou spotřebitelských úvěrů zastavil Klesající úrokové marže vytvářely v posledních letech tlak na úrokový zisk bank. V roce 17 marže klesaly již pouze u spotřebitelských úvěrů, a to meziročně o 1, p.b. (Graf III.11). Marže z nových hypotečních úvěrů a úvěrů nefinančním podnikům naopak meziročně vzrostly o,1 p.b.

22 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN 18 Graf III.1 Ukazatele likvidity v bankovním sektoru (v %, k Q 17) Graf III.13 Srovnání J-SVI skóre k pololetí 16 a 17 a sazby KSR (v %) ČNB práh 4, % Základní práh 3, % /1 9/11 9/1 9/13 9/14 9/1 9/16 9/17 Závazky splatné na požádání / celkové závazky Rychle likvidní aktiva / klientské vklady Vklady / úvěry (klientské) (pravá osa) Sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika (pravá osa) Pozn.: Modré sloupce znázorňují instituce zařazené do seznamu J-SVI pro rok 18. Instituce s červeným kroužkem jsou považovány za banky s vysokým stupněm domácí systémové významnosti a jsou povinny udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika. Likviditní pozice bank se dále zlepšila Likviditní pozice bankovního sektoru se dále zlepšila (Graf III.1), a to zejména vlivem rostoucích expozic vůči ČNB spojených s kurzovým závazkem. Domácí banky totiž ukládaly korunové vklady nerezidentů u ČNB a objem expozic vůči centrální bance tak významně narostl. Dobrou likviditní pozici dokresluje i ukazatel krytí likvidity (LCR). Ten k třetímu čtvrtletí meziročně jen mírně poklesl o,8 p.b. na 183,9 % a významně tak převyšuje regulací požadovanou úroveň 8 %. 3.3 JINÉ SYSTÉMOVĚ VÝZNAMNÉ INSTITUCE Seznam jiných systémově významných institucí se nezměnil Podle vyhodnocení ČNB zůstává v domácím finančním sektoru sedm tzv. jiných systémově významných institucí (J-SVI) a jejich seznam se pro rok 18 nemění (Graf III.13). ČNB v tuto chvíli nepovažuje za nezbytné stanovovat z titulu zařazení mezi J-SVI dodatečný kapitálový požadavek bankám, které jsou součástí příslušných regulatorních konsolidačních celků. Pět bank s vysokým stupněm domácí systémové významnosti 4 je povinno udržovat kapitálovou rezervy ke krytí systémového rizika (KSR), jejíž výše činí 1 až 3 % (Graf III.13). Seznam systémově významných bank, kterým je určena KSR, bude stejně jako výše sazby KSR pro jednotlivé banky znovu posouzen v průběhu roku Hlavní metodický rozdíl (vedle mírně odlišné prahové hodnoty) je v tom, že J-SVI metodika EBA pracuje s údaji za konsolidované celky obsahující bankovní i (vybrané) nebankovní entity včetně zahraničních účastí, zatímco metodika ČNB pro stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pracuje s údaji za jednotlivé banky na individuálním základě.

23 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A MAKROOBEZŘETNOSTNÍ POLITIKA ČNB nastavuje nástroje své makroobezřetnostní politiky (Tab. 4.1) podle vyhodnocení intenzity systémových rizik. Zaměřuje se při tom v souladu s doporučením ESRB na plnění průběžných cílů, které odráží existenci několika zdrojů systémového rizika a jejich vlastních transmisních mechanismů. Tab. 4.1 Přehled průběžných cílů, makroobezřetnostních nástrojů a vývoj specifických rizik Průběžné cíle Klíčové nástroje Specifické riziko Zmírnit nadměrný růst úvěrů a finanční páky Zmírnit nadměrný splatnostní nesoulad a nedostatek likvidity Omezit koncentraci expozic Omezit nežádoucí motivaci Posílit odolnost finančních infrastruktur Proticyklická kapitálová rezerva Makroobezřetnostní pákový poměr Kapitálové požadavky podle sektorů (zejm. nemovitostní expozice) Limity na poměr LTV Limit na poměr LTI, DTI, DSTI Výraznější oživení úvěrů doprovázené uvolňováním úvěrových standardů Rostoucí finanční páka, nízká úroveň agregátních rizikových vah, rostoucí riziko podrozvahy Zvýšený růst úvěrů a rizik v konkrétním sektoru Riziko spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry k jejich financování Riziko nadměné zadluženosti a dluhové služby domácností Existence specifického rizika v ČR Ano Potenciální Makroobezřetnostní NSFR Dlouhodobá likviditní rizika Potenciální Makroobezřetnostní LCR Krátkodobá likviditní rizika Ne Rezerva ke krytí systémového rizika Zátěžový test veřejných financí Kapitálové rezervy podle systémové významnosti (G-SII a O-SII rezerva) Rezerva ke krytí systémového rizika Koncentrace nemovitostních expozic Koncentrace svrchovaných expozic Využití v ČR Ano,, % od r. 17; 1 % od ; 1, % od r. 19 Od r. 18 zavedení mikroobezřetnostní složky Podrobné informace Blíže viz Potenciální Prozatím ne - Ano Ano, od r. 1, zpřísnění 16 a 17 - Blíže viz Ano LTI / DSTI ano, od r. 17 Blíže viz Potenciální Ano Ano Ano Od r. 18 zavedení - mikroobezřetnostní složky Mikroobezřetnostní složka - zavedena od r. 1 Prozatím ne, na rizika nemovitostních expozic ČNB - reaguje jinými nástroji Ano, možnost dodatečných kapitálových požadavků při Blíže viz zvýšeném svrchovaném riziku, od r. 1 Ne, jiné systémově významné instituce identifikovány, využit jiný nástroj Ano, od r. 14 pro 4 banky, od r. 17 pro bank Požadavky na marže a srážky při zúčtování prostřednictvím protistran Riziko neplnění protistran, Ne - Vyšší míra vykazování vzájemná provázanost Ne finančních infrastruktur Ne - Rezerva ke krytí systémového rizika Ne - Blíže viz Blíže viz Pozn.: Kategorizace průběžných cílů a nástrojů vychází z Doporučení ESRB ze dne 4. dubna 13 o průběžných cílech a nástrojích markoobezřetnostní politiky (ESRB/13/1). Potenciální dopad potíží systémově významných institucí na stabilitu finančního trhu a reálnou ekonomiku

24 RIZIKA PRO FINANČNÍ STABILITU A JEJICH INDIKÁTORY LEDEN NASTAVENÍ PROTICYKLICKÉ KAPITÁLOVÉ REZERVY ČNB při rozhodování o nastavení výše sazby proticyklické kapitálové rezervy (dále CCyB) posuzuje především informace o vývoji úvěrové dynamiky a posunu ekonomiky v rámci finančního cyklu. Tyto informace sloužily jako podklad pro rozhodnutí bankovní rady ČNB o zvýšení sazby CCyB s platností od 1. ledna 19 (Graf IV.1). Dodatečná odchylka indikuje zvyšování cyklických rizik ČNB v souladu s doporučením ESRB pravidelně publikuje hodnoty poměru úvěrů k HDP a jeho odchylky od dlouhodobého trendu. Uvedený ukazatel dosáhl ve druhém čtvrtletí 17 výše 89, % a související odchylka činila -,4 p.b. V českých podmínkách však tento přístup neposkytuje spolehlivé vodítko pro určení pozice ekonomiky v rámci finančního cyklu. Dodatečná odchylka (expanzivní úvěrová mezera), která částečně odstraňuje problémy spojené s doporučovanou metodikou, dosáhla 3,3 p.b. a indikuje zvyšování cyklických rizik (Graf IV.). 6 Graf IV.1 Aktuálně platná a ohlášená výše sazby CCyB v ČR (v % celkového objemu rizikové expozice) 1,7 1, 1, 1,,7,,, -, -, 4/17 7/17 1/17 1/18 4/18 7/18 1/18 1/19 Platná výše sazby CCyB Ohlášená výše sazby CCyB Graf IV. Odchylka poměru úvěrů k HDP od trendu a dodatečná odchylka (v p.b.) /1 6/13 6/14 6/1 6/16 6/17 Odchylka poměru úvěrů k HDP od trendu Dodatečná odchylka Souhrnný indikátor finančního cyklu se od vydání ZFS dále zvýšil Souhrnný indikátor finančního cyklu (IFC) pokračoval v růstu (Graf IV.3). K tomu nejvýznamněji přispívá silná úvěrová dynamika v sektoru domácností doprovázená rychlým růstem cen rezidenčních nemovitostí. Meziroční tempo růstu cen bytů dosahovalo ve druhém čtvrtletí 17 okolo 18 % a představuje zhruba trojnásobek desetiletého průměru. Do vývoje celkových úvěrů se promítá zrychlená dynamika bankovních úvěrů Meziroční dynamika celkových úvěrů soukromého sektoru zrychlila na,9 %, což představuje nejvyšší přírůstek od roku 14. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů, které tvoří více než polovinu všech úvěrů poskytnutých sektoru, dosáhlo ve druhém čtvrtletí 17 7,3 % (Graf IV.4). Navzdory mírnému přibrzdění vykazují nejrychlejší dynamiku bankovní úvěry domácnostem na bydlení. K meziročnímu nárůstu dochází také u spotřebitelských úvěrů a úvěrů nefinančním podnikům. Pozorovaná úvěrová dynamika zůstává vysoká jak z hlediska historických průměrů (Graf IV.), tak ve srovnání se situací v jiných evropských zemích. 7 Z ostatních významných zdrojů financování zaznamenaly nárůst mezipodnikové půjčky. European Systemic Risk Board: Recommendation (ESRB/14/1) on guidance to EU Member States for setting countercyclical capital buffer rates, leden Bližší metodické informace k dodatečné odchylce lze nalézt v tematickém článku Proticyklická kapitálová rezerva v ČR publikovaném v ZFS 16/17. 7 Vyšší meziroční tempa růstu úvěrů domácnostem a nefinančním podnikům (měřené 3letým průměrem) v současné době vykazuje pouze Slovensko, resp. Malta, viz European Systemic Risk Dashboard, září 17.