PRVKY ZNALOSTNÍHO MANAGEMENTU VE ŠKOLÁCH MANAŽERSKÉHO MYŠLENÍ
|
|
- Jiří Němeček
- před 10 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PRVKY ZNALOSTNÍHO MANAGEMENTU VE ŠKOLÁCH MANAŽERSKÉHO MYŠLENÍ ELEMENTS OF KNOWLEDGE MANAGEMENT IN SCHOOLS OF MANAGERIAL THINKING Ivana Johnová Abstract: This article focuses on finding the elements of knowledge management in schools of management thinking. Attention is first paid to the characteristics of knowledge management and its elements are subsequently searched in approaches to management have been described since the Industrial Revolution until the emergence of knowledge society. It is therefore a classic management, psychosocial approaches, process approaches and system approaches. Conclusions are presented at the end of the article in the table. Although the emergence of knowledge management is dated from about the sixties of last century, when it was defined by P. Drucker, indicating the elements we work with the knowledge to identify much earlier. It is good to know the specifics of each school of management thinking today. Keywords: Knowledge Management, Knowledge Employee, Knowledge Society, Industrial Society, Manual Worker. JEL Classification: B10, M15. Úvod Po celé dvacáté století prochází management neustálým procesem vývoje. Je to dáno především odrazem vývoje společnosti a jejího myšlení, ale také změnou podnikatelského prostředí. Ačkoli se v mnoha publikacích můžeme setkat s názorem, že management má své kořeny již v dobách, kdy se v Egyptě stavěly pyramidy, pro účely tohoto článku bude pozornost managementu věnována od dob průmyslové revoluce až po současnost. Blažek zmiňuje [2]: Zrod a vývoj moderního managementu, jako specifické řídící činnosti i odborné disciplíny, je spjat až s prudkým růstem průmyslové výroby a s ní související infrastruktury ve druhé polovině devatenáctého století a s dalším, neustále akcelerujícím růstem ve století dvacátém. V tomto století také můžeme pozorovat postupný přechod od industriální společnosti představované průmyslovými dělníky ke společnosti znalostí představující pracovníky disponující znalostmi. S touto skutečností souvisí vznik znalostního managementu, za jehož otce je v šedesátých letech dvacátého století považován Peter Drucker. V dnešní době je čím dál více znalostní management v podnicích uplatňován. Pracovníci disponují znalostmi a ty je třeba umět řídit a využívat co nejefektivněji. Marešová [9, s. 143] zmiňuje: Kvalitní a vhodně řízené znalosti jsou dnes nezbytné pro efektivní fungování podniku, stávají se významnou konkurenční výhodou a jsou proto účinným nástrojem konkurenčního boje. Určitý návod, jak efektivně pracovat se znalostmi, poskytuje znalostní management. 44
2 1 Formulace problematiky Zavádění znalostního managementu do podniku je současný trend dvacátého prvního století, ke kterému se přiklání stále více podniků. V minulosti se prolínalo mnoho přístupů manažerského myšlení a s některými, ale značně modifikovanými se můžeme setkat i v dnešním pojetí managementu. Jednotlivé školy se vzájemně prolínají a jsou si sobě navzájem inspirací. Cílem tohoto článku je identifikovat prvky dnešního tzv. znalostního managementu v jednotlivých školách managementu, které jsou známé od dob průmyslové revoluce. Jedná se především o klasický management, psychologicko - sociální přístupy, procesní přístupy a systematické přístupy, které byly využívány v první polovině dvacátého století a pro něž je charakteristická industriální společnost. Ačkoli je vznik znalostního managementu datován zhruba od šedesátých let minulého století, kdy jej definoval P. Drucker, můžeme prvky naznačující práci se znalostmi identifikovat již mnohem dříve. Proto je dobré znát specifika jednotlivých škol manažerského myšlení i dnes. 2 Metody Ke splnění cíle článku byla provedena rešerže odborné literatury týkající se daného problému, dále analýza a syntéza vědeckých poznatků s využitím kauzální analýzy. 3 Trendy současného managementu Toto období je pod vlivem globalizace a pronikání ICT do podnikání. Velký důraz se klade na znalosti a jejich management, objevují se nové přístupy a názory, například koncept organizace jako živého organismu, management udržitelného rozvoje [11, s. 4]. V podnicích se začíná uplatňovat tzv. znalostní management, který pracuje se znalostmi pracovníků. Truneček [14, s. 1] uvádí: Je zřejmé, že kromě hmotných aktiv disponují podniky i aktivy, která nedokážeme zachytit ve finančních výkazech, ale pro jejich bohatství jsou podstatné a v moderní době rozhodující. Jedná se zejména o dovednosti, schopnosti, zkušenosti a znalosti podnikových pracovníků. To jsou aktiva, pro která se v současné době teprve vytvářejí postupy a metodiky, jak je identifikovat, získávat, využívat, vykazovat apod. Vývoj ukazuje, že důležitost tohoto neviditelného bohatství neustále roste a s největší pravděpodobností dále poroste i v budoucnu. Zejména tato skutečnost stála u zrodu koncepce managementu znalostí. Znalostní management je nově se objevující model managementu, který se zaměřuje na znalosti v rámci podniku. Týká se lidí, technologií a procesů a má kořeny v řadě oborů, jako ekonomie, psychologie či obchod. Umění pracovat se znalostmi přináší podniku maximální konkurenční výhodu. Znalostní podnik by se dal charakterizovat v následujících bodech [1]: Využívání znalostí z dostupných vnějších zdrojů. Vkládání a ukládání znalostí podnikových procesů, produktů a služeb. Ukládání znalostí v databázích a dokumentech. Podpora růstu znalostí napříč podnikovou kulturou. 45
3 Předávání a sdílení znalostí v celé organizaci. Posuzování hodnoty znalostí. Dave a Koskela [5] zmiňují, že znalostní management v podstatě existoval již dávno. Lidé se odpradávna setkávají s využitím různých forem společné moudrosti nabyté od společnosti či spolupracovníků či z jiných sociálních skupin. Z organizačního hlediska je transfer znalostí jedním z nejdůležitějších aspektů znalostního managementu a znamená konkurenční výhodu pro podnik v případě, že dokáže znalosti pracovníků naplno využít. 3.1 Charakteristické rysy znalostního pracovníka Znalostní pracovník disponuje znalostmi, které jsou pro podnik důležité. Tyto znalosti nejen že má, ale umí je také prakticky využít. Jedná se o znalosti, kterými ostatní pracovníci v podniku nedisponují a nemohou se je z nějakého jiného důvodu naučit nebo je nemohou či nesmí použít (můžou být například vázány na certifikát či vysokoškolský diplom) [10]. Znalostním pracovníkem může být i dělník. Příklad uvádí Truneček [14, s. 23]. V Karose se v minulosti vyráběly veliké série až 500 stejných autobusů. V současné době jde maximálně o tři podobné autobusy, které mají ještě menší nebo větší odchylky podle individuálních přání zákazníka: masovou výrobu nahradila výroba na zakázku. Z dělníků, pracujících dříve v hromadné výrobě, se rázem stali znalostní pracovníci, kteří místo dřívějších naučených pohybů prováděných téměř po paměti, bez projektové dokumentace, musí dnes umět číst výkresy a podle nich provádět příslušné operace, pracovat v týmu, zvládnout několik profesí, permanentně se vzdělávat, atd. Znalostní pracovník díky svým zpracovaným znalostem představuje přidanou hodnotu pro podnik. Je od něho očekáváno neustálé učení a zlepšování se. Znalostní pracovníci tedy vykonávají jak manuální, tak znalostní práci. Jsou zaměřeni především na informace, počítače, internet a někdy jsou nazýváni jako technologové [14]. Ke znalostním pracovníkům můžeme řadit např. právníky, doktory, diplomaty, zákonodárce, obchodníky, vývojáře softwaru, manažery a bankéře. Pracovník disponující znalostmi získává lepší přístup k práci, zaměstnání a společenskému postavení prostřednictvím formálního vzdělání. Vzdělání je tedy ústřední složkou společnosti znalostí. Společnost znalostí má mnohem konkurenceschopnější charakter. [7] 3.2 Principy fungování znalostního podniku [15, s. 111] Při měření strategie a výkonnosti podniku by měla být vedle finančních měřítek používána i měřítka nefinanční, která se zabývají například zákaznickou oblastí či interními podnikovými procesy. Podnik by se měl maximálně zaměřit na zákazníka, vnímat jeho potřeby a maximálně mu vycházet vstříc. Někdy se takový podnik označuje jako tzv. podnik řízený zákazníkem. Od funkčních organizací se přechází na tzv. procesně orientované podniky, především se jedná o procesní management nebo reengineering. Tyto se vyznačují především týmovou prací. 46
4 Růst firmy se odvíjí od uplatnění znalostí a inteligence, což představuje hlavní konkurenční výhodu. Podnikové hodnoty a jejich sdílení prostupují celou firmou od nejvyšších orgánů až po pracovníky na nejnižší úrovni v podniku. 3.3 Vývoj znalostního managementu v druhé polovině 20. století V Tab. 1 jsou uvedeny důležité okamžiky ve vývoji znalostního managementu od 60. do 90. let. 20. století. Tab. 2: Vývoj znalostního managementu Období Prvky znalostního managementu 60. léta 20. st. 70. léta 20. st. 80. léta 20. st. 90. léta 20. st. Ekonom Herbert Simon poprvé použil termín organizační učení a zpochybnil koncept racionálního člověka v ekonomice. Alvin Toffler analyzoval ve studii AT&T potřebu posunu ruční práce k práci hlavou za účelem získání adaptivní organizace. Peter Drucker poprvé použil termín znalostní pracovník. Ekonom Kenneth Arow ustavil pojem leasing by doing (učení se děláním) jako způsob, jak organizace generuje znalosti, a křivku učení jako způsob, jak měřit náklady na rozšiřování znalostí. Historik vědy Thomas Kuhn odhalil, jakým způsobem se vyvíjejí znalosti vědecké komunity jako série revolucí, ovlivněných sociologickými silami. Ekonom Robert Solow poskytl přesvědčivé argumenty o tom, že nové znalosti jsou klíčovým faktorem ekonomického růstu. John Holland představil matematickou rámcovou práci, která je dnes používána jako model k měření efektivnosti znalostního managementu. (1976) Rozšíření informačních a komunikačních technologií po celém světě způsobilo postupný přechod k informační ekonomice, doprovázené snížením nákladů spojených s přístupem k informacím. Jednotliví ekonomové vyvinuli a propracovali teorii evoluční ekonomie, která demonstrovala, jakým způsobem může vnímání znalostí jako jednoho z ekonomických faktorů zlepšit přesnost ekonomických modelů. K. Wiig poprvé použil spojení Knowledge Management ve svém příspěvku o využití umělé inteligence při řízení znalosti. Tato myšlenka byla představena na European Management Conference K. Sweiby vydal knihu s názvem The Know-How Company, ve které se zaměřuje na strategický přístup k řízení znalostních zdrojů, zejména však znalostních pracovníků. V Evropě je poprvé vydána kniha znalostního managementu (Sveiby, Lloyd,1987) P. Senge poprvé použil termín učící se organizace a jeho kniha The Fifth Discipline se stala jednou z nejvlivnějších publikací v oblasti obchodu a podnikání. V USA byla vydána první kniha věnovaná znalostnímu managementu. (1990) P. Drucker upozornil na příchod znalostní společnosti. Mnoho společností spustilo aktivity spojené se znalostním managementem. OECD publikovalo zprávu nazvanou The Knowledge Based Economy a upozornilo na jednotlivé země na potřebu naučit se řídit ekonomiku založenou na znalostech. Zdroj dat: Vlastní zpracování autora dle [4, s ] 47
5 4 Vývoj společnosti a klasifikace myšlenkových proudů Na obrázku 1 jsou přehledně uvedeny jednotlivé myšlenkové proudy moderního managementu a přechod od industriální společnosti představované průmyslovými dělníky ke znalostní společnosti představované pracovníky disponujícími znalostmi. Pozornost bude zaměřena především na myšlenkové proudy týkající se industriální společnosti. Přístupy k řízení managementu se tedy nejčastěji rozdělují na: Klasický management. Psychologicko - sociální přístupy. Procesní přístupy. Systémové přístupy. Kvantitativní přístupy. Empirické (pragmatické) přístupy. Obr. 1: Vývoj společnosti a klasifikace myšlenkových proudů Průmyslová revoluce Revoluce produktivity Klasický management Industriální Psychologicko společnost sociální přístupy Operační management Funkčně procesní přístupy Manažerská revoluce Systémové přístupy Kvantitativní přístupy Společnost Empirické přístupy znalostí Procesní Reengineering management Zdroj dat: [ 15, s. 31] Nelze říci, že jednotlivé přístupy managementu jsou pevně ohraničené, ale naopak, navzájem se prolínají a doplňují. Pro dnešní management je důležité znát jednotlivé přístupy minulých let a umět si z nich vzít ponaučení a doporučení. Nelze říci, že jeden přístup je lepší či horší než přístup jiný, ale je třeba si z každého přístupu vzít informace pro praktické využití a inspiraci pro konkrétní oblast, s kterou souvisí. Každý z těchto přístupů má své typické představitele a nahlíží na management a řízení trochu jiným pohledem. Specifika jednotlivých škol s přihlédnutím ke znalostnímu managementu budou uvedena dále v textu. Nyní bude pozornost věnována charakteristice znalostního
6 managementu, aby mohla být provedena identifikace jeho prvků v jednotlivých školách managementu. 5 Komparace industriální a znalostní společnosti Industriální společnost byla představována kolem roku 1900 především třídou dělníků pracujících v továrnách. Zprvu neměli dělníci nárok na žádný důchod, dovolenou či placené přesčasy, neměli zdravotní pojištění ani žádné další sociální jistoty. Třída dělníků byla třídou organizovanou, pracovali 11 hodin denně, 6 dní v týdnu. Třída se pomalu rozrůstala a v padesátých letech se průmysloví dělníci stali nejpočetnější třídou ve všech vyspělých zemích. Posupně se z nízké třídy bez sociálních jistot přeměnili na střední třídu, která se těšila rozsáhlým sociálním jistotám. Až v devadesátých letech byla třída dělníků postupně nahrazována tzv. technology, nebo-li znalostními pracovníky. [6] První, kdo použil termín znalostní pracovník, byl v šedesátých letech minulého století Petr Drucker. Postupné nahrazení v té době velice početné třídy dělníků znalostními pracovníky, nazval přechodem od industriální ke znalostní společnosti. Zatímco dělníci disponovali manuální zručností, která po nich byla léta vyžadovaná bez ohledu na to, jak jsou či nejsou vzdělaní, znalostní pracovník disponuje znalostmi. Mládková [10] definuje znalostního pracovníka jako pracovníka, který má specifickou znalost nebo soubor znalostí, které jsou pro organizaci důležité a které si organizace nemůže opatřit jinak než pomocí tohoto nebo jiného znalostního pracovníka. V Tab. 2 jsou uvedeny znaky industriální a znalostní společnosti Tab. 3: Komparace industriální a znalostní společnosti Industriální společnost Znalostní společnost Zadávání úkolů Úkoly jsou zadávány nadřízenými a je striktně dohlíženo na jejich plnění, pracovník nemá možnost projevit svůj názor. Vnímání pracovníků Vzdělání a předpoklady Pracovník je chápán jako stroj, postupně jako bytost, která má své potřeby. Pracovníci jsou vyučení ve svém oboru. Omezené kvalifikační předpoklady. 49 Nadřízení pracovníci očekávají připomínky a názory pracovníka, jakékoliv nové názory jsou vítány a zváženy. Pracovník je chápán jako zdroj lidského kapitálu. Je nositelem znalostí, zkušeností, které jsou pro podnik důležité. Pracovníci jsou spíše lidé středoškolsky či vysokoškolsky vzdělaní. Jsou u nich vyžadovány kvalifikační předpoklady a nepřetržité učení. Dovednosti Manuální zručnost. Manuální i duševní znalosti. Úroveň odpovědnosti Ve vztahu podřízenosti. Znalostní pracovník disponuje přirozenou autoritou. Faktor výroby Kapitál, půda a práce. Znalosti, vědomosti, informace. Zdroj dat: Vlastní zpracování autora z rešerže literatury Dále jsou přiblížena základní specifika jednotlivých škol s přihlédnutím k znalostnímu managementu.
7 6 Návrat do historie: prvky znalostního managementu ve školách manažerského myšlení Do dnešní doby zaznamenal znalostní management velký vzestup a bylo o něm napsáno mnoho publikací. Jeho kořeny bychom ale určitě našli mnohem dříve než v druhé polovině dvacátého století. Prvky se objevovaly již ve školách managementu, kdy v popředí stála ještě industriální společnost. Následující text proto bude zaměřen na hledání prvků znalostního managementu v jednotlivých školách manažerského myšlení a jednání od dob průmyslové revoluce. 6.1 Klasický management Nejznámějším představitelem této školy managementu je Frederick Winslow Taylor. Taylor je někdy nazýván otcem vědeckého managementu. Zabýval se problémem, jak zvýšit efektivnost výroby. Svou pozornost věnoval zaměstnancům dělníkům a snažil se přijít na to, jak je přimět k vyšší produktivitě. Jeho principy kladou důraz na používání vědy, vytváření skupinové harmonie a spolupráce, dosahování maximálních výstupů a na rozvoj pracujících. [8] Klasický management je spojován se čtyřmi směry [16, s. 20]: Škola vědeckého průmyslového řízení (W. T. Taylor, H. L. Gantt, Frank a Lilian Gilbrethovi, H.Emerson). Škola lidských vztahů (E. Mayo, M. P. Folletová, W. D. Scott). Škola správního řízení (H. Fayol, A. Riley, E. Bratch). Škola byrokratického řízení (M. Weber). Přínos pro znalostní management Jak již bylo zmíněno, významným představitelem klasické školy managementu byl Frederick Winslow Taylor. Jeho dílo a myšlenky jsou základem pro vývoj managementu i dnes. Ačkoli předmětem jeho zájmu byli dělníci a jejich produktivita, on sám by se právem mohl považovat za znalostního pracovníka. Drucker [7, s. 132] uvádí: Taylor byl tak vlastně prvním člověkem, který na práci aplikoval znalosti. Disponoval znalostmi, které získal během mnohaletého studia činnosti dělníků a jejich produktivity. Své výsledky se snažil převést do praxe a zvýšit tak efektivitu podniků. Z pozice kresliče a technika se postupně vypracoval až na hlavního inženýra. Své dlouholeté zkušenosti využil v důchodu při bezplatném poradenství a přednáškové činnosti na podporu svých idejí vědeckého managementu. Taylor kladl důraz na motivaci dělníků. Dělníka nechápal jako stroj, ale jako ekonomickou bytost a tu je třeba motivovat penězi. Proto také zavedl diferenciální úkolové mzdy [13]. Tím byli dělníci nuceni svou práci odvádět, co nejlépe. Čím více odvedli práce ve stanovené pracovní době, tím měli vyšší mzdu. Taylor dále uplatňoval vědecký výběr pracovníků podle jejich schopností, síly a odolnosti vůči únavě [12]. S tímto přístupem se setkáváme také ve znalostním managementu. Pracovníci jsou na místa vybíráni podle jejich předpokladů nebo-li kompetencí k vykonávání práce na dané pozici. Pracovní místo nelze obsadit kýmkoli, ale pracovníkem, který nejlépe splní předpoklady pro výkon na dané pozici. 50
8 Taylor měl na základě svých výzkumů a získaných zkušeností v oblasti produktivity manuálního dělníka velké množství znalostí. Tyto a další znalosti se snažil uplatňovat dále i při své poradenské činnosti. Pochopil, že je třeba pracovat se znalostmi, aby tak docílil efektivnější výroby. Jeho následovníci (manželé Gilbrethovi, Fayol), kteří se dále aktivně zabývali možnostmi zvyšování efektivnosti výroby, bychom také mohli považovat za znalostní pracovníky. Dokázali totiž pracovat se znalostmi, které nabyly během jejich výzkumů. A nejen, že tyto znalosti vlastnili, ale uměli je dále využít směrem do praxe a přispět tak aktivně k vývoji managementu. 6.2 Psychologicko sociální přístupy Tyto přístupy čerpají ve značné míře z poznatků školy lidských vztahů Eltona Maya. Pozornost je zaměřena především na soubor činností spojených s výběrem a rozmístěním spolupracovníků, a pak zejména na jejich vedení a další personální práci. Autoři tohoto přístupu se na základě poznatků snažili najít doporučení, jak uvést do pohybu hybné síly chování lidí, jejich motivaci, stimulaci či rozvoj iniciativy a aktivity. Nejznámějšími představiteli tohoto přístupu jsou D. McGregor, A. Maslow, F. Hedrzberg, Ch. Argyris. [16] Přínos pro znalostní management V rámci těchto přístupů je kladen větší důraz na to, že člověk není stroj, ale bytost. Hlavní představitel Elton Mayo je autorem tzv. Hawthornských experimentů, z kterých vyplynulo [3], [12]: Lidé se nechovají jen individualisticky, ale jsou ovlivněni sociálními vztahy. Člověk v podniku je především sociální bytost a jako takový chce žít, pracovat a být uznáván. Na formování vztahu k práci má významný vliv spokojenost s prací. Motivačním nástrojem může být vliv skupiny spolupracovníků, pocit sounáležitosti. Objevem této doby byla neformální organizace (zaměstnanci se sdružují na základě společných zájmů, věku, sympatií atd.). Člověku vyhovuje určitá pracovní autonomie a aktivní tvůrčí činnost; naproti tomu odmítá formální disciplinovanou a byrokraticky tvrdou svázanost. Řídící pracovníci by měli považovat své spolupracovníky za aktivní složku podnikové činnosti a vytvářet jim pro tuto aktivitu vhodný prostor. Důležitou skutečností, která předcházela vzniku znalostního managementu je uvědomění si, že je třeba o pracovníky pečovat a zajistit jim pozitivní pracovní klima. Péče o tzv. lidský kapitál je investice, která se podniku vyplatí. Nutno dodat, že psychologicko-sociální přístupy se neustále vyvíjejí i v dnešní době. Zaměřují se především na vedení lidí a jejich správnou motivaci. Rozdíl je pouze v té skutečnosti, že ve 30. letech minulého století byli předmětem zájmu průmysloví dělníci, dnes se pozornost zaměřuje jak na dělnické profese, tak především na pracovníky disponující znalostmi. 51
9 6.3 Procesní přístupy Řízení je chápáno ve své celistvosti. Důraz je kladen na ucelené a harmonické chápání fungování a řízení organizační jednotky, a to jak z hlediska jednotlivých oblastí reprodukčního procesu, tak i úrovní řídící hierarchie [2]. Jedná se o přístupy zajišťující dlouhodobou prosperitu a konkurenceschopnost prostřednictvím orientace na procesy, které v podniku nebo mezi jeho partnery v hodnotovém řetězci probíhají. Důraz je kladen především na klasifikaci manažerských funkcí. Procení přístupy vycházejí především z Fayolova správního řízení a Weberova byrokratického modelu, ale nerespektují lidský faktor [13]. Typickými představiteli jsou L. Gulick, L. F. Urwick, H. Koontz, H. Weihrich. Přínos pro znalostní management Stejně jako psychologicko sociální přístupy nachází uplatnění v dnešní době, tak procesní přístupy, resp. procesní management jsou dnes ve znalostním managementu hojně využívány. Zejména je v rámci procesních přístupů uplatňován tzv. reengineering, jehož autorem byl v osmdesátých letech Michael Hammer. Procesní přístupy jsou při řízení podniku ve znalostní společnosti využívány především pro to, že vyhovují podmínkám turbulentního prostředí. [15] 6.4 Systémové přístupy Tyto přístupy usilují o aplikaci teorie systémů do managementu. Sledují organizaci buď z úhlu její struktury, nebo z úhlu jejího chování. Hlavním představitelem je CH. I. Barnard, který považuje manažera za mozek organizace zodpovědný za tvorbu komunikačních kanálů, formulaci cílů a zajištění podmínek pro práci podřízených. [11, s. 23] Přínos pro znalostní management V systémových přístupech můžeme pozorovat hned tři představitele, které bychom mohli považovat za znalostní pracovníky. Jsou jimi Chester Barnard, Jay Forrester a Herbert A. Simon. Tito představitelé byli opět nositeli znalostí. Chester Barnard se zabýval motivací lidí pomocí materiálních pobídek či zlepšení pracovního prostředí. Jay Forrester vypracoval formální model organizačního systému průmyslového podniku. Veškerá činnost podniku se modeluje na počítači [13]. Což je významný prvek pro vznik znalostního managementu, který se neobejde bez informačních technologií. Herbert A. Simon věnoval pozornost modelování rozhodovacích procesů pomocí výpočetní techniky. V těchto přístupech se začíná uplatňovat výpočetní technika, která je potom v budoucnu nepostradatelnou složkou znalostního managementu. Práce s informačními technologiemi vyžaduje určité znalosti pracovníka a předpoklady pro zvládnutí dané problematiky. Dále jsou uvedena obecná specifika škol manažerského myšlení, ve kterých již figuruje znalostní společnost. 52
10 6.5 Kvantitativní přístupy Spočívají v uplatnění matematických modelů, formalizovaných metod a více či méně algoritmizovaných postupů, především pak při řešení analytických, rozhodovacích a implementačních manažerských úloh. Myšlenkově mají blízko k racionalitě školy vědeckého řízení představované F.W.Taylorem. Představiteli tohoto přístupu jsou například P. M. Mors, T. L. Saaty, A. Kaufmann. [16, s. 24) 6.6 Empirické přístupy Vycházejí z rozboru a zobecnění kladných a záporných poznatků z manažerské praxe. K řešení specifických problému jsou využívány i poznatky z jiných přístupů. Často se potom jedná o konkrétní doporučení či návody na základě ověřených poznatků. Nejvýraznějšími představiteli jsou P. F. Drucker, H. Mintzberg, P. Kotler, T.J.Peters, R. H. Waterman, R. S. Kaplan, D. P. Norton. Závěrečné shrnutí V Tab. 3 jsou shrnuty prvky znalostního managementu v těch školách manažerského myšlení, které jsou typické pro období industriální společnosti, tedy pro první polovinu dvacátého století. Tab. 4: Shrnutí prvků znalostního managementu ve školách manažerského myšlení Přístupy k Hlavní představitelé Přínos pro znalostní management managementu Klasický management W. T. Taylor, H. L. Gantt, Frank a Lilian Gilbrethovi, H. Emerson, M. P. Folletová, H. Fayol Aplikace Taylorových znalostí na práci Důraz na motivaci dělníků Chápání člověka jako ekonomické bytosti, nikoli jako stroje Vědecký výběr pracovníků podle předpokladů pracovníka k výkonu Psycholgicko sociální přístupy Procesní přístupy Systémové přístupy D. McGregor, A. Maslow, F. Herzberg, E. Mayo L. Gulick, L. F. Urwick, H. Koontz, H. Weihrich Ch. Barnard, J. Forrester a H. A. Simon dané pozice Uvědomění si potřeby péče o pracovníky Spokojenost pracovníků s prací Pracovní autonomie Každý pracovník aktivní složkou podnikové činnosti Procesní přístupy základem pro dnešní procesní management a uplatňování reengineeringu Počátky uplatňování výpočetní techniky Počínající vznik společnosti znalostí Vzrůstající kvalifikační předpoklady pracovníka Zdroj dat: Vlastní zpracování autora 53
11 Závěr Dvacáté století zaznamenalo velký vývoj v přístupu k managementu. Zatímco na počátku století bylo na pracovníky nahlíženo jako na stroje bez osobních potřeb a nároků na sociální jistoty, na konci století vidíme pracovníky jako vyspělé bytosti, schopné samostatně pracovat a umět se rozhodovat. Dnešní management je charakteristický hojným využíváním informačních technologií a prací se znalostmi. Na pracovníky jsou kladeny vyšší kvalifikační nároky a potřeba neustálého učení se a vzdělávání. Náplň práce již není rutinní, ale dynamicky se měnící. Od dob klasického managementu uplynulo mnoho let a během nich bylo v managementu uplatňováno mnoho přístupů k řízení. Každý přístup má svá specifika a svou pozornost zaměřuje na jinou oblast. Přínosem tohoto článku je identifikace prvků znalostního managementu ve školách manažerského myšlení, které předcházely jeho vzniku. Prvky znalostního managementu můžeme spatřovat již v době, kdy v popředí zájmu ještě stáli manuální pracovníci, a vědecké práce se zabývaly otázkou, jak zvýšit jejich produktivitu a efektivnost výroby podniku. Jak již bylo zmíněno, jednotlivé školy manažerského myšlení se prolínají a nelze je přesně časově vymezit. I když je vznik znalostního managementu datován přibližně v šedesátých letech minulého století, s prvky, které vedly k jeho vzniku, se můžeme setkat již daleko dříve. Proto je důležité znát charakteristiky jednotlivých přístupů k managementu a pracovat s nimi i dnes. Snahou bylo poukázat právě na postupné formulování znalostního managementu. V každém přístupu byl identifikován trochu jiný prvek, pro to nelze říci, že bychom v některém z přístupů mohli identifikovat znalostní management jako takový, ale pouze některé jeho prvky. V článku je uveden ucelený přehled, jak se tyto prvky postupně zformulovaly v celek, nazývaný novým modelem. Poděkování Tento článek byl zpracován s podporou výzkumného projektu SGFES03/2011: Vědecko výzkumné aktivity v oblasti Ekonomika a management. Reference [1] AWAD, M., E., GHAZIRI, H., M. Knowledge Management, New Delhi: Dorling Kindersley, p. ISBN [2] BLAŽEK, L. Úvod do teorie řízení podniku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN [3] BLAŽEK, L. Management. Praha: Grada Publishing, s. ISBN [4] BUREŠ, V. Znalostní management a proces jeho zavádění: průvodce pro praxi. 1. vyd. Praha: GradaPublishing, s. ISBN [5] DAVE, B., KOSKELA, L. Collaborative knowledge management A construction case study. Elsevier [online]. 2009, 18, 7, [cit ]. Dostupný z WWW: < 2.docx.pdf>. 54
12 [6] DRUCKER, P. To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku. 1. vyd. Praha: Management Press, s. ISBN X. [7] DRUCKER, P. Výzvy managementu pro 21. století. Praha: Management Press, s. ISBN X. [8] KOONTZ, H., WEIHRICH, H. Management. Praha: Victoria Publishing, s. ISBN [9] MAREŠOVÁ, P. Výzkum uplatnění znalostního managementu v českých podnicích. E+M Ekonomie a management. 2010, 1, s Dostupný také z WWW: < [10] MLÁDKOVÁ, L. Moderní přístupy k managementu: tacitní znalost a jak ji řídit. Praha: C.H. BECK, s. ISBN [11] MLÁDKOVÁ, L., JEDINÁK, P. a kol. Management. Plzeň: Aleš Čeněk, s. ISBN [12] MYSLIVCOVÁ, Kateřina. Základy managementu [online]. Praha: Soukromá vysoká škola ekonomických studií, 2011 [cit ]. Dostupné z WWW: < [13] ŠAJDLEROVÁ, I., KONEČNÝ, M. Základy managementu [online]. Ostrava: Ediční středisko - VŠB TUO, 2007 [cit ]. Dostupné z WWW: < 197s. ISBN [14] TRUNEČEK, J. Management znalostí. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, s. ISBN [15] TRUNEČEK, J. Znalostní podnik ve znalostní společnosti. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, s. ISBN [16] VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O. 1. vyd. Moderní management v teorii a praxi. Praha: Management Press, s. ISBN Kontaktní adresa Ing. Ivana Johnová Univerzita Pardubice, fakulta ekonomicko správní, ústav ekonomiky a managementu Sudentská 84, Pardubice, Česká republika Ivana.Johnova@student.upce.cz Tel. číslo: Received: Reviewed: Approved for publication:
Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:
Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se
Management. označení lidí v podniku, kteří se zabývají jeho řízením soubor činností realizovaných vedoucími pracovníky odborná disciplína
Management Management označení lidí v podniku, kteří se zabývají jeho řízením soubor činností realizovaných vedoucími pracovníky odborná disciplína dosahování cílů organizace prostřednictvím jiných Management
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_02_VÝVOJOVÉ ETAPY MANAGEMENTU_P2 Číslo projektu:
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové
Všeobecná sestra. Management - terminologie
Všeobecná sestra Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Základy managementu v ošetřovatelství Management terminologie Management - terminologie Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D. 1. Motivační
Historie managementu
Historie managementu Historický vývoj managementu 1. klasická škola teorie řízení 2. škola mezilidských vztahů 3. empirická škola teorie řízení 4. škola sociálních systémů 5. nová škola teorie řízení Klasická
vymezení manažerských funkcí ( plánování, organizování, vedení lidí, rozhodování)
Otázka: Historie vývoje managementu Předmět: Ekonomie a management Přidal(a): Kateřina Mikolášková I. etapa ( začátek 20. století) a) Klasický management první 3 desetiletí 20. století VĚDECKÉ ŘÍZENÍ F.
- Soubor poznatků, názorů, zkušeností, metod a doporučení nezbytných k dosažení cíle
Otázka: Management Předmět: Ekonomie Přidal(a): 01anca - Soubor poznatků, názorů, zkušeností, metod a doporučení nezbytných k dosažení cíle - Proces organizování, plánování, rozhodování, komunikování,
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:
1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.
Okruhy otázek a literatura k přijímacím zkouškám na navazující magisterské studium z odborného předmětu
a literatura z odborného předmětu 1 a literatura k přijímacím zkouškám na navazující magisterské studium z odborného předmětu Aktualizace: 9. 10. 2007 Podniková ekonomika 1. Pojetí podniku a jeho právní
MANAGEMENT. Různá pojetí definice managementu zdůrazňující. Vedení lidí Specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky Předmět studia a jeho účel
22.9.2011 MANAGEMENT Různá pojetí definice managementu zdůrazňující Vedení lidí Specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky Předmět studia a jeho účel K první skupině patří pojetí Americké společnosti
Magisterské studium otázky ke státním závěrečným zkouškám. Personální řízení
Magisterské studium otázky ke státním závěrečným zkouškám Personální řízení 1. Předmět teorie organizace a řízení Předmět teorie organizace a řízení. Přehled základních koncepcí vědeckého a předvědeckého
MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,
Motivace, stimulace, komunikace
Řízení lidských zdrojů Motivace, stimulace, komunikace Analýzy fungování firem jednoznačně prokazují, že jedním ze základních faktorů úspěšnosti firem je schopnost zformovat lidské zdroje a využívat je
Management. Původně americký výraz, v současnosti má mezinárodní platnost. Nejčastější překlad: - řízení, vedení nebo správa
MANAGEMENT Management Původně americký výraz, v současnosti má mezinárodní platnost. Nejčastější překlad: - řízení, vedení nebo správa Definice obsahu pojmu: Souhrn činností, jejichž hlavní obsahovou náplní
VÝVOJ MANAGEMENTU. Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu
VÝVOJ MANAGEMENTU Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_EKO1020 Autor Ing. Adéla Hrabcová Datum
Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby
NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti
Manažerská ekonomika
PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Praha Katedra managementu. Metodické listy pro předmět B MANAGEMENT 1 (B_Man_1)
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Praha Katedra managementu Metodické listy pro předmět B MANAGEMENT 1 (B_Man_1) Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech, teoriích,
Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám. Personální řízení
Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám Personální řízení 1. Předmět teorie organizace a řízení Předmět teorie organizace a řízení. Přehled základních koncepcí vědeckého a předvědeckého
Dějiny managementu. David Lobpreis (podle WEIHRICH, H., KOONTZ, H., Management)
Dějiny managementu David Lobpreis (podle WEIHRICH, H., KOONTZ, H., 1993. Management) Teorie a praxe Ekonomika VS Ekonomie Džungle teorie a praxe managementu Pozitivní a Normativní věty Technologické, informační
PŘÍSTUPY K MANAGEMENTU. Historický exkurz
PŘÍSTUPY K MANAGEMENTU Historický exkurz MANAGEMENT: METODA NEBO UMĚNÍ? Do jaké míry je ţádoucí studovat manaţerské postupy a metody? Kdo má postupy a metody vytvářet : akademici, vědecký přístup x manaţeři
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra managementu. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra managementu Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU Řízení lidských zdrojů lze chápat jako rozvíjení lidského potenciálu ve prospěch celého týmu,
MANAŽERSKÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA PROVOZ A EKONOMIKA Katedra řízení Teze diplomové práce MANAŽERSKÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI Vedoucí práce: Doc. Ing. Marie Horalíková, CSc. Vypracovala:
Metody personální práce. 1. setkání
Metody personální práce 1. setkání 1 Základní informace Základní požadavky (viz sylabus): četba povinné literatury absolvování jednoho testu napsání případové studie (bonusový úkol): 3 členné týmy 2 Informační
Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.
Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském
Pojetí managementu. MANAGEMENT - Pojetí managementu
Pojetí 1 Řízení širší pojem než management chápeme jako vztah mezi prvkem, který řídí (řídící subjekt) a prvkem, který je řízen (řízený objekt) 2 Řízení v různých systémech systémy technické (řízení ve
Management sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky
Management Literatura Čáslavová, E. Management sportu. Praha: EWPC, 2000. Veber, J. Management. Praha: Management Press, 2005. Bělohlávek, F. Management. Olomouc: Rubico, 2001. Daňhelová, Š. Vybrané kapitoly
Andragogika Podklady do školy
Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován
Projekt k diplomové práci
Projekt k diplomové práci Analýza stylu vedení v podniku 1 Zpracování diplomové práce Mgr. Bc. Michaela Emrová učo: 210558 Katedra: Podnikové hospodářství Vedoucí práce: Ing. Ladislava Kuchynková 2 Téma
Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod
Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy
Manažerská psychologie a manažerské poradenství
Manažerská psychologie a manažerské poradenství Úvod do manažerské psychologie PhDr. Martin Seitl, Ph.D. Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0138 Název projektu: Modularizace manažerského a psychologického
MANAGEMENT O AUTORECH... 5 ÚVOD... 7
ROBBINS P. Stephen COULTER Mary MANAGEMENT Obsah O AUTORECH... 5 ÚVOD... 7 ČÁST PRVNÍ - UVOD KAPITOLA 1 ÚVOD DO MANAGEMENTU A ORGANIZOVÁNÍ... 1 Kdo jsou manažeři?... 2 Co je management?... 3 Co manažeři
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU JAKO SOUČÁST PODNIKOVË STREATEGIE
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU Metodický list č.1 ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJU JAKO SOUČÁST PODNIKOVË STREATEGIE Strategie jako základ konkurenceschopnosti podniku Strategie rozvoje lidských zdrojů jako nedílná součást
MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace. Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D.
MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D. Obsah Definice procesního řízení Výhody procesního řízení Klasifikace procesů podle důležitosti Popis kontextu procesů Základní
Management. Historický vývoj managementu, hlavní školy a představitelé
Management Historický vývoj managementu, hlavní školy a představitelé Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE
Studijní program: Řízení lidských zdrojů a ekonomika práce Studijní obor: Ekonomika a řízení lidských zdrojů Typ studia: bakalářské OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Akademický školní rok 2013/2014
B104MFS Marketing finančních služeb
B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_VZNIK MANAGEMENTU_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů
1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika 2. Řízení znalostí a kvality 3. Vzdělávací potřeby a cíle plánování vzdělávání 4. Aktuální trendy a nové technologie 5. Příležitosti a hrozby (případové
Ing. Eva Štěpánková, Ph.D.
Ing. Eva Štěpánková, Ph.D. 62740@mail.muni.cz Vymezení managementu Management, manažer Úrovně managementu Prostředí managementu Funkce managementu Plánování Organizování Vedení lidí Kontrola Řízení - vztah
MANAGEMENT I TEORIE ORGANIZOVÁNÍ ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ
MANAGEMENT I TEORIE ING. EVA ŠTĚPÁNKOVÁ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Podstatou organizování je
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu
Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)
PŘEDMLUVA ODDÍL I 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE
Obsah PŘEDMLUVA U _ ODDÍL I Cíle a zásady vzdělávání a rozvoje manažerů 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE 21 1.1 Komu říkáme manažer? 21 1.2 Cq manažeři dělají? 21 1.3 Obsah a struktura manažerské kompetence
Obsah předmětu (přehled hlavních témat a jejich obsahové náplně)
Anotační list k předmětu Řízení a ekonomika malých firem (REMF) Kód předmětu: Název v jazyce výuky: Název česky: Název anglicky: Způsob ukončení a počet kreditů: Forma výuky/rozvrhovaná výuka: Jazyk výuky:
T E O R I E M A N A G E M E N T U
T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 62 Vytváření podmínek
ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU
ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích úředníků měst,
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu
Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0
PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE
UNIVERZITA FAKULTA PROCES ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ ANALÝZA VÝZNAMU PRO ÚSPĚŠNOST ORGANIZACE Seminární práce Autor: Předmět: Ekonomika a management Akademický rok: zimní semestr 2013/2014 Datum odevzdání:
na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek
na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,
PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.
PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní
Organizační chování. Poslání a cíle organizace
Organizační chování Poslání a cíle organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo
Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL
Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. e-mail: Jan.Skrbek@tul.cz Pracovní seminář na téma SSME (služby věda, správa a realizace) 18.3.2010 Pracovní seminář na téma
Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp
Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo
Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.
Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako
Chaloupková Štěpánka. Čížek Radek
Chaloupková Štěpánka Čížek Radek * 27. května 1931, Chicago, Illinois, USA V současnosti je považován za jednoho ze špičkových a nejznámějších autorit v oboru marketingu Spolupracoval s celou řadou úspěšných
Literatura doporučená: Management změny. Prosperita organizace. Strategický management
Anotace předmětu: Předmět rozšiřuje poznatky základního kurzu managementu o témata zaměřená na management změny, prosperitu organizace, výkonnost organizace, strategický management a podnikatelský plán,
Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti
Téma 4: Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti Lidstvo dosáhlo ve svých dějinách bodu, kdy musí přehodnotit, kam jde a jak se tam dostane. Za posledních 350 let lidé budovali
Interní audit a jeho úloha
Interní audit a jeho úloha Ing. Michaela Krechovská, Ph.D. Vývoj interního auditu S rostoucí velikostí podniků dochází ke zvýšenému riziku omylů a podvodů důvod pro ověřování správnosti účetnictví vedle
LIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
LIDSKÉ ZDROJE A EFEKTIVNOST FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY L.Měrtlová Z.Dostálová ÚVOD Společnosti zaměřené na poskytování služeb, zejména služeb náročných na znalostech začaly dosahovat vyšších zisků, vyšší
Management Podklady do školy
Management Podklady do školy 1 Management a jeho úloha v organizaci 1.1 Definice pojmu management Celá řada odborných knih, příspěvků apod. dokladuje, že pojem je velmi často používaný, protože mnoho autorů
ČÁST 1 VZ Školení na měkké a manažerské dovednosti
ČÁST 1 VZ Školení na měkké a manažerské dovednosti Kurz č. 1 Praktický leadership a manager jako coach Praktický leadership a manager jako coach 12 hodin ve 2 školicích dnech / 1 skupina 24 osob / - Seznámení
CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL
Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Personalistika a vzdělávání ve firemní praxi SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 1 Úvod Personální útvar má za úkol ovlivňovat vztahy mezi organizací a
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0
5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.
Dobře si zapamatujte charakteristiku a vymezení těchto pojmů :
PERSONÁLNÍ MANAGEMENT Metodický list č. 1 PŘEDMĚT PERSONÁLNÍHO MANAGEMENTU Rozložení do dílčích tématických celků : Změny ve společnosti a změny práce ( nový svět práce ) Sociální a etická úloha managementu
3.5.2 Členění a klasifikace kontrolních procesů 3.5.3 Kritéria hodnocení používaná v kontrolní činnosti 3.5.4 Specifika strategické kontroly 3.
1. ZÁKLADY MANAGEMENTU V MAJETKOVÉ STRUKTUŘE 1.1 Vymezení pojmu a předmětu správy majetku a správy společností 1.1.1 Pojem správy majetku a správy společností 1.1.2 Předmět správy majetku a správy společností
Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7
Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů
Tržní aspekty segmentu elektrotechnika
Tržní aspekty segmentu elektrotechnika Přednášející: Ing. Jiří Tupa, Ph.D. Jiří Tupa EK 414 kl. 4531 tupa@ket.zcu.cz home.zcu.cz/~tupa/tase Konzultace po domluvě Rámcová osnova přednášek Úvod do předmětu,
Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3
ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy
OBSAH INTELEKTUÁLNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL 11 ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU 37. Kapitola 1. Problémy s terminologií 12 Intelektuální kapitál a jeho složky 14
OBSAH Kapitola 1 INTELEKTUÁLNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL 11 Problémy s terminologií 12 Intelektuální kapitál a jeho složky 14 Stručná poznámka k pojmu kapitál v ekonomické teorii 14 Intelektuální kapitál 14 Klasifikace
Management. Motivace motivační teorie a nástroje
Management Motivace motivační teorie a nástroje Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační
Management J. Šťáva
Management 1-2008 J. Šťáva katedra pedagogiky tel. 549497232, stava@ped.muni.cz Sociální pedagogika Požadavky Seminární práce: 1. Image pracoviště 2. Public relations Zápočet bude udělen za seminární práci
Informační média a služby
Informační média a služby Výuka informatiky má na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze dlouholetou tradici. Ke dvěma již zavedeným oborům ( Aplikovaná informatika a Multimédia v ekonomické praxi
SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) Povinný kurz specializace Personální management a organizační rozvoj.
1 SPP 423 Principy personálního řízení (Personální analýza, plánování, strategie) garant kurzu: PhDr. Jiří Winkler, PhD. Vyučující : PhDr. Alena Lubasová, Ph.D. Identifikace kurzu : Magisterské prezenční
Formování základů strategického myšlení
Formování základů strategického myšlení Shaping basis of strategic thinking Doc. Ing. Josef F. Palán, CSc. E-mail: jpalan@bivs.cz Cíl Představit dva systémově procesní přístupy přispívající k formování
Organizační chování. Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář)
Organizační chování Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu
Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a
Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012
Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student
KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU. Obchodní, organizační, personální plán, IT
Business model KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU Obchodní, organizační, personální plán, IT Mapa cílů Vyšší zisk Vyšší tržby Finanční stabilita image Rozšíření na další trhy Navýšení stávajícíc h tržních podílů Udržení
VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE
VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE Ú V O D 1. VÝVOJ STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ 1.1 Historický přehled strategických přístupů 1.2 Přehled významných strategických přístupů 1.2.1 Hierarchické pojetí strategie
MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI
MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI TÉMA Č. 1 VÝVOJ A POJETÍ INFORMAČNÍHO MANAGEMENTU pplk. Ing. Petr HRŮZA, Ph.D. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky
SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody
SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT
Specializace Kognitivní informatika
Specializace Kognitivní informatika Otevřené dveře specializace Kognitivní informatika, 10.5.2007 V rámci projektu, financovaného Evropským sociálním fondem pod č. 3206 Multi- a transdisciplinární obor
Některé problémy transformace firemního informačního střediska na středisko znalostní
Některé problémy transformace firemního informačního střediska na středisko znalostní Jan VYMĚTAL Ekonomická fakulta VŠB-TUO, Ostrava vymetal.jan@seznam.cz INFORUM 2007 : 13.konference o profesionálních
Osobnost a činnost manažera ve veřejné správě. Alena Kerlinová, KFPNH, kanc. 304
Osobnost a činnost manažera ve veřejné správě Alena Kerlinová, KFPNH, kanc. 304 Alena.Kerlinova@law.muni.cz Manažer ve veřejné správě Vedoucí pracovník na všech úrovních řízení organizace Má rozhodovací
SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu
SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu 20010-2011 1. Historické příčiny vzniku systémového přístupu k zobrazování a analýze reálných objektů. Podstata
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9. přednáška Normy ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001 Doc.
Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal
Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené
Zpráva o Digitální cestě k prosperitě
Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých
Informační strategie. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz
Informační strategie Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 23 1 Firemní strategie Firma Poslání Vize Strategie Co chceme? Kam směřujeme? Jak toho dosáhneme? Kritické faktory úspěchu CSF 23 2 Strategie